Alternativy RBE, aneb "Anarchokapitalismus" a "válečný" problém
Nejsem oosbně si jistý, zda by toto byl ten nejlepší směr (má spoustu
potenciálních rizik), ale možná bych neměl problém s tím, že by šlo o
přechodnou fázi. Ono se stejně v reálném životě nic nezavede na 100%, a
každý další podsystém bude jen směska různých řešení, zvlášť těch, na
kterých se lidé shodnou.
Já se sice bojím neregulovaného tržního prostředí (tedy v podstatě
čistého kapitalismu bez státu, byť kapitalismus řízený státem je
neefektivní), ale třeba nemám problémy s "volnými" alternativními
školami.
Problém je, že zatímco pro RBE a společnost, kde nepracují lidé, ale
stroje, není sice přínos, když jsou lidé neinformovaní nebo nevzdělaní,
ale není to až tak velká katastrofa, tak pro tento post-kapitalismus
jsou opět informovaní a vzdělaní lidé naprostou podmínkou. A jelikož je
to katastrofa dnes, bojím se, aby to právě z toho důvodu nebyl krach i
tohoto systému.
Spoléhat se na fundované lidi je riskantní (proto v současnosti pořádně
nefunguje ani demokracie). Protože "podle sebe soudím tebe" je lepší
každého průměrného člověka brát jako sobeckou svini, a když si
představím, co z toho plyne v pěněžním systému (ať už to bude zlatem
kryté nebo nějaká kryptoměna), běhá mi mráz po zádech. Zvlášť, pokud
regulace nebude dělat "stát", ale firmy resp. trh (jinými slovy, v
podstatě si budeme platit soukromé soudnictví a policii - pochopitelně
se mohu mýlit, a jen mě třeba omezuje můj současný pohled, ale kdo by se
nebál, když to nejpodobnější, co se tomu dnes blíží, jsou tzv. rozhodčí
doložky).
Nicméně poznámky ve videu po 1:20:00 ohledně stát = monopol (totalita =
čím dál tím větší regulace, tedy zásahy do všech možných aspektů
života/výroba) mají něco do sebe. Tomuhle říkám "přínosná a podnětná
hádka"
Stejně tak, okolo 1:45:00 je podnětná hádka o tom, že když odstraníme z
prostředí nebezpečné jevy, lidé v podstatě zhloupnou. Když tedy
odstraníme peníze, lidé sice se nebudou dostávat do dluhové pasti,
protože nebudou mít možnost kde získat negativní zkušenost (chybami se
člověk učí), ale na druhou stranu... je nutné zachovávat tento
mechnismus, který "odstraňuje slabé", jen proto, aby se něco naučili?
Pokud to ovšem přežijí (co tě nezabije, to tě posílí). V podstatě
"obětujeme pár jedinců pro blaho celku". Jak je správně ve videu řečeno:
je to možná o něco lepší než sočasný systém, ale k dokonalosti to má
daleko.. Protože namísto toho, než abychom lidi chránili před jimi
samými čímž jim jen škodíme, se vlastně snažíme zavést systém, který má
lidem zlepšit život, ale přitom prakticky umožňuje jedněm lidem
parazitovat na jiných, byť je to pro jejich vlastní blaho
(sebevzdělávání se zkušeností)..
Fakt je to i jen k poslechu dost zábavné. Kolem 2:00:00 se třeba řeší
"vždycky se najdou nová místa", a asi se na to fakt díváme rozdílně: já
si neříkám při pohledu na postupující automatizaci, která bere lidem
práci "tak to je konec", ale spíš naopak "to je konečně ten začátek"
Martin by se neměl nechávat tak převálcovat v diskuzi.. Nabízí se totiž
jedna otázka: proč by jakoukoliv novou profesi, která vznikne v
budoucnu, neměla obsadit právě AI a automatizace? (tedy ne lidi)
Řekl bych, že RBE/Venus je tak trochu o level výš než
anarchokapitalismus. Společné mají soukromé vlastnictví (či přístup), a
trh (resp. poptávku a nabídku). V čem se liší, je jednak neexistence
peněz v RBE (výrobu nezajišťují lidé kvůli svému zisku, ale stroje,
které pojem "zisk" neznají), a jednak v existenci "státu" (RBE sice nemá
stát ve formě vlády, ale existuje zde něco, co bychom mohli nazvat
"společnost strojů", která zajišťuje podporu pro lidi - tedy školství,
zdravotnictví, výroba není řízena trhem podle toho, kde se to vyplatí,
ale stále se zajišťována všem, i těm, kteří si to nemohou dovolit, nebo i
těm, kdo mají specifické požadavky - kusová "výroba", "šití" na míru).
Ale toto bude ještě debata na dlouho.. kdo si rád počte, může zkusit (sám jsem to nečetl celé):
Líbí se mi ten příměr, že přestavět Zemi na jiný systém není v podstatě
nic jiného, než její opětovná kolonizace. Pokud si stanovujeme cíle, že
jednou osídlíme Mars, tak není problém postupně osidlovat Zemi novou
kulturou a prostředím.
Anarchokapitalismus sice neřeší tolik problémů jako RBE, ale možná by
byl vhodnější na zavedení (ve smyslu rychlosti, protože byť by také
nebyl ze dne na den, neboří tolik současně vybudovaných "struktur" - ve
smyslu, že pro dítě-chlapce je jednodušší i bez přípravy stát se
dospělým-mužem, než dospělou-ženou).
Pokud bych se ještě otřel o zmíněný problém vzdělání (na začátku videa),
jde o výchovu následující generace. Pokud mluvíme o svobodě, nemůžeme
mít systém placeného školství. Protože pokud by se rodič rozhodl, že
dítěti nezaplatí lepší školu kvůli sobě, už je tím silně narušena
svoboda jeho dětí (horší výchozí podmínky, méně peněz, tedy i méně
svobody v rozhodování).
A právě v tomto je důležitá debata, abychom měli jasno v tom, zda má
cenu uvažovat o řešení, které neodstraňuje tolik potíží jako jiné (hrozí
totiž riziko, že byť by šlo o přechodnou fázi, mohly by zde snadno
vzniknout nebezpečné ovládající monopoly)..
Alternativa proti RBE možná řeší mj. i udržitelnost viz. https://ankap.urza.cz/index.php?action=branch&id=37
ale já se ptám: proč čekat, až trh něco postupně vyřeší vyčerpáním a
nárůstem ceny, když můžeme předejít škodám hned? (jinými slovy, proč
postupně snižovat vypouštění skleníkových plynů s tím, jak poroste cena
ropy, než prostě říct: ode dneška není rozdíl v ceně mezi ropou a FV, a
máte na výběr: buď dýchat spaliny a nebo mít sluneční elektřinu?).
Mám tu na výběr dvě možnosti:
- buď se lidé rozhodnou sami na volném trhu
- nebo svěří rozhodování vládě (či expertům)
Ani jedno řešení se mi nelíbí Navrhoval bych:
- lidé se budou rozhodovat sami, ale o technických otázkách bude rozhodovat AI podle algoritmu efektivity
Ta sama rozhodne, zda v daný okamžik
bude podle vědeckých znalostí efektivnější pokračovat v ropě a nebo jí
nahradit obnovitelnými zdroji). Jinými slovy: lidé se mohou rozhodnout,
zda chtějí počítač červený nebo bílý, zda chtějí v TV toto nebo ono, zda
chtějí jíst to či ono, ale už jim (pokud nebudou mít patřičné vzdělání)
nic není do toho, jak bude počítač postaven a světe div se,
nejfektivnější počítač je ten nejlepší
(cokoliv pomalejšího či méně kapacitního jen spotřebovává zdroje na
svůj obal - z tohoto důvodu AI nebude navrhovat pro všechny lidi 286
). Lidé mohou chtít auta, ale už nemusí rozhodovat o způsobu jejich
pohonu. A pochopitelně je třeba mít takovou AI, která bude brát v potaz
potřeby lidí (protože jinak nastane situace, že pro AI bude
nejfektivnější planeta bez lidí - ušetří všechny zdroje
ale to máte se vším: když člověk napíše blbě software a u toho ještě
navrhne blbě letadlo, to letadlo prostě havaruje, ale stále je tu na
vině lidský faktor - právě něho se bojím i v případě, kdyby o globálních
nebo technických věcech rozhodovali lidé sami (o jejich odbornosti se
totiž přesvědčujeme dnes a denně - to je jako říct, že pár odborníků je
nekompententních, ale miliarda nýmandů už kompentetní bude - všimněte
si, jak se se zde uvádí jádro pudla: nebo motivace vytvářet problémy, jen aby si udrželi práci
- čili, když nebude třeba chodit do práce, když nebude třeba vydělávat
peníze, odpadá problém "podplacených" odborníků - u RBE se kalkuluje
tím, že kdo nemá zájem něco řešit, prostě nic nedělá, protože když by se
snažil něco ošulit nebo zničit, nic z toho navíc mít nebude, spíš
naopak).
Ale souhlasím s tím, že válka (násilí) je vždy největší nesmysl. Trochu
jsem o tom přemýšlel včera při sledování filmu Patriot ( https://www.csfd.cz/film/2575-patriot/komentare/ ) a vyšlo mi pár věcí:
- válka je jen plýtvání zdroji
- nikdo není po válce vítěz ani poražený
- pouze se znovu přerozdělí již existující zdroje, ovšem jejich celkový
počet se snížil právě vyplýtváním zdrojů na válku (tedy vítěz získal
nakonec méně, než kolik by mohl mít, kdyby existovala místo konkurence
kooperace a válka nebyla)
- ve válce jsou všechny dohody jen cárem papíru (Druhá světová válka to ukázala víc než jasně)
- neexistují žádní hrdinové (není hrdinství se nechat zmanupilovat do války a pak se nechat zabít)*
- neexistuje nic jako "kladní bratři ve zbrani" - zabití je stále zabití
- vojáci (nebo lidé obecně) tu nejsou od toho, aby napravovali průšvihy,
které udělal někdo jiný (neschopní nebo všeho schopní politici a
vůdcové vedoucí stádo svých oveček na porážku)
(záměrně opomíjím zabředávání do pojmů jako je "morálka", protože ji
těžko dokážete definovat pro globální platnost - jak místní, tak
časovou)
*) rád rozporuji i sám sebe, takže co
bych dělal já, světový pacifista, kdyby vypukla válka tady? Inu,
jednoduchá odpověď: dělal bych to, k čemu bych byl donucen. Neřeším čím
ani kým, a už vůbec nechci řešit CO bych dělal.
Na internetu se můžeme číst, že ve druhé světové válce padlo 60 miliónů
lidí, což bychom mohli zařadit do kolonky oběti nacismu (byť, co si
budeme povídat, při osvobozování Evropy umírali civilisté i ve Francii, a
nebyly to německé bomby, které na ně padaly). Dále můžeme předpokládat,
že počet obětí komunismu klidně mohl přesáhnout 100 miliónů (a to
nepočítáme nejspíš to, o co se Stalin dělil s Hitlerem třeba v Polsku).
Jak jsou na tom ale moderní války obecně? Nejde teď o to, kdo je vede,
ale za jakým účelem se vedou. Nezajímá nás tedy režim vlády, ale fakt,
že jde o války imperalistické a ty se vedou ze dvou důvodů:
- z blbosti (daný z toho nic nezíská, často jde o ideologickou či náboženskou indoktrinaci)
- kvůli získání zdrojů
Byť svým způsobem všechny války obsahují oba, většinou jsou vedeny pro
ten druhý, a pokud to už není zřejmé i u prostých vojáků (či rytířů,
teroristů, atd.), je to jasnější u vůdců. Pod druhý důvod spadá
prakticky vše - od dobývání nových území (půda je zdroj), přes rabování
majetku (peníze, kovy, dřevo - vše je dnes zdroj), získávání vlivu a
moci (což je jen prostředek, jak se dostat ke zdrojům - např. ve formě
reparací, daní, atd.) či získání otroků (i lidé jsou v podstatě jen
zdroje: dřív na práci, dnes na peníze).
Můžeme se dohadovat, jaký by svět nebyl, kdyby nebyla druhá světová
válka (po technologické stránce), ale co se na to podívat po stránce
finanční? Pokud budeme věřit tomuto zdroji:
a při pohledu na všechny ty dokumenty, kterými nás zásobuje ČT2, Prima
Zoom či Kino svět, nemá člověk takový problém tomu nevěřit, dostáváme
číslo nějakých 186 miliard dolarů. Z dnešního hlediska je to pakatel
(byť to jsou nejspíš tehdejší dolary, čili mohli bychom počítat 10x
tolik)..
Kolik tun oceli, ropy a uhlí se spotřebovalo na válečná tažení? Protože
to všechno byly prakticky jen vyplýtvané zdroje, které v lepším případě
skončily někde na poli (kde se by se ještě možná daly recyklovat), v
horším případě na dně oceánu: https://en.wikipedia.org/wiki/Equipment_...rld_War_II
Spíš je k zamyšlení, že pokud skutečně žijí na světě lidé za méně než 1$ na den (tj. 366$ na rok) - https://www.irozhlas.cz/nepouzivat_-_ved...1920_epres
a pokud máme věřit číslům uvedeným v odkazu na CaseAgainstBush (což už
hovoří za vše), není zvláštní žít ve světě, kde raději vláda vydá 400
tisíc dolarů (ne-li více) na zabití jednoho člověka (ať už Vietnamce
nebo islámisty), než aby za stejnou částku nakrmila ročně téměř 1100
lidí?
Válka je důsledek konkurence, zkrátka nepřátelství (což je jasně opak přátelství nebo spolupráce).
Jestli si ještě pamatujete na čísla ukazující oběti komunismu a
kapitalismu, pojďme se tedy konečně podívat na oběti současného
celosvětového systému, ať už se jmenuje jakkoliv.
Docela legrace, že? Války jsou dneska strašák, ale že za stejnou dobu
zemřelo hladem asi 130 miliónů lidí (17 let), to je asi v pohodě.
Tady není problém, že bychom neuměli ty lidi nakrmit. Už jsme dokázali,
že umíme nejen živit miliardy hospodářských zvířat, ale rovněž také
přežrat půlku planety až k obezitě. A teď si představte, kolik jídla by
se vyrobilo, kdyby ne pár mocných států (které dnes v podstatě celou
planetu živí), ale všechny státy na světě byly technologicky rozvinuté
(a řešení je jednoduché: prostě jim ty technologie dát).
Na vině tedy není věda. Ale politika jdoucí ruku v ruce se současným
systémem výroby a obchodu. Protože politika bez lidí stejně nikdy nic
nezmění, změna leží na bedrech nás všech (a k tomu vlastně ani ty
politiky nepotřebujeme).
Bráno podle těchto údajů, od začátku milénia se zabilo asi 6x víc lidí v
autech než kolik mají na svědomí války. Jinými slovy, i kdybychom
nepřestali válčit, ale dali bychom všem lidem bez podmínky přístupu
samořiditelná auta (nebo alespoň auta s airbagy, asistenty brždění,
nočním viděním a dalšími dnes již běžnými věcmi), zachránili bychom
možná víc životů, než aktivisté, kteří protestují proti válkám. Paradox,
že?
Ptáte se, proč bych měl souhlasit, aby se z mého rozdávalo jiným? Asi
takhle, to, že přežerete další 3 miliardy lidí na této planetě na naši
úroveň se mě nijak nedotkne (uživili bychom několik planet, kdyby šlo
jen o technologii), takže pokud se nějaký islámista bude válet doma na
gauči u bedny, kde mu poběží korán, v ruce bude mít bůček a díky tomu,
že se vlastní vahou nezvedne z gauče a tedy se nedostane do Evropy, kde
by najel do lidí nebo odpálit bombu, tak ano, pro takové řešení jsem
všemi deseti, a i v dnešním systému by to vyšlo levněji než na ně házet
hromadu bomb a výsledek je ještě horší než před začátkem válečného
"řešení"
neslouhlasim s tvymi postulaty ohledne valky. Myslim, ze valka ma i
kladne stranky. prinasi nove technologie, po valce nastava
konjunktura... je toho vic, vlastne je o tom knizka:
dale hrdinove samozrejme existuji, staci zachranit jeden zivot, jednoho kolegu vojaka...
"Válka je důsledek konkurence, zkrátka nepřátelství..." - jak byly ty
citaty? valka je pokracovani diplomacie nediplomatickymi prostredky?
Dela jsou poslednim argumentem kralu?
tohle tema (globalni valecny konflikt) me docela zajima a nahodou
zrovna ted ctu knizku co sem si o tom pujcil v knihovne, jmenuje se
prekvapive "Treti svetova valka", je to romanova fikce, jak by asi mohl
takovy konflikt ve velice blizke budoucnosti vypadat, kdo ma rad
napinave a bohuzel az moc realne technothrilery, doporucuju. Odkaz zde:
No, člověk nemůže stíhat sledovat všechno Taky musím občas v práci něco užitečného udělat, a doma po práci mám lepší koníčky než psaní
Já souhlasím s tím, že válka přináší nové technologie. O tom žádná. Ale
to mír rovněž. Takže si položme otázku, co je lepší: válka a oběti na
životech (a to nepočítám oběti na zvířatech, a materiální škody) a k
tomu pokrok, a nebo mír a k tomu pokrok (byť může být v některých
oblastech nižší, ale jak už jsem psal - považuje snad někdo v západní
společnosti dnešní dobu za nějaké peklo, že musíme vynalézat i za cenu
válek, abychom se měli ještě lépe?).
Co se týče hrdinů, to je jen úzký pohled. Nepopírám, že záchrana života
je záslužný čin, ať už v době války či míru (jenže brano obráceně: i ten
nacistický voják, kterého hrdina zastřelil, aby záchranil svého
spolubojovníka měl nejspíš doma rodinu a děti). Ale o co se jedná z
dlouhodobého pohledu?
Jak píšeš, válka je neschopnost lidí se domluvit. Máme demokracii, tedy
za nás vládnou politici. Měli by se tedy i za nás prát. To není žádné
umění, něco pokazit (nebo nadělat dluhy) a pak to nechat vyžehlit
(zacálovat) někoho dalšího. Hrdina, který ve válce někomu zachrání
život, by v této situaci nebyl, kdyby nebyla válka. Jinými slovy, to, že
jsme jako lidé (voliči, vojáci) nedokázali této válce zabránit, je naše
neschopnost. Je to jako vlastní blbostí spadnout do vlastní žumpy s
někým dalším a pak se prohlásit za velkého hrdinu, že jsem se z ní
dokázal dostat a ještě vytáhnout svého kolegu.
Z tohoto pohledu to neuznávám. Jedná se v podstatě jen o chabou nápravu
situace, kterou jsme společně všichni zavinili (nebo minimálně
dopustili). https://youtu.be/JOTLPVKY-lY?t=154
Jeden lidský život rozhodně není statistika a je nenahraditelný, ale
jistě chápeš, že pár hrdinských činů, které zachránít pár (desítek)
životů ve zbytečné válce, kde zemřou tisíce až miliony bytostí jaksi
bledne.. a jen to zastírá onu nesmyslnost. Vlastně to dává válce
opodstatnění, kde se mohou nějaké ty lepší lidské vlastnosti blýsknout
na světle..
Je pravda, že bez konceptu zla by nešlo definovat dobro, ale potřebujeme
války k tomu, abychom si mohli dokazovat, že lidé jsou schopni empatie a
sebeobětování? Musíme zabíjet, abychom mohli zachraňovat?
Konjuktura po válce? Z hospodářského hlediska? Tedy z monetárního
hlediska? Z tržního pohledu? Takže válka má řešit průšvih růstem
ekonomiky, která sama svým propadem mohla dost možná tu válku způsobit?
Pak je celý ten koncept ekonomiky vadný.. Válka je dobrá jedině v
systému, který je sám špatný. Pistole je dobrá ve válce. Ale válka není
jediný světový stav, a v míru je pistole na nic. Tedy, válka se dost
možná ukáže jako naprostý nesmysl v jiném než současném ekonomickém
systému
Na co je vlastně systém, který pro své "obrození" využívá i něco, co
ničí a zabíjí? Když už nemáme co stavět, protože máme vše, tak to
všechno zničíme, zabijeme a začneme znovu? To dává smysl?
Ta kniha, resp. co jsem četl její recenzi, v podstatě popisuje
užitečnost zastaralého konceptu. Podobně jako peníze. Já se třeba nepřu o
tom, jak moc byly užitečné v minulosti. Stejně jako chápu význam válek
(stejně dobře jako souboj samců v přírodě kvůli předávání silných genů).
Stejně tak dobře uznávám třeba koňskou dopravu nebo parní lokomotivy
pro rozvoj společnosti (dostavníky, kolejová dráha).. jenže, kdo dneska
jezdí běžně v dostavníku taženém koňmi, že? Válka, spolu s dalšími
věcmi, které můžeme považovat za špatné (velkochovy, jatka, peníze,
kapitalismus, nacismus, islám) vytvořila svět, ve kterém žijeme. Otázka
je, potřebujeme ji, abychom jej i udržovali a nebo už ji můžeme odhodit
jako nepotřebný kus hadru?
Z nějakého důvodu si myslíme, že čím víc toho zničíme a zabijeme, tím se
budeme lépe, protože tím stoupne nějaký ekonomický ukazatel? Že když
namísto toho, aby lidé konečně mohli žít v klidu, tak jim vše zničíme, a
po válce je zase naženeme jako otroky do továren, aby znovu postavili
to, co už tu dávno bylo, a říkáme tomu růst blahobytu? Ona spousta věcí
se dá dělat jinak a lépe. Nevím, na kolik to není jen povídačka, tak to
vezmu jako vtip, ale dřív, když jste chtěli manželku, tak jste jí museli
přetáhnout po hlavě kyjem a ukrást z nějaké tlupy Dneska stačí, když ukážete kytku nebo v jiném případě bavorák A stále řešíme jen problém manželství, případně reprodukce. Totéž platí i v případě pokroku
Tady ale nejde o způsob, jakým se válka vede, jestli silou nebo
dialogem. Tady jde o to, že žijeme ve světě, kdy může vzniknout. Nic
nevzniká bez příčiny, takže proč řešit válku, když stačí odstranit
příčiny?
Autor se bojí robotů, kteří budou řídit jaderné rakety, aby je omylem
neodpálily. Jenže! Kdyby nebyly rakety, nemuseli bychom ani řešit, kdo
je bude odpalovat. Bohužel se mi zdá, že je autor příliš uzavřen do
dnešního světa, kterému vládne jakási ekonomika-neekonomika a problémy,
které řeší, mohou být ve skutečnosti jen důsledky samotné ekonomiky. My
třeba teď nevíme, jak vyřešit války, terorismus či násilí, jen se může
ukázat, že když vyřešíme nedostatek a peníze, tyto symptomy prostě zmizí
samy od sebe.. Je to podobné jako zápach z úst. Můžete používat
maskovací zubní pasty, ústní vody, prášky proti bolesti, parfém a bůh ví
co, ale prostě to nevyřešíte. Když si naopak necháte ten kaz nebo zánět
odstranit, už nemusíte přemýšlet nad tím, jak zamaskovat smrad a
bolest.
A diplomacie? Je to opět jen společenský konstrukt, přežitek, který nemá
v technologickém světě opodstatnění. Proč by vztahy mezi národy měli
řešit politici, když je mohou nahradit stroje? Pokud diplomacie selhává,
je nefunkční a měli bychom se jí zbavit.
"Demokracie je nejlepší z těch nejhorších věcí, ale nic lepšího nemáme"
už dávno neplatí. Je to politický pohled. Proč se dívat na svět
politicky, když máme vědu a tedy se můžeme dívat na svět technicky? Z
pohledu robota neexistují žádné národy, rasy nebo státy..
Děla jsou možná posledním argumentem králů, ale oni u nich nestojí a nemačkají spoušť
Z tohoto ohledu je moc krále rovna nula nula nic. Král není bůh a nikdy
nebyl. K čemu potřebujeme krále, když nic užitečného neumí? Aby
rozhodoval? To může dělat počítač taky. A nemusíte mu u toho sloužit
P.S.: Ještě dodatek ke statistikám v posledním spoileru z minulého příspěvku.
Udělal jsem tam jednu chybu, počet mrtvých na silnicích jsem vzal od začátku roku doteď.
Čili to není 380 tisíc ročně, ale cca. 1.3 milionu ročně. Není to tedy
6x víc než kolik zabily války od roku 2000 (pochopitelně v obou
případech půjde spíš o odhady), ale až 22x víc.
Co se tu básník snažil říct?
U spousty válek se najdou lidé s transparenty, které proti ní
protestují. Nic proti tomu, válka je špatná věc. Ale vtip je bohužel v
tom, že nejvíc lidí na světě neumírá kvůli válkám (nebo kvůli penězům,
jako jsou loupeže a vraždy).
Když do souhrnu započítáme i sebevraždy, což je smrt způsobená z
nějakých příčin, která nemusela být nevyhnutelná (a jde o 800 tisíc
ročně - http://www.who.int/mental_health/prevent...revent/en/ ), vychází nám následující čísla:
Za posledních 17 let zemřelo:
- 1 000 000 lidí ve válkách
- 136 000 000 lidí hlady
- 11 000 000 lidí na nekvalitní(nebo nedostatek) vodu
- 21 000 000 lidí při autonehodách
- 13 600 000 lidí spáchalo sebevraždu
Celkem: 182 miliónů lidí (tedy víc, než nacismus a komunismus dohromady)
Z toho tvoří války jen 0.55% úmrtí! (úmrtí při loupežích jsem nepočítal)
Proč tedy místo protestů proti válkám neprotestovat proti
technologickému útlaku? Kdybychom všem lidem na světě postavili kvalitní
silnice, dali kvalitní auta, zdroje vody a jídla, zachránilo by se víc
životů než z těch blbých válek.
A nemyslím tím formu charity. Jídlo nemá cenu vozit od nás do Afriky,
ale je třeba Afriku zúrodnit (nejen lesy, ale i technlogií) tak, aby se
jídlo pěstovalo tam. A vzhledem k tomu, jak je Afrika velká by se
nejspíš nakonec jídlo vozilo spíš sem než obráceně
Války (a terorismus) jsou stejně ve své podstatě snadno potíratelné
hlavně blahobytem a leností. Člověk, co nic nemá a nemá co ztratit (tedy
může hodně získat) se spíš nechá ukecat k nějakému zločinu nebo jej sám
spáchá. Naproti tomu člověk, který žije v blahobytu už tak
manipulovatelný není, protože by se musel zvednout a jít něco dělat.
Navíc, pro většinu Evropanů je nemyslitelné, aby se vzdali svých
pozemských statků a šli se někam odpálit pro příslib nebeského bohatství
(tady materialismus poráží duchovno na celé čáře). A ani muslimové
nebudou jiní. Afričané by rovněž nepytlačili, kdyby žili ve stejném
přepychu jako my (pak by cena slonoviny byla mnohem vyšší a už by si jí
běžní Číňané nemohli dovolit - kde by sehnali blbce, který by za pár
dolarů riskoval, že ho někdo zastřelí, když může v klidu sedět doma u
televize?).
Nikdo se nebude hnát do Evropy nebo USA za lepším životem, když ho bude
mít doma stejný. Ať už se na ty lidi můžeme dívat jako na loupežníky (my
se máme lépe, oni to chtějí) nebo na vzbouřené otroky (dělají na nás za
mnohem menší mzdy než bychom dělali my), když vyrovnáte životní
standard, přestane migrace (každý elektrikář ví, že proud teče jen mezi
místy s rozdílným potenciálem!). Pochopitelně, pár šílenců se najde
vždy.. proč k nim ale přidávat i ty ostatní lidi, kteří by rádi nedělali
nic?
Když už jsme tu nakousli téma králů, bez nedostatku ztrácí jakákoliv moc
význam, protože daný člověk ztrácí svůj vliv (nemůže nikoho
manipulovat, nemá mu co slíbit).
V diskuzi pod videem jsem narazil na velmi dobrý argument uživatele
GodmyX, který prakticky stačí k tomu, aby šlo do jisté míry
anarchokapitalismus považovat za ne až tak dobrý nápad - z hlediska
zrušení státu jakožto něčeho, co neustále "kecá" do volného trhu a
narušuje ho (to, a ještě jsem si vzpomněl, že vlastně nemám rád
konkureční prostředí ).
Cituji (copypasta):
Většinou ale jen díky superbohaté orgnizaci (viz stát) vznikla obrovská kolektivní díla:
1) objevení Ameriky (resp. financování)
2) let na Měsíc/do vesmíru
3) vymýcení některých nemocí na celém světě (které existují už jen v
laboratořích) kvůli povinnému plošnému očkování, které pak díky tomu
mohlo mít zrušeno (protože už nebyla potřeba).
U 1) a 2) se toho posléze chopily privátní společnosti (Indická
společnost na zaoceánské plavby a třeba SpaceX Elona Muska na lety do
vesmíru), ale to se teprve stalo vždycky, až když do toho stát
napumpoval milióny někdy až miliardy dolarů (tedy přepočteno na dolary),
podstoupil obrovská rizika (ztratily se lidské životy) a vymyslel, jak
to udělat a tím kvantifikoval ta rizika. Udělal obrovskou investici, na
kterou by žádná firma nikdy neměla, ale pak zní ty firmy mohou dál
těžit, když někdo byl tím bohatým průkopníkem. Stejné je to se základní
vědeckým výzkumem, který potřebuje mnohdy miliardy dolarů (třeba LHC
nebo ITER - budoucí mezinárodní fúzní elektrárna na území Francie) a
zisk se objeví mnohdy až po desítkách let, kdy zjistíme, jak naše nové
poznatky o chování základních částic a interakcí lze použít v
technologii. Volný trh by tady v této oblasti byl totálně vyřízený pokud
by neexistovala jedna či více tak bohatých firem, jako jsou celé státy a
pak není třeba odstraňovat státy, protože již máme, co potřebujeme.
Nedovedu si představit třeba jinou organizaci, než společenství států,
který by se vrhla do tak dlouhého a v horizontu pár desetiletí
neprofitabilního projektu jako je ITER, zní to skoro až směšně.
S tím očkováním myslím to ani nemusím rozvádět. Například pravé
neštovice (Smallpox) byly metlou lidstva a díky nařízenému celoplošnému
očkování po celém světě neexistuje již jediný přenašeč této nemoci a
nemoc byla naprosto eradikována/vyhlazena, očkování proti ni se již
dělat nemusí tím pádem, a existuje již jen v pár výzkumných laboratořích
po celém světě, dobře hlídaná. Vím, že v Urzově světonázoru by očkování
nebylo nucené (ale nutilo by se to jen nepřímo, třeba přes pojištění),
ale takto by se s jedním virem bojoval možná tisíce let, kdežto my jsme
to zvládli jen za pár desítek (tu hlavní finální fázi). A třeba by Urza
namítl, že lepší tisíce let ve svobodě s redundantním očkováním (s
kterým se tím pádem nemůže přestat, protože vir přežívá) a neúspěšné
válce proti jednomu viru ve "svobodě" než pár desítek let ale pod státem
či ve společnosti státu, ale z hlediska inteligence strategie a
přístupu je prostě jeden přístup jasně lepší, "inteligentnější"
Ten opravdový pokrok se společnosti daří vždy jen, pokud je obrovská
míra kooperace a obrovská míra spolupodílení se na tom nějakém společném
projektu XYZ. Nejlepší "firma", která to umí (protože na to má
prostředky) je stát, či společenství států a hodně, hodně hodně daleko
pod tím jsou soukromé (byť nadnárodní) firmy (klidně třeba Google) a o
těch ještě menších firmách ani nemluvě. Stát jako obrovská firma, která
zajišťuje pro skupinu obyvatel Zeměkoule všechno, co si v demokratických
volbách do jejího "představenstva" zvolí, je k tomuto účelu naprosto
nejlepší, za tím si asi budu stát.
Též si myslím, že stát je nositelem kultury, že "dotuje" věci, které
nemají třeba hned žádnou hodnotu na volném trhu, ale za desítky či
stovky let bude jejich hodnota nedocenitelná tím, že je ten stát
zakonzervuje (mluvme třeba o památkách a klidně i těch, které mají
momentálně malou návštěvnost a měly by malou profitabilitu, ale jsou tu)
a stará se o ně. Stejně tak, proč zachováváme některé sta let staré
vesnice díky tomu, že tam posíláme autobusy a udržujeme silnice. Jsou
tam mnohdy úžasné památky a ty samy o sobě mají určitou cenu a neměla by
být určovaná momentální náladou současného trhu ale někým s vizí, někým
hodně mocným (třeba státem ideálně).
Pro mě z hlediska systémů a zvětšující se "inteligence" planety díky
komplexním systémům, které tvoříme, je stát na úrovni toho
komplexnějšího, menší entropie, vyšší šance něčeho společně dosáhnout
(díky vysoké organizovanosti) a bez přítomnosti státu menší spolky (byť i
nadnárodní firmy) nebo jenom prostě firmy nebo rodiny nebo jednotlivci
jsou pro mě znakem vyšší entropie společnosti, menší pravděpodobnosti na
stvoření něčeho opravdu velkého a pokroku CELÉHO lidstva a krok zpátky.
Myslím, že už jenom na buňkách jsme viděli, že mnohobuněčné organismy
(tedy buňky, které potlačí vlastní svobodu a pracují dohromady) dochází k
zajímavějším cílům (třeba lidské tělo) než ty jednotlivé nezávislé
buňky (tím nutně třeba ale neobhajuju komunismus pro stávajícího
člověka, to určitě ne), stejně tak, do čím komplikovanějších celků se
lidé dobrovolně zapojí (= a ze státu mohou odejít většinou), tím větší
je šance na vznik něčeho většího, mít nějakou skutečnou
"transcendentální" vizi. Z toho hlediska má i globální či meziplanetární
civilizace větší potenciál (jako organizovaná struktura pevně
hierarchicky) než roztríštěné malé bezzubé celky. A jakmile se "ozubí",
tak jsou to státy.
Mimochodem, když už mluvíme o tom, co lidé chtějí a jakou mají povahu:
podle mě zásadní rozpor je v tom, že to, co lidé v průměru konstantně
chtějí, je z definice tím pádem součást jejich povahy. Pokud Urza říká,
že anarchokapitalismus, jak jej definuje, přesně vyhovuje lidské povaze,
ale ve většine to lidé nechtějí, tak jí asi úplně nevyhovuje. A možná,
že ani demokracie úplně nevyhovuje povaze člověka (ve srovnání třeba s
absolutismem/monarchií), ale rozpoznali jsme, že je to inteligentnější
systém než absolutismus a věřit se dá jedině systému, ne jednotlivcům.
Pokud jsem pro něco, tak jsem pro systém, pro dané algoritmy, které
nedělají chyby, které dělají lidé.
Jinak Urza je zajímavý člověk, určitě dává spoustu podnětů k přemýšlení.! Díky za diskusi.
Jak by se dal stručně popsat žádoucí vývoj společnosti?
Na netu se člověk dočte hodně "zajímavých" názorů. První dva:
- všechny nás zabijou Ilumináti, musíme se bránit NWO i zrušení peněz, protože na to přece čekají, aby nás mohli očipovat!
- příroda si vždycky poradila, takových katastrof jsme už měli, já stejně nic nesvedu, a lidstvo si poradí
v podstatě spadají do kategorie "já nic, já muzikant". Samo se nikdy nic
neudělá. Jeden člověk proti 8 miliardám nic nezmůže (ani kdyby se
odpálil s atomovkou v New Yorku), to je fakt, ale pokud takový přístup
zaujme valná většině, tak se nikam nepohneme
Když pominu pak ta pacifistická okrajová hnutí všech směrů, vynořuje se ještě jeden další:
- všechny boháče zavřít, majetek zabavit, zabít, zničit, ukrást, znárodnit!
Jsem jediný, kdo dával v dějepise pozor a nebo jediný, kdo se pravidelně
dívá na historické pořady v bedně? Jak moc trvalá jsou tato řešení? To
neslyšeli tito lidé o Velké říjnové revoluci, nacismu, rudých kmérech a
jim podobných?
Sám jsem si přechodné období pracovně rozdělil na dvě fáze, které by
měly více méně probíhat současně (a nikde není psané, že za půl roku, až
si najdu nová fakta, nebudu tvrdit třeba něco trochu jiného), a půjde
to proti vší selské logice:
1) Dát kapitalistům volnou ruku v robotizaci výroby
Neobracejme svůj hněv proti bohaté třídě či vlastníkům továren. Ostatně,
oni za nic "nemohou" - dělají v podstatě jen to, co po nich chceme
(tržní systém) a co jim dovolíme.
Nechme je dělat to, co umí nejlépe. Na rozdíl od nás, hlupáků (je
pohodlnější se nechat zaměstnat, než být sám něčí zaměstnavatel), si
lépe poradí s eliminací pracovníků a jejich nahrazením roboty, pokud jim
nebude házet klacky pod nohy stát a jeho sociální zákony.
Pokud už bychom chtěli svůj "hněv", spíše řečeno zájem někam zacílit,
tak na stát. Stát je podřízen lidu stejně jako kapitalisté trhu, ale v
mnohem větší míře. Ať se tedy stará!
Nechme kapitalisty, aby nás, lidi, osvobodili od nutnosti pracovat tím,
že místo nás nasadí stroje, které práci odvedou efektivněji, rychleji,
kvalitněji a hlavně levněji, a požadujme po státu, ať se pak o nás,
nezaměstnané, postará! Jak? To je jeho problém.. ať ospravedlní svou
existenci.
Ale zabraňme demokratickou cestou státu jakkoliv zasahovat do práv
kapitalistů, které se netýkají našich životních přírodních práv (a žádné
právo "být otrokem práce" v přírodě neexistuje). Žádné zvedání daní z
příjmů, žádné zvyšování sociálních odvodů a už vůbec žádné zdaňování
práce strojů!* Pokud by nám chtěli snižovat mzdu a prodlužovat pracovní
dobu, je to špatně, ale pokud by nás chtěli všechny vyházet a místo nás
dát stroje, neměli bychom jim spíš děkovat? (a vím, blbě se o tom
přemýšlí, pokud nejste zabezpečený a přijdete o práci; pak se začnete
chovat pudově, a budete si rychle nějakou chtít sehnat, protože z
omezeného pohledu je to záruka života - mám peníze, žiju).
*) zdanit přírodní zdroje nevadí,
pokud se to bude týkat jen těch nově vytěžených (od poškozené pitné vody
přes zlato z dolů až po zasviněný vzduch), zatímco vše recyklované bude
od daně osvobozené
2) V maximální možné míře zavádět počítače jako rozhodovací prvek
Zde bych rád podotkl, že nepotřebujeme chytré počítače, které by vládly lidstvu, jako byl třeba SkyNet
Potřebujeme hloupé stroje, "primitivní" počítače (zkrátka ty dnešní
včetně současné AI), které budou dělat pro lidi špinavou práci, od
přebírání požadavků lidí "co je třeba koupit" až po třídění dat skladu
jménem Země (tj. kde je kolik které suroviny, a kde je zrovna potřeba) a
logicky tedy i řízení strojů na přepravu (auta, vlaky*).
Nehledáme tedy žádné vládce planety, hledáme novodobé otroky. Mechanické otroky.
Na řízení "skladu" ostatně bůh-ví-jak vyspělou AI nepotřebujete (stejně
jako NASA pro let na Měsíc nemusela čekat, až bude mít počítač GUI
operační systém - neměl žádný - on totiž neměl dokonce ještě ani
procesor v dnešním slova smyslu ) - tady se bavíme o velkém výpočetním výkonu (schopnosti zpracovat miliardy operací za vteřinu), nikoliv o inteligenci.
V tomto ohledu by na řízení celé lidské společnosti po stránce výroby,
spotřeby, přepravy a internetu stačil stroj, proti kterému je slepice
génius
a přitom by ani ten nejlepší génius lidského pokolení nezvládnul ani
zlomek výpočtů, co ten počítač, nehledě na to, že by to musel dělat 24
hodin denně 365 dní v roce.
Kdo se nepohybujete moc v počítačové oblasti, tak orientančně třeba jen
když se díváte na HD video při 60 snímcích, musí počítač každou vteřinu
provést příkaz "zkopíruj informaci o tomto barevném bodu do tohoto místa
v zobrazovací paměti" přibližně 124 416 000x a to nepočítám ještě nutné
výpočty na dekódování (dekomprese) daného videa, kterých je několikrát
víc - myslím, že jste za tu vteřinu nestihli ani pořádně přečíst to
číslo, natož, abyste něco někam kopírovali
A to nemluvíme ani o 4K. Gratuluji, právě jste se dozvěděli, kolikrát
méně efektivní jste proti počítačům.. a teď si představte knihovnici, v
knihovně o několika hektarech, ke které přijdete s papírkem "najdi, ve
kterých knihách se vyskytuje to a to.. a máš na to 0.1 vteřiny!"
Takové řídící počítače už existují od konce minulého století (a
nevzpomínám si, že bych kdy slyšel o vzpouře "Skynetu" IRL, který chce
ovládnout lidstvo - příležitost už k tomu má dávno: všechny aspekty
našeho života řídí počítače - od dodávek jídla přes peněžní transakce až
po semafory na křižovatkách. Jenže nás ovládnout nemohou. A proč?
Protože mnozí se dívají až moc na sci-fi
). Sklad pivovaru, Amazonu nebo celá planeta? V tom není rozdíl. Stejně
jako když poletí malý model Boingu, který se vejde do auta, poletí
podle stejných principů i stroj pro 300 lidí..
Nebojte se počítačů, ale bojte se té ruky, která na ně chmatá. V tomto
ohledu je žádoucí udělat společnost takovou, aby žádná ruka nebyla
potřeba, a pokud by se přeci jen nějaká našla, udělat systém s tolika
daty, aby jí to rychle přešlo.. a nic není lepšího než celá zasíťovaná
planeta: decentralizovaná výroba, ale cetrální správa zdrojů, údajů jak
nastláno.. zkuste si někdy prohlédnout všechny videa na You Tube,
nestihnete to za celý život, a teď si počet dat zvyšte milionkrát: od
SMS zpráv a telefonních hovorů, přes obrazové packety kamer a TV stanic
až po sběrná data o počítačích, vytěžených nerostech, vyrobených
krabičkách sirek, převoz rohlíků na všech kontinentech, atd.
Vysvětlení mého dosavadního postoje:
Zatímco naplnění bodu 1 dá jednak lidem spoustu času přemýšlet o tom,
jak se mít lépe (viz. dnešní svět: lidi mají až moc volného času a tak
píší na netu koniny
), a tedy se vzdělávat, což může znamenat lepší rozhodování (a také
třeba menší ovlivnitelnost reklamami, což může snížit míru drancování
planety), zvýšit zájem o sebe sama (zdravější stravování, atd.) nebo
získat víc času na sebe a své blízké (výchova dětí, pěstování
mezilidských vztahů);
zároveň by mělo neskutečně zvýšit nadbytek výrobků všech typů na
planetě, a to by zase, podle mých předpokladů, mělo velmi snížit násilí
kvůli majetku (nekradete to, čeho je všude habaděj*), migrační vlny
(tedy třenice mezi národy) zvýšením lenosti, a možná i snížit nutnost
válek o zdroje (válka zničí tuto již celosvětovou infrastrukturu, kvůli
které se máte dobře, je tedy nežádoucí, a každý, kdo ji chystá nebo
podporuje je pak tedy "nepřítel lidu"). Nehledě na přelidněnost Země
(nejvíc se množí chudé národy).
*) na skládách se volně válí
spotřebiče všeho druhu (včetně vzácných kovů), a vidíte snad davy v
bohatých národech, že by je hromadně chodily rabovat?
Spolu s bodem číslo 2 by se tímto eliminoval lidský faktor jako
nespolehlivý z rozhodovacích a rozdělovacích procesů, čímž by zase
postupně mohla vymizet jakákoliv moc - ať už politická (Trump, Kim?
Kdo?) či korporátní (z továren totiž zmizí nejen dělníci, ale díky
počítačům prakticky i veškerý management, takže kdo pak vlastně bude
danou firmu ještě řídit? Papírově jí možná bude vlastnit někdo soukromě,
ale pokud nebude mít v hlavě nastláno, bude žít svůj život a ne starat
dennodenně o fabriku, která už funguje sama od sebe - takový člověk pak
přestává být otrokem svého majetku; a nesmíme se dívat na svět jen svýma
očima: my bychom třeba nešli opravit takovou fabriku, která by přestala
fungovat, sami od sebe, ale mnozí další by třeba šli, protože by se
prvně mohli už nudit, a za druhé budou od té fabriky něco chtít - je to
stejné, jako otec, když vypadnou pojistky v domě, je půjde do sklepa
vyměnit, aby se mohl dívat na TV, a neřeší, že tím obnovuje dodávku
proudu i pro zbytek své rodiny, která ovšem k výměně těch pojistek nijak
nepřispěla - je to stejná motivace jako dnes: vy nechodíte do fabriky
vyrábět třeba televize kvůli ostatním lidem, aby se mohli dívat na
zábavu, ale kvůli sobě, abyste si vydělal peníze a za ty si něco koupil,
přesto tím ale ostatním lidem pomáháte právě výrobou televizí).
Ruku v ruce s tím by šel rovněž technologický pokrok (jako doposud),
takže by se postupně elimovaly různé dnešní problémy (vylovování oceánů,
velkochovy zvířat - maso pěstované v laboratořích; kácení lesů pro
plantáže, ničení životního prostředí ohroženým druhům - pěstování v
hydroponii nebo akvaponii ve sklenících). A urychlíme ho právě tím, čím
levnější a běžnější bude robotizace, nikoliv obráceně. Nebo globální
oteplování způsobené naším příspěvkem s emisemi? Nebudou krávy (maso
bude v laborkách a nebo krávy ve sklenících), bum, nejsou žádné emise
metanu do atmosféry. A doprava? Sice s tím, jak si lidé budou kupovat
třeba elektrokola nebo auta se mohou snižovat i dnes, ale co kdyby
nebyly peníze, a tedy by ani nebyl rozdíl v ceně elektra a benzínu? To
by rovněž urychlilo obměnu vozového parku (těch pár silných benzínů pro
nadšence by se v tom ztratilo, byť většina elektromobilů, pokud jsou
HiTech, mají lepší parametry než blbý benzín). A kdyby lidi nemuseli
pracovat? Spousta z nich by do práce ani nejezdila. Zase, bum, nizší
emise (sice by mnozí cestovali, ale spousta by mohla dát přednost
vlakům). Kdyby se všechno pěstovalo lokálně (včetně exotiky), zase bum,
prakticky odpadá nutnost něco dovážet z druhého konce planety (nebo tam
drancovat pralesy)... rovněž kvalitní výroba: když vyrobíte něco, co
vydrží 2x tolik (ať už jde o kladivo nebo jogurt), znamená to, že pro
stejnou užitnou hodnotu (množství) pojede kamion jen 1x namísto 2x, a
rovněž spotřebujete méně než 2x tolik obalu. Zase šetříme naši planetu,
náš kapitál. Vypadá to skoro až jako všelék, ale nejspíš tak jednoduché
to zase nebude
Metody?
Odmítání dotací do neproduktivních metod (zastaralé zemědělství)
likvidací (nevolením) politických stran, které to podporují (případně
nákupem produktů pouze "pokrokově smýšlejících" společností), a naopak
ignorování (neodporování) protestů za vyšší zaměstnanost lidí či naopak
podporování stávkujících* za vyšší mzdy (prodražují lidskou práci proti
té strojové) mohou být jedny z metod, jak tomu pomoci. Byť se může zdát,
že teď kopu za mančaft "vykořisťovatelů", pokud se podíváte dál než za
roh, možná zjistíte, že mi jde vlastně o svůj vlastní, sobecký zájem
*) v dnešní době, kdy ještě opravdu
vznikají nová "umělá" zaměstnání či místa zcela opodstatněná, je třeba
vysát ze zaměstnavatelů či státu poslední kačku (nastupující robotizace
bude - alespoň zpočátku - skutečně vyžadovat najmout spoustu odborníků, o
tom žádná - ostatně, i dřívější "průmyslové revoluce" probíhaly
podobně: vždy se nejdřív hodně lidí vyhodilo, aby nastoupili jinam, ale
zároveň je třeba si všimnout, že v první vlně byla lidská práce v
zemědělství nahrazena prací zvířat, aby je ve vlně druhé nahradily
stroje, a dnes nás, lidi, možná čeká totéž - poprvé v historii je třeba
totiž počítat s další inteligencí, která dřív neexistovala, a to tou
umělou, počítačovou)
P.S.: Možná vás napadla myšlenka, že když bude všechno zasíťované a pod
počítači, že to bude přeci děsně zneužitelné. Třeba bude někdo moci
získat vaše osobní data a nějak je zneužít. Musíte si ale položit jednu
otázku: co byste dělal s osobními daty dneska? Třeba byste někoho
vydíral, aby vám dal peníze. Nebo byste mu vykradl účet a získal tak
jeho peníze. Nebo na něj pak cílil reklamu s úmyslem mu něco prodat.
Nebo se mu vloupal do domu s přístupovým heslem a ukradl nějakou věc.
Pak si ale položte další otázku: proč byste se vloupával někomu do domu a
kradl, když je takový nadbytek, a tedy ceny limitně blízké nule, že to
samé, co má ten někdo doma, můžete získat prakticky hned jen tím, že
kliknete myší a objednáte si to (a vlastně na tom budete lépe: ta vaše
věc bude nová, zatímco ta kradená už je zastaralá). Stejný problém s
penězi: na co byste na někom mámil peníze, když je v podstatě na nákup
věcí už nepotřebujete? Proč byste ztrácel čas reklamou, když výrobu už
kompletně řeší stroje? Takže se dostáváme opět na začátek a ptám se, na
co byste někomu kradli osobní data?
Když pomineme třeba manželskou žárlivost, ale pochybuji, že každý
manžel, který se bude chtít pomstít manželce, bude zároveň i studovaný
hacker
a na služby hackerů zapomeňte, opět jsme u problému peněz: proč by
hacker bral za služby peníze, když je nepotřebuje (tedy spíše: jak byste
hackera donutili, aby něco udělal)? Spíš je pak otázka, jak vám vlastně
v takovém světě může únik osobních údajů nějak znatelně ublížit? Ano,
třeba taková fotka ze sprchy ve vašem notebooku může být docela
nepříjemná, pokud se dostane na net, ale napadají mě dvě věci, co stojí
za zamyšlení: proč vůbec taková fotka existuje?
a kolik lidí má asi zájem se důkladně zabývat jednou fotkou, když je
net porna praticky plný? A vaše reputace? Opět, jak vám může ublížit v
životě nějaká reputace, když už nepotřebujete image například při
pohovoru do práce, protože už stejně do žádné nechodíte? Tady vlastně
míru své vydíratelnosti určujete vy sám: v momentě, kdy žádná fotka
neexistuje, a nebo vám bude zcela buřt, že by jí viděla půlka světa,
ztrácí tato fotka jakožto nástroj pro vydírání naprosto hodnotu.
Spousta věcí tak děsně důležitých a neřešitelných dneska najednou jaksi
ztrácí smysl a důležitost, že? A už sám manžel (nebo manželka) si musí
zdůvodnit, zda mu takové blbnutí stojí za to, aby měl pak potíže se
"zákonem" - pokud by policie nemusela řešit krádeže, měla by dost času
řešit každé oznámení
(to je stejné jako u české pošty: kdyby každý, komu balík nedojde do 24
hodin, i když měl, podal reklamaci, tak se z toho celý podnik zblázní a
třeba si pak na své lidi došlápne, ale v momentě, kdy to lidi hodí za
hlavu - ať už jde o spožděný balík, násilí v rodině a nebo hospodářská
kriminalita - tak se to pochopitelně nešetří, a když se nic nešetří, kdo
by to nezkusil taky, že? Ať už krást či to prostě jen flákat a nebo
neřešit třeba systém doručování a třídění).
A kde nic není, ani smrt nebere. Žádná ruka nebude chmatat na počítače a
řídit svět, když to je přeci práce navíc. Přiznejte se sami sobě:
chodili byste do práce, když byste nemuseli (vydělávat peníze)? Nemluvím
teď o koníčcích nebo projektech, které vám dávají smysl. A kradli
byste, když byste nemuseli? Položte si otázku: co by vás donutilo krást,
resp. kdy byste o krádeži uvažovali. To je totiž příčina krádeže. Co je
to moc? To znamená něco dělat (řídit nebo namipulovat lidi). Opět, proč
někdo touží po moci?
Podívejte se třeba na Mafii: to je docela mocná organizace, že? Ale
také vám tam také hrozí, že vás někdo (konkurence) zastřelí nebo zabásne
(policie). A musíte u toho makat (udržovat lidi v lati, vybírat
výpalné, počítat a dělit kořist). A teď si představte svět, kde peníze
nejsou (nebo nemají skoro žádnou hodnotu) a všechno je k dostání i pro
toho největšího chudáka. Kdo normální by riskoval tohle všechno? A pro
co? Pro nic navíc? To by musel být pitomec.. I ona chmatající ruka, byť
přes počítač, znamená pro dotyčného výdej energie, a pokud zisk nebude
vyšší, pak dotyčný patří stejně do blázince než do vězení (dřív
koloval takový vtip, možná to byla i pravda, kdy parta kopáčů-zlodějů
asi týden kutala ze země měděný sdělovací kabel, aby ho pak prodala do
sběru "za pár stovek". Komentováno to bylo stylem, že kdyby šli kopat
legálně k Telecomu, vydělali by si za stejnou dobu mnohem víc - takové
lidi je skoro až třeba litovat, jak jsou blbí).
Můžete namítnout, že v momentě, kdy budou všechno dělat stroje a nebudou
peníze, už nebudou Ilumináti* potřebovat ostatní lidi a mohou nás
všechny vyhubit třeba nějakým plynem No, to už si zdůvodněte sami.. je totiž otázka, jestli Ilumináti nejsou stejný výplod lidské fantazie jako třeba Bohové
Já se mohu zeptat, kdy už nás tedy vlastně zničí? Lidstvo hřeší jako
prase, a bohové mlčí. Technologie už dávno umožňuje lidem přežít ve
vesmíru, tedy i Iluminátům bez otroků na Zemi, a útok pořád nikde
(zatímco iluminátů je pár tisíc, zuřivě zajišťují stavbu továren pro
miliardy lidí, které ovšem hodlají vymazat z povrchu planety, čímž budou
ty továrny vlastně k ničemu - jsem jediný, komu ta matematika nějak
hapruje?). Divné, že? Věnujme teď tři vteřiny ticha všem konspirátorům,
kteří trávili hodiny, možná až týdny vymyšlením složitých teorií o
vládcích světa, abychom je smetli ze stolu spolu jedním mávnutím ruky
spolu s nedostatkem. 3 2 1
*) oni se členové rodin Rockefellerů
nebo Rothschildů nedožívají vysokého věku kvůli tomu, že to jsou nějací
čarodějové, kteří vládnou světu, ale proto, že na rozdíl od jejich
kritiků z nižších pater jsou dost informovaní na to, aby třeba nežrali
blafy a tak podobně
A jestli třeba financovali obě světové války? Já nevím.. ale je to
nějaké spiknutí? To pochybuji.. jestli jsou v tom prachy, a současný
systém to umožňuje, tak pak je to jen logické vyústění. Komu to vadí a
řeší jen ilumináty, pláče na špatném hrobě..
Ano, je dobré je být obezřetný, tj. nesvěřovat slepou důvěru ani
mocným, ani strojům či počítačům a technologii obecně (jako zázračnému
řešení nebo spasení lidstva), ale nemělo by to to zacházet až do
iracionality..
Když už Ilumináti, tak: http://neviditelnypes.lidovky.cz/esej-il...litika_wag
K zamyšlení: to jsou ti, co tahají za nitky. Problém je v tom, že
nitkami se dá ovládat jen nesamostatná loutka. Pavučina stádo slonů
nezadrží..
Z tohoto pohledu je rovněž zajímavé hledisko monopolů. Protože
konkurence při výrobě v tržním systému je stejně jen plýtvání zdroji, a
osamocený jedinec či firma sám mnoho nezmůže, jeví se paradoxně co
největší skupinka jako nejlepší nápad. Namísto osad stát. Namísto
jednotlivých řemeslníků velká firma. Z historického vývoje máme dost
příkladů, že to funguje (nadnárodní koncerny, které zajišťují obrovské
množství výrobků, mezistátní projekty jako ISS či CERN). A můžeme to
dovést až k totálnímu stavu: namísto států planetární civilizace,
namísto firem monopol. Ostatně, pokud byste chtěli mít centrální správu
zdrojů planety, aby skutečně nikde nic nechybělo, potřebujete jednu
jedinou databázi. To prakticky zavádí jeden obří monopol (informační). A
rovněž, pokud existuje jen jedna firma na všechno v daném segmentu
(stejné kávovary po stránce technologie pro celou planetu - u aut to tak
snadné není: auto na jižní pól bude vyžadovat jiný přístup než auto do
Sahary), nemá potřebu se s někým přetahovat v cenové válce (zvlášť,
pokud by už peníze neexistovaly), tedy ani nemusí řešit hledisko kvality
(kde co ošulit). Pokud se toto zavede spolu se 100% strojovou výrobou a
počítačovým řízením, bude to pro lidi nejspíš přínos. Ano, v současné
době, kdy ještě jsou peníze a s nimi spojené jevy, by byl jakýkoliv
větší monopol (kromě států) nebezpečný (namísto nejvyšší kvality by
naopak produkoval tu nejnižší za tu nejvyšší cenu - neměl by konkurenci a
mohl by si diktovat podmínky).
Toto je třeba brát v potaz: že jedna a tatáž věc může za nějakých
podmínek být velmi prospěšná, zatímco za jiných podmínek může být
naprosto hrozná (ostatně, to jsem popisoval ve vlákně o vesmíru jako
podmínky pro vznik složitého života vs. jeho udržení na planetě, které
se vlastně vylučují).
P.S.: Primácké (a Barrandovské) pořady, zdá se, dostávají pořádné kapky.
Lidé se v diskuzích všude možně už nějaký ten pátek (rok) vozí po
jejich Nebezpečných vztazích, a nebo po Policii v akci. Jestli to je
reálné, nebo to není reálné, jestli to je fake nebo není. Přitom, kdo
hledá, jednoduše najde: http://www.policie.cz/clanek/reakce-na-s...-akci.aspx Jasně, je to reality šou - to by byla i kdyby to byly skutečné zásahy (byť pochybuji, že by filmaře k zásahu někdo pustil). https://krimi.iprima.cz/policie-v-akci/p...mi-pribehy
On velmi podezřelý byl už pan Kajínek a nebo jeden díl, kde maník
vyskočil z okna bytu a jako zrovna náhodou byl pod balkónem i kameraman.
Nicméně stále jsou tyto pořady (často licencované ze zahraničí, kdo si
toho ještě nevšiml) pořád ještě "reálnější" než třeba Vyvolení, protože v
mnohých případech je to alespoň inspirované skutečností, a jde nám o
obsah, a ne o formu (byť pravda, často je zábavnější se na něco dívat,
než o tom třeba jen číst, a pochopitelně je pak třeba počítat s tím, že
si to tvůrci často přikrášlí - to máte podobné jako s pořadem "Věřte,
nevěřte"). Nevím ale, co je zajímavější. Jestli přemýšlet nad podstatou
činů v TV pořadu (včera u toho maníka, bývalého zaměstance, co šel
vykrást elektro, jsme s maminkou vymysleli asi 20 pojistek, jak být
nenapádnější )
a nebo si číst diskuzní příspěvky lidí, kteří se o něčem hádají na
netu. Zkrátka, pokud se něco stalo, je důležitější přemýšlet o tom, proč
a jak se to stalo, a ne o tom, kdo o tom informoval, případně jak https://zpravy.aktualne.cz/domaci/polici...1523954110
Nechci se teď věnovat smrti/únavě z přepracovávání nebo vykořisťování,
na to byl expert pan Marx, a v západním světě se toto už v takové míře
neděje (byť nebudu zastírat, že příklady neschopnosti vedení, které se
snaží vymáhat neplacené přesčasy, kterému utíkají lidé, nejsou schopni
sehnat náhrady, a pak to odnášejí za ně ti, co zůstali, nepotřebuji
shánět z netu, stačí se zeptat maminky).
Ani nás nebude tak nějak zajímat například nemocenská, aneb systém, kdy
stát není schopný zjistit, kdo podvádí (přitom je to snadné - doktoři,
kontroly doma), tak paušálně sebere první tři dny všem, což logicky
vyústí v to, že většina lidí začne nemoci přecházet. Podobně se stát
"stará" i v případě pirátství. Asi si vzal příklad ze životního
prostředí: když jsme neschopni zjistit, kdo jej ničí, jednoduše to
zacálujeme všichni (znečištění, a to nemyslím ani pak případné sanace).
Takže pokud stát neví, kdo pirátí CDčka, jednoduše zavede daň na prázdná
média. V tomto případě se tedy peníze sypou, takže už ani stát nemá
motivaci moc hledat skutečné viníky
Spíš mám ale pocit, že skutečný důvodem daně je to, že stát potřebuje
peníze nalít do jiného sektoru, kde mu chybí, takže provede
socialistické přerozdělení (nabízí se mnoho oblastí: důchody, státní
správa, silniční fond, platy státních zaměstnanců, zdravotnictví..).
Spíš mne dnes osobně inspiroval pán, který, ač očividně nemocný,
chrchlal kudy chodil, ale stejně leze mezi lidi, konkrétně zařizovat
zakázku. Je sice hezké, že se omlouvá, ale v tomto případě měl zůstat
doma.
Uvědomme si, co znamená zbytečně nemocný člověk: tento člověk "zbytečně"
spotřebovává zdroje na léky, odčerpává zdroje zdravotního systému (čas
doktorů) a když pomineme, že si přecházením nemoci ničí své zdraví (což
bude stát další zdroje na následnou léčbu), je schopný nakazit všechny
okolo. A navzdory tomu, co si myslí většina "kapitalistů", nemocný
člověk většinou neudělá svou práci na 100% (jako když byl zdravý - stačí
blbá migréna či menší únava). Stejně jako člověk není robot: ne každý
člověk funguje na 100% přesně 45 minut, které se musí soustředit v
lavici, nebo od 6:00 ráno v práci, kde se očekává, že každý člověk bude
pracovat stejně dobře, a nebere se ohled na to, kdy by jeho tělo chtělo
přirozeně vstávat (protože každý se unavíme jinak a rovněž se i jinak
regenerujeme). Nehledě na fakt, že když už má tělo nějaký rytmus, těžko
se bude biologicky adaptovat na systém střídání směn ranní-noční po
týdnu. A to nepočítám prostě, že mu zrovna nějakou konktétní činnost
dneska dělat nechce, takže když musí, nějak si to odbyde a nazdar..
To, že když dáte dohromady větší skupinu organismů, tak to zadělává
problémy v oblasti nemocnosti, je snad jasné a prokázané. Rostliny,
které se pěstují monokulturně nahačmané k sobě jsou víc náchylné na
napadení škůdci (nemají to nijak daleko a v okolí tedy navíc neroste
žádná jiná rostlina, například taková, jejíž "výpary" nemají škůdci
rádi). Zvířata nahačmaná v kravínech nebo kádích jsou víc nemocná, a
musí se neustále léčit. Jak vypadala nemocnost lidí, kteří začali žít ve
městech ještě před "vynálezem" (spíš zapomenutím) hygieny (a jak žijí
ve slamech ještě dnes), asi každý ví.
Ovšem práce v nějaké firmě, to už je level sám o sobě. Někde žít musíme,
to je fakt (i když to není argument pro to natlačit co nejvíc lidí nebo
zvířat na co nejmenší plochu - pokud povrch této planety má dejme tomu
využitelných 100 miliónů km2 ze 148, a je v naší moci zobyvatelnit třeba
i tundry či pouště (o oceánech ani nemluvě, i kdyby šlo jen o pobřeží),
a vzali bychom v potaz, že tu máme 8 miliard lidí a 500 miliard zvířat,
znamenalo by to při využití i blbých klasických 10 patrových budov -
terasy, vícepatrové zahrady či byty* - že se na každý 1 km2 plochy vejde
508 jedinců - a 500 z toho budou zvířata
A takový 1km2 je dost plochy - pokud vezmeme běžnou zástavbu rodinných
domů (ne paneláků či mrakodrapů), pro 1 dům, kde bydlí 4 lidé a 2
zvířata (kočky/psi) nám vychází pozemek 1000m2. Na 1km2 by se takových
domů vešlo 1000, tedy hustota zalidnění/zazvířatění by vyšla 6000 ks
organismů, tedy 10x víc (nebo při využití 1 patrových budov by to vyšlo
na stejno), a přitom asi málokdo považuje takové bydlení za přelidnění
Já rozhodně ne, naše parcela má 900m2. Proč tedy musí žít miliony lidí
jako kobylky ve slamech a zvířata v intenzivních chovech v malých
klecích či výbězích? Přitom mnoho půdy leží ladem..).
Ve firmě, ať už malé či velké, neuhlídáte, aby někdo nemocný na něco
sáhl či kýchnul. Stejně tak si 24h denně neuhlídáte 100% čisté ruce, a
lidé si na obličej (či do úst) sahají i nevědomky např. jako gesta při
rozhovoru, takže pokud se ve firmě, kde pracuje 1000 lidí, pohybuje pár
nemocných, máte dost velkou šanci, že nakazí i ten zbytek, a ti pak
pochopitelně nakazí svou rodinu nebo jiné lidi např. v obchodě při
nákupu.
Paradoxně nám tedy vychází, že "lenost" lidí může mnohé vyřešit. Že v
době, kdy lidé už do práce nebudou muset chodit (ať už proto, že je
nahradí stroje a nebudou peníze, a nebo proto, že bude nepodmíněný
příjem), zmizí tak palčivý problém dneška, a to je řešení nemocí a
ufinancování zdravotnictví. Nemocný člověk, pokud bude už dostatečně
vzdělaný (informovaný), nepůjde do práce ani nikam jinam, a v klidu se
doma doléčí. Dokonce ho třeba ani nemusí trápit, že prošvihne nějakou
slevu ve frontě "on line" (prostě nebudou) nebo film v kině (podívá se
doma na projektoru), takže nemusí šířit bacily ani pokud nepracuje, ale
sám jen prostě něco chce (na nákup nemusí taky, zboží objedná online).
Opět, vyléčením nemoci zmizí její symptomy, a jak se zdá, nutnost
pracovat je problém, jehož odstraněním mohou zmizet mnohé další
problémy. Pokud již lidé nebudou muset pracovat, nebudou se ani muset
sestěhovávat do velkých měst, kde je právě největší koncentrace firem
(které třeba utíkají do Prahy, aby se vyhnuli finanční správě kvůli
menší četnosti kontrol), ale také větší riziko nákazy. Takže pokud se
lidé rozprostřou do většího území, a zároveň se jejich životní rytmus
stane náhodným (už žádné přesouvání mas ráno do práce nebo v neděli
večer z chat do Prahy), mohou zmizet i dopravní zácpy. Pak nebude třeba
plýtvat zdroji na budování dalších a dalších obchvatů.. tím se vyřeší
(třeba i jen částečně) problém smogové situace (navíc lidé budou moci
snadno "uprchnout" z míst, která jim už nepřináší žádné výhody - dnes se
vozí prakticky všechno a všude, blízkost továrny už nehraje roli,
podobně jako už mnohé lidi netrápí, jestli v jejich městě je kino, když
mají multimediální systém doma).
A kde je zde místo pro boj s Ilumináty a Svobodnými "zedníky"
No.. nikde. Je mi celkem volné, zda existují nebo neexistují, protože
očividně sebrat jim "moc" není až takový problém. Je prostě svázaná se
současným ekonomickým, výrobním a pracovním systémem.
I nemocní lidé jsou ale prospěšní změně. Hodně nemocných lidí znamená
pro firmu nižší produktivitu. Takže je pro ni motivační nahradit lidi
stroji, které nemohou onemocnět (a pokud jsou dobře napsané řídící
programy, tak ani počítačovým virem
). Stejně tak nízká nezaměstnanost může robotizaci pomoci. Pokud firma
nemůže sehnat profíky nebo i jen dělníky pro rozšíření výroby, protože
na trhu buď už nejsou (šli dělat jiná, "zbytečná" povolání nebo si je
rovnou vytvořili) a nebo odmítají za daných podmínek (nízká mzda,
nutnost dojíždět či se stěhovat, šéf je arogantní debil, atd.)
nastoupit, může buď natahat méně kvalifikované ze zahraničí, či
přesunout výrobu k nim, a nebo prostě namísto chybějících lidí nakoupit
roboty.
Robota tedy už máme, a teď ještě nahradit lidskou inteligenci tou umělou
Vím, že před lety mnozí vykřikovali, že by se od robota kuchat
nenechali.. no, jsem zvědavý, jestli se jich za pár let někdo vůbec bude
ptát. Prozatím je výhoda třeba v tom, že chirurg nemusí trávit hodiny v
letadle, pokud potřebuje někdo na druhém konci světa nějakou operaci. A
jakmile bude AI dostatečně výkonná, může se operace od lidí učit,
podobně, jako to dnes dělají někteří robotičtí kuchaři (stroje už
nebudou potřebovat programátory*, ale pouze učitele - tj. nikoliv IT
specialista, ale postačí kuchař či doktor - jenže jakmile se jeden robot
něco naučí, ostatní si to od něj už jen zkopírují a role učitele tak
zanikne).
*) Pokud něco nefunguje tak jak má, je
většinou chyba mezi židlí a klávesnicí. Jako někdo, kdo se setkal s
pomalu každým typem SW i běžných OS, ať už malých či obludně velkých,
funkčních i s chybami (ke kterým jsem také hodně přispíval
), bych o tom něco měl vědět. A v případě potřeby je otázka, zda
nikoliv ruce, ale právě ona hlava, která to stvořila, je vůbec schopná
najít a opravit chybu..
Někteří zastánci statusu quo stále zapomínají, že sice automatizace může
vytvořit nová místa pro ty (některé) propuštěné, ale kde se vezmou nová
místa pro ty nově narozené, to už neřeší..
A otázka stále trvá: má smysl vytvářet nová místa, která třeba v
podstatě k ničemu nebudou? (mé oblíbené: k čemu je cestovka pro plyšáky,
když by ve světě bez práce a peněz mohl cestovat člověk sám, případně i
s tím plyšákem, a nespokojit se jen s fotkami, které vám zašle někdo
jiný jen proto, že si potřebuje peníze vydělat? K čemu rekvalifikovat
lidi na chůvy, které by se staraly o děti pracujících, když by stačilo
zrušit práci, a rodiče by se o své děti mohli starat sami?)
Myslím, že toto století čeká lidstvo velmi zajímavý vývoj, a to nejspíš nejen ve sféře technologií..
Často čtu u článků, které informují o špatnostech současného systému a navrhují z něj vystoupit, aby lidé dělali to či ono.
To bych asi tak neřešil, každý ať si dělá, co uzná za vhodné. Nicméně někdy je to až kontraproduktivní.
Totiž doporučovat lidem, aby vystoupili z armády nebo nepoužívali peníze
či banky - to dává určitě smysl, protože tím jen podporujete co
nechcete, aby existovalo. Ale na druhou stranu, tím, že nebudete
používat peníze se dnes připravíte o většinu dostupného blahobytu, a
země bez armády v dnešní společnosti lehko podlehne tlaku sousedů (v
současném světě si nejde hrát na vlastním písečku - tady skutečně platí,
buď všechno (drtivá většina) nebo nic ).
Zatímco tato doporučení mi dávají smysl alespoň nějaký, to, o kterém chci dnes hovořit, mi nedává smysl žádný.
Lidem se radí, aby vypnuli televizi, nedívali se na zprávy, nečetli
noviny a když už, tak aby získávali informace jen z alternativních,
svobodných zdrojů.
Předně, když si hodně zakonspiračím, kde je záruka, že ony alternativní
zdroje mají pravdu? Že jedna média o nějakém konfliktu či jiné události
tvrdí, že za ni mohou Rusové a jiná, že Američané? No a co? To není tak
nějak podstatné. Důležitý je fakt, že se daná událost stala (že systém,
či spíše společnost umožňuje, aby se stala, a nijak tomu nezabránil). To
je to jediné, co by mne mělo zajímat. Samozřejmě mohu být tak velký
konspirátor, že nemusím věřit ani tomu, že nějakého agenta skutečně
vůbec někdo otrávil, nebo že onen člověk vůbec existuje. Ani nemusím
věřit tomu, že existuje Anglie. Tam jsem, na rozdíl třeba od Sýrie, sice
byl, ale co když jde jen o implantované vzpomínky?
Já jsem naopak pro sledování všech zdrojů informací. Stejně jako v
přírodě si většina zvířat nevybírá, jestli bude sledovat jen jeden
živočisný druh například při vyhlašování poplachu před predátory
(většinou se řídí vším ze svého okolí - úprk jednoho spustí lavinu úprku
ostatních, i z jiných druhů), tak ani většina lidí si nevybírá jen
jeden smysl a ostatní neignoruje (tak,
a dneska budu věřit jen zraku, takže pokud uvidím namalovanou žábu, tak
sice uši mi říkají, že nekváká, ale budu jí považovat za pravou,
protože uši jsou určitě propaganda!). Není snad výhodné posbírat
informace ze všech stran, a najít si v nich to společné, byť i toto
určování reality je subjektivní?
A že nemáte čas sledovat všechno možné? No, pokud máte hodně koníčků,
tak to máte dobré. Pokud ale nemáte čas, protože ho trávíte v práci, tak
rovněž blahopřeji, právě jste si odpověděli, kdo může za vaše problémy s
nedostatkem času (nápověda: Ilumináti ani trpaslíci to nejsou)
Někteří si zřejmě neuvědomují, že televize je sice možná plná propagandy
(stejně jako většina toho, co se k vám dostává - už rozhovor třeba s
kamarádem se dá považovat za propagandu, protože on podává informace
svým pohledem), ale zároveň jde také o perfektní antireklamu současnému
systému, a to umocněnou díky svobodě šíření informací, alespoň té míry,
kterou dnes už máme. A myslím, že je to vhodné i pro davy, které mají
problémy s tříděním informací (pokud jim alespoň není všechno jedno).
Televize nám krásně ukazuje nejen hrůzy a selhání systémů minulých či
konkurenčních (terorismus, nacismus, SSSR, koncentrační tábory, občanská
válka v budoucím USA, atd.), ale také spoustu příkladů, jak funguje a
projevuje se dnešní svět. Počínaje zprávami (krádeže, podvody, války,
násilí, chudé rodiny, sociální dávky) konče různými pořady typu
Nebezpečné vztahy či Policie v akci (stejně tak ale ukazuje
technologické pokroky naší společnosti či chování jednotlivých lidí,
které je prospěšné a tedy zase úspěšně vyvrací dogma: všichni lidi jsou totální svině a bez peněz bychom se pozabíjeli! v kombinaci Ilumináti nás ovládají skrze banky! Když zrušíme peníze, tak nás očipují a ovládnou Ilumináti )
To by jeden nevymyslel, a proč se namáhat, když kapitalismus ve snaze
vydělat (na TV pořadech) už "prodává" i své vlastní výplody, čímž je
pomáhá ukazovat (jedni vydělávají na tom, že ukazují průšvihy jiných - žurnalistika )
Nic pochopitelně není černobílé, takže není otázka, ve kterému systému
by se nedělo násilí, protože ho asi nelze eliminovat na 100% (a i kdyby
se to povedlo, nejspíš se pod pojem "násilí" zavedou další činnosti -
stejně jako před 2000 lety málokdo považoval za nepřijatelné násilí
přetáhnout otroka bičem). Otázka spíš zní, jaká je pravděpodobnost
vzniku určitého jevu, kterých nám právě TV a média ukazují dost a dost, v
té či oné společnosti (a systému, na kterém je postavena).
Hezky nám to shrnuje podstatu dnešního systému, byť jde jen o jeden
projev. Můžeme si položit otázku, zda by někdo toto dělal, kdyby nebyly
peníze. Nebyl by důvod. Na pančovaném alhokolu by se nedalo nijak
vydělat (proti "prodeji" normálního, kvalitního). Ve světě bez peněz by k
tomu mohlo dojít tak maximálně omylem, ale to by musela být už fakt
náhoda, aby se záhadně dostal metanol z chemičky do likérky (když
pomineme ten fakt, že náš svět je na chemii příliš závislý a měl by se
jí tam, kde to jde, zbavit - místo chemických hnojiv a postřiků
technologická opatření, tj. lepší půda, kontrolované podmínky, UV
záření, atd.). Ve své podstatě ti lidé vlastně umřeli kvůli existenci
peněz..
Naše společnost má samozřejmě problémy nejen se šmejdským alhokolem -
můžeme jmenovat "nejen" Polské kvalitní posolené zboží (odpověď na
otázku "proč nejíme opravdu kvalitní potraviny" je myslím jasná - kdo by
si je mohl trvale dovolit?), či "český" med s antibiotiky:
nehledě na neustávající plýtvání zdrojů naší planety (falšování se děje v
podstatě zase jen proto, aby se na něčem vydělalo - prodalo za víc,
vyrobilo za méně):
Zde přímo padlo, že technologie, která by náš svět mohla nejen PET
lahví, už ale existuje několik desítek let. Sám host podotkl, že "problém není v technologii, problém je v penězích"
Který odpůrce kapitalismu by proboha nechtěl, aby toto lidé slyšeli a viděli, a ještě přímo z oficiálních médií?
Pravda, mnoho lidí může nabýt falešného dojmu, že se vlastně nic neděje,
protože už víme, jak na to, ale zřejmě jim unikne právě ta poznámka o
penězích (jinými slovy: nejspíš se zase nestane nic). Přitom, máme i
jiná řešení než všechno vozit v plastech
Je ale nutné podotknout, že i éra plastů je něco, čím si lidstvo bylo
nuceno projít. Učíme se z vlastních chyb, a když nejprve neuvidíme
následky, které nějaká technologie má, ve většině případů nezačneme
pracovat na prevenci či na alternativách, protože daná technologie je v
dané době buď nejlevnější nebo jediná dostupná. Udělat chybu (a poučit se z ní) je lidské. Opakovat tu samou chybu ale neustále dokola je idiotské
Proč se třeba po elektrických autech zavedla auta na benzín a naftu,
ačkoliv dnes víme, jak moc škodí? No protože tenkrát nebyly kvalitní
baterie, a kdybychom zůstali u primitivních elektromobilů vedle koňských
povozů, kam myslíte, že by se vývoj posunul? No, skoro nikam.
Dnes bohužel vývoj a zavádění alternativ hodně brzdí cena. Ta už ale
není potřeba pro určování směru vývoje. Právě ony plasty jsou skvělým
příkladem: nepotřebujeme na ně lepit cenovku abychom věděli, jak moc
jsme v háji a jak moc je třeba problém řešit.
Otázka je, jak by nám, jakožto lidem, pomohlo řešení cenovkou, tj.
enormně zdražit plasty, aby s nimi lidé přestali plýtvat, protože to
povede kam? Ke snížení našeho blahobytu. A přitom to není vůbec nutné.
Plasty se nemusí vyhazovat. Mohou se recyklovat už dnes (pokud je vůbec
musíme používat), a kdyby se za to nemuselo platit (navíc), mohlo se to
dělat už dávno..
A jestli se nedívat na TV kvůli tomu všemu násilí a problémům, abych z toho neměl deprese? Nevím, proč
To, že je svět plný problémů znamená, že i bez trhu se vývoj nezastaví,
protože stále ještě existují dostatečně naštvaní lidé, kteří kvůli tomu
jsou ochotni (s tím) něco dělat, a to i bez finanční odměny (Den Země -
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpra...ani-plastu ). Jaký lepší důkaz chcete, že Vaše myšlení jde alespoň přibližně správným směrem?
Při frekvenci, s jakou se zde objevují příspěvky/vyskakuje to v nových
příspěvcích a jak moc materiál v tomhle vlákně má téma společné s MLP
(což je zaměření/popis této sekce) bych zvážil přesun tohoto vlákna do
sekce Offtopic/Generální OffTopic.
Princess Luna:
Everypony has fears, Scootaloo. Everypony must face them in their own
way. But they must be faced, or the nightmares will continue.
Rainbow Dash: It feels good to help others get something they always wanted but never had. Almost as good as getting it yourself.
Narazil jsem na stručnou ekonomickou kalkulaci (český překlad) RBE
(ekonomiky založené na zdrojích). Je (nebo něco jí velmi podobné)
součástí Definice Hnutí Zeitgeist, jenže zatímco ta má přes 150 stránek
(které málokdo má náladu schroustat), tady, pokud zvládáte rychločtení,
není za hodinku o čem mluvit
Navíc je zde (v části druhé) tolik mé oblíbené matematiky (protože v ní
není prostor na emoce, a jen málo ho zbývá pro názory). V podstatě nejde
o nic jiného, než postavit proti sobě způsob myšlení klasických ekonomů a pak zbytku veřejnosti. Resp. položit si otázku: Proč, když něco jde udělat, se to neudělalo?
Když pominu pravopisné chyby (i/y), z daného PDF dokumentu mi vyskakuje
jedna věc, a to "že si lidstvo musí uvědomit, jak chce pokračovat - zda
udržitelně nebo ne".
Co z toho ale vyplývá pro člověka? Jak by se měl zachovat? Paradoxně velmi přátelsky
Jednoduše si pro začátek určíme oblasti spotřeby a života, které nám
jsou v podstatě ukradené (v tomto ohledu si myslím, že 90% lidí nebude
mít žádný problém, protože to provozujeme už dnes - byť často na základě
cenové nedostupnosti, kde se vzdáme určité oblasti a časem nás to ani
nestresuje, že to nemáme; ale to ostatně provádíme i oblasti občanských
svobod, atd.). Tady nepotřebujeme mít ani pocit, že se o něco okrádáme.
Já velkoryse přenechám všechna ta Ferrari nebo kaviár ostatním lidem.
Ne, že bych si mohl dovolit koupit každý rok jedno, to ani zdaleka
, ale řekněme, že když bych si vzal půjčku nebo hodně šetřil (či naopak
dělal přesčasy), nějaké ojeté bych si jistě za několik let pořídil. Tak
bych se měl zachovat podle zákona spotřeby (a byť nemusí jít zrovna o
luxusní vůz, všichni ti, co utrácejí miliony za reklamu, by byli rádi,
kdybych si právě jejich zboží vybral jako svůj další životní cíl).
Paradoxně v ekonomice RBE by se ve
Ferrari vozilo víc lidí než dnes. Jenom ne naráz a neměli by je v
osobním vlastnictví. Ale jen by mne zajímalo, kolik lidí má skutečně
touhu něco takového vlastnit, že to je často tak velký argument.
No, ale když si vezmu zrovna ten kaviár, tak pokud by mě jeho měsíční
spotřeba stála 8 hodin v práci, tak to se raději vykašlu na kaviár a 8
dnů v měsíci praštím s prací o hodinu dřív. Tuto dobu strávím doma třeba
na zahrádce, hraním si s kočičkami nebo v nejhorším si z ledničky vezmu
pivo (v mém případě spíš mléko), praštím sebou na gauč, zapnu televizi,
a celý svět včetně reklam mi může být ukradený A
možná docela začínám rozumět lidem, kteří podobnou další a další
redukcí došli k závěru, že se spokojí s absolutním málem a do práce tedy
nechodí vůbec
A jak jsem se tím zachoval přátelsky?
No, ironicky řekněme, že tu máme jistou továrnu. Účelem továrny není v
současné době naplňovat mé potřeby, resp. vyrábět to, co já chci
(podobně jako třeba kladivo, byť se technicky od továrny nijak neliší -
jde jen o objem a komplexnost výstupní činnosti; stále je to pouhý
"nástroj" - jak bylo řečeno v dané kalkulaci: v počítači odkliknu TISK a
už je celkem jedno, jestli to jde na papírovou tiskárnu (jako dnes)
nebo po netu do nějaké 3D tiskárny ve výrobním komplexu - pokud po mě
nechce peníze moje stolní tiskárna, proč by měla továrna? Chce jen
materiál).
Jejím účelem (resp. mašinérie, která je okolo ní) je vnutit mi její
výrobky. Protože továrna stojí peníze, i když nevyrábí (platíte daň z
vlastnictví, její postavení také něco stálo, energetická firma si účtuje
paušál za připojení k síti - rezervace příkonu, platíte zaměstnance,
účetní, manažery, máte nasmlouvané dodávky materiálu), je logické, že by
její kapacita měla být využita.
Já ale velkoryse kapacitu, která mi je nabídnuta ke spotřebě, přenechám
ostatním, potažmo samotnému kapitalistovi (přeci ho nebudu o ní
okrádat)... Pro mne za mne si jí může třeba vetknout za klobouk. Zvláštní, jak se hezkými slovíčky dá okecat fakt, že někoho teoreticky přivedete na buben
Jestli tohle bude cesta ke změně (pokud by se pro ní rozhodlo dost
lidí), to bude muset posoudit až historie.. rozhodně je ale poplatná
tématu, a vyhýbá se násilí (co je prakticky jen opak "přátelství").
