Hodnocení tématu:
  • 2 Hlas(ů) - 5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Debata o nekonečnosti vesmíru
Jasné, děkuji za shrnutí.

On můj hlavní problém bylo si uvědomit, že je to třeba vzít ze širší perspektivy.

Řekněme, že průměrný člověk z 19. století nemá ani představu o tom, co je to elektromagnetický jev. Můžete mu vysvětlit, jak funguje parní motor. Že se pára zahřeje, roztahující se plyn způsobuje tlak, tlak pohání píst, to roztáčí hřídel.

No a většina lidí se mu pak snaží vysvětlit princip elektrického motoru: Je to skoro to samé, jenom tam není pára, není tam tlak, a pohání to defakto tok elektronů přiváděných po drátech.

Onen člověk ví, co je to pára, co je to tlak a ví, a v parní lokomotivě jezdí denně. Těžko si představí, co je to elektromagnetismus. Podívá se na el.motor, není tam ani píst, ani voda, vezme srovnání doslovně a řekne si "to jste mi teda fakt pomohli!" Twilightoops A bude v pytli, jako já Pinkiesmile

V tomto případě je třeba si uvědomit, že to důležité pro něj (to si musí uvědomit on - já), že stejný je výsledek - nějaká síla otáčí rotorem/hřídelí. Stejně jako člověk s mou úrovní bude mít problémy detailně pochopit princip el.mag vlnění a Doplera na té nejnižší úrovni (opravdu nejnižší, příklad sanitkou je proti tomu anténa na věžáku - popisuje přesně projev, nikoliv z mého pohledu přesně fyzikální proces - bohužel mi k pochopení principu opravdu nestačí "vlna narazí do blížícího se objektu a tím si zvyší frekvenci". Podobně jako návod na šití: "navlékněte nit do jehly a propíchněte látku". Jasné vystižné? Nikoliv? Co je jehla, oko je kde, jaká síla působí na nit při protahování, materiál jehly a nitě? Energie během protahování? Jaké částice se toho účastní? Asi tak Pinkiesmile ).

Takže asi takhle: beru princip jako fakt, bez toho, že jsem nutně pochopil do detailů každičkou jeho část.

Nejhorší je člověk, který klade obří nerovnítko mezi příklady pro běžnou hmotu (klacek, sanitka, kulka) nebo jevy (vlnění ve vzduchu/železe) a jevy spíš pro kvantovou fyziku (foton není klacek, tudíž z mého pohledu nemůže být vysvětlen stejným příkladem - to je kámen úrazu, ale s tím asi nic nenaděláme, takže zatím foton opustíme (alespoň teda já)).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Obávám se, že proces interakce fotonu s elektronem, či jinými částicemi, je pro lidstvo momentálně velká neznámá. Už z principu, jakožto elementární částice, jsou pro nás elektron i foton černými skříňkami. Dokážeme změřit jejich vlastnosti a chování, ale co je uvnitř, ví čert. Na rozdíl od jádra, či přímo nukleonů, totiž elektron ani foton neumíme rozbít a je pravděpodobné, že se nám to ani nikdy nepodaří. Stejně tak už taháme za kratší konec u kvarků a jsme rádi, když z nich složíme něco exotického, ale jsou pro nás taky černými skříňkami.
Rozbití elektronu by byl jeden z největších úspěchů, jakého by lidstvo dosáhnulo. Že to jde, naznačují už z principu samotné fotony. Prostě můžeme z elektronu ukrajovat a ukrajovat, až mu ukrojíme vše, co jde z hlediska jeho energie. Možnou cestu naznačují i neutrina a jejich vznik při interakci s nukleony.
Už ale z principu - pokud při srážce elektronu a pozitronu vznikne elektromagnetické záření, musí mít elektron k fotonům a jejich čisté energii sakra blízko. Nebránil bych se ani myšlence, že elektrony vznikají nějakým způsobem samovolně, aby vyrovnávaly náboj protonů. Jinak by vesmírem prostupovalo všeobjímající kladně nabité elektrické pole, které by urychlovalo rozpínání a nepozorovali bychom obecně neutrální náboj. Temnou energii sice známe, ale náboj vesmíru byl podle mě vyřazen nejspíš jako první.
Vesmírná neutralita v oblasti elektrického náboje je taky velká záhada a naznačuje, že každý kladný náboj má k sobě svůj záporný náboj. Měla by tedy existovat jakási provázanost, alespoň co se vzniku týče.
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
(15.09.2014, 18:24)Martin Napsal(a): Červený posun způsobený expanzí vesmíru je defakto daný tím, že pokud platí, pak je vlastně totéž, jako když měříme hvězdu která momentálně letí směrem od nás (jenže se neustále po trase opakuje) - a na krátké vzdálenosti se tolik neuplatní (proto můžeme měřit i modrý posuv).

Ano, přesně tak. Rozpínání vesmíru se měří pomocí rudého/modrého posuvu.

Citace:Důvodem mého nepochopení byl zřejmě fakt, že 99% autorů začalo vysvětlovat Doplera tak, že začali u šíření zvukových vln, a následně řekli "totéž platí i pro světlo, akorád že vlnění zvuku není vlnění elmag." a tím to celé pohřbili Pinkiesmile (co všichni máte s těma lokomotivama? druhá půlka je zase vysazená na sanitky Rainbowlaugh ).

Spíš je problém, že se snažíš pochopit pokročilé věci, aniž bys znal základy, a proto to prostě nedává moc smysl. Vysvětlovat Dopplerův jev na zvuku a pak přejít ke světlu je naprosto v pořádku, jenže potřebuješ nejdřív vědět, jaké vlastnosti má zvuková vlna (vlnění prostředí), pak jaké vlastnosti má elektromagnetická vlna (dvě na sebe kolmá kmitající pole - elektrické a magnetické) a z toho vyvozovat závěry. Matematika a fyzika se nedá dělat od prostředka, protože se ti celá ta konstrukce později sesype.

Proč lokomotivy a sanitky? Teda dali by se použít i hasiči a policie - ty zas ale člověk nepotkává tak často Pinkiesmile jedná se známé zdoje konstantního zvukového signálu, které se pohybují a většina lidí má tu zkušenost, že kolem nich se zapnutou houkačkou/sirénou projela a oni slyšeli (a pamatují si), jak je ten tón (frekvence zvuku) nejprve vysoký, když se zdroj blíží a pak hluboký, když se zdroj oddaluje. Což je přesně důsledek Dopplerova jevu.

Citace:Takže, abych měl trochu jasno: pokud si chci nějak představit Doplerův efekt, MUSÍM nutně brát foton jako vlnění? Pokud do toho zahrnu foton jako částici, buď to pochopit nejde nebo je to děsně složité?

Když se ponoříš hlouběji do fyziky, nemůžeš vždycky použít svoji klasickou představivost. Nemůžeš si představovat foton jen jako pevnou kuličku, nebo jako vlnu na vodě: tahle představa bude fungovat pro jistý typ situace, ale v jiných bude zcela selhávat. Jedná se prostě o kvantum energie v nějaké určité podobě, které se za jistých okolností chová nějak a za jiných zase jinak, byť jsou tyto příčiny a důsledky popsány. Někdy se foton chová jako vlna, jindy jako částice (proto se říká dualita vlna-částice). Just deal with it Twilightsmile

Ani atom si nemůžeš představovat jako sluneční soustavu, byť se tak velmi často zobrazuje (jedná se velmi často o Rutherfordův model, který je sice názorný, ale nepřesný) - někdy se elektronové orbitaly zobrazují jako rozmazané, protože není možné přesně určit, kde elektrony v danou chvíli nachází. Lze to určit pouze s určitou pravděpodobností, takže aktuálně platný model atomu vypadá jako malé jádro a mrak elektronů - na obrázku atom hélia (odstín černé v elektronovém obalu odpovídá hustotě pravděpodobnosti):

[Obrázek: 300px-Helium_atom_QM.svg.png]

Citace:Děkuji zatím za snahu o vysvětlení, nebo alespoň o nasměrování Ajsmug

Rádo se stalo Twilightsmile
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.

Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.

The Last Rebel... still alive
Odpovědět Citovat Ohlásit
(16.09.2014, 11:29)Jamis Napsal(a): Spíš je problém, že se snažíš pochopit pokročilé věci, aniž bys znal základy, a proto to prostě nedává moc smysl.

Just deal with it Twilightsmile

Ani atom si nemůžeš představovat jako sluneční soustavu, byť se tak velmi často zobrazuje

Totiž trpělivost v některých případech nepatří zrovna mezi mé kladné stránky.

Provedu!

Momentálně je mi docela blízká představa atomu podle znělky na Prima Zoom Rainbowlaugh (nebo co to tam mají)
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
(16.09.2014, 11:56)Martin Napsal(a): Totiž trpělivost v některých případech nepatří zrovna mezi mé kladné stránky.

Jsem se trpělivosti naučil při doučování děcek z matematiky, fyziky a programování: dlouholetá zkušenost mi potvrdila, že když něco nedokáží pochopit (často začínají problémy u zlomků, mocnin ve vyšší matematice u derivací), tak je obvykle potřeba vrátit se o jeden či dva kroky zpátky. Obvykle pochopili něco jinak, ale na vysvětlení dané látky to stačilo. Pak pokročili o kus dál a nebyli s to pochopit novou věc, protože vycházeli z chybných či nedostatečných základů. No a stejným principem fungují i fyzikální teorie Twilightsmile

Trochu z jiného soudku: myslím, že by pochopení matematiky a přírodních věd obecně prospělo, kdyby se výuka soustředila více na pochopení principů, obzvláště na nižších stupních ZŠ. Když se látka správně podá, jsou i malá děcka schopná snadno pochopit principy a souvislosti bez toho, aniž by je odrazovaly ty nudné, i když nutné partie.

Jeden příklad z praxe: někdy ve třetí třídě základky jsem dostal tuhle knihu (ke stažení z uloz.to) která mi dala víc na pochopení, než většina hodin matematiky ve škole: vysvětlovala totiž principy na příkladech a pouze sem tam se objevil nějaký jednoduchý vzoreček.

O spoustu let později jsem se o tom zmínil své kamarádce, která učí na vesnické ZŠ na prvním stupni - hodně ji to zaujalo a zkusila děti učit podobným stylem. Děcka byla nadšená, že nekoukají jen na čísla a na jejich prospěchu se to brzy projevilo.
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.

Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.

The Last Rebel... still alive
Odpovědět Citovat Ohlásit
To už budu OT, ale:

u mne měla výuka programování malým dětem přesně opačný efekt - letargie Twilightoops Vzdal jsem to, že bych je někdy něco pořádně naučil. Selhání učitele. Úspěch bylo už to, že jsem je nezabil Pinkiesmile Myslím si, že děti nemám moc v lásce.

A ta škola? Mluvíš mi z duše. Čest výjimkám, jako byly některé příklady u elektrotechniky, ale matematika? Dokola nemyslné počítání obsahů trojúhelníků a jiných těles, integrování nic neříkajících rovnic, a tak dále. Twilightoops Většinou bez jakéhokoliv náznaku, k čemu to bude v běžném nebo profesním životě užitečné.. A paní učitelka? Té se bál kdokoliv na cokoliv zeptat, protože i špatně položený dotaz většinou končil seřváním Twilightoops
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
[Obrázek: yxTNCWF.png]

(16.09.2014, 12:39)Jamis Napsal(a): Jeden příklad z praxe: někdy ve třetí třídě základky jsem dostal tuhle knihu (ke stažení z uloz.to) která ..

Tohle je super knizka (btw,na strance 94 ja pachinko Ajsmug)
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
A zde máme zbytek megareferátu o černých dírách a tím i poslední vlastní článek, kterým vás budu v tématu otravovat ( http://astronuklfyzika.cz/index.htm )

Co jsem si z toho odnesl, resp. jak to ovlivnilo mé teorie vzniku a chování vesmíru? Všechny mé nápady můžu směle hodit do koše, protože je v současné době nelze potvrdit. Standardní kosmologický model nemohu plně uznat, protože ho v současné době nelze plně potvrdit (vadí mi v něm několik věcí: "nějaká temná energie je, aby to dávalo smysl", "inflace je, aby to dávalo smysl", "z čeho vznikl vesmír - nemáme šajn", "v čem existuje vesmír - nemáme šajn", "jaký je skutečný tvar a velikost vesmíru - nemáme šajn").

Jako nejlepší ale zatím přijímám vesmír jako 3D povrch na kouli (vesmír tvoří oblast mezi 2 koulemi - poloměry R1 a R2). Zřejmě ale rozdíl poloměrů R1-R2 je zatím větší než 14 myr, tudíž nelze vidět okraj. Toto potvrdíme, až budeme schopni zahlédnout "nic". Ze 2 stran bychom měli vidět konec vesmíru (co tam bude? Prakticky jde o oblast, kde hmota nemůže existovat, takže ani nemá snahu se tam snažit dostat) a ze zbylých 4 směrů uvidíme pořád něco (a čím dále se budeme dívat, tím spíš uvidíme sami sebe v mnoha kopiích, ale s různým (nesmírně velkým) červeným posuvem - způsob, jak se podívat do minulosti naší galaxie - třeba už se pozorujeme, ale k určení, co je to za objekt, potřebujeme znát rozměry té koule). To nevylučuje nekonečnost vesmíru, ale ani jeho ohraničenost. Uvidíme Ajsmug


4.1:

Vysvětlení slavného HR diagramu (nutno říct, že lépe než v TV).

Jinak jde defakto o vysvětlení života a smrti hvězd (a planet), prakticky nic nového nebo nepochopitelného.

Velkou část dost obsáhlé kapitoly (desítky stránek) tvoří i popis termonuklární reakce v různých stádiích života hvězdy.

Ve hvězdách neexistují atomy (s elektromy), ale jen jádra daných prvků.

Slunce je hvězda třetí generace.

"Ve vesmíru na různých úrovních téměř všechno rotuje. Rotační pohyb obecně vzniká tehdy, když na pohybující se těleso působí síla jiného směru než je vektor rychlosti, např. kolmo ke směru rychlosti. U vesmírných útvarů k této situaci dochází při jejich vzájemném pohybu a "střetávání", které většinou není přesně centrální, ale s určitým impaktním parametrem - nenulovým (a většinou značně velkým) momentem hybnosti. Gravitační síly, působící kolmo k pohybu, pak zakřiví dráhy těchto útvarů do kruhového či spirálního pohybu. Takto vzniklý rotační pohyb pak přetrvává díky zákonu zachování hybnosti. V oblacích plynu vířivý rotační pohyb vzniká při pohybu i vlivem vzájemných elektromagnetických interakcí částeček plynu, při nichž si částice vyměňují malá množství energie, hybnosti a momentu hybnosti. Vznikne-li vlivem tření dostatečně velký rychlostní gradient ("smyk"), stává se proudění plynu turbulentní a takto vzniklý rotační pohyb se setrvačností zachovává (zákon zachování momentu hybnosti)."

Zajímalo by mne, proč % výskyt prvků relativně lineárně klesá od vodíku a hélia až po Uran, přitom tam jsou velké výkyvy (Tc a Pm směrem dolů, a Fe směrem nahoru - to by ale mohlo být dáno tím, že železo je poslední fáze fúze). Ale zaujaly mne tři prvky počínaje Lithiem mezi héliem a uhlíkem, kterých je žalostně málo..

"Uvolněná energie způsobí dočasné zastavení kontrakce protohvězdy. Obsah těchto prvků v mezihvězdném plynu (a tím i v jádře protohvězdy) je však malý, takže je uvolněno poměrně malé množství energie a toto stádium trvá jen velmi krátce *). "Vyhoření" značné části těchto prvků již v počátečním stádiu vývoje hvězd vysvětluje relativně malé zastoupení D, Li, Be a B ve vesmíru."

Aha..

"Výjimkou jsou lehké prvky lithium (Li), berylium (Be) a bór (B), jejichž výrazně menší výskyt je způsoben tím, že se v nitru hvězd "spalují" na hélium ještě předtím, než nastupuje hlavní přeměna vodíku v hélium."

"Velmi nepatrný výskyt prvků, které nemají stabilní izotopy - technecia (Tc), Pm a aktinidů jako je polonium (Po) až paladium (Pa), je dán jejich radioaktivitou s ne příliš dlouhým poločasem rozpadu;"

Kdo si počká (na vysvětlení), ten se dočká Ajsmug

Koukám, že tady Uran a Neptun ještě patřily mezi plynné obry. Spíš se myslím používá definice "ledoví obři" (Uran a Neptun jsou nejspíš vodní planety).

Proč se říká "červený" a "modrý" posuv, když viditelné spektrum nekončí modrou ale fialovou? Pinkiesmile

1eV = cca. 11600°C

"Termonukleární fúze v nitru hvězd je velmi pomalá. U běžných hvězd hmotnosti Slunce je výkon ve středních částech (o průměru asi 350 000 km) cca 250W/m3, takže vodíkové "palivo" vydrží na cca 10 milard let. V nitru našeho Slunce se každou sekundu přemění cca 590 miliónů tun vodíku na 585 miliónů tun hélia; rozdíl hmotnosti 5 miliónů tun je přeměněn v energii, která je postupně vyzařována ven."

"Jako výsledek vzniká hélium. Celková energetická bilance: uvolnění 26,2 MeV = 4,2.10-12 J/jádro He."

"Při termonukleárních reakcích (zmíněných výše) vznikají fotony vysokoenergetického záření g, při srážkách vysokoenergetických elektronů a protonů vzniká další tvrdé brzdné záření gama. Tyto fotony jsou dále Comptonovsky rozptylovány na elektronech, čímž se jejich energie snižuje a urychlené elektrony při srážkách vyzařují další fotony s nižšími energiemi. Z jednoho původního vysokoenergetického fotonu tak vznikají dva či více sekundárních fotonů o nižších energiích."

"Takovýmto dělením či "rozmělněním" z jednoho původního vysokoenergetického gama-fotonu nakonec vzniká až 100 000 fotonů o nižších energiích."

"Čím vyšší teplota, tím je intenzívnější záření a větší jeho tlak. U velmi hmotných hvězd ( > ~100M¤) v závěrečných stádiích (při spalování uhlíku, kyslíku, křemíku) teplota v jejich nitru dosahuje ~10^10 °K, což způsobuje že žhavý plyn generuje záření nejen velké intenzity, ale i vysoké energie; značná část fotonů bude mít energii mnohem vyšší než 1MeV. V takovém případě se začne uplatňovat nový jev: tvorba elektron-pozitronových párů."

Tvorba hvězd by definitivně měla ustat asi za bilion let (tj. 1000 miliard let). To je sice optimistické, ale nezaručuje to prosvětlený vesmír. Posledních několik set miliard let už může být plynu tak málo, že sice sem tam vznikne nějaká ultra lehká hvězda (červený trpaslík), ale i tak "hoří" většinou jen do 50 miliard let, takže se dvě hvězdy po sobě ani nemusí potkat časově, natož místně.

Určitě bude ale vznikat enormní množství terestrických planet. Pokud bude dostatek vody, lze očekávat explozi života (dost možná až desítky obydlených planet okolo 1 hvězdy - dostatek radiaktivních prvků zajistí ohřev planet i dál od hvězdy).


4.2:

Zde se prakticky jen popisuje hroucení hvězdy na sklonku jejího života (stručně, tj. na 27 strankách A4).

Takže z technického hlediska je pro nejlepší udržení civilizace čerpat energii z bílého trpaslíka. Má hodně energie, malý povrch, tudíž bude zářit stovky miliard let. Kam se na to hrabe oranžová hvězda.

Představa planetárního diamantu je zajímavá leda tak pro snílky. Jeho těžba by byla obtížná (povrchová gravitace, nebo naopak pevnost při pokusu o uražení kousku nárazem). Navíc snadná přístupnost k diamantům by snížila jejich cenu na nulu a tedy zastavila těžbu.

Zajímavá je poznámka, že ač se supernovy typu Ia (přetékání hmoty černý obr-bílý trpaslík) používají pro měření vzdálenosti (jasnost nebo rudý posuv) díky své neměnnosti, přeci jen parametr, který mění jejich jasnost a tedy hranici "exploze" existuje, a tím je rotace dané hvězdy. Tudíž to asi zase až tak přesné není (vždycky se něco najde Rainbowlaugh Ajsmug ).

Zajímavost: v nitru rychle rotujících neutronových hvězd možná existuje podobná směs jako těsně po vzniku vesmíru, tj. kvark-gluonová plazma.