Navíc netrvá tak dlouho, než postupně zjistíte, že spoustu věcí, o
kterých jste si dřív mysleli, že je určitě chcete, najednou vůbec
nepotřebujete (přinejmenším vám dané peníze zbydou a můžete je utratit
za zajímavější věci, pokud neobjevíte navíc ještě způsob, jak si danou
věc třeba udělat sám i bez nich, a nebo prostě zjistíte, že jsou na
světě mnohem zajímavější věci, které můžete dělat místo obstárávání si
nějaké luxusní věci).
Horší je to pro samotného kapitalistu, ale tomu se prostě říká "vsadit na špatného koně"
Paradoxně ale netřeba kritizovat
kapitalisty.. víte proč? Protože, v dnešním tržním systému, když byste
chtěl zavést něco velmi efektivního, tak si to vyžádá ohromné vstupní
náklady: např. firma, která by chtěla osvobodit lidi od práce a přejít
na čistou energii, by musela investovat enormní peníze do nákupu robotů,
počítačů a zdrojů obnovitelné energie. Toto je částka, která se musí
promítnout do ceny produktů, které vyrábí. Malá společnost by musela
zdražit, aby unesla tyto náklady, zatímco ohromná společnost je schopna
absorbovat část těchto nákladů s tím, že bude jistou dobu prodávat pod
cenou - ve ztrátě - aniž by musela zdražit, či dokonce si může dovolit
zlevnit, čímž ovládne trh, tím se jí vrátí ve zvýšeném prodeji investice
a jelikož se ona teď stane lídrem, každý, kdo bude chtít prodávat za
podobnou cenu, bude muset chtě nechtě přejít na stejný způsob. Ukažte mi
nějakou malinkou firmičku, která by si toto mohla dovolit ve velkém? V
malém (třeba na úvěr) to jistě není problém, ale to bychom museli
zajistit, aby se takhle zachovala většina malopodnikatelů.
Stručně k zajímavým komentářům pod video verzí této kalkulace:
K: Když si lidé budou moci vybrat, zda nedělat nic nebo nečím příspět,
většina si vybere nedělat nic. Jaká bude odměna pro ty, kteří se
rozhodnou přispět?
O: odměna nebude žádná, protože práce je zcela dobrovolná. Pokud chcete
něco dělat rukama, nic vám v tom nebrání. Děláte to ale proto, že vás to
baví. Za to není třeba vás nijak odměňovat. Naopak, lidi, kteří
nepracují, systém netrápí, protože pro něj nejsou přítěží - jejich
potřeby zajišťují stroje, nikoliv povinně jiní lidé. Motivace může být
různá. Pokud rodiče organizují svatbu pro svou dceru/syna, mají mnoho
práce s organizací, mají obrovské výdaje, snaží se, aby všechno bylo
perfektní. Ale, dělají to snad pro vidinu finančního zisku? Nebo jako
motivaci přežití?
K: závislost na strojích je nebezpečná. Když by byl svět bez peněz
řízený stroji, co by se stalo, kdyby přišla sluneční erupce a vyřadila
je z provozu?
O: co se stane, když přijde sluneční erupce v kapitalismu, a vyřadí z
provozu počítače, energetickou síť, internet (tedy i bankovní služby)?
K: jak byste chtěli rychle přejít na RBE?
O: je mnoho cest. Jedna z nich je navrhovaná celosvětová stávka s
požadavkem na vládu o zavedení RBE. Pokud by se lidé sjednotili, toto by
byl nejrychlejší začátek přerodu na RBE. Jenže! Pokud by se nezajistil
pořádek během protestů, vypukly by nepokoje (např. přerušení dodávek
jídla), což by byl pěkný průšvih. Spěchej pomalu
K: který vůdce zavede RBE?
O: který vůdce zavedl kapitalismus?
K: co rukodělná práce? kdo jí bude dělat?
O: ten, koho bude bavit. Pro většinu lidí bude dostatečné, když budou
mít kvalitní židli, byť vyrobenou strojem. Pro ostatní se jistě najde
dostatek lidí, které bude bavit rukodělná práce pro ostatní. A pokud by
se nenašlo, nic nebrání komukoliv si vyrobit židli sám (resp. naučit se
to). Nejspíš na její tvorbu nebude věnovat víc času než kolik by musel
strávit v zaměstnání, kde by vydělal dostatek peněz, aby si mohl na
zakázku vyrobenou židli koupit dnes
Otázka také je, jak moc málo stroje nebudou schopny vyrobit unikátní
židli (viz. 3D tisk), a na kolik je na zakázku šité oblečení, vyrobené
auto či nábytek jen image, kterou ostatní "chudí" mohou obdivovat,
protože v tomto případě by nikoho nezajímalo, že vlastním jedinečné
auto, protože by si v něm mohli zajezdit sami jen na základě požadavku z
půjčovny, a tedy jeho společenská hodnota (prestiž) by byla téměř
nulová. Tedy ani nebude motivace jej vlastnit.. Vždycky se našlo dost
lidí, kteří dělají něco jen pro zábavu. Není pak rozdíl v tom, že někdo
něco pro někoho vyrobí, a někdo jiný se jen opije v baru. Obojí stojí
čas, peníze a přináší jen materiální ztrátu..
K: člověk je jedinečný, když budou všichni dělat všechno společně, tak se nikam nepohneme.
O: i každá buňka je jedinečná, ale teprve, když jsem se ze všech
jedninečných, původně vzájemně soupeřících buněk stal "já", mohu dokázat
skvělé věci.
Položil jsem si také otázku na základě Jamise, na kolik toto téma
souvisí s poníky. Čili taková úvaha. A rozdělil věc na 2 části - obsah a
formu.
1) Bavíme-li se o pojmu "poníci" jako o seriálu, který má přinášet
zábavu, uklidnění, roztomilost - tak tady jsme skutečně vedle jak ta
jedle (byť pro některé z nás je zábava-extáze už jen proces zjišťování
nových informací).
2) Pokud nám ale jde o poselství, tedy o přátelství, zde se už můžeme o
něčem pobavit. Pokud se na to podíváme ještě víc globálně, toto téma
nejen že s obsahem seriálu souvisí, ale dá se říct, že ho i řádově
převyšuje.
Samo přátelství není dostačující podmínkou blahobytu, je spíše až
symptomem - byť bez přátelství (spolupráce) těžko dosáhneme (trvalého)
blahobytu, bez alespoň nějakého blahobytu se těžko buduje přátelství
(není dost pro všechny, tedy všichni jedou sami za sebe). Ano, je to
skvělý začátek, na některých úrovních snad i nejlepší možné dosavadní
řešení, ale nedostačující jako celek. I když tomu nebudeme říkat "kouzlo
přátelství", problematika, kterou (nejen) Zeitgeist předhazuje, se
zabývá světem bez násilí, nedostatku, a podobných nesmyslů.
Takže, dá se říci, že to s poníky nijak nesouvisí? Byť by šlo o téma
ekologie, energetiky a udržitelnosti? Friendship is Magic šíří
přátelství a řeší problémy s ním spojené uvnitř nějakého rámce
(společnosti, systému, atd.), zatímco TZM se snaží změnit onen rámec
(což by teoreticky mohlo vyřešit problémy s přátelstvím samo -
pochopitelně nejen systém je třeba změnit (tj. žebříček hodnot, způsob
"obchodování", atd.), ale například školství, protože to jsou právě jeho
"produkty", které si neumí správně poradit a tedy dělají to, co
dělají).
Pochopitelně máte právo mi odporovat. Já se jako vždy zachovám poplatně
svému příjmení, takže z případné výměny názorů si vysaji vše užitečné a
bit na tom tedy rozhodně nebudu
Protože, pravda, takhle by šlo odůvodnit i téma o veganství, a svým
způsobem by to byla i pravda (přátelství ke zvířátkům), ale stále by šlo
jen o úzce zaměřenou oblast.
Samozřejmě, pod široce podaný pojem se
dá schovat cokoliv. Pokud bychom měli napsat úvahu na téma Země, mohli
bychom klidně popsat historii vývoje počítačů, protože i ty jsou přeci
na Zemi a velmi její tvář pomohly proměnit, že? I tak by to tutově ale
mělo patřit do OffTopicu, takže tady noproblemo. Stejně tak bychom mohli
říct, že o přátelství mluví spousta jiných seriálů, tak proč je zde
nezmiňovat a nemluvit o nich; ale FIM má dané téma přímo vytesané do
kamene. Jenže to by už mohla znít otázka, proč zde na fóru není třeba
vlákno, kde by se ukazovaly příklady přátelství a spolupráce z běžného
života? Nejspíš by i to spadalo pod OffTopic, ale rozhodně by to mohlo
být zajímavé (prozatím nám google vyhodí vždy tak max. přehled
přátelství mezi různými druhy zvířat, což lidi z nějakého důvodu děsně
fascinuje).
Museli bychom si spíš definovat, co už přátelství (a tedy snaha o něj)
není (tedy co vede k tomu, že lidé nejsou přáteli). Plně by postačilo
prohlásit, že přátelé jsou ti lidé, kteří nejsou nepřátelé
Nepřátelství už dokážeme definovat snadno (často jeho projevem je
určitá forma násilí - ať už fyzická nebo slovní). Jinými slovy: já sice
svého souseda neznám, ale neškodíme si, takže.. jsme přátelé?
Spolupracujeme nějak? Rozhodně ale nejsme nepřátelé, alespoň přímo.
Z tohoto pohledu se vlastně hnutí Duch doby snaží navrhnout podmínky pro
celosvětové přátelství, byť tomu tak neříkají (max. bychom mohli
operovat pojmem spolupráce). Neřeší ani dosavadní konflikty lidí, ale
snaží se definovat jejich obecné příčiny a navrhnout technologická
řešení
Což, kdybych si vzal do huby opět onoho souseda: kdy by bylo
pravděpodobnější, že by můj soused byl i mým nepřítelem? Ve světě, kde
není nedostatek, nebo ve světě, kde je naopak velký nedostatek
(současnost je tak někde mezi)? To neznamená automaticky, že svět bez
nedostatku = svět bez násilí, ale rozhodně by nám to hodně ušetřilo
práci ho eliminovat (jinými slovy: nastolit "přátelství").
Důvod, proč mi přišlo zajímavé o tom mluvit na fóru bronies v prvé řadě
je prostý (i když pominu, že "vše souvisí se vším") - cílová skupina k
tomu má rozhodně blíž než třeba klub automechaniků
A kdo ví, vzhledem k tomu, jak hezky se FIM vyvíjí, bude možná S9 nebo
G5 řešit přátelství v širším kontextu (vlatně to už často dělá teď -
viz. škola přátelství, kde Twilight začíná měnit i onem rámec zavedením
nových pravidel pro školu, nebo jisté části S7), a třeba i lépe než MLP
Tales.
Dal jsem si schválně tu "práci" (a nebudu ani předstírat, že by byla
snad nějak užitečná) a pročetl jsem si diskuze pod televizními pořady,
které v poslední době prolétly kouzelnou skříňkou, pokud se už rovnou
nevázaly na socialistický svátek, a stále se nestačím divit (lepší jak
kovbojka). Úroveň myslení indikuje blízkost změn (v tomto případě spíše
vzdálenost). A jak by měli lidi
myslet? Jako já? To přímo ne, ale alespoň tím stylem, abych nemusel nad
úrovní argumentů (tedy na obsahem, formu vzal čert) dělat facewall
Svým způsobem je to ale záruka, že i kdyby se přestaly točit filmy nebo
dokumenty, stačí se podívat na net a tam lidi budou tvořit "haluze" až
do skonání věků
a to i bez peněz. Rovněž je to také studnice "moudrosti", protože se
mnoho lidí snaží podělit o své "světoborné" objevy a dost často se to
hodí. A je to zadarmo. Spousta lidí nevěří, že svět bez peněz, kde by
lidé sdíleli zadarmo, je možný, ale pak asi neznají, o čem je vlastně
internet (a řekněme "pirátství").
Dnes se tedy jen "krátce" zmíním o pár
pořadech, které proběhly v TV poslední dobou a přišly mi svým
způsobem zajímavé. Vlastně mi nejde ani tak o ty filmy/pořady,
jako myšlenky a diskuze, které se k nim pojí - je to nekonečný zdroj ke
studiu, poučení, novým nápadům, zasmání, a nemusím čekat do soboty na
nový díl. A jaké nápady člověka mohou napadnout, i když bude sledovat
tzv. brak, kteří by mnozí nejraději zakázali
Kdo se nerad baví o konkrétních
pořadech a raději přemýšlí nad obecným tlacháním například o robotizaci a
náhrady lidské práce, nechť přeskočí na další příspěvek
Nejprve nás nedávno Česká televize poctila filmem Mladý Marx,
což je ovšem zajímavé tak maximálně jako životopis člověka, který žil v
úplně jiné době (jen tlumočím svůj názor, rozhodně neříkám, co byste si
o tom měli myslet).
Studium historie ale může být podnětné už v tom, že s vámi pak těžko někdo bude vláčet. Podobně jako v situaci "musíme
islamisty vymlátit, v Koránu se píše, že.." "já vím, co se tam píše, já
ho na rozdíl od vás četl" "to budete asi islamista, když to čtete!"
(chápete? On knihu tedy nejspíš nečetl (jinak by byl dle jeho slov
islamista), ale má názor, a když si ji přečtete pro objektivnost, už
jste pro něj nepřítel protože jste si dovolil mít jiný názor než on).
Pokud jde o životní názory Marxe, tak když si dáte tu práci, oni svatí
nejsou třeba ani Winston Churchil nebo Walt Disney, a těžko to můžeme
vytahovat jako nějakou jejich slabost (vidíte!
On byl alkoholik a (spolu)vyhrál druhou světovou! Nebo on byl rasista a
vybudoval mediální impérium.. to nehraje moc do karet, že? )
Což jsou mimochodem dost podobné "přednosti", kterými disponoval i Karl Marx
Ona kupa internetových pisálků už nezmění, že jeho dílo mělo na dějiny
velký vliv, stejně jako ale armáda jeho dogmatických obdivovatelů
nezmění, že se v některých věcech mýlil.
Ostatně, co Marx dokázal? Že napsáním "jedné" knihy se sesype půl
společnosti a málem z toho bude atomová válka? I kdyby to byla pravda,
to není zrovna poplácání po zádech tehdejšímu (kapitalistickému nebo
feudálnímu) systému, není-liž pravda (proč by jinak lidé šli za Hitlerem
nebo Leninem, když by se měli tak neskutečně dobře, hm?).
Proč je tak důležité se hrabat v minulosti a třeba dokázat, zda Hitler
byl či nebyl vegetarián, nebo poukazovat na to, že Marx měl dluhy a
chlastal? No, ono to totiž v podstatě nijak důležité není. Pokud teda
nejste diskutující na netu a nepokoušíte se ostatní utlouct "super"
argumenty, např. že vegetariáni jsou nacisti (nebo naopak nejsou). Jak
"podnětné" Všechno to hrabání se v minulosti nám často jen ubírá čas
řešit současnost a budoucnost. Jako by bylo mnohem důležitější, kdo byl
kým kdysi, než kdo dělá co dnes..
Já jsem třeba abstinent a nekouřím, a co velkého v životě jsem dokázal (ve smyslu revoluce, války, atd.)? Nic
Prima Zoom na Svátek práce 1.5.2018 odvysílala dokument o Miloši Jakešovi:
Jakkoliv může být známý pro svůj projev (jehož i nezkrácenou verzi
můžete najít na You Tube a je nejen o hromadě boilerů ), tento dokument
ukazuje jeho osobnost a vůbec celou tu dobu v zajímavém světle (a pro
dnešní komunisty ne moc příznivém). Byť jeho projev ještě za totáče měl
do jisté míry hlavu a patu (ať už byl jeho účel či pozadí jakýkoliv),
to, co předvádí dnes, je spíš ukázka člověka, který dogmaticky setrvává
ve své víře.
Za mne nejlepší okamžik z filmu byla Schůze v hospodě: 1:01:40 Všimněte si, co dělají účastníci a ještě výrazu servírky To hovoří za vše.
Podobně zajímavý okamžik byla letošní demonstrace aneb:
Člověk, který drží transparent s hláškou z filmu Pelíšky "proletáři všech zemí,.."
Fór je tak trochu v tom, že kdybychom to vzali doslovně, sám pán asi
nezná význam slova "proletář". Zahrnuje totiž v podstatě pracující třídu
(tedy i úřednice na pracáku je vlastně proletářka). Jako kdyby si pán
kálel do vlastního hnízda..
Je ale možné, že pán pracující "třída" není, takže pak by jeho
transparent dával i smysl, a nebo prostě jen považuje dané slovo za
spjaté s minulým režimem. Sice nevím, komu kdy ublížilo slovo (stejně
jako svastika), ale dokud se ho nezeptáme, těžko můžeme vynášet přesné
soudy.
Problém je také trochu v tom, že jsme si za posledních sto dvě stě let práci "zboštili", a používá se jako modla (práce šlechtí
- to zní skoro už jako jistý německý výrok, který se vyjímal nad
branami koncentračních táborů). Ten, kdo nepracuje, nebo nechce
pracovat, je vlastně náš nepřítel.. a pak se někdo diví, jak je možné,
že oni "ilumináti" mají takovou "moc" (bodejď by ne, když tu běhá skoro 8
miliard jejích prodloužených rukou
). Každý, kdo byť jen nadhodí, že by lidstvo nemuselo pracovat, je hned
marxista, komunista, nepřítel lidu, a chce vyvraždit miliardy lidí
("práci čest" vs. "socky a nemakačenkové").
Ostatně, mnozí korunovali člověka jako pána tvorstva, vrchol evoluce či
vládce planety. A už jste někdy viděli vladaře, jak maká v montérkách?
Nemusíte ani argumentovat nějakým blbým přírodním přirozeným řádem,
právem či přežitím silnějšího (kdo nepracuje, ať nejí), a podobnými
věcmi. Protože proti tomu lze nasadit jednoduchý protiargument: moderní
člověk a jeho společnost není v žádném případě přirozená (ani naše
případné eko zemědělství, protože plodiny v něm pěstované jsou již dávno
šlechtěné a tedy nemají NIC společného se svými přírodními předky), a
žijeme v civilizaci právě proto, abychom se nemuseli přírody bát.
A taková menší facka byla, jak se pana Jakeše ptali na Brežňevův polibek..
Ne, že by to byl ten největší problém, spíš taková perlička.
Pan Jakeš nadává na dnešní systém (kapitalismus), ostatní nadávají na
socialismus, že se krade/kradlo. No, a co jednoduše najít průnik, a
prohlásit, že se krade za obou? Problém dnešních zaostalých zemí není,
že tam je málo kapitalismu, ale že je tam kapitalismus ještě ve své
čisté formě (jako si ho Evropa zažila v 19.století) a nebo ještě není
vůbec* (manufaktury).
*) Ani miliardář není kapitalista,
dokud nezačne svůj majetek investovat do prostředků (výrobních,
akciových, atd.), kde se namnoží (zhodnotí). Kapitál, který se
nezhodnocuje, není kapitál
Nejlépe fungoval kapitalismus ještě tak možná mezi lety 1900 až 1948.
Však oni to dělníci poznali po převratu brzy, o co všechno přišli (pak
se nelze divit, že se začalo v podnicích krást - ale to je také jen
důsledek, že všichni dostali "stejný" podíl, takže na to logicky kašlali
a pak šla společnost ještě víc do háje - o tomto argumentu odpůrců
"komunismu" nelze prohlásit jediné špatné slovo, pokud se ovšem bavíme o
době před robotizací a AI).
Jaký smysl má kopat do mrtvol?
Mám rád věcnou kritiku, a ne pomlouvání. A to platí i směrem ke
kapitalismu nebo komunismu.. a v tomto případě je třeba se
demokratického kapitalismu zastat.
Ono to dneska vypadá tak jak vypadá nejspíš proto, že v Evropě a na
západě skutečně žádný kapitalismus (alias volnou ruku trhu, zdravé
soupeření) už nemáme . A jestli se za socialismu kradlo, tak to je
nejspíš jedno z jeho několika dědictví . Kapitalismus není o tom, že se vyberou peníze od všech, a ty se pak nacpou do zkrachovalých bank http://www.svobodny-svet.cz/4275/banky-z...ismus.html
Je možné, že svět je dnes takový ne kvůli kapitalismu jako takovému (byť
si nedělejme o něm iluze), ale proto, že je už ve stádiu rozkladu..
třeba skutečně, byť se tomu těžko věří, není na vině kapitalismus, ale
jako takový se ukázal velmi nespolehlivý (bez záchranných mechanismů), a
pak je tedy skutečně jedno, zda je neschopný nebo všehoschopný
Pokud svět kolabuje, může to být tím, že nás kolabující kapitalismus
tahá sebou pod vodu. Řešení ale přeci není udělat krok vzad, ale z
potápějící se lodi co nejdřív vyskočit (a ono se nelze divit, pod tou
tíhou socialistické byrokracie by se potopila i vzducholoď).
Já nejsem pro to, aby se neukazovaly zločiny komunismu. A už vůbec to
není o tom, že když ukazuji (odkazuji), co se dělo nebo děje v
kapitalismu, že bych tím snad říkal, že komunismus či socialismus, co tu
byl (a který se snad už nevrátí), byl něco chválihodného - jak
například pan Jakeš chválí existenci pracovních táborů. Nejsem ani pro
žádné krátké sestřihy, kde se lidem ukáže, co si mají myslet (jak pan
Jakeš navrhoval). Když už něco ukazovat, tak všechno. Všechny přínosy,
ale i zápory všech systémů. Nejen komunismus mlátil demonstranty nebo
vyhazoval lidi z práce na názor (McCarthismus). Nejen socialismus se
snažil chovat k dělníkům lépe (například náš Baťa). Žádný souhrn do 5
minut, co se údajně stalo 17.listopadu. Kdo chce, ať si prohlédne
nesestříhané záběry a udělá si vlastní názor. Jinak je to jen o "ten můj
názor, který vy máte".
Splést se může každý, i celá společnost (a pak to dopadá blbě). Ale
říct, že jsem nikdy nezměnil názor, to je jako tvrdit, že se nikdy
nemýlím (protože jinak na svém názoru, který se ukáže být špatný,
setrává jen hlupák). A kdyby byl tehdejší socialismus tak skutečně
suprový nápad, tak by se ujal. Jenže očividně nebyl. A nelze to ani
svést na "podvratné kapitalistické živly".
Lidé jsou možná hloupí, ale ne zase až natolik, že pokud by už žili v
blahobytu, že by si do něj dali od někoho kecat. Důvod, proč to krachlo
bylo, že jsme si nebyli všichni rovni. Pokud by si totiž všichni byli
rovni, a nikdo by si nehrabal pod sebe, tak by při první známce problémů
(např. že by lidé začali utíkat přes hranice) by od toho ti zodpovědní
dali ruce pryč a žádná železná opona by nebyla (protože by se museli
zabývat nějakými opatřeními, a přitom by za to nedostali nic navíc - co
víc, pokud by na jejich příkaz někdo někoho zastřelili, nejspíš by šli
příště na řadu oni).
Inu, kdo zapomene na svou historii, je nucen si jí zopakovat..
Jedna věc je uznat něco jako historickou událost či vliv na současnost,
druhá věc je třeba to chválit jako to nejlepší, co se dá udělat. Ano, v
jistých mezích tehdejšího myšlení možná pravda, ale z dnešního pohledu
to prostě byl dějiný omyl, který sice stvořil současnost jak ji známe,
ale neměl by si zasluhovat, aby se na něj pěly ódy.. Dá se to pochopit
od lidí, kteří tehdy vládli a nebo je současný systém zklamal. Horší je
to u lidí, kteří minulou dobu nezažili, a přesto se k ní obracejí jako
ke spáse.
Ale naproti tomu - jak jdou k sobě výroky, že komunisté tu všechno rozkradli, a zároveň, že ještě 25 let po převratu se stále dál a dál tunelují podniky nebo zemědělská půda?
Proč jsou stále na pořadu dne komunisti a Rusáci, zatímco Němci už nám
nevadí? Ono totiž, když se dnes zmíní Putin, často se zmiňují i
komunisté. Ale když si zmíní například Merkelová, tam už o nacismus
nejde. Čím nám leží v žaludku víc rudí? Se pak nedivím, že se v tom
člověk docela ztrácí.. pro běžného člověka je to všechno moc složité. Já
bych všechny ty státy a politiky "zakázal"
S tím tak trochu souvisí i pořad TV Barandov a jeho pan ředitel "když chceš mít něco pořádně, udělej si všechno sám" Jaromír Soukup:
Poprvé jsem ho viděl včera (1.5.), a myslím, že mnoho lidí jej bude srovnávat s Politické harašení (S politiky netančím) Zuzany Bubílkové a Miroslava Šimka - to v lepším případě
Je fakt, že ti tam alespoň neměli tolik vulgarismů (a ne všechny se
podařilo vypípat). Alternativou mohou být také Střepiny, 168 hodin a
další.
Vznik takového pořadu může mít mnoho příčin, a i když tam může být i
snaha o informovanost veřejnosti, o prachy půjde nejspíš až v první
řadě. Forma je (pro někoho rádoby) vtipná, ale pokud se zaměříme na
obsah sdělení, musíme nažhavit google, a vyhledat si, zda na tom je
alespoň něco pravdy (jako např. líbající se pan Trump):
Můžeme být rádi, za tu (zatím ještě trvající) svobodu slova, kterou dnes
už máme, že takové satirické pořady existují. Však je to také jedna z
věcí, která očividně funguje, a je žádoucí ji zachovat i v jakémkoliv
systému, který případně nahradí dnešního kočkopsa.
Ano, je to možná k pobavení či k zamyšlení, ale osobně bych si
nedoporučoval na základě toho dělat nějaké světonázory. Maximálně tak
přijmout fakt, že to sice může být postavené na pravdě, ale nejspíš
zveličené, přikrášlené a nebo není řečena celá pravda. Že je náš svět
tragikomedie, na to nám stačí i mainstreamová média. Ale jestli to je
důkaz, že je třeba převzít moc násilím nebo že komunismus byl 100x
lepší? Ani náhodou.. Jen prostě platí, že když se o něčem nemluví (nebo
nesmí mluvit) neznamená, že to neexistuje.
V takových podobných chvílích se totiž i někteří (nejen) prokapitalisté
začnou projevovat jako konspirátoři - podobně jako příznivci Chemtrails
nebo Ploché Země, kteří vždy najdou způsob, jak pokračovat ve své znovu
vyvrácené teorii http://manipulatori.cz/racionalne-o-chemtrails/ *
Nejprve je jejich (již neexistující) modla bezchybná, a když vyplouvají
na povrch tyto "drobné vady na kráse", přeřadí na novou kolej, a začnou
vykládat něco o tom, že bez nich prostě žít nejde. Což bývá často jen
půl pravdy (jako není pravda, že "nejde žít bez peněz", ale dá se uznat
jako pravdivý výrok "v tržním systému se bez peněz většinou žije dost
špatně" - co z toho vyplývá? Nevyhnutelnost peněz? Nikoliv. Jen fakt, že
peníze jsou spjaté s tržním systémem - on bez nich existovat v podstatě
může (už existence barteru je toho jasným důkazem), ale ony bez něj
ne).
Sledovat podobné články či videa se
často hodí i pro pochopení souvislostí ze zcela odlišných oblastí, např.
ohledně lidí, kteří údajně žijí z vesmírné energie, ale přitom dýchají -
"Jak v těle probíhá pálení tuků - Vědecké kladivo" (YouTube) - možná si
třeba myslíte, že to musí být nesmysl, ale stále vám chyběl vědecky
podložený důkaz, který by dával smysl, a přitom je to tak snadné -
spalování
Víte, ona tu je ještě další věc. Můžete si myslet o komunistech,
Zemanovi, SPD nebo TV Barrandov co chcete, ale když se podíváte na
volební výsledky nebo sledovanost ( https://mediamania.tyden.cz/rubriky/stat...78216.html
) zjistíte, že je tu velká sorta lidí, kteří si myslí něco úplně
jiného, než vy. Ať už je to dobře nebo špatně, zajímalo by mne, jak
chcete změnit (vylepšit) společnost jen tím, že jim budete nadávat do
rudochů nebo negramotů?
Nás může těšit minimálně jedno: TV Barandov není placena z našich kapes
přímo (nedobrovolně). Protože jinak by o tom asi musel pan Urza napsat
další článek ( http://www.reflex.cz/clanek/komentare/86...obodu.html ).
Takže do doby, kdy se to dá brát jen jako zábava, je každého věc, čemu
(byť nepřímo skrze reklamní bloky) nacpe své peníze (já sám kolikrát
taky žasnu, co všechno lidi považují ještě za hudbu nebo za zábavu,
takže chápu, proč i mé zájmy mohou připadat jiným jako praštěné nebo pod
úroveň myslícímu člověkovi). Beru to jako jakousi alternativu You Tube:
tam si také vysílá prakticky kdo chce co chce
On totiž výrok "měli by to zakázat, jsou to nemysly" má jistou vadu:
kdo zaručí, že je pravdivý? A je to pak ještě stále tedy svoboda slova,
když budeme něco zakazovat?
Zákazy jsou děsně v módě. Ale jak to souvisí s demokracií a svobodou, to
její obhájci nejsou schopni vysvětlit. Je to asi ale jednodušší než
lidi vzdělávat, aby si informace dokázali ke prospěchu všech sami
vytřídit.. V tomto mohu s anarchokapitalisty souhlasit: když budete
člověka chránit před blbostmi, stane se z něho i tak blbec, protože
nebude mít z čeho vycházet a poučit se.
Možná o tomto mluvili ti, co radí vypnout televize.. Jen si nejsem
jistý, zda podobné pořady jako má například TV Barrandov vytvářejí víc
těch "zblbnutých" lidí a nebo spíš těch, kteří televizi znechuceně
vypnou dobrovolně
Portál Seznam se moc nevytáhl, ale jeho srovnání životní úrovně "dnes a tehdy" mělo jistou zajímavou formu:
Polemizoval bych nad slovem "překvapivá fakta" - postačí dobrá paměť,
znalost inflace, průměrných mezd a mít po ruce kalkulačku. Ale z vlastní
zkušenosti vím, že je třeba neustále lidem vypočítávat, že za "socíku"
skutečně nebylo levněji než dnes - jen si nebylo pomalu co koupit. A to
je rozdíl.
Čo bolo, to bolo
Terazky kupředu, zpátky ani krok.. ale beru, že je dobré to připomínat.
Některým se totiž zřejmě stále stýská a nebo zapomněli. Ať už se totiž
dnes děje cokoliv, nemá smysl brečet, že dřív "bylo líp". Ta doba se
prostě už nevrátí, a i kdyby nedejbože, prostě nebude stejná jako tehdy.
Není vhodné lítat ode zdi ke zdi: když selže kapitalismus, vlítneme do
socialismu, a když se ten ukáže jako vadný, vlítneme zase do kapitalismu
- chápu to v USA, tam mají ve zvyku provozovat duální systém vlády, ale
jinde ve světě?
Barrandov ale vrací úder. A
kdyby někomu nevyhovoval formát jeho "vtipného" pořadu (co si budeme
povídat, občas jsem se zasmál, tak nebudu tvrdit, že je to nuda), má v
kapse ještě další "trumf" a to YJS, resp. logičtějši pojmenované KJS na
webu:
Důležité pro ně je často kdo moderuje, jak se u toho chová, jaké
rekvizity má ve studiu, a kolik dalších pořadů si ještě dovolil točit..
jen pár má pak opravdu problémy s obsahem, tedy tím, co moderátor
vypouští z úst, a nikoliv formou a je fajn, že někdo v komentářích
odkázal i na reakci ČT, což se tak často nevidí:
Nebo, že není pravda, že 135 Kč platíte bez možnosti si vybrat, a argument zní, že kdo nemá TV/elektřinu, platit nemusí.
To nevím, jak souvisí. Když nemám TV, sice nemusím platit, ale nemohu si
vybrat, na co se dívat. Když budu mít TV/eletkřinu, platit musím, i
když ČT sledovat nechci - tedy ano, mohu si vybrat se na ní nedívat, ale
stejně za ní musím platit. To je tak dobrovolné, jako účastnit se
tržního hospodářství - můžete si svobodně rozhodnout ho nepoužívat, pak
ale nejspíš umřete hlady nebo na nemoci, protože i krádeže považuji za
účast v peněžním systému a trhu.
Někdo by měl udělat duel Soukup vs. ČT na živo, to by byla sranda sledovat
Pokud se ohlédneme od formy, na jisté kauzy je vhodné se podívat sám.
Například zmíněný CRAB, o kterém pan Soukup tak rád vtipkoval, že 66%
času počítá a zbytek hádá
K některým se nemá cenu vyjadřovat, protože jde v lepším případě o
zábavu. Ať už jde o Partičku nebo Ordinaci v Růžové zahradě, každý si
najdeme to svoje. U spousty zábavných pořadů se dá hodně často vydolovat
i nějaké to poučení, ať už jde o Dr.House nebo o různé kriminálky, byť
bych nikomu nedoporučoval na základě toho třeba operovat
Ale pak jsou zde další pořady, byť i reality šou, jako Policie v Akci,
které jsou často postavené na skutečných událostech (rozhodně nejde o
nic méně fake věci než třeba pořad Letecké katastrofy). Já sám si rád
při podobných pořadech dumám nad tím, jak by se věci daly řešit jinak či
lépe, jak jim předcházet, atd. Mnohdy působí i docela uklidňujícím
dojmem.
Pokud tedy budeme věřit, že například pořad Utajený šéf má v sobě víc pravdy, než si někdo myslí (moc nepomáhá, že to je zrovna Blesk http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ser...louvu.html
- přitom ten samý deník 10.5. informoval o dalším dílu pořadu jakoby se
už nechumelilo), je docela povzbudivá zpráva, když je v dnešní době
možné pozorovat podobný přístup šéfů k práci či vlastním zaměstnancům
(díl s Toi Toi).
Ono totiž lze něco použít i jako protiargument na lidi, kteří tvrdí, že
ne každá práce jde robotizovat, třeba zrovna to mytí záchodů. Už
vzhledem k naší lidské povaze bude existovat na světě dost lidí, kterým,
když toto řeknete, tak když budou mít dost času, začnou vymýšlet různá
řešení, jak by se daná práce dala robotizovat (nebo úplně zrušit) ne
třeba proto, aby pomohli ostatním lidem, ale aby zrovna vám dokázali, že
jste blbec, co nemá o ničem páru a oni jsou géniové.
Už já s maminkou, což nejsme zrovna příklad vědecké části světa, jsme
během ToiToi dílu vymysleli asi 10 různých způsobů, jak celou práci
předělat, aby tam nebylo potřeba člověka, počínaje od plošiny (na kterou
pak skutečně došlo) až po robotické nakládací rameno (které se už dnes
používá v továrnách na pásu, takže jestli bude přenášet záchod na korbu
nebo nějakou součástku z jednoho pásu na druhý nehraje roli) ve
spolupráci s automomním vozidlem
Pokud namítnete, že ne všechny činnosti jdou robotizovat, tak já
namítnu, že pokud něco nejde robotizovat, je danná činnost už z principu
chybná a je třeba ji přepracovat (a nebo celou zrušit*).
*) Profesi popeláře můžeme nahradit
sběrnými vozidly a nebo potrubní poštou, ale profesi politika není třeba
nahrazovat ničím, protože nezajišťuje podporu života (a to jak
fyzickou, tak kulturní - například zábavu), tudíž je mimo lidskou,
kulturními zvyky zatíženou společnost zbytečná (pokud není potřeba k
přežití ve světě zvířat, je zbytečná i pro nás - dohodnout se tvorové
mohou i bez sprostředkovatelů - kdo by chtěl brojit i proti zábavě: i
zvířata se ráda baví, protože inteligentí mozek potřebuje vyžití - jinak
přestává správně fungovat: zavřete andulku samotnou do klece a
nevšímejte si jí, brzy uhyne, i když jí budete krmit).
Jako příklad mohu uvést (byť to nemusí díky autonomním autům platit)
třeba, že "roboti nebudou schopni nahradit řidiče na silnicích".
Tak se nad tím zamysleme: proč by je nemohli nahradit? Je to nejspíš
kvůli velkému chaosu, možných proměnných a pravidel, které na silnicích
panují. Je řešením tedy nechat tam věčně pracovat lidi? Nikoliv. Nabízí
se totiž jiný přístup:
Pokud mají (hypoteticky) roboti problém s řízením auta na silnici,
nemají (a to je již prokázané) problém s řízením vlaků na kolejích.
Čili, nejjednodušší cesta v tomto ohledu je vybudovat například systém
potrubní pošty (stlačený vzduch/elektromagnety), kde je přímá trasa a s
odbočkami si počítače snadno poradí. Namítnete, že to bude stát hodně..
zdrojů (na peníze kašleme). No, to možná zpočátku bude. Ale podívejte se
na to z dlouhodobého hlediska: myslíte, že neustálé stavění a
opravování silnic, výroba a servis vozidel, údržba infrastruktury
(značky, semafory, přechody), spotřeba (a těžba) paliva (nebo elektřiny
pro samohybné jednotky - tj. na rozdíl od napájení z kolejí nutnost mít
baterie nebo články) bude "levnější"?
Potrubní pošta sice také bude vyžadovat určitý servis (může být ale lépe
chráněna před působením povětrnostních vlivů), ale nám jde o to
osvobodit lidi od práce. A co víc, u kolejí či potrubní cesty lze i
servisní práce celkem snadno automatizovat, což, přiznejme si, u
dnešních silnic by bylo poněkud komplikovanější (silnice navíc, pokud
mluvíme o asfaltu, jsou v podstatě chemie, a té bychom se, alespoň tak
jak jí chápeme dnes, měli zbavit - už jen kvůli odpadu, nehodám
cisteren, tankerů nebo občas vybuchujícím chemičkám).
Můžeme se podívat do minulosti a podobně prohlásit v době, kdy měl každý
svou malou zahrádku, kde rostlo všechno páté přes deváté, že se stroje v
zemědělství nikdy nemohou prosadit a ukázat na obrovský kombajn, který
by sám byl větší než daná zahrádka. Takový přístup historie spláchla do
záchodu. Namísto okecevání, že to nejde, se změnila "pravidla hry".
Místo malých zahrádek s mixem plodin se zavedla obrovská pole s
monokulturou, se kterou si těžkopádné stroje už snadno poradily.
Netvrdím, že to je dlouhodobě ideální stav, ale jako přechodná fáze to
prostě "najednou šlo", a nyní se ony velké stroje pomalu stávají
autonomní - nejen, že nahradily většinu lidské práce, ale brzy ji
nahradí v této oblasti úplně. Navíc, dnes se díky počítačům a AI zase
vracíme do stavu, kdy by si stroje (dnes již roboti) poradily už i s tou
namixovanou zahrádkou.
Je třeba si uvědomit, že roboti nejsou zrovna přirozená přírodní věc,
takže bychom pro jejich maximální efektivitu měli také zajistit
odpovídající podmínky: robotům spíš než neřízené pole vyhovuje
skleníková budova, která má pravidelný, jednoduchý tvar a vnitřní
kontrolované prostředí, kde se tedy nemusí počítat se všemi možnými
problémy (déšť, tornáda, bahno), což značně zjednoduše návrh daných
strojů (model vláčku do obýváku má také mnohem jednodušší design než
stejný model, který by musel jezdit venku po zahradě včetně zimního
období). A když je stroj jednodušší (mohou ho tedy vyrobit a složit jiné
stroje místo lidí), je i levnější (myšleno že na jeho výrobu
nepotřebujete tolik zdrojů, vyrobíte jich tedy víc) a protože mu nic
nehází klacky pod nohy (rozbahněné pole, sníh), bude pracovat s vyšší
efektivitou (jízda po kolejnici nebo betonu v pravoúhle orientované hale
bude vyšší rychlostí než se hrabat v blátě nebo ve složitých
bludištích) a s nižšími náklady (stroj nemusí mít kryty proti dešti,
tedy s menší hmotností spotřebuje méně energie, nemusí překonávat odpor
zeminy, atd.).
Musíme si uvědomit, že to neplatí jen pro roboty. Například malé děti
mohou pomáhat svým rodičům nebo i vykonávat práci dospělých, ale nikdo
nečeká, že to budou dělat za stejných podmínek, jako dospělí (už třeba
jen kvůli nedostatečné síle či nedostatku vzdělání nebo zkušeností).
Chtít po dítěti, aby například pracovalo 8 hodin denně v hlučném
prostředí se sbíječkou je nesmysl. Přesto ale máme praxe nebo brigády, a
pro děti (mladistvé) platí jiná (mírnější) pravidla. Ale můžeme jít
ještě dál.
I pro různé činnosti se přeci přizpůsobují podmínky. Těžko můžete
prohlásit, že nejde lepit papírové modely, protože přeci venku prší a
mrzne, a tedy by se rozpadly. Každý normální člověk tedy pracuje s
papírem doma, kde déšť nehrozí. U robotů a strojů je situace stejná.
Musíme si z hlavy vymést podobně omezené uvažování. Nikoliv tvrdit, že
něco (za současných podmínek) nejde, ale změnit podmínky tak, aby to
šlo. Už jste slyšeli takový čirý nesmysl, aby někdo vybudoval lyžařské
středisko na poušti? Vždyť tam přeci není sníh, a i kdyby byl, zákonitě
by se rozpustil. Takto uvažují lidé, kteří tvrdí, že lidská práce se
nedá nahradit. Naštěstí lidská vynalézavost nezná mezí, a tak máme krytý
zasněžený svah u našich arabských kolegů.
A stejně tak můžeme postupovat dál a dál. Co třeba lékařství? Mnohé
postupy, jako třeba diagnostika, lze (zatím částečně) nahradit počítači
již dnes, ale co třeba operace? Jak vidíte, už máme robotické chirurgy,
byť jsou zatím řízeni člověkem. Znamená to, že danou činnost budou muset
vykonávat lidé vždy? Nikoliv. Jistě se mnou budete souhlasit, že lidský
mozek existuje. A funguje. Tedy, lze napodobit (stejně jako všechno v
přírodě, a mnohé naše stroje jsou důkazy, že napodobovat přírodu umíme -
nejen např. robotické ryby nebo klokani, ale dokonce i medůza, která
plave i ve vzduchu). Lidský mozek je možná nejsložitější věc ve vesmíru
(alespoň si to myslíme), ale i ten půjde časem napodobit. Problém je
možná v tom, že na náhradě lidských operatérů třeba pracuje jen
nedostatek lidí (protože jsou nuceni pracovat jinde - ani kdyby byl
každý génius, stát ani žádná firma si nemůže dovolit zaměstnat a
zaplatit všechny lidi na světě jako vědce). A třeba se také ukáže, že na
autonomního chirurga nebude potřeba ani kompletní lidský mozek, jen o
něco složitější algoritmus. Operace člověka není z technického hlediska o
tolik jiná než třeba řízení vozidla.
Byl bych opatrný tvrdit o něčem, že není možné. Zvlášť říkat to v dnešní
době, pokud se ohlédneme tak 10-20 let zpátky a srovnáme to. A popravdě
mne už nenapadá složitější zaměstnání, které je zároveň lidem bez
debaty užitečné, než precizní lékařství, u kterého bychom se mohli
hádat, že také nejde nahradit roboty. A to ani nezacházím do krajností,
kde bych se díval do vzdálené budoucnosti, kdy už možná chirurgie jako
taková nebude existovat (pokud dnes dokážeme člověka operovat malou
dírkou, zatímco před pár dekádamy jsme museli člověka pomalu rozpitvat,
je možné, že pokrok v nanotechnlogii zajistí léčbu malými robůtky přímo v
lidském těle).
Už na příkladu společnosti vidíme, že často funguje lépe, když se prvkům
v ní nastaví ideální podmínky. Mnoho firem zjistilo, že jejich
zaměstnanci pracují lépe, když se vykašlou na přežitky minulé doby, jako
je pevná pracovní doba, nutnost docházet vůbec do nějaké kanceláře, a
zavedli svým lidem například místnosti pro odpočinek, hru, a nikdo
nehlídá kdy a proč se "flákají". Školství také zažívá "revoluci", nejen
to alternativní, ale je už nabourávano i to klasické, kdy se hovoří o
volnějším režimu, jsou zpochybňovány metody memorování, pevných časových
limitů pro hodinu a přestávky, a vůbec časový rozvrh společný pro děti
stejného věku.
Na toto všechno se dá přijít i když tzv. sledujete blbosti v bedně.
Právě ona "lidská přirozenost" být věčně s něčím nespokojený je jistá
"záruka", že vývoj bude vždy. Pokud bude mít někdo pocit, že se mu žije
špatně, bude mít snahu si život zlepšit. I kdyby to mělo být v tom, že
sám vymyslí nějaký zlepšovák (jsme přeci národ kutilů, tak bychom to
měli znát). A odměna? Tu už přeci dostal - žije se mu lépe.
Je zajímavé, že nikdo nepřemýšlí nad finanční odměnou v běžných
situacích, ale cpe ji do všech hypotetických. Když máte hlad, uděláte si
jídlo, najíte se, vaše potřeby jsou uspokojeny, jste odměněn. Když se
nudíte, koupíte a pustíte si film, vaše potřeby (případně chtíče) jsou
uspokojeny, jste odměněn. Asi nikdo normální se v takové chvíli nezačne
ptát: kdo mi za moji námahu zaplatí? Vlastně jste to vy, kdo musel
zaplatit: jídlo ani film nebyl zadarmo.
Čili jak vidět, za činnosti, které lidi dělají, protože sami něco
chtějí, něco potřebují a nebo je to baví, není třeba platit. Je třeba
platit lidem jen za to, aby dělali práci, která je nebaví (tedy dělali
něco, co nechtějí dělat a pomůže v tom i donucení, kdyby náhodou
nechtěli: musíte si chtít vydělat peníze, protože je vám odepřeno jídlo
zdarma - to je ta forma "otroctví", o které se neustále mluví*).
*) Jde totiž o to, že každý člověk by
měl mít možnost (nikoliv ale povinnost) vykonávat činnost, pro kterou má
nadání, která ho baví a naplňuje. Bohužel, ne pro každý talent je na
trhu místo. Člověk tedy dnes není otrokem jiného člověka, ale celé
společnosti. Ta mu totiž diktuje, co by měl dělat. Když se nepodvolí, je
odsouzen buď hladovět a nebo pobírat nižší mzdu, tedy k nižšímu
životnímu standardu. Proč by někdo, kdo třeba rád hraje v orchestru, měl
pobírat nižší mzdu a tedy se mít hůř, než někdo, kdo prohání čísla na
burze nebo bruslí na ledu a střílí puk do branky? Byť pochopitelně, ti
lepší berou vyšší mzdu. Ale to znamená, že lidé jsou nuceni soupeřit, a
pokud nemáte talent, jste za to potrestáni. Pokud se narodíte slabší
(nebo vaši rodiče nemohli nebo nechtěli zajistit váš zdravý vývoj), jste
potrestáni nižším příjmem nebo vůbec nižší možností uplatnění. Pokud se
rozhodnete dovolit si žít podle svého a nepodvolit se společnosti, jste
opět potrestáni (nižším příjmem). Společnost tak vlastně likviduje
individualitu člověka. Kdo má tu smůlu, že se nenarodil jako génius a
ještě si k tomu dovolil mít rád něco, co nemá ráda většina, a nebude
tancovat tak, jak společnost píská ("nás nezajímá, že rád maluješ, my
potřebujeme právníky a popeláře"), je potrestán nižší mzdou (trh nemá
zájem). Třeba tomu nemusíme říkat otroctví, ale rozhodně nejde o žádnou
svobodu (volby). Nemáte svobodu volby, pokud potřebujete jíst, pít,
někde bydlet, tj. mít teplo a sucho, a bavit se (jsme sociální bytosti).
Ano, až toto všechno bude lidem poskytováno zdarma, pak se můžeme bavit
o tom, že účastnit se kapitalistického trhu je plně dobrovolné.
Myslíte, že kecám? Dokažte mi, že nemám pravdu. Prosím..
Ale i kdyby snad sledování TV u některých pořadů fungovalo jako lék na
starosti, je mnoho dalších, které vás hned vrátí do reality dnešní doby:
OT: docela zajímavá tabulka, jak
roztříštěný je náš svět, co se týče hodnocení vhodnosti filmů pro
mládež, jako kdyby snad děti v jednom státu byly jiné rasy či co https://en.wikipedia.org/wiki/Motion_pic...ing_system
A pokud jde zprávy, byť na Novinkách?
Ať už jde o válku nebo o problémy se suchem, i to jsou projevy dnešní
doby, a pokud to v někom vzbudí byť jen trochu kritického myšlení vůči
dnešní době, považuji to rozhodně za užitečné:
Byť třeba lidem vysychají studny, řeky jsou pod 10% normálu, tak zatím ještě občas sprchne (byť to nemusí dokrýt ten deficit)
Zde bych rád upozornil, že nastupující vedra nejsou nevyhnutelná, jak se
nám nedávno snažila naznačit jedna televize ve zprávách. Po celém světě
existují regiony, které s nedostatkem vody nemají problém, a to
kupodivu ani když tam delší dobu neprší. Čím to asi je? Vzhledem k tomu,
že nejde o čáry máry, bude to mít logické zdůvodnění, a když se to dá
zdůvodnit a poznat, dá se to i napodobit, i kdyby mělo jít o to, že 50%
rozlohy státu, kde jsou dnes jen louky, zalesníme různorodými lesy (či
pralesy).
V poslední době se například vynořují v
TV zprávy, jak vysychají rybníky. Už nestačí do nich jen dodávat
kyslík, často je třeba ryby vylovit a přesunout jinam. Co na to říct?
Rybáři holt vsadili na špatného koně. Soucit bohužel není s kapitalismem
a jeho svatou konkurencí kompatibilní. Bohužel, my z toho musíme mít
radost. Čím víc zklamaných, naštvaných, zneuznaných či jinak
deprimovaných lidí, tím méně oddaných příznivců systému, který jim tyto
problémy způsobuje, i když si to třeba ani nemusí uvědomovat.. bude
jednodušší hodit pár vajec na politiky a ať ti se snaží.. a nejspíš
selžou. Tenkrát by se možná chtělo říct, že za jejich problémy nemohou
jiní lidé (ale jen jakási vágní "příroda"). Ale jak to? Ať je globální
oteplování způsobené námi lidmi ve velké míře nebo minimální, co udělala
společnost (tedy jiné lidé) pro to, aby daní rybáři (resp. chovatelé
ryb) tyto problémy neměli? Asi nic moc, jak vidno. Rozsudek: vinni
Problém je, že toto se nevyřeší hozením dvacetikoruny do nějaké kasičky.
Takových lidí i jen v západním světě, kteří potřebují pomoc a systém
jim ji nedokáže (nebo nechce) zajistit, ať už jde o živořící zemědělce
postižené suchem nebo lidé marně čekající až jim pošťovna (ne)zaplatí
potřebnou léčbu, jsou nejméně desítky miliónů (nejde o bezdomovce ani o
nic podobného). Pro efektivní pomoc jedinému člověku se často musí
složit hromada lidí (paradoxně často těch z nižší nebo střední třídy).
Jenže i tady si musíme hrát na bohy a prohlásit: vybereme si, komu
pomůžeme. Ten dostane právo druhé šance a ti ostatní mají smůlu*. I
charita tedy obsahuje prvek konkurence. Jako taková je navíc dvojsečná:
jejím uskutečněním pomůžete pár lidem, ale podpoříte fungování systému,
který vygeneruje obratem tisíce až miliony dalších. Dává to smysl? Moc
ne, protože nejsme na nekonečné planetě, takže časem zdroje jednou
dojdou, a už nebude žádná charita možná.
*) kolik lidí na světě žije podle
určitých měřítek v chudobě (podle stejných, které udávají, v ČR to je
asi 1 milion lidí)? Asi 10%, resp. 700 miliónů? To znamená, že kdyby
měli problém světa cálovat zase ti chudí (podobně jako problémy bank
cálují státy, tedy potažmo jejich obyvatelé z daní a výnosů z investic
státu), musel by každý člověk ze 7 miliard lidí (když řekněme že ta 1
miliarda jsou ti bohatí) dát měsíčně určitý obnos jinému člověku. Dnes
je hranice chudoby tuším 2 dolary na den. Když pojedu "podle sebe soudím
tebe", stanovíme si hranici blahobytu člověka na 33 dolarů na den, s
tím, že se všude na světě zvedne dostupnost zboží na úroveň ČR a s tím i
jeho ceny. To znamená, že by každý člověk na světě (včetně těch chudých
) dát do veřejné kasičky 3.1 dolaru denně, tedy v přepočtu na naše 2400
Kč měsíčně. Komu z Vás by se to líbilo? Navíc je třeba uvědomit si, že
tak snadné by to nebylo. I kdybyste tam dali 2x tolik, kolik z toho si
myslíte, že by se záhadně někde vypařilo? A teď si jen pro příklad
vezměme Billa Gatese. Nás celkem nebude zajímat jeho majetek, protože to
jsou často nemovitosti, pozemky či výrobní závody, a s těmi se těžko
bude nějak operovat. Vezmeme jen jeho příjem, který by měl být údajně 87
miliard Kč ročně (majetek je cca. 100 miliard, ale dolarů). Tzn. že sám
Bill by mohl ze svých příjmů dát každému chudému člověku cca. 125 Kč.
Ročně! Tj. ubohých 10 Kč za měsíc. Takže, kdo je tu vlastně chudý?
Přitom Bill Gates dává desítky miliard na svou nadaci a jak vidíte na
světě kolem nás, výsledek je žalostný. Bohužel, peníze tento svět spasit
nedokáží (a to nemluvíme o životním prostředí a deprimovaných lidí z
bohatších států), a sami bohatí zřejmě už vůbec ne.. proti systému jsou
malí páni.
A pak přijdou takoví, kteří prohlásí, že jsou vděčni za to, že jim život
hodil klacky pod nohy a oni se museli naučit jak se na ně postavit.
Zkrátka je život zocelil. Jenže to má jeden problém: nutnost naučit se
být dravý se hodí jen v nepřátelském systému, kde spolu lidé soupeří. V
systému, kde by se preferovala spolupráce a přátelství by si nikdo
neutrousil ani jedinou slzu, že ho život srazil až na úplné dno a on si
musel projít peklem, aby zase mohl normálně žít. Tento argument je
platný pouze v rámci dnešní (a minulé) společnosti, není tedy jakkoliv
platný 100% mimo ni. Například máte rodinu, a u spousty rodiny může dítě
prožít šťatstný život, aniž by ho rodiče jakkoliv sráželi hubou do
prachu silnice, aby muselo okusit život. Rozdíl mezi rodinou a
společností je jen v tom, že zatímco rodina se o své děti často dokáže
postarat k jejich spokojenosti, společnost se o své "děti" často nijak
nestará, a nemusíte být ani bezdomovec nebo bez práce, abyste to okusil.
Kdyby se totiž zavedl v maximální možné míře technologický pokrok, s
velkou pravděpodobností bychom podobné problémy neměli. Proč? Není žádné
tajemství, že rozsáhlé rozmanité lesy (či pralesy, v nejhorším případně
dobře zatravněné louky) dokáží v krajině udržet velká kvanta vody.
Pokud bychom tedy nežili ještě v pravěku, a nepěstovali naše jídlo venku
na polích, ale ve vertikálních farmách, a zároveň bychom nepotřebovali
žádné pastviny pro hospodářská zvířata (a měli invitro maso), nebolelo
by nás, kdybychom většinu polí, luk a pastvin proměnili v lesy (nebo
pole v hustě zatravněné louky). A protože zároveň platí, že krajina, kde
je zadržována voda, ji v létě hodně odpařuje, a protože výpar vody
(změna skupenství z tekutého na plynné) energii spotřebová, neměli
bychom nejspíš problémy ani s vlnou veder (většina slunečního záření by
se neakumulovala v půdě, ale použilo by se na odpařování vody).
A tím jsme se okliknou dostali zase k veganskému hnutí*, protože nic na
této planetě není izolované. Je to podobné, jako když lidé odsuzují
ekologické aktivisty. Oni si neuvědomují, že ve skutečnosti kopou za
všechny lidi, zatímco jejich odpůrci nebrání sami sebe, ale brání způsob
života kapitalistů. Bohužel takový, jehož projevy ničí prostředí nám
všem. A toto na rozdíl od jejich přínosu robotizace bychom tolerovat
neměli, natož to ještě bránit (ztráta zaměstnání je to, čeho se lidé
bojí, i když jim jeho existence například znečistí vzduch prachem a nebo
jsou občas nuceni nevětrat, protože poblíž hoří sklad chemikálií).
Jestli chcete vidět, kam vede "hospodářský zázrak Číny", mrkněte se
jejích největších měst, kde je už norma, že často není vidět dál než na
sousední budovu. Ano, lidé jsou přizpůsobí, a naučí se plavat v každém
marastu, a věřím tomu, že by většině populace nedělal žádný problém se
přizpůsobit i životu v ruinách po třetí světové válce. Ale jako vážně?
To je ten vysněný blahobyt, ke kterému máme směřovat? https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/fot...1526279503 Jsme blázni? A nemusíte ani tak daleko. Pokud Vám nestačí Praha, zajeďte si žít na pár měsíců třeba do Ostravy. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/smo...070912_ako
Ale co, vy žijete jinde, tak čert vzal ty lidi tam, že? Přátelství je
vkustku magické - takových nesmyslů, co se dá pro něj vyčarovat a okecat
jako blahobyt pro lidi, to by ani celá Mane7 nedokázala
*) jejich snaha pomoci zvířatům je
dobrá, nicméně mám pocit, že je uvězněná uvnitř rámce. Funguje podobně
jako křesťanská snaha vymýtit chudobu (resp. okrádání chudých bohatými)
tím, že budou všichni žít skromně. Ano, podobně jako "zákaz" konzumace
živočišných produktů to u mnoha lidí může fungovat, ale ti ostatní (a
bojím se říci, že jich bude většina), budou mít jen pocit, že je někdo
chce omezovat, a tak se proti tomu budou bouřit
Tady je to, o čem se v TZM mluví jako o synergii a faktu, že všechny
systémy podpory života na této planetě upadají. Pokud spálíte uhlí nebo
plasty, ve kterých jsou těžké kovy či jinak škodlivé látky, dostane se
to do atmosféry. Pokud to nespadne zpět na pevninu, kde to sežere náš
dobytek nebo to absorbují plodiny, které jíme (stejně jako ta zvířata),
dostává se to spolu s dešti do oceánů, kde to požírají ryby. Do oceánů
rovněž plasty házíme přímo, pokud tam už nelijeme i ropu a jiné
znečištění. Logicky pak spolu s nadměrným výlovem nejen, že už není
pomalu co lovit, ale ještě to málo má v sobě ne zrovna moc zdraví
prospěšné látky. A my to žereme. A skrze naše výkaly se to pak dostává
zpět do přírody, kde se to obratem ruky skrze naše "kvalitní"
zemědělství dostane zase na náš stůl (spolu s bonusy jako jsou přidané
pestidicity, dusíkatá hnojiva v množství větším než malém, ovonění
výfuky z kombajnů a traktorů, atd.). Jako kdyby si snad lidé mysleli, že
oni nemusí jíst a že konzumace uhlovodíků a těžkých kovů je nějak
zdravá? Proč si asi myslíte, že se hubí mech, houby, a další organismy
medňatým postřikem, kde stačí i malá dávka, a že výrobce důrazně varuje
přes kontaminací např. vašeho zahradního jezírka s rybičkami? Je
normální, že se snažíme zničit ekosystém, který zaměstnává 200 miliónů
lidí (tj. 2.5% světové populace) a přímo živí 3 miliardy lidí? Nehledě
na fakt, že plankton je více méně jediná věc, která skutečně "vyrábí"
kyslík (rostliny jej pouze recyklují, resp. snižují poměr obsahu CO2 ke
O2 v atmosféře). Nebo jsme už dosáhli takové božské úrovně, že nemusíme
ani dýchat? http://www.enviweb.cz/83057
Proč je tvorba nových pracovních míst a spotřeba na úkor životního
prostředí tak důležitá? Bude vám cár papíru (pracovní smlouva) nebo
nějaká čísla kdesi na netu v bance k něčemu, až budete bojovat o kus
žvance a dusit se smogem? To je vaše představa ráje?
Narazil jsem na netu (mezi těmi všemi videi) na docela vtipný názor od
člověka, který prohlásil, že by mu vadilo, kdyby o něm rozhodoval nějaký
vůdce (ať už myslel systém současný nebo nějaký budoucí ve stylu
diktatury), ale zároveň chtěl po ostatních, aby mu laskvavě vysvětlili,
jak chtějí zavést nový systém (jako je třeba ono RBE). Tak vadí nebo
nevadí?
Protože chtít po ostatních, aby něco vymysleli - to je přeci to samé,
jako nechat někoho ovládat sám sebe, resp. rozhodovat o své budoucnosti,
no ne? A že někomu vadí, že o jeho životě budou rozhodovat stroje či
počítače? Pozdě, moc pozdě https://www.youtube.com/watch?v=BalOSb0Ecec
Nejtěžší je, aby si lidé vůbec připustili, že je změna možná. Protože
pak už je to celkem relativně snadné a začnou si hledat sami cestu a
sbírat informace.
Ono se může změnit spousta věcí. A nejhorší je změnit sami sebe, resp. to, čemu věřím.
Například, většina z nás asi má vsugerované, že Egypt vystavěla armáda
otroků. Nicméně, pokud se teda můžeme spolehnout na nedávno odvysílaný
dokument v televizi (jehož jméno mi teď bohužel vypadlo), nejednalo se
podle nových objevů o otroky, ale o normální pracující a organizovanou
třídu, která si i sama stavěla své hrobky, pracovala 2 dny ze tří, měla
nárok na zdravotní péči, byla řádně živena, uměla psát a číst. A pro
mnohé bude tento objev, pokud se potvrdí, těžké přijmout, protože jim
nabourá jejich dogma, jejich víru, to, co se naučili ve škole nebo od
společnosti, že je pravda..
A pak je tu hromada filmů, u kterých si člověk může dost zapřemýšlet,
jako je Matrix, V jako Vendeta, Star Wars: Epizoda II nebo Zelená míle
(a další).
Nebo například pořad Nedej se
(ČT2) 13.5.2018. Jde v podstatě o jednu věc - přestat systém (nejen
ekonomický, ale i politický a sociální) slepě milovat (a tím i za
každých situací podporovat). Protože pak už jde všechno samo.
Přemýšlejte.. jak chcete něco globálně koordinovat a zavést nějaké
udržitelné plánování a souhru, když tu máme chaotický trh, kdy každý
soupeří s každým, málokdo spolupracuje, firmy spolu nemají důvod něco
koordinovat, stát je byrokratický čurbes, kde lidé správu flákají (viz.
"úřad státu pro věci majetkové"), a budoucí směřování společnosti se
řídí podle nálady trhu, tedy lidí (nakupujících), kteří nejsou nijak
propojení a levá ruka neví co dělá pravá, a ještě se snadno nechají
ovlivňovat reklamou, tedy vlasně skáčou jako kdosi píská?
Co s tím budeme dělat? Zatím nic dělat nemůžeme. Kromě minimalizace
našeho vlivu na planetu můžeme jen čekat, až se naštve dost lidí.
Protože v davech se většinou rodí spontánní reakce, až budou na planetě
ne miliony naštvaných antikapitalistů, ale miliardy, někomu rupnou nervy
a už se to poveze dominovým efektem. Do té doby je třeba, aby lidé
věděli, kam to spěje a jak z toho ven, abychom zase neprovedli nějakou
blbost jako například ve Velké říjnové revoluci, a ona lavina nebyla ve
formě násilí, ale například jen generálních stávek, pokud vůbec (může se
totiž lekho stát, že mezitím se podmínky pro většinu pracujících
natolik zlepší, že bude stačit i prostá občanská neposlušnost, tj.
prostě nepřijít do práce, aniž bychom museli rozbíjet výlohy, stavět
barikády nebo jít vypálit pražský hrad - ve smyslu, že lidé v té době
nebudou pracovat 8-16h denně, ale třeba jen dvě, takže takový přechod
ani nebude nikoho moc bolet.). Důležitá je totiž informovanost právě v
tom, aby si lidé v nouzi nejvyšší namísto užitečného řešení nezvolili k
moci nějakého diktátora s velkohubými sliby, čímž by šlo všechno ještě
víc k čertu (Star Wars II nebo V-Vendeta jsou dobré příklady).
Naštvat lidi není v dnešní společnosti, kde je hodně z nich naučeno být
naštvaný, když někdo žije lépe než oni, a to ani nemusí být bohatší,
celkem jednoduché, zvlášť, pokud máte povahu jako maminka a pracujete ve
firmě, kde se motá okolo tisíc dalších lidí. Protože byť ne každý si
zapamatuje vše, co tady píšu, tak ani tam neplatí, že se každé
"poselství" předá dál celé, ale tito lidé mají své přátele, rodiny, a
často svoji frustraci z toho, že jim se nevede tak dobře jako někomu
jinému, předávají právě jim, byť třeba v jiné podobě, a to je začátek
změny myšlení - lidé ztrácejí víru v dnešní společnost. A když v něco
nevěříte, často to změníte. Stejně jako se ukázalo, že nikoliv víra v
Boha, ale průmyslová revoluce přinesla lidem větší blahobyt
Dokud jsme v "kapitalismu", budou se používat jeho metody boje. Pokud
nechcete, aby lidé ve vaší firmě sponzorovali vaši konkurenci, je třeba
nejprve nastolit takové podvědomí, aby sami vaši lidé viděli konkurenci
jako nepřítele. Nikdo normální si hada na prsou nehřeje. A nepřítelem by
měl být systém. Nemusíme s ním bojovat, postačí nemít ho rád. Ale pak
se tak musíme chovat a ne například všude rozhlašovat, jak kapitalismus
nesnáším, že je mor lidstva, jak s ním bojuji, a podobné kecy, a přitom
dál nakupovat všechno, na co je reklama. To pak nedává smysl.. byť,
připouštím, i tito lidé dovedou často svět změnit. Hitler také nežil
podle toho, co hlásal, ale dokázal lidi přesvědčit. Otázka je, zda to
bude v každé situaci podobně hrozné..
Je důležité nejen vědět, že je svět v háji (nebo jak moc), ale také
proč. Ale nespokojit se s odpovědí "protože lidi", která není o nic méně
vírou než odpověď na otázku "proč jsou na obloze blesky" ve stylu
"protože Bůh".
Toto se ještě párkrát po sobě zopakuje a bude vymalováno. Zdá se, že
kapitalismus nedojede na vykořisťování zaměstnanců, ale spíš na
zdecimování životního prostředí (na to by spolehlivě dojel i
socialismus).
To je super, ale z čeho se najíme, až
100% zemědělců doloží 100% ztráty a natáhne ruku pro odškodnění?
Dovezeme to ze zahraničí? Imigranty nechcete, ale zboží byste rádi, co? Pan Kohout se sice projevuje jako šílenec, ale v jednom měl tak trochu pravdu: My máme svoje armády u nich, ne oni u nás.
Co je důležitější? Hádat se, jestli je něco normální a kdo za to může, nebo s tím něco udělat?
A už mne unavuje, že ve třetím tisíciletí v civilizaci někdo ještě vážně
uvažuje, že začne lidi omezovat, protože .. je málo vody.. na planetě,
kde 2/3 povrchu tvoří voda
Víte, na co se nejhůř umírá? Na blbost.. dřív byl na příděl toaletní papír. Bude i voda? Vivat kapitalistický blahobyt
Ale něco na optimističtější vlně.
Včera (14.5.2018) na ČT byla část pořadu Události Komentáře věnováno
nastupující robotice. Žel, zřejmě je toto téma naprosto nedůležité v
porovnání v otevíráním ambasády USA v Jeruzalémě, takže zatímco pro USA
se vyčlenila asi půl hodina, pro roboty 10 minut:
Jak se ale zdá, lidská blbost je nekonečná a historie se opakuje:
nastupují nám novodobí Luddité - ti jsou hrozbou pro náš všeobecný
blahobyt, protože jestli se jim podaří zpomalit nástup robotizace, jen
tím prodlouží nutnost zaměstnávat lidi a hrát tuhle tržní hru:
Co je to za haluzi: Přesto potvrdila
smrtelná nehoda obavy těch, kteří již několik let varují před tím, že by
kvůli samořízeným autům mohl nakonec někdo zemřít?
A proč tito lidé nekřičí proti stávajícím vozidlům s lidskými řidiči?
Víte, kolik ti jich už zabili? Desítky miliónů za posledních 150 let
(více než 1 milion ročně celosvětově nyní)
Naštěstí se čísla snižují (ne historicky absolutně, ale relativně k enormnímu zvýšení počtu aut).
A teď jedno autonomní vozidlo zabije chodkyni, která tam náhle vešla,
tedy by s tím měl problémy i živý řidič a spousta lidí se najednou má
potřebu zviditelnit jako ochránci lidstva (ve stejný den, kdy zemřela
tato chodkyně, zemřeli jen v Arizoně další 3 lidé, ale ti očividně
nikoho z těch křiklounů nezajímají).
Všechny tyto pokroky v AI a robotizaci ale znamenají jen jedno. Jestli
jste četl mou narážku na robotické chirurgy v předchozím příspěvku, tak
to je činnost, která vyžaduje orientaci ve složitém prostředí (lidského
těla), reagovat pružně na "nepředvídatelné" odchylky a rozeznávat přesně
orgány a jejich části. Jak jsme právě měli možnost si prohlédnout,
všechny tyto činnosti již roboti zvládají lépe než lidé (rychleji) a
nebo se na ně celkem solidně dotahují.
Nějaký další "skvělý" návrh na profesi, kterou roboti zcela "určitě"
nemohou nahradit a tedy je nutné dál hrát tuhle pitomou (v současné době
kapitalistickou*) hru na lidskou zaměstnanost? Jestli nějaký máte, klidně ho nadhoďte (třeba v SZ). Já se ho pokusím rozcupovat
*) být v ČSSR před 1989, napsal bych
pitomou socialistickou, protože v tomto ohledu se vůbec nelišila - jen
tenkrát by mě za to asi zavřeli, ale za to dne neděkuji kapitalismu, ale
svobodě slova a demokracii
A kdybyste třeba měli pochybnosti o další mé narážce na řešení problémů s
klimatem, jako je likvidace konvenčního zemědělství a jeho 100% náhradu
za vertikální farmy (což není z mé hlavy), tak abychom se nemuseli
bavit o nějakých utopistických vizích, zde máte příklady z šedé reality:
Takže, proč už se takhle nepěstuje na celé planetě? Nemáme na to technologii? To sotva, když už to dávno funguje.
Nemáme na to zdroje? Že by na planetě, jejíž vrchní vrstvu tvoří hlavně
hliník, křemík (a teprve následuje železo), což je vše co na tyto
konstrukce potřebujeme ( http://www.prvky.com/zemska-kura.html ) a kde většinu atmosféry tvoří dusík ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%..._Zem%C4%9B
) což je důležitá složka pro hnojiva rostlin, nebylo dost zdrojů na
stavbu těchto budov? Zvlášť, když sluneční záření je (zatím) zdarma..
(na každý 1 přímo osvětlený m2 planety, když nepočítáme blízkost pólů,
dopadá průměrně 1 kW energie za hodinu (24kWh denně), a přesto jsme
nuceni si platit elektřinu, která se vyrábí třeba spalováním uhlí?)
Nebo že bychom neměli dostatek plochy země? Když pomineme těch 45 mil.
km2, které dnes už zbytečně zabíráme zastaralým zemědělstvím ( https://www.enviwiki.cz/wiki/Povrch_Zem%C4%9B
), že bychom neuměli stavět na vodě? Nezajímá nás ani tak celý oceán
(vlny), ale světová pobřeží, zátohy (a nejspíš bychom tím také snížili
mírně odpařování vody, tedy můžeme stavět i na jezerech - a tam, kde
jsou proudy bychom mohli využít i jejich energii k napájení dané budovy +
čerpat lokálně přímo vodu bez nutnosti ji odněkud vozit): https://www.youtube.com/watch?v=Xx80ExUA1Pc
Otázka spíš zní: proč jsme si přestali hrát a namísto toho jsme nuceni
pracovat? A ti, co si nikdy hrát nepřestali? V čem se liší hraní hry od
stavění budovy v realitě? Asi tolik, jako že zmáčknutí jednoho čudlíku v
počítačovém programu (hře) odpálí virtuální raketu na virtuálního
nepřítele, zatímco stisknutí čudlíku v počítačovém programu (softwaru
armády) odpálí v reálném světě reálné rakety? Jak vidíte, jediný rozdíl
je v naší hlavě
Proč v reálném světě musí zaměstnavatel platit lidem, aby navrhli a
postavili budovu, zatímco v tom virtuálním jsou si lidé naopak ochotni
zaplatit (za software) za možnost, aby si sami navrhli a postavili
budovu? To nevypadá, že by s lidskou přirozeností bylo něco špatně. Spíš
je cosi shnilého v našem skutečném světě (stejně jako se musí lidem
platit, aby pracovali například v kravíně, ale přitom si hodně lidí rádo
zaplatí, aby mohli strávit den na farmě a starat se o zvířata).
Nebo, že by lidé nebyli ochotni se s ostatními podělit o své poznatky?
Když pomineme SW pirátsví, kde lidé sice rádi sdílí, ale ne svoji
vlastní tvorbu, stále zde máme OpenSource software, kde lidé tvoří
vlastní programy a hry, a pak se dávají zdarma na internet. Máme zde
DeviantArt, kde lidé kreslí a zdarma to lidem ukazují. Máme zde
FIMFiction.Net, kde lidé píší povídky a zdarma je dávají na net. V
reálném světě lidé základají komunity, kde si pomáhají vzájemně nebo
jiným, nebo čistí například životní prostředí. A to dokonce i v
kapistalistickém ráji - USA ( https://www.voa.org/volunteer ). Tak
proč nás někdo skrze firemní tajemství nutí, abychom nespokytovali
informace o našich objevech lidem volně (protože je prý máme chápat jako
konkurenci a budeme za to potrestáni finančně nebo i souzeni - https://www.managementnews.cz/manazer/ri...-id-148335
Jinými slovy: vynalezl jste v nějaké laboratoři lék, který může vyléčit
miliony nemocných? Nebo jste zkokonalil jako zaměstnanec nějaké firmy
stroj, který například získává pitnou vodu z vlhkosti vzduchu, a tedy by
mohl vyřešit problém s ní v chudých částech světa? A chtěl byste pomoci
ostatním lidem, svým "přátelům"? Trhni si
Jsou to tví nepřátelé a tak za to budou platit, jinak mají smůlu. Buď
ať si koupí patent a vyrobí si to, a nebo jim to vyrobíme a prodáme. A
když na to mít nebudou? Jejich problém, koupí někdo jiný)?
Hm.. takže čímpak to tedy nejspíš bude, když technologický problém,
lidskou přirozenost jako problém a nedostatek zdrojů můžeme vyloučit?
Kde peníze pomáhají.. do hrobu
Proč by takto měli mít nepodmíněnou možnost žít všichni lidi na světě? Mám lepší otázku: Proč ne?
O co jde? Jde o to, že právě vy se můžete setkat s někým, kdo bude
argumentovat proti jakékoliv změně, tak proč, pokud vám toto dává smysl,
ho nepoučit těmi správnými argumenty?
Mimochodem, jedna taková (velmi hypotetická) věc k zamyšlení. Stále se
tvrdí, že prostí lidé nemají žádnou moc ani sílu něco změnit. Ale vážně?
Vezměme třeba 5 miliard lidí z celé planety (té bohatší části) a
řekněme, že každý z nich dá někam 1000 dolarů (25 tisíc je reálná částka
i pro Čechy). Čili, hypoteticky, kdyby se všichni lidé spojili za
určitým cílem, bez nějakého guru, vůdce, a podobných existencí, měli
bychom kupní sílu 5 biliónů dolarů. Za tuto částku bychom mohli vymazat
ze světa jednu z velmocí ( http://www.armadninoviny.cz/americka-cen...olaru.html ) a nebo.. něco lepšího.. skoupit klíčová odvětí průmyslu na světě. Nemusíme kupovat zrovna Microsoft nebo Apple ( https://archiv.ihned.cz/c1-65054600-zebr...i-je-to-it ), můžeme nakoupit malé firmičky po celém světě, a pro ně potřebné zdroje.
Jako takové, kdyby vyráběly pro lidi (akcionáře) zdarma, by stejně
položily jakékoliv giganty na lopatky tržními zbraněmi. Kupříkladu
takových koncernů Volkswagen bychom si mohli koupit desítky
Přitom by jich stačilo pár. V momentě, kdy by auta z našich "lidových"
firem stála téměř 0, by hodnota akcií ostatních automobilek spadla
rovněž (co s akciemi firmy, o jejíž auta za peníze nikdo nemá zájem?), a
v tu chvíli bychom je mohli zase zkoupit my (protože nás nezajímá tržní
hodnota firmy, ale to, že obsahuje vybavení a knowhow). A
to se stále ještě pohybuji v mezích zákona. Neumím si představit, jak a
jestli a jak vůbec by například fungovalo skoupení bank, např.
JPMorgan, a použití všech peněz z účtů miliónářů, co tam jsou, na nákup
firem a pak vyhlásit bankrot banky - v lepším případě požádat stát, aby
škodu zacáloval
Není to zrovna reálné řešení pro krátkodobý "převrat", jen taková
zajímavá myšlenka, že prostí lidé nejsou až tak bezmocní, jak si myslí.
Důvod, proč se této moci dobrovolně vzdali, je ten, že považujeme
všechny ostatní za (potenciální) nepřátele a bojíme se jich (jo, já jim pošlu peníze a oni je ukradnou).
Třeba nenáviděné Monsanto má (mělo v roce 2016) tržní hodnotu jen +/-
70 miliard dolarů, jinými slovy, na jeho nákup a přetvoření na něco
užitečného by stačilo, aby 70 miliónů Američanů dal každý 1000 dolarů
(byť by se prodejní cena mohla pohybovat trochu někde jinde). To třeba
namísto toho, aby oněch 400 miliónů obyvatel USA, případně Střední
Ameriky, brečelo nad tím, jak je mocné Monsanto zabíjí..
Bla bla bla.. to už je riziko vládnutí. Proto si myslím, že v momentě,
kdy zmizí odměna, nikdo se k moci nepohrne, aby nemusel poslouchat tyhle
žvásty a útoky na svou osobu
Na začátku týdne v noci u nás třeba sprchlo, pár mm, aby se neřeklo. Co
se neodpaří na asfaltu nebo z vrchních částí půdy se rozhodně nemá šanci
dostat do spodních vod nebo studní, natož do řek. Druhý den už to bylo
lepší, ale s bídou to naplní 1-2 sudy. I tak ale chvála bohu za to. Jo,
naplnilo to zahradní jezírko, ale tam jde voda ze střechy domu, což jsou
desítky m2.
Já bych si dovolil přidat ke vtipu, že nepřítel (socialistického)
zemědělství je jaro, léto, podzim, zima ještě to, že dalšími nepřáteli
jsou Slunce a déšť
Když je sucho, je špatně. Pak sice zaprší, ale to už zemědělci sčítají
škody. A když náhodou přijde něco většího, tak je to zase špatně,
protože to splachuje z polí ornici, ucpává kanály, vytápí sklepy nebo
rovnou bere celé domy
My sice nemůžeme úplně ovlivnit, jestli a kde zaprší (nicméně jistou
změnu klimatu bychom mohli zajistit - bouřkové mraky se tvoří za
určitých podmínek, které známe), ale měli bychom zajistit, aby když už
sprchne, aby to neudělalo žádné škody, a zároveň aby všechna ta voda
zůstala zadržená v krajině.
Nemyslím si ale, že stavba asfaltových parkovišť nebo logistických
plechových hal bez kousku zeleně k tomu nějak pomůže. Ano, kdyby lidé
(trh) chtěli (a tedy by kapitalismus fungoval na 100% i v realitě), tak
by donutili firmy tato opatření dělat ("nemáš zelenou střechu? Tak si
svá auta prodávej jinde"), jenže trh to očividně nechce. A kdyby nebyl
trh v první řadě, nebyl by nejspíš ani důvod tak masivně krajinu
zastavovat průmyslovými halami. Budeme se muset tedy chránit i před námi
samými? To, že firmy (natož zemědělci či lesníci) nezajišťují dobrou
retenci vody v krajině není problém v regulacích od státu (často na to
jdou i dotace)..
Jen prostě trh (aneb čistý kapitalismus) diktuje, že zemědělská půda
nebo louka nemá žádnou hodnotu, dokud se neprohlásí za stavební či
průmyslovou, a tedy "zničí". A lidem to nevadí, protože budou mít
pracovní místa. A ty budou chtít mít, dokud bude trh a peníze, který je
bude nutit pracovat, aby mohli žít..
Co mi ale nedalo posledních pár dnů "spát", byl anarchokapitalismus..
Nečetl jsem danou knihu, tak se nebudu vyjadřovat k jejímu obsahu,
protože bych jen papouškoval zprostředkované názory, nicméně možná
nebude úplně mimo mísu, že k některým a podobným obavám jsem došel
samostudiem teorie anarchokapitalismu (nejen, že mám v podstatě
informace, že stát je pouze reakce na volný trh = regulace podvádění, a
trh je jen hra, a v každé hře se najde někdo, kdo podvádí, a je celkem
jedno, jestli to nazveme "stát", "systém", "regulátor", "dozorčí rada",
"vyšší autorita", "tržní skupinový dozor", "velký bratr", "alianční
smlouvy pojišťoven" nebo "sněm stařešinů"; ale hlavně mi vychází, že
anarchokapitalismus v sobě obsahuje velké riziko, že se z něj stane jen
"kapitalismus" ve stylu 18. a 19. století - na lidský rozum se bohužel
nedá spolehnout* pokud jde o zisk).
*) možná proto máme dnes
zastupitelskou demokracii, nikoliv demokracii jako takovou. Lidé ve
skutečnosti nevládnou, ale nechávají se ovládat volenými politiky.
Teoreticky by měli na politiku obrovský vliv, ale místo toho jsou
pasivní, a jen jednou za 4 roky hodí hlas do urny a zbytek doby jen
sedí, čumí a nadávají..
Doporučuji komentář od Šimon Macháček nebo Milan Zadražil.
A dovolím si jen krátkou reakci na obhajobu těch 5 sporných bodů
anarchokapitalismu u příspěvku od Michal Kodnar (najdete v diskuzi):
Prohlásím, že já nemám žádný zájem utrácet svůj zisk/majetek za cizího
parchanta, aby mohl chodit do školy a nebyl týrán, nebo odkupovat
zvířata od trýznitele, protože jsem svině a myslím jen krátkodobě na
svůj zisk (zvířata si mohu koupit čerstvá, kvalitní, stejně tak dítě -
je bohužel v řešení teorie, že pobyb v
násilnickém/nedostatkovém/nemocném prostředí může snižovat inteligenci*,
tedy taková "komodita" je pro mne v kapitalstickém uvažování už
znehodnocena). Netvrdím, že většina lidí je taková, ale bude jich
nejspíš dost (vychovaných v dnešní době), aby celý ten systém rozložili
na extrémné chudé a bohaté či mocné naprosto v pohodě. To je riziko, se
kterým se musí počítat. A pokud existuje, vyhýbal bych se nasazení
podobného systému jako čert kříži, alespoň do doby, než selžou všechny
ostatní alternativy.
*) a to není jediný potenciální zdroj
devalvace tržní hodnoty člověka (jakožto mojí investice), postačí aby
měl (třeba z hladu nebo kvůli nepřístupu k lékům) nižší imunitu https://www.irozhlas.cz/veda-technologie...281800_jgr
Pokud je ve státním kapitalismu "vše" na prodej, včetně životního
prostředí všech lidí (aneb znečištění a ekologické katastrofy neuznávají
státní hranice) nebo politiky, nehrozí, že v anarchokapitalismu bude na
prodej i samotný člověk, zvlášť, pokud se sám neumí bránit, nebo
nezíská podporu či nebude stát ostatním za to, jej bránit a chránit? V
tomto ohledu neškodí být přehnaně paranoidní a pesimistický - počítejme
vždy v nejhorším možným scénářem (tj. jak to může dopadnout, když se
všechno, co se může pokazit, skutečně pokazí), nikoliv s předpokladem,
že to bude fungovat podle plánu - proto i já raději u TZM počítám s
naprosto línými a chamtivými lidmy, a nahrazuji je roboty, aby se systém
nepopoložil, než s předpokladem, že budeme všichni kreativní a
empatičtí
Je škoda, že najít kritiku třeba až třetího filmu Zeitgeist dá dost
práce, protože bych si rád konfrontoval svůj pohled na něj s jinými
lidmi. Kdybyste znali nějakou opravdu ostrou kritiku delšího ražení (tj.
ne jen nějaký příspěvek pod videem), budu jen rád za odkaz.
Já třeba chápu, proč se anarchokapitalismus v některých věcech jeví
lepší než současný systém, ale nerozumím, proč by měl být lepší než RBE a
Projekt Venus. Jde totiž o jednu věc: byť přechod bude zase plynulý, do
AnCapu přijdou lidé z kapitalismu, nikoliv andělé..
On je totiž problém, že i samu přírodu lze prohlásit do jisté míry za
stát, a to pěkně svinský, až totalitářský. Ale můžeme ji zároveň
považovat za čistý kapitalismus, alespoň pokud jde o míru svobody
jednotlivce a právo na vlastnictví. Ale nejsem si jistý, že bych tohle
viděl rád jako budoucnost lidstva.
Největší problém s anarchokapitalismem mám v tom, že neřeší příčinu
násilí. Umožňuje potrestat viníka, pokud tedy ovšem seženete a zaplatíte
si nějakého vykonavatele spravedlnosti. Jenže k čemu to bude například v
případě vraždy? To už tomu mrtvému bude jaksi k ničemu, že bude
vykonána "spravedlnost".
Anarchokapitalismus je perfektní systém pro lidi, kteří jsou soutěživí,
draví, chytří, mají nápady, umí se srocovat a vytvářet tak silnější
celky, kooperovat, obchodovat, nenechat se podvádět nebo naopak si
dokáží vydupat vynucení svého práva.. Žel, pro ty otatní je to ještě
větší peklo než ten současný systém. Protože bude velmi problematické ze
všech lidí udělat prototyp dokonalého "výbojného kapitalisty" (před 5
či 10 tisíci lety musel být každý dravý, a přesto to nezaručilo blahobyt
ani jedinci ani lidstvu, protože někdo byl zřejmě o něco méně dravější -
jinak by dnešní státy neexistovaly - každý by si uhájil svůj malý
plácek). Bojím se tedy, že to zase statisticky odnese nějaká skupina či
jednotlivci pro blaho celku či ostatních lidí.
Mnohem zajímavěji mi vyznívá třeba https://cs.wikipedia.org/wiki/Anarchokomunismus
když už, ale i tak RBE není o nějakém kapitalkomunismu. Já bych to spíš
nazval pesimisticky "otrokářskou společností povalečských mudruců a
fizolofů", aneb "třída ekonomicko-ekologicko smýšlejících kapitalistů
ovládající otrockou třídu komunistických robotů"
Zdá se mi totiž, že anarchokapitalismus je postaven na nějakých 100
starých základech a předpokladech, aneb "vraťme se k tomu, co někdo
vymyslel už dávno v úplně jiné době". E e e
*) Je tam min. jedna drobnost, kterou
nemusím: "je těžké zapomenout fakt, že když španělští anarchisté
(anarchokomunisté Bakuninovsko-Koropotkinova typu) převzali velké
oblasti Španělska během občanské války ve 30. letech [20. století],
zkonfiskovali a zničili všechny peníze ve svých oblastech a okamžitě
nařídili trest smrti za použití peněz. Nic z toho nemůže dát důvěru v
dobré, dobrovolné záměry anarchokomunistů" - takže protože Němci (a část
Čechů, Slováků, Rusů) byli za války nacisti (nebo s nacisty), tak
automaticky už nelze věřit nikomu, kdo o sobě řekne, že je Němec? To je
ta logika?
A onen článek trochu zabil sám sebe: Před
padesáti lety, Ludwig von Mises odkryl totální neschopnost plánované
bezpeněžní ekonomiky operující na nějaké vyšší úrovni než je ta
primitivní. Ano, před padesáti lety,
tj. v době s téměř absolutně jinými (ne)znalostmi než máme dnes, někdo
cosi řekl, a budeme to považovat za svaté?? Musím snad připomínat? http://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zaraze...ale-slavne
Dalo by se říci, že se snad až bojím toho, co zastává pan Urza
(přiznejme mu ale, že to není dogma, a je otevřený debatě, a tak to má
být). Spíš než strach z nového a neznámého to ale spíš vypadá na strach z
poznatků, že půjde o něco, co jsme jako lidstvo už zažili
Protože i kdyby anarchokapitalismus fungoval podle oné představy,
stejně by to časem vedlo k organizování se lidí do spolků (kvůli tržní
síle), atd. A co jiného to je, než základ státu? Pokud lidé založí partu
či rodiny, ještě to není stát. Pokud rodiny založí vesnici, ještě to
není stát. Ale co když víc vesnic založí okres či kraj? Třeba tomu
nemusí nikdo vládnout, ale stále půjde o formu státu. Či řečeno
ekononomickým jazykem o konglomerát (pokud budeme brát jedince jako
firmu - tržní entitu), a vůči svému okolí bude tato směs vystopovat jako
jedna entita, tedy bude mít i společný zdroj příjmu, a pak je třeba
vymyslet, jak toho bohatství přerozdělit, a už jsme zase u toho. Bez
přerozdělení nevidím smysl se sdružovat, abychom měli na trhu větší sílu
(a pokud nebude přerozdělování, jde o formu otroctví - jeden vládne a
bohatne, jiní na něj dřou, jinými slovy: stát jsem já a vybírám od vás
daně ve formě vaší práce, ale ze zisku vám dám jen minimum; to sice
zavání převratem nebo revolucí - tedy osvobozením otroků - ale pak teda v
čem je tento nový systém lepší zárukou udržitelnosti než státy?).
Tržní prostředí si něco jako "stát" vytvoří samovolně. Zvlášť, pokud
budeme vycházet z premisy, že lidé mohou dobrovolně poskytovat charitu.
Tedy tato uskupení mohou některým svým členům poskytovat služby zdarma,
pokud oni sami už nebudou moci pracovat nebo si platit ochranu (podobně,
jako to dělali členové tlup našich předků). Rozdíl je jen ve velikosti.
Jakmile populace či zabrané (nakoupené) území naroste do určitých mezí,
bude třeba nějaká organizace, byrokracie, vydávání zákonů, aby to celé
fungovalo tak nějak.. a čili, jsme zase tam, kde teď. I každá firma má
svůj účetní systém, hiearchii správy či dokonce péči o zaměstnance. Od
státu se liší jen schopností efektivity a názvem (a když se člověk
podívá, čeho všeho byly (nebo ještě jsou) firmy schopny i interně vůči
svým "občanům", byl snad i rád, že je sociální stát tak bezzubý).
Možná je to jen mé nepochopení, či snad dokonce fakt, že jsem NRB poznal
dřív než AK, ale bohužel zatím mnou nasbírané informace hovoří jasně
pro RBE. Či snad lépe, pro systém, který je postavený na autonomní
robotizaci (tedy zcela vylučuje lidský faktor) a naprosto postrádá trh
čili peníze. Kvůli tomu ještě nemusí být RBE, ale ničemu neuškodí, když
bude.
Ale určitě se shodneme na tom, že třeba daně jsou svým způsobem krádež
(ale to pak také pobírání například nemocenské z těch daní také - svou
vlastní neschopností mě srazilo auto, které jsem neviděl, neuhnul mu a
teď chci po někom, aby mne do uzdravení živil). Jen se asi neshodneme na
tom, že to je i forma nucení do jakéhokoliv zaměstnání či činnosti
prospěšné pro celek jako takový, protože okrádáte člověka o možnost
volby, co se svým časem udělá (civilizovaná* společnost je tu právě
proto, aby zajistila lidem v ní možnost žít bez některých přírodních
zákonů, v opačném případě ji nepotřebujeme vůbec v jakékoliv podobě,
protože si vystačíme s přírodním systémem, který funguje mnohem
udržitelněji než naše současná fraška a můžeme se mlátit hlava nehlava
jako dřív - vy tomu třeba říkáte "podpora nemakačenků", já zase "uznání
či přidání dalších svobod člověka"; a ano, nejsem ani proti tomu, aby
bylo konečně lidem či zvířatům přiznáno "právo" neumírat (svoboda žít
nesmrtelně), pokud to jen bude technicky možné zajistit).
*) debatu o zavádění AK považuji v
současné době robotiky za zastaralou. O tom bylo vhodné mluvit tak někdy
v druhé polovině minulého století, kdy ještě lidská práce byla v
podstatě nutná a robotika téměř v nedohlednu a bez obecné představy,
čeho by mohla být vlastně AI schopna
V čem se nejspíš hodně neshodneme je, že systém by se (narozdíl od
AK/AnCapu) o všechny lidi (a zvířata a rostliny*) měl bezpodmínečně
starat (tj. bezplatně, bez závazků, bez nároku na protislužbu), pokud o
to dobrovolně projeví zájem a nebo (což už může být sporné) okolnosti
vyžadují, aby ji dostali (vím, že sem se dá vnutit i "nutná ochrana
armádou nebo ve věznici s ostrahou", ale asi se shodneme, že pokud někdo
umírá a je v bezvědomí, těžko budeme čekat, že si sám řekne o pomoc).
Jak pak budou žít, to je už v podstatě na nich.
V takové situaci by totiž nikdo ani peníze nebo trh nepoužíval (ani
nezačal), protože by i moje tužby spadaly pod "výpomoc od systému", a
kde není trh, není v podstatě ani moc prostoru pro drancování zdrojů,
byť i zde může lidská blbost hrát roli - ale pokud už bude systém
postavený na efektivitě (jinak těžko může taková "utopie" vzniknout a
fungovat) a udržitelnosti pomocí robotiky, bude muset brát v potaz i
faktor životního prostředí. Lidé zde pak mohou mít jistou dozorčí roli v
tom, že by se mohl vyskytnout narušený jedinec, který by po systému
chtěl víc, než by byl schopen zajistit, a chtěl by to tak moc (jeho
chtíče by se mu staly potřebami), že by kvůli tomu začal systém i ničit
nebo třeba přeprogramovávat.
Proti takovým zásahům by systém měl mít jednak nějakou pojistku, a
jednak by měla zafungovat obrana ostatních lidí, aby takového jedince
uklidili na léčbu do ústavu, jinak to odnesou všichni - a toho si musí
být vědomi (to jediné se po nich víceméně asi chce, protože byť můžete
udělat milion opatření, nemůžete si být na 100% jist, že po milionu
pokusů o průnik do systému se to nějakému blbci nepovede, pokud bude mít
nerušený klid a dost času; systém může mít sám kamerový systém a třeba i
něco jako robotickou policii, ale jednak by to asi lidem mohlo vadit,
jednak je to zbytečné vyhazování zdrojů na represi a jednak ani to
nemusí být 100% neprůstřelné*).
*) To všechno, a nerad bych měl u
něčeho, co se může "zbláznit" při poruše, například útočné zbraně (pod
to může spadat i větší síla než lidská). Už dnes armádní drony často
zabíjejí civilisty, a to jsou ještě s AI v plenkách. Takže v tomto
ohledu se rozhodně bojím méně továrny na lízátka, protože když ta se
porouchá, nebude mě honit po ulici (navzdory různým komediálním
katastrofickým scifi mě po ulici nebude honit ani mixér nebo topinkovač,
protože už v základu nemá jednak nožičky, ale ani čidla nutná pro
orientaci v prostoru ).
To je vlastně to jediné, čemu by měl systém bránit: poškození sebe sama a
ohrožení jiného člověka či planety. Jakkoliv je toto zatím formulováno
vágně, a to první může být navíc, pokud se nenapíše jasně, dost
nebezpečné (vadný systém se bude bránit proti vypnutí, byť bude
způsobovat škody). A ještě zajímavější otázka je, zda by systém měl
chránit člověka před sebou samým (například zabraňovat sebevraždám)?
Protože tím odpírá člověku svobodu nakládat se svým životem. Co když ale
bude momentálně nějak psychicky narušený? Spíš by v takovém systému
měla být možnost eutanazie, pokud člověk prokáže, že si je plně vědom
následků (zneužití asi nehrozí - není motivace ziskem, a nemělo by to
asi ani vyžadovat prokázání svého zdravotního stavu, například
nevyléčitelnou nemoc - co je komu do toho, že?).
*) což jde ruku v ruce, bez nich
(zatím) nepřežijeme, a nejspíš ani v budoucnu - nevím, zda by mě lákalo
žít v uzavřeném skleníku s umělou výrobou kyslíku a polykat synteticky
vyrobené pilulky místo jídla (i tak lze přežít, ale je to Život?) - byť,
pokud jde o efektivitu, bylo by to jistě lepší, než do sebe cpát maso
(byť invitro) nebo salát, a vůbec nejefektivnější (víc než nitrožilní
výživa) by bylo nepoužívat organické tělo (a mozek) vůbec a existovat
jen jako entinty někde na internetu - jestli k tomu vůbec dojde, tak to
je zatím debata v hodně vzdálené budoucnosti
Chápu strach lidí z počítačových technologií, pokud jsme viděli
Terminatora a podobné filmy. Ale položme si otázku: pokud máte skutečně
takovou starost o to, co a jak budou počítače dělat, kde nad tím budete
mít možnost větší kontroly? V systému, který propaguje OpenSource
přístup, tj. přístup všem, kdo o tom něco vědí (tj. mají alespoň
základní znalosti algoritmizace - záměrně neříkám programování, protože k
A nepotřebujete umět nutně P, a to, že umíte P neznamená, že zvládáte
navrhovat dobré A
) a nebo v systému, kde se vše drží pod pokličkou z obavy před
konkurencí, kde máme tajné armádní projekty, uzavřené zdrojové kódy,
firemní tajemství a nebo hackery, kteří narušují infrastrukturu kvůli
vydírání a zisku peněz, a který robotizaci a AI zavede tak jako tak,
protože.. peníze? Vypadá to, že se vás na váš názor (zase jako obvykle) nikdo moc neptá, že?
Co třeba dnešní migrační krize, jak by se vyřešila? I já se svým
způsobem bojím, co by se stalo, kdyby se do Evropy dostalo více
nekompatibilních lidí. Ale jsem toho názoru, že vše vyřeší "výměnný
obchod". Jak? My jim zadarmo pošleme technologie, které jim umožní
vybudovat to, co máme my, a oni nám na oplátku nebudou posílat sami sebe
Je to myslím mnohem fér než ten obchod, který provzujeme dnes: my jim tam posíláme armády, a oni nám sem teroristy a bomby
Také jde trochu o čas.. máme na této planetě ještě čas zkusit víc než 1
změnu systému, než se zdroje (nejen ty fyzické, ale i lidské - tím
myslím nálada lidí) zmenší natolik, že další pokračování bude vyžadovat
už drastická opatření? Pokud ne, rovnou bych anarchokapitalismus raději
přeskočil..
Ono totiž RBE a TPV je v podstatě také anarchismus. Protože zde také
neexistuje žádný stát, který od vás vybírá daně. Není zde navíc ani
žádný šéf ve firmě, který vám říká, co máte dělat. Není zde prakticky
ani žádná škola, která by do vás lila nějakou propagandu (pokud chcete v
systému dělat něco, co vyžaduje odbornost, musíte se vzdělat, ale pokud
nechcete nic dělat, nikdo vás do vzdělání nenutí - zmáčknout knoflík
umí i analfabet, a ono to se spisovným psaním není ani dneska kdovíjak
žhavé). A kromě jiného, nikdo nikomu nebrání, aby si v něm hrál třeba na
kapitalismus, tj. hrál si na nedostatek, nutnost pracovat, a platit
nějakou měnou v uzavřené komunitě. Nevím ale o nikom normálním, snad až
na roleplay IRL, kdo by něco takového dělal dobrovolně dlouhodobě.
Stejně tak nikdo nikoho ani nenutí, aby žil v civilizaci. Když si najde
nějaké místo na samotě a bude mu dělat dobře se starat sám o sebe, ať
slouží. Snad vůbec jediné omezení, které budou nad sebou lidé mít, je
nebýt na škodu svému okolí. Jedno jediné pravidlo..
Ono ani tak nevadí to, že se neshodneme, čím nahradit kapitalismus, když
se shodneme, že je třeba nahradit něčím současný systém.
Nadhodil bych k zamyšlení jednu věc z TZM, která se týká vlastnictví.
Nejen to, že ve skutečnosti nic nevlastníme, protože, jak je
zdůvoďnováno, abychom mohli říct "moje", museli bychom tu věc od základu
celou vymyslet a vytvořit, ale přidám si svoje, proč dnes ve
skutečnosti nemáme žádné vlastnictví, ale pouhý přístup.
Skutečně vlastnit můžete tak maximálně názor, pokud si ho nenecháte
rozmluvit. Stejně jako nezabráníte, aby váš nápad (myšlenku), pokud jej
zveřejníte, "neukradl" (získal k ní přístup) někdo další, ani u majetku
nemáte žádné vlastnictví. Já třeba řeknu "toto je MOJE auto". Pak ale
přijde zloděj a ukradne mi ho. Kde je teda to MOJE auto? Je mi houby
platné, že ho "vlastním", protože jsem přišel o možnost ho užívat (tedy
mi byl odepřen PŘÍSTUP). Auto jsem nevlastnil, jen jsem k němu měl
přístup. A to by do jisté míry zůstalo zachováno i v RBE.
Rozdíl by byl jen v tom, že dnes je garantem přístupu k nějaké věci či
službě transfer peněz (třeba nákup či pronájem věci), a následně právní
stát, který vymáhá, aby vám vaše právo nebylo upíráno (snaží se trestat
zloděje), v nové společnosti byste měli právo na přístup omezené jen
kapacitou planety a udržitelností pro všechny bytostí na ní, a nejspíš
by i systém byl jakýmsi garantem, že vám nebude odepřeno, nicméně proti
dnešku asi nebude muset řešit krádeže (volný přístup = chybí motivace
krást).
Jako vždy, protiargument na toto je, že by přeci nikdo nevyrobil auto,
aby ho zdarma používal někdo jiný. Protože tito lidé neustále jedou svou
omílačku světa, kde pro ostatní lidi pracují lidi (a uznávám jako
platný argument, že na toto by prostě komunismus zákonitě bez chytrých
strojů musel dojet). Zastaralé, nudné, neefektivní.. a když uznají, že
by to dělali roboti, namítnou, že ti jsou přeci ve vlastnictví jiných
lidí. Asi takhle: až si lidé skutečně uvědomí, kde leží jejich pravý
blahobyt, žádné vlastnictví strojů (výrobních prostředků) už nebude
existovat (a bohužel, je zde možnost, že pokud to nepůjde po dobrém,
půjde to po zlém - stále ale věřím ve zlatou střední cestu, kde jako
nejhorší doufám max. ve stávky a protesty v ulicích - ostatně, už dnes
máme i v současném demokratickém právním řádě zakotveno vyvlastňování -
pokud to jde dnes u pozemků kvůli stavbě dálnic, proč by to nemohlo jít v
budoucnu u celých továren?*).
*) proč by to politici dělali? Třeba
proto, že tou dobou k nim budou fyzicky blíž davy rozzuřených lidí než
jejich mecenáši s bankovkami někde na druhém konci světa, kdo ví?
Stát se může cokoliv. Vždy budu raději pro mírové klidné řešení, ale
nesmí se stát, že "klid a mír" bude znamenat "absolutní poslušnost
autoritám, tj. držet hubu a krok". Když bych měl citovat Mojžíše od
Dreamworks:
Věřte, a uvidíte boží zázraky!
Dokud sami neuvěříme, že něco můžeme dokázat, nedokážeme to. To bych mohl už citovat zase Matrix
Pokud chcete změnit svět, musíte začít u sebe. A nejlepší je začít
vzděláním, protože to nic nestojí (nemluvím o školství). A internet
(jeho obsah) je naštěstí zatím většinou zdarma (pokud pomineme poplatek
za přístup k síti jako takové).
Z mé strany bude anarchismus ještě vyžadovat jisté studium, abych si
ujastnil, zda hnutí a strany, které jej propagují, podpořím nebo
odmítnu.. a zatím se přikláním k tomu druhému (kvůli rizikům, které
jejich návrh přináší).
Problém je spíš přístup k řešení jejího problému. V podstatě jsou dva směry:
- jedni zastávají názor, že silnější by měli mít právo urvat si co
nejvíc pro sebe, aby se stali hybnou silou pokroku ("konkurence"),
protože pro všechny prostě není dost
- druzí se snaží celou pastvinu rovnoměrně rozdělit, i kdyby to mělo
znamenat, že při velké populaci nezbyde na jednotlivce dost, aby přežil
(ale bude "rovnost")
Oba směry se často snaží řešit možnou katastrofu kvůli vyčerpání zdrojů snahou ordinovat (některým) lidem utahování si opasků.
Využívání zdroje nad míru = pokud
budete mít obsah kyslíku 200 jednotek, planeta zvládne obnovit 100
jednotek za rok, a budete tam mít 100 lidí, každý se spotřebou 1
jednotku za rok, jste v pohodě. Pokud ale budete mít 150 lidí, tedy 2x
takovou spotřebu, a neuděláte nic s efektivivou obnovy kyslíku, pojedete
na dluh. První rok se nic zvláštního nestane. Vše se tedy naoko zdá být
v cajku. Vy sice ze 200 jednotek spotřebujete 150, ale dalších 100 vám
přibyde, tj. stále máte 150 jednotek. Ty další rok zase spotřebujete,
ale prostředí už obnoví jen 100, čili na příští rok máte deficit 50
jednotek! Dneska se to řeší tak, že se 50 lidí nechá dusit, a těch 100
si vezme těch 100 jednotek zbývajících. Toto je samoregulační schopnost
planety, přírodní zákon (jak vidíte, stojí z hlediska lidství za dred) -
pokud si druh žije nad poměry, zredukuje počet jeho jedinců. Kdyby to
fungovalo takto, ještě bychom jako druh problém neměli. Problém je, že
mezitím z těch 100 lidí začal každý spotřebovávat 2 jednotky místo
jedné, čili další rok se budou už dusit všichni, a zhorší se to tím, že
ještě k tomu navíc neustále pracujeme na tom, abychom co nejvíc
zdecimovali schopnost regenerace, čili prostředí už neobnoví 100
jednotek, ale třeba jen 20. To bude v podstatě znamenat nejen nutnost
velkého strádání prakticky pro většinu lidí, ale také riziko, že systém
nabouráme tak, že i kdybychom ho přestali ničit, sám se setrvačností
zastaví - kladná zpětná vazba: tání ledu + oteplování vs. odraz tepla,
zadržování vody vs. umírání lesů kvůli suchu, nadměrný výlov těch
zdravějších a velkých ryb + zamořování oceánů plasty + globální
oteplování, atd.
Víte, který z těch dvou směrů zastávám já?
Ani jeden, protože jsou oba na dred. Zapomínáme totiž, že C je vždy správně
Pokud je pastvina tak malá (myšleno neefektivní), že neuživí celou
populaci tak, aby každý jedinec žil v blahobytu, musíme pastvinu zvětšit
(myšleno maximalizovat její dlouhodobě udržitelnou výtěžnost).
Což jsme si už ukázali na našem zemědělství. Mnozí tvrdí, že musí
spousta lidí hladovět, aby zbylo víc na ty lepší, produktivnější, to je
fuk. Přitom jak vidno, stačí si uvědomit, že současné využívání pastviny
(Země) je krajně neefektivní a stačí zavést lepší metody - rázem už
nemusíme řešit hladové lidi, protože neeexistují.
Myslím tedy, že nebudu daleko od pravdy, když prohlásím, že "teorie
obecní pastviny jako argument ve spojení s udržováním světa nedostatku"
je nebetyčný blábol!
Protože totiž, a to si asi neuvědomujeme, všechny zdroje jsou ve
skutečnosti obnovitelné! Pokud uznáváte, že vše kolem nás (kromě energie
a plazmy) se skládá z atomů, a ty jsou v podstatě běžnými metodami
nezničitelné (pokud nebereme v potaz přirozený radioaktivní rozpad
některých prvků), nemůžeme vyčerpat všechny zdroje. Molekula vody (H2O)
se dá použít znovu, i když prošla žumpou (dokonce ji můžete "vyrobit" z
molekul kyslíku a vodíku), stačí vodu řádně vyčistit. Molekula kyslíku
O2 je použitelná znovu, i když ji vdechnete (stačí ji prohnat procesem
fotosyntézy). Železo použité na stavbu mostu se po korozi dá roztavit a
znovu v čisté formě použít na stavbu dalšího mostu. A každá, sebe
složitější molekula, třeba plasty či ropa, se dá rozložit na jednotlivé
atomy, tedy i složením atomů se znovu postaví daná molekula. Ano, je k
tomu potřeba externí energie, ale tu nám laskavě dodává zdarma Slunce
nebo jádro naší planety.
Stačí nebýt blbí, zapojit mozek a uvědomit si, že nic jako nedostatek v
podstatě neexistuje (když nelze prvky vyčerpat, nemohou ani dojít, tedy
jich nemůže být nedostatek). Pojem "odpad" existuje jen v hlavách lidí,
příroda sama nic takového neuznává a recykluje vše stále dokola (pro nás
je popel po spálení dřeva nebo uhlí odpad, pro přírodu hnojivo.
Rezavějící pračka je pro nás odpad, pro přírodu zdroj železa pro
fotosyntézu nebo hemoglobin. Pro nás je strom odumřelý napadením
kůrovcem odpad, pro přírodu hnojivo nejen uhlíkem a úkryt pro živočichy
(třeba pro ptáky, kteří kůrovce zobou). Pro nás je špinavá voda odpad,
pro přírodu směs nutná k pročištění skrze kořeny rostlin, které nejspíš
zahubí, ale výsledkem je čistá voda, která se odpaří a spadne ve formě
deště, a mrtvá organická hmota, kterou zpracují bakterie a vznikne půda
nebo hnojivo, atd. Chemikálie se rozloží, protože vždy platí, že
rozkladem či přeměnou molekul získáte energii z jejich vazeb, a proto se
vždy najde dost bakterií nebo procesů (jako je třeba hoření, oxidace),
které sežerou* vše - od tuku či železných konstrukcí přes benzín až po
plasty).
*) jistě, používám značné
zjednodušení. Kdybych vše popsal vědecky správně, tak sice budu mít
úplnou pravdu alespoň ve vědeckém popisu dějů a nebudu šířit zavádějící
informace, ale pochopí to možná tak 1% populace + tak 5% dalších
ochotných použít Google. Když použiji termíny, které zná s prominutím
každý blbec, může to mít větší dopad. Ostatně, sílu propagandy jsem se
učil od těch "nejpovolanějších"
Zastávám názor, že když nemáte postranní úmysly mlžit a manipulovat a
myslíte si, že mluvíte pravdu, nezáleží na formě projevu, ale na jeho
obsahu
Ano, lze namítat, že prvky sice nemohou dojít, ale jsou využívány, a
když jich je konečné množství, může vzniknout nedostatek (už není z čeho
brát). Tady bych jen podotkl, že nejde o jejich alokaci, ale o způsob
využití.
Například pokud bychom došli k názoru, že na světě není dost zlata, aby
všechny koncovky kabelů (či samotné žíly) mohly být pro lepší
el.vodivost pozlacené, možná by stálo za to podívat se, kde zbytečně
leží zlato - v podobě zlatých cihel jako státní rezervy pro finanční
sektor. Tam jsou naprosto k ničemu. Dále se můžeme zaměřit na
efektivnost těžby. Děláme skutečně maximum pro to, abychom měli zlata
dostatek? Těžíme ho ze země, ale až teď nás napadlo, že bychom ho také
mohli těžit z čističek odpadních vod. A i kdyby to bylo málo, stačí
vytáhnout hlavu ze zadku a pohlédnout vzhůru k nebesům: v naší sluneční
soustavě čeká na dobytí hromada zlata (a jiných kovů) na asteroidech (či
kometách).
Stejně tak lze upozornit na fakt, že židle nemusí být jen kovová či
plastová, ale také dřevěná. A dřevo je krásně obnovitelný zdroj (snad
ještě lépe než 3D tisk z plastu), a navíc může sloužit jako odčerpávání
CO2 z atmosféry (paradoxně dnes se dřevo považuje za luxus - palubky aut
například). Tedy ani tady nám nemusí hrozit "nedostatek židlí". Ze
dřeva lze postavit nejen nábytek či dům, ale i letadlo https://cs.wikipedia.org/wiki/Hughes_H-4_Hercules (alespoň k něčemu se hodí koukat i na pořad Mistři zastavárny )
"Úsilí o blaho pro co možná největší užitek pro co možná největší počet
lidí" nestačí. Potřebujeme "Úsilí o blaho pro co možná největší užitek
pro všechny lidi a zvířata na planetě". To neznamená, že každý musí
vyčerpat svůj podíl, ale že mu nebude upíráno jeho právo to udělat
(čistě technicky není možné, aby každý člověk vyčerpal svůj podíl jídla
všech možných druhů a variací, spánku, telefonních hovorů, sledování
všech televizních pořadů, hraní všech her, navštívením všech možných
světových míst, získáním a hlavně využitím všech možných výrobků* na
trhu, atd. - jednak na to prostě není v životě člověka dost času a
jednak je to zdravý škodlivé - připomínalo by to workoholismus, o
přežírání se ani nemluvě).
*) když budete mít doma 5 místností,
můžete zužitkovat 5 televizí, ale vlastnictví jakékoliv další je
kontraproduktivní - nepřináší vám žádnou přidanou hodnotu, pouze zabírá
místo pro jinou užitečnou věc. Když si zazdím celý dům televizema,
protože jsou zrovna zdarmo, kde budu jíst a spát? Kam dám počítač nebo
kde budu třeba cvičit? Mysleme hlavou a ne kolenem A ještě počkejte, než prohlásíte "ne každý může mít doma 5 televizí", protože byste ze sebe udělali vola: https://www.google.cz/search?biw=1426&bi...bikwltcPm8
Jak změnit svět? Rozhodně demokratickými metodami. Staňte se
"politikem", a přesvědčte ostatní lidi argumenty o správnosti vašeho
pohledu. Pokud jej přijmou, "prohlasují" určitým způsobem spolu s vámi
změnu. Pokud ne, je buď váš pohled špatný (ve smyslu že lidem
nevyhovuje) a nebo jej propagujete špatně (byť může být na vině i to, že
jsou lidé naučeni masově odmítat i rozumná řešení, ale prostě musíte
přijít na způsob, jak tuto hradbu prolomit).
Přiznejme si jeden smutný fakt: Lidská práce je primitivní, neefektivní
nástroj pro výrobu a zabezpečování potřeb, či snad lépe řečeno: bledne
ve srovnání s možnostmi strojů a počítačů*. Stejně jako jsme v rámci
pokroku vyměnili jednu věc za jinou a tu starou smetli z povrchu
planety, měli bychom s lidskou prací udělat to samé. Jen přináší
starosti, a jak je vidět na konfliktech Kapitalismus vs. RBE aneb "kdo
bude bez motivace makat", i dost nedorozumění.
*) neexistuje na světě člověk, který
by dokázal provádět tak rychle a tak přesně tolik výpočtů, či měl snad
takovou sílu, výdrž, přesnost a rychlost jako mají stroje, ať už mluvíme
o těch dnešních nebo o limitech, které jsou pro ně teoriticky platné
při současných znalostech, a jde jen o počkat dostatečně dlouhou dobu,
než se k nim vývojem dostaneme. Nemluvím tu třeba o závodu dnešního
humanoidního robota a Usaina Bolta, postavím vedle něj Maglev. Nemluvím
tu o vzpěrači nebo soutěži v páce, mluvím o obřích rypadlech na uhlí.
On ani ten argument o organizaci, aneb že
něco funguje (komunismus) u rodiny nebo skupiny 20 lidí není důkaz, že
to bude fungovat se 7 miliardami lidí, protože by je nikdo nedokázal
zorganizovat a sledovat. Správně Nikdo by to nedokázal, ale něco to už dokáže. A pro počítač je vskutku jedno, zda organizuje potřeby 20 lidí nebo 20 miliard
pokud mu to dovolí výkon a kapacita (a když ne, jednoduše se přidá -
což u lidí moc nehrozí, že bychom si třeba do hlavy nacpali ještě
dalších 20 mozků).
Jak se mi zdá, na každý argument, který napadá novou společnost, která
by se měla o lidi starat, existuje jedna prostá odpověď: JDĚTE UŽ DO
HÁJE S LIDMA ať už jde o práci, vládu, charitu nebo organizaci.. nakrm prase a na nic nešahej
Ostatně, někdo by řekl, že revoluce už začala. Podle mne spíš postupný
přechod, aneb uvědomování si lidí, jak mají žít. Nemyslím teď obecně
větší zájem třeba o zdravé stravování (ostatně, před 100 a více lety
bylo kouření známka lepšího člověka, dnes je to spíš obráceně), ale i
to, jak si "proletariát", pokud můžeme vzít jistou firmu vyrábějící
ocelové dráty jako příklad, začíná dovolovat na kapitalistickou "třídu".
Mluvil jsem tu dřív třeba o kuchaři, který chodí do práce věčně ožralý,
a šéf s tím nemůže nic dělat, protože v těch pracovních podmínkách a za
tu mzdu by tam nikdo jiný nešel.
Dnes je situace zajímavější v tom, že daný kuchař už v pracovní době
klidně i spí, a zatímco dřív šéf vyhrožoval sražením prémií tomu, kdo
půjde dřív z práce byť o minutu, dnes to lidé balí třeba hodinu dvě
předem a ještě jim zasalutuje. Dokonce už proplácí i všechny přesčasy,
ačkoliv dřív vykřikoval, že si je musí lidé vybrat jako volno. A
potichounku přestal i všude hlásit, že by nejraději všechny vyházel a
nahradil je agenturními zaměstnanci.. Lidé v podniku si dokonce
"stěžují", že je už nikdo ani nechce vyhodit, a to i když záměrně neplní
předepsaný plán.
Že by byla situace (alespoň někde) tak špatná, že si šéfové musí nechat kálet na hlavu?
Ono toto je docela fajn, protože tím se alespoň frustrace ze současného
dění přenáší i na samotné kapitalisty (či spíše řečeno jejich
management, protože majitelům firmy je celkem fuk, že si vedoucí může
ušoupat zadek a nechávat si vulgárně nadávat od zaměstnanců, jen když
ušetří náklady), aneb o několik "spojenců" navíc..
Ono je pravda, že dneska už nikoho nezajímavé příjemný kolektiv a
pracovní prostředí nebo 5 týdnů dovolené a skvělá mzda. To by přeci měla
být samozřejmost (automobilka také přeci neinzeruje, že jejich auta
mají volant a čtyři kola, a proto byste si měli koupit zrovna to
jejich):
Lidí je myslím si dost, a nejspíš i kvalifikovaných, tak je otázka, proč
firmy brečí nad nedostatkem (dobrých) lidí. Schválně, komu něco
nehraje? Před 100 lety nás byla jedna dvě miliardy a stroje téměř nikde,
o počítačích si tak mohli nechat jen zdát. Dnes je nás 4x víc, stroje
jsou všude, počítače jsou všude, a najednou se nestíhá zabezpečovat
požadavky trhu? Jak je to možné, když v roce 1933 bylo lidí tolik, že je
mohli vyházet na dlažbu? Spíš by se měl zamyslet trh sám nad sebou,
jestli jeho požadavky na výrobu a spotřebu nejsou náhodou odtržené od
reality..
A pokud jde o podmínky ve firmách, kde si lidé stěžují (viz. diskuze),
správně bylo řečeno, že dokud se lidé nesjednutí a nedopnou si či
nepůjdou jinam ("hlasovat nohama"), těžko něco změní. Ve firemním
prostředí k tomu slouží odbory, ale když se lidé domluví, tak to jde i
bez nich. No a pokud něco funguje ve firemním prostředí, bude to
fungovat i mimo něj. Vždy platí, že si musí dupnout dostatečný počet
lidí, aby někdo "nahoře" dostal "strach"..
A největší fór je svobodná matka s dítětem. Protože společnost je dnes v
podstatě trh, tak vlastně společnost "s dítětem vás na tři směny
rozhodně nevezmu" lidem říká: množit se, vychovat dítě a zabezpečit
budoucnost lidstvu je naprosto nepřijatelné, a když si ještě k tomu
dovolíte nebýt svázáni v manželství, to jste si tedy dovolil dost.
Velice motivační pro rodiče si pořizovat děti, že? No ale pak každý
nadává na to, že "cikáni" se množí víc než Češi.. asi ještě nemají v
hlavě nastláno totiž
Osobně nemohu ale posoudit stížnosti na personalisty, zvlášťě ty mladé,
protože nemám osobní zkušenost. Ale je možné, že skutečně platí, že
horší než pán je pánův sluha. To jsou takoví ti, kteří si myslí, že když
se jim panský pes při službě na zámku vykálel na botu, že jsou něco
víc, než rolník na statku
Možná ta situace u maminky v práci je podobná právě v tom, že tam byste
pod 40 let lidi hledal marně. Uvidíme, pokud se situace později změní
(trh se nasytí, už teď někteří členové vlády zase čekají nějakou krizi
růstu HDP), zda lidé zapomenou, jak malí páni kapitalisti byli v této
době, a nechají se zase svorně vyházet na pracák a začnou brečet, jak
jim je ubližováno a že je světu vládnou peníze.. a možná to bude bolet
víc než když lidé nic neměnili, zvlášť, pokud si teď zvyknou na vyšší
standard nebo si dokonce naberou hypotéky na 30 a víc let.
Pokud by někdo považoval RBE, kde stroje pracují, a přerozdělují (ovšem
nikoliv podle své nálady, ale čistě na základě poptávky lidí, a omezeni
budou jen reálným stavem planety), za totalitu, kde stroje ovládají
lidi, nadhodím k přemýšlení pár příkladů:
Pokud jedete dnešním moderním autem, sešlápnutím pedálu dáte příkaz
řídící jednotce, aby odpovídajícím způsobem zvýšila výkon motoru, tedy
ta přerozdělí dostupné zdroje a dodá je motoru, aby uspokojila váš
požadavek na zrychlení. Máte snad pocit, že byste byl otrok řídící
jednotky, která vám řídí život?
Nyní s autem dojedete na křižovatku, která je řízena světelnými signály.
Asi víme proč - aby to nevypadalo jako v Indii nebo Thaisku
Dobře, ale semafor je řízen počítačem. Jsme tedy otroky semaforů?
Ovládají lidstvo? Svým způsobem sice ano - řídí naše životy - ale
jakožto totalitní představa je to naprosto uhozené (cítili byste se snad
lépe, kdyby tam stál někdo místo semaforu a řídil to ručně? Nebyl by
ale pak vládcem světa on? A až udělá chybu a srazí se kvůli tomu auta,
či snad zemřou lidé?).
Považujete snad procesor v počítači, který na základě pohybu vaší ruky
řídící myš nakoupí něco na ebayi, jako svého vládce? Přitom on
"rozhoduje" o tom, zda a co vůbec nakoupíte na ebayi, nebo jestli vás
tam vůbec pustí. Není to ale tak, že ve skutečnosti řídíte vy ten
počítač svými příkazy (nikoliv ale svými přáními)? Kdo je pak ale
skutečný vládce?
A co když bude mít k jednomu počítači přístup víc lidí? Ani to není
utopie. Takto funguje internet. Jeden server (či více počítačů, co se
tak tváří jako jeden) má na sobě WWW stránky (včetně různých aplikací,
java skriptů, atd.), a poskytuje je lidem na vyžadání. Vlastně je řízen
těmi lidmi, co jsou k němu připojeny. Stejně tak existují datová centra,
která ukládají daty pro miliony lidí, a rovněž (což bývalo běžné i
dřív) sdílené superpočítače, které pracují pro člověka (či firmu), která
si zrovna zarezervuje svůj čas (podobně jako se astronomové dělí o čas
teleskopu). Ten počítač neovládá lidi, to lidé řídí a využívají ten
počítač.
A teď mi řekněte, v čem je podle vás rozdíl, když se k počítači, aby
využilo jeho služby, připojí 1 člověk, 100 lidí nebo milion lidí? Když
připojím celé lidstvo, jde jen o využití interpolace. Jediné, co mi z
toho vyplývá, že musím zvýšit výkon takového počítačového systému
(nejlépe jej dencetralizovat), aby nápor požadavků zvládl (protože pak
by se jinak jednalo o DDOS útok - https://cs.wikipedia.org/wiki/Denial_of_service ).
Technologicky, Halík! Myslete technologicky
A všimněte si ještě jedné věci: ani to auto, ani semafor, ani počítač po
vás nechtějí platit, když po nich něco chcete. Potřebují pouze jediné:
zdroje na svoji výrobu a na svůj provoz. A tyto zdroje pocházejí z naší
planety, či lépe řečeno z Velkého třesku. Pokud chcete někomu platit za
to, že vám počítač plní vaše příkazy, a žere u toho elekteřinu, měli
byste zaplatit Bohu (Vesmíru, singularitě). Bude zajímavé, jestli se
nějaká energetická společnost prohlásí za posla božího protože právě tak se dřív od oveček vybíralo všimné.
Můžete namítnout, proč o tom člověk jen kecá a nic pro to neudělá? Já
pro to můžu udělat jen tolik, kolik mi společnost dovolí. A dělám to
tak, jak je mi příjemné a užitečné (tj. třeba zahradničím, byť v globálu
to nemá skoro žádný vliv). Bohužel, nebo bych snad měl říct bohudík,
potřebuji ke změně já vás. Ne nikoho konkrétního, ale miliony až
miliardy dalších lidí. Vlastně se potřebujeme vzájemně. Jeden člověk
vlastně ani nemá moc šance ovlivnit životy miliardám jiným (pokud
neodpálí třeba atomové rakety) jinak než že jim promlouvá do duše
(raději bych oslovoval spíš mozek než duši ).
Uznávám čistou demokracii, tj. skutečnou vládu lidu, člověka. Nikoliv
vládu několika lidí, byť volených. Politici a peníze jsou vlastně
předchůdci internetu (sledovali náladu trhu a podle toho se ho snažili
řídit). O tom, že politici jsou v podstatě blbci, se překvapivě shodne
většina národa. Ale pokud platí, že kdykoliv se člověk stane politikem,
aby něco řídil, stane se z něj po určitém čase automaticky vůl, není
lepší svěřit tuto činnost něčemu, co se chová předvídatelně a (tolik)
nechybuje?
Navzdory tomu, co se na světě děje, jsme dnes nejspíš blíž než kdy v
historii k naplnění obsahu jeho písně. Lidé mohou poprvé v historii
sdílet s celou planetou, a komunikovat přímo bez prostředníků (politiků,
spasitelů, kazatelů, vojevůdců..).
Chápu, že má někdo nutkavý pocit postavit se do čela tohohle marastu a
říká si "vůdce civilizovaného světa", ale že má někdo další nutkání k
němu pak vzhlížet, to mi hlava nebere..
Proč nám skvělá technika, která šetří
práci a usnadňuje život, dosud přinesla tak málo štěstí? Odpověď je
prostá: protože jsme se jí nenaučili rozumně užívat. Albert Einstein
Zvládnout poučit se z chyb je dobré. Ještě lepší je ale chyby nedělat.
Zcela nedávno jsem měl víc jak hodinu dlouhý a dost podnětný rozhovor o
kapitalismu s někým, koho (protože mne nenapadlo se ptát na svolení o
zveřejnění) nazvěme prostě jen "kamarád", aniž bychom jen naznačovali,
kde třeba pracuje.
Nejvíc zajímavá byla asi diskuze o vzájemné pomoci a přitom sobeckosti.
Vyprávěl mi jako příklad, že stál ve frontě v obchodě, kde jedna holka,
kterou nemá rád, neměla na zaplacení. Chyběly jí asi 3 koruny, a
prodavačka zase neměla zpátky. On jí nijak pomáhat nechtěl, ale v
momentě, kdy se na něj otočila s prosbou, jestli ty 3 koruny nemá, tak
jí je dal. Shodli jsme se velmi snadno na tom, že jí nepomáhal z
nějakého altruismu, ale proto, aby se nemusel cítit blbě. Čili kvůli
sobě (někdo tomu říká svědomí, jiný "aby se na mě ostatní nedívali jako
na vola" čili jde o "image").
No a "zabil" to o chvíli později, kdy mi sám nabídl bundu, ačkoliv mi
nebyla zima. A nemohl jsem si odpustit dotaz, proč to udělal. Prý abych
tam ještě chvíli zůstal a mohli jsme si pokecat (abych neodešel kvůli
zimě). Takže jsme se zasmáli, že vlastné žádné dobro není a všichni
děláme cokoliv jen pro svůj vlastní užitek
Celkem jsme se shodli i na tom, že je v našem sobeckém zájmu nebránit společnosti, kde by lidskou práci převzaly stroje, aneb: Mě
je celkem jedno, jestli někdo na poli chcípne, protože se udře za
pluhem s krávou, ale už mi sakra není jedno, že tam místo něj nepracuje
autonomní traktor, protože ten toho jídla vyrobí tisíckrát víc, a tedy
ho já budu mít víc a nebo bude o dost levnější, takže můj zájem je, aby
tam ten chlap nepracoval, ale co bude jinak dělat a jestli vůbec bude
dělat, to je mi už fuk Protože dnes zatím není možnost podporovat
nový systém (prakticky neexistuje), je alespoň možnost neodporovat ten
současný (jenže, když o světu nic nevíme, jak se můžeme rozhodnout?). A
nejjednodušší je ignorace (když nechci, tak nemusím. Nabízíte půjčky?
Nepotřebuji. Nabízíte každý rok nový mobil? Nemám zájem.. maso z
velkochovu? Sorry jako).
Docela zajímavá byla také debata o moci. Nakonec se to rozseklo zcela
náhodou, kdy se bavil se svým bráchou, a u téma koček nadhodil, že kočka
se jde mazlit jen když má hlad, a že kdy jí dají všechno, tak na ně
kašle. A to je právě ono
Když má člověk naplněny své potřeby, nepotřebuje už někomu podlézat
nebo mu lézt do zadku, a tím pádem nad ním ten druhý ztrácí svou moc. A
pokud někdo nemůže ovládat jiné, nemůže ani skrze ně ublížit někomu
třetímu.
Zkuste na té fotce najít tak děsně důležité a mocné pány (či snad
odlišit sféru jejich vlivu a zabrané území), jako jsou Trump, Putin,
Stalin, Hitler, Zeman či Kim. Tato jejich "moc" je v porovnání s
vesmírem naprosto bezvýznamná Aneb, jak bylo na konci 2. filmu původní Planety opic:
V jedné z nesčetných miliard galaxií
existuje hvězda střední velikosti. Na jedné z jejích oběžnic, modré a ne
příliš významné planetě, právě přestal existovat veškerý život..... A vesmír by byl: So what..?
Vedeme války pro slávu vojevůdců, která ve vesmíru nic neznamená a
bledne v porovnání s jeho velikostí, a vedeme války pro zdroje, jejichž
(získaný) součet je naprosto bevýznamný v porovnání se zdroji celého
vesmíru (často navíc vyplýtváme víc zdrojů, včetně těch lidských, na
válku, než pak následně získáme). Jsme jako dvě mraveniště, jejichž
mravenci se zabíjejí kvůli jedné mizerné kostce cukru, ačkoliv sama
mraveniště jsou ve skladišti obřího cukrovaru
Nejspíš asi nebudeme jediní blázni, kdo o kapitalismu diskutují takto do
hloubky, ať už mimo svět poníků a nebo jako někteří i s poníky:
Další jeho "pochvaly", například na poruchovost nových aut (dělá i na
volné noze a jezdí dodávkami), nebo na takové drobnosti, jako že třeba
nové auto nemá USB zásuvku (součástka za pár korun) či proč není
dorazové stahování okénka i u spolujezdce, nebo nedejbože na naši vládu,
snad ani nebudu kvůli mládeži citovat
Slušně citovat se dá snad jen jeho deprimace z práce, kterou dělá rád,
ale vedoucí mu ji dokáže krásně znechutit. V jeho firmě nastupuje
robotizace. Sice to zatím znamená, že nové stroje jedou vedle starých
"blbých", ale je schopen relativně snadno zaučit nové pracovníky.
Problém je, že když už se mu to povede, tak někdo nahoře přijde a
člověka mu sebere na naprosto jinou činnost.. a tady máš dalšího a snaž
se znovu. Není divu, že ho to přestává bavit.. ostatně, to asi každá
práce, kterou děláte pořád dokola, ať už stojíte za pásem nebo sedíte za
počítačem.
Zde zbývá (některým) kapitalistům jen zatleskat. Vyrábět antikapitalisty i z příznivců kapitalismu, to už je kumšt
Videa, která mi byla doporučena "kámošem":
První je nejen o našem panu premiérovi nebo o řepce či "kvalitních"
kuřatech, ale hlavně o dnešní době. Toto všechno je jen její projev a
důsledek. Pokud věříte na osud, tak můžete říct, že to prostě jinak
nešlo. Velké společenské změny většinou přicházejí v době, kdy pohár
trpělivosti lidí přeteče (do té doby se je daří držet "v lati" libovými
řečičkami o tom, jak vlastně stávky a protesty narušují blaho naší
společnosti).
Zatímco u prvního filmu se dalo docela dobře přemýšlet, u toho druhého
nechápu smysl, a rovněž i vzhledem k množství vulgarismů nedávám přímo
funkční odkaz ani na samotný film, ale kdybyste měli zájem:
Změnit svět není možné, mocní to nedovolí - to je taková otřepaná fráze.
Přitom svět se nám mění přímo před očima. Nevím, kteří mocní
nedovolili, aby se situace pro běžné dělníky posunula od 19. století do
21.století (odbory, zdravotní péče, výše mezd, čistota prostředí, délka
pracovní doby).
Nejmarkantnější změny můžeme sledovat na "zkostnatělých" strukturách.
Nejlepší příklad by mohla být zrovna ona Marxova oblíbená Anglie. Totiž
královská rodina. Budeme brát jako fakt, že dřív se třeba za zneuctění
vlády či Boha mohl někdo dostat i na šibenici. A dnes? Představte si
Anglii v roce 1900, jak zcela suveréně nejen, že dovolí členovi
královské rodiny vzít si neurozenou ženu (navíc herečku, rozvedenou a
ještě napolo černé pleti), a nemusel se vzdát titulu nebo trůnu, ale
ještě aby je oddával rovněž černoch v kostele* (správně technicky by asi
mělo jít o "negroidní rasu", ale tohle spojení mi nejde přes jazyk)?
Jak vidno, tradice se mohou změnit, a pravidla jsou od toho, aby se porušovala.
Pokud nejste flexibilní, vymřete. A pokud kapitalismus zatím přežívá,
znamená to, že se musí neustále měnit. A pokud se mění sám, lze ho i
změnit.
P.S.: Placatá Země nemusí být jediný blud, se kterým dnes žijeme. Dnes se bludaří stále ještě třeba i v reklamách: http://www.tvspoty.cz/jupi-superovocny-b...-s-jezkem/
(zřejmě postavené na tradici (kdysi tomu tak věřili, tak to budeme
omílat do nekonečna - co na tom sejde, že podobně jako u tradice peněz
to má zcela chybné základy; jen to jaksi "nevinně" indoktrinuje názor
lidí, hlavně dětí - dřív třeba
šířila bludy církev mezi prostý lid, i když vzdělanci měli jiný názor,
dnes to může být podobné, jen místo kazatelům nasloucháme médiím))
Dnešek je nejvíc svobodná a vyspělá doba právě díky penězům. Že by?
Bral bych jako zdůvodnění, že za to může kapitalismus. Protože ten v
dřívější společnosti dokázal nastolit podmínky pro velkovýrobu a rychlý
rozvoj. A to, že svoboda (demokracie) s kapitalismem moc nesouvisí jsem
tu (a v mé knize) probíral mnohokrát.
Aneb ony slavné několika (set) tunové kameny, které k sobě pasují na mm,
a často mají tak nepravidelné tvary, jako by se nám tím jejich tvůrci
chtěli vysmívat
Dokázali bychom to dnes? Nejspíš ano, jen při této velikosti by to asi
stálo dost práce. Ale dokázali bychom to bez naší technologie? Pak se
tedy nabízí otázka: kdo je vyspělejší?
30 tisíc indiánů dokázalo údajně za 70 let postavit tuto pevnost.
Porovnejte si to s tím, jak dlouho stavíme my o mnoho (nejspíš až o
tisíc) let později jednu katedrálu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sagrada_Fam%C3%ADlia
Jedno je ale jisté: ať už vyspělejší nebo ne, oni tu už nejsou. Tak si z
toho můžeme vzít příklad a snažit se neskončit jako oni.
Být námi bych raději moc nevyřvával, jak moc jsme vyspělí, aby si o nás
třeba nějací divoši v pralese nemysleli, že jsme blázni. Protože to spíš
oni mohou být ti, kdo tuto planetu zdědí (žijí více méně udržitelně, a
jsou schopni přežít i v přírodě). Naše civilizace, s tím jak se dusíme
ve vlastním smogu, kácíme a vypalujeme lesy či pralesy, a pak brečíme že
je sucho nebo záplavy, a hlavně otravujeme oceány (zdroj naší obživy),
spíš vypadá na někoho, kdo s velkou radostí tancuje na vlastním hrobě.
Asi bych rovněž netvrdil, že dnešek je nějaký absolutní vrchol našeho
vývoje. Není to konec v technologicích, nebude to ani konečné
společenské či ekonomické zřízení.
Je to skvělá civilizace - z ušlechtilých kovů. Bohužel je zamořena parazity se čtyřmi chapadly
A nebo jestli vděčíme konkurenci za dnešní svět? Nepochybně. Konkurence
(a mnohé další vlivy) během poslední etapy dějin vytvořila svět, který
dnes známe. Ale máme se čím chlubit? Na jedné straně stavíme obrovské
výškové budovy, máme nadbytek potravin, léčíme nemocné, létáme do
vesmíru, máme počítače, zábavu, vzdělávání, bohatství, relativní klid,
charitu, odbory, sociální systém, dobrovolníky, koníčky, možnost se
přátelit.. ovšem na druhé straně máme války, chudobu, nemoci kvůli
nedostatku peněz, zničené životní prostředí, život ve slamech či špíně,
krádeže, vraždy, stres, život ve strachu, znásilňování, vykořisťování,
neúctu k druhým či planetě jako celku. Chápu, že je celkem snadné
uctívat konkurenci jako svatý grál blahobytu, pokud patříte do té první
skupiny.
Kdo si takhle představuje blahobyt a život ve 3.tisíciletí?
Zdravotnictví. Nejde mi teď o systémové věci, jako je třeba výplata
nemocenské, její zneužívání či raději přecházení nemocí. Jde spíš teď o
to, jak s nemocnými pracujeme.
Vemte si takového jednoho člověka, co chytí nějakou nemoc a ať už kvůli
neschopence (byť ta se často může vypsat zpětně, ale pak už nelze
ověřit, zda byl člověk skutečně tak nemocný, jak tvrdí) nebo jen kvůli
obavě o své zdraví si zajede k lékaři. Jeho nemoc je zrovna nakažlivá,
ať už si to uvědomuje nebo ne.
Pokud nemá auto, tak sedne na bus či vlak, a je velká šance, že nakazí
nějaké další lidi cestou. No a když dojde k lékaři, často k obvodnímu,
sedne si do čekárny s dalšími lidmi, kteří si tam přišli třeba jen na
preventivní prohlídku nebo s úplně jinou nemocí, a opět je jistá, byť
malá šance, že je nakazí.
Původně jeden člověk tedy spolehlivé šíří chorobu, a náš systém na to
jaksi není moc uzpůsobený. Osobně bych jako nejlepší viděl řešení, kdy
nemocný zůstane doma. Lékař za ním přijede (i kdyby to měl být jen
diagnostický robůtek), a léky (a nákup, jako jídlo) mu rovněž doveze
nějaká zásilková služba. Minimalizovali bychom tím šíření nemoci, a jak
vidíme, nemocní lidé mají vliv na ekonomiku (nepracují, nebo pracují
hůře) a rovněž spotřebovávají zdroje na svou léčbu.
Takto by to mělo teroeticky fungovat dnes, ale když lidem řeknete: když
budete nemocní, tak buďte doma, ať se vyléčíte, ale zároveň se na vás
budeme automaticky dívat jako na simulanty, sebereme vám první 3 dny
mzdu a zbytek vás budeme platit jen z části, tak co si lidé vyberou?
Nehledě na to, že pak následná léčba daného pacienta s rozvinutou nemocí
nebo jejími následky, i kdyby zůstal sám, stojí mnohdy víc, než kolik
se ušetřilo na výplatě nemocenské (ale co, ani stát, ani pojišťovny
zřejmě pojem "prevence" moc nechápou - nejen u nemocí, ale ani u
kriminality).
Opět tedy můžeme dojít k názoru, že kdyby lidé nemuseli povinně do práce
nebo do školy, vyřešili bychom spoustu problémů. Byť i dnes existuje
spousta dočasných řešení, jako například zvyšování nemocenské, "donutit"
lidi vybrat si místo toho dovolenou, atd.
Jen jsme zase u toho: pokud je na planetě tak málo zdrojů, jak někteří
tvrdí, toto je jedna z cest, jak s nimi zbytečně neplýtvat (jinými
slovy: najednou jich bude dost pro všechny).
Příklad, jak snadno lze smést námitky proti robotizaci ve stylu "něco
nejde" (snadno myslím proto, že to je jen použití selského rozumu na
základě znalostí stavu dnešních technologií - tedy jsem to vymyslel jen
já a kámoš; kdyby se tím zabýval (jako že zabývá, jen nezávisle na mě)
někdo skutečně chytrý a v oboru, nejen, že by neměl problém to uvést do
praxe, ale nejspíš by vymyslel něco mnohem lepšího).
Podívejme se třeba, jak by mohli dostat padáka všichni lidé pracující v
autoservisech. Můžeme namítnout, že dnešní auta by roboti opravili s
dost velkými potížemi (u moderního auta máte kolikrát problém vyměnit i
žárovku - třeba u mého Kia Picanto musím, pokud praskne u SPZ,
odšroubovat celou výplň zadních dveří; u předního světlometu vyměním bez
"prodloužené ruky" jen potkávací/dálkovou žárovku, pro parkovačku musím
povytáhnout celý světlomet, protože se tam prostě nedostanu a to mám
ruce hubené).
Ale předpokládejme, že by konečně někdo navrhoval auta tak, aby byla
opravdu modulární, jednotlivé komponenty na sobě nezávislé, ale současně
kompatibilní (např. jak nyní jeden výrobce zahradní techniky, kterého
rádi ukazují třeba v Receptáři Prima nápadů, používá stejný typ
akumulátoru pro všechno nářadí - tak to samé, ale jen v globálu pro
všechny výrobce).
Jak by třeba roboti zajistili výměnu žárovky ve světlometu? Dejme tomu,
že by to nedokázali udělat na místě a nebo by jim to trvalo nějaký čas
(a lidé by například neměli náladu čekat 10 minut na výměnu takové
prkotiny, pokud by tedy auto do servisu nezajelo samo). Takže?
Udělat světlomet jako modul. Auto by se přistavilo, diagnostika by
sdělila, kde je problém (to už u žárovek uměla lepší auta v roce 2002),
robot by robotickým ramenem povolil pár šroubků (opět, už hezkých dost
dekád není problém), vyjmul by celý světlomet, zasunul by do socketu
nový (podobně jako připojujete/odpojujete třeba Flashku* ), a auto by
během necelé minuty odjelo (jakmile by na něj došla řada - a nebyl by
problém díky online propojení přesně říct, kdy se máte do servisu
přistavit, abyste nemuseli čekat - ale jistě uznáte, že by to asi
probíhalo mnohem rychleji, než např. dnešní STK, které by už v té době
vlastně bylo naprosto zbytečné - auta by se servisovala sama, a protože
by to nikdo neplatil, nesnažil by se tomu i vyhýbat, jen aby ušetřil, a
pokud by jezdila na elektřinu, odpadla by i ztráta času u emisí -
nehledě na to, že se během testu spotřebuje zbytečně další palivo).
Vyjmutý světlomet by putoval do výrobní linky na pás, kde by
inteligentní stroj poznal součástku (např. podle QR kódu), tedy by i
věděl, co s ní (podle výstupu diagnostiky), takže by u světlometu
oddělal kryt, jiné rameno by případně vyměnilo žárovku (pokud by to
nezvládl už ten původní robot - je mnohem efektivnější dělat roboty tak,
aby zvládali všechno - pak je nemusíte předělávat, stačí jen nahrát
nový software). Pokud stroje dokáží světlomet vyrobit, umí ho i
rozebrat, a tedy i opravit** https://www.youtube.com/watch?v=qyf8rXgkfls
Vše podle jednoduchého principu, že pokud je něco příliš komplikované,
aby to udělal jeden robot najednou, rozloží se to na víc jednodušších
věcí pro více robotů, které už zvládnou.
*) ta Flashka je mimochodem hezký
příklad, že lepší neznamená automaticky větší spotřeba zdrojů:
porovnejte dnešní flasku třeba 256 GB a flasku z dřívější doby, třeba 32
MB - já bych řekl, že jsou asi tak stejně velké, takže plastu je tam
stejně, a kdo jste viděl její vnitřnosti - https://www.google.cz/search?biw=1426&bi...xCZNO06NPs
- těžko budete tvrdit, že nemůžeme místo 32 MB vyrábět 256 GB disky jen
proto, že pro ty lepší nemáme dost materiálu, a tedy musíme dělit lidi
na ty podřadnější a ty lepší bohatší, protože v konečném důsledku
výrobou horších čipů prožíráme zdroje pro všechny)
**) Oprava = v nejhorším rozberat na
součástky, součástky poslat do skladu, špatnou recyklovat/nahradit, ze
skladu přijdou součástky, znovu postavím. Opraveno. Byť v reálu by to
nejspíš probíhalo prostě jen tak, že by se odstranila vadná součástka a
místo ní se dala nová. A ta stará součástka by zase šla na pás, kde by
se s ní jednalo naprosto stejně jako s původním světlem: diagnostika,
rozberat, vyměnit, složit, opraveno, připraveno k dalšímu použití. Kde
je tam potřeba člověka? Nikde..
Zajímalo by mne, zda ti, co nevěří v možnost nahradit lidskou práci,
vůbec znají již dnes dostupné robovysavače a robosekačky, a nebo jim jen
nedochází souvislost (či snad nejsou schopni alespoň interpolace, když
už ne přenosu principu do dalších odvětví?). Na to, že třeba topinkovače
nebo kávovary často nahradily lidskou práci už dávno (ve smyslu, že
člověk vypadl z určitých částí řetězce přípravy kávy), byť ještě jako
totálně blbé stroje, jsme si už tak zvykli, že to ani nepovažujeme za
důkaz změny (ona existovala doba, kdy lidi neměli mobily?? Ona
existovala doba, kdy si člověk musel kávu nejprve namlít než ji uvařil? A
on musel nejdřív do lesa na dříví, aby si zatopil a mohl tedy něco
uvařit?).
Když bych navázal na ten článek (blog.idnes) o našem mylném vnímání
středověku (tam bylo řečeno, že učenci díky objevu setrvačnosti
"osvobodili vesmír od inteligencí, které jím v rámci sfér musely do té
doby stále hýbat"), tak můžeme stejně tak prohlásit, že bychom měli
objevit opět něco, co by osvobodilo "lidskou inteligenci od nutnosti
neustále hýbat světem". Nežijeme v Equestrii, Země nás nepotřebuje, aby
se měnil den a noc, tak proč bychom se neustále museli snažit se v ní
hrabat, a podvolovat tomu (práci) všechno? Ať to dělá nějaká jiná
"síla"..
Robotizace má totiž i jiný potenciál než jen osvobodit lidi od práce. Co
třeba doprava? Kdyby bylo každé vozidlo autonomní, případně ta, která
by mohli řídit lidi, by měla systémy zabraňující kolizi (a vůbec
nehodám, což už se dnes do aut montuje - samočinné brzdy, adaptivní
tempomat, ESP, rozpoznávání chodců a značek, a další systémy), nemusela
by auta obsahovat tolik bezpečnostních prvků, a jejich konstrukce by
nemusela být ani tolik bytelná. Karoserie by tedy mohla být hliníková
nebo i jen plastová (3D tisk).
Auta by rovněž mohla být menší pro osobní městskou dopravu (a větší pro
meziměstskou). Není třeba mít univerzální vozidlo, které sebou tahá 1
tunu oplechování spodku kvůli terénu, když se přitom 90% času pohybuje
po asfaltu a ještě k tomu 50% z toho ve městě. Kdyby auta měla 2-3 metry
místo 4-6 vyřešili bychom spoustu problémů s parkováním (možná i s
dopravními zácpami - na stejně dlouhou silnici by se vešla kolona s
větším počtem aut, a také by stihla za stejný čas projet semafory).
Lehčí a menší auto znamená větší dojezd, úspora energie, vyšší dynamika a
další benefity. Nehledě na to, že spotřebují také méně materiálu (např.
rozdíl hmotnosti auta 250 kg vs. 1.25-2.5 tuny), tedy by skutečně
nehrozilo, že by každý na světě nemohl mít vlastní auto kvůli nějakému
údajnému nedostatku zdrojů. Rovněž by tolik neničila mosty nebo vozovku
obecně, a tedy kromě úspor na opravu škod a léčení lidí (méně nehod)
bychom ušetřili i zdroje na opravu komunikací.
Pro vás třeba nemusí být představa
světa, kde by lidé neumírali kvůli neschopnosti jiných lidí (tj.
systému), a žili v hojnosti, nějak spojena s přátelstvím, ale pro mne to
je ten nejvyšší level přátelství - celoplanetárního. Pokud se dnes bere
jako záslužný čip zachránit někoho z hořícího auta nebo před
sebevraždou skokem z mostu, o co záslužnější čin by bylo prosadit svět,
kde by k takovým událostem předně nemuselo docházet? Je snad záchrana
lidských životů a jejich důstojnosti méně přátelská než pomoct
kamarádovi s nešťastnou láskou?
Pak už lze snadno řešit i namítky typu: roboti budou mít problémy
nahradit třeba zedníky. Ano, pokud si představujete, že namísto lidského
zedníka tam přijde nějaký humanoidní android se zednickou lžící a začne
nahazovat cihlovou zeď omítkou
Ale já si představím 3D tiskárnu na domy (ideálně autonomní, aby si tam
i sama dojela, a když se umí ve vesmíru rozložit sonda, dokáže to i
pozemská tiskárna), takže jsem nejen nahradil šmahem zedníky (protože
jsem prostě celou tu profesi zrušil a nahradil ji profesí 3D tisku
domů), ale i přidavače nebo řidiče
A co betonárka? Musejí i tam být lidi a nebo si ten cement udělá sama? A
jiné stroje jí na to dovezou suroviny, které jiné někde vytěžily (říká
se tomu dělba práce, a to není utopie, ale realita).
Toto přeci není o žádné utopii.
Většina lidí, co si najde fakta o dané problematice (což v podstatě
znamená vědět hodně věcí o všem), pak přestává papouškovat cizí názory o
nějaké nemožné nespecifikované utopii, ale začíná se rozumně bavit ne
jestli, ale co, jak, kdy a proč..
Rozhodně bych ale pak nepřemýšlel, jakou novou profesi bych pro ty
propuštěné zedníky vymyslel, třeba aby místo semaforů na křižovatce
řídili dopravu nebo je postavil ke každým dveřím, aby je otevírali a
zavírali. Protože už jen tím, že tito lidé do té práce budou muset
povinně dojíždět: jednak může vzrůstat jejich deprimace (a kdo ví, co
pak takový člověk udělá, až mu "rupne v bedně") a jednak na dopravu
zbytečně spotřebovávají společné zdroje, které se mohou použít na něco
užitečnějšího, než jen na udržení dojmu, že každý je vlastně
nepostradatelný, a že když nebudou skoro všichni makat, tak lidstvo
zkolabuje. Kromě toho, pokud je stroje dokázaly vykopnout z jejich
původní práce, nejspíš to dokáží i v té jejich nové (a budou v tom
efektivnější: semafory jsou lepší než policista, dveře mají fotobuňku).
Rozhodně bych se zamyslel nad jedním zajímavým příkladem, který nám
poskytuje automobilový průmysl: čím méně lidí je v něm zaměstnaných, tím
efektivnější je (více vyrobených aut - když si ho porovnáte dnes a před
100 lety). Jinými slovy: čím víc práce dělají roboti, tím je efektivita
vyšší. I když nelze jít až na 100% (jednak proto, že žijeme na konečné
planetě nebo v konečné sluneční soustavě, a jednak proto, že byť by šlo o
1 člověk na milion robotů, nejspíš vždy někdo jako organizátor
zůstane), můžeme interpolovat, že pokud snížíme počet zaměstnaných lidí
limitně k nule, tak efektivita vzroste limitně k nekonečnu (za
předpokladu, že to stávající technologický pokrok dovolí). A pokud je
efektivita blízká 100%, neexistuje odpad ani nedostatek (pokud vezmeme v
potaz dnešní zdroje naší planety a počet lidí na ní).
Čili.. řešit problémy nezaměstnanosti
nebo hladovějících lidí? Zbytečná ztráta času.. vyřešme pořádně problém
výroby (robotizace, AI), a všechny tyto zástupné problémy odpadnou samy -
pokud bych si mohl vypůjčit příklad ze starší hry Doom II, kterou
nejspíš bude dost lidí znát - tam, pokud jste bojovali proti Pain
Elementalovi nebo závěrečnému bossovi, tak bylo naprosto zbytečné
soustředit se jen na ničení vyflusnutých ztracených duší nebo jiných
monster, protože daný nepřítel je prostě flusal dál a dál, a brzy byste
neměli s čím bojovat - cíl se soustředil hlavně na zničení prvotního
nepřítele: problém s množícími se monstry se tím pak vyřeší sám)
Trh by měl zajistit efektivitu sám, jenže to zase kolabuje na
spotřebitelích. Kdyby spotřebitelé skutečně požadovali maximální kvalitu
a minimální ceny, musel by trh chtě nechtě dělat všechno efektivně, aby
jejich požadavky uspokojil (jinak by neprodal). Problém je v tom, že
jsme zlenivěli, a smířili se (nebo si to nechali vnutit například
reklamami jako standard) s nízkou kvalitou za nízké ceny. Čili, opět
jsme u toho: líní a neschopní lidé položí jakýkoliv systém. Ani
kapitalismus ani socialismus proti tomu nemá páky, protože oba jsou
zároveň postavení na tom, že ti líní a neschopní lidé musí nejen
kupovat, ale zároveň i vyrábět! A když není požadavek na efektivitu na
trhu, co nutí výrobce, aby byli efektivní? Ne ve smyslu finančních
nákladů, ale z hlediska udržitelnosti? Nic, protože být efektivní
ekonomicky v reálu dnes znamená prodělat kvůli vyšším nákladům v
monetární ekonomice (např. tím, že byste při výrobě brali ohled na
životní prostředí - každý, kdo se vykašle na filtry u komínů nebo u
splašků bude vyrábět levněji než vy, takže končíte, nazdar).
Ale občas se najdou super příspěvky, např. reakce na tento příspěvek:
A co tak se zkusit z toho všeho
technokratismu vrátit k přírodě, normální remeslne práci, odpoutat se od
mezinárodních trhů a globalizace?
zněla:
Jo jo návrat k přírodě, hladomorům, nedostatku... ne díky
Trefné..
A nebo:
Takze kdyz diky automatizaci mate ve
fabrice misto stovkyu lidi dva tak je to v pohode, ale kdyz nahradite ty
zbyvajici dva tak je to pr**er?
Z ekonomického hlediska trhu nebyl problém. Těch 98 lidí prostě dělá
práce, které se objevily jako důsledek industrializace - mnohé jsou
užitečné, mnohé spíš umělé*. Průšvih bude, že teď nejde o to, že
propustíme ty 2 zbývající z fabriky, ale dalších 98 z každé stovky,
která pracuje v těch nově vzniklých odvětvích (alespoň z těch, na které
počítače a roboti dosáhnou**). Takže co uděláme? Vytvoříme další a další
umělá zaměstnání, a povinně tam lidi naženeme, nebo se na to konečně
vykašleme? Protože kdo bude skutečně mít nějaké nápady a zájem, tak si
své povolání vytvoří sám. Jediný rozdíl bude v tom, že tentokrát to bude
zcela dobrovolné (na jeho vykonávání nebude existenčně závislý)
*) Trh stále není jeden obří monopol.
To, že nějaký kapitalista udělá továrnu s roboty, čili bude chrlit
obrovské množství výrobků, a tedy bude potřebovat mít odbyt, tj. hromadu
spotřebitelů s penězi, aby si jeho výrobky mohli koupit, vůbec
neznamená, že ostatní kapitalisté (konkurence) mají povinnost ty lidi
zaměstnat, tedy jim dávat mzdu, aby měli peníze a mohli si u někoho
jiného něco koupit
**) nejde o to, že roboti MUSÍ
nahradit lidi ve všech profesích. Jde o to, aby lidé NEMUSELI pracovat v
těch profesích, kde je roboti mohou nahradit. Pokud ale budou chtít
pracovat, proč jim bránit? Vtip je v tom, že jim v tom bude bránit spíš
dnešní systém, protože z hlediska ceny práce budou pro danou práci v
porovnání s roboty prakticky nezaměstnatelní.
Už jste někdy přemýšleli o tom, že do skupiny "nezaměstnaných" (tedy
těch, kterým práci sebrali roboti či počítače) mohou spadat i vlastně
lidé s pracovní smlouvou? Co takový úředník? Nebo šmejd? A jiné profese?
Nespotřebovávají tito lidé zdroje jen kvůli umělé zaměstnanosti? Je
zloděj umělé zaměstnání? V podstatě ano. Aby přežil, musí pracovat (něco
dělat), ať už chce nebo nechce. Ale je jeho "povolání" užitečné
společnosti?
Pokud bychom se na pojem "zaměstnaný" měli dívat spíše z pohledu, zda
skutečně zabezpečuje životní potřeby jiným lidem, planetě či zvířatům, a
přitom danou práci nemůže dělat stroj nebo i počítač (místo právníka
skutečně nepotřebujete androida - stačí jen obyčejný program), kolik
lidí by o sobě skutečně mohlo říct, že jsou efektivně zaměstnaní? Já třeba ne.. ani moje maminka (a to pracuje v kuchyni jako pokladní)
Líbí se mi ta myšlenka, jak otestovat užitečnost zaměstnání pro lidi.
Pokud uděláte stávku, a spoustu lidí tím naštvete nebo omezíte (či snad
nedejbože ohrozíte), jako například popeláři, doktoři, řidiči autobusů,
aerolinky, atd. tak jste pro lidi důležití. U některých profesí to
nemusí být hned zřejmé, ale dlouhodobá stávka například filmařů či
učitelů by se projevila v budoucnu (možnou negramotností, snížením
výroby (nedostatek kvalifikovaných pracovníků), nudou, atd.). Ale už
jste viděli, že by stávkovali třeba takoví právníci nebo politici?
Asi raději ne, protože by se mohlo ukázat, že by si toho rozdílu nikdo
nevšiml (pokud by se situace spíš ještě nezlepšila). A můžete namítnout:
tím pádem je armáda užitečná. Jak to? No protože když bude česká armáda
stávkovat, tak nás může napadnout cizí armáda. Jenže v tom to právě je.
Nestávkovala armáda, ale jen její část (jeden stát). Podle stejné
logiky byste mohli říct, že vlastně nikdo nepotřebuje pekaře nebo
doktory, protože pokud by začali stávkovat, dotáhnete sem ze zahraničí
jejich náhradu
Armáda není o od toho, aby bránila mír. Armáda je první, kdo jej
poruší. Jen se na to nesmíte dívat ve stylu "to oni". Kdo si pamatujete
závěr Lvího krále 2 - https://youtu.be/pByvTF5Q3Zo?t=159 Pokud totiž vypukne válka, bude civilistům šuma fuk, kdo to začal, a čí bomby na ně zrovna padají..
Bohužel ekonomika a systém cen nepracuje na principu užitečnosti, ale
dostupnosti a poptávky. Jinými slovy: pokud něco lidé chtějí a je toho
málo, bude to drahé. Pokud je něčeho hodně, bude to levné. Když budou
všichni chtít záchodové prkénko ve zlatě, bude drahé (a taky je). Nikdo
ale zřejmě nechce čistý vzduch (a nebo si myslíme, že ho máme dost),
takže je levný (ve smyslu, že nic nestojí s ním plýtvat a znečišťovat
ho). Pokud je nějaká profese volně dostupná, zvláště ty s požadavkem na
nižší vzdělání, bude i méně placená, bez ohledu na to, jak moc je
užitečná. Právník je v podstatě méně užitečné povolání pro život než
třeba popelář nebo pekař, ale protože právník musí chodit nejprve do
školy, je placen lépe, byť je užitečný v podstatě jen v umělém systému
práva. Popelář je naproti tomu užitečný nejen v naší civilizaci, ale i v
přírodě obecně (supi a hyeny třeba, a dále včely či mravenci jakožto
"pekaři") - čili není kulturně závislý (naproti tomu právník by byl k
ničemu i lidem před 5000 lety, a to už jsme jakousi civilizaci měli).
Jestli máte pocit, že není dost zdrojů, co si je vzít zrušením většiny
zbytečných zaměstnání? Já v nich vidím mj. třeba jen spotřebu benzínu na
cestu do práce a zpět (když už nás média straší tím, že je ropy málo).
Ona i ta výroba talárů nebo tanků pro armádu nejede z božího slova..
Pokud mi nějaká profese není užitečná v přírodě, tak je na nic
Čili, pekař chleba ano, tvůrce filmů ano (nejen chlebem živ je člověk),
cukrář.. dejme tomu ano, výrobce vrtaček.. proč ne, nejen nůž se v
přírodě může hodit; právník.. eh, ne
Čili, je tu drobný rozdíl: nutit někoho pracovat, zvlášť pokud by to
znamenalo, že si najde absolutně společensky zbytečné zaměstnání (nebo
ho jako člověk dělá neefektivně), se trochu liší od situace, kdy by lidé
pracovat nemuseli, a přesto by dělali absolutně společensky zbytečné
věci nebo by v nich byli neefektivní. Protože tomu druhému se říká: mít
koníček
- Jediné řešení je podle mě zaručený příjem, pracovet budou ti, kdo chtějí víc a mají na to mozek.
- Přece nechceš, aby ti pracovití, úspěšní financovali válení těm líným...
- Ale to nebude financovat práce těch úspěšných, ale práce strojů.
- Úspěšní budou vlastnit společnosti se stroji.
- Tak z nich budou platit daně a budou živit ty, kterým práci vlastně sebrali.
- no, a nebo ty stroje nalozi pekne na kolecka, a odvezou nekam, kde se
dan ze stroju platit nebude ... a jsme si zcela a naprosto jist tim, ze
VZDYCKY tady bude dostatek statu, ktere se budou s radosti a s usmevem
na rtech ucastnit libovolneho danoveho dumpingu, nebot to pro ne bude
ekonomicky vyhodne.
- Možná, pak budou ale potřeboivat někam vyvážet. A původní cílové země
už to kupovat nebudou, protože propadnou do bídy a anarchie.
- To těžko. Stroje budou stále v soukromém vlastnictví. Vlastníš stroje =
máš obživu. Nevlastníš stroje = umři na chodníku, nám pánům
kapitalistům je to fuk, almužnu nečekej,
- Kapitalisté potřebují trh. Pokud nebudou pracující, kteří budou dostávat mzdu, tak trh zanikne.
- Problem za 30 let bude v tom, ze bebudeme mit co jist, co pit, co
dychat. Řeky budou spinave a nebo bez vody. Nebude kudy jezdit, protoze
silnice budou precpane, nebude kam chodit na prochazky, protoze vsude
bude zastavba. A nasi spoluobcane budou mit sikme oci. Invaze Cinanu do
zbytku sveta uz totiz probiha.
- V klidu. Cyklostezek bude dost.
- Proč by se někdo mnohem inteligentnější nechal ovládat od "blbce". To nedává smysl.
- Protože program. Proto.
- pokud mi zachovají současnou zivotni uroven, s radosti budu dobrovolne nezamestnany.
- Možná by zaměstnanost mohl zachránit kosmický výzkum, pokud by lidé dokázali vytvořit kosmické koráby a kolonizovat vesmír....
- Kolonizovat vesmír v lidském těle nelze. K tomu se právě hodí roboti.
- Nové pracovní zařazení: ASISTENT ROBOTA
- Tak masova nezamestnanost uz je prakticky dnes, akorat se dobre
maskuje. Stat vyzivuje obrovske mnozstvi uredniku, kteri jsou uz dnes
zbytecni. Nedavno jsem si sel vymenit ridicak, protoze mu skoncila
platnost. Tak jsem zavital na urad, kde bylo dvacet prepazek plnych
uredniku. Urednice vyplnila formular a ja tam pujdu jeste jednou. K cemu
to ale bylo potreba? Novy ridicak mi mohli poslat postou automaticky
pred skoncenim platnosti. Nebo jeste lepe zadny ridicak vubec
nevydavat... dopravni policie ma stejne online data, tak muzou ridicak
overit podle obcanky(stejne to tak delaji, kdyz si ho clovek treba
zapomene). A takovy urad je v kazdem meste. A podobnych uradu je
spousta.
- Jo.Robot pomašíruje do práce a člověk na pracovní úřad.Myslím,že
technika by měla usnadňovat LIDEM dřinu,né je nechat hladovět.;-(
- Praci nemate od toho aby vas uzivila, ale aby uzivila majitele tovarny. A dnesni platy tomu dneska leckde odpovidaji.
- Tzn ma usnadit vydelek majiteli tovarny. Ale nebojte se. Tak hrozne to
nebude. K cemu tovarna plna robotu, kdyz nebudou mit co vyrabet,
protoze lidi bez prace nebudou mit na to, si neco kupovat. Ony jsou to
spojene nadoby.
- Vetsi rozsireni robotu bude znamenat narust poctu zamestnancu
predevsim tech uradu, ktere budou regulovat pouziti robotu. Dalsi
urednici budou vymyslet direktivy a normy pro roboty. Prace pro uredniky
bude vzdycky, i kdyby nebyl vubec zadny prumysl a vubec zadne sluzby,
protoze objem prace, kterou musi urednici vykonat vubec nezavisi na
obtiznosti ukolu, ale ridi se Parkinsonovym zakonem - Urednici si
navzajem pridelavaji praci. Co drive zvladl jeden urednik, to dela dnes
10 uredniku a v budoucnu muze totez delat treba 100 uredniku. Neznamena
to, ze by pracovali mene. Drive jednoduchy ukol se dnes rozdeli na dilci
ukoly, kazdou cast dostane jiny urednik, potom to musi dat dalsi
urednik zase dohromady a nakonec to musi nekdo schvalit.
- Apropo... tento trend je zde již delší domu. Zatím se to řešilo tak ,
že polovina z těch, kteří vlivem rozvoje přišla o práci zůstala na
pracáku a pro druhou polovinu byly vytvořené zbytečné pozice. Aby tento
svět fungoval , bude muset být vytvořeno mnohem a mnohem více zbytečných
profesí . Pak si však kladu otázku , zda tento vývoj je pro lidstvo k
něčemu dobrý...když technikou odstraním řidiče a zároveň pro tohoto
člověka budu vymýšlet práci...
- Tak to je otazka,jak bude budouci spolecnost vypadat...Slunickar jako
jasi treba mysli,ze roboti prace bude vyuzita tak,aby byla vyssi
produktivitapracre,takze mnohem kratsi pracovni doba ci naopak
garantovany prijem...Temnejsi verze je,ze armadu robotu bude vlastnit
uzka skupina lidi a ostatni jako nepotrebni budou zivorit v
jeskynich....
- Jaký smysl má ta temnější verze ?
- I při operaci, musí být neurochirurg přítomen nehledě na to, že nelze
nahradit myšlení neurochirgu tj. stroj nedokáže určit diagnozu,
konzultovat s pacientem apod. Ano existují v medicíně roboti, ale
VŽDYCKY JE TAM PŘÍTOMEN LÉKAŘ. Lékaří se o svou práci DLOUHO bát nemusí
- V budoucnu tam přítomen být nemusí. Bude stačit program, který
vyhodnotí data a provede úkony - lépe než člověk. Je však otázkou , zda
taková operace nebude nakonec dražší
- To nebude trval těch 30 let , ale mnohem a mnohem déle.
- Nebude - bude levnější protože program bude jeden - čím víc opakování
tím levnější. Nic co se dá opakovat v jakékoli formě neunikne
robotizaci.
- Lidský mozek je natolik složitá záležitost (ani dnes není všechno
vědecky prozkoumáno) , že tvořit nějakého robota a nějaký software je
mimo. Ano, dokážu si představit robota , který bude umět diagnostikovat
chřipku, ale operovat mozek v následujících třiceti letech ani
náhodou...
- Je jedno jak je co složité. Neurochirurg má svůj set znalostí a z nich
vybírá způsoby použití na nečem, co se nějak chová (mozek) Všechno to
jsou ve svém smyslu konstanty, kdy se činnost (operace) opakuje s trochu
jinými proměnnými > jde to automatizovat. Je mi líto. Složitost v
tom nehraje žádnou roli - hraje roli pouze v tom kdy příjde automatizace
na řadu.
- Kdyz podnikatel vyhazi stovku delniku a nahradi je roboty a jednim
specialistou, tak pri tom nebude uvazovat o nejake zivotaschopnosti
ekonomickeho modelu. Pro nej to bude proste levnejsi a co bude delat ta
stovka lidi uz neni jeho starost.