Podle popisů to zatím vypadá, že když vynecháme temnou energii a hmotu, tak gravitace je nejsilnější silou (interkací) ve vesmíru (ovšem závislá na hmotnosti objektu, jinak je zase nejslabší).

Z definice rychlosti, kterou musí mít objekt (světlo), aby uniklo z povrchu hvězdy (závislá nejen na hmotnosti, ale i poloměru) vyplývá, že čím je tato rychlost větší, tím více jsou ohýbány "paprsky" světla, které nevylévájí přímo kolmo na hvězdu. Tudíž teoreticky obraz hvězdy těsně před zhroucením do černé díry začne být velmi rozmazaný, a navíc začneme vidět i její boční strany.

Přidáte-li do černé díry hmotu, její poloměr se zvětší.

"Jak se světlo namáhavě "šplhá" z jámy silného gravitačního pole kolabující hvězdy, ztrácí přitom energii a jeho vlnová délka se prodlužuje, posouvá se k červené barvě. Tok času na povrchu kolabující hvězdy je postupně nekonečně prodloužený (je "zamrzlý"). Každé světlo (bez ohledu na svou původní barvu, vlnovou délku či energii fotonů při své emisi) bude při svém pohybu od hvězdného povrchu velmi daleko posunuto za červenou hranici, za infračervený a pak i rádiový obor. Světlu (a veškerému elektromagnetickému záření) je při překonávání gravitace odebrána veškerá jeho energie, čímž přestane existovat. Kolabující hvězda se svou gravitací "vizuálně odřízne" od okolního vesmíru. Ba co víc, odřízne se i ve smyslu příčinnosti..."

Takže, onen kosmonaut padající do černé díry se skutečně pro vnějšího pozorovatele opticky zastaví těsně na horizontu událostí (kdyby zůstal v celku), jenže autoři této "průpovídky" už zapomněli zmínit (čímž toti jejich tvrzení nedávalo smysl), že daný foton stále ztrácí energii, a tím "červená". Tudíž, určitý (téměř nekonečný) čas tam sice stále bude, ale my už ho neuvidíme, takže potud se vše bude chovat logicky. Kosmonaut jednoduše "zmizí" v díře. Nedojde ale k tomu, že by se díky paralaxe zmenšoval se vzdáleností. Opět se to špatně chápe při vnímání fotonu jako částice a musí se brát jako vlnění (kde foton částice je "zdroj" toho vlnění zachycený na horizontu).

"Představme si, že jako pozorovatel padáme do černé díry a z dálky nás sleduje druhý, vnější pozorovatel. Pro vnějšího pozorovatele se poblíž horizontu čas padajícího pozorovatele jakoby zastaví. Pro vnitřního pozorovatele se v jeho vztažné soustavě děje všechno jako kdyby pádu do černé díry nebylo (předpokládáme zde, že je to supermasivná černá díra, na jejímž horizontu působí jen slabé slapové síly). Při pohledu na vnější vesmír však bude pozorovat, že tam události plynou rychleji a rychleji, uvidí řadu výbuchů supernov, neboť pomalý a dlouhý vývoj hvězd bude pozorovat velmi časově zrychlený. V okamžiku propadávání přes horizont událostí se mu velmi zrychleně promítne celý život vesmíru.
Vnější pozorovatel zaznamená zcela odlišný průběh našeho pádu do černé díry. Uvidí, jak se v blízkosti horizontu pád do černé díry neustále zpomaluje a v těsné blízkosti horizontu pohyb jakoby zamrzne a k pádu do černé díry nikdy nedojde."

Teoreticky je možné spadnout do černé díry (obří mají menší slapové síly, takže vás neroztrhají před horizontem - teoreticky vás při blbém pádu dokáže roztrhat i Slunce nebo Jupiter), ale pak stejně přestanete existovat (silné tlaky a teploty + záření uvnitř rozloží vaše atomy).

Popis Vám zde nemůžu zkopírovat, protože podle pravidel fóra se jedná o popis GORE děje. Zájemci si mohou najít pasáž "Člověk padající do černé díry".

"I kdyby byl pozorovatel třebas v raketě, ani sebevětší síla motorů by jeho pádu ke středu nemohla zabránit. Jakmile je dosaženo gravitačního poloměru, nemůže již žádná znamá (a snad vůbec žadná!) síla gravitační kolaps zastavit, protože žádná síla nemůže čas obrátit nazpět. "

Toliko k cestování do minulosti. Ha!

Novinka: singularita v černé díře není přijatelným řešením. Od kdy? Twilightoops


4.3:

Prakticky jen hromada rovnic, a popisování jednoho typu černé díry.

Pokud je na horizontu událostí úniková rychlost rovna rychlosti světla, pak pod ním je vyšší. Teoreticky je tedy možné uniknout z černé díry, pokud v ní neplatí známé fyzikální zákony (a je proto předpoklad), resp. má jinou metriku než zbytek vesmíru, a stačí k tomu nějak překonat rychlost světla (prakticky by stejně ale jen unikly nejmenší částice a ne kompaktní hmota - a je možné, že z černé díry opravdu unikají, a vzhledem k vzdálenosti od nás a možná jejich limitně nulové hmotnosti je stejně nemáme šanci detekovat).

Čistě teoreticky: už nějaký čas se pokoušíme o teleportaci, a většinou to souvisí s ohromným množstvím energie. Kde je psáno, že dostatečným přísunem energie nemůžeme lokálně změnit metriku vesmíru, jinými slovy kopnout částici digitálně z místa A do místa B, aniž by musela prolétnout pro přímce: rychlost světla tedy nepřekoná, ale přesto vzdálenost AB urazí rychleji než světlo. V černé díře je energie dost.

Pokud "temná energie" mění metriku vesmíru, není možné, že jí něco dodává z "vnějšku"? (ostatně, vesmír v něčem a z něčeho musel vzniknout, a je možné, že našich 60 myr je jen malá bublina ve vařícím se kotli energie (bohužel prosakující). Konec vesmíru může nastat tehdy, až se celá bublina zaplní prapůvodní energií: tedy z té, ze které jsme vznikli (třeba je nutné ji nějak pro Velký třesk jen stlačit), která je však pro naše využití a přežití naprosto k ničemu (budeme trosečníci v oceánu slané vody).

(chatrná snaha vysvětlit princip vesmíru bez znalosti jakékoliv vysokoškolské matematiky a fyziky)

"Jen paprsek vyzářený přesně kolmo "nahoru" zde nebude pohlcen a mohl by teoreticky uniknout, avšak s nekonečným rudým posuvem; takové fotony vyzářené radiálně z horizontu směrem ven zůstávají na horizontu neomezeně dlouho, v prostoročase se stále pohybují spolu s horizontem (horizont je "generován" nulovými geodetikami - viz teorém 3.1)."

V této kapitole je také docela názorně vysvětlena deformace světla gravitací (prstence, zdvojování obrazu). Dokonce i já jsem to pochopil (když k tomu přidám své dříve nově nabyté znalosti o fotonech jako částicích, už ani nepřekvapí, že obraz bude rozmazaný).

Pokud má foton nulovou klidovou hmotnost, platí na něj to samé, co například na kosmické lodě? Průlet kosmické lodě okolo planety, která se pohybuje (to je nutné), způsobí nejen změnu její dráhy, ale také zrychlení (nebo zpomalení). Může pohybující se černá díra změnit barevný posuv fotonu? Nebo to na tyto částice nemá vliv? Teoreticky by to mělo změnit jeho barvu podobně jako u Doplerova jevu.

Černá díra v některých případech nejen, že nevrhá stín (prakticky sama nic nestíní, vzhledem k pozměněným drahám fotonů ale vidíme hvězdy jinde než jsou a ještě k tomu několikrát zkopírované), ale chová se i jako zrcadlo. Tudíž není vyloučené, že to, co si myslíme, že vidíme zpoza černé díry, může být defakto odraz objektu blíže směrem k nám.

Když k tomu započteme, že i galaxie/clustery se chovají podobně... může být pozorování vzdálených/starých galaxií docela zajímavé (problém).

"je vidět, že účinnost přeměny klidové hmotnosti tělesa na energii gravitačních vln je poměrně vysoká (~5,7Derpyderp1 - je asi pětkrát vyšší než účinnost termonukleárních reakcí (vazbová energie na nejnižší stabilní kruhové orbitě černé díry je podstatně vyšší než vazbová energie nukleonů v atomovém jádře)! Jak uvidíme v následujícím odstavci, u rotujících černých děr tato účinnost může být ještě mnohonásobně větší."

To CHCI! Pinkiesmile

Je otázka: najít černou díru někde v okolním vesmíru asi nebude možné, takže použijeme nejspíš nějakou blízkou hvězdu. Nebude ale nakonec množství energie, které budeme muset dodat, aby se hvězda zhroutila (například k ní dostrčíme jinou) vyšší, než kolik nám pak černá díra bude schopna dodat za dobu své existence? (zvláštní, jak moc se to podobá vítěžnosti fotovoltaických panelů vzhledem k náročnosti jejich výroby). Nejúčinější asi neznamená automaticky nejlepší (vodíková fúze je technologicky sice ne úplně snadná, ale vodíku je v okolí dost prakticky bez práce, takže sice menší účinost, ale proti vytváření černé díry nulové vstupní náklady).

Zajímavostí by byl ekonomický výpočet, zda by se vyplatilo vyrábět Césiové články pro běžné obyvatele (podobný pohání např. sondy Voyager), zda by při hromadné výrobě jejich cena byla nižší, než cena energie, kterou by za dobu své životnosti byly schopny vyrobit (1 článek (spíš několik takových) by vám vystačil prakticky na celý život, byť by po 30-40 letech výráběl možná tak třetinu energie - plutonium by bylo lepší, ale to by v dnešní době plné teroristů a "bojínků" před veškerou radiací asi moc dobře nešlo - obyvatelé žijící v okolí běžné tepelné elektrárny dostávají nejspíš ročně několikanásobně vyšší dávky radiace než lidé žijící v okolí Temelína). Nejen, že vyrábí proud, ale také v nich vzniká teplo (jím lze ohřívat vodu na koupání, a rovněž jejím prouděním vyrábět další energii přes turbínky, a v zimě s tím vytápět dům). Já bych si ho koupil, i kdyby se možná moc nevyplatil, protože tím se zbavíte závislosti na elektrárnách, a když pomineme, že se vás už nikdy nebude týkat výpadek elektřiny, tak si můžete říkat, jak jste s tím molochem zamávali Rainbowlaugh


4.4:

Získávání energie z černé díry: průletem nějakého tělesa A a "vznikem" tělesa C.

"...jinými slovy, na kinetickou energii vylétajícího tělesa C se přeměnila veškerá klidová hmotnost pohlceného tělesa B a navíc ještě část hmotnosti černé díry."

"Černá díra, pokud má maximální (extrémní) rychlost rotace, může teoreticky uložit až 42% (z mc2) své hmotnosti ve formě rotační energie. Tato energie je obsažena v rotujícím gravitačním poli vně horizontu, takže ji lze v principu čerpat."

V současné době asi sci-fi, ale věřím, že realizovatelné. Už jen představa čerpání paliva z Uranu není taková utopie, jaká by se mohla nedávno zdát.

A jsou tam i mnohem "lepší" popisy "elektráren". By mne zajímalo, co by to provedlo s lidstvem. Prakticky energie zadarmo. Vezměte si jen kolik desítek elektráren musí Čína postavit, aby pokryla svou spotřebu (a proč? protože prostě "musíme" mít města typu Las Vegas), přitom v roce 1900 by na celosvětovou spotřebu stačily možná tak tři Temelíny.

Červí díry: "stabilní, umožňující pohyb napříč prostorem (prostoročasem), červí díry spojující dvě různá a vzdálená místa našeho vesmíru. Ke stabilizaci těchto červích děr je zapotřebí hmota s negativní hustotou energie"

Takže nutnost vyrábět něco jako "temnou energii"?

Pokud by vesmír byla 3D slupka na 3D kouli, záležela by možnost vytvořit červí díru na tom, čím je vyplněn objem této koule (pokud my jsme jen její povrch).

"Díky tomu, že pozorovatel touto zkratkou "předběhne" světlo, může z hlediska teorie relativity "překonat čas" - může cestovat v čase i zpátky do minulosti."

Omyl! Pouze se na dané místo dostane dřív, než ono světlo. Pokud vezme červí díru a její konec dá vedle začátku, jejím průchodem se nevrátí zpátky v čase (tj. do doby předcházející době, kdy vystartoval).

Předběhnout světlo neznamená předběhnout čas, podobně jako stíhačka letící rychlostí 2 Machy necestuje do minulosti jen proto, že je rychlejší než zvuk.

Z tohoto pohledu jsme stroj času už vynalezli. Jde o filmový záznam.

"Červí díry uvnitř černých děr mají "jepičí" život. Kromě gravitačně dynamických efektů k tomu přispívají i kvantové efekty záření. Náhodná kvanta záření, dopadající z vnějšku na černou díru, se vlivem gravitace urychlí na vysoké energie a budou "bombardovat" i jícen červí díry, který se vlivem toho rychle smrští a uzavře. Každý objekt, který by se pokusil projít takovou červí dírou během jejího krátkého života, zanikne v okamžiku přetržení červí díry, spolu s ní, ve vzniklé singularitě. Vzhledem k tomuto extrémně krátkému trvání topologického tunelu je problematické vůbec hovořit o existenci červí díry..."




Ad rozpínání vesmíru: byť mohlo svádět přemýšlet o rozpínání vesmíru v souvislosti se zvětšováním se atomů (jádro a okolo je prázdný prostor, kde je jen pár elektronů, a nikde není psané, že před X miliardami let nemohl být atom menší - ostatně, jedna z teorií o konci vesmíru předpokládá, že "temná energie" rozmetá i hmotu, tj. rozbije atomy - pak ale proč to nedělá teď a přitom se i tam předpokládá, že se vesmír sice nekonečně nafoukne, ale gravitace udrží pohromadě místní zhluky hmoty jako jsou galaxie a následně černé díry?), pro mne nový údaj, že neutrino nejspíš nemá nulovou hmotnost a že jich je ve vesmíru docela dost může znamenat, že za rozpínání vesmíru mohou klidně tyto nebo jim podobné pidi částice (sice je pro ně ostatní hmota téměř průhledná, ale občas k interakci dojde, a jak se říká, 100x nic umořilo osla).



Bude to zatím můj poslední takto obsáhlejší příspěvek do této diskuze. Chvála bohu jsem už nenašel žádné další články, protože to je obrovský žrout času Pinkiesmile I když by se na příslušném webu jistě našly další (např. o částicích v jaderné fyzice, ale bojím se, že to bude další román a nic nového do hlavy stejně nedostanu). Pro zájemce: http://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika6.htm a další.


Názor dne (silný Off Topic):
proč proboha existují tak debilní filmy jako je "Den, kdy se zastavila Země" (v obou verzích), kde je snaha o ekologické myšlení pohřbena realizací, protože lze napsat román důvodů, proč se mimozemšťané zachovali jako úplní dementi a kontraproduktivně by dosáhli přesně pravého opaku, než čeho zamýšleli?
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
(29.09.2014, 08:04)Martin Napsal(a): Co jsem si z toho odnesl, resp. jak to ovlivnilo mé teorie vzniku a chování vesmíru? Všechny mé nápady můžu směle hodit do koše, protože je v současné době nelze potvrdit. Standardní kosmologický model nemohu plně uznat, protože ho v současné době nelze plně potvrdit (vadí mi v něm několik věcí: "nějaká temná energie je, aby to dávalo smysl", "inflace je, aby to dávalo smysl", "z čeho vznikl vesmír - nemáme šajn", "v čem existuje vesmír - nemáme šajn", "jaký je skutečný tvar a velikost vesmíru - nemáme šajn").

V tom případě zkus náboženství - věda ti totiž nikdy nedá věčnou jedinou, neměnnou a věčnou představu o skutečnosti. Ten rozdíl:

Náboženství: "Je to prostě takhle - nemusíte (či nesmíte) se nad tím hlouběji zamýšlet, protože je to prostě pravda."
Věda: "Podle všech informací, které máme, to funguje takhle a takhle. Pokud narazíme na něco, co tuhle představu vyvrátí, svoje teorie a představy upravíme podle posledních zjištěných věcí."

Každá vědní disciplína má svoje teorie a v každé na konci narazíš na otázku, na kterou je odpověď "Nevím" a je to zcela v pořádku. Proto se tomu říká teorie Pinkiesmile Faktem je, že hodně lidí prostě nezkousne tu "příšernou nejistotu" - ti ostatní ji neřeší a lidé, zabývající se vědou (v nejširším slova smyslu) jsou jí fascinováni.

Citace:Názor dne (silný Off Topic):
proč proboha existují tak debilní filmy jako je "Den, kdy se zastavila Země" (v obou verzích), kde je snaha o ekologické myšlení pohřbena realizací, protože lze napsat román důvodů, proč se mimozemšťané zachovali jako úplní dementi a kontraproduktivně by dosáhli přesně pravého opaku, než čeho zamýšleli?

Protože je to co, si většina populace myslí a byť jde o fikci (film), jde to jejich názorům na ruku tzn. přijdou se na to podívat -> $$ pro tvůrce -> cíl splněn. S Gravity je to podobné.
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.

Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.

The Last Rebel... still alive
Odpovědět Citovat Ohlásit
Pokud myslíš náboženství jakožto zdroj odpovědí na otázky ohledně světa a ne jakožto filozofický směr (v tom případě jsem totiž daleko na východě), tak už jsem Bibli zkoušel. A nedopadlo to pro ni moc dobře. Viděl jsem (a trochu i četl) totiž Danikena, takže to ani jinak skončit nemohlo..

Hlásím se k oněm lidem, které přílišná nejistota hlodá (ale dovedu s tím žít Ajsmug ). Třeba jen neumím hledat, ale zdá se mi, že teorií, které by se snažily nějak vysvětlit stav před velkým třeskem a mimo časoprostor je i proti pokusům o nabourávání temné energie jako šafránu Twilightoops

Ad film: Myslel jsem si to, ale nechtěl jsem to říkat nahlas. Z tohoto pohledu je to samozřejmě naprosto v pořádku. Přílišné znalosti zřejmě kazí požitek z filmů Pinkiesmile
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Ať to tady trochu odlehčíme, udělám menší offtopic.

"Co si myslíte o přistání na Měsíci, resp. o konspirátorech, kteří tvrdí, že nikdy neproběhlo" ?

Věříte jim, máte nějaké pochybnosti?

Nebo je máte za blázny, kteří nezvládají ani fyziku ze základní školy?

Ostré stíny?
- není atmosféra, není rozptyl

Stíny zužující se v dálce?
- chlapci asi nikdy neslyšeli o perspektivě

Stíny běžící různými směry?
- ono ve vesmíru není jen Slunce, ale jako zdroj světla se dá vzít i Země!

Viditelná místa v zákrytu?
- rozptylové světlo


Co ale považujete za nejlepší záruku, že je to skutečnost?

Já osobně 2 věci:

1) NASA měla/má 400.000 zaměstanců. Pochybuji, že by je někdo dokázal všechny uplatit, a nebo by se někdo neprokecl.

2) SSSR! Ten by si nenechal ujít sebemenší záminku, aby to mohl zpochybnit.


Já si o víkendu jdu číst "Jamisovu" knihu o matematice. Kéž by něco takového bylo použito, když jsem já chodil do školy Twilightoops
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Tak konspirační teoretiky nebere vážně nikdo, kdo si dokáže dát dvě a dvě dohromady - viz ty jejich námitky typu vlající vlajka... a jako důkaz se mimochodem dá brát, že jedna sonda místa přistání vyfotila při oběhu Měsíce - na fotkách jsou vidět přístroje, která tam byly ponechány i cestičky vyšlapané kosmonauty. Ale kdo chce nevěřit, ten si nějakou blbost vždycky najde a nevymluvíte mu to.
My friends laugh with me, not at me.