- a kdo bude ty výrobky kupovat?? roboti?? lidi nebudou mít za co, páč nebudou mít práci...
- Přesně tak. Celý tento model je založen na tom ,že dav vyrábí a dav
nakupuje. Pokud nebude , kdo by nakupoval , jde celý systém do kelu..
- Ale nejde. Uz dnes mame hromady nezamestnanych, invalidu a lidi se
zbytecnym zamestnanim(nejaky statni urednik na prepazce, ktery akorat
soupe papiry) a ti vsichni nakupuji i dnes, prestoze nic nevyrabi.
- Dříve pracovalo třeba 80 % lidí v zemědělství, dnes 3 %. Jak je možné,
že těch 77 % není dnes nezaměstnaných? Přirozeně našli uplatnění jinde.
Tím že už nebyli potřeba v zemědělství, vznikly nové profese, které do
té doby nemohly existovat, protože na ně nebyli lidi. Další takové
vzniknou i v budoucnu. Strach z nezaměstnanosti je naprosto nesmyslný.
- Přesně. Jenže masivní robotizace zasáhne VŠECHNA odvětví, nejen zemědělství.
- Vzniknou nové, kde roboti nebudou moci být. Něco se vždy najde, dokud
roboti nepřekonaní nás jako živočišných druh, ale toho se jen tak
nedožijeme.
- Manualni odvetvi....robot schopny plne nahradit napr.zdravotni sestru je uz ziva bytost a jsme zcela jinde....
- Nedívejte se na to tak, že se něco nahradí zcela. Zdravotní sestru
nemusí plně nahradit. Ale může nahradit určitou část jejích činností.
- Lidské společenství stojí na tom, že majoritní většina respektuje jeho
pravidla a zákony výměnou za to, že obratem získá možnost v jeho rámci
fungovat, jinými slovy daný jev (v tomto případě technický pokrok) musí
sloužit lidstvu a nikoli lidstvo tomuto jevu. Pokud by tenhle základní
požadavek nesplnil a stal se tudíž pro majoritní část společnosti
negativním jevem, mělo by to jednoduše za následek to, že by povstala a
odstranila jej, což by v tomto případě znamenalo nejspíš vyházení
techniky a techniků z oken, tak jak to dříve bylo třeba s feudály a
nahrazením systému nějakým "primitivnějším", který však umožní většině
obyvatelstva normálně fungovat.
- Roboty a jimi nabizene sluzby musi nekdo kupovat....., kdyby byla
nezamestnanost diky nim tak astronomicka , nebude tenhle ekonomicky
model fungovat..... Podle me je to nesmysl
- kupovat a prodávat se stane přežitkem. Si prostě co budeš chtít
vytvoříš skrz nástroje. šťastnějším tě to neudělá, ale možné to bude
- ty nastroje a material si poridite jak?
- On bude zo začiatku výhodný. Prestanú sa vyrábať lacné veci v
miliardách kusov,ale budú sa vyrábaŤ len luxusnejšie výrobky,ktorých
stačí predať pár miliónov/viď. úspech Apple/ tá stále sa svedšujúca
skupina nepotrebných ludí nebude nikoho zaujímať.
- To bude záležet na zaměstnavatelích.
- Jo, to mame ve fabrice uz leta. Mame robota, co usetri praci 15 ti
lidem, a mame dalsich 20 specialistu kteri ho udrzuji v provozu ;-D
- Pak je vaše vedení na hlavu. Jestli 20 specialistů obsluhuje jednoho
robota - jenom Mirku, aby to nebylo tak, že 20 specialistů obsluhuje 15
robotů, kteří zastanou práci 15*15 lidí...
Ale dnešní dobu to myslím vystihuje celkem trefně
OT: v dané diskuzi přispívá i jistý Bronislav Haken.. no nic, jen mi zrovna takové spojení přišlo celkem vtipné ale nejspíš to bude jen velká shoda náhod.
Navíc se zdá se, že pro hromadu lidí se jeví asi jako "nejlepší" řešení
krize zaměstnanosti regulace populace planety. Paradoxně to říkají ti,
kteří by byli odejděni spolu s námi (dolních 80-99% ). Takže, abych to
pochopil: 7 miliard 990 miliónů lidí se nechá dobrovolně povraždit od 10
miliónů lidí? No, jestli to bude fungovat tak, že těch 10 miliónů
zaplatí 100 miliónům, aby postupně elimovali těch zbylých 7 miliard a
něco, a následně sami sebe (to poslední, co nakonec mocnář potřebuje,
aby přežili ti, kteří jsou schopni něco řešit - protože když byli
ochotni zabíjet pro něj, mohou být ochotni zabít jeho), tak ano, to dává
smysl a pak si takový konec jakožto lidstvo nepochybně zasloužíme..
Řešení v podobě redukce lidstva je takový ten styl "myšlení bolí", aneb "když noha bolí, prostě jí uřízneme"
S čím ale mohu souhlasit, že se těžko představuje, jak nějaký přechod
bude vypadat. Jsem si ale jistý, že podobně těžké mohlo být pro lidi v
ČSSR v 1979 představit si, jak se z toho, co mají, dopracovat ke
svobodným volbám a zrušením celnic na hranicích. A pak se to nějak
povedlo (a kupodivu to šlo i bez násilí). Nebo aby se život pro dělníky a
chudé lidi proměnil z 18. a 19. století na dnešní podobu. Byť to skoro
vypadá jako přesun z pekla do ráje, stejně k tomu nějak došlo.
Jen tím chci říct, že to, že si něco neumíme představit, ještě
neznamená, že se to nějak nemůže stát (spíš to něco vypovídá o naší
nízké představivosti ).
Je to stejne jako s prichodem
pocitacu. Nejaci radoby vedci uz pred 40 lety predpovidali, ze se usetri
cele lesy, protoze nebude potreba tisknout na papir. Take predpovidali,
ze urednickou praci pocitace hrave zastanou a vetsina uredniku nebude
potreba. Skutecnost je opacna.
Vážně? A není to spíš v tom, že kdyby se každý email a SMS zpráva, co
profrčí dneska světem, musel(a) vytisknout a poslat v papírové obálce
nebo autem, tak by nejen, že nebylo dost aut a paliva, ale už by nejspíš
ani neexistovaly ty lesy? Protože bez toho bychom nemohli být schopni zvládnout ten přenos informací, co máme dnes.
Zatím to nehrozí na 100%, ale o co by se v podstatě jednalo? Šlo by o daň z chudoby. Jinými slovy:
Pokud nejsi dost bohatý na to, abys měl stále relativně nové auto, a jsi
tak drzý, že auto chceš vlastnit (nebo ho potřebuješ), a nejsi ochotný
si třeba vzít úvěr na nové, tak tě potrestáme tím, že budeš platit!
Jinými slovy: čím jsi chudší, tím víc budeš platit
Přitom to ani tak nemusí být myšleno (politici se třeba jen snaží
zaplácnout díru v rozpočtu, a na nějaké ovládání světa se tu vůbec
nehraje).
A z rozhovorů s lidmi vím, že už jen existence návrhu takové věci či jen
mýtu o jeho existenci dokáže dost z nich pěkně vytočit (vlastně mě na
to upozornili oni). Pěkná práce, jen tak dál, přesně tohle potřebujeme..
No ale i to je pak výhoda nejen socializace v reálném životě, ale dnes i
internetu: lidé se hned dozví o každém průšvihu (pokud mají zájem), a
stejně tak se rychle rozkecá, že tam či onde si lidé vydupali vyšší mzdy
nebo lepší podmínky, tak proč se o to nepokusit taky, že? I takové věci
se člověk dozví na narozeninách svých příbuzných, kde o tom mluví ne
zrovna moc přátelsky naladění pracující.
Už za nás jsem považoval maturity jen za zbytečnou buzeraci a strestování studentů, a to ještě nebyly státní.
Co ukazuje téměř 50% neúspěšnost lidí v matematice? Že ji školy učí špatně! Nikoho z nich nebaví se jí naučit chápat
Kdyby by to bylo pár %, tak budiž, ale proč má být tedy povinné dělat
něco, co polovinu dané skupiny nebaví? Když máte na výběr dělat něco, co
vás baví a co nebaví, tak co si zvolíte? Tady se vás ale na to nikdo
neptá. Tedy, další svoboda šla do háje..
Ve škole nám říkali, že se nám po ní bude stýskat, až budeme pracovat.
..aneb můj "oblíbený" anarchokapitalismus v lepším světle..
Dost často se totiž stává, že se AnCap pere s RBE, asi jako Islám s
křesťanstvím. A já se snažím vymyslet, co s tím (pro sebe), protože
myšlenky jednoho zastávám, a myšlenky druhého zatím ne úplně znám a
chápu..
Tento (ne zrovna krátký) příběh ilustruje změnu myšlení člověka, který
opět poznal, že když si o něčem neznámém něco nastuduje, přestane z toho
mít iracionální strach a cítit se ohrožen jinými názory.
Většinou nediskutuji přímo s autorem příspěvků, kterým se věnuji, a to z
pár důvodů. Často na ně reagoval podobně už někdo jiný, a navíc nemusím
obtěžovat původního pisatele svým myšlením. Tedy diskutuji vnitřně
vlastně sám se sebou, dokud se mi příspěvek nepodaří nějak podpořit či
vyvrátit. Protože v jednu chvíli s přispěvatelem nesouhlasím, ale o pár
příspěvků dál se téma posune, a už jsme zase na stejné vlně. Přispívat
do takové diskuze nemá cenu, dokud ji nemám pročtenou celou, jenže když
se tak stane, už není co přispět (a na drobných nejasnostech či
rozdílnému přístupu k řešení nemá cenu lpět, protože.. není záruka, že
moje řešení a předpověď budoucnosti je správné).
Co následuje, je má vnitřní debata nad klady a přínosy obou soupeřících
směrů.. či naopak možnými riziky. A kdo má rád spoilery, tak už předem
řeknu, že to skončilo téměř s remízou. Ostatně nelze hodnotit záporně
myšlenku, kterou se zabývají očividně alespoň průměrně inteligentní
lidé, a co si budeme povídat, byť tíhnu víc k TZM než AnCapu, způsob,
jak mnozí obhájci TZM/TVP odpovídali na dotazy mi taky zrovna euforii z
poznání nepřinesl..
A byť jsem větším příznivcem TZM, vzhledem k nutnosti postupné změny si
dokáži typnout, který z těch směrů se prosadí (pokud se prosadí) jako
první - a bude to AnCap (nevyžaduje tolik změn). A uměl bych si
přestavit i hybrida obou směrů, viz. úplný závěr. Aneb, proč žít ve
stylu "buď jen A nebo jen B"?
..čili, klidně můžete hodně kapitol v
tomto textu přeskákat či skočit až úplně na část "Ruku v ruce" ve svém
vlastním příspěvku.. je to na vás.. mě sepisování myšlenek pomáhá si je
utvářet, a když už jsou sepsané, není důvod si je syslit pro sebe, byť
jsou často úplně k ničemu
Dědictví
Je správné platit někomu v současné době za službu (ať už je fyzická
nebo jakákoliv jiná - prodej židle nebo prodej elektřiny či filmu).
Horší to bude obhájit, až budou většinu toho dělat stroje*.
*) I programování strojů se nejspíš
změní. Už dnes se navrhují budoucí roboti (jako šéfkuchařské rameno),
které se učí nikoliv tím, že do nich datlujete stovky řádků jakéhosi
kódu, ale prostým pozorováním svého okolí. Pokud už dnes Mercedes třídy A
je schopen jakžtakž rozumět lidem, za pár let možná už nebude existovat
žádná specializovaná profese "programátoři strojů". Stroje se budou od
nás učit sami (a pochopitelně jakmile se něco naučí jeden stroj, díky
kopírování dat to během pár vteřin budou umět všechny příslušné stroje
po celé planetě). https://www.youtube.com/watch?v=1wTf33uGxzw
Protože, pak daný člověk vlastně nevybírá peníze za to, že poskytuje
nějakou službu. On v podstatě vybírá peníze jen za to, že něco vlastní.
Co vám to připomíná?
Dědičné právo feudálů (nebo států). Po svém předkovi nastoupil na trůn
většinou jeho syn. Prostě to, že něco dřív vlastnil jeho rod mu dávalo
právo s tím nakládat a prodávat to dalším generacím. A podobně dnes
fungují i kapitalisté.
Ti získali dřív do vlastnictví naši planetu nebo její část za
protislužbu, že zprostředkují masově více lidem její zdroje. Potud OK.
Ale až to budou dělat stroje, neměli bychom toto "dědičné právo" zrušit?
Jaký nárok na vlastnění Země budou ještě v té době mít? Právo
silnějšího? Právo dědičné (a zde je nutno zdůraznit, že toto právo často
vychází z krádeže: nějaký stát vlastní nějaké suroviny a prodává je na
základě toho, že dřív on nebo jeho předchůdce dobyl území někoho jiného a
přivlastnil si tak nejen jeho území, ale i zdroje, pro které v té době
ještě třeba nebylo ani využití - stát pak někdy skrze dotace, nekvalitní
smlouvy či lobování dopomohl k těmto zdrojům soukromým subjektům).
V podstatě uznáním těchto práv jako spravedlivých legalizujeme krádež.
To, že legalizaci dělá často stát, můžeme brát dnes za normální, ale
pokud to dělají občané, nemají moc "morální" právo mluvit o nějaké
morálce či se vyjadřovat k návrhům vyvlastnění výrobních prostředků. V
podstatě si jen lidstvo bere zpět to, co mu bylo dřív odebráno
"několika" jedinci (firmami, státy).
A neříkám zrovna ukradeno, protože okolnosti se mohou různit. Jen jsme
dali kapitalistům naši planetu do pronájmu, a čas vypršení smlouvy se
blíží. Kromě toho bychom se mohli dohadovat, zda spravovali majetek "s
péčí řádného hospodáře" - stačí se podívat, v jakém stavu předáme naše
životní prostředí následujícím generacím.
Přístup společnosti k jedinci
Naše společnost je opravdu divná, taková nepřirozená. Nejlépe fungujeme
asi tak v dětství. Malé dítě, které se učí chodit, často spadne na
zadek. Popláče si, případně se tomu zasměje s rodiči, a pokusí se o to
znovu. Protože tady rodina většinou funguje jako podpora a povzbuzení k
lepším výkonům, kromě motivace samotného dítěte (je zvědavé zkoumat
okolí, a k tomu chůzi potřebuje - nepotřebuje motivaci v podobě mzdy).
Doposud je to přirozený vývoj. A očividně slaví celkem úspěch.
Následně jde ale dítě do školy, a byť existují výjimky, ať už jde o
státní školství nebo i soukromé (protože často státní školství připomíná
čurbes a to soukromé, elitnější, někdy spíš kasárna), rychle se mění
režim a namísto povzbuzování, kdy se dítě vyvíjí svým vlastním tempem a
svou vlastní cestou, se najednou vše nalajnuje. Nikoho nezajímá vaše
individualita, prostě se jede podle směrnic, tabulek a plánu. Motivace
se mění na zápornou - často než výhled do budoucnosti jde o strach ze
špatných známek, nebo co tomu řeknou rodiče. Pak přichází trest
například ve formě zákazu vycházek, sledování televize nebo hraní na
počítači, opakování ročníku. Zde svoboda člověka prakticky končí a mění
se ve formu otroka.
Jakmile se dostanete do práce, a pokud budete mít smůlu na šéfa nebo
nesežete práci, která vás baví (tedy k ní máte vlohy), a tedy zvyšujete
šanci, že vám nepůjde tak dobře jak by se očekávalo, přichází opět
metoda cukru a biče. Problém je, že nejde často o samotné peníze, ale
třeba o to, že na vás křičí šéf. Nemusí ani křičet, stačí když vás kárá.
Z nějakého důvodu mi to připadá naprosto jiné, než když vás někdo
kritizuje za něco, co děláte ze své vlastní vůle (např. vám kritizuje
váš obrázek). Protože z kritiky svých koníčků mám radost (šance najít
chybu a zlepšit), z kritiky nadřízených mám jen pokleslou náladu (nebaví
mě to dělat, kolikrát to ani nechci dělat, ale z nabízených možností je
to nejlepší, a ještě mě za to někdo nadává - a co si budeme povídat, ne
vždy to vnímáte jako oprávněné, což není pro psychiku zrovna nejlepší).
Neschopný člověk škodí společnosti 2x
Pokud na člověka musíte řvát nebo ho kárat, a máte k tomu důvod, znamená
to, že ten člověk pracuje špatně. Čili výsledek? Práce se dělá blbě
(neefektivně) a ještě k tomu vytváříte deprimovaného člověka, a pak už
jen budeme hádat, až se to v něm nahromadí, kde a na kom vybuchne jako
Starlight (protože vrátit to šéfovi nemůže, nejspíš by skončil). A
protože tedy člověk chybuje, nepotřebujeme ho. Naproti tomu, robot chyby
nedělá (a ani nebude destabilizovat společnost, když na něj budete
řvát).
Robot chyby maximálně věrně reprodukuje
Čili, pak je to blbost programátora a nebo učitele. Výhoda je opět ale v
tom, že pokud robot dělá chyby, lze je snadno vyřešit úpravou jeho
programu, a pokud jde o celou sérii robotů, jako lusknutím prstu se
najednou změní celá armáda robotů na bezchybnou. Hodně štěstí něco
takového aplikovat na lidi.
Robot má ještě jednu zajímavou vlastnost. Nedá se vydírat ani zdírat.
Člověka můžete donutit, aby pracoval s vypětím sil a platit mu za jeho
práci málo. Dokud to bude dělat většina podnikatelů, nemá člověk moc
míst, kam by utekl (a těch pár hodných podnikatelů zase nemůže najednou
zaměstnat celou planetu - třeba Google). Naproti tomu robot, pokud u něj
nezvýšíte jeho efektivitu, prostě nebude dělat za méně. Pokud stroj má
nějakou spotřebu, a vy mu nedáte dost zdrojů, prostě nebude fungovat a
nebo pojede na menší výkon (s úspěchem provozuji vyřazené staré Aku
nářadí pro 18V s 12V autodobíječkou, protože ta originální na 24/18V už
odmítá baterie nabíjet, a vrtačce to znatelně moc nevadí, ale pochybuji,
že bych jí donutil se točit například z jedné tužkové baterie).
Udržitelnost vs. neefektivní pracovníci z masa a kostí
Toto je důvod, proč nejen kapitalismus, ale i socialismus, AnCap nebo
primitivní komunismus pro mne nejsou jako celek 100% reálné a zároveň
(!) udržitelné alternativy dnešního světa, zvlášť pokud bychom si kladli
ambince o nějaký světový blahobyt či expanzi do vesmíru (tady lidé
pohoří bez robotů i s nimi na plné čáře, lidi nebrat ani zadarmo!).
Nemůžete vybudovat blahobyt něčím, kde pracují chybující, unavující se, a
náladové bytosti, zvlášť, pokud na tom, jak se psychicky cítí, zároveň
stojí celá společnost. Protože mi bude houby platné, když armádu dělníků
v práci seřvu k vyšším výkonům, když pak po roce takové činnosti bude
půlka zralá na psychiatra a v horším případě začne dělat naprosto
necivilizované věci (chlastat, hrát na matech, bezdomovničit, krást,
zabíjet), které sice mě jakožto majitele firmy nemusí zajímat (zisk jsem
měl), ale že tím pomalu rozvracím společnost, to už jde mimo mne (tedy
do doby, než mi někdo posprejuje auto nebo barák, a nemusí jít ani o
pomstu). To, jestli mne pak zbytek firem nějak potrestá, nebo lidé
utečou ke konkurenci už bohužel na věci moc nemění - škoda se stala, a
hrozí, že při stejném nastavení podmínek se bude opakovat někde jinde
(firem, které to zkusí, bude dost, vždyť to znáte: každý si myslí, že
zrovna jemu to projde).
Vzpomeňme si na nepokoje v Paříži, kdy se zapalovala auta, nebo v Praze
na summitu, kde se rozbíjely výlohy. Výmluvy, kdo za to může a kdo to
udělal, kdo byl či nebyl potrestán, mne moc nezajímají. Mě zajímá jen
jedno: systém selhal v prevenci. Nezabránil, aby se to stalo. Pak není o
čem mluvit.
Všechno je v cajku, v přírodě to přeci dělají zvířátka taky, ne?
Prý, že to tahle na světě chodí - v přírodě je to přeci běžné, ne?
Ano, v přírodě se samci rádi často porvou do krve o samici nebo o území.
Dravec sežere svou kořist (a nebo hladoví). Čili, vy jste ochoten třeba
i umřít, jen aby někdo jiný (lepší, silnější, pracovitější) přežil? Což
je ta vaše přírodní konkurence v čisté formě? No, to asi musíte, jinak
pak tento model neuznáváte.
Já teda ani náhodou, takže k čertu s vaší přírodou a konkurencí A nevidím důvod, proč by k tomu byl svolný někdo normální..
Primáti jsou teritoriální. Pravda. Ale také to jsou (šimpanzi)
kanibalové, a často velcí násilníci nejen vůči jiným tlupám ale vůči
sobě navzájem. To je váš vzor? Takhle si představujete civilizaci? Nebo
jestli ne, tak proč se jimi tak zaklínáte? V čem jsou pak lidé jakožto
úspěšný druh pasováni nad zvířata? Že jsme efektivnější v tom si škodit a
ničit se? V tom případě asi máme rozdílný pohled na to, co znamená být
úspěšný
Kdybychom zůstali u té přírody, tak jedna taková zajímavost. Získat si
náklonost zvířete (zvolím kočku, protože ta je vybíravější) vyžaduje,
abyste se řídili fyzickým světem.
Když pomineme, že třeba zrovna u kočky není jisté, koho si oblíbí, a
často se nechává hladit od osoby, která ji třeba ani nekrmí, víme jedno:
kočka nerozlišuje, kdo dané jídlo koupil. Protože v přírodě peníze ani
"nákup" prostě neexistují. Kočku bude zajímat, kdo ji krmí. Není to sice
záruka, že ho bude mít ráda, ale určitě bude rozlišovat mezi ním, a
někým kdo na ní páchá nějaké násilí. Buď fyzické nebo psychické. Ale
opět je nutné vycházet z reálného světa.
Kočka tedy skutečně neřeší, že jste si ji vyfotili a prodali na
internetu, za tyto peníze nakoupili akcie na burze a přišli o ně. Dokud
bude vše z reálného světa z jejího pohledu v pořádku, je vše ostatní
nepodstatné. Můžeme to tedy nazvat jako fiktivní svět, či kulturní
zvyky. Ano, ona by to stejně nepochopila, ale na druhou stranu - v čem
jí to brání vést spokojený život?
Kočku tedy skutečně nezajímá móda, pokud už musí nosit oblečení, ale
zajímá ji, zda je oblečení pohodlné, zda jí není v zimě zima (a v létě
vedro), atd. I ona si ráda dopřeje luxus, takže časem může být vybíravá v
tom, co žere, ale stále se drží v reálném světě.
Možná bychom se měli poučit, a začít posuzovat důležitost věcí kolem nás
ne z kulturního hlediska (kam spadá nejen móda, peníze, či dokonce
morálka), ale z hlediska dlouhodobého (tedy udržitelného) naplnění
našich potřeb. Říkejme tomu třeba pocit štěstí.
A dávejme si pozor, aby se z toho nestala závislost. Podobně jako si
někdo musí píchat čím dál tím větší dávky, někdo se může stát závislým
na cukru či nákupu oblečení, a pokud to nedělá, dostává abstinenční
příznaky - bohužel, jako často u všech závislostí, dávka se musí
postupně zvyšovat, aby vyvolávala stejnou euforii jako v předchozím
období, a to je ten problém. Nám už nestačí, že se máme do čeho obléci, a
že je to pohodlné. My často kupujeme nové věci jen proto, že se dřív
rozbijí a nebo že už nejsou "in".
Pak ale jejich nákup není naše volba, je nám vnucena. A my už si to ani
neuvědomujeme, protože jsme v extázi, když na účtence nového akčního
zboží vidíme "70% sleva". Jenže i to se brzy okouká. Černý pátek už není
jen jednou ročně, dokonce už není ani v pátek. Za chvíli budou vánoce
celý rok. A co pak? Pokud to ještě do té doby planeta vydrží.
Jenže když si všichni nenecháváme vnutit to, co ve skutečnosti
nepotřebujeme (a tedy to od někoho nekoupíme), tak kam půjde
kapitalismus, milé děti?
Ateistický svět doufá a modlí se, že bude ještě moci dlouhodobě drancovat..
Je to skoro jako pyramidová hra, jenže ani ta nemůže jet do nekonečna
(dojdou hráči pro spodní patra). Můžeme pochopitelně pokračovat v našem
zrychlujícím se spotřebním stylu, ale pak to jediné, co můžeme dělat, je
pouze doufat a modlit se, že to odnese až generace, co přijde po
"našich" dětech (aby nás už nestihli moc zmlátit - většina z nás bude už
mrtvá). A nebo nám je to úplně jedno. Nevím, co je děsivější.
Je to hazardní hra. Raději si ani nepředstavujeme co by stalo, kdybychom
prohráli - tj. špatně odhadli, kdy se systém zhroutí například kvůli
vyčerpání nějakého zdroje (nejde jen o ropu, ale třeba také o ryby).
A strašně nás těší, že se zatím předpovědi nevyplnily. Namísto toho,
abychom hledali a zaváděli alternativy, vždycky se jen zasmějeme, když
po určité době zjistíme, že ropa přeci jen ještě nedošla, jak se čekalo,
a vesele zvýšíme její spotřebu.
A nebo doufáme (či "víme"), že se to nějak určitě vyřeší. To ano, ono se
to určitě nějak vyřeší. Nějak (za pár set tisíc let) by se vyřešil i
dopad 15km asteroidu na naší planetu. Ale komu z nás by takové "řešení"
prospělo?
Lidský druh je velmi přizpůsobivý. Ale pochybuji, že pokud by došlo ke
zhroucení společnosti, by někdo, kdo by se ocitl uprostřed rabujícího
davu, protože zrovna on by měl třeba ještě funkční auto, myslel na
nějaké přežití lidstva. Myslel by (konečně) sám na sebe. Ale to už
trochu s křížkem po funuse, že?
Trochu problém je, že si jako zánik civilizace představujeme nějaké ty
pompézní události, jako je dopad asteroidu, útok ufonů, atomovou válku,
nebo bůh ví co, co se stane najednou, a bude se to dobře vyjímat na
filmovém plátně.
Smutnější (a reálnější) bude spíš postupný úpadek, kdy se budeme mít
prostě jen hůř a hůř, a tak pomalu, že si toho nejspíš ani nevšimneme.
Kdo ale pak může říct, že konec civilizace už nezačal? Nic v historii
neskončilo ze dne na den.
Ať už jde o pád Říše Májů, Inků, Říma, Třetí říše či Sovětského Svazu,
trvalo to roky, často až desítky let či století. V probíhajícím pomalém
úpadku se těžko ukazuje, že probíhá, protože se na změny stíháme
adaptovat, a tak je nám to vlastně fuk.
Máme sice zasviněný vzduch, ale protože se to nestalo ze dne na den,
naučili jsme se s tím žít. A důležité také je, že nám někdo z televize
bude opakovat (byť má pravdu), že za komoušů na tom bylo životní
prostředí taky blbě (a hůř). To nás má jako uklidnit?
Pane doktore, dopadne ta moje operace
dobře? Nebojte, já jsem sice medinu nevystudoval celou, ale buďte rád,
že vás neoperuje naše paní uklízečka..
Společenské patologické jevy
Jedna "drobnost", a kolik to naštve lidí průřezem přes celou společnost, že?
Hlavně, že se zase usilovně snažíme na někoho ukázat jako na viníka.
"Pevně doufám, že přijdou nějaké deště"
Tato věta bohužel vystihuje tak trochu celou naši společnost a trh.
Všechno je postaveno na tom, že se doufá, že se něco stane nebo nestane.
To je jako kdyby posádka Titaniku po zahlédnutí ledovce doufala, že se
jim uhne, aby mohli pokračovat v plavbě
Kapitalisté si škodí navzájem
Ono dnes už neplatí, jak tvrdil například Marx, že pouze kapitalisté
vykořisťují dělníky. Dnes už kapitalisté vykořisťují i jiné kapitalisty.
Víme o tom všichni.
Například již dlouho omílané supermarkety, které tlačí výkupní ceny od
zemědělců pod výrobní náklady. Nevím, jak na tom jsou šéfové opravdu
velkých firem, ale pokud mohu hovořit z vlastní zkušenosti, majitelé
malých firem nemají zrovna lehký život, a prakticky i oni si přejí, aby
se na všechno mohli vykašlat (nejen kvůli EET a podobné byrokracii).
Typické, a nedávno jsem to zažil, jsou výhružky zákazníků, že pokud si
dovolíme zdražit (cena byla na hraně už před 5 lety, kdy jsme jim ji
nastavili, a od té doby se nezvýšila ani o korunu, ačkoliv náklady na
mzdy či energie, nájem, atd. stále rostou), půjdou jinam.
Takže ono není třeba skutečně dělit lidi na ty dobré a ty špatné.
Všichni jsme na jedné lodi, jen to prostě nevidíme. Kdo by se jim divil -
že i jejich život nestojí v podstatě za nic, a jsou rovněž ve stresu.
"Svobodná" volba
I tady můžete namítnout, že to je přeci svobodná volba. Nikdo nikoho
přeci nenutí, aby se podbízel, klidně přeci může prodávat za ceny, jaké
chce on, no ne? No, na papíře to zní krásně. Ale je tu právě ta
konkurence. Spousta kapitalistů ráda zabere vaše místo, jen aby měla
třeba nějakou práci.
Takže pokud se svobodně rozhodnete nenechat po sobě šlapat, tak se také
svobodně připravíte o příjem, a tedy i o blahobyt (jako kdyby snad míra
vašeho štěstí v dnešním světě, pokud nejste úplně na vrcholu, závisela
na tom, kolik facek si necháte vlepit). Je to sice svobodné rozhodnutí,
ale je hodné naší společnosti ve 3.tisíciletí? Aneb buď se podvolíš, a
nebo budeš potrestán? V tomto případně kolektivem (společností = trhem).
Představa, že by se výrobci domluvili, a nastavili by si nějakou
minimální cenu, pod kterou by nešli, je sice velmi krásná, ale v realitě
to takto nefunguje. Vždy se najde někdo, kdo prostě nebude hrát podle
domluvených pravidel, protože to pro něj bude výhodnější. A společnost
sama také neví, co chce. Nejdřív podporuje zemědělce, aby si mohli
navýšit výkupní cenu, ale když zjistí, že se něco zdražilo, a někdo jim
ukáže "nepřítele", hned začnou nadávat, že tu máme mafii, kartel,
monopol a bůh ví co.. a půjde k tomu, kdo jim sice prodá svinsvo, ale za
levné peníze. Tržně v pořádku. Udržitelně? Dost těžko (ono to svinstvo
se často vyrobí tak, že nadělá víc škody než užitku, ale co oči nevidí,
to srdce netrápí - on to zacáluje někdo jiný).
Proto třeba já beru i poselství Miss ve stylu "lidé by si měli víc
naslouchat" nebo "mír pro všechny na světě" jen za líbivé řeči. Jsou to
fráze, které sice dobře zní, ale jsou naprosto odtržené od reality. To
je jako kdyby si lvi a antilopy volili miss, vyhrála lvice, a popřála
"světu", aby lvi přestali jíst antilopy, aby už konečně byl mír. Proboha
ale jak?*
*) Také to není o nějaké všeobecné
modernizaci celé planety. Ano, můžeme místo běžných vlaků a letadel na
delší trasy dát maglevy, ale nevyplatí se (ani kdyby byly zadarmo) na
místní trasy. Tam bohatě stačí elektrické vlaky typu lokálka na kolejích
- alespoň do doby, než celá trať doslouží. Uvažovat třeba, že musíme po
celé planetě postavit levitující vlaky, aby to fungovalo, je trochu
zcestné.. vlak totiž nejdřív musí zrychlit, a pak zase brzdit, a nesmí
to dělat tak rychle, aby přetížení zabilo cestující
Chudák bohatý
V tomto ohledu je velmi pravděpodobné, že nejen spodní třída, ale i
majitelé firem by uvítali bezpeněžní svět. Protože, proč vlastníte
firmu? Abyste měli (skrze peníze) přístup ke zdrojům, ke kterým byste se
jinak nedostali. Třeba rádi jezdíte ve Ferrari. Teď pomineme, že ho
máte jen, aby ho lůza mohla obdivovat (protože v momentě, kdy by ho měl
každý, by přestala).
Pokud byste měl možnost získat spolehlivé, bezpečné, rychlé, a úsporné
auto bez peněz, k čemu byste potřeboval vlastnit, udržovat a spravovat
firmu, dělat si starosti se zaměstanci, burzou, obchodními partnery?
Navíc není jediný důvod, proč by to NoName auto nemohlo vypadat třeba i
jako Ferrari. Vlastnictví firmy jakkoliv velké, pokud je motivováno jen
ziskem a přístupu ke zdrojům/výrobkům, ve světě, kde je přístup volný,
přestává být ziskové. Bude přinášet jen práci navíc.
Být bohatý dnes znamená mít víc, než ti ostatní. Což je v podstatě
hojnost přístupu. Ve světě, kde by měl přístup každý ke všemu, by byli
bohatí vlastně všichni. A když by byli bohatí všichni, čistě jen na
papíře by nebyl bohatý (bohatší) nikdo
A nikdo by to pro pracovat nemusel. Když stavíte dům pro svou rodinu a
svá zvířata, tak si pozvete firmu s bagrem. Přitom z domu budete mít
užitek vy, vaše děti a zvířata. Vy ten dům platíte, vaše děti nejsou
náklady jen zprostředkovaně, ale zvířata nenesou žádné náklady.
Představme si svět, kde firma = stroje, a zvířata či děti jsme my.
Nikdo, kdo chce postavit kvalitně dům, neoblékne kočku do montérek a
nepošle jí makat. Absurdní? Jen taková kariaktura dnešního trhu práce,
lidské práce.
Změnit sám sebe
Jak ale uzpůsobit třeba svůj život? Pochopitelně, nikdo nemůže vědět
všechno. Na spostu věcí je tu Mastercard, na to ostatní pak Google.
Pokud máte skutečně strach o planetu, lidstvo, přírodu a/nebo zájem s
tím něco dělat, někde se začít musí, a nejlepší je u sebe. Každý z nás
má spoustu vazeb na okolí, a stačí si jen postupně u nich uvědomovat:
aha, tato vazba by mohla s něčím souviset, i kdyby to mělo být jen tím,
že si ne/dáte do košíku v obchodě bílý cukr.
Studium rozhodně není na pár minut, ale pokud máte zájem něco řešit,
není to ztráta času. Ať už budete hledat odkazy pro vliv na zdraví nebo
na planetu, každá změna je dobrá a je to začátek cesty. I znalosti jsou
zisk: buď skrze ně vytvoříte zisk v jiné podobě, a nebo odejdete bohatší
o zkušenost, že třeba tato oblast zisk nenese a tedy ušetříte čas
nepokoušením se o to. Podobně stačí třeba zadat do Google "textilní
průmysl vliv na životní prostředí" a můžete zkoumat. Dozvíte se zajímavé
věci. Pak máte často na výběr dvě věci.
Buď si dát trochu práci, a vybírat si, tj. např. bojkotovat výrobce,
který nemá čistý průmysl, a naopak kupovat věci od výrobce, který si na
tyto věci dává pozor (jen to nesmí být tím, že lže a skrývá své skutečné
závody za líbivé obrázky na etiketách). Výsledek vaší činnosti je znát
na trhu (špatní výrobci ztrácí zákazníky, ti lepší je získávají, a to
často nutí ty špatné se tranformovat na ty hodné).
A nebo, a to je ta jednodušší cesta, jít cestou kolektivní viny. Zvlášť
dobré je to u oblastí, které vlastně tak moc ani nepotřebujete. Je ve
všem palmový tuk nebo olej? Fajn, tak prostě ty věci nekupuji. A protože
jsou často hodně ve sladkostech, tak prostě přestanu jíst sladkosti (dá
to méně práce než číst etikety). A je víc než dost důvodů, proč získám
na svém zdraví (a peněžence) víc, než kdybych je jedl.
Nevýhoda je, že tento váš "boj" často nikdo nepozná, takže zbývá o tom jen psát na internetu
Je to prostě styl "jo, je sice hezké, že vy třeba zrovna do řeky
chemikálie nevypouštíte, ale nějaká textilní továrna z Číny jo, takže
dokud se nedomluvíte, a nepřestane to dělat jako průmysl všichni, tak
jděte do háje i vy". Zase je to o tom, že oni prodat musí, ale vy koupit
ne.
Blahobyt nebo jen umělá nadprodukce?
A bohužel pro systém je jistý jeden fakt, že pokud by si opravdu každý
člověk koupil jen to, co opravdu potřebuje (i kdyby mělo jít o norkový
kožich, ale ten vydrží určitě víc jak 1 sezónu, aneb móda), neznamenalo
by to "chodit nahý, protože nepodporuji textilky", ale přitom by to
znamenalo velký propad HDP.
Je to inverze rodiny. V domácnosti se snažíte, aby každý žil spokojeně,
ale přitom spotřeboval co nejméně. Kapitalismus se naproti tomu snaží,
aby každý žral jako prase, protože když zaměstnává lidi, musí je něčím
platit, a tedy musí něco prodávat, takže musí vyrábět. A nebudeme lhát,
že do toho často nekecá stát, který potřebuje mít co nejméně lidí na
pracovním úřadě.
Zjistěte si někdy jen tak ze srandy roční produkci všech automobilek na
světě, nebo roční produkci bot na světě, a porovnejte to s počtem lidí
na planetě (a to ani nemusíme brát v potaz, že část z nich na dané boty
prostě nemá, a nebo je ani nenosí), a začnete přemýšlet, že ta všechna
auta nebo boty snad někdo žere nebo co, jinak to prostě není možné
https://www.statista.com/statistics/2627...ince-2000/ většina z nich určitě nebude mířit do
subsaharské afriky nebo na indický venkov, takže kam se vlastně vcucnulo
těch 355 miliónů nekomerčních aut za posledních 17 let, když průměrný
věk vozidel třeba v ČR je 15 let u osobních vozů?
Kdyby tam byla auta typu Trabant, nebo škodovka bez katalyzátoru, tak budiž:
(každý rok čistě statisticky každý obyvatel této planety, včetně
novorozeňat v poušti Kalahari u křováků zřejmě vyhodí asi 3 páry bot,
když si potřebuje koupit nové - a samozřejmě, jsou i profese, kde boty
moc dlouho nevydrží).
Blahobyt nerovná se stoupající spotřeba
To je podobné, jako výroba/spotřeba masa nebo piva (zmrzliny, cukru,
atd.) v naší republice. Vy se považujete za průměr, a přitom často ani
řádově nedosahujete dané spotřeby, a ptáte se: kdo to spotřebovává za
mě?
U textilu je otázka nikoliv "jak budu žít bez oblečení", ale "musím mít
zrovna boty téhle značky?" nebo "musím mít ročně tolik bot, i když je
nenosím, ale jen prostě společnost by se na mne dívala skrze prsty,
kdybych si je vzal/a na sebe víc než jednou?". Jsou to maličkosti, ale
cílem není vzdát se blahobytu a žít v chudobě. Nekážeme tu Ježíše.
Jen uvědomit si, zda skutečně kupuji to, co já svobodně chci (nebo
potřebuji), a nebo zda kupuji něco jen proto, že to po mě chce nějakým
způsobem společnost. Protože, pokud to druhé, dostáváme se zase k
jednomu problému: abyste si mohli něco koupit, tak musíte pracovat
(pokud jste nevyhráli, nemáte nakoupené akcie, nejste dítě boháče nebo
nekradete či nepodvádíte), i kdyby jen na burze.
No jo, ale pokud si to kupujete jen kvůli společnosti (jiným lidem),
neznamená to, že jste vlastně jejich otrok? "Oni" vás nutí pracovat pro
něco, co sami vlastně vůbec nepotřebujete nebo nechcete? Spousta lidí si
třeba musela koupit auto, aby mohli jezdit do práce, protože třeba v
danou dobu u nich žádný autobus nejede. Není to ale paradox, že na nákup
toho auta (a jeho živení) si buď musíte vzít půjčku a splácet ji, nebo
ho zaplatit z peněz, které mohly být utraceny lépe, tedy vlastně
pracujete navíc jen proto, abyste mohli pracovat?
Spočítali jste si, že u lidí s minimální mzdou může často to, co utratí
za cestu do práce, pokud musí dojíždět, tvořit klidně i 1/10 jejich
mzdy? Někdo tomu říká zhodnocení investice (sice utratím 1000 Kč za
měsíc, ale vydělám si 10 tisíc), já absurdnost. A jsem si vědom, že ji
provozuji taky. Jen se snažím, aby už ne moc dlouho (aneb, to, že jsem
odpůrce současné formy práce*, neznamená, že jsem debil, co skončí na
ulici jen proto, protože nechce vydělávat peníze - dokud musím, tak
prostě budu, ale to neznamená, že je musím utrácet za věci, které mi z
dlouhodobého hlediska nic nedají).
*) já se tak jako tak změny systému v
pracovním nasazení nedožiji, abych čekal na "spásu seshora". Prostě
nečekám, že by se systém změnil do roku 2025, tak si změním podmínky
sám. Ale rád bych se dožil alespoň začátku velké změny, než umřu. A taky
přistání na Marsu a ponorce na Europě
Společný cíl
Jsem toho názoru, že pro udržitelnost planety je třeba vytvořit lidem
prostředí pro kooperaci a přátelství, a ne pro větší svobodu v
konkurenci. Protože to znamená, že lidem nenaplníte jejich potřeby.
A pokud někdo nebude mít třeba na jídlo nebo auto, může se uchýlit k
násilí (je to snažší než se víc snažit a makat). Takže budete muset
stejně tuto situaci řešit, a je jedno, zda tím, že dané lidi vyhledáte a
vymažete ze společnosti, nebo je budete nějak trestat, či naopak živit,
aby nekradli.
Protože tím jen ty zdroje, které jste původně ušetřili tím, že jste je
nekrmili, budete muset prošustrovat na řešení tohoto problému. Ale v
pořádku.. už jen tím, že se o dané věci diskutuje (doufejme), jsme na
správné cestě k řešit problémy před tím, než přijdou, a ne to nechat
nějak dopadnout a doufat, že se to pak případně i nějak vyřeší.
Tento přístup vídáváme dnes a denně. Takže, o co jde? Stejně bude muset
AnCap řešit problémy s méně schopnou částí lidstva, tedy nevidím důvod,
proč necílit spíš na RBE/TVP a spol. Stejně si bude muset AnCap poradit s
robotizací a zároveň vyčerpatelností zdrojů, čili ani on nemůže mít
zájem na umělé zaměstnanosti (tedy mít profese, které spotřebují zdroje
jen na to, aby se prohodily mezi lidmi peníze a zdroje na životní
potřeby).
AnCapu hrozí, že se ti méně schopní
lidé leknou, že oni budou hladovět nebo je systém (jiní lidé) odstraní
jako příživníky. Problém pro TVP je to v tom, že takto vystrašení lidé
mohou skočit po TVP nebo komunismu jako po své spáse, aniž by přemýšleli
o realizaci nebo možných rizicích. A to nemáme za potřebí (takto se
dostal k moci nacismus).
Jak AnCap, tak RBE nahrazují stát/parlament všelidovým hlasováním (něco
jako referendum, ale v reálném čase - online, podobně jako když např.
firmy reagují na zveřejněnou poptávku nebo na nabídku práce od
potenciálních zaměstnanců).
Když pomineme dnešní zastaralý trh (hlasování penězi či nohama), tak pro
oba je vhodný už dnes zavedený systém startupů, kde má každý možnost
bez nutnosti existence nějakého státu či parlamentu hlasovat o tom, co
se udělá a neudělá. Rozdíl je zase jen v přístupu.
Protože AnCap je v podstatě kapitalismus mínus stát, vlastně by se nic
nezměnilo. Někdo by něco navrhl, a pokud by se to lidem líbilo, pošlou
na to peníze (jak dnes). Pokud se nesejde dost peněz, tak se to
neuskuteční. To je ale tak trochu blbé, když si uvědomíme, že na
realizaci toho projektu defakto závisí živobytí daného člověka nebo
týmu, co to navrhl. Ten musí najít něco jiného, co lidem nabídne,
jinak..?
Namítnete, že o takové lidi se
postarají jiní lidé, protože budou vědět, že kdyby se něco stalo jim,
tak tu bude něco, co se o ně postará. Ale proč je to tak odlišné od
sociálního státu nebo TVP, to je mi záhadou. Třeba je to tím, že tady
jde o skutečnou demokracii? Příspěvky jsou dobrovolné? Tak ale nemáme
problém se státy, ale se státním zřízením. Demokracie dnes není, jen
zastupitelská demokracie - může to být ten problém? Oslabí schválení
všeobecného referanda možnost zavedení AnCapu? Pokud se ale všeobecné
referendum se současným stavem lidí ukáže jako fiasko, neskončil by
podobně i AnCap? A v takové situaci pochopitelně nemá ani cenu pomýšlet
na něco jako TVP.
V RBE by byla zachována možnost takto hlasovat, ale jen s tím, že by
hlasující nebyli omezeni obsahem své peněženky (když nemáš peníze
nazbyt, je ti odepřeno hlasovat - to nikde sice psané není, ale
stejně tak není na automatu vydávajícím jídlo, před kterým stojí
somálské díte bez peněz: "když nemáš peníze, tak tě necháme umřít!"),
ale byla by plná svoboda (jeden člověk, jeden hlas, zatímco v pěněžním
systému je opět nerovnost: bohatý člověk má možnost protlačit víc
projektů už jen tím, že zatímco chudí se budou muset skládat, on může
zaplatit celý projekt jednorázovým příspěvkem). Na realizaci takového
projektu by ale rovněž nezávisela existence daného člověka či týmu,
takže by šlo jen o to, zda by jim společnost přidělila na daný projekt
zdroje či nikoliv. Jiní jiné by ale neměli moc nad "životem a smrtí"
daných lidí, co projekt vymysleli (tím, že by ho nepodpořili).
Všelidové hlasování
Nejspíš by se ale jednalo o hlasování o náročnějších projektech (třeba
by počítače vyhodnotily, že by daný projekt spotřeboval krátkodobě víc
zdrojů*, než je schopen systém obnovit, a tedy by to vyžadovalo souhlas
určitého množství lidí - v závislosti na dopadu daného projektu, zřejmě %
podle počtu alokovaných zdrojů - zjednodušeně, pokud byste tím
připravil na určitý čas polovinu planety o zdroje, musela by projekt
podpořit také min. polovina obyvatel Země).
U projektů, jejichž nároky na zdroje by byly v rámci rezervy (tj. dají
se ihned obnovit) by takové hlasování asi nebylo třeba (uvedu příklad se
dřevem: počítače a roboti budou zalesňovat vybraná území, takže stromů
bude relativně dost, a jelikož jde o obnovitelný zdroj, nebude se třeba
hlasovat o přidělení např. 1 stromu nějakému uměleckému řezbáři, protože
půjde o 0.000 skoro nic z celkového počtu stromů, a systém může pak
vydat pokyn, aby se místo toho 1 stromu vysadilo navíc 10. Kdyby ale
někdo potřeboval vykácet celý les, vyžadovalo by to souhlas určitého
počtu lidí** a jde jen o to, abychom naše bohatství namnožili tak, že
postupně bude hranice pro nutné hlasování stále stoupat).
*) Kdo si teď představuje, jak těžký
úkol to je, a že by to počítače nezvládly, tak je to jednoduchý vzoreček
v Excelu, např.:
Pokud((Alokace/Celkem)>(Rezerva*Koeficent_obyvatelstva);
vypiš_všeobecné_hlasování; přiděl_zdroje)
Nejasný by mohl být jen onen koeficient, a ten bych si představil třeba
tak, že se dynamicky mění v intervalu (0;1> podle počtu projektů v
poslední době (tj. čím víc lidí je aktivních, tím méně zdrojů je možné
bez hlasování přidělit novému projektu; naopak pokud by bylo aktivních
jen pár lidí, je zbytečné jejich kreativitě házet klacky pod nohy tím,
že je budeme zdržovat ještě nějakým hlasováním, o které nejspíš nebude
kvůli pasivitě lidstva ani zájem). No a kde se vezmou ty ostatní údaje?
Obyčejný skladový systém, nic magického. To, jestli je projekt užitečný
nebo až nebezpečný může zase rozhodnout systém automaticky prostým
porovnáním vlivu na celou planetu, což už je sice trocha víc matematiky,
ale stále nic, co by už dnes nezvládaly například programy pro
předpověď trasy hurikánů. Čili by se nemělo při dobře odladěném systému
stát, že se bez vědomí lidí schválí něco, co ohrozí lidi nebo životní
prostředí - při nejasnosti je opět možné nechat lidi hlasovat. Pokud se
bojíte, že nic nejde odladit, tak je zajímavé, že se taky nebojíte
sednout do moderního auta, které je také plné softwaru: co když je
program airbagu neodladěný, a vybouchne vám do kxichtu za jízdy? To
neřešíte, že? Opět se nabízí: pokud máte o něco strach, nic vám nebrání
se na tom podílet. Tedy alespoň v systému jako je Projekt Venus. Zkuste
dneska přijít například do Pentagonu a říct: já mám pochyby, že váš
software na odpalování raket je dobře napsaný, takže k němu chci plný
přístup, abych mohl zkontrolovat zdrojový kód. Pošlou vás do háje (v tom
lepším případě). Jakou míru kontroly nad stavem planety budete mít v
AnCapu? Kromě možnosti potrestat viníka, až všechno podělá.. Můžete
namítnout, kdo by třeba házel všude atomovky? Jenže to věděli už
mocnosti dřív, že atomovky by jim nic nepřinesly, jen by ztratily moc,
blahobyt, ale "vyhrály" by, takže tady šla racionalita do háje.. je to
skutečně jen o státech a nebo u firem hrozí podobné neřesti? Přeci jen, v
obou uskupeních jsou zase jen lidé.
**) Krátce jsem uvažoval nad tím, že
by prioritní hlasy (nebo právo veta) měli mít lidé žijící např. poblíž
daného lesa, který by se měl vykácet, ale pak mi došlo, že to je dost
nebezpečné. Takoví lidé by totiž mohli bojkotovat i užitečné projekty.
Namísto zavádění nějakého "přehlasování pro obecní blaho" se spíš nabízí
řešení mít lesní školky v neobydlených oblastech, a pochopitelně pokud
bude požadavek třeba na 10 tisíc stromů (aka 1 les), neznamená to, že
těch 10.000 stromů musím vzít z jednoho místa. Klidně můžu vzít 100 z
jednoho lesa, dalších 100 z jiného, takže tím tolik nepoškodím životní
prostředí, a ani nebude třeba obtěžovat změnou krajiny místní, nebo
zavádět riziko, že tím získá jistá část lidí moc nad jinými lidmi jen
tím, že někde žijí, a to současně s tím, že zároveň neexistuje riziko,
že by byl někdo vystěhován jen proto, že se to většině lidí zrovna hodí.
Pokud se budeme držet vlastnického práva, můžeme definovat systém jako
rodinu, a planetu Zemi jako její majetek. My jakožto děti dostaneme
přidělen svůj pokoj, který si sice máme uklízet, ale nikdo nechce,
abychom opravovali třeba okna, když prasknou, a stejně tak jako děti
nemůžeme namítat, když rodiče budou vlastnit něco, co nepatří ani
jednomu z dětí. Proč by si tedy systém nemohl vyčlenit část Země pro
tyto výrobní účely, aby nikdo nemohl přijít s nápadem, že tohle je jeho a
teď to řešte? Řešil bych, ve stylu AnCapu porušil právo na kolektivní
vlastnictví.
Chceme změnit svět, a nebo si jen honíme své ego?
Někteří (netvrdím, že všichni) příznivci jak RBE tak AnCapu mají
neodbytný pocit, že musí ten druhý proud nutně zdiskreditovat, aby
vyhráli. Ale to pak vůbec nepochopili, o co tady kráčí.
Asi jako když se někdo nazývá brony, ohání se seriálem o přátelství, a
přitom napadá jiné fandomy (protože třeba nemají rádi poníky) nebo přímo
fanoušky (ne seriál, fanoušky) starých generací. Je to skoro až jako
náboženství. Pokud vám jde skutečně o to pomáhat lidem, tak vám přeci
nezáleží kterou knížku čte, jak říká svému bohu a nebo kolik
apoštolů/svatých má jejich víra.
A jestli je posláním některých zastánců AnCapu nebo RBE jen kopat do
konkurence, aniž by měli podnětné připomínky, bude něco špatně. Ostatně,
sama kritika, pokud je zajímavá, nemusí nabízet řešení, ale postačí
poukazovat na možné problémy - kladů si lidé vymyslí sami i bez toho
dost
Je rozhodně lepší říct: "bojím se, že tohle bude fungovat takhle a to je
problém" než "stejně jste jen utopisti, a melete cosi o světové
nadvládě strojů". Jo, tady jsem asi trochu neobjektivní, protože co se
týče kritiky AnCapu, pokud je postavená ve stylu "je to fajn, ale
nestačí to, protože..", tak jí beru. Já mám v podstatě s AnCapem jediný
problém: kdyby principy, na kterých je postaven, fungovaly, fungoval by i
současný tržní kapitalismus, aneb cituji:
Nemyslím, že potřebujeme zákony na
ochranu spotřebitele. Lidé sami půjdou tam, kde je zboží kvalitní,
zdravotně nezávadné a je o něm pravdivě informováno. Tlak konkurence
stačí – nemusí tu být žádné byrokratické tlaky. Pokud dnes lidé
neprověřují kvalitu potravin, které kupují, může za to nejspíše stát,
který vytvořil iluzi, že se o všechno postará za ně. Ve svobodné
společnosti by však věděli, že když si sami neprověří nějakou firmu, tak
se můžou napálit.
Skutečně je na vině jen stát, a nebo lidská blbost, pohodlnost? Proč už
dnes tedy lidé netlačí na výrobce, aby produkovali kvalitní zboží?
Možná, protože máme trh, který zaměstnává lidi, tedy určuje jejich kupní
sílu, a tedy se rozhodují nikoliv podle kvality, ale podle ceny?
Skutečně platí, že spotřebitelé skrze konkurenci protlačí svůj model
demokraticky - nikoliv ale ten nejkvalitnější, nýbrž nejlevnější.
O tom, jaké blafy se dnes prodávají, čteme každý den. Skoro každý den to
je ve zprávách. Tedy informovanost tu je. A lidé? Nic.. padá to na
systému školství, jenže je tu problém: než zavedete AnCap, musíte
nejprve změnit školství. A podle jaké logiky, když školství je řízeno
státem, tedy nemůžete změnit školství, dokud nezavedete AnCap?
(zjednodušeně řečeno).
Počítejme také s jistou setrvačností: lidé vychovaní v jednom systému
mají tendenci si své chování přenášet do systému nového, pokud jim tam
bude kuprospěchu. A pokud AnCap dál bude mít trh, kde kromě kvality bude
rozhodovat i cena, lidé prostě pojedou ve starých kolejích. Třeba mám
jen přehnané obavy, ale jedu prostě podle nejčernějšího scénáře (pak už
nás to může jedině překvapit v dobrém).
Dvě strany téže mince..
Můžeme ale najít spoustu shodných bodů, tak proč se nezaměřit na ně
(stejně to všechno dopadne jinak, ale není na škodu si projet co nejvíc
možných alternativ).
V podstatě jsou tyto žabomyší války ve stylu: pokud nejsi s námi, jsi proti nám. A to je dost často omyl.
Vždyť třeba ani sami bronies se často nedokáží shodnout na tom, co
přesně znamená být "brony". Tak jak bychom pak chtěli dojít ke shodě při
definici pojmů jako je morálka, dobro, přátelství, nutný směr vývoje,
atd.?
Je potřeba se zbavit nebezpečné iluze státu jako něčeho odvěkého, nevyhnutelného a nadpřirozeného.
Já vlastně tedy podporuji AnCap
To, že si dnes myslím, že by kapitalismus bez států byl hrozný
neznamená, že bych chtěl státy zachovat. Rozdělení planety na státy je
zastaralé, takže když zmizí, bude to jedině dobře. Jenže AnCap se v
podstatě tady zastaví. To je málo.
Musí zmizet i všechny firmy. Žádná firma na světě nic nevybírábí. Je to
jen pojem. Pár údajů v databázi (obchodní rejstřík) či pár čísel v
bance. Stroje a lidé vyrábějí. A protože jsem toho názoru, že lidi jsou
líní, unaví se, chybují, stávkují, potřebují na práci hodně zdrojů,
zkrátka jsou neefektivní, vyházel bych je všechny. Co nám tedy zbyde?
Nejsou státy, nejsou firmy, nejsou zaměstnanci. Zbyli jen roboti. Ti
neřeší, kdo má jakou víru. Neřeší, v jakém státě člověk žije (ve stylu
"arabové jsou špatní"). Neřeší barvu pleti. Neřeší denní dobu. Pracují.
Víc opravdu nepotřebujeme.
Lidi pak budou opravdu "svobodní" a co se svým časem už udělají, to je v
podstatě na nich. Jestli budou jen spát, nebo jíst, nebo začnou
cestovat, či dokonce něco tvořit, i kdyby to byly malby pochybného
původu. Nikdo, ani Bůh, ani trh, ani stát, ani žádná firma či šéf, ani
jiný člověk (ať už skrze šikanu v kolektivu nebo skrze trh) nemá právo
jim říkat, jak mají prožít svůj život, pokud to bude souladu s
udržitelností.
Lidé se stanou parazity v těle planety Země, kde orgány budou roboti a
mozek počítače. Viry také nemusí pracovat. Jen dnes máme to tělo se vším
všudy: bojujeme spolu navzájem a ještě k tomu se nás snaží vymazat
protilátkami naše vlastní tělo, resp. společnost, kterou jsme si
postavili ve stylu přírody (a té jde nahrazování jednoho druhu jiným
celkem dobře, tak proč by u lidí měla udělat výjimku?).
Klíčem je vzdělání a uvědomění si
A po troše vzdělání (neplést s propagandou, indoktrinací, školou jako
takovou, titulem, atd.) už nebude pro normálního člověka problém chápat
smysl udržitelnosti - nedělat nic, co mi nic nepřináší užitek, a také
nedělat nic, co mi dlouhodobě může škodit.
To znamená neničit jiným jídlo, protože tím se můj hlad neukojí
(=zbytečná ztráta času a výdej energie = budu muset o to víc jíst, čili
další ztráta času). A neničit životní prostředí, protože to můžu za pár
let odnést taky. Kromě toho, bude dost těžké najít činnosti, které by
normální (mentálně zdravý) člověk mohl udělat, a měl z nich prospěch a
přitom zároveň uškodil jiným v podobném systému.
Musíme (nebo nemusíme?) si uvědomit, že krádež samotná by asi moc
neznamenala (prostě by si okradený tu věc nechal znovu poslat), ale také
by se mohlo stát, že by se v okradeném probudila touha po pomstě, a šel
by s kamarády prostě zloději namlátit hubu (pokud by už neexistovalo
nic jako policie a soudy). Ano, to je jistě onen zisk, o který zloděj
tolik stál
To jediné, co potřebujeme, aby lidé uvažovali takto v souvislostech. Aby
si spočítali, že lepší si o danou věc požádat systém, a třeba si chvíli
počkat (stejně není kam spěchat), než riskovat vymlácené zuby (sice by
mu je systém bezplatně udělal znovu, ale asi tušíte, že to není zrovna
příjemné - kromě toho, namísto trávení svého volného času podle svých
představ bude muset teď do nemocnice, čili opět, jistě něco, o co se
"vyplatí" usilovat).
Zkrátka, řečeno dnešním termínem, lidé budou usilovat o zisk, ale
vyhýbat se ztrátě. Je to jasná definice a v jednoduchosti je krása. A
platí to za každé doby v každém globálně propojeném systému: když
poničíte systém, který vás "živí", uškodíte jen sobě (ať ten systém
ekonomický, demokratický nebo přírodní ekosystém).
Toto je podmínka jak pro TVP tak i pro AnCap, jinak nebude možné zavést první, a udržet to druhé.
Zisk vs. ztráta, trest vs. léčba
Pokud zničíte společné pole, bude méně jídla. Tedy i méně pro vás (a
ještě riskujete jevy spojené s nedostatkem - nepokoje, násilí,
nestabilita, a to může zasáhnout i další sektory, na kterých zase máte
svůj zájem - čili, ničit pole, byť není vaše, je do nebe volající
blbost).
Zájem na nestabilní společnosti mohou mít jedině psychopati. Těch je
menšina, ale existují. A mohou se léčit. A byť se vám to může protivit
po zkušenostech např. s tajnou policií (socialismus, nacismus), právě
to, že bude systém vědět o každém a o všem, je jakás takás záruka, že
když už někdo takový narušený něco zničí (aby se tím vrátila stará doba
nedostatku v domnění, že tím zase získá na důležitosti a bude vládnout),
bude velmi rychle odhalen a nebude moci napáchat další škodu.
Třeba ale nemusí být povinnost se
nechat sledovat. Klidně budete bez čipů. Ale je dost možné, že až vás
někdo zraní, a unikne odhalení právě proto, že čip neměl, a nebo vy
budete potřebovat pomoc, ale nedostanete ji včas, protože nikdo nebude
vědět, kde zrovna jste a sám si nebudete moci pomoc zavolat, můžete
změnit názor. Bohužel, takhle nějak vznikly i totalitní státy
Pak nepřichází trest, ale hledání příčin daného chování. Tedy léčba.
Cílem není daného člověka zničit, ale pomoci mu. Abychom se poučili a
systém vylepšili. Jinak je to jako trestat kulku za zabití člověka, ale
už se nezajímat, kdo a proč stiskl spousť. Pak je také šance, že se
mohou dobrovolně přihlásit i ti, kteří cítí, že s nimi něco není v
pořádku (podobně jako se dnes dobrovolně přihlásí na léčení třeba
někteří alkoholici či pedofilové, aniž by předtím něco spáchali - kdyby
věděli nebo jen tušili, že je tam pak někdo zavře a zmlátí, budou se
bát, začnou se vyhýbat společnosti, aby nebyli odhaleni, začnou žít "v
podsvětí", mohou být paranoidní, časem mohou spáchat nějaký trestní čin,
tím ztratí kontakt a přístup k systému, začnou mít nedostatek, mohou
začít krást či hůř - ne, takové riziko opravdu nemám rád, a to ještě jen
proto, že někteří chtějí mít pocit nějaké hloupé spravedlnosti*).
*) On člověk, který někoho třeba
omylem přejede, může opravdu reagovat zkratkovitě, zvlášť v době, kdy mu
hrozí dlouhé soudní tahanice, nic se stejně nevyřeší, jen ho zavřou do
vězení, min. dostane podmínku, může přijít o řidičák, a jistě je velmi
nápomocné, když se v televizi objevují příbuzní, kteří hrozí useknutím
rukou dotyčnému, aby dostal co proto. To aby se pak jeden bál se vůbec
hlásit a bude doufat, že se na něj nepřijde. A žít takto, to je jistě
velmi psychicky zdravé a 100% se to nikdy neprojeví (ironie). Bohužel,
dnes se to nebere jako chyba systému, kde by měl být "potrestán" systém
tím, že se zhodnotí proč k tomu došlo, a udělá se náprava například
zavedením systémů do všech aut, která by před chodci uměla zastavit.
Protože odsouzením člověka se čas už stejně nevrátí. Důležité je poučit
se, a chybu neopakovat. Děje se to tak dnes? Je strach z vězení či
mastného odškodnění skutečně velkou motivací, aby se už nikdy nestalo,
že někdo někoho autem zabije omylem? Příbuzní se bohužel měli už dávno
zasadit o to, aby všechna auta měla systém proti střetu s chodci. Chápu,
že to je ne úplně reálné v dnešní době, ale je to reálnější, než
odsuzovat lidi kvůli spravedlnosti, leda by snad odsouzení či poprava
člověka nějak záhadně vzkřísila mrtvého. No, nevzkřísí, ale protože to
skončí právě u toho odsouzení, příště zase nějaké auto zabije dalšího
chodce, a pak dalšího a dalšího. My budeme dál lidi zavírat do vězení, a
chodci budou "vesele" umírat dál. A budeme se pohoršovat nad tím, proč
všichni lidi nemají na auto za milion a víc s těmito systémy, a dovolují
si tedy jezdit v šunkách a ohrožovat nás všechny.. budeme čekat, až to
vyřeší trh, až budou tyto systémy dostupné většině pracujících, a budeme
počítat mrtvé, kteří "položili hrdině svůj život na oltář pokroku
společnosti". Blbost.
Já jsem se naštěstí nikdy nemusel potýkat se situací, kdy by mi někdo
nebo něco násilně sebralo třeba bližního nebo významnou část majetku. A
nejspíš by se ale našli jedinci, co by řekli: "Přál bych ti, aby sis to
vyzkoušel na vlastní kůži, abys viděl, jaké to je".
Jako vážně, tohle nás má dovést k řešení? Musím si prožít hrůzy světové
války, abych dostal právo se o ní bavit a navrhovat, že v podstatě celé
válčení je nesmysl, zvlášť v dnešní době (kdy získáte často víc obchodem
než krádeží z cizího státu - holt moderní válka není zadarmo, a dokud
dřív umírali jen pěšáci na koních, to se to válčilo), a že bychom se
měli zaměřovat na prevenci, a ne na nějakou pomstu či jakousi
spravedlnost?
Co s pojmem, který se stejně jako pojem morálka obměňuje jako ponožky?
Neměli bychom spíš naše definice stavět na něčem, co budou mít problém
vyvrátit budoucí generace? Bylo spravedlivé mít otroky? Dřív rozhodně
ano, to by vám potvrdila většinová společnost. Můžeme ale vyvrátit, že
člověk nepotřebuje k životu vodu? Ani dnes se bez ní neobejdeme, a
nejspíš s tím ještě hezkých pár tisíc let budou mít problém i generace,
co přijdou po nás. A může žít člověk bez televize? No, otázka spíš zní:
může vést bohatý život bez zábavy? Jenže pojem zábava je zase poněkud
široký (pro někoho je zábava týrat zvířata). Na toto neumím odpovědět
ani v náznacích, protože jsem technik a ne filozof.
Jsem tedy komunista nebo anarchokapitalista?
Děsně se mi líbí, když mne někdo nazve třeba komunistou, nebo čím koliv
jiným. Já jsem Parazit (a můžete si to hláskovat). Sežeru kapitalismus,
komunismus, AnCap, Zeitgeist, trh, konkurenci, přátelství, socialismus,
rozberu vše na části, porovnám, spojím, a co mi nesedí, to vyflusnu ven Fuzzy logika jak vyšitá.
Pokud je něco dobrý nápad, tak nezáleží na tom, jestli to navrhl
komunista, kapitalista, příznivce AnCapu, nebo někdo ze Zeitgeist. Pokud
je to blbost, nezáleží na tom rovněž
A kdo posoudí, co je blbost? Každý sám.. a časem se vykrystalizuje
průnik, nějaká shoda. Je to jasné, protože i moje názory a postřehy
považují jiní za blbost, ale právě proto se o nich debatuje.
Někdo nemá rád RBE, Zeitgeist, Projekt Venus, ale je komunista či
příznivce AnCapu? Super, alespoň se shodneme na tom hlavním: že je třeba
řešit současný stav.
Co je výborné na AnCapu (můj pohled): svobodná společnost (v tomto případě spíš anarchismus)
Co je výborné na kapitalismu: nabídka a poptávka, systém výroby*
Co je výborné na komunismu, RBE, Zeigeist: rovné příležitosti**
Průnik: robotizace, AI, automatizace = zajištění potřeb lidí***
*) Projekt Venus není dítkem
socialismu ani komunismu 19.-20.století, ale kapitalismu 20.-21.století,
aneb Průmysl 4.0 na druhou - rozdíl je jen v tom, že kapitalismus by
chtěl zavedení technologie všude zpoplatnit, to je celé
**) Nemyslím tím jen rovnou šanci
zbohatnout, ale rovnou šanci se najíst, napít, mít kde bydlet, bavit se,
léčit se, a to třeba AnCap nenabízí - nemůže, když má trh, případně
peníze, leda by zavedl minimální mzdu či sociální programy, ale to je
jen základ "státu" a už to tedy není čistý AnCap
***) A tím paradoxně i práv, jako je
třeba svoboda. Viz. onen nadbytek: svoboda žít není narušena násilníkem,
který mi chce ukrást něco, co sám nemá a chce. Toto AnCap neřeší.
Bohužel. Potrestání mého vraha mi je fakt k ničemu. Tímto máme vyřešen i
požadavek AnCapu na ochranu soukromého vlastnictví - když nikdo nemá
potřebu krást, nebude narušovat mé vlastnictví.
Jestli hledáte, kde tam je třeba Strana Zelených nebo veganství, jakožto
ta část, která se bude starat o přírodu, tak to vůbec není nutné.
Příroda a ekosystém je klíčem k naší udržitelnosti (alespoň do doby, než
se Povzneseme https://cs.wikipedia.org/wiki/Mytologie_...esen%C3%AD
), takže pokud to nějaká ekonomika myslí opravdu vážně, nemůže si
dovolit tuto stránku opomíjet a dál brát planetu Zemi jen jako inventář
pro rabování (protože i les je kapitál - čili je žádoucí ho namnožit;
protože zatím náš tento kapitál splachujeme do žumpy - což za chvíli
oceány skutečně budou - nemůžeme si říkat kapitalisté - jsme blázni).
Jeden o voze, druhý o koze, a nebo mluvíme v podstatě o tomtéž?
Nebavil bych se o tom, že v RBE je povinné se o všechno dělit a mít
všechno stejné, a podobné socialistické žvásty. To nikdy fungovat
nebude, málokdo z příznivců RBE to prosazuje, protože si dost lidí je
vědomo, že člověk sám od sebe prostě nebude neustále fungovat jako
hodný. Uvrhněte mě do strašného hladu, a pak mi dejte možnost někoho pro
jídlo zabít. Udělám to. A jestli mě pak odsoudí stát nebo nějaká
agentura v AnCapu, to mi už bude jedno (měl jsem na výběr: nějaký trest
nebo smrt hlady, prašť jak uhoď a trest je méně jistý), a mé oběti taky.
Prostě zatím platí, že bez ohledu na to, jak se nazveme, jsme lidi. A
dokud lidi musí jíst, spát, pít, dýchat, stejně jako každé jiné zvíře,
tak jsme zvířata
Velmi inteligentní, dominantní druh, ale stále jedni ze zvířat. Problém
je, že stejně jako si myslíme, že MY jakožto druh jsme něco víc než
ostatná tvorové, máme krásnou tendenci si myslet, že JÁ jakožto jedinec
jsem něco víc než ostatní lidé, a tedy mi přísluší např. víc práv
prežít, atd.
Pokud totiž AnCap kalkuluje s tím, že lidé budou ochotni zaplatit*
někomu za svou ochranu nebo vymáhání práv (namísto odvádění daní státu),
tak se stejně dobře dá kalkulovat s tím, že lidé budou ochotni si
vybudovat něco, co je ochrání nebo bude vymáhat jejich práva. Protože
peníze jsou "zhmotněná" práce (nebo myšlení), je vcelku jedno, jestli si
ochranu zaplatíte z peněz a nebo jestli použijete práci přímo.
*) a zase je otázka, zda bohatí
nebudou schopni zaplatit víc za prosazení své "pravdy" či zájmů. Nejde o
to, že "dnes to státy dělají", ale že v tom pak tedy není skoro žádný
rozdíl
Vzácnost zdrojů
Dost se často také neshodneme na vzácnosti zdrojů. Nejde o množství, ale
o využití. Tedy nejde ani o samotnou 100% alokaci. Pokud já budu mít
zdroj vody o objemu 2 litry, asi se shodneme, že to sakra vzácný zdroj.
Ale co na tom? Nic. Já vodu vypiju, a pak ze mě zase vyjde (různými
způsoby, často i dýcháním). Takže stačí jen jedna prostá věc: vodu
zachytit (z WC, ze vzduchu srážením), vyčistit (např. destilace, UV), a
mám znovu 2 litry pitné vody.
Když bychom se na to dívali z dnešního pohledu, tak by každý
předpovídal, že první den se napiju, a další den už mi nic nezbyde,
takže do pár dnů až týdnů zemřu na selhání organismu. Nesmysl.. Asi
vidíme, že problém na naší planetě není v tom, že by na ní nebylo dost
vody. Proč tedy +/- miliarda lidí nemá přístup ke kvalitní vodě? Že by
jim v tom bránil stát? A jak jim v tom pomůže AnCap? Na druhou stranu
ale netvrdím, že jedině stát jim tu vodu může poskytnout (protože, jak
vidno, neposkytuje).
Ano, kdyby na této planetě žilo třeba 1000 miliard lidí, asi by správa
zdrojů už dostávala dost na frak, protože bychom někde nejspíš mohli
narazit na meze, ale stále to přeci není problém: pokud nestačí jedna
planeta, přestěhujeme lidi na jinou. A kdyby nestačila naše sluneční
soustava, měli bychom expandovat do Galaxie. Kromě toho, i kdybychom na
to šli prostou interpolací, tak do konce tohoto století nás bude tak
maximálně 20 miliard, čili, v dohlednu žádný problém, který by ekonomiku
RBE mohl potopit v tom, že by každému nemohla dát stejnou kvalitu:
A kdyby vás snad trápil nárůst lidstva, v tomto odkazu je trochu níže
mapka, kolik dětí připadá na 1 ženu. Všimněte si, že nejvíc to je v
chudých částech světa. Čili neplatí žádné "když se budou mít všichni
jako my, tak se přemnožíme". Spíš naopak (protože nejde pochopitelně jen
o to lidi nakrmit, a dát jim dobrý standard bydlení, ale také jim všem
poskytnout široké spektrum vzdělání, a to nejde, dokud budete za všechno
chtít zaplatit, a pochopitelně, pokud se bude svět dělit na státy či
jiná "nepřátelská" území - včetně firem).
Dáme si do nosu!
Je docela vtipné, jak se AnCapové a Zeitgeististi kočkují, a přitom
mluví o tom samém. AnCap má společnost, kde není stát, RBE je
společnost, kde nejsou státy. AnCap prosazuje soukromé vlastnictví, RBE
prosazuje přístup*, Ancap prosazuje svobodu jedince, Zeitgeist rovněž
(jen trochu jinou cestou), AnCapu je proti státnímu školství, RBE je
proti povinnému školství.. rozchází je tak trochu jen v tom, že zatímco u
AnCapu by to měl (mimo jiné) řídit "trh", u RBE to budou místo lidí
organizovat počítače, ale i to je svým způsobem "trh". Stále by mělo
platit, že veřejný zájem i je zájem konkrétních jedinců (pokud plujete
na lodi, je ve vašem zájmu, aby se nepotopila**).
*) Což je vlastnictví svým způsobem
taky, u něj ale ještě vzniká povinnost se o danou věc sám starat, což u
přístupu moc vyžadováno není: vůbec zveličeno: vzduch vám také nepatří,
ale máte k němu svobodný přístup, a paradoxně moc neplatí "že (čistý)
vzduch není vzácný", protože při současném tempu znečištování bude
nejspíš za chvíli na světě víc mobilů než čerstvého vzduchu, to je ten
problém současného trhu. Nebudeme si nalhávat, že na tom státy a jejich
pokroucená dotační či jiná politika nemá svůj podíl, ale rozhodně není
trh nějaký svatoušek - životní prostředí se ničilo (třeba kácením a
vypalováním lesů) ještě dávno před tím, než vznikl stát nebo
kapitalismus, takže jak vidno, problém leží jinde - proto je třeba
eliminovat možnost těchto projevů
**) něco podobného by mělo platit i
dnes, ale lidem toto prostě nedochází, je jim to jedno, myslí si, že se
loď potopit nemůže, nebo dokonce ani nevěří, že to je loď (takže se
prostě nepotopí). Případně ji rozbebírají pro svůj krátkodobý prospěch
(a jen čekáme, kdo vytáhne ten příslovečný špunt, aby ho mohl prodat). A
tady se zase AnCapu a Zeitgeist shoduje na nutnosti vzdělání lidstva, a
to stylem každý sám za sebe, bez vůdce/státu.
Když to velmi hodně zjednoduším, tak RBE je systém založený na
přátelství a spolupráci, zatímco AnCap sice také potřebuje spolupráci
(přátelství), ale je stále založený na kapitalistické konkurenci, kdy
spolu lidé soupeří na trhu. My bychom si měli zdůvodnit a poznat, která
ta cesta je udržitelnější.. To neříkám snad proto, že bych u bronies a
seriálu založeném na přátelství lhal a loboval proti AnCapu, jen říkám
jak to zatím vnímám já. Neříkám, že AnCap je nepřátelský systém, jen si
myslím, že RBE v podstatě konkurenci nepotřebuje a tím i vylučuje
("prát" se s někým je namáhavější než být neutrální, natož někomu
pomáhat - jde jen o to, který systém lidem umožní být neutrální, tj.
líní - nemuset dělat nic, tedy se ani nepokoušet o násilí)
A kořenem sváru může být nejspíš to,
že spousta lidí z AnCap větve nebo i mimo ni svým způsobem "nevěří", že
by stroje a počítače mohly lidstvo uživit bez toho, aby museli pracovat
ještě sami lidé, a tedy by stále existovala nerovnost - jedni by
pracovat "museli" a druzí ne. Spousta jejich argumentů se dá vzít v
potaz, například jak to funguje dnes, ale to bohužel není směrodatné pro
budoucnost - před 300 lety byste taky nemohli přemýšlet o budoucnosti
jen na základě toho, jak to funguje či nefunguje "dnes", protože
například nebyla ani elektřina - základ prakticky všeho dneska. Ono se
klidně může stát, že než se na nečem shodneme, změní se doba tak, že
budeme moci většinu toho spláchnout do záchodu.
A nebo ještě uvažujeme o technologii jak o něčem, co nás zotročí.
Nepůjde tedy o sklad, který jen spravuje zdroje a výrobu, ale už dokonce
i lidem diktuje jejich cíl, ubírání vědy a dokonce i omezuje rychlost
jedoucích aut pod rychlost chůze. Prosím vás
Bavme se trochu inteligentně.. Pokud mi neunikla velká nadsázka, ptám
se Proč? Proč by měl počítač omezovat rychlost auta na 2 km/h, když už
se dávno moderátoři pořadu Top Gear přesvědčili, že autonomní vozidlo
dokáže jet rychleji na dané trati než lidský jezdec? https://www.youtube.com/watch?v=WsnKzK6dX8Q Dobře, tak jsem prokázal, že jeden z příznivců AnCapu nemá někdy zrovna moc logické argumenty.. a co?
Totéž je při argumentu o nutnosti využít počítače, které ani dnes
neexistují. V tom je právě asi rozdíl nezi námi. Mě na takový systém
stačí skladový software. Pokud si představujete samozřejmě počítač,
který ovládá lidstvo, tak asi budete mít pravdu. Ale kdo by o něj stál,
že? A proč bychom museli povinně 3x denně jíst naprosto zdravou a přitom
nechutnou stravu? Kdo napsal ten algoritmus? Lidé. A vy byste si napsal
SW pro váš dům v takovém stylu, aby vás obtěžoval?
Nebo argument, že ve vědeckém komunismu by se na práci každý vykašlal, když by měl všechno zadarmo. Ale o to právě jde
Copak jsou lidi jediné věci na této planetě, které umí něco vyrobit?
Ale o tom všem se baví v odkazu, který je na začátku tohoto mého
příspěvku.
Trochu vtipné mi přijde, když přijde na řadu ohledně "umělých
zaměstnání", že se argumentuje "nikdo by nevymyslel umělé zaměstnání,
protože by zkrachoval". On také nikdo netvrdí, že to vymýšlí jednotlivé
firmy jen tak z plezíru. Vymýšlí to buď stát (na který to sedí), a nebo
trh. Pokud já pustím jako podnikatel do televize reklamu, že pozlacené
lejno je děsně in (protože už nevím, co dalšího bych prodával, jen abych
zvýšil svůj zisk), vždy se najde pár lidí, co ho budou chtít. A to už
je poptávka.. a teď když se toho chytne pár dalších podnikatelů, budou
po světě chodit lidi se zlatým lejnem. A pár dalších jim bude závidět, a
budou ho chtít také. Gratulujeme, právě jsme vytvořili zbytečné
zaměstnání. A je jedno, jestli ho vytvořil stát nebo trh. Protože ho
podporují lidé - kupující. A jako vážně, takovým chcete svěřit
budoucnost?
A hlavně neříkejte, že protože jste programátor, tak tomu rozumíte lépe.
Já jsem taky "programátor" a o spoustě věcí vím velké kulové
Pokud jde o lidské potřeby, kolik lidí na světě má opravdu přemrštěné
představy o nich, tj. musí mít 20 sporťáků, obří vilu, ostrov, vlastní
letadlo? Není jich náhodou menšina? Takže čistě podle demokratického
přístupu čí názor má větší váhu na potřeby lidí? Těch 7 miliard a nebo
těch pár nahoře? Kolik z vás chce zlatý kohoutek k umyvadlu, 10 aut,
plný dům televizí? Ať už to nazveme demokracií nebo tržním mechanismem,
pokud něco chce většina, tak se to tak udělá. Ta menšina se buď musí
podvolit a nebo si to udělat sama, protože tvoří tak malý trh, že se
nikomu nevyplatí pro ně něco dělat.
Jestli to někdo čte a došel až sem, tak teda má úcta.
Ale tohle všechno já beru.. Jsou to hodnotné připomínky k věci, a třeba
dřív mě je nenapadlo řešit (viz. onen příklad s těžením rudy na svém
pozemku). Byť dané argumenty vypadaly dřív směšně, či se ve vás i trochu
začne vařit krev, následně zjistíte, jak diskuze pokračuje, že lidé
najdou společnou řeč.
Diskuze, diskuze, diskuze
Tady se vlastně nedělá nic jiného, než co praktikuji já sám: vezmou ten
nejhorší možný scénář a nechají oponenta, aby obhájil, že to nepůjde k
čertu. Byť je to někdy vyháněno až do absurdních výšek, ale určitě je
správné, zvlášť v dnešní době (nejdřív musíte zavést technologii, aby
mohla být utopie, a změnilo se chování lidí, obráceně to moc dobře
nepůjde - lidé nebudou mít důvod), že se k vyspělým technologiím
přistupuje s opatrností (kvůli zneužití).
Ale to platí vždy. Pokud dáte nůž svým dětem, můžete v lepším případě
získat pomocníka v kuchyni nebo třeba talentovaného řezbáře. Pokud ale
budou nepřipraveny, čeká vás návštěva pohotovosti. A co hůř, pokud by
našly situaci, ve které by jím nůž skýtal konkurenční výhodu, mohou s
ním třeba i spáchat zločin.
Jediné, s čím bych stále nesouhlasil, je ten požadavek na scifi
technologii, aby se něco jako utopie mohlo zavést. Víte, první
automatizované stroje byly tkací stroje na děrné štítky, a bylo to už v
19.století. Tehdejší lidi tedy nezastavila neexistence počítačů, nebo
nějakých futuristických vyspělých technologií, stejně jako se NASA
nezastavila při cestě na Měsíc neexistencí mikroprocesoru, bez kterého
si dneska nedokážeme pomalu ani upšouknout
Jinak další věc: ten počítač, podle
toho, jak jste zadal úlohu, Vám samozřejmě naplánuje (kdyby takový
počítač existoval, on zatím ani neexistuje) cestu klidně skrz domy lidí a
podobně, prostě mu vyjde, že je efektivnější někomu zbourat dům,
postavit cestu přes něj a dotyčného někam přemístit: Co pak?
Už za dob starých her typu Warcraft existoval jednoduchý algoritmus,
který hledal optimální cestu pro pohyb panďuláků po mapě, a nepomáhal si
podvody typu "když není mezi startem a cílem přímá cesta, tam smažu
les, řeku, skálu"
Tytéž námitky, jen samozřejmě krásu
přírody převeďte do toho, že existují lidé, kteří nechtějí mít telefon
jen dokonale funkční, ale také třeba (pro ně) krásný. Ti mají smůlu? Na
krásu rezignujeme? Z té nikdo užitek mít nesmí?
Proč? Krásný telefon = nějaký vzhled. Tj. nějak vyrobený kryt. Že by
společnost za 10-50 let přišla o technologii 3D tiskáren? Už dnes si
přeci může každý vymodelovat a nechat vytisknout cokoliv (pokud je to
reálně možné). Někdy se stydím za to, že jsem programátor, když dokáže
někdo říct "já jsem programátor, takže vím 'všechno' nejlépe" a pak
plácne tohle To není o tom "co když se počítač rozhodne". Když bych měl citovat hlášku z Číslo 5 žije: Je to jenom stroj, nemůže se smát, brečet ani lhát, není smutný ani veselý, prostě se řídí programem
Takže správná otázka zní: je jeden kryt efektivnější než druhý? Protože u
mobilu těžko budeme požadovat aerodynamický tvar, tento požadavek padá.