Moje růžová armáda Pinkiecrazy (aktuální k 20.2.2017)

Pinkie L♥vers
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
Právě ony cestičky jsem na fotkách viděl, a jakožto průkazný důkaz bych je zrovna 2x nebral. Ostatně, ty cestičky mohlo vytvořit robotické vozidlo a že tam jsou vidět přistávací moduly, to ještě neznamená, že v nich byli lidi Pinkiesmile

Ale jinak máš pravdu. Člověka až zaráží, že si tihle lidé neuvědomují, že vypadají jako hlupáci. Ostatně ale proč ne. Určitě existuje další sorta lidí, pro které vypadáme jako hlupáci zase my - nemyslím bronies, ale průměrně inteligentního člověka (a určitě budou mít pravdu) Twilightoops

Ta vlajka mne ale fascinuje. Já když jsem viděl, jak to s ní při startu zamávalo, tak jsem jen nechápal, že si to chlapci risknuli a píchli jí do země takhle blízko.
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Jen tak mimo aktuální téma. Před dvacetišesti lety to bouchlo v souhvězdí honících psů. Jde o erupci, která nemá v historii astronomie obdoby.
http://osel.cz/index.php?clanek=7799
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
Ad: Pristani na mesici, doporucuji se kouknout na ten dil Mythbusters, kde to resi. Moc pekny.
OT: Koukejte, co jsem dneska nasel - kamera co foti i v jinych spektrech. http://drawsolderprintplay.blogspot.cz/2...plete.html
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
Aha, to je docela novinka. Až doteď jsem považoval červené trpaslíky za relativně klidné důchodce, u kterých se životu musí dařit i kdyby nechtělo.

Musím zde Jamisovi rovněž poděkovat za odkaz na onu knihu o přírodní matematice (a částečně i fyzice). Další zabité dopoledne.

Do strany 55 to byla brnkačka. Pak jsem zjistil, že se mi z hlavy trochu vykouřily znalosti o komplexních číslech. Pak už to zase šlo Pinkiesmile Vysvětlení binární a trojkové soustavy přes lichá a sudá čísla je zajímavé. Sice používám jiné matematické vysvětlení (s přetečením), ale zřejmě nebude jediné.

Jsem rýpal, ale mají tam jedno nepřesné zjednodušení: "dráhy některých komet jsou paraboly". Myslím, že se dá spíš říci, že dráha většiny komet v části u Slunce je parabola (parabola je neuzavřená).

Od kapitoly 70 to začíná být zajímavé i z hlediska studia vesmíru. Vlnění. Ona znalost, že foton je částice i vlnění nestačí k tomu, když to člověk správně neaplikuje. Vysvětlit dopad fotonu jako částice a červený posuv přes vlnu je velmi jednoduché. Pokud to ale člověk zkusí obráceně, zavaří si mozek. V tomto případě se ani nemá cenu u člověka s mými znalostmi snažit najít přesný vztah mezi částicí a vlnou u fotonu (rovnice tomu opravdu, ale opravdu nemohou).

Zajímavá je kapitola o poměru povrchu a objemu tělesa. Resp. ta část o vyzařování tepla povrchem je známá (proto i menší hvězdy o stejném objemu chladnou pomaleji, např. bílí trpaslíci), ale že myš vlastně funguje sama o sobě jako padák, to mne nenapadlo "zkoušet".

Pravděpodobnost a statistiku jsme ve škole vůbec nebrali, co si vzpomínám, a přitom by mne docela bavila Twilightoops A ten počítací stroj na další stránce jsem dokonce měl jednou doma (máma ho měla v práci, než začaly počítače). Ach, to byly časy.

Proč tahle knížka ale nebyla na školách, když je očividně dost stará (měna je tam Kčs)?

Ani logaritmická pravítka nás neučili Twilightoops Říkáte si, že na to byly počítače? Pche! My jsme začínali na Didakticích/Spektrech, kde nás učili programovat geometrické obrazce v BASICu, a pak jsme přešli na PCčka a výuky ve stylu "toto je Word. První ikona vlevo nahoře založí nový soubor" Twilightoops

Tak sláva, konečně už chápu rozdíl mezi výškou a tónem v hudbě. Ne že bych se po tom někdy pídil, ale je fajn zase znát něco nového.

Zajímavé je také vysvětlení důležitosti zlatého řezu pro malování (jako poměr pro estetické vnímání ho nepopisovala ani knížka věnující se základům kreslení).

Na praktikování toho karetního triku bych musel mít trochu jinak stavěný mozek, abych to zvládl v reálném čase.

Njn, chyba školství. Za celou mou školskou kariéru jen asi 2 učitelé vysvětlovali látku rovnou na příkladech ze života (z nichž jeden to bral stylem, že na písemky byly povolené i sešity, tabulky, prostě všechno, jenže jeho výuka probíhala stylem "tohle, pánové, je písek, cement, cihla" a v písemce znělo zadání "postavte zeď"; známkování také probíhalo podle celkových znalostí třídy (bodování testů) - největší koncentrace (střed bodového pole) byly trojkaři a pak to vzal dělením na obě strany).

Způsob, jak sečíst konečnou řadu čísel pomocí trojúhelníkových čísel: já teda osobně používám spíš jako (první+poslední)*(polovina počtu):

1 2 3 4 5 6 7 8 = 36
1+8 = 9*4 = 36

1 2 3 4 5 6 7 = 28
1+7 = 8*3.5 = 28 (nebo 8*3 + číslo uprostřed = 24+4 = 28)



např. součet čísel 50 až 95:

50+95 = 145*(46/2) = 3335 (pozor! 95-50=45+1 !!!)

Můžete si ověřit Ajsmug

var i,p : longint;
begin
p := 0;
for i := 50 to 95 do
Inc(p,i);
Writeln(p);
end.


nebo Céčkaři:

#include <stdio.h>
main()
{
int p = 0;
for (int i = 50; i <= 95; ++i) p = p+i;
printf("%d",p);
}


Ale asi bych to neuměl z hlavy tak rychle jako pan Gauss.

Kapitola "Dnešní užití matematiky" se zřejmě nevztahuje na občany působící v pořadech Nikdo není dokonalý nebo Aj múdrý schybí (a vůbec, jak mohli vymyslet jako jedinou správnou odpověď, že obojživelník je zvíře, které žije současně ve vodě a na souši? Vždyť to je blbost. Od kdy je krokodýl nebo ptakopysk obojživelník?).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Obávám se, že optimální dráha bez gravitačního vlivu ostatních těles je elipsa. Vyjímky tvoří například komety, jež jsou gravitačním polem planet nakopnuty ke Slunci a někdy přecházejí na parabolickou dráhu, pokud je jejich rychlost úniková.
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
Očividně ten díl o Bořičů mýtů patří mezi ty, které jsem neviděl. Co se týče stínů, také možnost jak vyvrátit nesmyslné tvrzení.

Proč si někdo myslí, že mastodontí organizace se pokusí nafilmovat podvod, všude naseká do očí bijící chyby, a přesto, že ty samé fotky měl určitě k dispozici i Sovětský svaz, tak pak on jako nějaký konspirátor ihned odhalí podvod století na základě něčeho, čeho si nikdo ostatní podle něj vůbec nevšiml Pinkiesmile

Když už jsme u těch konspirací v nekonečném vesmíru, je asi hloupost se vás ptát, zda věříte v existenci jiných civilizací, natož v jiné obydlené planety (byť by šlo o mikroby - v tomto případě by šlo asi o miliardy planet jen v naší místní skupině), ale jaký máte názor na přítomnost mimozemšťanů tady na Zemi?

Můj postoj bude asi jasný, když řeknu, že věřím ve význam SETI, mám rád Vzpomínky na Budoucnost od Danikena (knihu jsem moc nečetl, ale film mám sjetý snad stokrát), a pokud jde o pořady na Prima Zoom, většinou nevynechám ani jeden díl.

Většinu toho sežeru i s naviákem, ale u některých dílů jsem teda hodně kritický, a u Mimozemských spisů jsem uznal za reálné asi jen 5% toho, co se nám snaží naservírovat jako 100% důkaz.

Nemyslím si třeba, že by UFONi s námi komunikovali nějakou telepatií a předávali své zprávy jen vybraným jedincům, ale zase mi nedávají spát některé pozůstatky z dávné doby.

Ostatně, pokud bychom se opravdu snažili, nemusíme ani cestovat víc jak 10% rychlostí světla (tedy bez použití červích děr), a měli bychom být schopni do několika milionů let obsadit celou naši Galaxii. Vzhledem k jejímu stáří (přes 10 miliard let) a množství hvězd a tedy i potencionálních obydlených planet či měsíců (kdyby byl Jupiter na našem místě, tak tu nemáme 1 Zemi, ale minimálně 3-4) se rovná téměř nesmyslu, že bychom tu byli jediní (byť samozřejmě ke vzniku inteligentního života je potřeba pár drobností, jako je velký Měsíc stabilizující orbitu - ale proč ne, Pluto ho má taky - nějaké ty katastrofy, které nutí jednobuněčný život taky něco "dělat", atd.), ale i kdyby z těch miliard planet jen jediná dala vzniknout civilizaci třeba před 1 miliardou let, tak už technicky na nás asi žádná volná planeta nezbyde Twilightoops
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
(06.10.2014, 09:28)Martin Napsal(a): Musím zde Jamisovi rovněž poděkovat za odkaz na onu knihu o přírodní matematice (a částečně i fyzice). Další zabité dopoledne.

Rádo se stalo - jsem rád, že se líbilo Twilightsmile

(06.10.2014, 10:07)Elevea Napsal(a): Obávám se, že optimální dráha bez gravitačního vlivu ostatních těles je elipsa. Vyjímky tvoří například komety, jež jsou gravitačním polem planet nakopnuty ke Slunci a někdy přecházejí na parabolickou dráhu, pokud je jejich rychlost úniková.

Zkusíme to latinsky Twilightsmile hádejte, co to je:

Citace:Corpus omne perseverare in statu suo quiescendi vel movendi uniformiter in directum, nisi quatenus illud a viribus impressis cogitur statum suum mutare.

Z toho vyplývá, že bez (gravitačních) vlivů zvenčí je dráhou tělesa přímka - teprve vzájemné působení s jinými tělesy tuto dráhu mění

Dráhy komet mohou být eliptické, parabolické a gravitace planet je může změnit i na hyperbolickou (takže opustí Sluneční soustavu) - viz. dráhy komet.

(06.10.2014, 15:22)Martin Napsal(a): Když už jsme u těch konspirací v nekonečném vesmíru, je asi hloupost se vás ptát, zda věříte v existenci jiných civilizací, natož v jiné obydlené planety (byť by šlo o mikroby - v tomto případě by šlo asi o miliardy planet jen v naší místní skupině), ale jaký máte názor na přítomnost mimozemšťanů tady na Zemi?

Tohle je velká otázka - protože stále nevíme, zda mimozemský život existuje (v tomto jsou naše znalosti stále velmi omezené), tak je otázka mimozemského života na Zemi spíš otázkou víry než faktů. Klidně se sem mohly dostat spory s nějakým tělesem (jedna z teorií říká, že tímto způsobem se život na naši planetu dostal) - to se dá těžko zjistit.

Pokud připustíme existenci mimozemského života podobného našemu, zůstává otázka motivace. Když je člověk zažraný do sci-fi jako Star Trek a jim podobné, je to skoro tutovka Rainbowlaugh
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.

Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.

The Last Rebel... still alive
Odpovědět Citovat Ohlásit
Počkej, Jamisi, počkej... Na elipse se shodneme, ale tu hyperbolu nějak nedávám... Když vezmeš dvě tělesa, která se nikdy nepotkala, letí proti sobě a ovlivní se gravitací, jaká je jejich dráha?
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
Elipsa - ukážou se a když je nic nesemele, nebo nevychýlí, můžou se vrátit.
Parabola a hyperbola - ukážou se jenom jednou a pak zmizí v hlubinách kosmu

Vzato kolem a kolem, když budeš parabolu roztahovat víc a víc, dospěješ k hyperbole. Elipsa je uzavřená křivka, parabola je "limitně otevřená" (řekněme limes superior [podmnožina horních závor] množiny všech elips) a hyperbola je otevřená [spoiler: (za tuhle takydefinici se jedou budu smažit v matematickém pekle - doufám, že se to k nikomu z fakulty nikdy nedostane Rainbowlaugh )].

A teď trochu přesněji:

Citace:Kuželosečky jsou množiny všech bodů v rovině, které mají od pevného bodu F a pevně zvolené přímky d, neprocházející bodem F, stálý poměr vzdáleností rovný konstantě k. Je-li k < 1 je touto kuželosečkou elipsa, pro k = 1 dostáváme parabolu a pro k > 1 dostáváme hyperbolu.

(tzn. zvolím si bod+přímku a budu kreslit body, které se spojí když budu dodržovat stálý poměr vzdáleností - vylezou mi z toho zmíněné kuželosečky)

Po parabolické dráze se obvykle pohybují komety, které pochází z blízkosti Sluneční soustavy (Oortovo mračno, které ji z řekněme historických důvodů obklopuje), takže byly předtím velmi pravděpodobně dlouho vázány působením Slunce.

Hyperbolické dráhy jsou typické pro komety přicházející z prostoru mimo Sluneční soustavu, takže si to sem přifrčí a odletí po hyperbolické dráze zase pryč do kosmu. Prostě její dráhu ostatní tělesa neovlivní natolik, aby se z přímočarého pohybu změnila na parabolu, a tak její dráha zůstane hyperbolická.
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.

Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.

The Last Rebel... still alive
Odpovědět Citovat Ohlásit
Jo, OK, hyperbolická je pro příliš rychlá tělesa, parabolická pro pomalejší, která ale v důsledku prvního impulsu soustavu opustí.

Hm, ale ta limita... Parabola pokud vím, limitu nemá a hyperbola naopak má. Navíc tak, jak to definuješ, by měla existovat dráha, která je přechodem mezi parabolickou a hyperbolickou drahou (popřípadě je jejich kombinací), což si tak nějak nedokážu představit. Aspoň tedy matematicky...
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
@Jamis:

pokud jde o onen mimozemský život. Tak nějak existuje spousta náznaků, že život je defakto přímým důsledkem evoluce planety/měsíce, jelikož jde vlastně o chemický proces.

- víme, že bakterie a viry jsou schopny přežít delší dobu ve vesmírném prostředí (mise na Měsíci)

- víme, že bakterie dokáží přežít tisíce let vysušené nebo s minimem vody (solné pouště)

- víme, že vesmír je plný organických molekul a vody

- experimentálně bylo ověřeno, že reakce Titanovy atmosféry se slunečním zářením produkuje další složitější organické molekuly

- víme, že život dokáže i v podstatně složité formě přežívat bez přítomnosti slunečního záření, a dost možná i bez kyslíku (podvodní komíny, prvopočáteční pozemský život)

- život si dokáže poradit i s jedovatým či radiaktivním prostředím, nebo vysokými teplotami (batekterie ve zdech jaderného reaktoru, atd.)

- život se na planetě Zemi objevil relativně brzo po jejím vzniku. Buď je tedy proces vzniku života tak rychlý, a nebo ho sem zavlekl asteroid z jiné planety (například z Marsu), ale v tom případě zase platí, že život vznikne prakticky současně na více místech, jakmile k tomu dostane byť sebemenší šanci.

Čistě teoreticky by měl být život ve vesmíru běžný (jde jen o to poslat dostatek misí a hlavně je zaplatit). Jiná věc je přítomnost inteligentní civilizace. Nutno ale říct, že Země se v tomto ohledu dost flákala a první tři miliardy let prakticky produkovala jen jednobuněčný život. Pokud by alespoň 1 planeta okolo hvězdy 2. generace vytvořila vesmírnou civilizaci (tj. šance 1 ku sto miliardám), měla by min. 4 miliardy let na osdílení této galaxie).


A pokud jde o otázku motivace? Co třeba zvědavost? (určitě nepůjde o útok kvůli těžbě - pokud by tomu tak bylo, najdou vše potřebné buď v Ortově mračnu a nebo Kuiperově pásu s případnou zastávkou v pásu asteroidů pro železo a u Neptunu pro vodík). Proč se lidí snaží spojit s cizí civilizací, proč zkoumáme život mravenců (protože byť jsou primitivnější, a víme, že s námi stejně nikdy mluvit nebudou, je šance se od nich mnohému naučit), proč buzerujeme zaostalé kmeny v pralesech? Ajsmug

Nedělám si také iluze o plně mírumilovné civilizaci. Na 99% půjde o potomky masožravců (je několik důvodů, proč bíložravci nevládnou planetě), určitě budou mít podobný vývoj jako my.
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
(07.10.2014, 07:08)Elevea Napsal(a): Hm, ale ta limita... Parabola pokud vím, limitu nemá a hyperbola naopak má. Navíc tak, jak to definuješ, by měla existovat dráha, která je přechodem mezi parabolickou a hyperbolickou drahou (popřípadě je jejich kombinací), což si tak nějak nedokážu představit. Aspoň tedy matematicky...

Proto je tam ten spoiler Pinkiesmile to byl pokus o nastínění jak si to představit, nikoliv korektní definice.

Nicméně ten přechod mezi parabolou a hyperbolou a mezi kuželosečkami obecně... je dán zmíněným poměrem vzdáleností: chceš-li, dá se parabola brát jako přechod mezi elipsou a hyperbolou.
Princess Luna: Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own way. But they must be faced, or the nightmares will continue.

Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.

The Last Rebel... still alive
Odpovědět Citovat Ohlásit
OK, chápu... řízneme kuželosečku k její ose kolmou rovinou, kterou začneme rotovat podle osy kolmé k ose kužele. Z kružnice se nám stane elipsa, jež se natáhne do nekonečna (stane se parabolou), jež následně limitně dojde k limitě hyperboly, když ji řízne v ose kužele. Ízi pízy, představa tam je, ale nechtěl bych to vyjadřovat matematicky.


Jinými slovy, oběžnice z kruhové dráhy ve vztahu k jinému tělesu při přidávání energie plynule prijde eliptickou drahou, parabolou až na hyperbolickou dráhu. Rozevření kuželu se pak definuje v závislosti na síle gravitace obíhaného tělesa, úhel na unikové rychlosti samotné oběžnice.


Ha! Teď jsem si to uvědomil! Tou rovinou musím kolem vrcholu kuželosečky rotovat!
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
No, aby to nebylo offtpic tam, tak ti nějakou tu tezi napíšu sem. Upozorňuji, že jde o spekulace.

Takže mějme hmotný objekt, který kolabuje kvůli nedostatečnému tlaku záření pomocí gravitační síly. Dojde i k překonání odpudivých sil v jádře (takže nevznikne neutronová hvězda) a objekt kolabuje dál. Nyní máme problém. Dle logiky můžou nastat dvě varianty vývoje, protože neznáme rozložení hustoty v jádru objektu:

1) Díky neskutečnému tlaku vznikne maličká černá díra z nějaké elementární částice, do které je tlakem ládován další obsah.
Toto je varianta případu, kdy přesně uprostřed objektu je největší hustota. Jenže dle dnešních teorií taková černá díra strašně rychle zaniká okamžitým vypařením, popřípadě unikne pryč, a ač by se to mohlo zdát, nemá hvězda moc času na takové skopičiny ve svém jádře. Kolik černých děr by stačila vyprodukovat a odpálit, či vypařit, než by vznikla jedna velká, nebo by ji stačila včas nasytit, aby neutekla?
Proto se kloním k variantě 2, ale teoretický výsledek by mohl být stejný.

2) Oblast jádra má víceméně rovnoměrně rozloženou hustotu a v určitý okamžik se obalí horizontem událostí, do kterého začne kolabovat zbytek hvězdy.
Tohle mi přijde snesitelnější a lidštější. První varianta se rozvine až ve druhé části druhé varianty.

Takže, nejdříve si prohlédněme důsledky druhé varianty.
Máme kouli s hustotou hmoty, která je obalena jednostranně neprůchodnou zvenčí černou vrstvou, jež vlastně není vrstvou, ale něčím jako předělem, prostě takovým horizontem událostí.
No a podívejme se dovnitř toho objektu (jde mi o to, že jsme zastavili čas v okamžiku, kdy se horizont vytváří, takže tam panují podmínky těsně před ultimátním kolapsem, ale zároveň jsou splněny podmínky pro vytvoření horizontu). Já vidím pořád hmotu rovnoměrné hustoty, která již nemá důvod kolabovat.
- Zaprvé, čas tam ubíhá velice, velice pomalu, ne-li stojí - horizont událostí je dle propočtů těch chytřejších lidí místo, v jehož blízkosti uvidíte konec vesmíru (aspoň mi to tak vždy říkali).
- Zadruhé, na horizontu událostí je nekonečná entropie, tedy maximální uspořádanost systému. Jelikož horizont zasáhnul celý objekt rovnoměrné kolabované hustoty v jeden kratičký okamžik a tudíž je již všude maximální entropie, není se již ani kam hroutit. Veškeré samovolné přesuny hmoty uvnitř černé díry postrádají smysl.