Nebo snad materiál? Jestli si vyberu dřevo, plast, či sklo? Písku,
dřeva a paradoxně i plastu máme na této planetě tolik, že i kdyby si
každý na světě nechal udělat 1 metrový kryt, bude to jedině dobře (že se
ze skládek dostane někam, kde bude užitečný, a dřevo se dá vypěstovat).
Nebo je problém v množství? Protože nikdo normální si na mobilní
telefon nebude dělat 50 kg kryt (už z definice to pak není mobil),
myslíte si, že skutečně bude rozhodovat pár gramů rozdílu, zvlášť, když
na světě budou miliardy a miliardy tun?
Podle stejně absurdní logiky bychom mohli říct, že některá jména
(zvlášťě ženská) jsou delší než jiná, takže je neefektivní je přenášet
po internetu nebo tisknout. Budou se tedy všichni lidé povinně jmenovat
nějakým krátkým kódem (kombinace znaků ASCII?). Nebo vydá počítač příkaz
k eliminaci všech lidí nějak dlouhého jména? A proč by to dělal? Na
základě čeho?
Počítač nemá vrtochy, pojede podle naprogramovaného algoritmu, a pokud
ten stanoví taková a taková pravidla, prostě budou, a nemusíme řešit, že
by bylo nařízeno všem mít hranatý kryt z papíru. Blbý algoritmus může
být napsán stejně jako jsou blbí politici nebo blbý trh. Je otázka, co
se dá snáz kontrolovat (hledat chyby) a tedy opravit, resp. k čemu má
naráz a koordinovaně přístup
větší množství lidí. Jestli s tím máte problém, že by i systém, který se
stará o lidi (nebo jim vládne) měl být pod vládou lidí a přitom mluvíte
cosi o nějaké diktatuře, pak vám bohužel nerozumím
Když teď nebudeme řešit nějaké
sociální tlaky ve stylu "je to in" nebo jak moc je to zneužitelné, která
diktatura či diktátor donutil 2 miliardy lidí poskytovat o sobě
informace na FaceBooku, a někteří jdou se statusy tak daleko, že se
prakticky nechávají sledovat se svou vlastní účastí? Nikdo.. lidé se tak
rozhodli, a udělali to. A protože se to líbilo víc lidem, tak vznikl
Facebook. Jestli si lidé zvolí TVP, je to jen na nich.. ale musí o tom
mít všechny informace, a to ideálně racionální. Ne si bránit AnCap tím,
že o něm raději jen řeknu jak to fungovat "určitě" bude, když nebudou
státy, ale na TVP hledat jen samé vady, jako kdyby snad AnCap neměl
rizika - kritizujte vyváženě. Jak vidíte, lidem určitá forma diktatury
nevadí. Nevadí jim dnes státy (byť se můžeme shodnout, že nevidí celou
pravdu), nevadí jim Facebook a zneužití jejich dat, tak proč by se měli
vylekat nějakou diktaturou TVP? Myslíte, že v kapitalismu jsou snad lidé
úplně svobodní, pokud jde například o volbu výběru spotřebního zboží? V
čem je rozdíl, že budou omezování počitačem na základě kapacity nebo na
základě peněz? Také jdete spáchat terostitický čin na metro, když už je
plné a prostě vás tam nepustí? Asi ne.. je to dané kulturou, vaší,
prostředí.. Kultura lidí v TVP může být pro nás stejně tak
nepochopitelná, jako naše kultura pro neandrtálce. Uznáváme, že lidé se
budou chovat tak, že chtějí mít co největší zisk. A co když největší
zisk bude znamenat nedělat teroristické činy? Tak je prostě dělat
nebudou.. Nebo nebudou krást. Vyplatí se dneska nekrást? Když vás
nechytí, tak je to ideální způsob "obchodu". Druh, který neví, kde má
míru, prostě vyhyne, bez ohledu na to, jak je vyspělý. Takže se teda
nepodvolíme diktatuře planety, a vyhneme. Ale budeme svobodní.. sice
mrtví, ale svobodní. A pak už také nebudeme muset řešit, jak by se lidé v
takové diktatuře chovali. Ono dost dobře nejde přesvědčit lidi o něčem,
když se jim to nelíbí. Dám příklad, patříte k těm horším vyznavačům
AnCapu nebo RBE, a chcete tak moc "vyhrát", že lidem lžete o tom, jak
moc špatný je ten druhý systém. Jenže to už v principu prohrajete. Oba
systémy mohou fungovat jen s chytrými lidmi. Pokud se vám jej podaří
zavést skrze oblbování lidí, zkrachujete stejně jako komunismus nebo
nacismus. A pokud lidi vzděláte, vaše názory je pro změnu zajímat
nebudou, protože si najdou fakta sami. To je bohužel úděl pravých
učitelů. Nemají a nemohou mít nad svými dětmi žádnou kontrolu. My se
musíme zajímat o původní myšlenku, a ne o to, kdo jí šíří. Stejně jako
nemůžeme odsoudit nůž jen proto, že s ním někdo neumí zacházet či ho
snad zneužívá, nebo jen proto, že snad nedokáže popsat jeho funkci a
výhody. Ale sami byste si měli zjistit, zda se nezdá zneužít, případně
jak a proč.
Jen bych měl jedno dloubnutí: nebylo by užitečnější, než udělat výpad ve
stylu "takže počítač pošle všechny zdroje tomu, kdo si o ně požádá, bez
toho, aby zjistil, na co a jestli je vůbec potřebuje" spíš vymyslet
alespoň v základu algoritmus, který by dokázal zdůvodnit opodstatnění
žádosti?
Pokud se budeme držet u počítačů, čas procesoru je jistě zdroj, není-liž
pravda? Takže že by Windows/Linux už od doby 95 (když nepočítáme 3.11)
neuměly určit, která aplikace potřebuje času víc a která méně? Ano, ne
vždy to fungovalo tak jak mělo, ale je to začátek.. tady se přeci také
jedná sdílení omezených zdrojů (procesoru, paměti) teoreticky nekonečným
počtem odběratelů (aplikace). A jaké překvapení, zdroj nikdy nedojde..
jen pokud spustíte více projektů, potrvá jejich vykonání déle. Abych
toto věděl nemusím mít bůhvíjaké znalosti počítačů.
A pokud bychom se drželi přírody, naše planeta už dobrou půl miliardu
let vytváří a přerozděluje zdroje na základě požadavku různorodých
živočišných a rostliných druhů, samozřejmě s přihlédnutím k
jedninečnosti každého jedince daného druhu. A to bez počítačů, politiky,
peněz, zákonů, finančního trhu.. pokud takto udržitelně dokáže
spravovat sklad v podstatě "generátor náhodných čísel", nemyslím si, že
bychom s našimi počítači nedokázali totéž.
Který systém je reálnější zavést (dnes)?
Jestli se AnCap bere jako nějaká přechodná fáze, tj. ne hned odstranění
států, ale začít omezením jejich vlivu (minimálně se můžeme shodnout na
to, že bychom zrušili dotace - většinou končí v těch neproduktivních
sektorech), tak proti tomu já nic nemám - skoro všechno je lepší než co
máme a měli jsme do teď
Protože pokud jde třeba o to, aby lidé nemuseli platit za nekvalitní
služby státu skrze daně (dost častý argument u AnCapu), tak k tomu se
tak či onak pomalu směřuje: pokud by skutečně roboti sebrali lidem
práci, nebudou mít ani mzdu, tedy ani z čeho platit sociální, zdravotní a
daň z příjmů, a když nemají peníze, ani nekupují, tedy stát přijde o
DPH, spotřební daň, daň z převodu nemovitosti, atd.
My skutečně nejsme tak jiní, jak si myslíme
Jenom se musíme vykašlat na nějaké ego ("já jsem A a proto ty jsi
nicka, protože jsi B"). Jak se říká: když se dva perou, třetí se směje. A
pokud se AnCap bude brát se Zeitgeistem, bude se smát hlavně (státní)
kapitalismus (byť za chvíli bude potřebovat respirátor, aby se u toho
neskácel ).
Jde stejně jen o to, že ani já, ani Peter Joseph, ani pan Urza nejsme
zbylých 7-8 miliard lidí, takže naše právo o něčem rozhodnout rovná se
téměř nule, čili je i bezvýznamné se kvůli rozporům na budoucí
společnost nějak důrazně hádat a urážet. Jeden křičí A, druhý B, a pak
je převálcuje dav, který bude křičet C
A co je hlavní, AnCap je pořád stále ještě kapitalismus. A pokud se bude
chovat tržně, stejně prostě lidi z práce vyhází v momentě, kdy je bude
schopen nahradit roboty (kvůli ceně práce). Skoro jak by řekl agent
Smith: je to nevyhnutelné. V tomto ohledu je třeba AnCapu fandit,
protože pokud zde v této době nebude žádný stát, co by uvaloval
nesmyslné daně na roboty, zavedou se mnohem rychleji. Jen se bude muset
společnost do té doby nějak vyrovnat se zástupy lidí, co přišli o
sociální podporu.
Ale o co jde.. společnost nejspíš stejně může směřovat k AnCapu, a v
průběhu toho se zjistí, jak to funguje či nefunguje, upraví se to či
ono, a zase budeme vést dlouhé debaty, jestli "současnost" tehdy stojí
za nic nebo je lepší, a jak z toho ven. To, že je přechod ze státního
kapitalismu na AnCap snadnější a dnes reálnější/rychlejší, o tom se asi
nemusíme bavit. Jen jde o to, že jen na tom se to asi nezastaví.
Pokud TVP/RBE nepotřebuje státy, a AnCap se zasazuje o jejich zeštíhlení
až zrušení, beru ho jako historickou etapu, která určitě bude mít své
místo. A jestli je TVP konečný vrchol lidské společnosti? To pochybuji..
nejspíš za 100 či 1000 let vymyslíme a uvedeme v praxi další prototypy
společností, o kterých se nám ani dnes nezdá a nebo nám přijdou příliš
šílené.
Stejně tak je mnohem reálnější, že TVP nevznikne za ideálních 10 let,
jak hlásal Fresco (jakožto možnost), ale postupně. I v Praze rostou
mrakodrapy mezi starou zástavbou. Nikdo nepřijel, nesrovnal nejdřív
celou Prahu se zemí, a pak začal teprve stavět znovu (byť, čistě z
hlediska zdrojů, by to bylo "levnější" - údržba historických budov je
často dražší než postavení moderní budovy se stejnou funkcí; protože
když třeba teď doslouží kanalizace, musíte řešit kde vede, řešit statiku
domů nad ní, rozkopat ulice, řešit tím dopravní komplikace, atd.).
Společnost se shodla..
Mimochodem, to, že se na něčem společnost přibližně shodne, a začne
něčemu nadávat nebo si z toho dělat srandu, ještě bohužel není záruka,
že se všichni nepletou.
Bohužel, jsme jen lidé, a už z podstaty věci děláme chyby (často proto,
že prostě nedokážeme vidět celou "pravdu" - myšleno, že těžko nějaký
člověk může chápat například celý spletenec politických vztahů celé
planety, nebo komplexnost ekosystému celé planety). A platí to tedy i o
trhu.
Nebo jestli tomu nevěříte, proč myslíte, že jde celá planeta do kytek?
Ono to třeba není tím, že by někdo zlý chtěl, aby život na Zemi skončil.
Pravda může být prostší: pokud rozjetý vlak zvaný civilizace řídí
milion strojvůdců, kteří spolu nemluví, a často ani nemají výhled z
přední části vlaku, těžko to může dopadnout nějak skvěle (protože
strojvůdce v polovině chce jet na plný plyn, ale nevidí, že na kolejích
jsou napadané šutry).
Ostatně, to, jak si dost vzdělaných lidí dělalo dřív srandu z Darwina a
jeho teorie (byť nebyla úplně správná) je obecně známo. A kdo měl
nakonec pravdu? Takže bych byl opatrný se posmívat novým myšlenkám (ať
už je to RBE nebo AnCap), zvlášť jen proto, že to je zrovna cool a myslí
si to většina (aka stádní chování).
Míra svobody pojatá až absurdně
Víte, jakou míru svobody máte u těch méně podstatných věcí? Mrkněte se
třeba na SuperStar. Ano, vím, teď budu vysvětlovat úplnou blbost, ale
dejme tomu.
Národ si má zvolit svou hvězdu. No ale moment? Jak si má národ něco
svobodně zvolit, když ještě před tím byli zájemci prohnáni sítem, kde
pár vyvolených určilo, kdo si zaslouží jít dál a kdo ne. Nestalo se Vám
často, že jste s výrokem poroty nesouhlasili?
Ano, oni třeba poznají talent, šanci uplatnit se na trhu (tj. vydat a
prodat desku), ale není nám i zde upírána míra svobody v rozhodování?
Člověk by to chápal v odborných záležitostech, kde by ale i tak mělo
platit, že lidé s požadovaným vzděláním by měli mít možnost o tom
alespoň spolu rozhodovat, a nikoliv jen vyvolení úředníci či firmy. Ale
tady se proboha bavíme o zábavním průmyslu.
I kdyby si národ zvolil naprosto neschopného zpěváka, žádné z výrobních
odvětví nebo ekosystém tím dotčeno nebude. A přesto je nám odepřena
svoboda si vybrat sami? Já vím proč - mj. z časových důvodů. Kdyby si
měl každý pustit a posoudit všechny zpěváky, trvalo by to dlouho, a
hlavně by se z toho nešla udělat šou.
A chápu taky, že se tady rozčiluji vlastně i nad úplnou prkotinou, což
jsem sám uznal. Jen jsem to uvedl jako příklad, kdy je nám naznačeno, že
si můžeme něco vybrat, ale přitom je to jako zmanipulované výběrové
řízení, kam jsou puštěny jen ti kandidáti, kteří se líbili výběrové
komisi (a nebo předali naducanější obálku).
Ono když se ale na to podíváme ze širšího pohledu, tak je vlastně debata
nad tímto podstatně zbytečná. V systému, kde by neexistovala odměna ve
formě peněz, či nějakého nedostatkového zboží, by vlastně tyto soutěže i
trochu postrádaly smysl. Jo, asi by se mohly dál pořádat, ale stejně by
to bylo jen o hlasování, kdo by se komu líbil víc, a protože každý z
nás máme jiný vkus, těžko bychom se dohodli.
Stejnou formu hlasování může mít i sledovanost například na YouTube i
bez pořádání podobných soutěží. Každý z nás by navíc hledal někoho
jiného. Pokud by mě třeba nebavil moderní styl (sice baví, ale
hypoteticky), tak bych stejně nechal vyjet jen zpěváky například
dechovky. Ten nejlepší z nich by mi třeba sedl. A mnohem líp, než třeba
nějaká popová hvězda, byť by počet shlédnutí mohl být 100x vyšší.
Takže superstar není o tom, že národ si vybral. Ne, vybrala si nějaká
část národa, která posílala SMSky (čili hlasování je zpoplatněno, super
svoboda a rovnost). Rozumím ale, že mé výlevy nad tímto jaksi postrádají
smysl, protože je ostatně zase svoboda každého se koukat a tedy i
hlasovat na co chce.
Jde mi jen o technický princip (tak nějak by mne zajímalo, v jaké podobě
by podobné soutěže přežily zánik třeba peněz a tutově by zůstala ta
zábavná složka).
Zase ta televize..
Pusťte si někdy začátek pohádky Honza málem králem. Ta scéna na tržišti
je naprosto trefný příklad toho, jak si lidé představují, že má někdo
moc. Tři vlci ovládají stádo oslů.. On i ten příklad s odvalováním
kamenů z cesty, což nikdo nechtěl dělat, ačkoliv si tam všichni
poškodili povozy, je zajímavý příklad, kdy je ne-spolupráce cesta do
pekel pro všechny zúčastněné
A když už jsme u té TV, tak nedávno šel na Prima Zoom dokument: Návrat
do Černobylu. Také taková "hezká" připomínka ducha dnešní doby, aneb
vyhozené zdroje a duální přístup (lidi ano, zvířata ne), který se
projevil bohužel i ve Fukušimě.
Systém totálního zabezpečení
Když už tomu nechceme říkat třeba RBE, proč ne zrovna takto? Něco podobného údajně používá i společnost Google pro své zaměstnance (stejně tak je můžeme nazvat občany státu Google).
Tento systém nepředpokládá, že každý na světě bude mít třeba auto. Víte proč? Protože ne každý na světě chce auto.
Vlastně, pro takový systém jsou továrny dnešního typu přinejmenším
zbytečně naddimenzované. Lepší by byly menší výrobní linky s
univerzálnějšími roboty, které by byly schopny nejen vytvářet různé typy
zboží (aby se čas továrny využil smysluplně v případě, že by po jednom
artiklu klesla poptávka), ale také pouze v malých sériích.
Čili by se vyrábělo pouze na základě objednávky zákazníka (auta,
oblečení), nebo podle předchozího stavu na "trhu" (chleba). Co se stane,
když bude málo chleba? Tak se prostě dopeče další. To je otázka
několika hodin, a systém navíc nemusí čekat, až počet chlebů klesne na
0, aby šel teprve zadělávat těsto.
Ale je to skvělý systém v tom ohledu, že nevybírábí zbytečně víc věcí
(na sklad) po tisisích, a pak nevytváří umělou poptávku po tomto zboží.
Což šetří zdroje, a tedy zbyde na všechny dost.
Citace: Nebaví mě činnost X a nedokážu si
představit, že by ji někdo někdy dělal dobrovolně, proto potřebujeme
peněžní systém aby motivoval lidi vidinou zisku a hrozbou chudoby.
Podívejte se třeba na iReportéra - tito lidé dostanou často jen možnost
za krátkou dobu "slávy" něco natočit. A udělali to. Stačilo, aby měli tu
možnost. Nechtěli (třeba už nemohli) být zaměstnáni jako reportéři za
plnou mzdu. Já bych to třeba teď nedělal, ale očividně to jiné lidi
baví. Čili nemůžu říct: bez peněz by nikdo nedělal zprávy jen proto, že
mě zrovna by to nebavilo dělat
Další citace: Abych Vám to lépe vysvětlil. Nechci
jezdit potrubní poštou do bazénu, kdy mi to počítač umožní, když ho můžu
mít na zahradě (a ne, na světě neexistuje tolik zdrojů, aby každý mohl
mít barák s pořádným, vyhřívaným bazénem - což si bude přát hodně lidí).
Důkaz místo slibů? Na světě nemáme dost kamene, cementu, železa,
hliníku, atd. abychom nemohli pro každého člověka vykopat díru do země, a
nemáme ani dost plastu na solární ohřev nebo na FV výrobu elektřiny pro
ohřev (to pro případ, že nejste v Africe)? Jsem vůbec na planetě Zemi? Nebo že by na Zemi nebylo dost vody?
Normální lidi to mají snažší. Ti se o tyto "blbosti" nezajímají, vše jde kolem nic.. takže vlastně mají docela fajn život A nejspíš by se i dost pobavili, jak se na internetu lidé hádají o jakési ekonomice.
Lidé potřebují stroje, aby mohli být
lidmi. Když nebudou mít stroje, tak budou dělat stroje ze sebe navzájem,
stroje na produkci, spotřebu, indoktrinaci a zabíjení.
Víte, jaký je rozdíl mezi studentem a počítačem? Do počítače musíte natlouct data jenom jednou.
Jasně, prostě takové typické, květnové středoevropské počasí
Brzy nejspíš zase v televizi přispěchají s geniální radou: poradí lidem,
aby v těchto vedrech raději nevycházeli, šetřili se a zůstali doma ve
stínu nebo u vody. Super. A ještě by mohli přidat radu, jak to mají
udělat ti, co musí do práce. Nebo jak se vyhnout hezky ovoněné výhni
běžného auta stojícího někde v koloně (v létě i mimo velká města,
protože opravujeme opravujeme a když už, tak rozkopeme pro jistotu i
objížďky, aby si řidiči nemohli pískat).
Takže, šup do práce, nahodit klimošky, ať můžeme vesele spotřebovávat
zdroje, které údajně neexistují.. hlavně, že pak budou chybět, ale to je
v "pořádku", ne?
Už jen to, že systém na bázi RBE/TVP by pro většinu lidí byl mnohem
zajímavější než pokračovat v kapitalistickém "válčení", nebylo by lepší
namísto neustálého prohlašování "proč to nemůže fungovat" spíš hledat
cesty "jak by to fungovat mohlo" resp. "co tomu brání?"
A vypíchnu jednu věc z té dlouhé diskuze: TVP systém není navržený jako
totalita. Pokud nechcete totalitu, tak je divné, proč požadujete po
příznivcích TVP, aby vám dokázali odpovědět na řešení každé hypotetické
situace, která nastane. Protože, když odpovědí, je ten systém prakticky
totalita (už předem ví, jak všechno dopadne, a když ne, tak si to
vynutí), a když nedokáží odpovědět, je to důkaz nesmyslnosti TVP - jako
kdyby snad AnCap nebo dnešní kapitalismus dokázal předem řešit každý
problém.. a přeci jak nějak funguje
Vy vlastně posuzujete kvalitu myšlenky podle kvalit jejího nositele, v tomto případě tlumočníka.
Když bych to hodně zlehčil, i kdyby TVP byl jen primitivní skladový
systém, který by zdroje spravoval, přiděloval a pak o tom zveřejnil
report (co kdy komu na co), tak lidé z AnCapu (resp. jim podobní) by
byli první, kdo by tyto reporty projížděli, aby měli jistotu, že se vše
děje správně či zda snad někdo neohržuje vlastnické právo (přístup)
někomu jinému.
Čili, dohlížecí funkci lidí máme zajištěnou, totalita strojů tedy
nehrozí a všichni ostatní lidé si mohou hodit nohy na stůl.. vše by
fungovalo k obecné spokojenosti všech. Jo, pokud je pro někoho totalita
fakt, že když si objednám sto tun soli a ještě veřejně prohlásím, že jí
pak bez užitku jen tak hodím do oceánu, a systém proti tomu bude mít
nějaké pojistky, tak ano.. vivat totalita. Ale když to řeknu s největší
mírou absurdity: přijdete k planetě Zemi, a řeknete, že chcete všechno
jídlo na sebe, protože prostě chcete a pak ho zničíte.. i kdyby vám v
tom nezabránili ostatní lidé, protože by to nebylo udržitelné, což už je
tedy totalita, tak zničením všeho jídla na zemi vypukne hladomor, lidi
se začnou rvát o zdroje, nejspíš zabijí i vás.. čili, opět jste byl
totalitárně potrestán.. ale prosím vás..
Problém s kapacitou a městy
To je stejné jako s kapacitou. Když si postavím malý dům, tak chápu, že
nás tam nemůže bydlet tisíc. Resp. může, ale stálo by to pak za nic. A
rozdíl je v tom, že dnes se prostě vyplácí chápat "svoje" a "cizí" jako
dvě rozdílné věci. V době, kdy budu chápat i podvědomě, že "cizí" je
vlastně "moje", takže když zničím cizí, jsem asi nějaký mentál, protože
si ničím i svoje, tak se nebudu mermomocí třeba stěhovat do města, které
je už plné.
Jo, pokud by už nebylo žádné město volné, tedy systém vyčerpal své
kapacity, tak je to v háji, nebyl dobře navržen, a končíme, protože to
vyvolá nepokoje (min. budou lidé naštvaní, že musejí žít v přeplněném
městě). Jen nechápu, v čem je takový systém horší než kapitalismus? Já
vidím jen jeden rozdíl: TVP se v první řadě snaží postarat o všechny
lidi, pak maximálně hrozí, že se to nepovede. Kapitalismus už z principu
část lidí "likviduje", aby měl jistotu, že na ty dravější zbyde dost.
O tom, jestli podobně postižení jedinci, kteří by byli ochotni zničit
systém i za cenu, že půjdou sami do kytek, budou menší hrozbou v AnCapu
můžeme vést další debaty.. Takže vlastně příznivci obou systémů se v
podstatě nehádají o to, který systém je lepší, ale který stojí víc za
houby
Pak se také nabízí otázka, co je to město? Pokud je jedno město slepenec
okrsků a ty pak jednotlivých domů na ploše třeba 10x10 km, proč by
nešlo definovat jako město něco, co je slepenec samosprávních celků? Byť
mezi nimi bude třeba vždy 1 km pás zeleně (park/les), a takové město se
pak bude rozkládat třeba na 200x200 km, stále ho můžeme považovat za
město (každá část se svou "samosprávou").
Pak není vůbec problém, aby v takovém jednom městě žilo 25 miliónů lidí
(takový New York, který ale dnes zabírá jen cca. 1000km2). A čistě
interpolací, pokud by plocha jednoho města byla tedy 40.000 km2, na
povrch Země (souš 148 900 000 km1) jich můžeme dát hypoteticky až 3722,
tedy násobeno počtem lidí se dostáváme na nějakých 93.050.000.000 lidí
(93 miliard). To je dost místa i na několik století dopředu (a vůbec
neřeším, že žít můžeme i na oceánu).
A ptáte se, kde budeme pěstovat? No uvnitř těch měst (vertikální farmy).
Není důvod proč si ničit krajinu nějakými polnostmi nebo to vozit z
jiných oblastí. Skleník udělá saharu i na pólu, naopak zakopaný skleník
udělá mírné písmo i v Sahaře.
Přitom hustota zalidnění bude jen 624 lidí na km2. Pro srovnání New York
má 11.000, ČR asi 135. Může se to zdát jako hodně lidí na moc málo
místa, ale když si vezmete, kolik % ČR jsou jen louky či lesy, kde
nepotkáte živáčka. 624 lidí na km2 je 1 člověk na 1600m2. To je jako
kdybych já bydlel u sebe doma a moje maminka by byla o dvě parcely dál.
Museli bychom na sebe hulákat.
Celá planeta pak může být jedno velké město a problém tedy nebude v tom,
ve kterém budu žít městě, ale na které adrese budu žít (ne že by v tom
byl rozdíl, ale pokud kvalita měst bude všude ta nejvyšší
možná/dostupná, nezáleží prakticky na tom, jestli budu bydlet tady nebo o
100 km vedle, a vliv klimatu se také projeví až na větším rozdílu.
Jinými slovy mi v té první odpovědi
prostě tvrdíte, že cokoliv, co budu chtít udělat, musím mít schváleno od
nějaké vědecké komise? Prostě nemůžu si sám sehnat sůl a dělat si s ní,
co mě napadne. Musím k tomu všemu mít povolení.
Ano, stejně jako v AnCapu si nemůžu jen tak něco vzít, protože to bude
někomu patřit (třeba onen důl nebo sklad se solí). V AnCapu si to můžu
koupit, tady mi to schválí třeba ta komise (protože ani v AnCapu nemá
nikdo povinnost mi to prodat). Kdo zaručí, že komise bude jednat
nezaujatě? Kdo zaručí, že mě v AnCapu někdo prodá to, co potřebuji? Trh?
Trh jsou lidé. Takže máme odpověď. Nezaujatost komise mohou kontrolovat
lidé. Pokud kapitalisty v AnCapu pohání k prodeji (tedy např. schválně
neprodat něco někomu, protože ho nemám rád) zisk, tak v TVM zase komise
musí brát na vědomí, že je pod dohledem masy lidí, a ty byste nechtěli
naštvat. Pochopitelně, ututlat se to dá někdy všude. Ve státě, v
TZM/TVP, v AnCapu.
Jiná věc je, že to, že je člověk zastánce třeba TZM neznamená, že je i
jeho budovatel. Nemusí znát odpověď na všechny otázky, někdy ani nemůže.
To že jsem třeba já zastánce fyziky, a přitom o ní vím velké kulové,
není důkaz, že když Lux něco neví, tak že neumřete, když na vás zapůsobí
fyzikálně třeba 300 gé
Jinými slovy: neznalost není důkaz neexistence nebo nemožnosti.
Myslíte, že kdyby lidé věděli, jak létat už v 18. století, že by
nelétali? No, ale podle vaší logiky by zastánce vědy tehdy nevěděl, jak
postavit letadlo, čili je nemožné létat letadlem... Vy ovšem aplikujete
princip "co bylo dřív byli břídilové, dnes jsme největší borci, a
cokoliv z blízké budoucnosti nemůže existovat, protože to je utopie"
A jak vidím, nejen mě leží "cestovka pro plyšáky" v žaludku
A to je vše, přátelé
Nesouhlasím s tím, že se "podle peněz řeší, co lidé chtějí".
Jak? Co když něco chci a peníze nemám? Co když bude poptávka po čisté
vodě, ale nebudu za to ochoten zaplatit? Znamená to, že se tedy čistá
voda udržovat nebude? A proč bych vůbec měl platit za vodu? Kdo jí
vlastní? Z jakého titulu? A proč není čistá všude? I to řeší peníze?
Jak říkám, čistě teoreticky ano - kdyby trh fungoval jak má. Jenže to
vyžaduje vzdělané lidi. A kde má AnCap záruku, že když budou lidé
opravdu vzdělaní, že se nevykašlou právě na celý ten koncept? Když si
trh bude diktovat, co se bude vyrábět, není to zase jen forma diktatury?
Tentokrát budou ale kapitalisté v moci spotřebitelů? A co když se někdo
"dobrovolně" toho nebude účastnit, byť jako bývalý kapitalista? Co se s
ním dobrovolně stane? Bude běhat po světě a shánět nějakého mecenáše,
který by byl ochoten se o něj postarat, aby neumřel? Protože jinak to
není zrovna moc na bázi dobrovolnosti. A nebo překousne svou lidskou
důstojnost, a bude vyrábět to, co lidi chtějí, byť je mu to proti srsti?
Podobně jako se dřív "dobrovolně" stávali prostí lidé služebníky
panstva?
Nezavrhuji předem ani jeden směr, protože oba dnes mohou oslovit spoustu
lidí, a tedy se později nějak budou muset tak či onak dohodnout.
Chápu, že je snadné podlehnout kouzlu počítačů a technologie, protože
vidíme, jaké divy dělá, stejně jako že je možné milovat kapitalismus už
jen čistě z historických důvodů, protože když ho postavíte vedle
čehokoliv jiného, tak z hlediska blahobytu obecně to je jako nebe a
dudy. Jen je k tomu nutné podotknout, že i bez kapitalismu se měli třeba
Římané nebo Řekové jako v ráji (protože na ně dělala armáda otroků,
čili není moc velký rozdíl mezi dnešním systémem, kdy na ty bohaté
dělají ti chudí - protože kdyby chudí dělali za stejné peníze jako
bohatí, kdo by jim byl ochotný zaplatit, a byli by pak vůbec ještě
nějací bohatí nad průměr?)..
Stejně jako slepá víra v techniku se může stát osudnou, pokud se nedomyslí všechny detaily.
Něco na konec..
Rád říkám lidem, kterým mé výstupy připadají až moc nad jejich chápání, že jsem alespoň podle IQ testu jen mírně nad průměrem ,
čili jsem na tom stejně, jako velká část lidstva. A pokud jde o
množství, ani Bibli nepřečtete na jeden zátah (vím, o čem mluvím), tak
proč byste měli tyto texty. Ale pokud máte s něčím problém, není to
nejspíš tím, že byste byli hloupější, ale že jen nedostatečně využíváte
svůj potenciál.
Trochu na odlehčenou (inspirace jedním příspěvkem k diskuzi):
Víte, kolik robotů je potřeba k nahrazení práce 20 státních úředníků?
Výsledku jejich práce odpovídá výstup rozbitého vysavače pohozeného někde ve sklepě.
Smajlík tam není proto, že to bohužel často odpovídá naší realitě, a to je spíš k pláči..
Lidé by si měli osvojit nový typ myšlení. Namísto být škůdcem, který z
toho nemá nic, aneb "když musím pracovat já, budou všichni!" se zaměřit
na to, abych z toho také sám něco měl (zisk), čili "když nemusí pracovat
oni, já nebudu taky!".
Jestli Vás štve, že mnozí přečůrali systém a žijí ze sociálních dávek,
položte si otázku: Není to prostě tím, že jsou chytřejší než já? Protože
vy jste vlastně ten blbec, co chodí do práce a má se nejspíš i hůř než
oni A je ten systém tedy vůbec správný?
Já mám jednu velkou "výhodu". Nejsem vědec, sociolog, filozof, věřící
(alespoň v rámci náboženství), dobrý programátor, politik, vůdce,
myslitel, nebo cokoliv kvalifikovaného. Jsem BFU, nebo jak já sám říkám
BKP - blbec, kretén, pitomec. Nemám patent na rozum, a nikdo ani po mě
nemůže chtít přesně popisovat nějaké ekonomické teorie či vědecká fakta.
Ale pokud to někdo myslí s přeměnou společnosti vážně (a to ještě na
principu nenásilí, tedy že změnu nechce nebo nemůže vnucovat celé
planetě), bude se muset chtě něchtě podobnými existencemi zabývat. S
některými to bude mít lehčí, s jiným horší, ale takový je už život. Je
nás plná planeta, a faktem je, že kdyby všichni mysleli jako příznivci
AnCapu, RBE, TVP nebo Ježíše Krista nebo naopak Hitlera či Stalina,
nebylo by už dávno co řešit. Jenže jak vidno, svět prostě není
černobílý, ani v odstínech šedi.. je to myšmaš všeho.
Je jedna další věc, se kterou se bude muset AnCap vypořádat. Kdyby se
zrušil stát, dostane se na trh práce hromada "zbytečných" lidí -
úředníků, politiků. A co s nimi? Počet státních zaměstnanců je cca. půl milionu, byť někteří by jistě našli hned uplatnění i v soukromém sektoru.
Však to je správné. Nezapomeňme dát platební terminály i žebrákům, aby
také mohli jít s dobou a užívat si výdobytky naší civilizace
A víte, proč je jednodušší říkat pravdu, tj. nelhat, byť v malém?
Nemusíte si pamatovat dvě pravdy, a ještě se bát, kdy se vaše lež provalí.
"Vesmír se nemohl stvořit sám, to Bůh
ho stvořil. Bůh prostě je, stvořil tedy sám sebe. Když může stvořit sám
sebe Bůh, může totéž udělat i vesmír. Vesmír je tedy Bůh."
Může klidně vzniknout něco jako je fúze AnCapu a TZM, nejspíš jako fáze
po AnCapu/kapitalismu a před TZM. Tj. v době, kdy už budeme mít výrobní
nadbytek, ale stále ještě vzácnost některých zdrojů, či třeba ještě
nebudou postavena některá města. Zde by mohly peníze, či třeba kredity
hrát roli rozdělení prostředků.
Například:
U zdrojů, které budou omezené (mezi které třeba rozhodně nepočítám např.
vodu) by systém vždy vzal jejich maximální množství dostupné v daný
okamžik, a vydělil to počtem lidí na planetě. Tím by mu vyšla cena za
jednotku. Takto by to udělal u všech surovin či zboží. Součet jednotek
by se pak rozdělil rovnoměrně mezi lidi. Každý člověk by tedy dostal
nepodmíněný příjem, ale stále by neměl absolutní blahobyt. Lidé by si
mohli vybrat, za co utratí své kredity, a když by je vyčerpali na jednu
věc, už by logicky nemohli spotřebovávat další.
Je zde sice několik problémů, ale to je prostě pozůstatek kapitalismu,
který si s sebou ponese i AnCap. Lidé se budou muset naučit finanční
gramotnosti (podobně jako dnes), a stále může hrozit, že když někomu
kredity dojdou, bude chtít další, takže zboží ukradne. Nicméně by měl
být předpoklad, že pokud dojde k významné robotizaci průmyslu (a k tomu
může dojít ještě za éry kapitalismu), bude zdrojů (tím myslím i zboží či
jídla) tolik, že jejich přepočet na kredity bude enormně malý.
Ano, stále budou jisté "luxusní" věci, které spotřebují hodně zdrojů,
např. velká jachta, ale v porovnání s tím bude třeba jídlo nebo voda tak
běžné a hojně se vyskytující, že jedna jachta bude mít hodnotu
například 10.000 tun jídla. Možná se tedy lidé budou muset uskromnit,
pokud budou například chtít Ferrari v tom smyslu, že si buď koupí jedno
Ferrari a nic, a nebo jednoho SuperBa a k tomu třeba 5 televizí, 5
počítačů a 1 elektrokolo, ale u jídla už vzhledem ke směšně nízké ceně
nebudou muset řešit, zda dát dětem pořádně tento týden najíst a nebo jim
koupit penál do školy.
A postupně, jak by pokračoval rozvoj automatizace by se další a další
výrobky stávaly více nadbytečnými (ne nutně nekonečně, ale pokud by
systém zvládl vyrobit najednou 2x tolik, klesla by i 2x tolik jejich
cena). Zachováváme tedy do jisté míry ekonomickou kalkulaci, byť toto,
co jsem nadnesl, je nejspíš blábol, jen hrubá myšlenka, ale slučujeme
tím námitky ze strany AnCapu o nedostatku (byť relativního) a požadavků
TZM na nepodmíněný přístup.
Pokud by tedy běžný člověk neplýtval, prakticky by mu peníze nikdy
nemohly dojít, protože běžné spotřební zboží (byť ve velmi vysoké
kvalitě) by z jeho rozpočtu ukrajovalo směšnou částku. A jelikož by ani
tito lidé nechodili do práce, měli by dost času si svůj majetek hlídat
proti těm pár nepřizpůsobivým, či vymyslet nějaký ochranný systém, a
nebo, abychom si zase půjčili něco od AnCapu, zaplatit si nějakou
agenturu, která by jim vše hlídala.
Tu agenturu by pak provozoval někdo, kdo by si chtěl žít nad poměry
ostatních, čili by potřeboval extra příjem. Jen by tam musel buď
pracovat sám, a nebo sehnat lidi ochotné pracovat ale za menší podíl,
než kdyby si agenturu vedli sami. To sice může potenciálně vytvořit
prostředí k vykořisťování, ale vzhledem k tomu, že zaměstnanci té
agentury nebudou na jejím majiteli existenčně závislí (půjde jen o
přivýdělek), mohou ho také snadno kdykoliv kopnout do zádele a odejít,
pokud by se jim nelíbily podmínky spolupráce (čili konečně báze
dobrovolnosti).
Toto mi přijde zajímavější než se hádat, co se stane, když si pro sebe
zaberu 100 tun soli a ještě to považuji za nějaký přínos (zisk). Nevím,
to vyřeší lidé v té době. Ať už přímo ručně a nebo skrze upravení
parametrů nějakého počítače.
Stejně tak si za kredity můžete například koupit byt ve městě nového
typu. Ale pokud tuto potřebu mít nebudete a stěhovat se do TVP zatím
nechcete, klidně můžete ušetřené peníze koupit za jiné věci. Lidem
chvíli potrvá, že se té hojnosti přejí, ale jde o to jim nabídnout dost,
aby se přestali (většina) prát, nenutit je do práce či školy
(nestrestovat je), ale zároveň zajistit, že i když jeden člověk vyčerpá
svůj podíl kreditů, zbyde dost na ostatní (čili je zajištěna
udržitelnost, a zároveň se držím definice vlastnictví Johna Lockeho že
"musí zbýt dost pro ostatní").
Rovněž mohou lidé někoho finančně podpořit, aby se třeba mohl zahájit
nějaký větší projekt (charita nebo startup, je fuk jak to nazvete).
Dá se celkem snadno i regulovat populace planety. Systém by například
mohl vyhodnocovat počet lidí a počet dostupných zdrojů a zboží. Čím více
lidí by bylo, tím méně by logicky zbylo na každého člověka.
Pořídit si dítě by nebylo pro nikoho zátěž, protože mít podíl 1/8
miliardtiny planety, to by stačilo i na vychování celé vesnice, nicméně,
pokud by lidí bylo "málo" (úbytek obyvatel), mohl by systém nastavit
koeficent pro vychovatele.
Totiž, žádné dítě nebude majetek rodičů, ale k pořízení dítěte by je
mohlo motivovat, že by získali určitý díl z podílu dítěte nepřímo úměrně
jeho věku (tj. čím starší dítě, tím méně z jeho podílu pro rodiče).
Pokud by lidí začínalo být moc, o tuto dávku by rodiče přišli (případně
by byla úměrně počtu lidí snížena). Děti by se tak nestaly obchodem
(jako dnes se sociálními dávkami).
Dítě by ani nemělo povinnost vyrůstat s rodiči, kdyby se o něj špatně
starali. Pro tento účel by mohla být zřízena centra typu "dětských
vesniček", ovšem řízené například počítači (tj. by jejich existence
nezávisela na ochotě jiných lidí se těchto dětí ujmout - protože by tím
vychovali potenciálně deprimovanou novou generaci - a navíc, to, že se
někdo chce o někoho starat, ještě neznamená, že by měl - pokud dítě
nebude chtít (ostatně chceme, aby lidé byli soběstační, a nepotřebovali
"stát", aby se o ně povinně staral, ne? A rodina je v podstatě stát v
malém); i mnoho zahrádkářů své rostliny spíš zabije přehnanou péčí než
nedostatečným zájmem a vím, o čem mluvím).
Špatní rodiče by tedy přišli i o příspěvek. A nemělo by se ani stávat,
že by své dítě násilím drželi třeba ve sklepě. Kdyby byl zaveden systém
sledování, mohlo by být počítačům "divné", proč se jeden člověk zdržuje
stále na jednom místě nebo proč ho nikdo ještě neviděl venku, atd.
Ano, je to forma regulace, ale musíme si uvědomit, že vždy nás bude něco
regulovat. Můžeme si vybrat. Neexistuje 100% anarchismus. Pokud se
zbavíte regulací od lidí, nastoupí příroda. Stejně jako nemůžete zákonem
zakázat gravitaci, tak ani tím, že prohlásíte, že jste svobodní, se
nezbavíte například nutnosti jíst, dýchat, pít.
Buď si nastavíme nějaké regulace udržitelnosti (byť se můžeme snažit je
mít co nejmenší*), a žít si dlouhodobě v blahobytu, a nebo si žít jako
prasata, nechat za nás rozhodnovat trh (aneb organizovaný chaos) či
nekompetentní politiky (a nebo také blbě napsané programy), a riskovat,
že překročíme meze únosnosti, a tedy že nás začne regulovat někdo jiný:
buď planeta skrze hladomor, nebo my sami sebe skrze válku o zdroje, atd.
V podstatě to jsou regulace a tak či onak omezený blahobyt, a nebo
nezřízený blahobyt, později nedostatek, úpadek a zase regulace
(zdevastovaná planeta prostě neudrží obří populaci lidstva).
Kdo o tom rozhodne? Nějaký diktátor? Programátor? Chjo... Chápu, že se
bavím sám se sebou, ale proč si musím vytvářet takové imaginární debily?
Zřejmě na základě čtení diskuzí na netu, což je dost vypovídající
průřez té aktivnější části lidstva v západní civilizaci. Samozřejmě, že o
tom rozhodnou lidé, společnost. Nepsaným hlasováním, které stejně jako
doteď bude utvářet svět i později.
*) I vlastnické právo je regulace
(vaše svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného). Rozdíl zde
je v tom, že vlastníte nepodmíněně určitou část zdrojů Země, které stačí
bohatě pro vaše zabezpečení (neumřete hlady, máte 24h denně čas se
věnovat sami sobě, netrpíte žízní, nejste nemocní), nikoliv jen majetek,
který jste si museli odpracovat. A protože jste vlastně akcionář,
naplňujeme i podmínku kapitalismu, kde má každý zájem na namnožení
bohatství Země, protože se tím zvýší i jeho podíl. Můžete namítnout, že
budou lidé ochotni to očůrat. To nejspíš budou, ale v čem se to liší od
dnešních dnů? I dnes máte poctivé akcionáře, kteří se nesnaží firmu
tunelovat. Rozdíl by byl v tom, že by neexistovala chudoba. Ne v tom, že
by všichni byli stejně bohatí - někdo může mít všechny prachy světa,
ale bude stejně nešťastný, protože vy umíte zpívat a on jen kráká
Uvědomuji si, že toto je paskvil, splácanina. Ale je to z jedna
možností, kde nemusíme počítat s černobílým dělením světa. A není moc od
věci, že generace, která by už vyrostla v tomto světě bez
bezprostředního nedostatku, by ho možná i tak považovala za zátěž, a
třeba by peníze zrušila - už jen z principu, kvalitní věc si koupíte
párkrát za život a ne každý rok, čili za chvíli byste už nevěděli, co si
za svůj podíl koupit (leda ho využít na podporu projektů - ale pak se
můžu ptát: je to ještě AnCap nebo už TVP/RBE/komunismus?). Ne každý
člověk má totiž nereálné nároky. Většina z nás si už dávno odvykla
toužit po nějakém bohatsví, protože jsme rezignovali kvůli jeho
nedosažitelnosti (normální člověk si prostě za život běžnou prací
nevydělá na svůj ostrov a tryskáč).
Mnozí lidé by možná svůj díl využili, ale spousta by jej vyčerpat
nedokázala, nevěděla by jak. Tím bychom mohli snížit drancování planety.
Pokud by někdo chtěl využít víc než svůj podíl, musel by přesvědčit
ostatní, aby se pro něj vzdali části svého podílu. Tedy tu máme
demokratické hlasování. A prakticky nelze voliče vydírat, protože už z
podstaty, pokud se od nich snažíte získat jejich přebytky, těžko jim
něco chybí, co byste jim mohli nabídnout (jinak by neměli přebytky, ale
nedostatek, a neměli by vám co nabídnout).
A co by se pak stalo, kdyby někdo získal nadbytečné kredity od ostatních
a chtěl si nakoupit spoustu zdrojů, které by neexistovaly? Totéž, co v
kapitalismu nebo AnCapu. Prostě by se podle poptávky musela upravit
výroba. A snad možná díky dlouhodobému sledování všech poptávek na světě
by se nemělo stát, že jeden spekulant náhlým vyšroubováním ceny jedné
komodity poblázní trh (či počítačový systém), který začne hned vyrábět
jen tu jednu komoditu, čímž omezí zdroje na vše ostatní.
Zneužitelný je každý systém, a lze zavést jen takový, který budou lidé
ochotni akceptovat. Tj. je pravda, že kdybyste dnes chtěli zavést
systém, kde by podíl lidí byl přidělován počítačem, našla by se spousta
hackerů, kteří by vám podíl ukradli podobně jako dnes peníze. V takovém
prostředí to prostě není reálné (podobně jako kdyby měl být dnes zaveden
AnCap - spousta lidí se spoléhá na stát, byť marně, a odnesli by to
hned například důchodci, kteří by naletěli šmejdům).
Systém vždy nejprve vytvoří kastu lidí ochotných žít lépe, a ti si
systém upraví podle sebe. Tím zase vyroste další generace, atd. atd. až
se objeví jednou takový generace, kde drtivá většina nebude mít potřebu
krást jiným jejich podíl, stejně jako nemá dnes většina chlapů nutkání
se na ulici vrhnout na každou samici a oplodnit ji. Přeháním? Ne, je to
jen evoluce, která netrvala ani 1 milion let. Prakticky jsme porazili
svou přirozenost primátů. A změnit kulturní zvyky je mnohem snažší (za
2000 let jsme změnili formu zábavy ze zabíjení gladiátorů v ringu na
sledování komedií v televizi - a to ani nemluvím, jak rychle se třeba z
Němců stali po porážce Hitlera demokrati namísto nacistů).
Systém, který je náchylný na nabourání je v podstatě k ničemu. Ale jak
vidíte, i dnes máme klíčové systémy, které by bylo velmi "výhodné"
nabourat, a přesto se to málokomu (pokud vůbec) povedlo, a valná většina
lidí se o to ani nikdy nepokusila - např. centrální uzly internetu,
systémy pro odpalování nukleárních střel, atd. Proč by tedy na podobném
zabezpečení nešlo vytvořit systém správy zdrojů (aneb něco jako dnešní
bankovní systémy).
Zastávám názor, že mnohem raději budu udržitelně parazitovat na strojích
a planetě Zemi, než neudržitelně parazitovat na jiných lidech.
Udržitelně to totiž nejde. Nejen kvůli lidské neefektivitě (v porovnání
se stroji v podstatě neschopnosti), ale také kvůli tomu, že lidé nejsou
stroje. I když na základě pozorování a statistiky uděláte vzorec chování
lidí, stejně se občas najde někdo, kdo se chová mimo tabulky. A s tím
souvisí i má sobeckost.
Nemám problém se shodnout se zastánci AnCapu, že mi záleží tak maximálně
na mě, mé rodině, mých přátelích a tím to hasne. Jenže zatímco panuje
někde takový názor (schválně to říkám tak, aby to nevyznělo, že si to
myslí všichni), že mi je už celkem fuk, jak si žije třeba takový Franta
ve vedlejším městě. No, je i není. Určitě není v mém zájmu, abych se o
něj staral nebo na něj platil. Jenže. Můj zájem také je, aby mne někdo
nezabil nebo neokradl. A zde vyvstává problém. Já nemůžu říct, který z
cca. 1-2 miliard lidí, kteří jsou schopni docestovat do ČR není můj
potenciální vrah či zloděj (podvodník).
Řešení jsou v podstatě dvě. První si zakládá na tom, že když nevím, kdo
je (může být) vrah, tak zabiji raději všechny ostatní lidi. Jenže, to má
menší riziko. I kdyby už existoval svět, který by celý řídili stroje, a
dokázaly se i opravit. Stejně se může stát, že něco přestane fungovat. A
nabízí se tedy otázka: dokážu já sám (případně s rodinou) uvést systém
zase do chodu? Protože jestli ne, končí můj blahobyt. Tedy nemůžu lidi
zabít. Nemůžu si vybrat, které lidi nechám na živu, protože jsou to
potenciální vrazi (kolikrát byl vládce zabit i členy své rodiny).
A pokud bych lidi nemohl zabít, tak jim třeba zakážu cestovat sem nebo
je budu držet v lati, aby nemohli získat například prostředky pro mé
ohrožení (jenže protože nemohu rozhodnout, zda železo, které jim
posílám, použijí na výrobu čističky pitné vody a nebo kulometů, raději
jim ho nedám vůbec). Není to ale kontraproduktivní? Nehrozí, že tím
místo 1 potencionálního vraha vytvořím už celé davy, kterým budu ležet v
žaludku?
Druhá možnost je, že se musí nějak zajistit, abych já nebyl pro někoho
zájem pro vraždu či krádež. Jak? Musím dát tomu člověku vše, po čem
touží, resp. alespoň to, co mám já, aby se nemusel rozhodovat mezi mnou a
sebou. Ale zase je problém. Já nevím, o koho bych se měl starat. Musím
se tedy postarat o všechny.
Jenže, já se nechci o nikoho starat. Musí se tedy postarat systém. Tedy
ten by měl každému člověku dát možnost získat zdroje (výrobky) v těch
oblastech, u kterých se prokáže, že mají společenský vliv na počet vražd
či krádeží. Tedy alespoň statisticky významný. Pokud jeden člověk z
miliardy zabije jiného protože nemá jachtu, nemůžeme to brát jako důvod
dát každému jachtu - vzhledem k tomu, že očividně 999.999.999 lidí kvůli
jachtě nezabíjí, je efektivnější buď odstranit a nebo vyléčit daného 1
člověka.
Ano, může se stát, že jakmile pokročí
technologie, bude schopná vyrábět i jachty tak efektivně, že budou velmi
dostupné. A pokud budou lidé dobře informovaní, začnou se ptát "proč
taky já nemám nárok na jachtu?" Buď můžeme počkat, až se kvůli nim
zabije dost lidí, a nebo v momentě, kdy bude dost zdrojů na dost jachet
přidat jachty do položek, které mohou lidé dostat zdarma (nebo prostě
snížit cenu odpovídajícím způsobem), pokud chtějí. Ne každý i tak bude
chtít jachtu. Představte si, že každý v ČR vlastní jachtu. A kde s ní
bude plout? Na Vltavě? Labi? 10 miliónů jachet? Ve světě dnešní blbosti
by k tomu mohlo dojít, ale předpokládá se, že společnost, která se
dopracuje k něčemu jako TVP už nemyslí úplně kolenem. A co se stane,
když si někdo pořídí jachtu a pak už jí nebude potřebovat? V dnešní době
byste si ji asi syslili, i kdyby měla shnít, ale zase je předpoklad, že
"o trochu chytřejší než debilní" společnost si bude uvědomovat, že je
lepší něco, co už nechci, dát k dispozici dalším, protože mi to alespoň
nebude překážet, a za druhé se o to bude starat někdo jiný a já si pak
zase můžu říct o novou. Dělat naschvály, byť pro to nemáte důvod, je
spíš doménou dnešních lidí, a dá se říct, že dokud takové chování
nezmizí (tj. lidé budou škodit jiným už jen ze zištných důvodů a ne z
blbosti), nenastane ani TVP - a dost možná ani ne AnCap. A když už, je
mnohem zajímavější mít vlastní plovoucí dům než jachtu - na oceánu je
víc místa. Kdyby měl jednotný systém úchytů, mohou být lidé sousedy a
když by si začali lézt na nervy, prostě by odpluli jinam. To, že je
přelidněnost (slamy, hluční sousedé) problém i dnes, a co to s lidmi
může dělat, se popisuje v mnoha studiích. Jenže, na to, abyste se dnes
mohli odstěhovat, potřebujete peníze na nákup nového domu, a když je ten
váš starý neprodejný? Lidé takto dnes nepřemýšlí, ale protože TVP
nemůže vzniknout s dnešním myšlením, nemá cenu se zabývat, co by bylo
kdyby tam byli všichni jako dneska. Pokud TVP vznikne, tak tam většina
lidí nebude jako dneska, stejně jako se dneska většina lidí "nezabíjí na
potkání", oblíbené to hodnocení lidí v pravěku
Kdybychom se tak dál chovali, nevznikla by civilizace, nevznikl by ani
kapitalismus. Takže lidé se změní, když jim to přinese zisk. Bez ohledu
na nějakou přirozenost.
A zde nastavá zase problém s lidmi. Lidé jsou neefektivní a dělají
chyby. A já si přeci nemůžu dovolit, aby systém, který se stará o lidi
proto, abych já nebyl zabit nebo okraden, stál na jiných lidech. Protože
jejich případná chyba, lenost nebo neochota by mohla vytvořit mého
vraha. To je nepřípustné. Tyto základní věci tedy musí zabezpečovat
stroje. A ty ostatní? Ty už mohou volitelně dělat stroje, pokud o ně
bude zájem (poptávka) a nebo to mohou (pokud chtějí) dělat jiní lidé.
Pochopitelně nikdy nebudu mít jistotu, že mě někdo nezabije. Nemusí ani
chtít, může to být nehoda či pomatení mysli. Ale 100% šanci nemáte nikdy
v ničem. Prioritou je tedy zde snížit riziko k nule co nejvíc to jde.
Pokud jsem v dnešním systému přežil 35 let, a zítra bych měl násilně
umřít, tak i kdybych snížil riziko na 50%, měl bych hned předpoklad
dožití 70 let a to už něco přeci znamená.
Jinými slovy, je to stále něco za něco. Já jsem ochoten se systémem
uzavřít smlouvu o tom, že mne bude živit s tím, že na oplátku se zřeknu
možnosti vlastnit ostrov či osobní tryskáč. Vzhledem k tomu, že mi i tak
zůstává možnost cestovat po světě i na ty ostrovy, tak mě to omezuje
asi podobně, jako kdyby ve vedlejší Galaxii vybouchla supernova a řešila
se škodlivost jejího záření na mě. Pokud bychom se drželi tržního
modelu, v čem je AnCap výhodnější než RBE/TVP, aby si ho lidé zvolili
("koupili")? Nebo lepší otázka: v čem je výhodnější pro většinu lidí? I
trh musí pracovat s demokratickou většinou. To, co jsem popsal já, je v
podstatě AnCap jen se zavedením obrovského nepodmíněného příjmu, který
stačí nejen na přežití, ale i na bohatý život většiny dnes normálních
lidí.
Není to, že bych si myslel, že by AnCap nemohl zajistit vznik
společnosti typu RBE nebo TVP. Ostatně, když to dokáže kapitalismus,
proč ne AnCap. Já si jen myslím, že v takovém případě nemá moc šancí se
AnCap udržet, to je celé. Ale mám takový dojem, že s takovým přístupem
by mnoho zastánců AnCapu problém nemělo.
A to, co tady popisuji, se tak či onak podobá Ciopisis, což je takový
takový hybrid kapitalismu, socialismu, RBE/TVP, nejspíš i AnCapu, a bůh
ví ještě čeho. Variant systémů je nepřeberně, a kdo může říct, který
funguje v praxi lépe? A ještě hůř, kdo může říct, který si lidé vyberou?
Mělo by platit, že i když jsem třeba příznivce AnCapu, ale hrozí, že si
lidé vyberou TVP, tak bych se měl sakra snažit, aby o tom věděli první
poslední a zároveň spolupracovat s lidmi od TVP, aby to pořádně
fungovalo. Když je nemůžeš porazit, tak se přidej. A totéž platí pro
lidi z TVP, pokud bude větší naděje, že se AnCap zavede dřív.
AnCap resp. lidé kolem něj jsou si této možnosti vědomi, jenom často
tvrdí, že dnes nemáme technologii na to, aby to fungovalo. Já tvrdím, že
máme. To je asi jediný podstatný rozdíl.
Je léčení nemocných přirozené? Jsou protézy pro chybějící končetinu
přirozené? Je zachraňování nedošených dětí..? Je léčení cukrovky nebo
AIDS? Je charita..? Je živení chudých a nemohoucích..? A co náš obchod a
trh..? Ten přeci také pomohl rozvoji lidstva, čili přežití řádově
mnohem víc lidí, než by bylo přirozené. Takže vlastně jde o sociální
inženýrství.. nalajnovali jsme lidem, jak mají žít a jak se chovat, a
upravili jsme populaci na planetě (směrem nahoru). Nebo reklama..?
Vzdělávání..? A všude na všem někdo bazíruje, takže má zájem o určitý
směr nebo chování lidí. Celý náš svět je prakticky dneska skoro sociální
inženýrství.
Ono je fuk, kdo bude rozhodovat, když to bude pro lidi přijatelné. Když
budou lidi milovat Hitlera, bude jim vládnout Hitler. Když si zvolí
počítač, bude to počítač. Když po 50 letech přijdou na to, že už je nová
generace tak hodná a sluníčková, že si klidně zase mohou zvolit komisi,
která doplní rozhodování "blbých" počítačů, tak si ji zvolí. A nikdo,
ani já, ani žádné hnutí (pokud v něm teda tehdy nebude většina lidstva)
jim v tom nezabrání. A zase vznikne stát.. protože lidi sice jsou svině,
ale zase ne 100% kapitalisti, a vždy bude potřeba se starat o ostatní
lidi, zvířata nebo planetu, a taková skupina bude považovat ty ostatní,
co to nechtějí dělat, za zlo, a vyčlení se od nich. Pak se ukáže, který
model bude úspěšnější, zda plně robotizovaný, centrálně kontrolovaný,
ale decentralizovaný, s lidmi bez nutnosti pracovat, a nebo model
kapitalistický bez států. Protože i když bude probíhat obchod mezi
AnCapem a TZM/TVP, je otázka, který model bude produkovat levnější a
kvalitnější zboží, a hlavně, ke kterému bude utíkat víc lidí. Zkrátka,
přirozená evoluce.. A jestli je vůbec možné, aby na jedné planetě mohl
existovat současně AnCap a TVP, protože jak jsme viděli na koexistenci
kapitalismu a socialismu, budou se prát o zdroje planety.
Pokud se chce AnCap nebo TVP prosadit (alespoň v očích některých jejich
přízvniců) během krátké doby, selže a to fatálně. Pokud se chce prosadit
postupným vývojem, je jediná možnost, jak toho docílit motivovat lidi
se vzdělávat a zajímat se o svět kolem sebe, a zvyšováním blahobytu,
protože tím získají tito lidé čas právě na vzdělání a seberealizaci
(zábavu) - pokud musíte dřít na poli, abyste se najedl, na vzdělání vám
už moc času nezbyde, natož o nějaké aktivní řízení světa. Jenže v tomto
případě nebude mít nikdo přímý vliv na to, jaký systém se nakonec
zavede.
Čili? Hádat se dnes o tom, jak se za 10-100 let bude řešit zabrání dolu a nebo 100 tun soli je trochu mimo mísu
Jestli máme strach, že TVP je jen diktatura, jediný způsob, jak se jí
trvale vyhnout, je vzdělat co nejvíc lidí na světě. Jenže pokud se sám
nestanete diktátorem a nebudete lidem vnucovat svou "pravdu" bez důkazů,
a tedy použijete volný přístup k informacím a dáte lidem hlavně čas,
aby je mohli zpracovat, zvolí si nakonec svůj systém, a postaví si ho
dle svých pravidel. Pokud to pak budete nadále třeba nazývat diktatura,
byť to bude 99% lidem vyhovovat, tak se budete muset hodně snažit,
abyste argumenty zbytek světa přesvědčil..
Zatím to jsou jen naše názory a dohady. Aby se ukázala "pravda",
potřebujeme znát nejen názor, ale i chování zbytku planety. A ta zatím z
vysoka kašle nejen na TZM, ale i na AnCap. To už se sami lidé musí
postupně dopracovat k tomu, jestli chtějí mít možnost (jen možnost,
žádná záruka neexistuje) získat Ferrari, ovšem za cenu toho, že třeba za
20 let (když dojde na nejhorší) budeme místo masa jíst brouky (bude to
levnější než invitro maso, dokud teda nedojdou brouci) a budeme dýchat
hezký smog (dokud se lidé "nepoperou" a ty zlé znečišťovatele
znevýhodní, ale jak, když ta nízká cena je přeci tak lákává), a nebo si
nastavit reálné priority, žít a smířit se s tím, že si Ferrari prostě
jen půjčím, když budu chtít a že si třeba na něj 1 den počkám. S dnešní
společností totiž nebude 100% fungovat ani TVP, ani AnCap. A jestli oba
směry chtějí (což je správné) společnost změnit vzděláním, pak nevidím
důvod, proč by nemohl fungovat nejen AnCap, ale i TVP. Ať už se státem
nebo "státem".
O tom, co je utopie, rozhodne historie. Létat rychlostí větší než 100
km/h s 300 lidmi nejde, protože na světě neexistuje lepší letadlo
než mají bratři Wreightové. Lidstvo nikdy neovládne vesmír, protože i ty
nejlepší rakety letí jen 75 tisíc km/h. Televize se nikdy neujme,
nevidím pro ni využití.. Faxování je příliš drahé, než aby našlo
komerčního využití.. elektronická pošta si nikdy nezíská oblibu
veřejnosti..
Když budou lidi chtít utopii, postaví si utopii, i kdyby to mělo
znamenat začít na čisté loutce a vymyslet ony "neexistující děsně chytré
počítače". Když lidi nebudou chtít a bude jim jedno, že svět jde do
kytek, půjde svět do kytek, i kdyby byla sebelepší technologie, a
AnCap/TVP se nikdy ke slovu nedostane, i kdybysme si ho teď vyladili k
dokonalosti..
Čili, pokud bychom se měli s někým hádat, tak ne AnCap a TVP mezi sebou,
protože v tom celkem máme jasno, ale spíš s veřejností, protože té je
to v lepším případě fuk, a skutečně teď vůbec neřeší, jak bude trestáno
ukradení 100 tun soli, když 1/4 světa nemá co jíst a pít, a polovina je
naštvaná na politiky a systém práce.
Ono totiž třeba onu prvotní krádež, která by v novém systému nastala,
lze řešit na koleni: úpravou podmínek, aby ani ti nejzarytější odpůrci
neměli důvod krást. Protože, kdyby čistě hypoteticky zítra někdo zavedl
TZM, tj. měl bych jídlo, dům, dopravu zdarma, a nemusel už do práce, a
někdo by mi ukradl auto (divné, že mi ho třeba neukradl doteď - v čem by
byla jeho motivace v budoucnu větší?), no tak by to možná naštvalo, ale
třeba by mi to i udělalo radost, až bych dostal zdarma auto úplně nové
(pak bych si jen vzpomněl na chudáka zloděje, jak se trápí s 10 let
starou šunkou ). Čili, taková drobnost by byla to poslední, co by mne trápila..
Z takových kleptomanů by se dala udělat i celkem úspěšná sběrná služba.
Když už bych něco nechtěl, nechal bych to někde ležet, a on by to někdo
za chvíli sebral a uklidil. Protože to je stejné. Dnešní doba se moc
neliší od doby, kdy by bylo "všechno" zdarma. Protože i dnes jsou věci,
které nejsou přibyté a zalité betonem v podstatě zdarma. Pokud chci nové
auto, přijedu si s náklaďákem, naložím a odjedu. Pokud mne u toho
nechytnou, mám auto zdarma. Skutečně je důvod, proč to většina lidí
nedělá, nějaká hrozba trestem? Protože tím byste uznali, že státy svou
roli v podstatě plní (a to je nesmysl).
Totéž platí pro některé podporovatele TZM/TVP. Dlouhé texty mi nevadí,
ale když z nich nechápu půlku použitých termínů a pak ještě zjistím, že
50% textu není nic konkrétního, moc mi to nedá. Jak se v tom má najít
třeba nějaká matka samoživitelka se střední školou? Zde je kritika
oprávněná: někdo položí konkrétní dotaz, a mnozí odpovídají obecnými
frázemi (jako politici).
Já bych se osobně nezabýval tím, jaký nejlepší systém zvolit pro správu
omezených zdrojů. Mě zajímá to, jak tyto zdroje co nejvíc namnožit do té
míry, že přestanou být omezené. A myslím to v tom smyslu, že nebude
hrozit nedostatek. Jistě se shodneme, že kyslíku je na této planetě jen
omezené množství (není nekonečná). Přesto ale, když pomineme nehody
(hluboké studny - CO2 je těžší než kyslík, nebo problémy s karmou - CO),
tak má každý člověk kyslíku habaděj, že necítí jeho nedostatek.
A jak jsme viděli na historickém vývoji, můžeme snížit nedostatek prakticky každého zdroje: docházela ropa, nasadili jsme lepší technologii
(ne politiku) a díky tomu jsme získali další naleziště. Před 100 lety
bylo auto nedostatkové zboží, dnes je auto (alespoň v západním světě)
téměř spotřební zboží. Čili nedostatkovost klesla. A díky čemu? Strojová
výroba, roboti, automatizce. My se tu bavíme o tom, který systém je
nejlepší pro blahobyt, ale to je omyl. Kapitalismus, o tom žádná, jen
dovede ze všech stávajících systémů motivovat lidi k práci (možná ještě
bič otrokáře, ale tam přeci jen hrozí větší riziko vzpoury), a protože
je práce těžká, jsou i nuceni přinášet inovace (usnadnit si práci).
Jenže roboti žádnou motivaci potřebují, už teda nebude záležet na žádném
-izmu. A pokud si lidé chtějí vždy usnadnit práci, co jim zabrání, až
bude všechno robotizováno, aby si neusnadnili práci ještě víc, a
neposlali celý trh (resp. nutnost chodit do práce) do háje? Zeptám se
jinak: když nemusí pracovat Bill Gates (kdyby nechtěl), proč musí
pracovat ostatní lidé? Není snad Bill také jen člověk?
Tady to nejspíš narazí na problém "jak znárodnit planetu", nicméně,
pokud má AnCap velký problém se státy, mimo jiné proto, že deformují trh
například dotacemi, jak se postaví k jejich dětem (produktům)?
Mnohé velké firmy dnes (neříkám všechny) vděčí za svůj trh právě
lobování u států (může tam spadat i Monsanto). Čili, pokud reset, tak
pořádný. Ať mají všichni stejné výchozí podmínky. Protože jinak sice
říkáte "státy fuj", ale zároveň "firmy, co dnes ovládají trh, byť i díky
státům, jsou v pořádku". Čili už zpočátku máte trh stejně zdeformovaný a
potrvá velmi dlouho (pokud vůbec), než se podle logiky kapitalismu
narovná (a problém je ten, že i před státními dotacemi ve 20.století
vznikali větší kapitalisté, kteří pohlcovali ty menší, a tedy si
budovali monopol).
Ale stejně tak dobře chápu, že reset trhu by nás uvrhl o 100 let zpátky.
Navíc ani nevím, jak by to proběhlo.. že by se třeba firmy musely
povinně rozštěpit, aby se srovnala síla na startu s novými hráči -
například státními úředníky, kteří by chtěli začít podnikat? Tím bychom
drasticky snížili efektivitu a produkci (a zvýšili spotřebu).. navíc, já
sám jsem pro monopoly (pokud neřeší cenu a jedou po kvalitě, protože
bychom se tím alespoň zbavili situace, kdy máte stroj od jedné firmy a
nepasuje vám do něj akumulátor od firmy druhé).
Jak vidno, tohle já rozhodnout opravdu nedovedu.. ani nemám představu,
jak by to mělo fungovat, abychom tedy konečně měli "fér" společnost (byť
tržní).
Má otázka by tedy zněla: co se stane, když zdroje docházejí, a ceny
rostou? Je řečeno, že lidé méně kupují. Jenže proč? Ne proto, že by
chtěli, ale protože si daný zdroj nemohou dovolit. Pokud rostou ceny
osobních tryskáčů, s tím se dá žít, pokud zdražuje přístup k zábavě, s
tím se sice dá žít, ale budeme mít chudý život (a to není také dobré).
Ale co když se zdražuje enormně cena jídla, vody nebo léků? Dokážeme bez
toho žít? A jak to vyřeší trh? Má motivaci najít efektivnější výrobu,
tj. aby cena klesla a mohli si jí opět lidé dovolit? Ano, ale jen pokud
už nemá komu prodávat. V momentě, kdy je část světa bohatá a může si
tedy dovolit platit vyšší ceny za jídlo než ta chudší, je výhodnější
nechat cenu nahoře. Sice platí, že v chudších státech stojí i jídlo
méně, ale bohužel už neplatí, že by tomu odpovídala i nabídka (na západě
si člověk z 10% své mzdy přecpe paňděro, v Africe si za 10% mzdy
kolikrát nekoupí skoro "nic", byť je to levnější).
A jde také o to, že dnes se nebohatne nikoliv tím, že byste lépe
využívali vzácných zdrojů, ale tím, že náklady přenášejí na externí
subjekty. Jinými slovy: je snadné mít levné výrobky, když budete málo
platit lidem. A pokud by vám za takovou práci nedělali, žádný problém -
přestěhujete se tam, kde to ochotni dělat budou. A tam jim nejspíš ani
nebudete muset platit sociální a zdravotní. A když se upracují k smrti?
Opět žádný problém, nastoupí další lidé.
A samozřejmě platí, že lidé si raději zvolí levnější náhradu dražšího
výrobku - jenže, je to dobře? Šuntová baterie bez ochrany bude jistě
levnější než kvalitní baterie, jenže pokud ta šuntová brzy shoří nebo má
mizernou kapacitu, musí se jich za stejné období vyrobit víc. Čili, z
peněžního hlediska je to dobré: daný prodejce a výrobce vydělává víc,
ale z hlediska zdrojů je to nesmysl (plýtvání).
Ono je snadné plýtvat se zdroji, dokud nejsou vzácné. A až budou? Tak
zdražíme.. ale to nám obyčejným lidem (spotřebitelům) přeci blahobyt
nezvýší, ne? Zdrojů je méně (staly se vzácnějšími), čili výrobků není
víc, ale jsou jen dražší. Musíme hledat zase nějaké alternativy a
doufat, že existují. Toto je řešení, které nabízí současný trh spolu s
neinformovanými spotřebiteli: dokud je kde brát, tak se hrabe, a až
nebude z čeho brát, tak se zdraží.
Já se ale ptám: dokud bylo ryb v oceánech dost, tak se prostě lovily čím
dál tím víc.. a když jich je méně, jejich cena roste.. a až nebudou?
Nebo jejich cena bude tak vysoká, že si lidi nebudou moci ryby dovolit?
Začnou jíst něco jiného? Jenže tam se bude aplikovat úplně ten samý
scénář. Takže až nebude co jíst, jaké cenové řešení nám představí trh
pak? Teprve pak budeme zavádět nové úspornější technologie a snažit se
dostat z toho marastu? Protože dřív to asi nepůjde (stroje jsou proti
lidské práci drahé, takže se nejdřív musí prodražit stávající výrobky
vůči kupní síle, aby si lidi řekli - jo, tohle ruční z oceánu je drahé,
raději si koupíme maso z laborky, to už je konečně levnější).
Ono totiž platí, že ti, kdo se zdroji zacházejí neefektivně, krachují.
Jenže dnes se už celá planeta stala jednou velkou firmou. A stejně jako v
každé jiné firmě platí, že jí může snadno vytunelovat a poslat do
krachu i jeden majitel ze sta, pokud má stejné zmocenění nakládat s
daným majetkem. Dnes sanuje zkrachovalé firmy často trh (jedna firma
vydrancuje zdroje, stát=lidé nebo jiné firmy to pak ní musí sanovat)
nebo se zachraňují státy či banky penězi z jiných bank či daňových
poplatníků. Kdo ale bude sanovat celé lidstvo? Že by nám snad Bůh dal
úvěr? Nebo přiletí Ufoni?
Jak dnes zacházíme se zdroji
neefektivně? Máme například neefektivní města. Když chcete dnes opravit
třeba vodovod nebo kanalizaci, musíte u toho zničit vozovku nad ním.
Čili, musíme zase opravovat vozovku. Ono může být pravda, že k zavedení
TVP nemáme dost zdrojů, protože s nimi plýtváme. Co z toho vyplývá? Že
pokud lidé budou chtít TVP, musí se zasadit o neplýtvání zdrojů. Je to
diktatura? Chcete žít? Ano.. no tak musíte jíst! Ale já nechci? Tak
umřeš, no. Je to diktatura? Ano, diktatura systému. Ale ten systém to
nedělá proto, že by z toho něco měl, ale protože je tak nastaven. Stejně
jako jsou nastavené různé ekosystémy - když se nebudete chovat podle
jejich pravidel, vyhynete (a nebo je zničíte, pokud jste člověk). Čili,
to není o tom, že musíme nejdřív nějak lidi násilím změnit, a oni pak
budou chtít TVP. Ne! Lidi se nejdřív musí změnit sami (a k tomu
potřebují informace a umět nad nimi uvažovat), a pokud se rozhodnou,
teprve pak budou chtít TVP. Nebo Ancap.
Pochopitelně, toto by fungovalo, když by lidé uvažovali inteligentně.
Jenže když budou lidé blbí, tak spadne i systém podobný TVP. Či spíš se
ani neuskuteční. Pak je ale otázka, jestli když budou lidé dostatečně
inteligentní, aby fungoval kapitalismus udržitelně, proč by chtěli
zůstávat jen u něj? Protože pokud je správné to, co lidé chtějí, tedy je
to tržní a ziskové, co když lidé chtějí nesmysl? Když bude půlka
planety ochotna zaplatit za židli jen 10 Kč místo 500 Kč a zároveň
prohlásí, že jim bude úplně jedno, že dřevo na ty židle si vlády či
firmy vezmou například pomocí války v chudších zemích (ukradnou ho), je
to stále tržní, ale je to udržitelné a správné? A udělají to ty
kapitalisté? Protože podle logiky trhu je špatné dělat něco, co lidé
nechtějí = zkrachujete. Toto mi vadí na kapitalismu (prakticky i na
socialismu), a není to ošéfované jinak než "lidi se to naučí", "lidi
pochopí", "lidi budou donuceni okolnostmi".. čili nám zase vyplývá
nutnost lidi vzdělávat (nebo nějaká forma tlaku = diktatury). A co když
lidé nebudou chtít? Protože třeba nemají čas? Kolik desetiletí či
staletí blahobytu nás ještě čeká, než zkolabujeme do většího marastu? Dá
se to stihnout tržními metodami?
Jak se mají lidé vzdělávat, když jsou chudí a musí pracovat (nemají na
to čas, a někdy ani peníze, protože školství je tam či onde placené)?
Protože dost problémů světa je právě proto, že je zde chudoba (lidé zde
nemají technologii, takže ničí životní prostředí, a také jsou ochotni si
nechat ničit životní prostředí od bohatých států (aby tyto mohly mít
levnější zboží), protože jsou rádi za každou korunu - a chudí lidé
nemají často co ztratit, tak si dovolují víc na ty bohaté), jak chcete
zajistit, aby se tito lidé vzdělali, a přijali AnCap a hlavně aby
fungoval?
Pokud nechcete čekat dalších 100 let, až se to povede jim samým, budete
to muset dotovat. No jo, ale takže my použijeme socialistické metody
přerozdělení bohatství, abychom vyřešili problémy světa a mohli zavést
kapitalismus? To popírá logiku, protože pokud by financování vzdělání
jedněch lidí druhými vyřešilo problémy světa tak, aby mohl fungovat
skutečně tržně a udržitelně, znamenalo by to, že socialismus funguje a
tedy kapitalismus není třeba. A TVP je v podstatě socialismus (jen
nepřerodělujeme peníze jedněch lidí, kteří si je museli odpracovat, pro
jiné lidi, ale přerozdělujeme zdroje planety, na které nikdo dělat
nemusel, a které jsou v podstatě dnes lidem prodávány - což je opět
přerozdělování, ale jen těm, kteří na to mají, tj. jsou ochotni
pracovat.. a to zase nedává smysl v době, kdy mohou pracovat stroje).
Pokud byste zavedli AnCap jen na západě, tak to je jen velkohubé
pojmenování otrocké nebo zlodějské planety. Ta bohatá spolu bude
obchodovat, ale rabovat bude u té chudé části, čili podobně jako pro
běžného Atéňana ze střední a vyšší třídy byl ráj na zemi už tenkrát, ale
makat na ně museli otroci, a co se nedalo koupit, to se ukořistilo
válečným tažením. A logicky, kdo se bude zastávat třeba indonésie? Oni
mít peníze na AnCapové právníky nebudou, a lidé na západě budou rádi, že
se mají dobře, tak proč by hájili nějaké domorodce. Zvlášť, když by jim
došlo, že by šli sami proti sobě (lepší podmínky pro cizí = vyšší
náklady pro nás = dražší zboží, méně cenově dostupného zboží pro
každého).
Přeháním? Možná, ale nejsem jediný.. a kdyby jo, zkuste to 100%
vyvrátit, že se to nemůže stát? Ono je totiž snažší říct, že TVP by
zkolaboval, kdyby v něm byli lidé s dnešním myšlením. Jenže, copak lidé s
dnešním myšlením mohou vůbec vybudovat TVP? To je jako říct, že kdyby v
dopravním letadle 737 seděl na sedadle sloní samec, tak spadne. Jenže
on se tam v reálu nemůže dostat, takže tato situace jaksi je mimo
realitu. To je jako říct, že kdyby byli v nebi čerti, tak to brzy
zkolabuje. No jo, ale jak se mají čerti dostat do nebe, když si pro sebe
vybudovali peklo? Naproti tomu je celkem reálné předpokládat, že AnCap
může nastat dřív, než budou dostatečně vzdělaní lidé (aby chápali, jak
trh funguje, a tedy jak se chovat, aby z toho měli vždy zisk). Co pak?
Kde je nějaká pojistka? Tu poslední (ve formě států, byť byla často k
ničemu) jsme odstranili. Možná se vytvoří po nějakém chaosu (větší
násilí, lidé pochopí nutnost to řešit, atd.), ale takže je nutné zavádět
nový systém zase jen skrze násilí? Ať už chtěné (revoluce) nebo
potenciální (nezvládnutí stavu).
Navážím se takto do AnCapu hlavně proto, že jde zavést mnohem snáz než
TVP. A tedy zatímco pro TVP musí být lidé sami připravení, do AnCapu
mohou spadnout bez přípravy. A spousta z nás je dost neschopná i v
dnešním systému, kde nám zadek kryje stát. Teorie, že když nebude, tak
se naučíme postavit se na vlastní nohy je možná dobrá, ale připadá mi to
jako hodit neplavce (ne novorozeně, to plavat umí) do vody, a čekat, že
se sám naučí plavat (a to pokud možno dost rychle, aby se neutopil).
Toto je samozřejmě případ, kdy by změna měla proběhnout rychle. Ale
pokud na to půjdeme postupně, je zase na místě se ptát, jak pomalé tempo
je dostatečné, a tedy, jestli máme vůbec čas. Což by ovšem pro TVP
platilo také, ale tam nejsou zase ta rizika spojená s nutností (nikoliv
volbou) obchodovat pro zajištění blahobytu. A když nastavíme pomalé
tempo, nestane se, že místo AnCapu se zavede RBE?
Protože se stane něco, co je pro AnCap typické. Nejde o to, co odpoví
dnes příznivce TVP na otázku někoho z AnCapu*, ale trh rozhodne, co se
udělá, a jak to bude fungovat! A trh budou lidé. Jinými slovy: nemá
smysl vymýšlet, jak budeme co dělat. Ono se to vymyslí časem "samo". A
jestli bude trhu připadat správné, že se sice zavede TVP, ale krádeže
budeme místo výchovy a studia řešit popravou daného jedince (který byť
měl nadbytek všeho, stejně kradl a vraždil), bude to tržně správné. A
upřímně, nejspíš i bilogicky. Protože pokud bude společnost bez násilí a
plná blahobytu, a najde se tam někdo, kdo se bude chovat násilně, tak
tím, že ho odstraníte zabráníte také šíření jeho genů, a jeho chování,
byť je ovlivněno prostředím, je ovlivněno i geny. A zbydou vám jen lidé,
kteří jsou adaptovaní na svět bez válek. Byť to proběhlo skrze násilí
na jednotlivích, ale vše bylo tržní.
*) Podle stejné logiky by se ekonom
mohl zeptat běžného člověka, co ví o burzách, monetárním systému a
kapitalismu, a když by nevěděl, nebo odpověděl špatně, tak říct: tržní
systém je špatný! Ani ten, kdo v něm žije, nedokáže vyřešit všechno,
takže je vlastně už všechno v háji.
Jestli to je nebo není humánní rozhodne opět až budoucnost. My tu jsme
dominantní možná díky tomu, že byli odejděni neandrtálci (a dinosauři).
Brečíte snad po nich? Vzdali byste se dnešního světa, svého života jen
proto, aby tu mohli být? Nebo pokud vám záleží na vlastním státu
(myšleno územně), litujete, že se rozpadla Říše římská či
Rakousko-Uhersko? A rozhodně ne bez násilí.. takže se klidně může stát,
že zatímco dnes tu někdo debatuje zda v TVP něco řešit násilím nebo ne,
společnost rozhodne za ně později, a pokud se to ukáže jako efektivní
(prakticky během jedné či dvou generací vyřadí "vadné" jedince z
genofondu), málokdo bude pak pochybovat o správnosti.
Stejně tak by to pochopitelně dopadlo, kdyby svět ovládli oni drsní
Ilumináti. Těm by to také připadalo správné, až by se zbavili podřadné
části lidstva. Jde jen o to, jakou cestu si chcete zvolit, a kolik %
lidstva dostane šanci v klidu žít. Protože problém přelidnění se dá
řešit snadno, buď lidi vyhladit a nebo zlepšit produkci. Stejně tak lze
řešit i násilné chování: zabráněním mít děti a detencí, zabitím, a nebo
vzděláváním. Každá z těchto cest má své parametry a náročnost.
Společnost si sama rozhodne, jakou bude považovat za účelnou a košér, a
my si musíme uvědomit jen jedno: tu společnost vytváříme právě teď my.
Toto je zase můj názor, jenže my nemůžeme vědět, kolik lidí na světě
uvažuje podobně, nebo bude uvažovat podobně, až k tomu dostane možnost
(např. ti chudší, až se dostanou na naši úroveň). A mluvím jen za sebe,
že mě navážení do TVP řekněme "štve" (nevím jak to jinak nazvat, možná
frustrace z toho, že to ti lidé nechápou, ale co když je to naopak?).
Byť může být opodstatněné, ale zase: to beru na vědomí já, kolik dalších
jako já to nepřejde mávnutím ruky a bude to brát jako útok na jejich
ideály?
Nejspíš si asi stále nerozumíme v tom, že TVP není a nemůže být
atraktivní pro firmy, tedy aby vznikl v současném systému jako produkt,
který bude generovat zisk. Už z principu je TVP v kapitalismu ztrátový
projekt. Aby fungoval, museli byste ho dotovat (kupovat zdroje a ty
dovážet), a nebo mít dost velké soběstačné území, kde by fungoval, a i
tak byste ho museli dotovat v počátku (vybudovat všechnu
infrastrukturu). A naoplátku by vám, jakožto vlastníkovi, nepřinesl NIC.
Byl by tedy velmi výhodný pro lidi, co by v němi žili, ale ne pro
kapitalistu. TVP je ta největší charita, která byla zatím vynalezena.
Jen v tom, že ji nemusíte dotovat trvale, pokud by byl celoplanetární.
Sice to znamená obrovské vzdaní se majetku na začátku, ale s tím, že pak
už se o vás stará jen jakási kupa železa a zdroje si berete z planety a
vesmíru (tady je docela vtipné, když nadhotíte, že jde těžit z vesmíru,
a spousta lidí to odmítne jako Scifi nebo Utopii - přitom fotovoltaické
panely jsou co?).