Nyní se přesuňme k druhé části varianty dvě.
Tady jde o to, že černá díra nevznikla jen z hmoty, kterou tvoří její původní jádro. Pro to je třeba mnohem víc hmoty a ta se nyní dotýká horizontu událostí. Takže bortí se zbytek. Ale zde narážíme na stejný efekt jako u jádra. Hmota zaprvé padá do díry příšerně pomalu vlivem diletace času. Navíc díky slapovým silám blízko horizontu dojde k jejímu rozmělnění na nejelementárnější částice. Při kontaktu s horizontem událostí narážíme na Zenónův paradox, ale ten se naštěstí podařilo vyřešit v osmnáctém století pomocí diferenciálního počtu. Takže v okamžiku, kdy se dotkne hmota horizontu, což je mimo jiné okamžik, kdy se jí zastaví čas a dosáhne maximální entropie, stane se součástí černé díry.
To má několik logických důsledků:

a) Hustota v černé díře je rovnoměrná.
b) Pokud předpokládáme, že horizont událostí bude vždy "víceméně" kulatý, pak částice musí najít svoji konečnou polohu dříve, než projde horizontem událostí. Hm... jak by se vám líbil surfing po horizontu událostí? Takový temný proud částic driftující těsně nad horizontem by mohl být velmi zajímavý.
c) Pokud černá díra nemusí být vždy kulatá, mohla by nabývat zajímavých tvarů v důsledku dopadu částic v různých místech.
d) Při odpařování černé díry nemusíme řešit paradox s mizející informací, protože se dané elementární částice vrátí do vesmíru přesně v takových podmínkách, z jakých jej opustily. Sbohem dimenze, dobré ráno Newtone!

Každopádně tady se dostáváme k problému hustoty černých děr:
Hustota bude (dle mého názoru) vždy hmotnost dělená objemem nacházejícím se pod horizontem událostí.
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
No, on ten příklad s černou dírou byl spíš myšlen jako důvod, proč chci dělit (téměř) nulou a chci, aby mi vyšlo (téměř) nekonečno, aneb se snažím tak trochu popřít, že dělit nulou nelze (samozřejmě ne tak, aby vyšlo nějaké číslo - spíš mi jde o vztah).

Ale Jamis mě tam už krmí pojmy limit a nekonečen, tak aby to nevypadalo, že si nevážím rady, zkusím debovat dál zde. Musím teda říct, že jsem to četl asi 4x.

1) Myslím, že to není ani tak teorie, ale že se to snad i prokázalo během experimentů v urychlovačích (???). Nejspíš jde asi o to, že jedna elementární částice má příliš malou hmotnost na to, aby dokázala rychle přitáhnout další, protože rychlost vypařování je v tomto případě vyšší než rychlost nabalování (černá díra vzniklá z hvězdy má jaksi doping, je o pár kroků napřed).

2) Jestli jsem dával u různých populárně naučných pořadech pozor, tak černá díra nezačíná přímo na horizontu událostí. To je jen místo, odkud se vrací do díry i to světlo, které z ní vychází. Teoreticky by mělo platit, že pokud tam něco hupsne, tak pozorovatel uvidí, že se to jakoby zastavilo, ale zase díky červenému posunu mu daný objekt zmizí z očí do IR dřív, než se naděje.

Teoreticky by bylo možné sledovat z poza horizontu celou budoucnost vesmíru, ale problém by byl, že uměrně zpomalení času by se zpomalily i tvé myšlenky a tedy schopnost pozorovat děje. Spíš by to ale dopadlo tak, že pokud bys ještě zůstal v celku, tak by ses se stoupající rychlostí blížil středu (jádru nebo jak to nazvat) černé díry (objektu), kde by ses rozložil na asi něco menšího než elementární částice Pinkiesmile A vzhledem k tlakům a teplotám, jaké asi musí panovat v černé díře, se tyto částice pohybují sakra rychle. [spoiler: Tady nejde o zpomalení času, tady jde spíše o jeho enormní akceleraci] (to je asi pěkná blbost, co jsem napsal) (pokud bychom brali, že čím pomaleji se "částice" pohybuje (teplota / energie), tím pomaleji na ní běží čas - myšleno tak, že každá pozorovatelná změna na částici přijde pro vnějšího pozorovatele za delší časový interval nebo okamžik - spíše než částici bych to nazval "objekt", protože jde o makrokosmos).

[toto bylo napsáno dost nevědecky a tedy nejspíš i nepřesně - vím, že se to už probíralo, že zastavit čas by šlo spíš jen u hodnoty 0K a zde se čas spíše zpomaluje díky rychlosti blízké rychlosti světla, ale jak známo, pevné částice takové rychlosti nemohou dosáhnout, takže přijde rozklad a pak je fuk, jak rychle plyne čas Pinkiesmile ]

Tudíž si nemyslím, že bys (nebo to, co z tebe zbylo) padal do černé díry nějak pomalu. Slapové síly se dají prý u dostatečně velké černé díry "obejít". Dost možná bys ani tak ale neměl ani čas si uvědomit, že seš mrtvý (částice v černé díře určitě frčí rychlostí blízkou té světelné, a vzhledem k tomu, že průměr díry je v porovnání s jednou světelnou vteřinou dost malý, tak by asi ani tvůj pád netrval nějak dlouho).

Ona částice si myslím asi nemusí najít své místo hned vzhledem k tomu, že černá díra není krystalická mřížka, ale neustále se měnící "sajrajt". Kulovitost to nevylučuje. Stejně jako je Slunce kulaté a přitom neplatí, že by každá částice v něm měla své pevně dané místo.

Černá díra při vypařování emituje myslím hlavně fotony (a podobné neřádctvo), takže se moc informací o částicích, které do ní spadly opravdu nedochová.

Je spíš zajímavé přemýšlet, že pokud je černá díra ten nejlepší komprimační program, který vesmír má a tedy jak lze max. stlačit hmotu, připadá mi možnost, že by během Velkého třesku byla veškerá hmota vesmíru v nulovém bodě trochu absurdní (i černá díra se zvětšuje společně s tím, kolik toho sežrala). Leda by existovala ještě nějaká jiná síla než gravitace (samozřejmě, máme temnou hmotu, ale tady působí ještě něco jako vztlak).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Ahoj, myslím, že by vás mohlo zajímat online sledovat historicky první opravdové přistání na kometě (což je VELKÁ) událost:

http://new.livestream.com/esa/cometlanding

Taky bych doporučil StarTalk podcast, pokud to ještě neposloucháte

http://www.startalkradio.net/

Možná bych sem měl také občas přispět svými skromnými vědomostmi, vidím, že je to tu zajímavé.
[19.2.2012 20:06:21] : Jsem dneska zkouknul první epizodu My Little Pony: FiM
[19.2.2012 20:06:53] : Fluttershy je best

OC přepracováno od bloodorangepancakes
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
Pokud nezapomenu, budu sledovat. Mělo by to být někdy v 17:00, takže raději od 15:00
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Než Philae doesdne, tady jsou zatím zveřejněné fotky:

http://imgur.com/a/b7knx
[19.2.2012 20:06:21] : Jsem dneska zkouknul první epizodu My Little Pony: FiM
[19.2.2012 20:06:53] : Fluttershy je best

OC přepracováno od bloodorangepancakes
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
Pozdě, ale zdá se, že přeci jen Pinkiesmile

Můžeme si gratulovat, dobyli jsme zase nějaký ten kus šutru.
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Video s českými titulky, vysvětlující tři potencionální konce vesmíru, z nichž dva (operující i s temnou energií) předpokládají možnost restartu vesmíru:





OT: Video "je vesmír živý nebo mrtvý?" https://www.youtube.com/watch?v=QOCaacO8wus

A tady něco o velkém třesku: https://www.youtube.com/watch?v=wNDGgL73...NL3HALHHpF
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
V rámci brouzdání po You Tube jsem se díky lidem, kteří jen neustále do všech rýpou a kritizují (zkrátka oblíbený výraz pro ně je "attention whores"), narazil na kanál "Vědecké kladivo":

https://www.youtube.com/user/VedeckeKladivo

Nutno říci, že kromě nevědeckých informací (konečně mi někdo dokázal vysvětlit rozdíl mezi ovocem a zeleninou Pinkiesmile ) obsahuje tento kanál hodně zajímavé věci typu "jak funguje atomová bomba" (což patří k těm primitivnějším věcem, ale taky patříte mezi ty lidi, co si mysleli, že vědí na 100%, jak funguje helikoptéra?) přes "jak vzniká škytavka" (člověk se nenásilnou formou dozví, že se už nemusí bát "únosu ufony" nebo jak ho může přesně voda zabít (pokud pomineme ono "četl jsem bulvár, kde psali, že chlap vypil 7 litrů na ex a utopil se")) až po vesmír.

Mnozí, velmi vážní, diskutéři nejspíš spáchají sebevraždu nad jeho velmi zjednodušenými popisy "jak vysvětlit znalosti z 21. století lidem ve století 18.", ale pro nás ostatní je to "trefa do černého" (o tom, jak dobře to autor zvládá svědčí rádoby fakt, že po 4 hodinovém maratonu jeho videí byla i má matka, která o fyzice neví nic, schopna se mnou, který o fyzice neví skoro nic, konverzovat i ohledně 4. dimenze nebo higsova bosonu Pinkiesmile ).