Takže, buďme realisti, jak by měřítko zajímavosti pro dnešní firmy mělo
být užitečné při posuzování něčeho, co má mít přínos pro lidi jako
takové? Když si já zřídím doma zahrádku, je výhodná pro mě. Stejně tak
to mohou udělat další lidé. Ale žádná firma na světě nebude investovat
své peníze lidem do zahrádek (s tím, že by ale vlastníci produktů byli
ti lidé, ne ta firma).
To nám tedy odpovídá na otázku: měřítkem, zda něco má smysl, nejsou
firmy, ale aktivní a "chytří" lidé. Protože ti často dělají něco nejen
proto, aby ušetřili (vlastní jídlo), ale často, že je to baví. A teď mi
řekněte: můžete dělat v tržním systému něco jen proto, že vás to baví?
Svobodně? Bez toho, že si za to řeknete o protislužbu? Asi jen ve svém
volném čase, že? Zbytek musíte věnovat něčemu "ziskovému", materiálnímu
(abyste si mohli koupit životní potřeby).
Ale to když vezmu do krajnosti a budu hodně konspirační, tak jednoduchý
způsob, jak ukázat, že je něco naprosto k ničemu je sebrat lidem všechen
volný čas, aby neměli čas na zábavu a vzdělání, ale jen na svou vlastní
obživu. A bez toho, aby tu byli Ilumináni nebo nějaký světový diktátor
se to na spoustě míst planety celkem obstojně daří. Pro takového 10ti
letého zemědělce nebo pastevce v Africe je naprosto neužitečné a
neziskové se věnovat třeba sledování televize, protože prostě nemůže.
Tak ale jak je to možné, když jinde je to sakra ziskové odvětví? Kdo za
tu situaci může? Tak trochu všichni.
Vývoj šel v různých částech světa různě rychle (ani bohužel, ani
bohudík, byť spíš to druhé), takže jistá zaostalost tu mohla být (neměli
důvod moc inovovat, když jim tam třeba nesněží). Jenže pak přišli
imperialisté, ať už jim pomáhali státy, králové či na to šli sami, takže
vlastně my říkáme: vy jste nám pomohli, ač nechtěně dřív (zdroje,
otroci), a my se za to na vás dnes vykašleme, protože zavedeme systém,
kde konečně bude každý muset makat sám za sebe, ať máme tu rovnost
příležitostí..
Kdo ví, třeba to fungovat bude (je to podobné jako můj vzkaz
kapitalistům "děkujeme, odějděte"), ale třeba taky ne. Když to bude
fungovat, bude to super. A když ne? Budu pesimista, a problém je, že
kdyby neregulovaný svět skončil nějakým velkým násilím nebo dokonce
válkou, tak už tuplem z toho nevybudujete žádnou TVP ani Utopii. To už
pak nebude ani kapitalismus, ani AnCap, ale prvotně pospolná společnost
(max. s tím, že místo kyjů budeme mít ještě zbytky moderních zbraní).
Naproti tomu, kdyby se pokazila TVP, tak přechod do AnCapu je prakticky
otázka chvíle. Dá se tedy říct, že AnCap vlastně kryje TVP zadek.
Otázka, zda není dost zdrojů na planetě pro vybudování TVP pro všechny
lidi je zajímavá. Před 100 lety zřejmě nebylo dost zdrojů pro to, aby
všichni lidé žili v blahobytu. Pak přibylo 5 miliard lidí, životní
standard většiny se zvedl, někdy až do nebes (i chudý byt takové chudší
rodiny by mohl i smetánce 19.století připadat jako ráj na zemi, se vší
tou elektřinou, topením, televizí, mikrovlnkou), a opět se nám vytahuje
to omílané: na světě není dost zdrojů, aby všichni mohli žít v
blahobytu.
Toto si zapamatujte. Do půlky tohoto století nás na planetě bude nejspíš
9 miliard. A nepochybně i díky kapitalismu se úroveň většiny lidí na
planetě zvedne (neřeším teď stav životního prostředí), byť u některých
to bude víc znát (a nemám teď na mysli horní 1.
Bude i v té době někdo tvrdit, že stále nemáme dost zdrojů na
vybudování TVP? Takže ty zdroje, co se mezitím spotřebovaly na ten
zvýšený blahoby, se vzaly kde? Vycucaly z prstu? Přičarovalo je modlení k
bohům?
Já nevím, jak si někdo představuje blahobyt, ale mě stačí pro začátek
kvalitní jídlo (dnes těžko dostupné i když si chcete připlatit za BIO -
hrozí podvod), mít kde bydlet (40m2 na osobu), nemuset chodit do práce
(!) a mít volnost pohybu (i za cenu, že budu čekat 2 hodiny na MHD, ale
musí být neplacená) a možnost seberealizace, což v dnešních slovech
zahrnuje zdroje v hodnotě asi 1000-2000 Kč měsíčně (na koníčky).
Netvrďte mi, že na tohle nemá planeta zdroje, byť by v tom byla zahrnuta
výroba spousty robotů (můžeme si vzít zdroje z těch "kvalitních"
spotřebičů, které leží na skládce, nebo z těch válečných lodí, které
leží potopené na dně moří). Schválně si udělejte průzkum, jestli by 90%
lidstva nebylo ochotno na toto přistoupit. A u těch 10% by bylo zajímavé
se ptát, proč, a také, jestli by díky tomu, že těch 90% má konečně klid
na to žít (a i cestovat), jestli by nezbylo dost zdrojů pro těch 10%,
co chtějí víc (kde ušetřit? Právníci? Budovy soudů? Neustále tisknuté
letáky soupeřících supermarketů? vlastně, tady se ptám, proč v dnešní
době tabletů ještě vůbec používáme papír? Bez ohledu na systém).
Můj oblíbený příklad je ropa. Resp. benzín. Kdyby lidé nejezdili do
práce, ale třeba jen cestovali, tak pojedeme teda všichni na dovolenou.
Hromadná doprava je efektivnější, o tom se nebudeme hádat. Čili, když
každý člověk bude cesovat a 1x týdně se přesune do nové destinace vlakem
(letadlo je primitivní a rizikové), je to lepší, než když se 2x denně
5x v týdnu bude přesouvat do práce a zpět autem (nejezdím MHD, protože
každý člověk má jinou pracovní dobu, MHD to nemůže reflektovat a tak
jezdí zrovna v době, kdy to nepotřebuji, a třeba odpoledne bych se
nedostal domů vůbec, i kdybych si chtěl počkat, leda bych si zaplatil
okružní jízdu po celém okrese, ale to pak postrádá smysl do práce
jezdit).
Takže nám najednou zbyde dost benzínu pro ty chudáky, kteří bez extra
zdrojů prostě nemohou žít. Nevím, co s nimi budou dělat a co jim to
přinese, ale mají tu možnost. A nemusíme brečet, že nezbyde pro všechny
nebo že by ti "lepší" byli nějak omezováni. Tato situace má totiž ještě
jednu výhodu: ti, co nebudou chtít pracovat (v dnešním slangu to jsou
"nemakančenkové, vyžírkové, buřiči") alespoň nebudou mít tolik důvodů
neustále si na něco stěžovat (to je hrozný, zase do práce, tam je ten
debilní šéf/šéfka).
A nejspíš bychom zjistili, že zdrojů na světě dost ještě na další věci,
které by se daly rozdat. A hlavně, kdyby nebylo potřeba nutit lidi
makat, tedy i roztáčet nutně ekonomiku (aby vlastníci továren mohli mít
také svůj příjem), nemuseli bychom neustále pořád spotřebovávat, takže
bychom šetřili životní prostředí, a to jsou přeci také zdroje, ne? A
pochopitelně kdyby nebylo třeba vyvýjet stále "nové" výrobky jen proto,
aby se stále něco prodávalo, mělo by to kladný vliv rovněž. A bez
reklamy by lidé konečně začali požadovat časem skutečně to, co je samé
napadne, že by chtěli, a ne to, co zrovna viděli v televizi, že to musí
nutně mít, jinak budou "out".
Nevidím jediný důvod, proč bych měl teda řešit věrohodnost nějaké
konkrétní osoby, třeba pana Fresca. Můj vůdce to není a nikdy nebude,
ani kdyby TVP postavil (prostě se to vylučuje, pak by to nebylo TVP ale
další diktatura a z ní je opět možnost se dostat vzporou, násilím,
revolucí, takže co by si pomohl?).
Pan Jörg Hofmann vede mateřskou školku? Nebo proč se nemůže vyjádřit každý sám za sebe?
Já bych byl docela šťastný, kdyby mě někdo nezištně živil (ovšem za
předpokladu, že by ho to samotného nijak neomezovalo- což dnes není
reálné), ale rozhodně bych neseděl doma a nic nedělal..
A: Jestli tedy neni resenim snizit ty davky, nez zavadet socialni a ekonomicke pokusy.
B: Není, protože jednak nemůžeš nechat
umírat lidi na ulici hladem a jednak nezvládneš vlnu kriminality,
kterou hlad vyvolá. Ti nepracující lidé začnou mít hlad a budou
vymýšlet, jak se k penězům a jídlu dostat - práce pravděpodobně nebude
to, na co přijdou. Dávky nejsou pomoc nepracujícím lidem, sociální dávky
jsou v podstatě převlečené výkupné za bezpečnost na ulicích.
K tomu bych jen snad dodal, že dneska je i pohřebnictví byznys. Pokud
nemáte dost peněz na rakev, kremaci, případně místo na hřbitově, raději
se ani na smrt nechystejte. A teď si představte, že se vám bude v
krajním případě po ulici válet hromada neboštíků (tj. těch, co nemají
peníze na jídlo či léky). Opět. Kdo bude potrestán? No ti co zůstanou..
aby se jim nešířily choroby, budou muset úklid zacálovat z vlastní kapsy
(a nebo to zaplatí stát, což je v podstatě to samé).
Sociální systém je v podstatě taková hra (zisk vs. ztráta), kdy stát
hledá co nejmenší částku, kterou zaplatí potenciálním škůdcům, aby
odvrátil riziko způsobení škod těmito škůdci - které by převyšovaly
náklady na sociální dávky - a aby se vyhnul nákladům například na jejich
uvěznění. Ono možná platí, že bohatí vykořisťují dělníky, ale také
možná platí, že chudí drží bohaté tak trochu v šachu. Je jich víc, ale
stačí jim fláknout něco drobků od stolu a dají pokoj. Jen počet těch
drobků, které spodní třída vyžaduje, se tak nějak potichu zvyšuje (co
stačilo na klid dřív, už dnes nestačí).
A nutno uznat vyšší třídě jistou prozíravost, protože co by se stalo,
kdyby nepřiravené spodní třídě dala větší blahobyt než je nutné? Ta by
nejspíš za chvíli zase stejně nebyla spokojená, a požadovala by víc - a
časem by to bylo víc, než kolik by systém v dané době byl schopen vůbec
vyrobit. Je tedy vlastně pomalé zvyšování důchodů a zavádění dávek
záruka, že jsme se zatím nezničili v protestech za nesplnitelný
blahobyt? (dneska vám stát dá 10 tisíc nepodmíněný příjem, což ještě
ztěží utáhne, ale za rok zase přijde masa lidí, že to nestačí, protože
si mezitím zvykli na lepší životní standard, a chtějí třeba i každý 50
litrů benzínu měsíčně zdarma? A když to vláda nedá, tak co? Začneme
rabovat?).
Pokud by to byla pravda, znamenalo by
to vlastně jediné: dokud se lidstvo nebude ochotno samo vzdělávat o svém
vlastním blahobytu, bude nutné ho "zotročovat" - či lépe řečeno,
omezovat - aby se samo nesežeralo
Rozhodně ne varování od věci, v době, kdy ještě hodně činností lidé
vykonávat musí (protože i když daná technologie třeba existuje, není
reálné třeba za rok či pět vyrobit třeba 1 miliardu robotů, aby 5
miliard lidí nemuselo dělat vůbec nic - resp. aby ceny výrobků byly tak
nízké, že by nevadilo vysoké zdanění pracujích či spíše aby nepodmíněný
příjem nemusel být tak vysoký).
K zamyšlení: Kde berou firmy/jedinci právo prodávat jiným lidem zdroje
planety? Což je nejen pilíř kapitalismu, ale i AnCapu a v podstatě i
TVP.
Jak šel historický vývoj? Dřív žili lidé v tlupách, brali si, co
potřebovali. Jak tlup přibývalo, začali o zdroje bojovat. Čase se
vyvinuli do větších uskupení, kdy zabrali určité území, a hlavně se
mohli lépe bránit. Či snad dokonce válčit o území s jinou tlupou. V
podstatě se jedná o akt násilí proti osobnímu vlastnictví, tedy krádež
území. Pak vznikly státy (nebo městské státy). Ty jsou v podstatě
vybudované na území, které si skupiny lidí zabrali nebo ukradli.
Pak zde bylo určité historické období, kdy lidé mohli vlastnit budovy i
pozemky, ale časem jsme se dostali do stavu, kdy vzniklo nevolnictví.
Vše vlastnil stát či církev. Teprve následně se situace uvolňuje a
zdroje/území získávají do vlastnictví lidé, později firmy (pokud
použijeme dnešní termín).
Z toho nám ale vyplývá nejen, že je nemorální (podle dnešní definice),
aby stát vlastnil přírodní zdroje (součást území), ale rovněž je tedy
nemorální, aby tyto zdroje vlastnily firmy či jednotlivci, protože je
historicky získali darem nebo vykoupením od státu/církve. Kradená věc ať
už movitá či nemovitá je stále kradená věc, i když na ní máte kupní
smlouvu.
Z tohoto principu je nemožné morálně odlišit státní kapitalismus od
AnCapu, protože oba stojí na ukradení přírodního bohatství, které bylo
původně dáno do užívání všem lidem (dokud si náš počet a tehdejší
nevyspělost nevyžádalo vznik konfliktů).
V čem se TVP liší od ukradení přírodního bohatství "kapitalismem". V
podstatě neliší. Podstatný rozdíl je ale v tom, že neomezuje přístup
lidí k tomuto bohatství jinak než udržitelností. A těžko budete
dokazovat, že například není možné rozdávat lidem jídlo, protože by pak
nebylo možné uživit planetu, když prokazatelně světová populace rok od
roku stoupá. Tedy zdrojů na výrobu jídla je víc než dost pro všechny.
Tedy, pokud se nedokážeme zatím shodnout, zda je dost zdrojů na to, aby
měl každý televizi, asi se má cenu hádat o tom, že by každý měl mít
nárok na jídlo v hodnotě třeba 2000 kcal/den zdarma. Protože se na světě
jídla vyrábí víc a přitom, jak vidno, to nemá neblahý účinek třeba na
počet vyrobených aut či smartfounů
Pak jsme ale v patové situaci. Bez zdrojů těžko můžete cokoliv vyrábět a
prodávat. Tedy sice podnikatel může vyžadovat peníze za přidanou
hodnotu, tedy například že ze země vypěstuje obilí, a prodá mi chleba,
ale já se mohu rozhodnout, že nechci jeho služby. Stejně jako jsem
neuzavřel žádnou společenskou smlouvu se státem, neuzavřel jsem ani
smlouvu s podnikatelem, který peče chleba. A podnikatel, který prodává
obilí už tuplem nemá podepsanou smlouvu s vlastníkem planety Země
(Bohem?). Já tedy mohu kdykoliv přijít, vyhlédnout si kus půdy, a začít
si tam sám pěstovat obilí. Podnikateli nepatří ani samotné obilí,
protože jde jen o formu života, a člověk zatím žádný život nevynalezl,
aby si jej mohl nechat patentovat. Vyšlechtěné obilí je pouze odvozený
výrobek, a podle toho, jak tomu budeme přistupovat, jde buď o přidanou
hodnotu a nebo o úpravu ukradeného zboží (pokud u ukradeného auta
vyměníte motor, aby jelo rychleji, stále to nemění nic na faktu, že auto
je kradené).
Uznejte, že za takových podmínek nejde jasně definovat nic, natož
soukromé vlastnictví, protože pokud mi nepatří ani mé tělo (nejsem jeho
vynálezce), nemůžu se ani bránit, pokud mne někdo zraní (za poničení
mých buněk by mohl podat žalobu opět jen bůh a pokud to neudělá.. kde
není žalobce, není ani soudce). Tím pádem nemohou ani rodiče nijak
omezovat své děti, protože to, že si je "vyrobili" z nich nedělá o nic
větší pány než když dělník ve fabrice vyrobí z materiálu kapitalisty
nějaký výrobek - také mu nepatří. Ano, měl by za něj dostat odměnu. Ale
pokud zase přistoupíme na nutnost dobrovolnosti, kdo se ptal dítěte,
jestli chce být stvořeno a tedy že od něj teď rodiče mohou požadovat
protislužbu?
Pokud budete argumentovat, že narození dítěte je automaticky předpoklad
výhodného obchodu (pro dítě tím, že existuje), tak já na stejné logice
mohu vystavět společnost, která "ukradne všem všechno", aby jim to pak
bez práce přerozdělila, protože i to přeci stojí na předpokladu
výhodnosti pro lidi. To, že to lidi nebo dané dítě může vidět jinak už
podle naší definice nehraje roli.
Tady na těch absurdnostech vidíme, že podobnými blbostmi lze
zdiskreditovat vše, a vlastně že teda ani pojem "vlastnictví" nedává moc
smysl. Jak by měla taková společnost fungovat se zase musí dohodnout
(jen a pouze) lidé, a jestli si to nastaví tak, že někdo bude vlastnit a
další si to od něj bude muset "vyprosit", a nebo jestli udělají všechno
"všech", a nechají za sebe rozhodovat stroje.. na to jsme malí páni o
tom rozhodovat. Ale pokud to nemůžeme ovlivnit, nemá cenu se kvůli tomu
ani urážet v diskuzích
Naproti tomu, když si člověk dal tu práci, a projel tu sáhodlouhou
diskuzi (viz. odkaz v předchozích příspěvcích), ke konci už se konečně
začalo něco řešit a navrhovat.
Zaujal mne nápad s kreditovanou prací. Tj. v době, kdy ještě stroje
nebudou umět všechno, nebudou peníze, ale dobrovolnost žít v podobném
městě bude "vykoupena" prací. Vždy se vezme v potaz, kolik a jak
kvalifikovaných lidí zrovna ve městě žije, a podle náročnosti si práce
se upraví její přínos. Tj. pokud byste chtěl třeba sázet stromky v
parku, musel byste si "právo na bydlení" odpracovat třeba 8 hodinami
denně, zatímco, hypoteticky, kdyby bylo třeba uklízet výkaly v
prasečáku, tak třeba jen 2 hodiny týdně (a to by mnozí lidé třeba i rádi
podstoupili, protože by pak měli zbytek týdne volno. Tedy by možná ani
nemusel hrozit nedostatek zájemců ani od lidí, nejsou zrovna milovníci
práce se zvířaty a kdyby ani to nestačilo, klesl by počet hodin.
Paradoxně by pak třeba na takovou práci stáli lidé fronty, protože byť
by byla špinavá, splnili by týdenní normu za 5 minut práce).
Pochopitelně by bylo žádoucí tyto nepříjemné práce co nejvíc vylepšit,
abyste tam lidi vůbec dostali, a tím, že nejsou zrovna pěkné, by také
stačilo odpracovat méně. A lidé by si ale zároveň mohli rozhodnout, zda
si ušetří čas a vyberou si těžší práci, a nebo zda si vyberou sice práci
delší, ale co je bude bavit. Je to podobné jako dnes: buď vás práce
baví a pak je vám fuk, že kdybyste šel jinam, budete mít i víc peněz
(pokud můžete), a nebo prostě půjdete po penězích i za cenu sebezapření.
Byť v kreditech by asi nebyla taková restrikce, že byste nemohl dělat
práci, kterou by chtěli dělat všichni. A zároveň by to byla motivace pro
všechny, aby se snažili ty horší práce nějak vylepšit nebo nahradit
stroji (aby je náhodou nemuseli dělat někdy oni taky v případě náhlého
problému). Podobně jako třeba doktor, kdyby si to zvolil jako své
povolání, by měl třeba zájem na tom, aby se co nejvíc mohl flákat doma.
Řešení je, aby bylo co nejvíc nemocných lidí. Takže by měl jednak zájem
na prevenci (tj. skutečně dané lidi vyléčit, aby už "neotravovali") a
jednak by se mohl zasazovat třeba u jiných profesí, aby snížili počet
nemocných lidí (pokud by mu chodili do ordinace oběti bouraček, je v
jeho v zájmu, aby technologové stavby aut a silnic dělali svou práci
jinak a lépe).
Zase je to jen jedna z variant, kterou někdo vymyslel, a teď jde jen o
to, jestli zaujme i ostatní lidi (a spousta z nich si jí stejně trochu
upraví, a pak bude šířit dál jako lepší nápad).
Že v podstatě jen cílit na systém, který bude spravovat omezené zdroje
nestačí. Zdroje nesmí být omezené, natož aby došly. Protože pak to
nebude problém jen několika horníků, či jen státu jako Indie, Somálsko
či Sýrie.
Těžko si ale budeme nalhávat, že tu mnozí nejsou kvůli penězům, resp.
lepšímu blahobytu. Je to racionální a dokud bude nerovnost, dost těžko
se to bude měnit.
Čili, nás nezajímá "jak si žije Franta v sousedním městě" podle logiky
hloupé sobeckosti. Jednou nám možná ten Franta ale přijde namlátit hubu
nebo nás vyžrat.. nezajímali jsme se, neřešili jsme to, nevěděli jsme?
Jenže, neznalost neomlouvá..
Když hodně přihmouřím oči, nezavádí pan Donald Trump něco jako
anarchokapitalismus? Minimálně v té oblasti, kdy stát přestane dusit
úspěšné daněmi a naopak se přestane starat o neschopné?
Ono to totiž nemusí být tak jak to vypadá - také to může ukazovat, jak
může stát (a ne zrovna chudý a ještě k tomu kapitalistický) docela
solidně selhat. Zvlášť stát, který sice může
ve světě udržovat třeba i onen "mír" za cenu vysokých nákladů*, ale
také má paradoxně největší poměr výdajů na zbrojení k "chudobě" jeho
obyvatel (nejen ve smyslu peněz, jídla, ale třeba také zdraví - obezita,
atd.). Myslím tím v západním světě (tj. nepočítáme třeba KLDR mimo
větší města, atd.).
*) Výdaje USA na armádu jsou cca. 10x
vyšší než u Ruska, což znamená že buď je armáda USA děsně neefektivní,
když má pořád potřebu se Ruska bát (aneb jak nám média neustále líčí
Rusko jako velkou hrozbu světovému míru - asi jako kdyby Češi napadli
Čínu) a nebo jde jen o dezinformační kampaně. Pochopitelně, pokud jde o
kybernetickou válku, to už je jiná věc, ale v tomto případě se šíří
propaganda nejen z armádních a politických kruhů, ale na běžné lidi
často útočí i ve formě spotřební - lživá reklama. Čili, ano, jsme ve
"válce", ale ta začala mnohem dřív, než třeba vůbec vznikl SSSR.
Přitom na armádu USA vydává jen 4% HDP. To je jen 2x víc než my. A třeba sociální výdaje má ČR a USA přibližně stejné https://data.oecd.org/socialexp/social-spending.htm
Když vezmeme v potaz, že ekonomická výkonost čistě jen podle HDP/osobu
je v USA 56.100$, a u nás jen 32.600$ (paradoxně takové Japonsko jen
37.300$ (3% nezaměstnanost) - vs. Lucembursko s půl milionem obyvatel,
5.5% nezaměstnaností a HDP na hlavu přes 100 tisíc).
Pak je zarážející, proč má taková země 15% chudých obyvatel, zatímco u
nás je to cca. 10%. Může to být jen statistika? Resp. USA mají také víc
jak 30x tolik obyvatel, čili přepočteno na efektivitu (správa lidí),
jsou na tom nejspíš o něco lépe než my (záleží, jak se na to budeme
koukat). Nahraje ale moc do karet ani ono omílané "černí jsou líní",
protože tito lidé tvoří cca. 12% populace USA (byť 40% vězňů, ale zase -
jsou tam, protože víc kradou, a nebo proto, že mají menší příležitost
sehnat dobrou práci a proto kradou?) a u nás je to číslo blízké nule, a
přitom nezaměstanost je u nás 2.5%, a v USA 3.9%, což není takový rozdíl
(není to tak dávno, co v roce 2010 byla u nás 8%, zatímco v USA 10.
Tedy upřímně, i ČR (a potažmo EU) by si měla zamést před svým prahem
(naše míra chudoby je cca. 1/10 obyvatelstva, byť o takové "chudobě" by
možná lidé z Afriky či venkovské Indie snili jako o ráji).
Navíc, do anarchokapitalismu vůbec nezapadá stavět nějakou pompézní zeď
mezi státy z peněz daňových poplatníků.. nemluvě o státní armádě.
Mimochodem, když už jsme u těch zdrojů nebo emisí CO2 (což se hodně řeší u civilního sektoru), jak je na tom armáda?
(zvlášť ta část s vězením je zajímavá a marně tam hledám logicko odpověď na otázku, komu to teda jako mělo prospět?)
A něco pro optimistější náladu - budoucnost výroby elektřiny pomocí vody
bez ničení krajiny, stavění obřích monstrózních přehad (zaplavování
území) a tedy nutností elektřinu přepravovat po vysokokapacitním
vedení??
A jak už někdo nadhodil v diskuzi, proč nevyrábět v malém elektřinu
třeba při vypouštění odpadů? Takový činžák nebo mrakodrap, když vypustí
pračku, tak to už je pořádný spád vody. Pokud uvažujeme o výrobě
elektřiny chozením po chodníku, proč ne pomocí malých hydroelektráren (v
podstatě malá turbínka a dynamo)?
My na základě historických zkušeností myslíme pořád v megalomanských
projektech, ale nepokročila technologie už natolik, že bude efektivní i v
menším provedení? (podobě jako se zmenšily baterie)
Chtěl jsem se tentokrát podívat na tento argument tentokrát po stránce matematiky.
Často je spíláno příznívcům TVP, že na Zemi prostě není dost zdrojů pro
všechny. Věnoval jsem se tomu krátce, například v dostatku masa (u
veganství) nebo v dostatku jídla či místa pro bydlení (a to jsem nebral v
potaz vícepatrové budovy, které spoustě lidí nevadí a raději bydlí
poblíž přátel než někde na samotě). Nyní bych se na to chtěl podívat
komplexně.
Protože ale není v mých silách sám vyčíslit úplně všechny potřeby, které
lidi mají, dovolím si jistou míru zjednodušení, ale použiji pak vyšší
hodnoty. Budu třeba počítat, že jeden člověk sní ročně 100 kg brambor,
atd. Takže pokud vy tolik nejíte, není problém prostě převést zdroje na
něco jiného (u nás lze pěstovat na poli brambory, kukuřici, řepku, obilí
či jinou plodinu, takže stejný zdroj (půda) může sloužit vícero
účelům). Ale jde o to, že na člověka je přiděleno tolik a tolik zdrojů.
Pro zjednodušení také budu brát, že zdroje planety rovnoměrně rozdělím
mezi všechny lidi, ať už jde o křováka na poušti, teengaera v New Yorku
nebo teprve narozené miminko. Nebudu rovněž brát v potaz, že existují
rodiny, atd. Čili asi ne každá čtyřčlenná rodina upotřebí 4 auta, 4
počítače a 4 televize, a 4 domy nebo 400 kg brambor, ale alespoň tím
získáme rezervu ve zdrojích na výrobu jiných věcí.
Nebudu, až na výjimky, brát stav "co by bylo kdyby". Prostě vezmu dnešní
těžbu, dnešní výrobu, dnešní stav (ne)recyklace, dopravu a zemědělství
(tj. na ropu), stavebnictví, životní standard, dnešní výrobu energie
(uhlí místo Slunce). Někde si pomůžu v přesměrování alokace zdrojů
(např. u zlata z trezorů bank do výroby elektroniky, protože zlaté cihly
přímo nikomu blahobyt nepřinesou). Nebudu brát v potaz ani to, že
bychom přestali ničit půdu, a tedy by mohla mít i vyšší výnosy, nebo že
bychom nasadili pro podobný účel GMO (projednou ale neudělané komerčně
jako to dělá Monsanto s RoundUpem).
U některých zdrojů rovněž rovnou odečtu 10% či víc produkce, kterou
započítáme jako nevyužitelnou ztrátu, ať už to padne na samotnou těžbu
zdroje, jeho přepravu (spotřeba ropy na přepravu ropy, železná rypadla
pro těžbu železa), nehody, přírodní katastrofy, neefektivní získávání a
nebo jen na chybu ve výpočtech popř. jako rezervu, atd.
Zaměřím se ale jinak na základní potřeby moderního člověka, tj. kromě
jídla, vody, bydlení také auta, počítače, atd. Aby se neřeklo. Nebudu
sem započítávat náklady na zábavu a infrastrukturu pro cestování, atd.
Byť někde udělám výjimku (v moderním světě už má každý svůj
počítač/tablet, ale i tak nechám pro každého vytvořit nový). Viz.:
Z jednoho prostého důvodu: už dnes máme vybudovaná kina, divadla,
silnice, letiště, železnice, doly, těžební plošiny, knowhow, čili je
nesmysl počítat, že na vybudování Utopie v dnešním stylu bychom to
museli stavět znovu. Ano, pokud by to pak lidem přišlo účelné, ať si to
postaví třeba lepší, ale pro nás, lidi narozené ve 20.století, to není
vůbec zatím třeba - na to, aby lidé mohli zůstat doma stačí jen
přestavět továrny. Netřeba jim znovu stavět domy (a umím si představit,
že pro lidi žijící na poušti by - alespoň jako první fáze Utopie -
bohatě stačil vodovod k jejich chýším).
Navíc, filmový průsmysl stejně jako herní i hudební sestává i z archivů,
takže i kdyby už nic dalšího nevzniklo, máme tu celý svět na objevování
(kolikrát mi staré filmy přijdou zajímavější než ty nové, a to jsem je
ani nemusel dřív vidět, tedy faktor nostalgie se neuplatňuje). Stejně
tak např. vytvoření počítačové hry v podstatě moc zdroje nespotřebává:
jen elektřinu, již vytvořené počítače a lidi.
Pokud mi budou známy, zahrnu všechny udávané náklady. Například dnešní
zemědělství má vysokou spotřebu vody (a živočišná výroba je na tom ještě
hůř, ale zahrnuji tam stejným způsobem). To jen, abyste se nedivili,
proč počítám na osobu ty miliony litrů vody, když doma ročně platíte
třeba jen 20 kubíků na osobu. A protože průměruji, nebudu ani řešit, že
vy třeba maso nejíte, a tak se na živočišném průmyslu moc nepodílíte.
Nebudeme řešit, že by se daly vybudovat vertikální farmy, kde by klesla
spotřeba vody o několik řádů, prostě vezmeme dnešní svět, abychom
nemuseli řešit protiargument, že utopie nejde vybudovat bez vybudování
utopie, aneb: potřebujeme mít inteligentní správu zdrojů a inteligentní
lidi, aby tento systém vybudovali a starali se o něj, ale bez
inteligentní správy zdrojů bude nedostatek a tedy lidé nemají čas se
stávat inteligentními, čili taková ta hlava 22.
Bez inteligentních lidí (min. finančně gramotných) stejně tak selže i
AnCap, a nebo bude ovládnut jen úzkou hrstkou těch nejzdatnějších,
informovaných a dravých lidí (finančně gramotných) - obchodníků, atd.
Aby mohlo vzniknout něco jako TVP, musí být lidé nejprve informovaní,
nejen na to, aby to chtěli, ale aby si sami řekli, jak to chtějí. Pak už
nemůžeme mluvit o žádné diktatuře. Čili, pokud by k vybudování RBE
došlo, pro nás tím jedině lépe, protože pak budou zdroje využívány
efektivněji, a tedy jich bude papírově více:
Pokud potřebuji vyrobit židli a spotřebuji na to 1 kmen, a mám k
dispozici jen 0.8 kmenu, mám problém, je nedostatek.. pokud se ale židle
dá vyrobit z 1/2 množství dřeva lepší metodou, stále sice mám jen 0.8
kmenu, ale protože mi stačí 0.5, mám hojnost - a stejně tak je možné u
obnovitelných zdrojů lepším hospodařením zajistit, aby se zdroje
(kapitál) namnožily (u dřeva se ho víc vysadí, pitná voda se "namnoží"
tím, že ji přestaneme svinit a naopak zlepšíme její recyklaci atd).
Vztáhněte to na planetu jako celek, kdy výrobek znamená spotřeba určité
části zdrojů nez ohledu na jejich typ, a nedostatek klesne ještě víc.
Protože pak když budete chtít vyrobit židli, nemusíte jen řešit, jestli
máte dost dřeva, protože chcete dřevěnou židli - ale jestli máte dost
zdrojů na výrobek splňující daný účel, tj. mít si kde sednout, takže pak
můžete v případě nedostatku dřeva snadno sáhnout po kovu nebo plastu.
A co když by někdo nechtěl plast? No tak by si musel počkat. Někdo další
ale, kdo by chtěl mít kde sedět, nebude řešit materiál, ale maximálně
tak vzhled - a dřevo je možné vzhledově imitovat. Pro nás je to asi
děsně omezující, ale spousta lidí na planetě, která dnes třeba nemá co
jíst, takový systém bude užívat naprosto normálně, a vlastně ho užívá už
dnes. Pokud mají možnost nakrmit své děti, je jim jedno, jestli to je
chleba nebo maso. Nebudou se čertit, že zrovna není k dostání kaviár.
Ano, toto chování se spokojit s málem není ideální, a je mi proti srsti,
protože pak si lidé nechávají vnutit cokoliv jako "blahobyt", viz.
dnešek. Ale uvádím to jen příklad, kdy je možné jako Utopii brát
naprosto obyčejné věci, když budou k dostání nepodmíněně. Nenabízím to
jako cíl, kdy celou planetu ožebračíme, hlavně když se všichni budou
moci najíst, ale jen jako začátek možné cesty k cíli.. protože během ní
se může spousta změnit, a než dorazíme na konec, dost možná už spoustu
problémů s vlastnictvím nebo luxusem nebudeme muset řešit.
Protože lidstvo jako takové se prostě může změnit. Naše primátí povaha
považuje jako velké bohatství nikoliv soukromou jachtu, ale co nejvíc
manželek (viz. tlupa a dominantní samec). A jak vidíte, alespoň pokud se
podíváme na západní svět, jak moc dnešní realita odpovídá této naší
přirozenosti? Moc ne, že? Takže uvažovat o tom, že lidé za 100 či více
let se budou na bohatství dívat nutně jako dnes nemusí být moc závazné.
Ano, je dobré s tím počítat a podle toho plánovat možnou společnost,
resp. nabízet jí lidem. Ale také nás naši potomci mohou velmi překvapit
Kromě toho, nabízí se zde ukázka, kdy nějaká kulturní tradice
(manželství povolující jen 1 družku/druha) je vlastně jen diktatura
(církev, stát a jiné vlivy), a přitom jsme se s tím naučili tak žít, že
to už za diktaturu a omezování svobod ani nepovažujeme. Či naopak, mnozí
se bouří, když hrozí, že tyto okovy společnosti budou strženy, protože
je podle nich něco nemorálního, aby se lidé chovali jinak, než jak se
chovali doteď.
Hlavně, pokud jde přímo o zdroje, totiž platí, že efektivnější využívání
sníží míru jejich nedostatku. Pokud dnes máme problémy s tím, aby lidé
měli kde bydlet, co jíst, co pít, měli dostatek elektřiny a
neznečišťovali prostředí, tak můžeme využít technologii, která existuje
už desítky let (plasty, plováky, počítače, kovy, výletní obří lodě,
destilace, atd.) a postavit například plovoucí města. Řeší to:
- prostor (na moři je místa dost)
- elektřinu (vítr, energie z mořských vln, proudů, houpání, ze Slunce)
- vodu (zásobníky dešťové vody, odpařování mořské vody)
- odpady (nic takového neexistuje: to, co vyjde z lidí, se používá na hnojení rostlin)
- jídlo (pěstování řas, lov ryb, rostliny ve sklenících - voda je hned po ruce z moře, zvířecí vertikální farmy/invitro)
- půda (kromě prvotního dovezení se recyklují zbytky rostlin, kterých díky fotosyntéze objemově neustále přibývá).
- zdroje (plasty, papír i kovy se recyklují, papír až na výjimky netřeba - máme snad počítače/tablety/TV; dřevo roste samo).
Takže mé výpočty, někdy značně nadnesené, spíš ukazují, zda to je či není možné dnes, kdy je civilizace naprosto pitomá.
Vůbec sama recyklace je zajímavý aspekt, protože by byla spíš aplikována
ve větší míře v době kolektivního vlastnictví planety i podle
kapitalistických meřítek: jde o naše společné bohatství a tedy máme
zájem na jeho rozmnožení.
V době soupeření je recyklace jen náklad navíc, který vás jako prvotní
investice může konkurenčně znevýhodnit, pokud vám v tom nepomůže
informovaná veřejnost, která bude požadovat Eko přístup. A protože
společnost zatím informovaná není, nebudu s větší mírou recyklace ani
počítat pro výpočty.
Jenže pokud taková společnost nebude dnes, nejspíš nebude ani v AnCapu. A
pokud lidi vzděláte pro Eko přístup (lépe řečeno pro maximalizaci svého
zisku s přihlédnutím na co nejvíc proměnných = jako zisk začnu
považovat třeba čistý vzduch a posadím ho výš než například právo na
práci - to není právo na práci, to je povinnost pracovat pro přežití a
blahobyt, právo můžeme mít tak na život, tedy dnes právo na práci je
vlastně právo na život, a systém dnes toto právo pošlapává).
Celoplanetární správa zdrojů je výhodná i pro kapitalismus (byť dnes
zatím neexistuje). A vyřešili bychom tím další problém "kdo tam ty údaje
dá.. stroje?". Stroje mohou, ale spíš to budou lidé, a to buď přímo
skrze klávesnici, a nebo tím, že někam umístní sondu, aby prozkoumala
zásoby v dané oblasti (kdo zadal údaje do skladových systémů Amazonu?
Stroje nebo lidé?).
Ono se to nezdá, ale v tržním systému může být taková celoplanetární
databáze výhoda. Ano, když trh nemá všechny informace, můžete vydělat
tím, že se k nim dostenete dřív než konkurence*. Ale také vám hrozí
riziko, že můžete přijít v nejhorším až o všechno, když provedete špatný
odhad.
*) To takto jednou soutěžil(soutěží)
socialismus s kapitalismem, a kromě jiného (jako bylo například pár
sestřelených civilních letadel) jsme měli bonus v podobě výbuchu
Černobylu, a cena pro "vítěze" byla nakonec "stanovena" jako spoluúčast
na financování nového sarkofágu
Ne, že by se to nemohlo stát i bez soutěžení, viz. Fukušima, ale ono
tam tak trochu sehrálo i honění si ega vůči západnímu světu a omezený
trh kvůli nedostatku valut, mimo jiné.
Naproti tomu, v systému, kde "všichni vědí všechno" se sice špatně
spekuluje (nejspíš i s náladou lidí, protože pokud jsou i oni
informováni o všem, rozhodují se více méně racionálně a tedy s mnohem
menšími výkyvy), ale za to nehrozí riziko ztrát. Zisky jsou tedy sice
menší, ale zato trvalejší (podobně jako je spoření: můžete si vybrat
fond s rizikem ztráty, ale také větším zhodnocením, a nebo garantovaný
fond, kde sice úrok je velmi malý, ale zato neriskujete, že o vložené
prostředky přijdete - když zanedbáme inflaci; případně půda: můžete
pozemek prodat jako stavební parcelu a tedy mít jednorázově vysoký zisk -
bez ohledu na to, že jste právě zničili nějaký zdroj, a nebo se o půdu
starat a hospodařit na ní jako pěstitel - zisky jsou nižší, ale při
správné správě prakticky časově neomezené).
Máme tedy "problém"
Protože pokud příznivci TVP a AnCapu myslí vše tak, jak říkají, nemohou
si dovolit nechat lidstvo nevzdělané. To by jednak nebylo schopné ani
zavést TVP (pak se nemá smysl bavit o tom, jak by TVP vydržel, kdyby v
něm byli dnešní lidé - nijak, neexistoval by*) a ani udržet AnCap.
*)Jak by vypadal svět, kdyby lidé, co
neustále válčili ve středověku, měli k dispozici atomovky? Nijak..
historie nám ukázala, že atomovku vymyslí lidé až na určitém stupni
vývoje. Dnes atomovky máme a zatím žijeme. Zřejmě tedy středověk nebyl
na atomovky připraven
Jenže jakmile se to povede, lidé si nejspíš zvolí sami něco úplně
jiného, co bude vyhovovat jim (tedy většině). A menšina se buď podovolí
(pokud to pro ni bude také výhodné, byť to chtěla původně jinak), a nebo
bude protestovat a dělat problémy.. což je nepravděpodobné, protože pak
popíráme vlastně fakt, že si informované lidstvo zvolilo udržitelný
systém.
Pokud v něm bude totiž značná část lidí (byť minorita) dělat problémy,
povede to k nestabilitě systému a ohrožení všech v něm (že bych citoval
Matrix?). Pak ale nesmá smysl se obviňovat ze snahy zavést nějakou
diktaturu. Byl by to jen další mezičlánek, podobně jako dnes
kapitalismus. A je ten snad diktatura? I v něm se přeci lidem žije lépe
než třeba před 200 lety.
Protože kdybychom to brali z tohoto hlediska (a netvrdím, že se to v
minulosti už nestalo: takto se dostal k moci Hitler, a neinformovaná
veřejnost stála i za Sametovou revolucí, a výsledek vidíme všude okolo),
tak TVP je možná pokus o nastolení dikatatury, ale AnCap je v tom
případě jen uvolněním regulací, tedy předáním ještě větších možností
dnešním nadnárodním firmám. A kdo nebude schopen držet krok (nemusí ani
jít o nějakou diktaturu), bude prostě odejděn.
Můžete namítnout, že v takovém světě si přeci spotřebitelé mohou zvolit
někoho jiného. Ano, to mohou. Ale stejně tak se mohou vzbouřit v TVP
diktatuře, a jejich šance proti počítačovému "skladu" budou asi tak
stejné, jako šance proti mega nadnárodním koncernům. Tedy vlastně
podobné šance, jako mají obyčejní lidé a malé firmy šance dnes proti
trhu, a nebo lidé proti systému jako je socialismus nebo nacismus.
Velmi malý, ale i tak ne úplně bez šance (jak ukázala historie). Pak ale
zase nemá cenu řešit absolutní diktaturu, protože ta prostě neexistuje,
neboť není dlouhodobě udržitelná. Mohlo by k ní dojít jen za cenu
eliminace části lidstva (té chudší, reptající části), ale pak zase
nevidím moc rozdílů oproti AnCapu, protože ten sice nepočítá s nějakou
genocidou, ale ruku na srdce, ani se nijak nesnaží jí zabránit (nechává
to na tržním prostředí - a stejným názvem můžeme nazvat třeba i evoluci,
aneb přežití silnějšího).
Pan Fresco vlastně nedělal nic jiného, než dělají třeba tvůrci seriálu
Star Trek. Jenom to prostě vzal do hloubky víc, než je pro mnoho lidí
stravitelné. Jeho koncept města, a prototyp, který by se měl financovat
není v podstatě nic víc než startup fanoušků seriálu, kteří si chtějí
natočit vlastní film. Když na to seženou peníze, proč ne. A že by Fresco
chtěl, aby to platily vlády států? Pokud se k tomu rozhodnou, tak proč
ne? Je to určitě účelnější než vyhazovat peníze na válčení a zabíjení. A
co lidi, kdo se jich ptá? Stejně jako se jich ptaly vlády, kdy začaly
stavět ISS, ITER nebo CERN. Jestli se to lidem nelíbí, ale mlčí, tak
hádejte co? Mají smůlu! Kdo mlčí, souhlasí. Buď se proti tomu musí
postavit a nebo to prostě schválí. A byl bych raději, kdyby lidé byli
schopni se postavit, protože pak by případně také mohli dané projekty
posoudit a ty dobré schválit, a to nikoliv ignorací a mlčením.
Prvotní zdroj:
Protože zatím dnes neexistuje celoplanetární správa zdrojů (která by se
hodila i pro AnCap, abychom věděli, s jakými zdroji můžeme operovat) ani
plně robotizovaná výroba, musíme se zatím spokojit s lidmi. Lze v
takovém případě vybudovat Utopii?
Buď můžeme vzít předpoklad, že u systému, kde je dobrovolná práce, by se
našlo dost lidí, kteří by skutečně pracovali dobrovolně a to proto, že
je to baví. Nevím, zda by bylo potřeba 5% nebo 10-40% lidstva, ale když
vezmeme v potaz, že min. 50% lidí dobrovolničí, ať už tím, že dělá
koníčky, které je baví (které vykazují nějakou produkci, jako je třeba
pletení, zahradničení, starání se o zvířata), a nebo tím, že skutečně
pomáhají prostředí (např. čištění řek, starání se o jiné lidi, úklid
lesů, přispívání formou charity* na jiné lidi či útulky pro zvířata,
atd.), a většina z nich v tomto svém poslání vytrávává bez ohledu na to,
že zbytek lidí se (z jejich pohledu) fláká, kašle na to, nebo jim
dokonce "hází klacky pod nohy" (jeden rok řeku vyčistíte, další rok je
zase plná pneumatik)..? Čili, ano, toto by mohlo fungovat.
*) Bible praví, abychom se starali o
sirotky a vdovy, chudé a abychom netrestali otroky bez důvodu. Všechno
špatně! Naší snahou by mělo být, aby neexistovaly ani vdovy, ani
sirotci, a pokud jde o přirozené úmrtí, aby nebyl rozdíl mezi sirotkem a
dítětem s rodiči. Neřešme jak trestat otroky, když naší snahou by mělo
být, aby žádný otrok neexistoval. A už vůbec se vykašleme, jestli a
kolik dávat chudým. Naší snahou by mělo být, aby chudoba neexistovala.
Hlavně je třeba si uvědomit: otrok=hrozba vzpoury a násilí proti pánům;
chudí=riziko krádeží vůči bohatším.
A pokud ne, stále nám zůstává mj. například ten kreditní systém práce,
který by lidem umožnil si vybrat činnost, která by jim nejlépe
vyhovovala, a pokud by už nezbyla jejich oblíbená nebo si neuměli
vybrat, stále by měli jistou možnost volby v tom, že by ty práce, o
které by nikdo nestál, měly nízký pracovní fond (tj. čím horší práce,
tím menší dobu je nutné jí vykonávat - tak by se nestalo, že někdo, kdo
by se nemohl například věnovat přímo zvířátkům, byť by ho to bavilo,
protože by tam prostě už bylo narváno, musel třeba jít uklízet ulice na
plný úvazek jen kvůli "přežití"*, ale zase by byl motivován tím, že by
to dělal jen pár hodin týdně, a tedy by zbytek času mohl věnovat
zvířátkům někde v menším dobrovolně, bez užitku společnosti - zatímco
ti, co by si zvířátka zvolili v rámci přínosu společnosti, byť by šlo o
živočišnou "výrobu", by museli pracovat třeba 30 hodin týdně).
*) říkejte tomu jak chcete, ale v
dnešní civilizované společnosti můžeme za podmínku přežití považovat
nejen jídlo, vodu a vzduch, ale také možnost zábavy, poznávání,
cestování - jinak to není už člověk, ale jen troska
Min. by tento systém (kde by lidé nemuseli pracovat kvůli přežití, byť
by i tak existovaly peníze, nebo lepší zboží dostupné pro ty výkonější,
chystřejší nebo prostě jen ochotné vůbec pracovat) měl mít za následek
snížení kriminality (a méně stresu). Což přináší jednak vyšší kvalitu
života a jednak úsporu zdrojů (nemusíme tolik řešit násilnosti,
zlodějny, vraždy).
A kdyby se náhodou někdy podařilo vybudovat svět, kde by skutečně nikdo
pracovat nemusel, jen kdyby chtěl, a vše by dělaly stroje skrze
počítače, co by se stalo, čistě hypoteticky, kdyby už nikdo nechtěl
třeba dělat ve vyšívacích firmách (nášivky, loga na trička), a někdo by
přesto chtěl mít na triku výšivku?
Inu, snadná pomoc. Sedl by si k počítači, naklapal by do WWW rozhraní
text, nahrál by si obrázek, počítač by jej vystehoval, a po schválení
zadavatelem by se to poslalo na vyšívací stroj, který by to vyšil na
tričko.
Namítnete ale, že to je přeci moc práce, že to dělat nechcete a je to krok zpátky. Já se spíš zeptám:
Když běžně něco chcete udělat, musí vám vždy stát za zadkem jiný člověk?
Když chcete projít dveřmi, potřebujete "černocha", aby vám je otevřel?
Když se chcete najíst, musí vedle vás někdo sedět a lžičkou vám podávat
jídlo do pusinky jako novorozeněti? Asi ne, že? Tak v čem se vyšití
nášivky liší od najezení se?
Namítnete, že na to nemáte čas.. Já se zeptám: proč? Odpověď: no protože chodím do práce! Bingo Do práce už nechodíte, ne?
Potřeby
Nyní se podíváme na potřeby takového průměrného člověka. Zjistíme si
rovnou, jakou má ten či onen výrobek spotřebu zdrojů, pokud už daný
zdroj nespotřebováváme přímo (například na stavbu, topení, atd.).
Pitná voda, o tom žádná. Člověk by měl denně přijmout 2l, ale musíme
započítat ještě vodu na vaření, koupání, atd. Ročně to vychází nejméně
na 30 kubíků (osobně mám ročně 20-22).
K tomu musíme ale připočíst vodu určenou na pěstování jídla, výrobu textilu, a vodu využitou v živočišné výrobě.
Celkem tedy asi 2 miliony litrů vody na člověka (viz. dále) ročně jen v této oblasti.
Pro oblečení vezmeme 3 páry bot ročně (osobně spotřebuji 3 páry za 5
let). Dále pak 5 kg textilu různého typu (1 košile váží cca. 150g).
Pokud jde o jídlo, norma jsou 2000 kcal denně, ale stručně vezmeme, že pořádně sytý člověk potřebuje ročně:
- 100 kg brambor
- 2 kg soli
- 10 kg cukru
- 60 chlebů či jiný ekvivalent pečiva
- 50 kg másla (nebo rostlinného tuku)
- 100 litrů mléka (včetně sýrů, zmrzliny)
- 100 kg masa (libovolného druhu)
- 50 kg ovoce
- 100 kg zeleniny
- 25 kg kukuřice
- 25 kg sóji
- 25 kg rýže
- 300 vajec
K tomu si připočteme, že přibližně 1500 litrů ropy se spotřebuje na výrobu jídla pro jednu osobu (+100 litrů na výrobu hnojiv).
Můžeme potřebovat i nějaké ty léky, takže jako průměr vezmeme 1 balení
týdně. Tady budeme velkorysí a řekněme, že se zde spotřebuje jen 500
litrů vody a 100 litrů ropy.
Potřebujeme mít kde bydlet, a myslím, že 100m2 na osobu je slušný
prostor (my dva máme dohromady 43m2). Protože máme různé stavební
materiály, pro výpočet vezmeme bungalov (tj. přízemní dům), kde
spotřebujeme cca.:
- dřevo: 10 tun
- beton: 100 tun
- cihly: 30 tun
- elektroinstalace/hromosvody: 1 km (až 100 kg)
- plasty: 1 tuna
- sklo: 5 tun
Spotřeba vody na stavbu: 30.000 litrů
Spotřeba elektřiny: cca. 1 MWh a méně.
A potřebujeme nějakou tu energii. Protože na planetě používáme kombinové
vytápění (chlazení), přidělíme každému člověku zdroje (tj. ne povinnost
je spotřebovat, tj. vyrobit všechno pro všechny stejné nebo vůbec) v
hodnotě:
- 1 kWh fotovoltaický panel (70 kg křemíku a cca. 30 kg hliníku)
- 5 MWh elektřiny (naše domácnost jede celá jen na elektřinu a ve dvou máme 7 MWh).
- 1 tuna uhlí
- 1 tuna dřeva
Aby měl kde bydlet, přidělíme mu 2000m2 parcelu pro jeho dům.
Dosud jsme tedy brali v potaz jen základní potřeby, které, což asi
uznáte, měl mít naplněny každý člověk, aby vůbec nějak mohl žít. Ale
máme civilizaci, tak potřebujeme naplnit i své chtíče.
Každému člověku na planetě tedy přidělíme (či spíše vyčleníme) zdroje na:
- 1 stolní počítač či lepší notebook
- 1 tablet / smartphone
- 1 smart LED televize
- 1 videokamera
- 1 auto typu Fábie (v provedení dvoumístný kabriolet se sklápěcí střechou )*
- 4 zimní pneumatiky
- 100 papírových knih, časopisů, novin (kdyby 1ks=1kg, tak potřebujeme 3 kg dřeva a 100l vody na kus)
- 100 DVD/CD/BluRay pro zábavu (10g/disk, čili spotřeba do 1 kg plastu)
- 1 tuna papíru (včetně toaletního)
*) představte si, že by každý člověk u
nás měl auto, tj. jejich počet by se zvedl 2x. To by měli třeba pražané
určitě radost.. už teď je někdy zázrak, že zaparkujete
Nutné zdroje:
Auto - max. 1 tuna oceli, 300 kg plastů, 300 kg hliníku, 5 kg křemíku,
50 kg skla, 50 kg dřeva + cca. 3 km kabelů, tedy asi 85 kg mědi (celkem
to bude něco většího než Fabie, ale budiž, nadhodnocení nevadí) +
500.000 litrů vody
Pneumatiky - 30 litrů ropy/kus + další složky v menším a 2000 litrů vody
Elektronika - odhadem 20 kg plastů, 10 kg hliníku, 5 kg mědi, 100-200g zlata, 20 kg křemíku, 5 kg skla (písek)
Do interiéru mu dáme nábytek o hmotnosti 500 kg, z čehož 1/2 připadne na
dřevo, a po 1/4 na kov a plast, a dále 50 kg textilu (přikrývky,
záclony).
Člověk rád cestuje, takže mu ročně přidělíme palivo na 24.000 km, tedy cca. 1700l (7l/100km).
Dále každý člověk jakoby ročně spotřebuje zdroje na jednoho 100 kg
robota (50 kg hliníku, 25 kg mědi, 10 kg křemíku a 15 kg plastu), který
buď plní jeho potřeby přímo (např. 50-100 robotických vysavačů) a nebo
je součástí většího celku (např. robotický traktor sice váží víc než
metrák, ale zase slouží víc lidem najednou) a tento robot bude ročně
vyžadovat 5 MWh eletřiny ke svému provozu.
Dále budeme pro každého člověka vyžadovat v průměru 2000 litrů paliva na
přepravu jeho životních potřeb pomocí kamiónů nebo vlaků (většinou
elektrodiesely).
Lidé jsou kreativní, takže jim ročně přidělíme pro jejich koníčky:
- 500 litrů paliva (benzínu, což odpovídá přibližně 1000 litrům ropy)
- 3 MWh elektrické energie
- 10000 litrů vody
- 1 tunu dřeva
- 1 tunu papíru
- 1 tunu kovu (většinou hliník či měď)
- 10 kg barev (odpovídá byvoko 20 kg ropy, litr ropy váží v průměru do 1 kg)
- 20 kg nářadí (50% plast, 50% kov)
V domě může ročně spotřebovat (vyměnit) 10 LED žárovek.
Ostatní potřeby už vezmeme jako vyrobené a tedy připravené současným
systémem (pravda, mohli bychom mezi to počítat i domy, ale
předpokládejme, že je použijeme na společenská centra, logické a výrobní
haly, distribuční centra, výpůjční centra, showroomy, centrály,
pěstilny, atd. ať nemusíme řešit, kdo už dům má a kdo žije ve slamu), a
nebo je využijeme jako rezervu v době "přestavby", kdy budou zdroje
směrované všude možně, tak aby se nestalo, že bude chybět toaletní papír
Stejně tak nemusíme počítat stavbu supermarketů. V západním světě je
jich už dost, a pro výstavbu v nyní chudších částech světa si můžeme
jednoduše vzít zdroje ze skládek, autovrakovišť, hřbitovů lodí a
letadel, či zbourat staré nepotřebné budovy.
Ještě budeme předpokládat, že na různé drobnosti (obaly, plyšáci, tužky, příbory) spotřebuje člověk ročně:
- 100 kg plastů
- 100 kg kovu
- 100 kg dřeva
Pro zjednodušení výpočtu a hlavně pro vytvoření velké rezervy pro
případnou chybu budu brát, že na 1 kg čistého plastu potřebujeme 2 kg
ropy (2 litry).
Rovněž připočteme nějakou ropu na opravy silnice. Na každého člověka
dáme 1 km (byť na celém světě je dnes asi jen 1 miliarda km silnic, tedy
správně by to mělo být spíš 1/8 km), čili asi 500 tun ropy (500.000
litrů). A kdyby to náhodou nebylo třeba ročně opravovat, nevadí. Zdroje
jsme přidělili a tedy je můžeme pak převést jinam, kde budou chybět..
Můžeme se shodnout, že toto jsou tak nějak přibližně zdroje, které by
průměrný člen západní civilizace potřeboval, aby neměl pocit, že žije
jako socka? Já jsem je teda bral podle sebe - většinou jsem dal tak
dvojnásobek a zakrouhlil nahoru.
Tak se pojďme podívat, zda na to dnešní svět má zdroje (a kapacity), a
tedy že argument "to nejde" je jen směšná výmluva, a nebo zda na něm je
cosi pravdy (a to nepočítáme fakt, že to jde dělat celé jinak,
efektivněji - např. nejezdit na ropu ale na elektřinu, nekrmit maso
hektolitry vody a nepěstovat obilí venku na slunci, ale vše dělat
invitro/hydroponicky, nevyhazovat materiál na skládky, ale vracet ho do
oběhu, využít každou dostupnou možnost například k výrobě elektřiny,
atd.).
Nyní již víme, co asi tak potřebujeme vyrobit (nebo získat), a víme také
přibližně, jaké zdroje na to jsou třeba. Teď tedy potřebujeme vědět,
zda jsou na naší planetě nejen dostatečné zdroje (uhlí, kovy, dřevo),
ale také produkční kapacity (továrny, atd.). A abychom si to ztížili,
rozdělíme zdroje mezi 9 miliard lidí (protože zavést Utopii by i při
maximální snaze všech lidí nebude možné ze dne na den a mezitím se
populace určitě zase zvedne). Rovnou tedy uvidíme, zda zdroj stačí či
nikoliv.
Pokud zdroj stačí, je to důkaz, že tvrzení "Utopie není možná, a pokud
ano, tak jedině s nějakou neexistující futuristickou technologií" není
platný.. pokud ne..
Pokud zdroje nebudou stačit, ještě to nemusí být problém. Pokud bychom
zjistili např. u aut, že nestačí pro každého člověka na světě, ale třeba
jen pro půlku, tak vezmeme v potaz rodinu a asi nám dojde, že fakt, že
si dvouleté dítě nemůže dovolit vlastní auto, jaksi není důkazem proti
Utopii Pochopitelně, daný problém musíme vyřešit cca. do 15-18 let, než dítě dospěje, protože by auto chtít mohlo.
Pokud nestačí tedy výrobní kapacity, budu brát v potaz roční produkci a
jak dlouho by trvalo uspokojit poptávku. U budování Utopie potrvá
několik let či spíše dekád, takže fakt, že by hned nebyla k dispozici
auta pro všechny lidi na světě, včetně domorodců, kteří teď momentálně
žijí v pralese (a nejspíš ani nebudou mít důvod stát o náš svět v
budoucnu, byť by to byla přímo ona Utopie), nemusí být hned katastrofa.
Stejně tak můžeme předpokládat, byť se to nemusí vyplnit, že mnoho lidí
auto potřebovat nebude v momentě, kdy nebude muset jezdit do práce a
spokojí se s MHD - už jen třeba proto, že jim dojde, že smogová či
dopravní situace v jejich městě jim bude vadit (je to opět jen tržní
chování - chovám se tak, abych z toho měl co největší užitek, a pokud
auto=smrad, a zároveň auto=/=nutnost, zbavíme se auta). Pokud mohu
mluvit za sebe, pro mne je auto využíváno v 90% času jen pro účely
dojíždění do práce. Čili, bez nutnosti pracovat bych se nejspíš spokojil
s MHD a nebo půjčovnou aut - vzato technicky:
Máme tu 5.5 milionu osobních vozidel pro 10.5 miliónů obyvatel, což je
ještě dost, i kdyby se všechny rodiny najednou rozhodly, že si na víkend
půjčí auto a někam vyrazí.
Ale prozatím s MHD nebo půjčovnami nepočítám, byť ta ušetří ohromné
množství zdrojů - ani trh nevozí z lesa dřevo po jednotlivých kládách,
ale naloží jich na kamion hromadu a došel k tomu sám od sebe, nikoliv
skrze nějaký diktát - pokud nepočítáme diktát cen, ale pak už tedy
hovoříme o tržní diktatuře - v čem je tedy počítačová diktatura špatná,
ale tržní je OK?
Kdyby zdroje nestačily ve větším měříku, znamená to, že se současným
myšlením je Utopie, alespoň v dané oblasti nemožná. To ji samozřejmě
nevylučuje zcela.
Může se stát, že lidé prostě své myšlení a chování postupem času změní,
takže dané věci třeba nebudou vyžadovat vůbec (podobně jako dnes není
symbolem přepychu nosit paruku a 20 vrstev oblečení nebo šaty s obručí -
proč? Protože lidé přišli na to, že je to spíš omezuje než že jim to
přináší užitek a taky tady nebyl nějaký diktátor, který to musel
zakázat), a nebo se postupně zavedou jiné metody výroby (např. pokud by
dnes nepříklad nebylo dost masa pro Utopii, tak jen počkáme, až invitro
maso bude běžné jako chleba, a pak už daný zdroj bude podmínky Utopie
splňovat).
Děje se to tak či onak posledních 100 let, byť v takových drobnostech,
že si to někdy ani neuvědomujeme. Dobrým příkladem jsou pytlíky v
obchodech, které sice mohou být započteny do ceny zboží, ale i tak je
jejich cena velmi nízká. Až doteď jsou zatím k nákupu zdarma, byť
kdybyste je chtěli přímo od výrobce, budete si za ně muset zaplatit
(balení sáčků). Podobně i dnes vám operátoři dávají v rámci balíčku
zdarma data či minuty na volání. Či, řekněme, ne úplně zdarma, ale když
to porovnáte, kolik jste platili za dané služby před 10-20 lety..
Stejně tak ale může platit, že se nemusí zavádět Utopie celá. Tam, kde
je zdrojů dost, se prostě utopistický systém zavede, a tam, kde zdroje
chybí, zůstane něco jako tržní ekonomika. I tento způsob může i bez
nějakého diktátora celkem snadno změnit lidem myšlení, protože pokud
lidé zjistí, že spoustu věcí mají zdarma, a za jiné, které zase až tak k
životu nepotřebují, musí platit, a tedy i pracovat, nejspíš si spousta z
nich dané věci zcela přirozeně vyřadí ze svého žebříčku hodnot, aby na
ně nemuseli myslet (a nižší spotřeba tím automaticky může vyřešit
problém se životním prostředím).
Myslím, že pro většinu dnešních pracujících jistě není ohromně
stresující, a nepřemýšlejí o tom každý den každou hodinu, že zrovna oni
si nemohou koupit soukromý tryskáč. Protože se ho prostě vnitřně vzdali -
není to zrovna košér přístup (hrozí vytvoření apatie, kdy pak člověku
seberete pomalu všechno a jemu to bude jedno), ale jako jeden z mnoha k
vyšší udržitelnosti je lepší než drátem do oka.
Co se týče kapacity, tak nás bude zajímat výrobní kapacita dnes. Bez
ohledu na to, jestli to budou dělat roboti, nebo to budou povinně dělat
lidi, aby měli k Utopii přístup a nebo jestli to stihnou zvládnout
dobrovolníci. To nehraje roli.
SROVNÁVACÍ VÝPOČTY BUDOU V DALŠÍM PŘÍSPĚVKU, ABY PRO ZÁJEMCE NEZAPADLY V
TÉTO HROMADĚ TEXTU, A ABY TO NEBYL JEDEN DLOUHÝ PŘÍSPĚVEK..
Co potřebujeme je celkem jasné, viz. předchozí kapitola, takže to jen
přepočítáme na 9 miliard lidí a k tomu později jen uvedu, jaká je naše
kapacita + jak to vychází procentuálně, případně kolik let by trvalo
obsloužit všechny lidi, kdyby všichni opravdu chtěli. Údaje jsou
dostupné na internetu, stačí použít Google.
Boty: 3 páry
Textil: 5+50 kg (cca. 360 ks)
Brambory: 100 kg + 1000 kg pro zvířata
Sůl: 2 kg
Cukr: 10 kg
Chleba: 60 kusů
Máslo: 50 kg
Mléko: 100 litrů
Maso: 100 kg
Ovoce: 50 kg
Zelenina: 100 kg
Kukuřice: 25 kg + 250 kg pro zvířata
Sója: 25 kg + 250 kg pro zvířata
Rýže: 25 kg
Vejce: 300 ks
Léky: 52x1 balení
Dům: 1 kus
Počítač: 1 kus
Tablet: 1 kus
LED TV: 1 ks
Videokamera: 1 ks
Auto (Fábie): 1 ks
Pneumatiky: 4 ks
Knihy: 100 ks = 100 kg papíru = 30000 stránek/listů papíru + 1 tuna toaletního papíru
Papír (extra): 1 tuna
DVD: 100 ks
Nábytek: 500kg=cca.50 ks
Barvy: 10 kg
LED žárovky: 10 ks
Robot: 1 ks
Nářadí: 5 ks
Jak uvidíme, jisté zdroje tu jsou. V tom by tedy problém nemusel být (ale bude).
Že by byl problém v tom, že nemáme jakousi futuristickou technologii?
Staří Egypťané, Májové a dokonce i civilizace v Indii, Číně nebo i
Evropa ve středověku stavěla ohromné stavby ať už náboženské nebo
užitkové, a rozhodně nečekala, až budou k dispozici obří jeřáby,
nákladní auta, počítače. Stejně tak se v 19. a ještě hodně ve 20.století
navrhovaly budovy, stroje a přístroje jen na papíře a rýsovacím perem,
opět žádné počítače. Industriální revoluce a obě světové války (obří
logistika) se v podstatě vedly bez počítačů.
Jediný, kdo brání vytvoření utopie pro lidi jsou, jaké překvapení, zase
sami lidé. Nikoliv nějací ilumináti nebo vlády světa a zlé korporace.
Obyčejní lidé, kteří nevědí, co jde udělat, nevěří, že by to šlo udělat a
nemají osobní zájem to udělat, protože si myslí, že čím víc lidí
okradou nebo jim podrazí nohy, tím lépe se budou mít oni. Nepochopili,
že toto platilo tak možná před pár staletími, kdy svět nebyl propojen - a
platilo to hlavně pro ty vzdálenější vazby ("západ" vs. kolonie). Dnes,
kdy se všechno pro každého vyrábí všude, potřebujete, aby produkce byla
co nejkvalitnější a to nejde, pokud všude po světě budou války*,
chudoba, nedostatek.
*) myslím, že počítačová technologie
už dospěla do takové úrovně, že kdo si chce mermomocí hrát na zabíjení,
má možnost to dělat virtuálně a nemusí tím otravovat jiné lidi v realitě
Nemáme ani moc problém s počtem lidí. Čistě statisticky, když bude
platit, že počet géniů i skutečně dobrovolně ochotných lidí pracovat
bude jen 10%, tak je pořád lepší, když máte možnost vybírat si z 8
miliard lidí, než kdyby na celém světě žilo jen 8 miliónů a měli by
poskytovat výrobu ohromného množství zboží (a služeb) pro všechny..
důkaz máme dnes: 10% populace je ve výrobě a zemědělství, ten zbytek v
lepším případě ve službách (v horším to jsou právníci, politici,
reklamní agenti, burzovní makléři, atd.).
Problém leží prostě v naší současné společnosti. Pokud se budeme chtít
chovat jako dnes, tak prostě žádná Utopie, nebo TVP/RBE nemůže
existovat. A tedy je vhodnější AnCap (ovšem ani ten tu s podobným
přístupem nebude věčně). Ta může existovat jen tehdy, pokud se změní
chování lidí alespoň podle těchto pravidel:
- nebude se vyrábět na cenu, ale na kvalitu (aby to co nejdéle vydrželo)
- co nejvíc věcí se bude sdílet, nikoliv vlastnit (například doprava, nářadí, specializovaná technika)
- co nejvíc recyklovat, abychom neměli žádný odpad, lépe získávat pitnou a čistit vodu
- změnit technologie výroby (stavebnictví, maso, rostliny)
- změnit přístup k ekologii (zaslesňování)
- změnit způsob a nutnost dopravy (práce, lokálnost, MHD, vlaky místo aut a letadel)
- omezit používání ropy (chemie) a tedy používat alternativy (dřevo, FV)
- k výrobě elektřiny přejít co nejvíc na obnovitelné zdroje (FV, vítr, vlny, geotermální) v nejhorším na jádro
Teprve tehdy budeme moci uvažovat o TVP. A v takové době už nebude mít
cenu řešit, co budeme dělat, až budou všichni krást. Prostě nebudou.
Jinak taková společnost není možná, a to prostě bude mít své následky,
které se špatně odhadují (víme jen to, že populace poroste, čím dál tím
víc států bude bohatnout s jejich industriálním vývojem, a to bude
znamenat více soupeření o zdroje - už to nebude jen Evropa vs. USA vs.
Rusko vs. Japonsko. Nějaký čas už v tom jede i Čína. A co teprve, až se
přidá Indie a Afrika).
Většina dnešní produkce a zdrojů je nedostatečná, a to znamená nejen, že
není možné s dnešním přístupem Utopii vybudovat, ale rovněž bude
hrozit, že jakmile bude požadovat stejný standard jako máme my víc
států, odneseme to snížením blahobytu všichni (a to nemluvím o nějaké
válce).
Není to otázka nějaké neexistující technologie. Spíš je to otázka
přístupu spotřebitelů (myšlení lidí), aby se již vymyšlená technologie
(někdy i stará víc jak 50 let) začala používat masově.
Čili, zatím to opravdu vypadá, že trh (peníze) a vládci (státy,
korporace) chrání lidstvo před ním samým. Podobně jako se rodiče musí
starat o děti nebo nesvéprávné osoby. Kdyby bylo vše zdarma, lidi by to
rozkradli a prožrali. Chcete se osvobodit od vlády států, peněz a trhu?
Tak musíme nejdřív dospět a umět se chovat jako racionální, dospělý
člověk, kterému nebude třeba dávat přes prsty, aby nevzal druhému dítěti
na pískovišti hračku, protože jí chce..
Pokud vím, o tomto mluvil pan Fresco. Jen k tomu ještě dodal "pokud se
do té doby nepozabíjíme, nebo nezničíme planetu" a to je to, o co tu
kráčí. Věřím tomu, že kdyby Země byla tak 2x 3x větší s odpovídajícími
zdroji, sice bychom neměli moc dobrý vesmírný program (kvůli gravitaci),
ale měli bychom ještě dost času při současném tempu vzdělanosti lidí,
aby vše stihl vyřešit trh (tedy klidně i AnCap).
V souvislosti se zdroji ještě krátké zamyšlení ke
(anarcho)kapitalismu, kde nasazování technologií v podstatě řídí trh
(kvůli efektivnosti a návratnosti investic, často vyjádřeno v penězích):
Nemám nic proti námitkám, že nové technologie budou nasazené i v tržním
prostředí. Zkrátka, když se nové technologie ukáží jako levnější (tedy
efektivnější), budou nasazeny i bez souhlasu "lidstva". To by ani tak
nevadilo - jediný problém je, že to pak trvá děsně dlouho (nová
technologie se masově nenasazuje hned jak se vynalezne, případně
odzkouší, ale terpve, až se podaří její cenu stlačit masovou výrobou, a
masová výroba se často nerozjede, dokud o to lidé nemají zájem, a lidé o
to nemají zájem, dokud je to drahé).
Druhý důvod k zavedení nových technologií bývá často vyčerpání (nebo
obecně nedostatek) zdrojů (resp. relativní zlevnění nových technologií,
protože ty staré jsou díky vyčerpání zdrojů čím dál tím dražší). To
platí i pro lidi: lidská práce se stala nedostatkovým zbožím v době
nutnosti neustále vyrábět víc a rychleji, a tak byla nahrazena stroji
(člověk zvládne max. 2kW a to jen krátkodobě, naproti tomu už primitivní
motor v autě zvládá desítky kW, a co teprve obří stroje). Například
když by se vyčerpala ropa do té míry, že by jí už nebylo dost a nebo by
její cena raketově vzrostla, firmy by hledaly levnější varianty, a těmi
by už v té době mohly být (např. pro výrobu eleketřiny či pohon strojů)
FV panely (nebo něco jiného).
Možná tušíte, v čem je ten problém: dokud je cena ještě zkousnutelná,
kapitalistický model stále setrvává na staré technologii a starých
zdrojích (protože inovace vždy stojí peníze a tedy snižuje čisté zisky, a
když je staré technologie dost, její cena neroste, či spíš díky
zvyšující se efektivitě v souvisejících odvětvích klesá, což má jen za
následek rychlejších spotřebu a vyčerpávání oněch zdrojů - tedy přesný
opak toho, co potřebujeme).
Tržní ceny odrážejí vzácnost zdrojů,
ale nijak neřeší prevenci - tj. zabránění tomu, aby se nějaký zdroj stal
vzácným. Technicky vzato, já jakožto vlastník nějakého zdroje, u
kterého bych nebyl výlučný vlastník, mám dost velký zájem na tom, aby se
zdroj vzácným stal (proto ho třeba nakoupím a spekuluji, jaký bude jeho
budoucí vývoj), i kdybych k tomu měl sám dopomoci zničením ostatních
zdrojů, protože pokud bude moje snaha méně náročná než budoucí zisk z
prodeje skrze vyšší ceny, je to tržní a racionální. Čili vysoké ceny
nejsou zárukou udržitelnosti společnosti, vysoké ceny jsou utahováním
opasků, kde společnost dostane přes ručičku pokaždé, když se pokusí
získat nějaký zdroj, který jsme už vyčerpali.. Ono se dost často
argumentuje tím, že když někdo zdroje skoupí, aby zvýšil jejich cenu,
tak je pak vlastně dává pomalu do oběhu "s péčí řádného hospodáře" -
zamezil jejich plýtvání. Ano, ale to je jen krátkodobý přínos a stále to
neřeší vyčerpatelnost takového zdroje. navíc, stále to jsou jen
spekulace. Trh, resp. firmy něco "zkusí", a když se to nepovede, tak
holt "jen zkrachují". Ale že si sebou vezmou do hrobu i zbytečně
prošustrované zdroje na ten jejich tržní pokus, to už nám asi jaksi
nevadí..
Tržní systém a jeho reakce je navíc
často jen lokální. Voda vždy byla klíčový zdroj a zároveň není
neomezený. Jenže na to se nehraje. A tak na jedné straně planety se
budou plýtvá, protože její cena je díky technologii nízká, a na straně
druhé lidém umírají žízní nebo na nemoci, protože buď v jejich oblasti
není voda dostupná (nezavádná) vůbec a nebo si jí nemohou dovolit - trh
jásá, vyřešil problém vzácného zdroje. Ale lidem to nijak nepomohlo -
max. v tom smyslu, že namísto toho, aby lidé vodu všechnu
spotřebovali a pak umřeli, tak budou desítky let trpět žízní. No paráda,
to je řešení hodné krále. Problém je to zvlášť výrazný, pokud nějaká
firma operuje tržně na západě, ale své výrobní závody/zdroje má na
východě/jihu - a nejspíš tím ještě přispívá k nedostatku pitné vody (ne
tím, že by méně pršelo, ale že zasviní i tu trochu, co tam je) - protože
její zákazníci na západě pak vlastně nemají moc zájem se zajímat o to,
jak ekologicky tam hospodaří - jejich vody se to netýká, a hlavně mají
levnější zboží.
Tedy se kašle na to, jaké to má následky. O tom, že nehody ropných
tankerů, splašky z chemického průmyslu, nehledě na případné jaderné
havárie, nejsou nijak zdravé ani pro lidi, ani pro životní prostředí,
asi netřeba polemizovat. Jenže kapitalismu je to "jedno". Vlastně je to
hloupost. Stejně bude muset přejít na jinou technologii (navíc často
dnes již dostupnou) tak či onak, pouze se tím prodlouží období, kdy bude
svinit naši planetu. FV panel s integrovaným střídačem na 230V, který
teda můžete z fleku píchnout do rozvodné sítě, stojí přibližně 8-9 tisíc
Kč, tedy jeho návratnost je cca. 10 let (možná víc, ale životnost jsou
desítky let - sice po půl století už nebude dodávat plný výkon (ani
zdaleka), ale stále bude fungovat). Ale co děláme my? Nic. Stále pálíme
uhlí v elektrárnách, abychom vyráběli elektřinu. Co na tom, že na
rovníku je Slunce prakticky pořád a šlo by jen o to tu elektřinu
dopravit pár tisíc km (což dneska není žádný problém). Zde nepeskuji trh
ani kapitalisty, ale nás - spotřebitele.
My víme, že ropa a uhlí jednou dojde (nebo zdraží), takže kdybychom se
na něj vykašlali už teď, získáme jeden bonus: nezasviníme si mezitím
ovzduší CO2 a planetu popílkem a uhlovodíky (a tedy nebudeme muset
utrácet peníze/zdroje později na řešení problémů, kterým jsme mohli
alespoň do jisté míry předejít). To má totiž všechno vedlejší následky, a
promítá se to do kvality života lidí, schopnosti ekosystému fungovat
pro naše zemědělství, extrémnosti počasí (škody na infrastruktuře,
majetku a životech). Ale proč? Na to není racionální odpověď. Takto to
prostě funguje tržně (hloupí, ale z pohledu trhu vlastně chytří
spotřebitelé jdou jen po ceně jako slepice po flusu).
A protože základem trhu jsou (a budou i v AnCapu) lidé, kteří v systému
nedostatku vždy zvolí honbu za penězi, tedy práci, než volný čas pro
vzdělávání (tedy aby byli schopni se jako trh chovat skutečně ekonomicky
- aby byli informovaní*), odstraněním státu se tento problém v podstatě
nijak nevyřeší. Rozhodně ne během krátké doby (řádově roky až pár
dekád).
*) studovat vyžaduje nějaký čas, a
není to zrovna málo. Bohužel, současný (ani budoucí) tržní systém ho
lidem moc nedává, protože jim v lepším případě 4-6, v horším 8-16 hodin
denně bere a který musí věnovat práci - vydělávání peněz; a ta
neviditelná ruka trhu, která vše řídí, tedy i bere lidem čas, je pouze
sjednocená ruka spotřebitelů, resp. uživatelů systému - vlastně okrádáme
o čas sami sebe
V diskuzi je zde zajímavý příklad:
Ekonomové si myslí, že když se nějaký zdroj stane vzácným, lidé ho
přestanou kupovat. Skutečnost je opačná: Nedávno mi někdo říkal, že
pytláci ulovili posledního černého nosorožce. Jeho cena byla jistě
značná, stalo se z něj luxusní zboží a poptávka ještě stoupla . Uvedený předpoklad tudíž neodpovídá realitě
Přitom TVP nabízí snadný stimul pro to, abychom mohli okamžitě zrušit
špinavé technologie: Odstraněním nutnosti obchodovat kvůli přístupu ke
zdrojům v podstatě padá trh, a tím i peníze (jistá forma "trhu" pro
sledování poptávky a rozdělování zdrojů může zůstat, ale k tomu opravdu
peníze nepotřebujete*). A pokud nerozhoduje cenovka, není důvod používat
staré technologie namísto nových. To pochopitelně nezaručuje
nevyčerpání zdrojů - to potřebuje vzdělané spotřebitele (jenže TVP zase
vyžaduje vzdělané lidi, takže tady není rozpor).
*) Barterový systém nemusí být nutně
jen "směna chleba za motyku", ale může rovněž fungovat ve stylu, kdy
jeden člověk přidělí jinému člověku svůj díl kreditů (zdrojů/výrobků),
ať už za to něco dostane na oplátku nebo ne - například příslib zlepšení
podmínek díky podpoře nějakého projektu (=investice kvůli zisku). Zde
peníze, jakožto nástroj nutný pro přežití (nákup jídla, vody, oblečení,
domova) nemusí hrát vůbec žádnou roli - v podstatě je to nepodmíněný
příjem na bázi akciovky, kde firma=Země a akcionáři=všichni lidé na ní s
rovným podílem
Takže, když bychom to vzali do extrému, naprosto souladu s tržním
systémem bude planeta se zamořeným ovzduším, zamořenými řekami,
vykácenými lesy, nefunkčním ekosystémem a zemědělstvím, ale s lidmi,
kteří platí enormní sumy za jídlo, které je pěstované někde v laboratoři
či ve skleníku pomocí 3D tisku, maso ze zkumavek, pitnou vodu získávají
balenou skrze speciální čističky a odsolovačky, a k dýchání používají
masku a kyslíkové bomby.
Je to technologicky vyspělý svět, ke kterému dopomohl trh tím, že
nejdřív zničil všechno, co bylo původně všech a tedy prakticky "zdarma",
čímž otevřel konečně cestu k zavedení dnes tak velmi "drahých"
technologií (co je to "drahé" si člověk uvědomí teprve, když mu hrozí
zánik - pokud by si mohl zachránit život, najednou mu sebedražší
technologie nebude vadit). Myslíte si, že přeháním? Už dnes je svět
prakticky zničený, když to srovnáme s jeho stavem před 100, 200, 500
nebo 2000 lety. To je daň za pokrok, kdy se rodina zadluží, bude jíst
suchý chleba, ale hlavně, že si díky "výhodné" půjčce koupila obří
plazmovou televizi.
A jedna zajímavost: to, že je nutné k nastolení TVP/RBE "diktatury" v
podstatě "znárodnit"* nejen výrobní prostředky, ale i celou planetu, o
tom se nejspíš s odpůrci hnutí Zeitgeist shodneme. Ale jak nastolit
"svobodný" AnCap, kde nic nebude patřit státu? To by byla největší
privatizace v dějinách.
*) Svým způsobem už ke znárodnění
majetku došlo i mimo komunistické/socialistické země. Jen se zamyslete.
Všechny ty kostely, často i knihovny, zámky, hrady, katedrály - to dřív
patřilo elitě, vládcům nebo vybraným skupinám. Dnes, až na výjimky, má
do nich přístup i běžná veřejnost. Pravda, je to třeba za poplatek
(často na údržbu či mzdy zaměstanců), ale pochybuji, že by třeba za dob
Karla IV někdo pouštěl davy chudiny očumovat korunovační klenoty. Svým
způsobem tedy přešel majetek od boháčů do veřejného vlastnictví. A
nevidím důvod, proč by to podobně nešlo udělat u čehokoliv (v čem jsou
dnešní továrny výjimka proti pražskému hradu?). Jak vidno, ani tady moc
lidí nestojí přímo o to vlastnit dané budovy (nebouří se proti tomu,
nekrade je, neničí je) - stačí jim přístup k nim. Proč? Protože co
obnáší vlastnictví? Musíte se o danou věc starat, opravovat ji (a
chránit jí před ukradením, poškozením cizími osobami). A toto stojí
jednak čas a jednak peníze. Vlastnictví je břemeno, nikoliv výhra.
Jenže moment! Většina majetku státu, hlavně infrastruktura, jako jsou
silnice, elektrické sítě, řeky, přehrady, byla financována z daní
občanů. Tedy jejich vlastníky jsou jednotliví občané, a nic na tom
nemění ani to, že se majetek mezitím převedl pod akciovky. Jak chcete
toto zvládnout? Pokud ustanovíte správce, který majetek rozprodá a pak
občanům přerozdělí peníze, je to stát a diktatura. A v podstatě to může
spousta lidí vzít jako krádež (tedy porušení práva na nedotknutelnost
jejich vlastnictví - hodně lidí, a půjde to do miliónů, bude státní
silnice považovat za své výsostné vlastnictví ve smyslu práva na jejichž
užívání).
Jediný správný prodej by byl, kdyby se ho účastnili všichni, kdo do
projektu vložili své peníze a přitom odmítli neexistující společenskou
smlouvu se státem (tedy odmítají zastupování). Hodně štěstí, protože
nemůžete rozlišit, čí peníze jsou kde, takže musí každý souhlasit s
částkou (prodejní cenou) u každé položky (jinak to je zase "většina
rozhodne za menšinu"). Nejspíš k tomu budete potřebovat zavést nějaký
systém správy zdrojů (majetku státu). Ať už to bude úředník nebo
počítač, je to zase jen variace na stát (správce, vládce).
Nepleťme si centrální správu zdrojů s centrálním plánováním výroby, zvlášť pokud je to na základě nějakých "pětiletek"
Ale moment, to nemůžeme
Podle některých je toto totiž znak diktatury (když to spojují s TVP). A
pokud je to diktatura v jednom systému, měla by být i ve druhém. Pokud
ji jednou odsoudíte, nemůžete jí pak akceptovat (byť u monopolů by to
mohlo být sporné).
A navíc, podle čeho byste to chtěli dělit? Podle počtu odvedených daní?
No, to je trochu blbé, když si uvědomíme, že nejvíc daní odvádí velké
firmy, často dotované státem nebo EU (u nás třeba Agrofert), takže tady
by rozhodně nešlo o žádnou svobodu nebo rovnost. Vlastně byste jen
posvětili existenci států a jejich chování v minulosti. Nemůžete jednou
říct, že je špatné, že stát křiví trh dotacemi z daní lidí, ale pak
třeba přijmout fakt, že v novém systému už předem pokřívíte trh tím, že
dáte nejvíc majetku ze státního těm největším soukromým firmám, protože
odváděly nejvíc daní, a přitom často jen díky zásahům státu na tom byly
tak dobře.
A co třeba školství? Na koho převedeme školní budovy a zaměstnance?
Předpokládám, že ministerstvo se zruší. Takže na obce? Budou ještě vůbec
existovat? Resp. poradí si s takovou zátěží? Pochopitelně, tam by měl
nastoupit trh a lidé by si sami měli říct: ano, my školu potřebujeme,
tak jí budeme platit ze svého místo obce, abychom z toho měli užitek,
stejně tak si opravíme (zaplatíme někomu) opravu všech silnic v obci
(no, hodně štěstí, pokud zůstanou dnešní ceny práce - byť ty mohou být
přemrštěné), protože po nich potřebujeme jezdit.
Nebo uděláme veřejnou dražbu a prodáme to tomu, kdo dá víc a peníze
rozdělíme (víte, jak malou směšnou částku by každý dostal?)? Opět
nereálné.. takže celou republiku si konečně skoupí ti největší hráči na
trhu a pro obyčejné lidi zbude to, co se nedá okamžitě zpeněžit, což
bude třeba právě to zmiňované veřejné školství nebo již polorozpadlé
budovy a silnice, které vyžadují opravu? Já jen uvažuji tržně v daný
okamžik. Protože jinak to bude zase postupný proces a tedy naprosto
nepředvídatelný, a bez jakékoliv záruky, že se o nějakém AnCapu bude
vůbec uvažovat.
Ale víte, co mi na tom není jasné? V čem se tento přístup (AnCap) liší o
přístupu v RBE/TVP, kde rovněž všichni "platí" do společné kasy? Je to
to samé v bleděmodrém. Jen zatímco v AnCapu se to bere podle počtu
peněz, které někdo sám zaplatí někomu jinému, kde je to potřeba, v
RBE/TVP se to platí ze společného vlastnictví lidstva podle toho, kde je
to potřeba..
Jde prostě jen o to, aby se lidé přestali culit, a odmítat všechno,
protože "by to musel někdo zaplatit", či hůř, "oni by se na tom museli
podílet". Ale na tom se podílíte už dnes. Stát vám krade peníze skrze
různé daně, a kapitalisté vás nechávají cálovat škody způsobené trhem,
ať už zase skrze stát a sanace, nebo skrze dražší zboží (je sucho? no
tak zdražíme třešně) a nebo skrze své zhoršené zdraví (ono je problém v
tom, že nikdo si nedává cenovku na své zdraví a tak, když kvůli prachu
nebo smogu nemůže dýchat, nepovažuje to za to, že tím zaplatil za
chování naší společnosti).
Ono by bylo docela trapné, kdyby lidé řvali na adresu TVP něco ve stylu
"fůj, zase chcete, abychom všechno platili my", ale naštěstí není. Proč?
No, vlastně bych měl říci "bohužel". Protože ta většina, která by toto
měla řvát, je bohužel tak líná nebo jak to nazvat, že jí vůbec nevadí,
že si stát nechává ukrást přírodní bohatství (nově to teď hrozí s
lithiem) a nebo vyhazuje miliardy, např. na teď hrozící nový tendr na
mýto, kdy se budou (možná) staré brány bourat
pápá zdroje) a místo nich se bude draze nakupovat systém nový. Státní
peníze jsou naše peníze, a jak vidno, lidem nevadí, že se splachují do
záchodu. Tak proč by jim mělo vadit TVP?
A jak proti tomu brojím já? No, fyzicky nebrojím. Já nemůžu zničit
kapitalismus, stejně jako to nedokáže žádný jiný člověk na světě. Já
mohu jen, jelikož jsem jeho součástí, se snažit co nejméně podílet na
této směšné hře. Čím víc lidí to udělá, tím spíš to bude pro
kapitalismus zhouba. A kdy to udělá co nejvíc lidí? Až budou všichni
naštvaní. Takže je vlastně docela ideální nedělat nic, nechat stát
rozkrást naše daně a přírodní bohatství, systém zničit ekologii (dražší
potraviny, sucho, vedro, selhání organismu u slabších lidí, zármutek
pozůstalých, atd.), a teprve, až lidi pořádně padnou na hubu (protože po
dobrém to očividně nejde), pak si konečně vyberou, jakou cestou se
lidstvo vydá (a třeba konečně budou mít zájem se vzdělávat). A jestli to
bude cestou TVP, AnCapu a nebo začneme rabovat a povraždíme se, vše
bude v pořádku, protože, pokud na něj věříte, by se dalo říct "je to náš
osud" nebo kdo má rád Matrix: "bylo to předurčené".
I toto je svým způsobem hra, kterou zase hrajeme my. Snažíme se
přesvědčit svět o něčem. A jsme přesvědčeni, že na dosažení cíle hry
závisí náš blahobyt. A co se stane, když prohrajeme? V nejhorším prostě
"umřeme spolu s ostatními". Cíl hry není získat ovečky, ale "dotlačit"
majoritu planety konečně k nějakému vlastnímu rozhodnutí.
A myslím, že to má ještě hodně daleko k duchovní cestě. Nejde vůbec o to
žít v řeholnictví. Resp. jestli to někoho baví, proč ne. Ale cílem spíš
je zamyslet se, co mne opravdu udělá šťastným a proč.
Nejlepší je představit si svět, kde skutečně není nedostatek. Musí
opravdu chtít každý člověk bazén, aby byl šťastný? Dejme tedy tomu, že
ho dostal. Každý má doma bazén, a koupe se doma. Nestane se, že vám bude
smutno (kdo by k vám chodil na návštěvu se vykoupat, když má sám
bazén)? Pak ale není bazén vaše štěstí (a pokud chodíte na návštěvu
kvůli společnosti, a nevadí vám, že se koupete v cizím bazénu, skutečně
potřebujete tolik mít vlastní? Resp. myslíte si, že ho chce každý člověk
na světě? Víte, že dobrá miliarda planety má ten největší bazén na
světě jen kousek od své chýše a to už teď, zadarmo? [spoiler: Oceán, moře, jezero] ).
A co drahé auto? Má ho tedy jakoby každý. Pokud jste se jím jen chlubil a
získával si tím "přátele", protože oni na něj neměli, teď jste o ně
přišel. Tedy ani to není nutně vaše štěstí. To neznamená, že nemůžete
toužit se svést v drahém autě, ale kolik času tomu věnujete? Musíte to
auto tedy vlastnit? Co kdybyste ho nevlastnil, ale mohl byste si ho
kdykoliv půjčit (podobně jako se dnes jezdí jen na okruhu), ale s tím,
že by se také o něj staral (a "platil" za něj) někdo jiný? To
nevylučuje, že by někdo dané auto měl skutečně doma, ale kolik takových
vám na planetě zbyde? Protože jezdit v autě 8h denně 7 dní v týdnu =
chudý život (na nic jiného vám prostě čas nezbyde).
Spousta jiných lidí se spokojí se svezením párkrát týdně a miliarda
dalších o auto nebude stát vůbec (zvlášť v době stále se zlepšující VR,
kde máte navíc jednu (téměř) jistotu - neumřete při tom). A pokud vaše
štěstí spočívá třeba v cestování nebo v něčem jiném, co nevyžaduje
nějaké výjimečné zdroje, zamyslete se spíš ne co k tomu potřebujete, ale
co vám v tom dnes brání? Není to třeba "povinnost" chodit do práce, být
někde nutně v daný čas nebo jiné nesmysly?
Je to celkem snadné: cokoliv se vám stane dobrého, tak je to díky
systému (společnosti, planetě). Cokoliv se podělá, je to zase díky
systému
Ale můžeme brát věci tak, jak jsou v Bibli, jen místo Boha si
dosadíme planetu (přírodu). Za vše dobré vděčíme jen své píli (práci,
snažení), všechno ostatní je odpověď (trest) na naše nerozumné chování. A
stejně jako v Bibli, i v realitě platí, že je mnohem snažší něco
pokazit, aby se to pak kolosálně "naštvalo", než získat si "přízeň".
Čili je bohužel celkem fuk, jak moc se vy snažíte, pokud zbytek lidstva
ustavičně ničí planetu, na které vy žijete
Svět se musí nejdřív naučit myslet sám jinak. A svět není něco nebo
někdo (cizí, další). Svět tvoříme my všichni. To znamená, že se musí
nejdřív sama změnit většina lidí. Vezměme si příklad s druhou světovou.
Nepochybujeme o tom, co Hitler spustil, ale zamysleme se nad tím jinak:
Hitler sám nejspíš během 2SV a možná ani před tím nikoho vlastní rukou
nezabil. Takže, kdo je vlastně skutečně vinen?
Nedávno běžel v TV dokument Hitler a Eva, kde padala slova jako vrahové,
zrůdy a "přímo odpovědný za vraždění". Ale víte co? Já jsem nikde na
záběrech z fronty ani z koncentračních táborů neviděl ani Hitlera v
zákopu, ani Himmlera u plynového kohoutku. Společnost si prostě
potřebovala umýt ruce a na někoho ukázat. Jako kdyby snad těch 30
strůjců nějak mohlo fyzicky vyhladit Židy nebo snad způsobit ty desítky
miliónů mrtvých. Jenže problém je, že v podobném myšlení se pokračuje i
dnes. Každý se snažíme hodit vlastní odpovědnost na někoho jiného.
Osobní odpovědnost za vyhlazení Židů není a nemůže být to, že někdo
podepíše nějaký rozkaz nebo napíše nějakou knihu.
Celá planeta totiž nebyla schopna zabránit ani nástupu Hitlera k moci,
ani válce. To je bohužel neschopnost. Jenže není řešení, podle našeho
právního myšlení, tedy zavřít polovinu obyvatel planety do vězení za to,
že jsou vinni z rozpoutání druhé světové. Asi sami vidíte, jak moc
absurdní naše právo je, a že to ani není technicky možné.
Odpovědnost nese celá společnost, protože tyto rozkazy četla a nebo se
těmi bláboly nechala zblbnout. Takže je nemocná naše společnost a každý,
kdo ji podporuje v chodu. Nesvádějme problémy světa na Hitlera nebo
dnešní mocné. Podle stejné logiky je zrůda a přímo odpovědný nejen Kim
Čong, ale také Obama, Bush, Putin, Zeman, Trump.. ti všichni také jen
podepsali nějaký papír, na základě některého se zabíjejí vojáci a
umírají civilisté.
Neříkejte, že svět je moc složitý a že to prostě jinak nejde. Ten svět
jsme si vytvořili my sami, svou ignorací, neinformovaností, leností
(ano, i člověk, který maká 20 hodin denně je líný, protože je hloupý -
danou práci mohly už dávno za něj dělat stroje, a ani kdyby pracoval 40
hodin denně, nemůže jim v efektivitě konkurovat a tedy ano, z hlediska
výkonosti je proti strojům povaleč).
Všichni lidé na této planetě jsou odpovědni za její stav, nemohou se jí
zbavit zvolením si nějakého Vůdce, prezidenta nebo kohokoliv jiného,
pokud sami budou dál využívat její zdroje a ovlivňovat jiné lidi. Kdyby
společnost nebyla nemocná, nikdy by žádný nacismus neexistoval, natož
aby měl Hitler a spol. takovou moc. Ale společnost není nemocná sama od
sebe. Takže za druhou světovou válku si bohužel můžeme sami. Jako za
všechno. To není žádný Boží trest, za který nemůžeme. Kecy.
Ano, jsem si vědom, že i mne nejspíš jednou dostihne trest za mé
chování, jen nevím, ze které oblasti to bude. Ale rozhodně se ho
nezbavím tím, že budu někde brečet, jak za to mohou nějací zlí Židé nebo
Ilumináni, či snad vláda USA (byť nemohu říci, že to neudělám). Chcete
lepší svět? Tak ho nenechávejte pasivně přetvářet někým jiným..
Říkal jsem to jednou na příkladu nože, řeknu to znovu: Mein Kempf je
nůž. A je už na lidech, jak ho použijí. A pokud k dobrému použít nejde,
nikdo lidi nenutí ho vůbec používat. Ale pokud je společnost nastavena
tak, že je výhodné ho tak použít, pak ale ať společnost nenadává na ten
nůž, ale sama na sebe, že násilí otevřela dveře. A budeme takhle brečet
po dobu, kdy budeme stále tvrdit "já nejsem jako oni" a "já stejně nic
nezmůžu". To nepomůže.
Před fyzikou neutečete. Neschová vás ani barva pleti, ani výše mzdy, ani
politická funkce či přesvědčení. A fyzikálním jevům je jedno, kdo je
spustil. Budou se aplikovat na všechno a všechny v dosahu. Pak vám budou
kecy "ale já za to nemůžu" k ničemu. Stejně to odnesete. Měl jste tomu
zabránit.. Jestli odstřelíte přehradu, ale budete stát v cestě vodě,
umřete i s těmi, kteří jí neodstřelili*. A tedy to platí i pro ně: pokud
nezabrání odstřelení té přehrady, voda se už jich ptát nebude, jestli
se na jejím odstřelení podíleli nebo ne.
*) Kam ale utéct, abyste nezabili i sami sebe, když je ta přehrada celá planeta?
Je to jednoduché: pokud o teroristovi, který vám zabije někoho bližního
řeknete "(jen) on je vinen" a třeba se vám ho i podaří vymazat ze světa,
jak jste vyřešili problém, že když v systému vznikl jeden terorista,
tak podle stejných pravidel zítra vznikne další, a třeba tentokrát
zabije vás? Pokud platí, že ze semene plevelu v půdě za určitých
podmínek vyroste plevel, tak nezabráníte růstu dalšího plevelu jen tím,
že ten starý vytrháte, protože jste nechali stejná pravidla a podmínky.
Odbržděný bagr, který se rozjel a způsobil dopravní nehodu, za to
nemůže. Může za to ten, kdo ho nezabrzdil. A pokud nejde zajistit, aby
nikdy žádný bagr neujel, je třeba se ptát: nelze vyrobit bagr jinak?
Potřebujeme bagry? Nelze je nahradit něčím jiným?
P.S.: O tomto jsme zde informoval a jak vidno, věci se mohou změnit, byť pomalu:
Zajímavý příspěvek z jedné diskuze o recyklaci (autor Milan Volek a Vokoun Vladimir):
Tomu se dá zabránit zálohováním lahví a jejich zpětným výkupem. Na to se
vždy strhne hrozný povyk. Jaké jsou tedy ty dvě varianty?
1) Zaplatíte zálohu a když lahev vrátíte, dostanete peníze zpátky.
Vrácený materiál je jednotný (není nutné ho použít pro původní účel).
Když láhev KDEKOLIV pohodíte, někdo ji může vrátit a získá (vaše)
peníze.
2) Zaplatíte nevratný poplatek za recyklaci, musíte odpad třídit a pro
finální recyklaci ho někdo musí třídit ještě jednou. Pohozená láhev
nikoho nezajímá, protože vaše peníze už dostaly vybrané firmy, které se
už jen snaží odpadu nějak zbavit.
Presne tak. Jürgen Trittin byl coby politik absolutni nula. Ale zavedl
zalohovani lahvi z umelych hmot a plechovek na napoje. Trikrat vic nez
za sklenene lahve. Od te doby neuvidite nikde se povalovat plechovku od
piva nebo lahev od coly.
Kdyz uz je nekdo nekde pohodi, bezdomovci je zhodnoti. Sice mi jde na
nervy kdyz u automatu na vykup lahvi stoji predemnou dva bezdomovci s
pytlema lahvi, ale mame cistou prirodu.
Svoboda a blahobyt se prohlubuje Ještě, že já mám už martýrium s hypotékou za sebou..
Hádejte, koho se dané omezení nedotkne.. no těch bohatých Na jedné straně je to správné, že se lidé nebudou předlužovat (byť už s křížkem po funuse), na straně druhé..
Ale stejně, asi žiji v jiném světě. Mě stál nový dům i s pozemkem asi 1.5 milionu, když nepočítám ty přístavby okolo.
A bytová situace se bude jen a jen zhoršovat. Po celé republice se nejspíš budou z havarijních důvodů bourat i mosty
A teď sečteme spotřebu zdrojů pro všechny lidi, a porovnáme to s
kapacitou naší planety (nebudeme tedy brát v úvahu těžbu ve vesmíru).
Nezajímavější bude asi voda a ropa. Ale velmi zajímavé výsledky podává i
jídlo (zvláště třeba kukuřice nebo vejce). Rovněž smartphony vyšly
překvapivě dobře.
A aby to bylo ještě vtipnější, je stavba domu započítána jako roční
položka, tj. jako kdybychom si každý rok nechali postavit nový dům
stejně jako si koupili novou videokameru (nebo DVD přehrávač, rádio, a
atd. prostě nějaký ekvivalent), a tedy zanedbáváme existenci půjčoven
(aneb kolik lidí má opravdu dnes potřebu mít video kameru?). Stejně tak
zanedbáváme recyklaci (zlato spotřebujeme na výrobu počítače, ale pokud
počítáme 1 počítač ročně, tak to znamená, že to již použité zlato se teď
bude válet na skládce v tom starém počítači z minulého roku, a bylo by
tedy místo těžby možné ho vzít ze skládky).
Bohužel v současnosti neexistuje nic jako centrální správa zdrojů a
produkce, takže u některých oblastí jsem neuměl najít celková čísla, a
musel jsem tedy brát jen části, přepočítávat např. obrat na tuny podle
průměrné hmotnosti položky, atd. U některých položek se to ani nedá,
protože například počet upečených chlebů na světě nikdo neeviduje, tím
spíš ne od drobných pekáren či přímo u lidí doma. Počítejte tedy s
možností dost velkých chyb (je to orientační sdělení).
A předem musím podotknout, že dané údaje vycházejí velmi nepříznivě.
Až na pár výjimek, které splňují zadání, je spousta údajů v mezích
"naprosto nereálné" až v lepším případě "realizace během 10-50 let".
Víte, co to ale znamená?
Že nejen, že se současným myšlením (tj. se současnou spotřebou zdrojů a
konzumním myšlením, které se jako mor šíří po celé planetě na každý
stát, který dosáhne jisté industriální úrovně) nejen že se těžko bude
zavádět nějaká Utopie (lidé na to prostě ještě nemají povědomí), ale
hrozí kolaps i současného systému (nemáme zdroje pro všechny lidi při
současném životním stylu planety a to bez ohledu na to, zda bude vše
zdarma a nebo se za to bude platit).
A co se většinou dělá, když je víc lidí než toho, co chtějí? A nebo to
dokonce potřebují? A když těch lidí je moc pohromadě a najde se mezi
nimi jeden, co "hodí první šutr"? Nebo lidi rozeštvává kvůli svým
vlastním zájmům?
Tady je prostě nutná změna myšlení. Nikoliv ale kvůli nějakým jiným
lidem nebo kvůli záchraně planety. To funguje možná tak u těch pár
lepších jedinců. Pro nás ostatní je motivace jasná: zisk, tedy mít se co
nejlépe. A myslím tedy, že je mnohem lepší prosazovat nasazení
technologií, které jsou očividně efektivnější, tedy méně destruktivní,
abych si zachoval současnou úroveň blahobytu (pokud ji případně ještě
zatím nelze zvýšit), než setrvávat na stávajícím starém systému (a teď
nemluvíme jen o politice, ale o všem - zemědělství, výroba, doprava,
atd.), který znamená utahování opasků, ať už se pokusíme o Utopii nebo
zůstaneme v kapitalismu.
Proč? Protože pokud si my uzurpujeme nějaké zdroje na úkor zbytku světa
(a tak to prostě dnes je - stačí si srovnat životní úroveň lidí všude na
planetě, a pak zjistit, že s dnešním stylem spotřeby prostě není dost
zdrojů, aby si každý žil jako Američané nebo mnozí Evropané), uvědomme
si, že podle stejné logiky může totéž prohlásit i každý jiný člověk na
této planetě. A byl bych tedy opatrný, protože my nejsme zrovna členové
skupiny lidí, která si může vyskakovat.
Ať už nás budete dělit na Evropany a zbytek světa, západní svět a ten
zbytek, nebo bílou rasu a ty ostatní, či snad podle toho, jestli mluvíme
anglicky nebo v jakého věříme v Boha, ve všech těchto aspektech jsme
minorita. Jen Číňanů je víc než Evropanů a lidí v USA dohromady, a ještě
dost zbyde, takže až oni si podle stejné logiky budou nárokovat zdroje,
kdo prohraje? Trump už nás hodil přes palubu svými cly a programem
"Amerika first".
A nepoučili jsme se snad z migrační krize? Do Evropy přišly 1-2 miliony
lidí za lepším životem (podle naší logiky prostě chtějí urvat co nejvíc
zdrojů pro sebe). To je méně než 1% populace, a přitom už se společnost
začíná pomalu hroutit (nepokoje, zločiny). Co až přijde půl Afriky?
A lidé? Ti volají (v lepším případě) po vyhošťování, tedy po násilí. A
co to přineslo? Nic. Protože si pleteme příčinu s následkem. Migrace je
jen součást řetězce událostí, a pokud chceme zjistit, proč se máme hůř
(nebo snad máte pocit, že by se situace v Evropě nějak drasticky
zlepšovala?), musíme najít a vyřešit tu prvotní příčinu:
Pokud nám teče do bytu stropem, tak příčina, proč máme zničený byt, není
přeci sama voda kapající ze stropu, ale je to proto, že u souseda
nahoře prasklo potrubí, a to má zase svou příčinu v nekvalitně odvedené
práci či špatných materiálech, a to má nejspíš příčinu v tom, že soused
chtěl ušetřit a nebo si nemohl kvalitu dovolit, a to má zase příčinu v
tom, že..
Evropa, resp. její občané toto neřeší. Protože stav se moc nelepší
(obecně), nemůžeme považovat nějaké hrozby sankcemi pro státy, nefunkční
deportace nebo hromadu keců v EP za nějaká řešení. Lidé se většinou
neptají "co k tomu vedlo", ale maximálně tak křičí "proč tomu někdo
nezabránil" až v momentě, kde se (jim) to stane. Ale co udělali oni, aby
tomu zabránili? Podporovali systém, který pro to nastolil vhodné
podmínky (a když jsou někde vhodné podmínky pro něco, dost často se to
"něco" stane).
Lidé v západním světě jsou rozežraní (ve smyslu, kolik jejich životní
styl se současnými technologiemi spotřebovává zdrojů, nemluvíme o
obezitě), mají plnou hubu rovnosti a bratrství, a pak se děsně diví,
když i jiné lidé ("bratři, sestry") chtějí žít stejně jako oni..* to už
snad ani není pokrytectví, to je blbost, protože pokrytec z toho alespoň
něco má, zatímco nás samé náš životní styl začíná požírat za živa.
Evropská kultura umírá nejen proto, že se mísí s Islámem.. bez zdrojů a
stability nebude žádná kultura.
*) A že na úkor nás? No a vy si
myslíte, že všechna ta sója, kukuřice, dřevo, citrusy, čaj, palmový
olej, atd., které se v Evropě či USA spotřebovává, že se vypěstovalo jen
tady? A nebo že snad za to bylo zaplacena stejná cena pěstitelům v
indonésii, jakou by očekával pěstitel zde?
Když pošlete jedny peníze na jednu oblast, logicky už je nemůžete poslat
do druhé, že? To dává smysl.. a lidé se diví, že nejsou peníze? Když
pomineme neefektivost státní správy a korupci, kdo za to může? No my..
obezita není přeci nemoc, které by se nedalo
Benzín:
Spotřeba: 37 800 miliard litrů
Kapacita: 1 334 805 000 000 litrů (23 000 barelů x 1000 denně)
Potřeba: 2 831 % Produkce benzínu nestačí na to, aby
každý člověk mohl jezdit autem a pro zajištění svého blahobytu využíval
ropné produkty na bázi benzínu. Naše produkce by byla schopna uspokojit
poptávku planety nejdřív za 28 let. Pokud bychom vzali v potaz rodinu,
tak 7 let, což stále nestačí - cca. 85% rodin by muselo využívat MHD,
což ale, ruku na srdce, není problém ani dnes - například spousta
obyvatel Prahy nebo Hradce Králové autem po městě nejezdí NESPLŇUJE
Plasty:
Spotřeba: 14.2 miliard tun x 2 (služby)
Kapacita: 330 000 000 tun
Potřeba: 8 600% Nereálný požadavek na jedné straně,
protože k uspokojení jedné poptávky podle mé logiky by bylo třeba asi 90
let, a přitom na straně druhé se plastu vyrobí tolik, že se válí po
celé planetě na skládkách bez užitku komukoliv a spíš jen škodí. Se
současným přístupem k plastům, a se současným konzumním životem naprosto
bez šance. Kupodivu ale, i když se vyrobí jen 2,5% mého požadavku,
nezdá se, že by někde byl plastů nedostatek, což může ukazovat, že i
ostatní předpoklady mohou být trochu mimo - max. o 2 řády, tedy 100x NEJSPÍŠ NESPLŇUJE
https://zpravy.idnes.cz/plastovy-odpad-l...anicni_ert Co je velký problém, že lidé často
kupují balenou vodu proto, že nevěří té podzemní, a někdy právem. Ale
kam jsme to tedy dospěli? Tak my nejprve zničíme zdroje podzemní vody, a
následně zničíme planetu tím, že ji zamoříme plastovými lahvemi,
abychom se zdravě napili? Ona recyklace taky není zrovna zadarmo
(spotřeba ropy na svoz, energie a vody na recyklaci, atd.) - lepší něco
nevyrobit, než to pak recyklovat (nebo to při extrémních teplotách
spálit - když uvedu jako příklad povrch Slunce, tam když hodíte cokoliv,
tak se to rozloží prakticky na atomy)
Voda (sladká): https://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra
Spotřeba: 22 879 800 miliard litrů (krát 2 služby)
Kapacita: 1 250 000 000 000 000 litrů (snadno dosažitelných 10% z 2.5% z 500 000 km3)
Potřeba: 1 830% Se současným plýtváním není utopie
možná. Nicméně, vzhledem k tomu, jak moc neefektivní zemědělství máme
(spolu se živočištou výrobou), stačilo by snížit spotřebu vody 20x (tj.
na 5% - pro srovnání, hydroponie/aquaponie slibuje spotřebu vody jen
2-8% a invitro maso jen 4-18% ). Tady je úspora celkem možná, když si
vezememe, že 70% spotřebovává právě zemědělství, a samotný člověk
defakto ročně potřebuje jen 25-50 tisíc litrů, tedy jen asi 2% toho, co
jsem počítal já (tedy splňuje podmínku 5% ), a to neberu v potaz možnost
"vyrábět" pitnou vodu z mořské odpařováním, atd. SPLŇUJE S PODMÍNKOU
Ropa:
Spotřeba: 4 588 038 miliard litrů (x 2 na služby) (bez oprav silnic: 88 038 miliard litrů)
Kapacita: 4 642 800 000 000 litrů
Potřeba: 98 820% (1 896% ) (x2 na případné extra služby) Roční těžba ropy nestačí na to, aby
všem lidem zajistila stejný blahobyt a služby jako lidem na západě,
pokud by společnost byla založena jen na spotřebě ropy a to ani i
kdybychom nepočítali nutnost stavět a opravovat silnice (z ropy).
Uspokojení poptávky by pro všechny lidi trvalo 1000 let, resp. 19 let.
Vzhledem k tomu, že počet lidí bude stoupat a ropy už víc na planetě víc
nebude (resp. sice se přirozeně obnovuje i dnes, ale velmi pomalu),
máme celkem problém, i kdybychom žádnou Utopii nebudovali - průměrně
totiž produkce ropy bude stačit jen pro 500 a víc miliónů lidí v
západním standardu, a tento počet už překračuje samotná Evropa o 50%
(pochopitelně dnes to stačí, protože kojenec nerovná se dospělý) NESPLŇUJE
Dřevo:
Spotřeba: 144 miliard tun x 2 (služby)
Kapacita: 2 145 000 000 tun (3.3 miliardy m3 x 650 kg)
Potřeba: 6 713% Aby vystačilo pro všechny lidi,
potřebovali bychom asi 60x snížit spotřebu (nebo 60x zvýšit produkci,
tedy i zalesňování) - například nestavět z něj celé domy, a je fakt, že
mnoho domů už stojí, a na domy padly celé 2/3 mého odhadu. Pro pokrytí
spotřeby celé planety, pokud bychom nestavěli neustále znovu celé domy,
by bylo třeba cca. 25 let. Výhoda dřeva je, že to je zdroj, u něhož
můžete zvýšit limit těžby tím, že vysadíte více stromů, například na
úkor pastvin a polí, pokud se vám podaří přejít na lepší systém
zemědělství. ČÁSTEČNĚ SPLŇUJE
Beton (cement):
Spotřeba: 900 miliard tun (v následujících letech počítáno i na obnovu infrastruktury)
Kapacita: 3 miliardy tun
Potřeba: 30 000% Se současným stylem stavebnictví by
poptávka byla uspokojena tak nejdřív za 300 let. Což ovšem moc
nekoresponduje s realitou, kdy se prakticky od nuly postavila obří
velkoměsta v USA, Japonsku, Arabských emirátech či Číně a to jen za
necelých 100 let. NESPLŇUJE
Cihly:
Spotřeba: 270 miliard tun
Kapacita: 4 588 235 294 tun (1 300 000 000 000 cihel z Číny á 3 kg je 85% světové produkce)
Potřeba: 5 869% K naplnění světové poptávky po cihlách, pokud by byla jednorázová, by bylo třeba počkat asi 58 let NESPLŇUJE
Ocel:
Spotřeba: 22 miliard tun
Kapacita: 1.7 miliard tun
Potřeba: 1 300% Pokud by se ocel recyklovala alespoň tak jako dnes, podařilo by se poptávku uspokojit přibližně do 20-30 let RELATIVNĚ SPLŇUJE
Křemík:
Spotřeba: 0.945 miliardy tun x 2 na služby
Kapacita: 7 200 000 tun
Potřeba: 13 125% Uspojení poptávky by trvalo přes 100
let. Na druhou stranu, když se podíváme, kolik staré elektroniky se
bezcílně válí na skládkách po celé planetě, a to byla vyrobena za kratší
dobu, něco tu nesedí.. Nepočítáme mimochodem zásoby křemíku, které se
nachází na planetě - tvoří 26% zemské kůry. Nevím, kolik % je
vytěžitelných, ale určitě půjde o čísla, která by zavařila kalkulačku -
zemská kůra
tvoří asi 1.5% hmotnosti Země, což je 5,972E24 kg - miliarda kg je 1E9 kg, tj. ještě přidejte 15 nul NESPLŇUJE
Hliník:
Spotřeba: 3.5 miliardy tun x 2 na služby
Kapacita: 21 206 500 tun
Potřeba: 16 500 % Výroba hliníku navíc není zrovna
ekologicky čistá, a používat ho ve velkém například jen proto, že je o
něco čistčí než původní zdroj, znamená jen to, že pouze o nějakou dobu
odsuneme nevyhnutelné - zničení nebo nevratné poškození ekosystému NESPLŇUJE
Měď:
Spotřeba: 1.04 miliardy tun x 2 na služby
Kapacita: 18 000 000 tun
Potřeba: 5 777 % Pro uspokojení poptávky by bylo třeba bez recyklace těžit asi 50 let NEJSPÍŠ NESPLŇUJE
Zlato:
Spotřeba: 0.0018 miliardy tun (1 800 000 tun)
Kapacita: 3 000 tun
Potřeba: 60 000 % Těžba by uspokojila poptávku až za 600
let. Podle BBC hmotnost již natěženého zlata je 170 tisíc tun. To
bychom snížili sice na 1058%, ale stále ještě moc. A zlato je problém
dobývat, takže dokud ho nezačneme těžit ve vesmíru, máme dost velký
problém a nebo se budeme muset spokojit s elektronikou bez pozlacených
konektorů pro každého člověka na světě - to nevylučuje mít ale
pozlacenou techniku přibližně pro 10% obyvatelstva a tedy sdílet ji
skrze půjčovnu - ostatně, dnes ještě hromady zlata leží jako státní
rezervy, a nezdá se, že by to mělo devastující vliv na technologie jako
takové: chytrý mobil má dnes pomalu každé dítě NESPLŇUJE S DODATKEM
Uhlí:
Spotřeba: 9 miliard tun + 900 miliard tun na výrobu elektřiny
Kapacita: 7 271 000 000 tun
Potřeba: 136% Tohoto zdroje máme dost, ale je to asi to nejhorší, co bychom měli s ohledem na ovzduší používat SPLŇUJE
Sklo (písek/křemen):
Spotřeba: 45.5 miliard tun x 2 (na obnovu infrastruktury)
Kapacita: 112 miliard tun
Potřeba: 80% Vzal jsem jen produkci plochého skla,
takže nejspíš jeho produkce bude vyšší. Sice pro skleník by možná byl
lepší polykarbonát, ale ten vyžaduje ropu, zatímco písku máme na planetě
dost: pokud kubík váží 1.5 tuny a jen v Austrálii máme 7.5 miliardy
kubíků.. Saharu se mi při zběžném hledání najít nepodařilo, ale pokud
vezmeme, že má rozlohu 9 miliónů km2, a písek by byl hluboký 100metrů,
máme tam 12 150 000 miliard tun, což by vystačilo na výrobu
skla v příštích 135 tisíc let, když nepočítáme nutné příměsi. Nabízí se
tedy například solární elektrárna (generátor na páru), ale ta má bohužel
svou stinnou stránku SPLŇUJE
Energie (elektřina):
Spotřeba: 81 miliard MWh (81 000 000 GWh) x 2 (pro průmysl a služby)
Kapacita: max. 25 000 TWh (25 000 000 GWh)
Potřeba: 648% Z toho přibližně 5000 TWh (5 000 000
GWh) je z obnovitelných zdrojů. Tady je zajímavý jeden potenciál: stačí
zvýšit výrobu elektřiny přibližně jen 6x, a prakticky bude mít každý
obyvatel na planetě energie habaděj. A když si uvědomíme, že tam jsou
započítáni i kojenci, dost možná jsme už dané hranice dosáhli. Historie
nám ukázala, že jsme za cca. 25 let dokázali zvětšit produkci víc než
2x. Bohužel, s pomocí fosilních paliv - což je docela problém, když to
je vyčerpatelný zdroj, a naše závislost na něm se zvyšuje. NESPLŇUJE S DODATKEM
Pozemek:
Spotřeba: 0.018 miliardy km2 (18 000 000 km2) + to samé na služby + 5x tolik na potraviny
Kapacita: 40 000 000 km2 (neobydlené území), zemědělství: 45mil, zastavěná plocha: 5mil.
Potřeba: 140% Můj výpočet nebere v úvahu vícepatrové
domy. Ale i kdyby o ně nikdo neměl zájem (na stejné ploše pak může
bydlet až 100x víc lidí), náš hlavní problém reálně i hypoteticky je
zemědělství, tj. zlepšete jeho efektivitu (například vertikálními
farmami), a pokud by mu stačilo tolik co službám, už potřebujeme jen 60%
plochy - 58 miliónů km2 souše jsem ponechal jako nenarušené přírodní
ekosystémy už pro první výpočet. TÉMĚŘ SPLŇUJE
Textil: (bavlna)
Spotřeba: 0.495 miliardy tun (3240 miliard kusů)
Kapacita: 25 000 000 tun (166 666 666 666 kusů)
Potřeba: 1 980% (1 944% ) Náš velký problém je zbytečné plýtvání
například kvůli módě, a neexistující recyklace. Navzdory těmto
pesimistickým číslům ale nikdo nechodí po planetě nahý
A třeba já obměňuji textil tak 1x za pět let, jestli vůbec (když už se
to rozpadá), čili když nepočítám boty, jedná se tak o 1-2 kg. Kdyby se
choval každý jako já, byla by spotřeba na planetu ročně 2 miliardy kg,
čili 0,0018 miliardy tun - téměř 300x méně než jsem vypočítal - a nemůžu
říct, že bych měl zrovna chudý šatník, košil mám víc než management
ČEZu ZATÍM NESPLŇUJE
Brambory:
Spotřeba: 9.9 miliardy tun
Kapacita: 381 682 000 tun
Potřeba: 2 598% Tak když mají zemědělci 5x nižší výnosy než já takový blbec, tak se nelze ničemu divit NESPLŇUJE
Cukr:
Spotřeba: 0.09 miliardy tun
Kapacita: 174 000 000 tun
Potřeba: 51% Kam jdou dneska ty přebytky? No, sice to není jen tam, ale USA je ukázkový příklad SPLŇUJE
Chleba:
Spotřeba: 540 miliard kusů (odpovídá cca. 540 milónů tun obilí; 1 chléb = 1 kg)
Kapacita: 200 000 000 000 kusů - odhad dle Evropy (2.6 miliardy tun obilí)
Potřeba: 270% (21% ) SPLŇUJE i NESPLŇUJE
Máslo:
Spotřeba: 0.5 miliardy tun
Kapacita: cca. 15 000 000 tun
Potřeba: 3 333% Jen na pokrytí roční spotřeby by bylo
třeba přibližně 30 let. Nepočítal jsem rostlinné tuky, kde by to možná
bylo lepší, ale museli bychom vyloučit např. neekologicky pěstovaný
palmový olej, všude nasetou řepku s postřiky, atd. NESPLŇUJE
Mléko:
Spotřeba: 900 miliard litrů
Kapacita: 510 000 000 tun (1l mléka přibližně 1kg, tj. x 1000)
Potřeba: 176% Ne každý rád pije (či dokonce může
pít) mléko, takže zde bychom nejspíš roční produkci pokrýt dokázali,
nehledě na to, že zde nejspíš nejsou započítány krávy u jednotlivých
lidí ve chlévě či kozy běhající někde po savaně v Africe SPLŇUJE
Maso:
Spotřeba: 0.9 miliardy tun
Kapacita: 326 000 000 tun
Potřeba: 276% Pokud vezmeme, že ne každý jí maso, a
ne každý se jím láduje denně po kilech (jak jsem počítal), nejspíš
bychom poptávku planety mohli s odřenýma ušima uspokojit alespoň
částečně i se současným stylem jeho získávání TĚSNĚ NESPLŇUJE
Ovoce:
Spotřeba: 0.45 miliardy tun
Kapacita: cca. 800 000 000 tun
Potřeba: 56% Ne na každého by se sice dostal stejný
počet druhů, ale poptávku světa bychom uspokojit dokázali. A to ještě
když si vezmete, kolik ovoce se ročně vyhazuje.. SPLŇUJE
Zelenina:
Spotřeba: 0.9 miliardy tun
Kapacita: cca. 1 100 000 000 tun
Potřeba: 82% Paradoxně nám zatím vychází, že jediné
potřeby, které dokážeme relativně snadno naplnit, jsou ty s jídlem, a
možná ještě s vodou, tak jak je možné, že na světě umírají lidé hladem a
bez vody? Určitě ne kvůli tomu, že by nebylo dost zdrojů SPLŇUJE
Kukuřice:
Spotřeba: 2.5 miliardy tun
Kapacita: cca. 1 000 000 000 tun
Potřeba: 250% Když zvážíme, že dost možná 90% toho
sežerou zvířata, dokázali bychom nasystit lidi jen z 25% roční produkce
kukuřice (tedy by zbylo i ještě celkem dost na produkci masa) - ne každý
sice jí kukuřici, ale výroby z ní odvozené jsou dnes prakticky všude SPLŇUJE
Sója:
Spotřeba: 2.5 miliardy tun
Kapacita: nejméně 300 000 000 tun
Potřeba: 833% Zajímavé je, že mi vyšlo, že na světě
není dost sóji, aby to nakrmilo lidi, ale přitom v realitě jí je dost na
to, aby se cpala zvířatům, které jí sní mnohem víc NESPLŇUJE
Vejce:
Spotřeba: 2700 miliard kusů + 10x tolik pro služby (pekaři, restaurace, atd.)
Kapacita: nejméně 45 000 000 000 tun (vejce á60g, tj. 1 tuna = 16.660 vajec)
Potřeba: 4% I kdyby to bylo 40%, tak vejce jsou
dost kvalitní zdroj výživy, navíc při správném chovu slepic by s tím
neměla problém ani spousta veganů, kteří brojí proti masu SPLŇUJE
Léky (různé typy):
Spotřeba: 468 miliard balení
Kapacita: 138 125 000 000 balení
Potřeba: 338% Přepočet jsem hodnotu trhu podle ceny
běžného léku v hodnotě 200 Kč za balení. Vyšlo mi, že když by alespoň
2/3 lidí nebyli nějakým způsobem nemocní, zbylo by dost léků pro ty,
kteří by opravdu léky potřebovali, a to nepočítám, že při správné výživě
by spousta nemocí v chudých oblastech vymizela nebo se značne snížil
jejich výskyt ZŘEJMĚ NESPLŇUJE
Dům:
Spotřeba: 9 miliard domů (á 100m2 = 900 000 km2)
Kapacita: 1 483 000 000 + 25 000 000 ročně
Potřeba: 600% Nevím přesně, kolik se staví domů, ale
Čína zvládá stavět přibližně 5 miliónů bytů ročně. V přepočtu na celý
svět by to bylo tedy max. 25 miliónů. Dále vycházím z počtu již
postavených domů/bytů, ve kterých lidé žijí. Vychází nám tedy, že
přibližně 17% lidí by mělo kde bydlet, kdyby každý měl svůj dům. Zbytek
lidstva by pak musel čekat 300 let. Nebo, pokud bychom vzali v potaz
rodiny (4 lidé na byt/dům), tak nám vychází nutnost mít 2.3 miliardy
domů/bytů, tj. potřeba kapacity je 150%, čili 66% lidí už má kde bydlet,
a ten zbytek rodin by musel čekat 28 let, což už je reálnější. ZATÍM TĚSNĚ NESPLŇUJE
Počítač:
Spotřeba: 9 miliard kusů
Kapacita: 220 000 000 kusů ročně
Potřeba: 4 100%
[i]Pokrýt potřebu všech lidí počítači by trvalo 41 let. Což ale není tak
hrozné číslo, když si uvědomíme, že dobře postavený (a naddimenzovaný)
počítač může klidně i těch 20-30 let dobře sloužit, že i kapitalismus
musel čekat těměř půl století, než alespoň vyspělá část světa dostala
dost počítačů, a že může také klidně platit, že bude stačit 1 počítač do
každé rodiny. Kromě toho, naplňujeme své potřeby počítači dnes, a
přitom je stíháme i vyhazovat, takže jak vidno, zdrojů je tu dostatek. RELATIVNĚ SPLŇUJE
Tablet:
Spotřeba: 9 miliard kusů
Kapacita: 1 540 000 000 kusů ročně
Potřeba: 584% Při dobře vyrobených přístrojích by se
světová poptávka po nich dokázala uspokojit za přibližně 6 let, a to
tak, že by každé dítě rovnou dostalo v porodnici do kolébky i svůj mobil SPLŇUJE
LED TV:
Spotřeba: 9 miliard kusů
Kapacita: 230 000 000 kusů ročně
Potřeba: 3 913% Naplnit celosvětovou potřebu by se
stihlo do 40 let, což v některých případech odpovídá i životnosti dobře
vyrobených televizí, případně by u nich stačilo měnit jen dekodéry,
grafické čipy a obrazovky. Pokud bychom počítali 1 televizi do domu
(kromě možnosti sledovat TV i na počítači a tabletech), splnili bychom
normu za 10 let, a po té době bychom mohli začít vyrábět novou generaci
televizí. Otázka je, budou mít lidé s dostatkem času a zdrojů na své
koníčky vůbec mít čas sedět neproduktivně u bedny? SPLŇUJE
Videokamera:
Spotřeba: 9 miliard kusů
Kapacita: 16 miliónů kusů ročně
Potřeba: 56 250%
[i]Uspokojit poptávku by trvalo 560 let. I v případě rodin by to bylo
více jak 100 let. Na druhou stranu, jak často používáte kameru? Většina
lidí natáčí spíš svým mobilem.. NESPLŇUJE
Auto (Fábie):
Spotřeba: 9 miliard kusů
Kapacita: 70 miliónů kusů ročně (přibližně 1 miliarda aut je již vyrobena)
Potřeba: 12 857% 11% lidí, resp. 44% rodin má již čím
jezdit. Ten zbytek by musel čekat 114 let, resp. v případě 1 auta na
rodinu asi 71 let. Dokázali bychom to splnit v rozumném čase (tj. do půl
století) jedině, kdyby asi 50% lidí bylo ochotno zatím jezdit jen
vlakem či jinou formou MHD (nebo na kole - jejich produkce je přibližně
2.5x rychlejší a navíc je už ve světě nejspíš už dost kol pro 1/2
populace) SPLŇUJE S PODMÍNKOU
Pneumatiky:
Spotřeba: 36 miliard kusů
Kapacita: cca. 2 500 000 000 kusů ročně
Potřeba: 1 440% Uspokojit všechny lidi by trvalo 14
let, což je na hranici životnosti pneumatiky. Ale pokud by stačilo 1
auto do rodiny, bylo by to přibližně 4 roky. Když započítáme ještě MHD,
můžeme se vejít do 6 let, což by pneumatiky měly ještě dát i jen
papírově - spousta lidí na nich jezdí i 10 let. SPLŇUJE S PODMÍNKOU
Knihy:
Spotřeba: 900 miliard kusů
Kapacita: 4 000 000 000 kusů ročně
Potřeba: 22 500% Nepodařilo se mi dohledat přesný počet
kusů, ale když vezmu jen samotné tituly, tak podle všeho by to mělo asi
2 milióny titulů. Pokud je průměrný náklad 1000 ks, a to nepočítáme
nejspíš časopisy a noviny, dostaneme se na cca. 2 miliardy a víc. Sice
by naplnit poptávku trvalo víc jak 2 století, ale vzhledem k tomu, že
dnes se víc a víc knih čte digitalně, nehraje tento výpočet pro
posouzení blahobytu žádnou roli (namísto tun papírů jen pár MB na HDD v
Internetu). NESPLŇUJE, ALE V DNEŠNÍ DOBĚ NEHRAJE ROLI
Papír:
Spotřeba: 19 miliard tun a 270 000 miliard (potištěných) stránek
Kapacita: 405 000 000 tun (1A4 í80g, tj. 1 tuna = 12 500 stran)
Potřeba: 4 691% (stránky 5 333% ) Opět, stejná situace jako u knih. V
době digitálních technologií se dá kreslit i na počítači/tabletu bez
toho, abychom "nevratně" zničili nějaký zdroj - resp. museli daný papír
pak recyklovat nebo znovu vyrobit NESPLŇUJE, ALE V DNEŠNÍ DOBĚ BY TO NEMĚLO VADIT
DVD:
Spotřeba: 900 miliard kusů
Kapacita: 8 miliard kusů (prázdná média)
Potřeba: 11 250 % Dnes se filmy už častěji
stahují/sledují online než kupují na DVD, což tedy žádné zdroje
nevyžaduje. Jinak totiž celosvětová kapacita výroby nestačí, a pokrýt
potřebu všech lidí na planetě by trvalo 112 let - při započtení rodin
asi 28 let DNES JEŠTĚ 100% NESPLŇUJE
Nábytek:
Spotřeba: 4.5 miliardy tun (450 miliard kusů) x 2 pro služby
Kapacita: 216 000 000 kusů ročně
Potřeba: 416 700% (ks) Vzal jsem přepočet podle Evropy, tržní
ceny a hodnoty 2500 Kč/ks. Sice totálně nesplňuje (resp. trvalo by
uspojit poptávku 4000 let), ale zase bychom se mohli ptát: když to
údajně tolik nevychází, jak to, že každý máme doma nábytku jak nastláno,
většina pořadů typu Nové bydlení nebo Války skladů starý nábytek často
vyhází a zničí, nezdá se, že by nám někde moc chyběl. Kdybychom vzali v
potaz, že dnes už půlka planety nábytek má, a zbytek by se spokojil s
50% standardu, tak by naplnit potřeby této zbývající části trvalo i tak
1000 let. Přitom většina nábytku na světě není starší než 50 let, a má
ho velká část planety, což značí, že tento výpočet bude nejspíš až
příliš nadnesený nebo nemám pokryté všechny výrobní kapacity planety. NEJSPÍŠ NESPLŇUJE
Barvy:
Spotřeba: 0.09 miliardy tun x 2 na služby
Kapacita: 13 000 000 tun ročně jen v Číně
Potřeba: 690% Čína
[i]Když vezmeme v potaz zbytek světa, nejspíš bychom poptávku uspokojit
mohli, jen by to trvalo tak 5 let, čili by to chtělo používání barev
alespoň trochu omezit, abychom se nedostávali do skluzu - opět, pokud
jde třeba o malování, můžeme využít namísto plátna počítače, stejně tak
své pokusy můžeme nejprve modelovat a barvit ve virtální realitě, pokud
už vůbec přikročíme k tvorbě v realitě samotné NEJSPÍŠ SPLŇUJE
LED žárovky:
Spotřeba: 900 miliard kusů x 2 na služby
Kapacita: 18 000 000 000 ks ročně
Potřeba: 100 000% Asi jsem špatně hledal, ale nepodařilo
se mi najít počty vyrobených žárovek, takže jsem vzal chování Čechů: ti
za rok vymění cca. 17 miliónů a dokoupí asi 2 miliony kusů. To vychází
cca. 2 na obyvatele. Když se vymění, musí se i vyrobit. Čili můžeme
počítat tak ideálně 1 člověk = 2 žárovky, byť je vyrábí jen část
planety. I tak by uspokojení poptávky trvalo 1000 let. V případě rodin
asi 250 let. Ale protože víme, že žárovku má na světě skoro každý,
stejně tak jsou ve spoustě firem, v pouličním osvětlení, a osvítit svět
novými typy žárovek (včetně LED) rozhodně netrvalo celé století (vezměte
si, jak rychle přibývají nová města, jako je třeba Dubai s těmi
luxusními hotely a nasvícenými památkami, a ty rozhodně nesvítí
svíčkami), můžeme spíš vzít v potaz, že by to mohlo být tak 20-25 let
(pokud ponecháme ty stávající, dokud nedoslouží). Pokud je životnost
průměrné LED pak 20-40 let, je to reálné. NEJSPÍŠ SPLŇUJE
Roboti:
Spotřeba: 9 miliard kusů (včetně služeb)
Kapacita: 10 000 000 ks ročně
Potřeba: 90 000%
[i]Nejméně 1 milion robotů jako takových, k tomu cca. 2 miliony
robotických vysavačů, přibližně půl milionu průmyslových robotů, asi 25
tisíc autonomních traktorů, hádám nejméně 100 tisíc robotických sekaček,
atd. Se současnými kapacitami by trvalo 900 let něco takového
vybudovat, ale zase si uvědomme, že takový trh s robo sekačkami nebo
vysavači před 30 lety prakticky neexistoval, čili těžko hádat, co bude
za dalších 30 let. Jinak se počet robotů odhaduje přibližně 70 na
každých 10 tisíc pracujících lidí, tj. v současnosti by mělo být na
světě asi 35 mil.robotů - asi 0.5% mého předpokladu, který ale tím pádem
může být chybný, protože jak vidíme kolem sebe, produkce planety je
ohromná i s mnohem nižším počtem robotů než bych já vyžadoval - čistě
interpolací, kdybychom opravdu 200x zvýšili počet robotů a nedošly nám
zdroje, produkce by prorazila strop lidských potřeb i chtíčů ZATÍM NESPLŇUJE
Nářadí:
Spotřeba: 45 miliard kusů x 2 (pro služby)
Kapacita: 357 500 000 kusů ročně
Potřeba: 25 210% Použitý přepočet: 1 kus nářadí stojí
dejme tomu 1000 Kč. Vychází nám, že naplnit potřeby planety by trvalo
250 let. Vzhledem k tomu ale, jak dnes postupuje průmysl a kutilství se
zdá, že nářadí se vyrábí více nebo levněji. Kdybychom vzali v potaz
rodiny, tak bychom poptávku vyřešili během cca. půl století, a pokud by
lidé více využívali půjčovny nářadí (hlavně u těch dražších,
složitějších - i dnes se vyplatí půjčit si například štěpkovač za 2500
Kč/den, než za něj dát 70 tisíc, když ho použijete 2 dny v roce),
nejspíš bychom se vlezli do reálných 10-30 let. Už jen kdybychom totiž
vzali cenu 100 Kč za kus, rázem by bychom z 250 let byli na 25, a
spousta typů nářadí skutečně tolik stát může. Navíc, životnost mnohého
nářadí (i elektrického) je někdy až půl století NEJSPÍŠ SPLŇUJE
Já se jen zeptám, když budou spotřebitelé chtít svou sebevraždu, máme
tedy státům zakázat jim v tom bránit? Ono totiž 10 levných mixerů
spotřebuje mnohem víc zdrojů než 1 dražší, byť jsou třeba dohromady
stejně tak drahé
To je prostě o tom, že jestli lidé nechtějí, aby jim někdo neomezoval
jejich svobodu, musí se v první řadě sami naučit chovat se inteligentě.
Klidně i tržně, ale inteligentně.
Citace z diskuze:
[i]Jedno z tech tzv. "kur**tek" si EU dokonce vynutila - jmenuje se RoHS
a vetsina vyrobcu se tim na svych vyrobcich jeste chlubi. Jde o zakaz
pouzivani olova v pajenych spojich, ve jmenu ekologie. Ovsem bez olova
jsou ty spoje krehci, hure snaseji otresy ci zmeny teplot, a vseobecne
mene vydrzi. Nasledkem toho, ve jmenu ekologie, odchazi temer vsechny
elektrospotrebice a zejmena elektronika, mnohem drive, a ve jmenu
ekologie tak vznikaji milionu tun elektroodpadu navic zbytecne...
Tady nejde jenom o konspirační teorie.
Jako člověk působící v průmyslu jsem se nikdy s ničím jako kur**tko ani
nesetkal. Ano, jsou často volena horší řešení, ale nikdy za účelem
snížení životnosti výrobku. Vždycky je to jenom o finální ceně. Nikdo
nemontuje součástky, jejichž jediný účel je rozbít se. Tady jde o
naprosto reálná rozhodnutí, která jsou v neprospěch uživatele. Co jiného
je pevná baterie v mobilu? Díl s nejkratší životností se úplně zbytečně
stane nevyměnitelnou součástkou a to už sviňárna je a je dobře, že se
proti tomu bojuje
Je to o tom, jak se dělají u praček,
myček, sušiček, setop boxů a podobně desky a řídící jednotky. Oni tam
kazítko vůbec dávat nemusí, ale drtivá většina jich má například odpory
hned vedle kondenzátorů nebo spínacích relé a ačkoliv se to na první
pohled tváří jako bez kazítka, zaručuji vám, že to po 2 letech budete
měnit. Vyměnit tu součástku (relé či kondenzátor) stojí pár desítek Kč,
ale to přijde technik patřičně proškolený firmou a jediný způsob opravy
je pro něj výměna celé řídíce desky (jednotky) za x tisíc, nebo rovnou
nákup nového spotřebiče.
K té výměně desky mohu potvrdit, že zatímco jedna firma u ovládacího
panelu řešila opravu výměnou celé desky, protože z hlediska ceny se
prostě nevyplatí vyměnit jen vadnou součástku (čili, zdroje pápá), jiná
firma byla ochotna zjistit závadu a vyměnit jednu součástku. Sice s
prací to vyšlo přibližně nastejno, ale z hlediska zdrojů se prodloužila
životnost min. na dvojnásobek s pár % nákladů původní "opravy".
Jestli ona ta aférka s plastovým
zobáčkem nebo jiným k**ítkem není také trochu o tom, že design mixéru
musí počítat s tím, že jste nesvéprávný jedinec a nerozmixovat vám ruku.
Stará ETA se prostě po zapnutí roztočila a po vypnutí přestala točit.
Krám od Zelmeru, který máme teď, pokud "správně" nezavřu, tak se
neroztočí.
Pokud urazíte zobáček na nádobě,
nestačilo by koupit nádobu? Je potřeba vyházet postupně 5 funkčních
motorů atd? Je to právě i o dostupnosti banálních náhradních dílů.
Dostupnost dílů je problém. Pokud k nějakému levnějšímu nářadí
(akušroubovák, křovinořez) nemůžete sehnat po 5 letech novou baterii
(přestaly se vyrábět) a nebo 1 stojí tolik, co nákup celého
akušroubováku se 2 bateriemi v balení (!), hádejte, co asi běžný
spotřebitel udělá (bez ohledu na zdroje). A pokud už díly jsou, jsou to
ty, které nepotřebujete (např. je mi k ničemu, že se prodávají náhradní
hlavy na strunu, když se ulomil jejich držák, který tvoří nedílnou
součást hřídele motoru, a tedy neexistuje šance to v servise opravit
jinak než prostě koupit za tisícovku celý nový stroj - jinými slovy:
kvůli selhání plastu o váze 10 gramů se musí buď vyhodit a nebo pracně
recyklovat stroj o váze několika kg z mixu materiálů - tady je ten
důvod, proč není dost zdrojů!).
Je pravda, že pokud chcete kvalitní spotřebič ve smyslu, aby taky
vydržel půl století jako ty komunistické křápy (vrtačky, pračky, byť
skákaly lépe než žába), musíte sáhnout po stejné cenové kategorii (byť
ani v jednom případě záruku kvality nemáte, ale jen vyšší
pravděpodobnost). Pokud dřív stála pračka 3-6 platů, těžko můžete čekat,
že vám dnešní pračka za 6 tisíc vydrží taky těch 20-40 let, nebo že
půjde stejně dobře opravit. Ale pak se tedy ptám: kde je ono
proklamované zvýšení blahobytu díky kapitalismu?
Spořit planetu neznamená automaticky kupovat to nejdražší. Klidně si
kupme šunt, ale musíme pak počítat s tím, že budou nutné jisté úpravy. A
to, že upadne nějaká pojistka rozhodně není pro průměrně zdatného
člověka důvod, aby nechal stroj nefunkční. Upřímně, pro člověka, který
pracuje s pilou nebo bruskou je mixér, který se dá zapnout bez víka
naprosto bezpečný. Nehledě na to, že ruční mixéry mají nože odhalené
úplně a bez pojistek. Takže, v čem se liší stolní mixér od ručního?
Změnit svět můžete. Jde to sice pomalu, ale nejlepší způsob je prostě
změnit nejprve své myšlení, tím pádem i své chování, a pak ho ostatním
prezentovat - prostě jít příkladem. Nestačí jen šířit myšlenku například
stylem "musíme chránit přírodu nebo zachraňte ubohá zvířátka". Lidé
potřebují hlavně vědět, co z toho budou mít oni.
A když bych si měl vypůjčit citát od velebného pána Otíka: No uznejte
ale, že s tímhle materiálem se zatím do Utopie prostě vykročit nedá
P.S.: Studoval jsem názory na Karla Marxe (protože některým lidem zřejmě
stále dělá problém oddělit osobnost autora myšlenku, myšlenku samotnou a
uvedení myšlenky do praxe), a narazil jsem na zajímavou informaci:
Jelikož to v kontextu doby nepovažuji nějak za moc důležité, tak bych se
jen sám sebe zeptal, kdo vlastně před 50 a více lety nebyl alespoň
trochu rasista
Zvlášť divně to působí, když se Češi (ano, teď generalizuji) ohrazují
proti Marxovi, který chtěl Slovany vymýtit, a přitom by sami nejraději
vymítili všechny muslimy.. divný to svět.. (mimochodem, rasismus je, jak
slovo napovídá, odvozené od "rasy", takže bych chtěl vidět, abychom
mohli říct, že Marx byl rasista, jestli někdo najde nějaké významné
genetické rozdíly mezi bílým Čechem a bílým Angličanem ).
Proč možná není na světě blahobyt? Protože se pereme, považujeme za
důležité a řešíme naprosto nepodstatné nesmysly. A také proto, že ti,
kteří tyto nesmysly "řeší" (zvlášť při volební kampani nebo v médiích)
jsou většinou populace uctíváni..
Zase.. nejde o to, co za týpka tohle prosazuje.. jde o všechny ty, kteří mu jednak přitakávají, ale také o ty, kteří jeho
vizi realizují (říkám "jeho", protože spusta těch, co dané věci dělají,
jen papouškuje něčí světonázor, a je jedno, zda jde o nacismus,
demokraty nebo teď ono prosazování multikulti - na to svět není očividně
připraven, protože to bere jako "téma dne" * a ti nahoře nebo ti
"chytří" to prostě vnucují všem ostatním lidem).
*) Někde jsem četl, že jsme tak
zkazili přírodu, že se modlíme, aby už konečně zapršelo, a že by se to
mělo (nějak) spravit tak, abychom naopak oslavovali každý déšť (tj. bylo
to téma dne). Nevím jak vám, ale mě to připadá jako pitomost. Oslavovat
déšť by znamenalo, že je vzácný. Chyba.. ekosystém musí fungovat tak,
jako naše plíce: dýchání je důležité, ale je spolehlivé a děje se
neznatelně. Pokud bychom se museli modlit za to, abychom dokázali dýchat
a nebo oslavovali pokaždé, když se nám konečně podaří nadechnout, tak
už z principu je takový svět(organismus) na nic a je třeba ho spravit.
Déšť musí přicházet přirozeně, ideálně pravidelně, a naše infrastruktura
na něj musí být připravena, aby nedělal škody. Stejně tak musí být v
pořádku půda, aby jednak zvládla absorbovat přívalové deště, a jednak si
poradila s delším období bezesrážek, aniž by se o tom muselo kecat v TV
zprávách jako o nějaké hrůze
https://www.nemcovice.cz/soudni-spor-se-...-ke-konci/ (jen do nich: i podle zásad
Anarchokapitalismu porušil zemědělec právo na kolektivní i soukromé
vlastnictví a zasahuje lidem do něj bahnem - a slyšeli jste ten výrok
soudu? Že má obec částečně smůlu, protože stojí na blbém místě?? Ty jo,
to máte blbý, až vás někdo zastřelí.. stáli jste na blbém místě, zrovna v
dráze kulky, vaše smůla - a nelze popřít, že zemědělec se o tu půdu
stará tak jak se stará a že vysel to co vysel záměrně - a nebo je blbej,
ale neznalost přeci neomlouvá).
Připomíná to velkou Říjnovou revoluci: lidi na to nejsou připraveni (jen
si myslí, že chtějí změnu, ale neví o tom nic, a na jedné straně žvaní o
integraci nebo soužití, a na druhé chtějí vyhladit islám), tak se toho
chytne pár aktivních týpků, lidé z nich udělají své "vůdce" a půjde to
zase do háje (nadělá se víc škody než užitku), protože ti si povedou
změnu tak, jak jim to bude vyhovovat, ne kvůli lidem. Takto to
dlouhodobě nemůže prostě fungovat..
Se spoustou závěrů nesouhlasím (pojem "vlastní země" nedává smysl, je to
zase jen forma vlastnictví, a to bude přinášet problémy a starosti;
stejně jako nevím, proč je problém, aby stát ne že by nařizoval, kdo
může mít děti, ale přestal nařizovat, kdo je mít nemůže.. ohánět se
přírodou je trapné), ale jako celek je to děsivé.. a jako vážně, pak
někdo bude řešit TVP jako totalitu? Díváme se s obavami moc do
budoucnosti, a vůbec nevidíme, co se nám děje před nosem, právě teď.
Toto je příklad změny, která přichází od shora. To je v podstatě
diktatura. Bohužel, i změna, která přichází zase jen od spodu je vláda
lůzy (často neinformované, nevzdělané davy, které si dokáží prosadit své
díky svému počtu, ale právě bez potřebným informací nemají vazby na
zbytek světa, a vidí vše jen lokálním pohladem). Co potřebujeme je změna
ne ze středu (protože to by si mnozí mohli vyložit jako "střední
třídu"), ale změnu která vykrystalizuje ze všech lidí. Podobně jako
probíhal Velký třesk. Podobně, jako funguje mraveniště nebo včelí úl.
Tam neexistuje vládnoucí třída, ani kasta chudáků a nevzdělanců.
Organizovaný převrat znamená řízený převrat, a to znamená manipulaci,
diktát, předpokládá to vůdce nebo skupinu vůdců, a pak masy těch, kteří
budou poslouchat. Toto tedy není žádná změna společnosti, jen to samé,
co se dělo v historii v bleděmodrém - pasák přikazuje, ovce bečí. Výměna
u koryt.
To třeba neznamená, že neuznávám jako správné snažit se třeba zrovna Marxe rozporovat, třeba jako zde:
Zvlášť to, že jeho názory jsou již zastaralé, dává přeci smysl - psal je
před 150 lety. Dneska neplatí to, co jste řekli před 5 lety, natož před
50 On člověk může být na jedné straně opravdu génius, ale na straně druhé (v jiných oborech) vypouštět z huby samé nesmysly
Snad jen, že opravdu inteligentní člověk by si nejprve 10x zjistil
fakta, a raději neřekl nic, než vypustit blábol, ale takový člověk se
narodí tak možná jednou za století, a holt na Marxe už nezbylo volné
místo. A dovolím si vypíchnout z diskuze k zamyšlení názor od odprůce
Marxe:
Ale především, pokud nějakému tvorovi
(člověka nevyjímaje) zajistíme předvídatelné a dostačující zdroje, pak
se přeorientuje z populačního r-stratéga v K-stratéga. Tj. místo plození
velkého množství potomků, o něž se nestará a z nichž se předpokládá, že
do dospělosti přežije jen pár, začne mít málo potomků, které piplá a
přežít musí všichni.
Toliko k názorům, že když budou mít všichni lidi "všechno" zdarma (resp.
budou mít naplněny své potřeby), přemnoží se lidstvo jako kobylky. A je
vidět, že podobně (proti tomu) smýšlí i člověk, který toho o ekonomice
ví víc než já..
Stále zapomínáme, že ten jediný okamžik, kdy se může něco kolosálně na
světě pokazit je, když koncentrace lidí, kteří nemají už co ztratit,
překročí kritickou mez. Protože pak se najde nějaký "chytrák", který se
jich ujme, a udělá z nich revoluční armádu pro své cíle. Zabránit se
tomu dá jedině tak, že ta masa bude inteligentní a vzdělaná. Protože to
sice nevyloučí vznik nějaké revoluce, ale tentokrát alespoň s lidmi
nebude někdo manipulovat a vyberou si sami. Jiná možnost jak tomu
předejít, je dát lidem to, co chtějí, aby nereptali (a nebo je
zmanipulovat tak, aby toho zase tolik moc nechtěli a nebo chtěli jen to,
co je jim vnucováno). A pokud se podíváme do historie a současnosti,
tak vidíme, že snad až na tu inteligentní masu se uplatnilo v praxi vše.
Problém je, jak jsme si právě spočítali, že v současnosti není dost
zdrojů, abychom pokračovali stejným stylem jako doteď, a tedy se s
každým nárůstem populace zvyšuje to riziko, že se někde naakumuluje víc
naštvaných lidí, než kolik se podaří udržet v klidu. A kdo to pak
odnese? Většinou místní (obchody, domy, auta), i když není vyloučeno ani
vzdálené působení (migrace, usídlení, nepokoje). Stojí vám to riziko za
hraní této hry?
zajimave
se, si vzpomel na ten citat z pisnicky Rad varim od Midi Lidi "kdyby
takhle zili Cinani, tak Zemekoule vydrzi tak... 3 nedele. moc papaji,
moc piji, jezdi moc v autech, zkratka vseho moc...tam stastneho cloveka
nepotkas"
pamatuju si na nejaky porad kdysi davno a tam resili jestli ma Zeme
kapacitu uzivit 10mld lidi a tam nejaky vedec rikal, ze planeta na to
ma, dokonce ma na to uzivit I nasobne vic lidi, je by se ty zdroje
musely pouzivat ROZUMNE co uz jak vime je u lidstva problem, kdyz po nem nekdo chce, aby se chovalo ROZUMNE
zajimave je ze nejstastneji byvaji casto ty nejchudsi narody. Ted ctu
knizku o dobyti rise Inku spanelskymi conquistadory a tam pise nejaky
kronikar ze indiani z And "jsou velmi chudi, ziji v chatrcich pohromade,
spi na zemi spolecne se svymi psy a morcaty, maji jen neco malo
kukurice co si vypestuji a chodi v jednom obleceni dokud se nerozpadne,
presto jsou velmi mili, usmevavi a pohostinni a jsou stastni z toho mala
co maji a ze sve svobody"....
"Ale já jsem nevyrostla ve stodole. Jen jsem se tam narodila a prožila většinu dětství." Applejack
Díky za tip na písničku.. byť to není úplně moje krevní skupina (moc repetitivní).
Pokud jde o bohatství, vzal jsem za svůj trochu upravený citát Jana Wericha (původně ke stáří a moudrosti):
Bohatství nebrání štěstí, stejně jako chudoba nezaručuje štěstí. Jsou nešťastní chudí i šťastní bohatí.
Potíž je v tom, že většinou, když se lidem říká, že musí žít rozumně,
tak se dodává, že se musí: omezit, uskromnit, atd. A na to málokdo slyší
(ani já ne ).
Já sám si myslím, že chudé národy jsou šťastnější spíš proto, že ještě nevědí, o co všechno by se mohli porvat
proto spíš než "chudší národy jsou šťastnější" cituji ono ze Zeitgeist
že "nejvíc šťastné jsou národy s vyšší mírou rovnosti". Protože to vůbec
nezávisí nutně na tom, jak moc je ten či onen národ bohatý: nejbohatší
národ (dá-li se to tak nazvat) jsou USA, zatímco nejchudší by mohla být
nějaká africká země či nějací domorodci. Ale přesto v průzkumu vyšlo
jako nejlepší Finsko:
A je docela zajímavé, jak moc daleko od sebe leží ČR a SR..
Bohužel, spousta lidí se dnes pod "využívat zdroje rozumě" představí
něco ve stylu "dáme každému takový mobil, na který zdroje vyjdou".
Přitom je často nenapadne přemýšlet o tom, jestli vůbec k životu mobil
všichni potřebujeme (a tedy i spotřebovat dané zdroje). Nejrozumnější
využití některých zdrojů je někdy jejich nespotřeba (zvlášť dobře to platí třeba u atomových bomb - i to jsou v podstatě zdroje, stejně jako auta, sůl, voda, psací potřeby).
Ono se nadarmo neříká, že bohatý není ten, co má moc, ale ten, kterému
stačí málo.. a pak se vůbec nevylučuje, že bohatý = šťastný (ono
bohatství nerovná se jen peníze, majetek či dostatek jídla, byť pro nás
to jsou často jeho podmínky).
Mimochodem, tohle teď vyšlo na Seznamu (jako kdyby mě snad chtěli provokovat ):
Ale k něčemu je ten článek dobrý: světová spotřeba písku je prý 50
miliard tun, takže jsem se moc se svými 45 miliardami neseknul a ještě
jsem to násobil pak dvěma (a vlastně jsem trefil i kapacitu betonu, byť v
reálu je o 1 miliardu tun vyšší, alespoň podle Seznamu). A alespoň jsem
moudřejší v tom, proč se nepoužívá přímo písek z pouští - kvůli tvaru.
Ale pak se zeptám.. je takový problém, na planetě s obří pouští a obřím
oceánem naházet bagrem či pásovým dopravníkem pouštní písek do vody a
udělat z něj vodní písek? Nebo i to je nějaká neexistující futuristická
metoda a technologie? Třeba to vidím moc jednoduše (pro mne je písek
jakožto nedostatková surovina naprostá novinka). Je to problém jen
stavebnictví nebo i ostatních odvětví? Proč tedy nepoužívat do betonu
kameny jako se to dělalo kvůli úspoře dřív? Je to kvůli převozu a nebo
to má vliv i na soudržnost konstrukce?
Ale vtipný je závěr: takže planeta plná písku a vody už musela přikročit
k restrikcím při jejich používání, protože je toho "málo", a to tedy
vede k vytvoření černého trhu. Asi jsem lidstvo podcenil. Jak vidno,
blbost je (na rozdíl od vesmíru) skutečně nekonečná a v současném
systému se bude pašovat i písek.
Takže ještě zbývá zakázat spotřebovávání vzduchu.. jiný zdroj, kterého
je na planetě dost, ale přitom málo, mě už nenapadá. Jo, ještě vlastně
sluneční světlo.. (protože tma je už dnes díky světelnému smogu docela
vzácný zdroj)
no s tim vzduchem bych se moc nesmal
on totiz se stava cim dal tim vetsi vzacnosti CISTY vzduch. A leckde uz
se prodava cisty horsky vzduch v plechovkach a tlakovych lahvich atd.
(zacalo to jako recese ale zacina se z toho stavat vazny byznys).
jako ja si myslim, ze nase republika ani nevi, jake ma stesti. mame
krasnou zemi s krasnymi lesy, dostatkem vody, urodnou pudou a vicemene
se vsemi surovinami co potrebujeme. navic nam moc nehrozi ruzne prirodni
katastrofy. nekdy se tak bojim jak to bude vypadat za par desitek nebo
stovek let, az treba stoupnou hladiny oceanu a jinde bude sucho a
neuroda nebo si uplne znecisti prirodu...pak bude nutne abychom jaksi
sobecky se branili proti prilivu (ted uz skutecnych) uprchliku meli bychom se stat takovym Svycarskem...
"Ale já jsem nevyrostla ve stodole. Jen jsem se tam narodila a prožila většinu dětství." Applejack
Jo právě, proto jsem raději po editaci ty smajlíky odstranil.. když
jsem si o tom problém nedostatku písku něco přečetl (není to neřešitelný
problém, ale dneska alternativy zabije cena). Dneska zkouknu ten
dokument..
Jo, horský vzduch v plechovkách, to je absurdita dnešního světa
(kdybychom využili MHD, tak by stálo méně zdrojů naložit lidi z Evropy a
poslat je na dovolenou do alp, než každému z nich vozit vzduch
plechovkách). A že je to z toho byznys? Když to blázni kupují, jen
blázen by neprodával (jo, jsem tím pádem blázen, ale spíš kvůli neschopnosti)
Otázka je, existuje ještě někde na světě čistý vzduch? Údajně je "zamořená" už i Antarktida (byť zatím jen neznatelně).
Naše republika má bohužel tu smůlu, že půdu si likvidujeme sami enormním
tempem (splachování z polí dešti kvůli pěstování nevhodných plodin a to
ještě ve svahu, špatnou orbou, zabíjením mikroflóry hnojivy a postřiky,
stavba průmyslových hal a dálnic) a protože počasí je globální, tak nám
budou úplně stačit ty katastrofy, které za nás vyrobí "někdo jiný"
kdekoliv na planetě. Už to, že jsme závislí na deštích, které se stávají
čímdál tím víc nevyzpytatelné, bude pro nás možná brzy dost problém -
abychom ještě nakonec neprosili o možnost bydlet u břehů stoupajících
oceánů..
V otázce obrany území před uprchlíky bych se spíš zeptal, až půjde fakt
do tuhého (zatím je ještě kam jít), jak se 10 miliónů Čechů ubrání
Africe, když se necelých 150 miliónů obyvatel Francie a Německa nedokáže
bez následků ubránit 1 miliónu migrantů? A kde bude pak takové
Švýcarsko? Ta jeho "suverenita" je bohužel suverenitou jen do té doby,
dokud jí okolní státy (a jejich obyvatelé) budou uznávat... Jak může cár
papíru (mezinárodní smlouva) bojovat proti fyzikálním jevům?
Víš, že vlastně věta "bojím se, jak to tu bude vypadat za pár stovek let" je vlastně docela velký optimimus? Protože já si (taky) myslím, že tolik času nemáme..
no ja myslel ne se branit proti africanum ale prave proti tem
francouzum a tak...ono staci aby stoupla hladina mori o pul metro a
takove Holandsko je v haji no bohuzel nezbyde nez se tvrde branit pokud teda za takovych 50 let jeste bude suverenni Cesko...
Svycarsko? je to mala zeme ktera si suverenitu udrzela od stredoveku I
proti mnohem silnejsim sousedum (stejne jako my)..oni se braniyt budou
tomu verim...
"Ale já jsem nevyrostla ve stodole. Jen jsem se tam narodila a prožila většinu dětství." Applejack
a ze si nicime republiku sami mas naprostou pravdu
ja kdyz ctu vzdycky kolik hektaru zemedelske pudy bylo zastaveno (kdyby
aspon domy, ale ony jsou to nejake sklady, supermarkety atd..) tak se
mi otevira kudla v kapse,...nebo ted ten kurovec... s tim se musi neco delat...volit lepsi politiky, kteri budou o nas stat lepe pecovat a lepe hospodarit
"Ale já jsem nevyrostla ve stodole. Jen jsem se tam narodila a prožila většinu dětství." Applejack
Ono to vyjde nastejno.. řekněme, že Evropa bude nejbližší území, které
nebude tolik zasažené klimatickými změnami jako třeba Afrika, takže si
budou moci vybrat - Rusko nebo my (a Afrika = 1.3 miliardy lidí, tj.
Evropa x 2, takže i kdyby se dalo do pohybu jen 10% jejich obyvatel,
znamená to 130x víc uprchlíků než máme teď - proti tomu si myslím, že
vyřešit jejich blahobyt u nich doma bude procházka růžovým sadem a
spotřebuje méně zdrojů, než se pasivně bránit)
Ano, ale je rozdíl "bránit se" a "ubránit se". Ono i kdyby ve středověku
napadlo Švýcarsko celá Evropa, tak by asi moc dlouho nevydrželo.. a i
kdyby ano, nebyla by to doba, ve které by člověk zvyklý na dnešní
životní úroveň chtěl dlouhodobě existovat. A jak říkáš, aby to pak
nebylo tak, že se budou Čechy bránit utíkajícím Francouzům, kteří budou
utíkat před mořem a Afričany, ale aby se pak Finsko nebránilo utíkajícím
Čechům.. a Putin bude v Rusku vysmátý..
Pak se totiž třeba ukáže, jak dostane naše civilizovanost na frak
(následující odkaz bych bral s rezervou, může to být jen "propaganda" od
neziskovek kvůli příspěvkům, ale nejspíš se časem pravda ukáže):
Byl by to ale příklad, jak snadno se "přátelství" ve světě nedostatku a
konfliktů může rozložit (byť si nedělám iluze o tom, že by státy jako
takové spolu nějaké přátelství měly - max. se tak tváří, dokud je to pro
ně výhodné).
P.S.: Pokud jde o ty politiky, možná jsem na zabití, ale já schválně
volím ty největší pitomce.. protože máme už víc jak stoletou historii,
že politici nikdy pořádně nic nevyřešili (leda by uměli vykouzlit půdu a
déšť - byť se mnozí tváří, jako že to není problém, na tohle jim fakt
neskočím), a dokud si lidé neuvědomí, že si problémy musíme vyřešit
sami, není vlastně co řešit. Čili paradoxně, čím hůř bude, tím lépe
(protože se rychleji dostaneme k nápravě - jen do té doby lidi musí
vědět, co je příčinou těch problémů a ne poslouchat kecy politiků).
Iluzi změnit něco k lepšímu volbou politků jsem už dávno ztratil (ale nebráním se, pokud mne někdo dokáže přesvědčit o opaku)
(jen bych moc nesouhlasil s tím, že
písek je neobnovitelný zdroj. Ano, z našeho pohledu trvá dlouho, než se
znovu vytvoří, ale patří do stejné kategorie ne/obnovitelných zdrojů
jako třeba dřevo nebo ropa. Naštěstí ale pro nás, písek a dřevo se
obnovují mnohem rychleji než ropa - žel v součanosti ale pomaleji, než
je spotřebováváme)
V dokumentu byl takový zajímavý příklad ostrovana, který "brečí" nad
svým domovem. Bohužel, je to naše blbost, jeho blbost. Když bych to měl
říci drsně: Jsi blbý, tak vyhyneš! Ptáte, co by měl dělat? Nebo co
bychom měli dělat my? Na to musíme přijít my všichni sami (a zároveň
společně). A k jeho podivu: ano, ani to, že tam žijete tisíce let, není
záruka, že prostě nemůžete vyhynout.
Nám skutečně není nic do jeho
neštěstí, když máme své vlastní problémy. Fór je v tom uvědomit si, že
jeho problémy se mohou snadno stát i našimy problémy, zvlášť, pokud jeho
problémy jsou způsobené námi, resp. firmami, které my podporujeme svými
chechtáky - zajímavá situace, když se na to podíváme ad absurdum: my si
vlastně platíme svůj vlastní "zánik"
Hrajeme hru se životním prostředním, a každá hra je riskantní. Stejně
jako každá změna je nebezpečná. A každý si volíme své metody, jak toho
dosáhnout. Pokud kupříkladu někomu vadí, že třeba já volbou nebezpečných
politků defakto ohrožuji jeho budoucnost, jeho život, má prostě smůlu.
Podporuje systém, který mi to umožňuje (a který dané lidi tvoří a dává
jim moc). Má vlastně jen dvě možnosti: buď mi v tom zabránit násilím (a
stát se tedy součástí systému, proti kterému jdu) a nebo změnit systém,
abych já nemohl ohrozit jeho blahobyt (v tomto případě tím, že by
zmizela politika a politici, a vše, co má návaznost na moc - korupce
nestačí, to je projev, ne příčina). Ať už to totiž dopadne jakkoliv, dá
se prostě říci, že si to zasloužíme.
Proč nemám víru v politiky? Protože
kdykoliv se někde něco pokazí, a čistě náhodou za tím nestojí stát (tedy
politici), často slyším něco ve stylu "zvolme dobré politiky a ti to
vyřeší". To jako, že si vezmou třeba montérky a půjdou vykopat hlubší
koryto řeky, aby se snížilo riziko povodní? Co já vím, tak maximálně,
když už budeme optimisti, po pár letech dohadování schválí nějaký
rozpočet, a pak to zadají firmám. Takže ne, politici nic nevyřeší. Řešit
to budou zase a jen lidé (v té firmě, či maximálně v akci Z). Politici
tu nejsou součástí řešení. Jsou součástí problému. Protože kdyby v první
řadě nebylo nutné nic schvalovat, nepotřebovali bychom politiky. A
kdyby nebylo za věci ani třeba platit, nepotřebovali bychom ani peníze.
Tyto dva články tvoří překážku. Často jsou jen ke škodě - protože, jak
bylo třeba zmíněno u v tom dokumentu, jak je někde možnost přijít k
penězům, tak se prostě hrabe: firmy za těžké prachy "obnovují" pláže,
ale výsledek je pouze jeden: pláž to stejně za chvíli odplaví, daňový
poplatníci zbytečně vyhodili peníze, a firma zničila podmořský život
těžbou písku, který nasypala dočasně na pláž, a pochopitelně, takto může
písek přesouvat do nekonečna, a peníze se budou sypat dál.. to přeci
není řešení. Ano, možná na chvíli zachováte pláž, ale kolik toho u té
"záchrany" zničíte, a kolik to bude stát? A propo, jak moc důležití
vlastně politici jsou, když už půl roku nemáme vládu, a děje se snad
něco? Přestal se péct chleba? Neteče snad voda?
Uvědomme si jedno: naše planeta Země je defakto náš majetek. A u Země je
to divné. Lidé se bouří, když jim někdo ukradne auto, vykrade dům a
nebo chodí za manželkou. Tak proč mlčíme a nic neděláme (jako celek),
když nám ostatní rozkrádají a ničí další náš majetek - planetu Zemi?
Jsou v podstatě tři typy lidí: jedněm je to jedno, další s tím něco
dělají (někdy to nese výsledky, někdy ne), a část z nich (třeba já) jen
omezují svůj vliv, ale jinak pouze čekají, až nás bude víc (tj. ne pár
uvědomělých či snad priviligovaných, ale mandát od mas lidí - od lidí
pro lidi).