Výběr videí, které souvisí s tímto vláknem:

Začátek a konec Země - https://www.youtube.com/watch?v=RnPhRhQA7Ns
Jak funguje vysavač, brčko a vítr - https://www.youtube.com/watch?v=sivEydJOEwg
Jak funguje radar - https://www.youtube.com/watch?v=qnHDPJ32_Tc
Co je to čtvrtá dimenze - https://www.youtube.com/watch?v=ur5hb-IKFeE
Problém raket - https://www.youtube.com/watch?v=vm3xmPh6Idg
Jak funguje rentgen - https://www.youtube.com/watch?v=atQmWTHCa5g
Co by se stalo s člověkem ve vakuu vesmíru? - https://www.youtube.com/watch?v=Il3O-qqbL-Q
Co je to černá díra - https://www.youtube.com/watch?v=YI4YZEnqsIE
Co je to Sonický třesk - https://www.youtube.com/watch?v=pSJgiLMIHSk
Co je to Velký třesk - https://www.youtube.com/watch?v=kb3yJFz8heg
Jak funguje fotosyntéza a hoření - https://www.youtube.com/watch?v=S8LWO6BVfJg
Co jsou základní interakce - https://www.youtube.com/watch?v=s1llSKVxX20
Co jsou Kvanta - https://www.youtube.com/watch?v=YHE_P_N6jiE
Jak velký je vesmír - https://www.youtube.com/watch?v=Q0Yt4AooQ6M
Co je temná hmota - https://www.youtube.com/watch?v=X3XQM0lVL7w
Jak funguje mikrovlnná trouba - https://www.youtube.com/watch?v=5VOOF8xtV00
Jak funguje elektřina - https://www.youtube.com/watch?v=KHzfiyrL51o
Co je plazma - https://www.youtube.com/watch?v=iP1z5AlXtmE
Co je radiace - https://www.youtube.com/watch?v=uHHw1vHn3Tg
Jak fungují 3D brýle - https://www.youtube.com/watch?v=BzY-hDyjeP4
Jak funguje atomová bomba - https://www.youtube.com/watch?v=17iUUmgfGSM
Co je Higgsův Boson - https://www.youtube.com/watch?v=XTdnG4VBt6E
Proč je obloha modrá - https://www.youtube.com/watch?v=d8Tyv8JQwWI
Jak funguje rádio - https://www.youtube.com/watch?v=FOvw73T9ZpM
Proč je jádro Země žhavé - https://www.youtube.com/watch?v=kuVP5BHzrTM
Co je Dopplerův jev - https://www.youtube.com/watch?v=s8HGoqRrCE0
Jak funguje relativita - https://www.youtube.com/watch?v=6giNhsADTl0
Kdy se setkáme s mimozemšťany - https://www.youtube.com/watch?v=2hRpEKkuBmA
Jak funguje Slunce - https://www.youtube.com/watch?v=6Hf0VyQigbo
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Už brzy....

http://www.astro.cz/clanky/slunecni-sous...-tvar.html



DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Podobně jako Vědecké kladivo existuje podobný You Tube kanál i v angličtině (což může být trochu překážka): https://www.youtube.com/channel/UC6nSFpj...t-N3Rm3-HA

Pokud se tedy chcete dozvědět něco o vesmíru (a nejen o něm, ale prakticky to s ním souvisí), a cizí jazyk vám nevadí, budete mít jistě zábavu na hodně večerů..
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
1. Ne, nebude překážka, protože VideaČesky http://www.videacesky.cz/tag/vsauce
2. To spíš Vědecké kladivo je podobné Vsauce, než naopak Rainbowlaugh
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
Super, díky moc za odkaz. Mě teda přijde jednodušší to poslouchat než číst, ale vím min. o jednom člověku, který titulky bude nutně potřebovat Ajsmug
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Další YT kanál, který se věnuje vysvětlování této problematiky: MinutePhysics

https://www.youtube.com/channel/UCUHW94e...UMVaZz4eDg

Některá videa tam mají buď české nebo anglické titulky. Ale můžete využít české překlady zde:

http://www.videacesky.cz/tag/MinutePhysics
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Už jen cca. týden



DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Sekvence snímků z poněkud fádní planety Mars ku, řekněme, 11. "výročí" tříměsíční cesty vozítka Opportunity Pinkiesmile



DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Pokud to ještě někdo nezaregistroval, tak 28.9.2015 je úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z celého území ČR (možná i Slovenska). Přejeme minimum světelného smogu a mračen.
http://www.astro.cz/na-obloze/mesic/zatm...-2015.html
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
Kdyby někdo před čtvrtstoletím veřejně prohlašoval, že jednou budeme z pohodlí zemského povrchu pozorovat vzdálenou exoplanetu, zřejmě by mu doporučili psychiatrické vyšetření. Nu a jednu krásnou časosběrnou montáž nedávno prezentovali astronomové observatoře Gemini South.

http://www.osel.cz/8450-je-libo-portret-...atore.html
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
Nevím přesně, ale před 1/4 stoletím ještě mnoho vědců považovalo jen pouhé hledače exoplanet přinejlepším za mrhače časem, ne-li za blázny.

Bohužel se zobrazovací technika od doby, kdy byla "vyfocena" první exoplaneta moc nezlepšila (stále optimisticky čekám něco jako pozorování Jupitera lepším domácím dalekohledem ze Země)

https://www.google.cz/search?q=first+exo...z&dpr=1.25

Seznam přímo zobrazených exoplanet:
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_di...exoplanets

Ne že by to nebylo úžasné, ale člověk se moc rychle rozmlsá.. ještě nedávno jsme znali jen samé horké Jupitery, dneska už máme hromadu potencionálně obyvatelných planet a s nikým to pomalu už ani nehne:

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_po...exoplanets
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
No s tím bych nesouhlasil. Ten posun byl obrovský. Aktivní optika, přibyly rádiové clustery, infračervené teleskopy i na družicích, samotný Hubbleův teleskop a jeho neustálé průběžné vylepšování, detektory částic ve vesmíru, obrovský skok v CCD, New Horizons... Dnes třeba na radiožurnálu byl rozhovor s Grygarem, který pomáhal stavět detektor kosmického záření v Argentině (kde detekují částice o desetimilionkrát vyšších energiích, než mají vědci na LHC)
I pokud k tomu přičteš obrovský výkon dnešních počítačů, které dovolují analyzovat velká data z astronomických observatoří (a stále to nestačí, protože teleskopy toho nasnímkují víc, než stačíme zpracovat), tak vlastně moderní laboratoře svými výkony utíkají za hranice naší analýzy. Typickým příkladem je LHC, kde vyloženě spoléhají na mooreův zákon, protože každý rok vyprodukují tak obrovské množství dat, že při současném výkonu počítačů by trvalo dvacet let, než by se jim podařilo provést komplexní analýzu.

Jediná skutečná brzda výzkumu je nedostatek financí, protože postavit nový teleskop stojí neskutečné peníze. Proti vojenským rozpočtům supervelmocí to je ubohý pakatel, ale dnes už amatér s vlastnoručně postaveným dalekohledem prostě nemá šanci na poli vrcholného výzkumu ničím přispět - maximálně tak po sobě pojmenuje planetku. I když zase na druhou stranu se blíží éra kapesních urychlovačů...
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
Omluva, jestli došlo ke zmatení, měl jsem na mysli jakoby čistě jen zobrazení exoplanet. Jinými slovy: první opticky zobrazená planeta byl kulatý flek, o pár let později máme "pohybující se kulatý flek". Je pravda, že už máme i tepelnou mapu plynné exoplanety, ale stále to je poněkud daleko k těm dřívějším přestavám, že budeme fotit kontinenty na cizích Zemích do roku 2020 (sice ještě šanci mají, času dost, ale zatím to tomu moc nenapovídá). Nesledoval jsem důkladně pokrok v této oblasti, poslední co si vzpomínám byl pokus otestovat měření poměru ploch oceán:pevnina focením Země z dálky přes odlesk světla z hvězdy (ani nevím, která sonda to měla mít tehdy na starosti; UPDATE: byl to Deep Impact a šlo se na to přes změnu barvy planety).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
jak rikaji ve startreku, jsou to "planety tridy M" - s atmosferou a tekutou vodou na povrchu, ovsem co se vody tyce nemusime "chodit" zas tak deleko...

http://21stoleti.cz/2015/09/17/na-jednom...lni-ocean/

http://vtm.e15.cz/vedci-chteji-bombardovat-europu

na Europu se dokonce uvazuje o vyslani ponorky...

http://www.astro.cz/clanky/kosmonautika/...uropa.html

a kde atomsfera neni, tam si ji udelame Pinkiesmile

http://www.zive.sk/clanok/108271/elon-mu...-teplejsie
"Ale já jsem nevyrostla ve stodole. Jen jsem se tam narodila a prožila většinu dětství." Applejack

Moje literární tvorba 

Love and Tolerate
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
Moc troškaříš Ajsmug Jestli chceš "mega" zásoby vody, zaleť si na Neptun. To je panečku ta pravá modrá planeta (s nějakou pravděpodobností oceánu; i pokud tam je, moc užitečný nám zatím nebude, to spíš jeho atmosféra je zajímavější). Ale na tu Evropu se také těším, jestli tam něco najdou. Ono těch měsíců s vodou pod ledem je v naší sluneční soustavě poněkud víc (jeden neví, kam dřív skočit). Hypoteticky možná i na Plutu. Jen s tím Marsem bych nebyl tak optimistický. Neříkám, že to nejde, ale na jak dlouho je to udržtelné (vyrobit atmosféru s tím, co tam je umíme, ale Slunce nám to bez silného magnetického pole zničí)? Mars je v tomhle trochu problematický (teoreticky je jednodušší pracovat s Venuší, ta už atmosféru má).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Upravit Smazat Odpovědět Citovat Ohlásit
Já osobně si myslím že člověk nemá šanci pochopit vesmír a jeho nekonečnost. Na nekonečnost vesmíru sám nevěřím protože vlastně ani nedává smysl. Když si představíte psa stojícího před zrcadlem, on nikdy nepochopí proč vidí psa jako člověk nikdy nepochopí vesmír, alespoň ne člověk tohoto stupně vývoje. Pes se bude zrcadla snažit dotýkat jako se člověk bude snažit létat do vesmíru. Tímhle samozdřejmě nepopírám to že by se vesmír měl přestat prozkoumávat spíše naopak. Tohle je můj názor Pinkiesmile
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat Odstranit spamera
vymyslete jmeno pro superlasery Pinkiesmile

http://praha.idnes.cz/lide-mohou-pojmeno...zpravy_nub

pro tu "petku" co je podle clanku "rychla jako vitr" navrhuji jmeno "Fili-Second" Pinkiehappy
"Ale já jsem nevyrostla ve stodole. Jen jsem se tam narodila a prožila většinu dětství." Applejack

Moje literární tvorba 

Love and Tolerate
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat
tak mi nekdo vysvetlete, jak ty male hemzilky vedi, ze se na ne nekdo kouka? Rainbowhuh

http://www.tyden.cz/rubriky/veda/priroda...60307.html
"Ale já jsem nevyrostla ve stodole. Jen jsem se tam narodila a prožila většinu dětství." Applejack

Moje literární tvorba 

Love and Tolerate
Odpovědět Citovat Ohlásit Varovat


[-]
Rychlá odpověď
Zpráva
Text Vaší zprávy:



Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: Martin