To se pomalu vracíme k tomu ostrovanovi. Lidé budou většinou pasivní, a
pokud se už uchýlí k protestům, často zjistí, že ty nic nevyřeší. Budou
víc a víc frustrovaní, a časem se najde někdo, kdo si spočítá, že
vyrobit a poslat proti tankeru nebo robotu-vysavači písku torpédo ho
vyjde levněji než západ postavit znovu ten stroj. A až firmy začnou
brečet u svých vlád, že jim místní nedovolí krást jejich bohatství,
vlády to budou prezentovat občanům jako útok na svobodu, demokracii, trh
a náš způsob života, my jim nahlas zatleskáme a máme hned v nejhorším
případě důvod k další válce, a tedy nejspíš i k další migrační krizi. A
občané se pak děsně diví, jak to, že to odnáší oni, když přeci nikdy
žádnou kolonii nikde neměli..
Jsem rád, že nemám žádné potomky. Protože až by náhodou jednou opravdu dostali rozum a viděli by, co jsme provedli s jejich planetou, "zabili" by mne.. (víte, pořád ještě máme domovy důchodců a naše děti mají skvělé učitele - nás).
Jak vidno, ono to prostě není jen o kapitalismu.. je to o lidech.
Kdybychom jako lidstvo nebyli hloupí, už dávno bychom si změnili
podmínky buď pro současný systém a nebo změnili systém jako takový.
Dokud ale budeme hloupí, jen změna izmu nic neřeší. Je jedno, jestli
bude socialismus, (státní) kapitalismus, nebo anarchokapitalismus či
snad RBE. Dokud budou lidé uvažovat omezeně a bez souvislostí, zničí
každou planetu, každý systém. A TVP/RBE je v podstatě změna myšlení
lidí. Není to systém vlády jako takový. Je to udržitelné chování (systém
myšlení). A pak se skutečně nevylučuje RBE/TVP ani s kapitalismem, ani s
anarchokapitalismem. Dokud se ale nezmění sami lidé (ne politika, ne
vláda, ne trh, ne vlastnosti peněz, ne příroda, ale sami lidé), máme
holt smůlu.
V době, kdy lidé podporují jen peníze, a kašlou na vše ostatní, prostě
nebude systém (v současné době kapitalismus) hledat nějaké alternativy,
protože dokud bude teď zrovna ten písek levný, tak prostě nemá důvod.
Životní prostředí, bohužel, ani život sám totiž pro nás nestojí nic,
není na něm žádná cenovka. Koho pak zajímají nějaké potápějící se
ostrovy a jejich obyvatelé, kteří přicházejí o domov a budou se muset
vystěhovat, nebo rybáři, kterým decimujeme rybolov a oni pak nemají co
jíst nebo co prodávat jako obživu? Nikoho. Tedy do doby, než je máme
přede dveřmi*
*) ona obranná politika také může v
konečném důsledku vypadat tak, že bude někde uprostřed Evropy pevnost s
20 miliony lidí, která bude vynakládat 90% svých zdrojů na to, aby
udržela zbylých pár miliard lidí dál od sebe. Takový poslední ostrůvek
blahobytu ve zničeném světě bude ale z dnešního pohledu přímo peklo,
protože jak vidíte už dnes, obrana hranic (armáda) není zdarma ani v
době míru, a pak si třeba neumím představit, jak bez obchodu získá ČR
všechny potřebné zdroje? Mír může být levnější než válka..**
**) Cena 1 dne jen války v Iráku: dle https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lka...C3%A1klady
je to přibližně 6 miliard dolarů měsíčně, tedy 200 miliónů dolarů
denně. A to je jeden jediný konflikt jednoho státu. A kdyby na světě
existovala alespoň infrastruktura srovnatelná s ČR, tak by na to, aby
každý člověk dostal najíst, napít, měl kde bydlet a v čem chodit, atd. v
cenách platných pro ČR ( https://www.mesec.cz/aktuality/nejvyssi-...-pojisteni
), což dává zhruba 80 Kč za den, vyšlo by vás živit chudou polovinu
planety "jen" na 11 miliard dolarů, což je 55x tolik. Pokud bychom vzali
jen 8 Kč na jídlo/vodu podle cen těch chudších ( https://www.mesec.cz/clanky/desetina-lid...lar-denne/
), tak je to jen 5-6x tolik. Stálo by za zvážení, zda by bylo tolik
terorismu, kdyby lidé mimo západní svět měli zabezpečeny své potřeby a
tedy by jim nemusel nějaký imán neustále vysvětlovat, že lépe se budou
mít teprve až odpálí pár nevěřících.. čistě hypoteticky, protože by
vyšlo levněji vybudovat infrastrukturu a ne dovážet potraviny. Nehledě
na to, že kdybychom se nevnucovali všude možně, tak jednak ušetříme za
válku, a jednak nebudeme ničit infrastrukturu jinde. Je otázka: je
správné vnucovat lidem demokracii, když na ni nejsou připraveni? Jak by
to dopadlo podobně na západě, kdybychom lidem dali úplnou míru svobody,
hned teď, tedy cca. anarchismus? Hádám, že by se to od Afghanistánu nebo
Iráku moc nelišilo, jen těch bomb by nám sem od mírotvůrců spadlo
méně.. Je správné odstraňovat diktatury? No, mělo by to být správné. Ale
jak vidíme, realizace v našem podání dost pokulhává. A je otázka, zda
to jako celek prospělo nejen jim, ale i nám? Je to jen k zamyšlení,
protože jak vidíme, jak charita, tak válčení nás k řešení nedobralo - má
svá dílčí vítězství, ale od cíle jsou obě metody stále daleko: charita
nevyřešila chudobu, válčení nezajistilo bezpečnost.
Lidstvo ohrožuje svůj budoucí vlastní blahobyt opravdu asi všude:
(toto je třeba obecně docela známé - běžní lidé si ale asi neuvědomují,
jak moc je jejich současný blahobyt spjatý s vesmírem: GPS a to nejen
pro jejich auto, ale i pro dopravce, telefony, internet, televize,
rádio, předpověď počasí, hledání nerostných surovin, sledování hurikánů,
systém varování před katastrofami..)
Bude elektřina jen na pár hodin denně?
Bude voda na příděl? To druhé se totiž už v Evropě děje, byť zatím jen
lokálně. Ale jak myslíte, že může časem dopadnout třeba taková ČR, která
díky devastaci světa může přijít o potřebné deště, a když už přijdou
(ve formě bouřek), tak díky devastaci krajiny krajinou voda jen prohučí,
protože se nestihne vsáknout, a s sebou si navíc odnese ještě nějakou
tu půdu a případně i pár domů?
Dnes si ukazujeme na KLDR, jak je na tom špatně (vidíte, za to může "komunismus"),
ale abychom za pár let nebyli v podobné situaci (možná budeme mít dost
elektřiny, ale jak na tom budeme s vodou - už dávno se občas vydávají
zákazy napouštění bazénů (!) nebo zalévání zahrady - a bazény, to je
alfa a omega odpůrců TVP, bez nich prostě nejede vlak * ).
*) Ne, dělám si srandu, až tak moc
žhavé to není, ale jen tím narážím na poznámku, že na světě není dost
zdrojů, aby každý v TVP mohl mít bazén (on ho tam ale nikdo ani
neplánoval - TVP dokonce ani nepočítá s tím, že by většina lidí měla
auto). Ono totiž, i když necháme kapitalismus (ale se vším všudy), čili,
bazén bude mít polovina lidstva, ale polovina z nich ho bude mít
vyschlý, protože nebude voda
Jsem trochu přemýšlel, zda se v této době, kdy je počasí na palici, a
prakticky neprší, vůbec vyplatí doma zahradničit. Ale, jakou další
alternativu máme? Že si jídlo koupíme v obchodě? Pokud supermarkety
nejsou schopny jídlo vyčarovat ze vzduchu, tak předpokládám, že
využívají kvůli ceně produkty konvenčního zemědělství. Tedy sektoru,
který je stejně tak náchylný na nepřízeň počasí, jako běžné
zahradničení.
Rozdíl je snad jen v tom, že běžný zahrádkář se o půdu stará, což mu
dává jednak větší výnosy a jednak větší odolnost proti suchu, a jednak v
tom, že se mu jídlo nebude zdražovat s tím, jak budou klesat výnosy na
různých místech světa a růst populace. Kromě toho, každý máme doma
možnost zavést si novou technologii (skleníky, LED, hydroponii), která
bude stát v přepočtu na metr čtvereční asi tak 10x méně než kdyby to
zaváděl stát nebo zemědělci ve velkém podle dnešních metod a v dnešním
korupčním prostředí (viz. FV elektrárny, dotace a dnes s tím související
arbitráže: ano, i to je dnešní doba: pokud "zloděj" získá posvěcení
státu, může se pak domáhat odškodného, když se mu pokoušíte zlodějnu
zatrhnout - https://www.investicniweb.cz/news-cr-nem...-arbitraz/ ).
Elon Musk bude stavět něco, co v zásadě připomíná TVP. Jak vidno,
projekty podobné těm, co vymyslel (či převzal) pan Fresco, se dají
zavést i bez pádu kapitalismu, a co je k nevíře, i bez nastolení
diktatury
(ironie) To určitě ale budou lidé zase nadávat, protože jim "počítač
bude určovat, kdy mohou jet". Asi podobně jako dnes, kdy jim počítač v
podobě semaforu zakazuje jet kdy oni chějí. A nesmíme zapomínat na
proradné totalitářské zácpy na silnicích - i ty přeci lidem řídí život,
berou svobodu, a lidé tak nemohou dojet do cíle přesně kdy oni chtěli
Ano, je tu jeden rozdíl: Musk to platí ze svých prostředků a ne z
rozpočtu státu/města. To ale znamená, že tu bude rovněž jeden rozdíl v
budoucnu: daný systém nejspíš nemusí být zdarma pro lidi (možná tak jako
pilotní projekt, ale mohu se mýlit).
Docela dobrá parodie na náš absurdní
systém byl jeden díl Simpsonů, kde zavedli technologii, která sloužila
lidem, ale výsledkem byla jen ještě větší nouze http://simpsonovi.nikee.net/index.php?video=561
K zamyšlení: kam až sahá svoboda, co je to vlastně ještě svoboda a jak je nám omezena?
Přemýšlel jsem o tom kvůli pozdravům. Je běžné, že se lidé u nás zdraví
ústy (Dobrý den, atd.), případně si podívají ruce. Ale co když to někomu
nevyhovuje? Mě by například mnohem lepší přišel japonský způsob, tj.
prostá úklona. Je to pro mne přijatelnější než mluvit, a hlavně podávat
někomu ruku je nehygienické (šíření nemocí, atd.).
Co ale s tím? Když si každý bude zdravit po svém, bude to nejspíš chaos,
a jak má pak protistrana poznat, co je pozdrav, a zda je slušný či
nikoliv. Měla by společnost akceptovat více druhů pozdravů? Jenže to by v
rámci svobody jedněch znamenalo, aby se ti druzí naučili více forem
komunikace..
Ad mocní páni: často, když se najde nějaký zajímavý projekt, jako třeba
nedávno ona malá vodní elektrárna, objeví se názor, že "mocní to
nedopustí, protože by přišli o své zisky". Víte, tato dedukce má jednu
vadu (a teď souhlasím s AnCapem):
Ona taková malá vodní elektrárna se nedá vyčarovat ze vzduchu -
potřebuje beton, turbínu, atd. To znamená, že proti mocným, jako je ČEZ,
tu budou stát další mocní, kteří mají betonárky, železárny nebo vyrábí
turníny a kabely - protože budou mít zájem co nejvíc lidem prodat když
už ne kompletní řešení, tak alespoň jeho součást https://www.youtube.com/watch?v=UA-llCWO_8w
Čili pak to není souboj "já vs. ČEZ", ale "betonárka vs. ČEZ", a tam už
jde o jinou ligu. My jen podpoříme buď ten ČEZ a nebo tu betonárku
(podobně jako s elektromobily: ČEZ má obrovský zájem na tom, aby všichni
měli elektrická auta, a pohybuji, že by se bál nějaké České rafinérské -
a ani to, že si budete dobíjet auto z FV není překážka: spoustě lidí
prodá ČEZ své FV elektrárny na klíč, a těm ostatním alespoň "svá" auta -
https://archiv.ihned.cz/c1-65626080-skod...-elektrinu ).
Říká se "jestli chtějí válku, mají jí mít". Ale ona se dá vést i beze
zbraní a armády. Dnes možná začíná obchodní válka (USA, Evropa, Čína,
Rusko), ale nemusíte být zrovna stát, abyste se jí mohl účastnit. To je
to "krásné" na dnešním tržním systému.
Pokud se stanete "politikem" a přesvědčíte k určitému chování masu lidí
(protože sám nic neznamenáte), můžete například docela hezky vydírat
firmy: budete požadovat maximální kvalitu, ale zároveň tu nejmenší
možnou cenu.
Tomu nejspíš žádný kapitalista není schopen odolat dlouhodobě (max. za
cenu drancování životního prostředí - což jen znamená, že dříve nebo
později dojde v daném místě domorodcům trpělivost a od zdrojů ho
odstřihnou), ale vás to nemusí zajímat. Trváme si na nízké ceně (protože
náš život není od toho, abychom si museli vše draze platit), ale
zároveň na vysoké kvalitě (protože lidská bytost tu není od toho, aby
konzumovala blafy a šunty jen proto, že je v nějaké "třídě" či
"hierchii" a nemá na něco lepšího).
V momentě, kdy kapitalista poleví s kvalitou nebo zvýší cenu, ukážeme mu
záda a půjdeme ke konkurenci (která se ráda strhá, jen aby získala daný
trh pro sebe - dumpingové ceny nejsou žádnou novinkou, ale často se
očekává, že se podaří lidi zblbnout nebo vyřídit všechnu konkurenci, aby
časem přistoupili na vyšší cenu, která se už výrobci vyplatí - to se
nesmí stát - a navíc, i kdyby zbyla jen jedna firma vyrábějící auta nebo
parfémy, kdo je k přežití potřebuje? Tak budou mít celý trh pro sebe.
No fajn, ale nulový odbyt. Koupit předražené auto jen proto, že jiné na
trhu není, to není tržní, to je nechat se zotročovat. A čím je zboží
jednodušší (potraviny, voda), tím méně hrozí monopol - protože to může
dělat každý i bez knowhow). Prostě, když už jsme v kapitalismu, chovejme
se tedy opravdu tržně.
Co se tedy stane? Kapitalista zkrachuje. Nevadí. Na jeho místo nastoupí
další. A pak další. A jednou možná i samotným kapitalistům dojde, že je
tahle hra, která je likviduje, už nebaví. V tržním prostředí takto musí
soupeřit člověk s člověkem, byť mezi nimi stojí jakási vágní "právnická
osoba".
Protože tu platí "nerovnice" (či spíše nepřímá úměra): čím větší
blahobyt pro kapitalistu (větší příjem/zisk), tím menší blahobyt pro nás
(vyšší výdaje), a obráceně. Nemůžete vyrobit kvalitu za nula, a prodat
ji někomu za nula, ale mít z toho maximální zisk. Pokud chcete zisk,
musíte ty peníze "sebrat" někomu jinému. Tento systém je postaven na
tom, že se hledá jakýsi nesmyslný kompromis v blahobytu spotřebitelů a
prodejců (kolikrát to už ani nejsou výrobci) - nabídka vs. poptávka
určuje cenu (musíte prodat za takové peníze, aby to někdo koupil).
A nefunguje to (v globálu). Na jedné
straně máte bohaté (čím bohatší, tím menší podíl v populaci) a na druhé
straně chudé. Problém je hlavně v tom, že aby mohli bohatí bohatnout,
musí prodávat. Ale chudí už nemají za co si dané zboží koupit
A je logické, aby v systému, kde jde hlavně o zisk a konkurenci, museli
bohatí ze svých peněz dotovat ty chudé (ať už přímo penězi do kapsy a
nebo např. vytvářením pracovních míst či budování infrastruktury), aby
zde byl trh, který by kupoval jejich zboží? Dává vám to jako celek
smysl? Resp. proč tady vlastně tedy vůbec jsou peníze, když váš zájem je
mít jich co nejvíc, ale zároveň potřebujete, aby i ostatní měli peněz
co nejvíc, protože jinak vám je nemá kdo "dát".. V praxi to smysl dává,
protože dané "dotace" většinou provádí stát, který je k tomu danými
firmami "donucen" (například kvůli zaměstnanosti), takže v konečném
důsledku chudá a střední třída dotuje jiné chudé (charita, sociální
dávky, pomoc rozvojovým zemím), aby tito mohli udržovat kapitalismus v
chodu, tedy přesouvat "své" peníze kapitalistům - což je střední a
vysoká třída. Jenže logicky, tímto způsobem se jednou i ona střední
třída vyčerpá
Co je nám do rodiny kapitalisty? Nám jde hlavně o sebe, a kapitalista by
měl dělat to samé. Že se o to snaží skrze kapitalismus, který mu nedává
žádné záruky blahobytu a hrozí mu krach, to už je jeho problém. Ať
výrobu zboží třeba dotuje ze svého, to nás jakožto spotřebitele nemusí
zajímat.
Ano, tento způsob chování může vést, a
nejspíš by i vedl ke kolapsu stávající společnosti, protože by prostě
nikdo nebyl ochoten vyrábět pod náklady, zatímco spotřebitelé by nebyli
ochotni slevit ze svých zásad "zasloužím si to nejlepší". Ale můžeme se
ptát, zda je to horší než setrvávat v současném systému, který vyžaduje,
abychom se chovali podle jeho pravidel nikoliv pro naše co největší
blaho, ale jen a proto, aby systém mohl fungovat dál, což pro většinu z
nás znamená spokojit se sice s relativně zabezpečným světem, ale s
klesající kvalitou nejen výrobků, ale i životního prostředí, což
nevyhnutelně vede na jedné straně k chudobě (vlastnit plný dům
nefunkčních spotřebičů není přeci žádné bohatství) a na straně druhé k
zániku - když už ne druhu, tak jednotlivce určitě; a největší změny se
udály většinou v dobách krize - protože jak se říká "dokud to funguje,
tak se v tom nikdo nešťourá" a jde o to, zda to skutečně funguje, a nebo
se to už jen tváří, že to ještě funguje
Jestli chtějí lidé lásku a mír, musí se zasadit o systém, který ji
umožňuje a podporuje. Do té doby musí lidé "bojovat" s tím, co je. A je
sobecky nesmyslné, aby někdo obětoval svůj blahobyt či snad dokonce svůj
život jen pro jiného (cizího) člověka (byť takových na světě existuje
dost, ale není jich většina) nebo snad pro svého konkurenta (takových je
už absolutní minimum).
Je nesmyslné prosazovat mír a lásku v systému, který je postaven na
konkurenci, soupeření, válčení. Prostě to "nejde". To je jako snažit se k
sobě dostat dva stejně nabité póly magnetu. Pokud se vám to vůbec
podaří, bude to jen za cenu velkého výdeje energiie a stejně to nebude
trvalé (udržitelné), natož aby to platilo všude.
Něco podobného zjednodušeně řečeno a převedeno na aktivitu: pokud budete
chtít něčeho dosáhnout, stejně jako váš oponent, mírová cesta pasivity
vás často v současném systému nikam nedovede. Jeden člověk, co půjde k
volbám a hodí hlas, přehlasuje milion lidí, co chtějí jiné řešení, ale k
volbám nešli (a teď slovo "systém" používám obecně, tedy sem spadá i
demokracie). A pod slovo "volby" spadá i hlasování nohama či peněženkou.
Mírně OT, ale docela zajímavá reklama na kvalitu dnešní umělé
inteligence (která na You Tube doporučuje videa podle vašeho zájmu): https://www.youtube.com/watch?v= SCh55v3lXOc
(odkaz nefunguje na 1 klik kvůli vulgarismům - no znáte, to, M.Rota ).
Je to ale taková zajímavá ukázka, jak moderní svět poráží ten starý. A
když to uznáme v jedné oblasti, nevidím důvod, proč to neuznat i v
oblasti jiné (např. politický systém, ekonomický systém, atd. Porovnejte
to například s televizními reklamami, které vám pouští všechno, co vás
ani nezajímá - protože televize pochopitelně nemá možnost zpětné vazby,
jelikož je to zastaralé médium, podobně jako dřív centrálně plánované
hospodářství v socialismu nemělo, kromě peněz, moc zpětných vazeb,
protože je to, opět, zataralé médium).
Čínské město řídí umělá inteligence. Jaká jsou pro a proti? - Proč to řešíme #199 https://www.youtube.com/watch?v= EnGh9fe8A-E
Je to jen příklad, že nikdo nezavede TVP (dnes v podobě SmartCity,
SmartGrid, atd.) přes noc a tedy by to musel vnucovat lidem jako
diktátor. Prostě postupná změna, nejdřív kapitalismus, pak fúze
kapitalismu a TVP, pak fúze kapitalismu a RBE, a nakonec.. kdo ví..
Ale proč vám to tedy vykládám, když se to zavede samo? To je ten
problém. Ono se to nezavede samo. Stačí, aby dost staromilců sepsalo
petici vládě, že chtějí zůstat v pravěku, protože si myslí, že AI je
zotročení lidstva, a politici, co vidí jen "poliči = % ve volbách", jim
půjdou na ruku.
Ono to paradoxně vypadá, že pokrok se stejně jako v minulosti dřív kvůli válčení dnes bude zavádět hlavně v diktaturách a teprve z nich se to dostane "ven"..
A kdo jste si přečetl onen článek na MobilManii, jste ochoten tohle
všechno odmítnout jen proto, že vám (již zotročené) stádo nakecá, že se
bojí svého zotročení? Skoro to až vypadá, že lidé jsou už tak zblbnutí,
že potenciálního osvoboditele vidí jako svoji hrozbu.
Ano, to riziko tady je. Dokud budou peníze (zisk, moc) motiv, může (a
bude) kvůli nim zneužita i umělá inteligence (stejně jako se to stalo
nožům, jaderné energii, atd.).
Proč proti ní tedy nebrojím? Protože problém není v AI, ale ve spojení
AI a touhy po zisku v současném systému. A paradoxně, použití AI může
udělat mnohem větší průšvih než firma či člověk bez ní (viz. nedávný
skandál Facebooku), a co z toho vyplývá? Naštve to ohromné množství
lidí.. představte si, kdybychom vzali nějaký opravdu černý scénář, kdyby
někdo s pomocí AI vymazal osobní údaje všech lidí, a vynuluoval jim
konta.. přestavte si, nikdo nemá peníze, nefungují platební karty,
nefunguje vlastně nic, protože ani neexistujete, nepřijdou vám sociální
dávky, nejspíš vám pojišťovna nezaplatí léčbu, protože u ní nejste a
nikdy jste nebyl pojištěn.. a to všechno proč? Protože někdo byl naučen
společností, aby chtěl co nejvíc? Tak si to prostě vzal, protože peníze
mají dneska hodnotu.. osobní údaje mají dneska hodnotu..
Jak se říká: když chceš mít něco pořádně, udělej si to sám. Nespoléháme
na to, že nás zítra někdo nakrmí do úst, ale najíme se sami. Proč teda
spoléháme na to, že za nás někdo vybuduje pro nás lepší svět? Vy byste
pro někoho něco budovali? Až na výjimky, které řeknou "ano", mohu říct
jen: no tak vidíte - tak proč by někdo něco (nezištně) budoval pro vás?
A co náboženství? Zneužito jako cokoliv jiného.. podobně v současném
systému bude cokoliv, i TVP, nejspíš zneužito jen ke generování zisku.
Podobně jako se církev vyloupla z náboženství. A četl jsem hezké
přirovnání, pokud "doufat a modlit se = pracovat a zkoumat", pak ano,
věda je užitečné náboženství ve smyslu, že věříte, že dosáhnete úspěchu,
pro který ovšem také musíte něco udělat A pokud vám to přináší útěchu, proč ne.
Většinou se u podobných článků o pokroku implementace AI objeví názory
ve stylu "Orwel by měl radost, nebo Vlády celého světa budují
koncentrační tábor". A co na to říct? Snad jen citát z filmu Císařův
pekař:
"Panenko svatohorská, ty to přece tak nenecháš!“"
"Ale nechá, když my to tak necháme."
A mnozí by mohli namítnout: ale my proti tomu něco děláme, nebo
protestujeme. Na to lze odpovědět: a kde máte výsledek? Nikde.. takže
protestujete a děláte to špatně..
Je jedno, jestli tomu budeme říkat plánované zastarávání, ku**ítka,
šizení materiálu, a nebo naopak vyrobení co nejkvalitnějšího produktu,
ovšem s přihlédnutím ke kupní síle dané části trhu, tedy pracovat s
omezením daném cenou (podobně jako školní jídelny nevaří často blafy
proto, že chtějí otrávit děti nebo aby se k nim častěji vracely, ale
protože mají omezený rozpočet na porci). Výsledek je tentýž - plýtvání
zdroji, produkování ohromného množství odpadu, tedy v souhrnu: devastace
životního prostředí. A nejde o zvířata a stromečky, protože i my v něm
žijeme.
ad tiskárny: a kde je má svobodná
volba si sám určit, jestli budu tisknout sice s o 10-20% horší kvalitou
tisku nebo si nechám vytéct "vyčištěný" inkoust na stůl, ale budu za to
tisknout 3x tak dlouho? Není. Software od výrobce mi prostě zakáže
tiskárnu dál používat (někdy pomůže reset přes tovární menu - to se ale
dozvíte jen na netu a ne v příručce od výrobce, někdy vůbec ne). A
protože servis se nevyplatí, vyhodí se tiskárna (zdroje) a koupí se
nová. A nejde o slova. Můžu 100x říct, že nenávidím kapitalismus, ale
pokud pak tiskárnu vyhodím a koupím si novou, protože "nechci řešit
opravu a tisknout potřebuji", v podstatě jsem tím pošlapal to, co jsem
řekl, protože ho podporuji - to, že to někdy jinak nejde, by měla být
jen motivace snažit se přijít na to, jak by to šlo
Je totiž jedno, že ty zdroje ničíme "jinde". Na celosvětovém trhu budou
prostě chybět a tak se seberou zase jinde.. jenže ten deficit to
nesníží, a tak bude zase chybět tam a proto se doveze zase odjinud.
Zkrátka, kdo se nemůže bránit, tomu se zdroje seberou (ať už válkou nebo
obchodem a korupcí). A dokážeme se bránit? Malá pidi zemička bez
přístupu k většině zdrojů?
A je častý mýtus, že RBE, tedy
ekonomika založená na zdrojích, tedy v souladu s přírodou a jejími
zákony a zdroji, je nutně komunismus bez peněz. I kapitalismus může být
RBE (i pokud třeba zdroje budou za nějaké kredity), kdyby se trh choval
skutečně jako trh a ne jako blbé stádo. Je v sobeckém zájmu každého
člověka přežít? No ale proč se tak na trhu nechováme? Proč naše činnosti
vedou ke zničení našeho životního prostředí, tedy k přesnému opaku? Pořád na netu čtu jen Kapitalismus vs. RBE, jenže my potřebujeme pro začátek fúzi, tedy Kapitalismus+RBE.
a musím říct: Jen tak dál chlapci Až budou "ukradené" peníze konečně lidem chybět, tak se snad rozhoupou k nějaké aktivitě. Protože zatím se jako celkem chováme:
A že miliardáři peníze vrací do oběhu? Ano, to je pravda. Jenže to má
jeden háček. Nám nejde o to, že peníze obíhají mezi bohatými a chudými.
Nám jde o transfer zdrojů a majetku (movitého i nemovitého). Peníze
nejsou důležité samy o sobě, důležité je, co si za ně můžete koupit (to
jim dává hodnotu).
Protože k čemu nám bude, že se peníze vrátí k chudým, když někde ve
vzdálené budoucnosti se může dost dobře stát, že zdroje budou vyčerpány,
a "všechen" majetek bude v rukou jen pár % lidstva? K čemu pak bude
tomu zbytku, že má na účtech nějaká imaginární čísla nebo potištěné
papírky (podobně jako se někde dřív obchodovalo s kameny ležícími i na
dně řeky, protože se loď, co převážela platbu, potopila a stavělo se jen
na víře, že tam ten kámen je a že má nějakou cenu - http://www.mingeo.wz.cz/geostezka/geoZaj...penize.htm a https://www.scienceworld.cz/clovek/svet-...enez-1325/ )?
A hlavně, kde bude soběstačnost lidí, o které tak básní všichni ostatní
(že až dojdou peníze, tak si prostě začneme zase dělat všechno sami)?
Kde vezmou ještě nějaké zdroje (půdu, nezávadnou vodu, kvalitní vzduch),
aby mohli opravdu být samostatní?
Možná, že FV panely nejsou vhodné pro velké elektrárny (kvůli klesání
výkonu), ale pro jednotlivé domy vhodné jsou i po "konci životnosti",
protože ať už panel vyrábí 100%, 90% nebo 65%, stále je to energie
"zdarma" a "bez emisí".
Což vyvolává otázku: stačí světová produkce například na to, aby každý
člověk dostal FV panel(y) a průmysl pak vyráběl ekektřinu jinak (vodní
elektrárny, větrné, geotermální, přílivové)?
Když pomineme rok 2006 a 2007, posledních 10 let prožívá FV velký boom.
Přibližně dokážeme nyní výrábět ročně panely o výkonu 100.000 MWp
(Wp=výkon při ideálním jasu). Tedy to vychází na 100 miliard Wattů. Čili
pro každého člověka by se ročně dalo vyrobit cca. 13W. Pokud bychom
vzali, že taková průměrná malá domácí elektrárna by měla 1kWp, aby
pokryla základní spotřebu, naplnit celousvětovou poptávku by trvalo cca.
77 let. Když tedy vezmeme v potaz, že by nikdo doma panely neměl a
všichni je chtěli, a nezvyšovala se jejich produkce. A pokud je
životnost panelů cca. těch 50 let, nevidím to zrovna černě.
Paradoxně, chudé části světa jsou na tom mnohdy lépe než civilizovaní
lidé. Protože zde často není přístup k elektřině, a nebo je drahá
(stejně jako jiné zdroje), a různé organizace se snaží, aby třeba lidé
nekáceli lesy a jejich pálením (kvůli vaření) nezvyšovali obsah CO2.
Zatímco my, vrchol civilizace, platíme jako mourovatí za elektřinu či
plyn, a zvlášť v létě, kdy bychom mohli vařit venku zdarma, musíme pak
ještě platit další peníze za klimatizaci, která odvede z domu teplo od
vaření. Připadá vám to logické či snad inteligentní?
Nedávno jsem se bavil s jednou paní, co má děti, o tom, jak "jde
současný svět do zádele" (spíš než já mluvila ona), a protože má děti,
došlo třeba i na téma mobilních telefonů:
Já nemám nic proti tomu, aby děti měly telefon. Když jsem já chodil na
ZŠ, tak ještě nebyly moc dostupné, ale na střední škole jsem si ho někdy
v polovině pořídil (byť bazarový). Hodí se na spoustu věcí, když se
potřebujete třeba domluvit na odvozu, nebo zjistit co se bralo v den,
kdy jste byl nemocný.
Problém je spíš jiný. Dětem se dnes pořizují mobily, a drahé mobily,
třeba jako motivace za vysvědčení, což prý děti "motivuje" ne se
vzdělávat kvůli sobě, ale aby "prolezly" a dostaly mobil. Takže vlastně
účel školy se degradoval ze vzdělávání na nějakou soutěž, či snad trest,
a dítě je odměněno prostě za to, že si daným zařízením projde. A odměna
to není ledajaká - šlo až o částky dosahující 30 tisíc. A jedno z dětí
prý daný smartphone prostě ztratilo.
Já netvrdím, že se to tak děje všude.
Jsou to beztak zatím jen výjimky. Ale to se může snadno změnit. Ostatně,
nic, ani to zlé ani to dobré, se neobjevilo ze dne na den po celém
světě. Někdo s tím začal a ostatní to postupně přebírají. I obezita byl u
nás před pár dekádami spíš jen problém k "pobavení" (vidíte, jak jsou
ti Američani vyžraní?). No, dnes se tomu už málokdo směje, protože to je
najednou velký společenský, zdravotní i finanční problém (vidíte, jak
je polovina Čechů vyžraná?)..
Neřeším teď, že si toho děti neváží. To není rozhodující. Přístup není o
tom, že si něco musíme zasloužit nebo se tomu klanět. Potřebujeme žít a
ne se bát na něco sáhnout. Potřebujeme ale k tomu udržitelný přístup.
Tady se totiž nekupují mobily kvůli komunikaci, ale často kvůli
sociálnímu konstruktu. Budujeme v dětech návyky, že kdo má drahé věci,
tak je vážený a lepší než ti, co je nemají, a že tedy nezáleží moc na
tom, kdo jaký je, ale kolik má peněz, a pokud si vás někdo neváží, je
řešení prostě kupovat a kupovat, mít drahé věci, dávat je na oddiv.. a
to se ještě bavíme o legálním získávání majetku (byť, ten kdo krade, to
často nedělá proto, aby se tím chlubil).
Pokud je problém šikina, tak by bylo
mnohem efektivnější, pokud máte skutečně důkazy (děti si mohou vymýšlet,
ale to je dané výchovou - pokud vám dítě nikdy nelhalo, proč by mělo
teď?), než to "řešit" nákupem drahých věcí - to může jít do nekonečna, a
někdy ani nemusí fungovat - a levnější stěžovat si u učitelů, u vedení
školy, a nejlépe ne někde v kanceláři, ale před ostatními učiteli či
dokonce před rodiči nebo žáky. Pokud to nepomůže, podejte na školu
stížnost ke školní inspekci, trestní oznámení, dejte záležitost do
médií.. ukažte odpovědným lidem (zde učitelům), že když se problémy
neřeší, přibydou jim další. Vaše povinnost není brát ohledy na reputaci
školy, váženost ředitele či snad chudáky učitele, že berou malé platy,
děti je buzerují a proto na děti kašlou. To je jejich problém, který by
oni měli řešit (v nejhorším s tím seknout, ať si problém uvědomí a
vyřeší společnost sama). A může je k řešení dostatečně nakopnout to, že
jim nedáte pokoj a spolu s dalšími rodiči jim budete dělat neustále
další a další problémy navíc. Nevidím důvod, proč by neschopnost
zaměstanců školy vést řádně výuku mělo odnést vaše dítě šikanou od
ostatních dětí a proč byste vy měli vynakládat svůj čas a energii řešit
to za učitele.. http://www.sikana.org/clanky_soubory/sikana.html
- od toho tu máme policii, kterou platíme ze svých daní, a neexistuje
žádné "to si jen děti hrají" - pošlapat zdraví, majetek, důstojnost,
atd. vašeho dítěte přeci není něco, nad čím byste měli mávnout rukou. I
kdyby všechny případy policie odložila, není na škodu se spojit s
ostatními rodiči, a bombardovat školu dalšími a dalšími. Uvidíme, jak
dlouho to policie nebo škola vydrží. Máme stát, tak si nestěžujme, že
nefunguje, ale využívejme jeho prostředky: http://www.mvcr.cz/clanek/zaloba-na-ochr...rganu.aspx
Pokud by každý využíval institut žaloby vždy, kdy má na něj právo, tak
ano, z toho by se náš soudní systém spolu s policií a dalšími orgány
nejspíš pokakal.. ale alespoň by třeba někomu došlo, že je třeba věci
řešit (jinak) http://www.policie.cz/clanek/preventivni...ikana.aspx
Hádejte, proč já svou maminku do domova nedám? Mám dva důvody.. za prvé:
byl jsem se podívat do několika domovů i LDN. Tam bych nechtěl žít ani
den. A za druhé: mám maminčin důchod nacpat cizím lidem nebo státu?
Je to jen aplikace inteligentní sobeckosti do praxe (osobně jsem si to nazval "program Opečovávej svého důchodce"),
a světe se div se, přináší užitek i ostatním. Na podobné teorii je
postaven i kapitalismus, jenže tu položila postupující lidská hloupost
(sobeckost zůstala, inteligence se vytratila - resp. nestihla držet krok
s postupující globalizací, propojeností světa a nástupem technologií: Objem inteligence ve vesmíru je konstantní, jen lidí je stále víc ). V podstatě nejde o motivy nebo jak to nazveme, ale jaký to má výstup (důsledek, účinek).
Pracovní vytížení jako důvod: ano, rozumím tomu, protože i moje babička
takto dožila v domově a LDN (bohužel vyžadovala později kvůli mozkové
mrtvici celodenní péči), jelikož pracovní povinnosti nám prostě
neumožňovaly být u ní 24 hodin denně (ne, že bychom se nemohli uskromnit
- nic nám nebrání pracovat jen 4 hodiny denně, žít ze sociální podpory a
trávit u ní všechen volný čas, a veškeré peníze, které nám zbydou,
investovat do ní, ale nepovažuji toto za přístup hodný 21.století a
našeho technologického pokroku).
A tomu bych se po zkušenosti chtěl rovněž vyhnout. Pokud jsou pracovní
povinnosti překážkou, kterou systém klade mezi mě a mou rodinu, tak
prostě seknu s prací, jakmile to bude možné (a vzhledem k věku maminky
mám nejvyšší čas). Po skandálech s ošetřovatelkami/ošetřovateli nevěřím
žádnému zařízení, že by se o maminku postarali lépe, než já.
Princip koliktivní viny a hranice negativního návratu (to, že se třeba
teď supermarkety zavázaly, že nebudou - do pár let - už odebírat vejce z
klecových chovů už nehraje roli, metál jim za to nedám, já mám už lepší
zdroj vajec, za chvíli svůj, tak i kdyby supermarkety udělali cokoliv,
mě neprodají).
Můžete namítnout, co já, jakožto bezdětný, mám co kecat ostatním do
výchovy dětí. Jakým právem? Právem toho, který bude žít ve světě, který
vaše děti budou řídit
Včera se přehnala nad námi solidní průtrž, až to pomalu nebraly okapy.
Po 10 minutách bylo po všem, ale hurá, mám konečně zalito a naplněny
všechny sudy. Při pohledu na ty přívaly vody jsem si vzpomněl na:
Ale opět, není to můj problém (zatím). Pro mě je déšť požehnání. To, že
někde ničí blbě postavenou infrastrukturu a podílí se na tom i
nekvalitní správa půdy, která vodu nejen že nezadrží, ale ještě se k ní
přidá, si musí lidé řešit sami. Jestli jsme na vině my, tak nám nakopat,
abychom se konečně probudili..
Buď mohou nadávat, jaká jsem já nesoucitná svině, a proklínat mě, nebo
mě jít třeba ukamenovat, ale v tom případě nevím, jak jim to pomůže, a
nebo konečně začít věci řešit tak, aby se jim zvýšil blahobyt.. a není
to problém jen Ankary, vyplavených a zničených obcí jsme v poslední době
měli dost.
A pak se divíte, proč nejsou peníze za lepší zdravotnictví nebo platy
učitelů? Nejen solární baroni totiž odčerpávají tyto peníze. Škody sice
často zaplatí pojišťovny, ty vykryjí zajišťovny, ale ty peníze tam
stejně nakonec nacpali sami lidé, pokud už škody neplatí přímo obce nebo
stát z daní. A co je horší: ty zdroje, které jsme takto spláchnuli, nám
už nejspíš nikdo nevrátí - nehledě na to, že si představuji blahobyt
jinak než být někde v evakuačním centru a nebo řešit uprostřed noci, kde
mi uplávává televize, fotoalbum s fotkami mrtvého dědečka a nebo kde se
mi topí zvířata..
Docela trefný komentář o tom, jak za socialismu byly všude fronty. Tý jo, já nevěděl, že jsme stále v socialismu Když jedeme nakupovat do rychnovského Kauflandu, tak jednou byl rekord asi 15 minut ve frontě u pokladny A pochopitelně, byla otevřena jen půlka pokladen (asi byly fronty přes délku budovy ještě moc krátké).
Ale pravda, také nechápu, jak se někomu po té době může stýskat..
nicméně, je to trefné trochu v tom, že životospráva mnohých lidí (nejen)
za kapitalismu také není zrovna něco, čím bychom se měli chlubit
Problém lidí, kteří odmítají nové myšlenky je vlastně asi jen jeden:
jakmile se totiž nová myšlenka dostane mezi lidi, nestačí jí jen
odmítnout po té, co jsem si jí přečetl, abych "vyhrál". Protože se totiž
může dost dobře stát, že si jí přečetl někdo další a přijal ji za svou
(nebo alespoň z části - to se často stává, když se nová myšlenka přijímá
inteligentně - rozcupuje se a snažíme se dokázat, že nefunguje a často
se to obrátí proti nám ).
Tedy, v tuto chvíli už "nebojuje" svým postojem jen proti člověku, který
myšlenku vymyslel. Už bojuje i proti "naočkovaným" lidem, co podle ní
žijí. A to nemůže dělat pasivně. Protože tito "osvícení" lidé tu
myšlenku šíří dál, a tam se opět setkávají se stejným přístupem - část
odmítne, část přijme.
A jednou se prostě zástupy těch, co jí odmítli musí setkat se zástupy
těch, co jí přijmuli. Pokud je myšlenka špatná, měl by každý být schopen
ostatním lidem to vysvětlit a ti by se jí měli sami vzdát. Pokud je ale
dobrá, a přesto s ní nesouhlasí, co může asi tak dělat? Kopat kolem
sebe, jenže ani to nepomůže, protože se počet lidí, co s ním nebudou
souhlasit, bude jen zvyšovat..
Pokud chcete zabránit nějaké myšlence, musíte se sám stát aktivistou.
Pokud nesouhlasíte s TVP, není problém, pokud budete také třeba dělat
přednášky.
Položte si otázku: proč mnoha lidem přijde RBE nebo TVP atraktivní?
Nebo, když už to musí být, i ten komunismus? Můžete vyrukovat s tím, že
kapitalismus je nutný, že se musíme okrádat a zabíjet, protože bez
toho.. bychom umřeli (jako lidstvo). Na některé to jistě zabírá. Ale co
ti ostatní?
Nasadíte lepší argumenty (což od vás vyžaduje studium) a nebo začnete zase jen kopat kolem sebe a plivat jedy? A co myslíte, když se podíváte kolem sebe, pomáhá to? Stačí se podívat na volební výsledky KSČM skoro 30 let po revoluci..
Ale já chápu, že to je těžké
Drtivá většina lidí jsou staromilci (a já se za ně počítám také), takže
ať už na ně budete útočit argumenty a nebo nadávkami, stejně to s nimi
nehne.. dokud jim samým se to nebude nějakým způsobem zamlouvat.
..aneb co je a co není GMO.. jak to souvisí s kapitalismem? S ním přímo
ne, ale se způsobem myšlení: co je a co není kapitalismus? A není to
spíš tak, že všechno je mix všeho? A nebo B?
Nevědomost je jed (odkaz do videa viz.výše): https://youtu.be/OiRscFC2CFA?t=479
ale to není jen o greenpeace a rýži. Když někdo nic neví, a toho
"někdo" jsou davy, je snadné něco nakecat, oni tomu budou věřit a podle
toho se chovat. A upřímně, jsme proti tomu imunní? Když se sám podívám
na to, čemu všemu jsem v životě věřil a co se následně ukázalo jako
blbost..
Já jsem pro GMO, ale jsem třeba proti Monsantu resp. spíš hlavně jeho
agresivní politice*. Můžete hádat proč.. byť argumenty v tomto
zvědárském videu dávají smysl, a ani se nedivím, proč ani trochu nepadly
v dokumentu, který Monsanto kritizoval (nehodily by se do krámu). A
mimochodem, ono ani nelze moc dobře říkat "zlé americké Monsanto",
protože ho už před pár lety koupil německý Bayer
*) Sám sebe se snažím přesvědčit, že v
bezpeněžní ekonomice by Monsanto byla dost užitečná společnost pro
lidstvo s tím svým know-how o GMO, pokud by byly tyto plodiny, i kdyby
třeba jen zpočátku, potřeba
Já bych jen podotkl, že (si myslím, že) zlatá rýže je stejný "nesmysl"
jako vejce obohacovaná o omega3. Nedostatek omega3 signalizuje, že v
první řadě špatně jíme. Takže je jednodušší změnit jídelníček než
vytvářet náplast na problém. Je zajímavé, že v bohatém světě lidé
problémy s vitamínem A nemají, a to zlatou rýži nejedí. Takže, v čem je
skutečně zakopaný pes nedostatku vitamínu A v Asii? Zlatá rýže je řešení
symptomu, nikoliv skutečného problému (příčiny).
Jde hlavně o chudé
obyvatele tropických zemí, jejichž strava bývá poměrně jednotvárná.
Velkou část potravy tvoří rýže. Loupaná bílá rýže (neloupaná, "hnědá" se
hůře skladuje) neobsahuje látky nutné pro vytvoření vitamínu A v
lidském těle.
Zrovna nedávno byl docela "hezký" skandál s klecovými chovy (i když,
skandál, taková realita se ukazuje už nevím jak dlouho), a i kdybych
naprosto pustil z hlavy cokoliv o humánosti, vážně byste si koupili a
hlavně snědli vejce od nemocné slepice? Pokud ano, proč nemůžeme jíst
maso nemocných krav? Myslíte, že virus bude mít problém nakazit vejce
uvnitř slepice?
A hlavně, při všech těch odhaleních, v čem všem jsou pesticidy, máme
ještě věřit čemukoliv, co je na pultech obchodů, že to je zdravotně
nezávadné? Ona námitka ve stylu "to bych už nemohl jíst nic" není na
místě: jíme v první řadě proto, abychom zdravě žili. Pokud nás jídlo
"zabíjí", tak už můžeme rovnou spáchat sebevraždu a vyjde nás to levněji
Jeden by se mohl ptát, co vlastně může ještě jíst? Možná chleba a víno? U
nás se nic asi brzy skoro pěstovat nebude a pokud ano, nikdo to nechce
odebírat, často se falšuje etiketa (viz. "české" jahody a med), takže se
spoléháme na dovoz. Čína a Polsko, to jsou stálice českého nebe.
K tomu bych jen podotkl, že je to sice průšvih, ale zase netřeba
pesticidy jako takové vydávat za dílo ďábla. Nemohu teď zrovna dohledat
zdroj, ale kdysi jsem četl, že třeba brambory samy se brání škůdcům
přírodními látkami podobnými pesticidům.
Když o tomto před lety mluvili lidé okolo TVP, šlo pochopitelně o
komunisty a Marxisty, Utopisty, snílky, lidi odtržené od reality,
blázny..
Zde opravdu nehraje roli, že to třeba
křičí jen minorita na internetu. Může volit? Chodí nakupovat? Může šířit
své myšlenky? Tak se s ní prostě musí počítat..
Jestli vám to připadá jako futurismus,
zkuste se zamyslet, kdy jste začali vnímat segwaye nebo hooverboardy
nikoliv jako z říše scifi, ale už jen jako běžnou otravnou věc, podobně
jako cyklisty? A o tom to je právě je. Před 50 lety, možná ještě kratší
dobou, o takových věcech pomalu neuvažovaly ani scifi filmy, a pro nás
je to dnes běžné jako toaletní papír. Ještě v roce 1995 pomalu nikdo
nevěděl, co je to DVD, a v roce 2005 už nikoho lesklé kulaté disky ani
nevzrušovaly..
Ale..!
Když o tom uvažuje kapitalismus, je to samozřejmě naprosto v pořádku (v
horším případě se ještě najde pár lidí, co tomu nevěří a označí to za
ani ne tak utopii jako za neekonomické, aby to vypadalo vzdělaně
Vzpomínám si, že v době, kdy se objevil "první" (spíš již mediálně
zajímavý) Maglev, tak to byl jen "bláznivý sen, který se ekonomicky
nevyplatí".. a dnes? https://cs.wikipedia.org/wiki/Maglev Ano, v Německu se finančně nepovedl, ale ekonomicky je to bomba - viz. spotřeba energie )
Ale kdo ví, třeba se za 30 let ukáže, že to byla slepá větev vývoje..
stejně jako se stále řešilo, co s koňským trusem při zvyšujících se
požadavcích na dopravu, a nakonec koně zmizeli skoro úplně.
My dnes řešíme co se smogem a zácpami, a problém se možná nakonec vyřeší "sám":
ad k videu Doprava budoucnosti z odkazovaného článku aneb Sdílená ekonomika:
Ta hezká animace o policejní honičce představuje dobrý příklad dilema
Přístup vs. Vlastnictví. Položme si otázku: který z těchto přístupů je
výhodnější? Pokud si myslíte, že současný, tj. soukromé vlastnictví, pak
nevím, jak jste na to přišel.
Video totiž svým způsobem neukazuje, navzdory mýtům, že sdílená
ekonomika znamená, že kdokoliv k vám přijde domů, tak mu musíte dát
všechno. Ale právě naopak: sdílená ekonomika je o tom, že vy si berete
co potřebujete z... řekněme kolektivního vlastnictví. Řešit tuto situaci
soukromým vlastnictvím by k ničemu nevedlo. Buď byste sice třeba
vlastnil auto, motorku, segway, a bůhvíco, ale měl byste to doma v
garáži, tedy k ničemu (protože byste byl zrovna v jiném městě). Nebo
byste to naložil do auta a musel to sebou tahat všude. Hodně štěstí v
pěších zónách (tam bude doslova vlastnictví těžkým břemenem).
Můžete namítnout, že půjčovny jsou za poplatek. S tím ale já přeci problém nemám
"You gotta share, you gotta care" - pokud zatím nedokážeme "care", není
vůbec špatné začít alespoň s tím "share", a jestli k tomu potřebujete
ty peníze, tak pro mne za mne. Už jen to, že připustíte, že sdílení je
výhodnější (i kdyby zatím jen v určitých oblastech) než vlastnictví, je
pokrok.
A nemusíme chodit jen do budoucnosti. Víte, kde všude dnes funguje
"sdílená ekonomika"? Autostop, MHD, vlaky, letecká doprava, využívání
silnic motoristy, nádražní budovy, budovy úřadů, veřejné parky, lázně,
aquaparky, zdravotnictví, školství.. zvláštní, že to jde, že? Stačí jen
přestat mumlat cosi o komouších.
Nebo si snad připadáte jako komunista, když si jdete třeba půjčit auto,
nářadí a nebo, pokud to neděláte, možná jste kdysi ještě chodil na filmy
do VHS půjčoven? A moderní přírůstek je Uber. Možná mi nevěříte, ale to
je prostě jen váš blok - že pro vás sdílená ekonomika neznamená nic víc
než gulagy na Sibiři Je to zase jen krok ke společnosti typu TVP.
Uznejte, že je pro vás třeba výhodnější sdílet jednu kontejnerovou loď,
která přepraví zboží pro tisíce lidí současně, než kdyby si měl každý
koupit (nebo i jen pronajmout) svou vlastní loď, najmout svého kapitána,
posádku, obchodníky.. Ne, já si opravdu nepletu kapitalismus s
komunismem.
Prakticky totiž to jediné, v čem se TVP může z pohledu vlastnictví lišit
od dnešní doby, je nejspíš tak max. vlastnictví auta. Protože větší
nářadí je výhodnější si půjčovat už dnes, vlastnictví (přístup k) domu
by stejně zůstal zachován (víte proč? protože v opačném případě by se
lidé vzbouřili, jak prosté), a většina služeb se zajišťuje hromadně už
dnes. Co jiného to je než sdílení?
Představovat si všechno pod nějakým záhadným pojmem "kokoušká ekonomika"
je setsakra omezený pohled. A i to auto by nebylo nutné nikomu brát
násilím. Třeba já teď mám po 10 letech vlastnictví auta první větší
problém a to je netěsnost oleje. Musím s tím běhat po servisech, protože
nevědí, co s tím. Stojí mě to čas i peníze. Kdyby existoval svět, kde
bych nemusel jezdit do práce, což je v podstatě hlavní důvod, proč mám
auto, zbavil bych se ho hned a nemusel by mi to kdokoliv nařizovat. Aby
pak nebyly noviny plné inzerátů, podobně jako dnes: "daruji 30 tun země
po výkopu za odvoz" - takovou cenu má vlastnictví věci, která je vám k
ničemu
Kapitalismus? Komunismus? A nebo prostě jen přirozený vývoj?
Ono to jde i bez diktatury.. jen nám nepřijde, jako že by probíhala
nějaká společenská změna. Může to být ale popud k zavedení autonomních
vozidel (vyřeší se tím díra na trhu). Pokud ale se prosadí, jakou záruku
mají ti řidiči, co teď jezdí, že nebudou nahrazeni také? Resp. jaký
smysl by mělo vidět, že 10 tisíc aut bez řidičů jezdí třeba skvěle,
nechce platit mzdu, atd., a přitom si udržovat armádu lidí za volantem?
Zvyšování mezd řidičů je jistě možné řešení, ale na ty mzdy si bude
muset firma vydělat, a to jde buď efektivnějším hospodařením a nebo
zdražením svých výrobků.
(stejně osobně považuji autonomní auta za zbytečně složitá: jen tím
počítačům přiděláváme práci: mnohem efektivnější by spíš byly vlaky na
delší vzdálenosti a místní kolejová či potrubní doprava, a AI auta jen
tam, kam skutečně koleje nevedou. Tedy AI auta ano, ale spíš než
neustále zlepšovat jejich schopnost jezdit na současných silnicích by
bylo lepší přestavět samotné silnice, aby se na nich stroje lépe
vyznaly).
Mimochodem, trochu mi to připomnělo článek v jednom TV magazínu o
zavádění telefonů v Praze, kde psali o tom, jak si poslíčci mysleli, že
jejich práce je v bezpečí. Je přeci nějaký ten "telefon" nemůže
nahradit. A za pár let bylo vymalováno.
Tady se dostali ke slovu ti, kteří tvrdí, že pokrok sice lidi propustil,
ale vytvořil nová pracovní místa. V tomto případě šlo o vznik profese
"spojovatelky". Ovšem, jak víme, stejnou práci jako hromada poslíčků
stihne vyřídit jedna spojovatelka a v době automatických ústředen přišla
o práci i ona. Co dělá teď nevím, nejspíš nějakou užitečnou práci, ale
pokud jen pracuje někde a "dělá že dělá" jen aby si vydělala, je to
trochu komické
Mimochodem, my (jakožto Evropa) chceme vést obrannou "válku" proti
Islámu? Nebo vůbec proti někomu? Zakázané pásmo, bezletová zóna.. papír
snese všechno To jsou ty naše zákony v praxi. Proti fyzickému jevu jaksi nepomáhají..
Zkuste si popřemýšlet nejen nad sdělením videa (tj. nad jeho obsahem), ale také nad úmysly autora (tj. nad formou videa):
Snaží se nám video říct, že ekonomické zájmy mají přednost před
ekologickými, a nebo poukazuje na to, že z ekologie se stal zase jen
další byznys? Upozorňuje první část, že když se zaměřujete na děti, je
váš cíl je zmanipulovat (ať už jde o prodej výrobků a nebo o nastolení
nějakého režimu) a tedy je být na pozoru, nebo video zesměšňuje snahy
vzdělávat hlavně děti jakožto zatím neindoktrinovanou generaci, protože
přeci my (dospělí) víme všechno nejlépe, a jako argument používá jen
stále omílané "takto se to dělalo dřív a bylo to špatně, takže to musí
být špatně i teď"? Propaguje myšlení v dualismech a nebo před nimi
varuje? Odmítá globální oteplování a nebo jen varuje před rizikem
akceptace totality z nevědomosti a hlouposti?
Pokud jde o mýtus tání ledovců, můžete věřit tomu, že jde o propagandu NASA, a nebo si udělat názor sami:
Pochopitelně, samotná fakta ještě nemusí být zfalšovaná. Ale jde o to,
co se na základě nich děje a jaký účel se vlastně sleduje. Je
pochopitelné, že například firma, která se živí prodejem výrobků,
kterými ničí ozónovou vrstvu bude zpochybňovat cokoliv, co bude dávat
její výrobky do souvislosti s tím, pokud už ne přímo daný úbytek ozónu
jako takový, a spíš než svého tiskového mluvčího k tomu použije
diskutéry na netu, protože korporacím a vládám, nebo mainstreamu přeci
nikdo nevěří, ale co řekne naprosto neznámý "člověk" na druhém konci
kabelu je svaté.
Stejně tak je ale pochopitelné, že strachu z globálního oteplování se
mohou chytnout různí lidé či firmy, kteří si na "řešení" tohoto problému
vybudují kariéru, moc, vydělají na tom spousty peněz (nevzpomínáte na
Y2K "problém"? https://cs.wikipedia.org/wiki/Probl%C3%A9m_roku_2000
). Pak je jasné, že i kdyby problém skutečně existoval, je už tím pádem
v očích spousty lidí diskreditován a tito pak přestávají věřit tomu, že
vůbec nějaký problém je a tím pádem ho odmítají řešit, či jdou ještě
proti tomu (což se zase hodí naopak jiným firmám, které díky tomu nemusí
investovat například do šetrnějších technologií). Tak či tak, vina
stále padá jen na naši hlavu.. neznalost neomlouvá.
Otázkou spíš je, co kdyby jsme se všichni shodli, že to je jen
konspirace, vykašlali se na to, a ono to pak skutečně přišlo? Určitě by
to nebyl konec světa, ale minimálně pár týdnů by to nemilé bylo (než by
se všechno vyměnilo a pak než by se odstranily škody). Naštěstí, na
rozdíl od počítačového problému si problému s klimatem nebo uprchlíky
můžete všimnou sami i při běžné procházce venku. Pak jde o to, zda
uvěříte někomu, kdo za to může (armáda USA, židozednáři, Slunce, ufoni,
erupce plynu a světlo lámající se z Venuše, meteorologický balón ) a nebo si o tom zjistíte něco sami..
Mimochodem, dva hezké komentáře o článku "brambory bez pesticidů nejdou":
A) Nechápem, na našej záhrade sme nikdy nepoužívali postreky a vždy sa nám urodia krásne a chutné zemiaky.
B) To bude tím, že vaše zahrada není 100ha lán
Pokud je A pravdivé (a podle svých zkušeností nemám důvod tomu nevěřit),
pak B popisuje problém. Pokud brambory vyrostou na zahrádce bez
pesticidů, ale na 100ha lánu je potřebujete, tak prostě zrušíme lány a
budeme pěstovat brambory na zahrádkách (jen jich třeba dáme 100 pater
nad sebe). A že by se tam nevešel "kombajn"? Koho zajímá takový
mastodont? Ani mobily přeci nemáme s podvozkem Na malou plochu patří malí roboti.
Mandelinku žerou např.: bažant, koroptev, křepelka, ropuchy, z brouků
třeba střevlíci - v přírodě jich bohužel rapidně ubylo :-(
To bohužel ne, nevím, jak bych udržel bažanta na bramborovém poli. Ono
dnes vidět podobné ptáky je docela vzácnost, holt všechny meze zorány,
remízky vykáceny, křoví vypáleno.
No ale to souvisi s hospodarenim zemedelcu - oni to podelali, oni to musi napravit.
Je správné někomu platit dotace za to, že nehospodaří s pesticidy a ty
mu déšť nesplachuje do zdrojů pitné vody pro ostatní lidi, a tedy má
díky zničené půdě (na které se ovšem podílel, aby konkurenčně obstál na
trhu) třeba poloviční výnosy?
To je zajímavé. Není to spíš výkupné, kdy někomu platíte výpalné za to, aby vám neškodil
No, asi takhle. Buď můžeme brečet, že nás roboti časem vyhodí z práce
(pokud se osvědčí při nedostatku pracovníků, proč by se neosvědčili i na
jejich místě?), a oslavovat tržní systém s nutností pracovat, a nebo
vzít roboty jako něco, co nám práci usnadní nebo ji zastane místo nás, a
ať už budeme mít tržní systém nebo ne, osvobodit se od nutnosti
pracovat?
A ano, i toto je "komunismus", či spíše sdílená ekonomika - roboty firma
nevlastní, ale pronájímá si je (získává k nim přístup) pouze, pokud je
potřebuje.
(spíš bych se zeptal: a kdyby bylo třeba, dokázali byste lidskou práci nahradit stroji?)
S tímto asi Marx nepočítal
Ale ono je to celkem jedno. I nedostatek pracovníků urychlí robotizaci
(a nebo zpomalí ekonomiku). Jak je vidět, spotřeba (a tedy i výroba)
zrychluje takovým tempem, že když už se seženou lidi do primární výroby,
chybí jinde (každý nová firma či kancelář spotřebovává zdroje, od
kancelářských potřeb po nátěry zdí, a to znamená nárůst logistiky v
každém odvětví).
Otázka je, jestli to jen neukazuje, že "nekonečný růst" (HDP či ekonomiky) prostě není možný
a je možná dobře, že jsme narazili na strop díky nedostatku lidí než díky nedostatku nezničené planety.
Všiměnte si, že "hrozí" nějaké pokuty. Peníze? Muhehe.. bílá čára není zeď
Proč to ti lidé dělají? Protože jsou zlí? Ne, protože se na tom dá
vydělat, a dneska jde především o zisk. Podobně jako kauza Metanol. Ta
navíc ukazuje, že je fuk, že 99% podnikatelů bude poctivých. Stačí, aby
se našel jeden dva blbci a už to jede..
Samozřejmě, článek je primárně o něčem jiném, ale to neznamená, že se na
něj nemůžeme zkusit podívat trochu jinak (jen jako zdroj informací o
příčině).
A jsme zase u toho. Kdyby se vyrábělo co lidé chtějí, tak se to nemůže
stát. Né.. my musíme jet hromadně na sklad kvůli ceně.. ale zdroje na to
nejsou, že? A teď tam budou ležet dokud se nevyhodí, protože je přeci
nesmysl je dávat potřebným zdarma
Buď je prodají pod cenou a nebo je raději zničí (nebylo by to prvně, a
pokud to nedělají kapitalisté sami, stát, resp. celníci, jim v tom rádi
pomohou, pokud jde o falšované zboží), aby se trh nenasytil a mohli
prodat třeba v menším objemu novou generaci.
Zajímavé, jak se celým dílem táhne jeden společný jmenovatel: lidský
faktor. A strach. Ruku na srdce, kdo z nás bychom zasáhli? Na druhou
stranu, kdo by (ne)zasáhl teď? Protože v podstatě to je prašť jak ohoď
(spíš si myslím, že většina z nás bude čekat, že se na teroristy vrhne
někdo další, a v nejhorším to odnese on).
(ke konci videa je zajímavá diskuze k pojmu "vlastnictví" - Institut
Vydržení §1089*, ale je vhodné na to poukázat i jako rozpor "mít ve
vlastnictví ale zároveň nemožnost přístupu")
*) v podstatě to může zamezovat
plýtvání (věc se nenechá zchátrat jen proto, že o ní její majitel už
nestojí, ale není ochoten jí někomu dalšímu předat či spíše jí vyhodil) https://www.epravo.cz/top/prakticke-rady...91637.html
Položme si otázku: když může (nebo v dohledné době bude moci) armáda
nějakých robotů (mravenců s IQ tykve) schopna postavit kolonii pro lidi
na jiné planetě (ať už na Marsu nebo na Proximě B), proč by totéž
nezvládla tady na Zemi?
Revoluce, která má jasně definované vůdce, má jeden velký problém. Když
pomineme možnost, že tito vůdci budou myslet hlavně na sebe, tak vzniká
riziko, že režim, kterému dané revoluce nevyhovuje, nechá daných pár
lidí zatknout. Co pak udělá zbytek masy? Buď se rozprchne a nebo jen
velmi omezí své snahy. Protože tyto davy byly závislé na tom, že jim
někdo vždy říkal kam měly přijít, čím mávat v ruce a co řvát na
politiky.
Pokud vzniká revoluce spontánně, je mnohem těžší ji zastavit. Nevíte,
kde máte zasáhnout (toto je výhoda decentralizované společnosti, kterou
prosazuje AnCap nebo TVP, zatímco socialismus nebo současné vládní
systémy jsou centralizované). A pokud je zároveň na mnoha místech,
nemáte ani dost represivních složek, aby dokázala vše zvládnout (zvlášť v
době globální komunikace: kdyby režim sjednotil např. policii pro
úspěšný úder v jednom městě, neobejde se to bez násilí, a jakmile se o
tom dozví protestující v jiných městech, kde logicky policie bude
chybět, co jim bude bránit, aby vše, co nějak souvisí s režimem,
obrátili v trosky?)
Můžete namítnout, že když nemá dav vůdce, nevědí "chudáci" politici, s
kým mají jednat. Ale my přeci nemáme politiky od toho, aby jednali a
kecali. Mají konat, aby se lidem dařilo dobře a tedy neměli potřebu
konat nějaké revoluce. Ale jak to mají udělat, když jim to lidé
neřeknou?
Právě zde se ukazuje, že lidé nemohou vládnout jiným lidem. Protože buď
nevědí, co lidé chtějí, nebo se zeptají jen malé části z nich (ankety,
volby), a stejně to většinou neprovedou správně (špatný odhad, své
zájmy, atd.). Přitom už máme něco, co dokáže celkem dobře odhadovat, co
lidé chtějí a přitom se jich nemusí neustále ptát a otravovat je. Je to
technologie.
Všimněte si třeba You Tube: jeho algoritmus vám celkem dobře dokáže
doporučovat další videa, tedy celkem slušně ví, co chcete (v tomto
případě na co se dívat), aniž by se vás neustále ptal. Prostě vás
sleduje. Lidé na toto nemají čas ani prostředky. Proto není možné, aby
nějaký vůdce (diktátor) zvládl bez technologie řídit třeba ekonomiku.
Jenže to nedokáže ani sám trh, což jsou zase jen lidé - navíc v tomto
případě bez zpětné vazby k sobě navzájem (jedna část trhu tedy neví, co
dělá druhá, a nemá ani třeba aktuální informace o spotřebě zdrojů: vy si
něco objednáte, a teprve za týden zjistíte, že pro danou věc nejsou v
místě, kde se těží, už zdroje, tedy máte útrum). Jak se to dnes řeší?
No, pochopitelně technologiemi (online informace). Firmy používají
skladový sotware, vlády nebo supermarkety používají sledování obyvatel
(např. skrze používání kreditních a zákaznických karet, kdy se ví, jaké
máte preference), internetové služby ukládají historii prohlížení a
vyhledávání (např. cílená reklama). No ale pokud ani trh, ani diktátoři
bez technologií nic neumí (pořádně, ve velkém), znamená to, že veškerou
potřebnou práci zvládají technologie. K čemu ale pak potřebujeme ony
diktátory, politiky, trh?
A nyní "pár řádků" při filozofování o nesmrtelnosti chrousta:
Chudáci chudí..
Je docela vtipné, jak se na planetě plné chudoby, válek, nemocí a
"zdravé konkurence" se dokáže přinejmenším polovina lidí (zvláště z té
bohatší části světa) zaklínat blahobytem celého listva (např. udržení
hladomoru na rozumné míře (?)) obhajobou intezivních velkochovů, jen aby
se nemusela vzdát 7x týdně konzumace "blafů", zatímco by si klidně
mohla v klidu dovolit za stejné peníze 3x-4x týdně kvalitní produkty.
Například onen mýtus, že Eko/Bio vejce jsou až 3x (někdo tomu říká
"násobně") dražší než vejce z klecových chovů. Ano, jsou - pokud jste
takový hlupák a nakupujete je od zloděje.
Soukromý individualismus dá hrozně moc práce
Soukromé vlastnictví v kombinaci s individualismem je asi nejhorší
kombinace, která vás může v životě omezit. Řekněme, že pro mne v době,
kdy jsem potřeboval auto, nepřipadal pronájem v úvahu (protože by vyšel
dráž i než splácení úvěru), ale dostal jsem na výběr: buď auto, které by
bylo tak jak já chci a nebo nějaké skladem. Kdybych zvolil auto
skladem, mohl jsem ho mít druhý den. Inu, nevzolil jsem si. Tak jsem
čekal 7 měsíců! A to nebylo za socialismu, ale v tomto tisíciletí (Česká
republika, Jižní Korea). Nutno podotknout, že za dobu, než jsem auto
dostal, ztratilo dost značnou část své hodnoty, nehledě na aktuálnost na
trhu (technologie stárne), takže jsem v podstatě okradl sám sebe.
Kdybych žil tak, abych nepotřeboval auto každý den, mohl jsem si klidně
auto půjčovat a měl bych dost velkou šanci, že bych vždy jezdil modelem,
který je na trhu tak rok, maximálně dva, a ne 10 let starým vozidlem.
Jestli je pro vás "mít přístup k nejnovějším technologiím" komunismus
(byť bych musel platit za půjčovné, ale stále lepší dát 30 tisíc za auto
na měsíc než vysolit půl mega), a dáte přednost "mít stárnoucí šunku,
ale hlavně, že je MOJE!", tak ano, budu preferovat to, čemu vy říkáte
"komunismus", jen když mi to udělá dobře a budu k tomu mít podmínky (a
když ne, tak si je udělám)
Ten můj názor, který vy máte..
Zajímavé je číst názory lidí. Když jim představíte TVP, je to pro ně
Orwell. Teprve, když jim to měsíce vysvětlujete, a musíte zacházet až po
podrobností (tj. pomalu jim vysvětlit, jak bude v takové společnosti
fungovat WC), najednou vám řeknou: No jo, to dává tak nějak smysl.
Jenže ono to dávalo smysl už dřív, ale tím, jak jim to neustále musíte
vysvětlovat, vzniká větší a větší riziko, že mnohé detaily už nejsou
obecná pravda, ale váš názor (váš pohled na to, jak by to mělo fungovat,
nebo jak jste informace od zdroje pochopil vy). Daný posluchač už pak
vlastně nemá svůj názor na věc, ale papouškuje ten váš.
To znamená, že se pro ně stáváte učitelem, vůdcem, guru. A to je dost
blbé, protože pak se daná osoba upíná na řečníka a nikoliv na myšlenku.
Vznikají pak zajímavé komentáře ve stylu: Já
jsem technik, a už léta sleduji dění okolo TVP, a je to velmi zajímavé,
ale teď tu Jacque Fresco řekl něco o tom, že "láska" neexistuje a
protože jsem věřící, tohle už fakt přehnal, takže končím s celým TVP!
WTH?? To je jako říct "miluju poníky, ale protože se poslední dobou
někteří bronies chovají jako blbci, přestal jsem se na ně dívat"...
Jak sucho zbytečně ničí naše zdroje
Sucho v poslední době je zajímavé i z hlediska plýtvání se zdroji. O
tom, že jsou teď častější rizika požárů se asi nemusíme hádat.
Ale co to znamená? Pokud jsou sucha zbytečná, jsou tedy i požáry a tím
pádem i zbytečně spotřebováváme naftu a vodu při hašení. Občas nám u
toho shoří nějaký ten kombajn či domy, a to jsou spolu se zničenou
úrodou nebo lesy v podstatě vyplýtvané zdroje.
Ano, les, co shoří, se stává hnojivem pro další generaci, ale my ty
stromy potřebujeme teď, abychom třeba bojovali s oteplováním, takže nás
moc neutěší, že tu za 50 let bude silnější les - my už jaksi nebudeme u
toho! Položme si otázku, zda můžeme alespoň do jisté míry regulovat klima: proč prší?
Je to proto, že vlhkost vzduchu a teplota je na takových hodnotách, že
se voda (pára) vysráží a spadne. Víte, proč v deštných pralesích
neustále prší? Protože zabírají tak velkou plochu, že i když se mraky
pohybují, neustále se do nich z lesů pod nimi vypařuje voda, a časem to
prostě musí spadnout. Co tedy potřebujeme? Hodně lesů a jezer/rybníků
mezi nimi. A co děláme? Logistická centra, dálnice, "hezky" vybetovaná
náměstí vesnic a městeček.
Je prokázano, a už se nas tom vystavěl
i byznys, že zelená plocha se méně zahřívá (a tedy i méně ztrácí vodu)
než plech či beton (to si ostatně můžete vyzkoušet i sami, nechte v létě
venku na slunci černý nebo červený pekáč a pak si zkuste sáhnout ).
A to samozřejmě nepočítám třeba kácení lesů a pralesů, protože my to
děláme, abychom honosně uživili chudé lidi (aby jídlo byl tak levný
šunt, že si ho mohou dovolit), ale k čemu to, když tím měníme (nebo k
tomu i jen přispíváme) klima v tom ohledu, že nám pak neumožní jídlo
vypěstovat, a tedy i to nejhorší možné bude dražší a tedy nedostupnější
pro chudé?
Protože tady nejde o chudé, ale o byznys. A byznys má jednu velkou
výhodu: jakmile vyčerpá zdroje, půjde prostě jinam. Když dojdou pralesy,
koupí si firma akcie automobilky a místo dřevařství se bude věnovat
autům. Jí se peníze posypou dál. Jen se jaksi neustále zapomíná
vysvětlovat, kdo a kde bude pak vlastně pěstovat to jídlo pro lidi,
kteří těmi auty budou jezdit? I když, brzy auta budou autonomní, takže
vlastně ani lidi potřebovat nebudou
Někdo o tom říká, že nemůže myslet na všechny ty hrůzy světa, protože by
si zkazil život. No, já tomu jen říkám "myšlení v souvislostech", a
kupodivu z toho nemám depku ani třeba nutkání myslet na sebevraždu.
Stojíme proti sobě
Dlouho jsem přemýšlel, jak vlastně konkurence doléhá na samotné lidi, až mi život seslal ne moc příjemný příklad.
Teď jedna kolegyně dělá zkoušku na školu. Lidsky není žádný důvod jí
nepřát, aby jí udělala. Osobně bych z toho, že se na školu nedostane,
nic neměl. Jenže! Když zkoušku udělá, odejde z práce a bude těžké sehnat
náhradu. Takhle nás systém staví proti sobě. Z firemního hlediska
bychom si měli přát, aby zkoušku neudělala. Je to normální?
No, blbá otázka. Samozřejmě, že v dnešní době je to normální. Lepší otázka by byla WTH?
Chtějí komusnismus jen lenoši?
Mnozí odporují tím, že TVP stejně podporují jen nemakačenkové, kterým se
nechce makat a tak chtějí, aby někdo makal za ně, a čekají, až to někdo
udělá. Ano i ne. Já třeba souhlasím s tím, že makat je v dnešní době
opravdu zbytečné. Zvlášť, pokud jste jako já, který na co sáhne, to
zvorá. Pravda, řekněme, že jsem takový ten průměr, ale k vrcholu to má
daleko. Něco takovému by se každý zaměstnavatel, který to se ziskem
myslí opravdu vážně, měl rozhodně výhybat. Opravdu pak nevidím smysl,
abych byl já zaměstnán někde jen proto, že potřebuji peníze, a nejspíš
opět jen proto, že nic lepšího už nesehnali
Neustálý růst konzumu si žádá další a
další výrobní kapacity, a tedy další a další chytré lidi, kteří tam
budou makat (blbci těžko stvoří něco prodejného), ale nedostatek lidí na
trhu z poslední doby by nás měl dovést k zamyšlení, zda bychom neměli
"zpomalit". Tj. přestat nakupovat kvůli růstu ekonomiky, ale začít
konečně žít..
Pokud je daná profese užitečná (tj. netřeba ji rušit), a mohou jí dělat
stroje nebo někdo, koho by bavila víc, ať jí dělá a nebo jí necháme
strojům. Proč tam zaměstnávat polointeligenta, jehož výstup je často
sporný?
Ale nesouhlasím s tím, že by na mě měl někdo makat. Toto mohou tvrdit
tak maximálně lidi, kteří zaspali v polovině 20.století s jejich
"komunismem". Za prvé, nemakal by někdo, ale něco. A za druhé, mnozí
nečekají, až to někdo udělá. Ono totiž když chcete, aby něco makalo za
vás, musíte nejdřív makat vy. Jenže nám zřejmě asi přináší mnohem větší
uspokojení se hrabat v hlíně zadarmo, než makat někde za prachy, a to je
ten "problém" (a prachy dnes potřebujete).
Já nemám rád zaměstnání, ale i když o sobě tvrdím, že jsem líný (nechci
makat za prachy a zadarmo se to nevyplatí), jsem i tak ochotný makat
jako šroub, nebo za to i vysolit prachy, abych si zajstil pěstevní
podmínky do důchodu, tedy aby se něco staralo o mě a já tedy nemusel už
makat.
Stejně jako zahrádka se ani TVP neudělá "sám", ale v obou případech
platí, že na lidi pak maká něco jiného (v mém případě slunce a déšť).
Můžete namítnout, že o zahrádku je třeba se starat. Ne. O špatnou
zahrádku je třeba se starat. Dobře navržená a postavená zahrádka (včetně
kvalitní půdy) se o sebe postará sama (aneb permakultura). S projekty
typu TVP je to podobné.
To, co dnes nazýváme komunismem a nebo udržitelnou ekonomikou není nic
víc, než šlendrián, o který se musíte starat, aby nezhebnul
A jako bonus: nebavíme se ani tak o nutnosti pracovat na západě. Ano,
člověk na západě, který držkuje, je stejně problematický, jako cokoliv
jiného, ale přeci jen má poněkud vyšší životní standard, než nejchudší
miliarda na planetě, která pochopitelně může jednou pořádně držkovat.
Lidi, co držkují, jsou pro jakýkoliv systém nebezpečí a je třeba to
nějak řešit. A jelikož máme za sebou několik staletí násilných
potlačování demonstrací a přesto lidi stále držkují, je vidno, že tudy
cesta asi nevede
A to se bavíme jen o "bezpečných" pracech, a opomíjíme tisíce pracovních
úrazů, kdy lidi zraní stroj, ačkoliv by tam vůbec nemuseli být. Ptáte
se, proč mi na těch lidech tak moc záleží? No, odpověď je celkem snadná.
Lidsky vůbec ne. Ale z technického hlediska mám důvodů habaděj Stejně jako nehody na silnicích nám ukazují, jak snadno můžete v současném světě umřít a to je problém.
Není to jen o tom "chudák cizí člověk", ale také o tom "příště to můžu
být já". Že vám se to stát nemůže? Jasně, takových už bylo. A vím, o čem
mluvím. Ale to vám dojde, až když se to stane. Mě musí jak nahoře tak
dole někdo děsně nenávidět, protože dělají všechno možné, abych k nim
ještě nemusel
A jeden UPDATE: Co jsem si zjišťoval, tak milion čipů v objemu, v jakém
se karty na světě prodávají (ročně desítky miliónů), není až tak
obrovské číslo, takže pokud se je podaří prodat, aby se spotřebované
zdroje zužitkovaly, nebudu proti tomu mít ani píp, ale otázka je, proč
musíme dělat tyhle experimenty.. co když se to neprodá? Co když řekněme
po roce zůstane 10% čipů stále na skladech? Protože toto nebude nejspíš
jen problém jednoho výrobce. AMD to kdysi zkoušel taky, tak proč by to
nedělal celý trh. Že se vyhazují miliony tun potravin, to je známá věc.
Ale co ostatní odvětví? Nejde o to, že na tom výrobce tratí. To je jeho
tržní problém. Jde o to, že vyplýtval naše společné zdroje..
Jak někdo napsal v diskuzi (a protože se v tom nevyznám, přijde mi to zatím jako celkem validní argument):
Firma nemůže moc prodávat pod cenou, protože by jí tím klesly zisky a
tím pádem bude blbě vypadat před akcionáři, kteří očekávají růst, jenže
když byla logicky minulý rok extra poptávka (a tedy i zisky), už jen to,
že se to vrátí do normálních čísel (byť kladných) vypadá jako obrovská
ztráta.. No, právě proto (a protože jsem blbej) neobchoduji na burze
Dnešní filozofování je přemýšlení nad tím, jak by vlastně měl fungovat
nějaký budoucí systém. A po mých neustálých prohlídkách názorů ekonomů
či "ekonomů" v tom už mám trochu víc jasno než dřív..
Takto dopadá názorově člověk, co je ovlivněn komunismusem, kapitalismem, RBE, TVP a anarchismem
Je to sice myšmaš, ale myslím, že celkem funkční. Nepotřebuje příliš
mnoho změn ve struktuře kapitalismu, ale přitom je "naprosto" jiný. Je
to změněný kapitalismus, ale ne jen skrze nějakou kosmetickou úpravu
jako je zvýšení minimální mzdy, vydání eko zákonů a nebo změny daňové
zátěže. Naproti tomu celkem dobře řeší ekonomickou kalkulaci,
nedevastuje přírodu (sice jí může využívat na maximum, ale stále
udržitelně), a přitom se v podstatě jedná o formu komunismu.. a
nevyužívá nic, co by už dávno nebylo zavedené do praxe.. (viz. závěr v
dalším příspěvku)
Šmoulí ekonomika
Jedná se o občasný termín, kterým se označuje komunismus nebo jeho
odrůdy. Mimochodem, ani mnoho kritiků komunismu nepopírá, že může snadno
fungovat v menším, tj. rodina, vesnice, firma.. u větších celků se
argumentuje spíš "neschopností lidí vše zorganizovat", s čímž také
souhlasím - jen místo současného řešení "organizaci zajistí trh" bych
preferoval "organizaci zajistí počítače", což se stejně dnes již na
mnoha místech děje i v kapitalismu.
Šmouly asi netřeba popisovat. Kdybychom je vzali doslova, mohli bychom
si myslet, že mají pravdu ti, co tvrdí, že v komunismu musí být všichni
stejní. Což ale můžeme přičítat spíš lenosti animátorů podobně jako u
MLP G3
Ono i když se podíváte na mravence, tak vám přijdou všichni stejní. A
ruku na srdce, pro běžného bělocha jsou i všichni černoši na pohled
stejní (a nejspíš i my pro ně).
Mě by ale spíš zajímala organizace práce. Tedy, jak to v dané komuně
vlastně chodí. A tady jsme docela blízko tomu mraveništi. Jakmile se
vylíhne mravenec (nebo včela), "dostane" přidělenu nějakou roli a té se
drží (aneb MravenecZ: voják, dělník, voják, dělník..). Všiměme si ale,
že v mraveništi o tom nerozhoduje žádný diktátor ani královna. Rozhoduje
o tom nastavení "systému", resp. jejich společnosti.
Z tohoto pohledu funguje šmoulí vesnička stejně. Každý dělá, pro co má
vlohy. Nikdo nikoho nenutil. Ale, co nám to jen připomíná? Ano, cutie
marky ve Friendship is Magic. Byť svým způsobem i toto můžeme prohlásit
za diktát (protože když poníkům cutiemarky prohodíte, nutí je dělat
něco, co neumí), ale jinak jde o přirozenou cestu, jak si každý najde
své místo ve společnosti, a dělá to, co ho baví.
Práce je koníčkem
Mnozí kritizují např. TVP, že vůbec neřeší zábavu lidí. Ale položme si
ruku na srdce: zábava je dnes hlavně o tom, abyste si odpočinuli od
práce. Pokud by každý, kdo by chtěl pracovat, dělal to, co ho baví,
nemusel by si pak jít odpočinout ke svým koníčkům (práce by mu sama byla
koníčkem, jako pro určitou část lidstva je už dnes - kde k tomu mají
podmínky).
Zeptejte se sami sebe: kdyby vám za
práci, kterou děláte, ať už vás baví nebo ne, nikdo neplatil, dělali
byste jí? Pokud odpovíte ano, pak jste důkaz, že i bez finanční motivace
by část lidstva byla ochotná pracovat. Pokud jste odpověděli ne, pak
uznáváte, že vám současný systém prostě nevyhovuje (děláte něco, co vás
nebaví). Část lidí nejspíš odpoví "možná, asi, nejspíš". Ani to není
problém. Nevadí jim současný systém, ale nevyhovuje jim zcela. Třeba by
uvítali lepší pracovní prostředí, kratší pracovní dobu, vyšší čistotu
nebo bezpečnost pracoviště, možnost pracovat kdy oni chtějí, nebo
možnost střídat pozice.. Někde se začít musí a i taková změna pracovního
"trhu" nás může někam posunout..
Když se podíváme třeba na Rarity, tak se sice živí módou, ale zároveň jí
kreativní činnost baví, takže nemá moc externích zálib. Byť, ano, i od
svého koníčku je třeba si někdy odpočine a jde dělat něco jiného, ale v
tom nikdo nikomu nebrání a bránit nebude (ostatně, i zábava je výsledek
něčí činnosti, a i když někoho tvůrčí činnost baví, jistě bude rád,
pokud jeho práci ocení i nějaké publikum - jinými slovy: můžete mít
armádu "nemakačenků", kteří budou jen zvedat sebevědomí a motivaci
ostatních něco dělat, protože to budou "konzumovat", tedy, že výsledek
jejich činnosti nepřijde vniveč). Stejně tak je zde ale vidět, jak vám
"systém" může i činnost, která vás baví, pěkně znechutit, což Rarity
poznala na Manehattanu několikrát.
Já mám problém v tom, že musím často
střídat své zájmy, jinak mě daná činnost začne nudit (to někdy znamená,
že nedokončím, co jsem začal - někdy se k tomu vrátím, někdy ne - v
reálné ekonomice by to znamenalo, že by daný projekt nebyl dokončen:
pokud by však měl smysl, jistě by se našel někdo, kdo by v něm
pokračoval). A rovněž většina mých koníčků se těžko dá "prodat" (ve
smyslu, že bych byl schopen vydělávat na tom, že dělám, co mě baví).
Takže, mám podle logiky čistého trhu (tj. bez sociálních programů) umřít
hlady? Jen kvůli tomuhle? Inu, to je zajímavé myšlení
Ano, jsou práce, které je třeba dělat, a nemusí bavit dost lidí, ale i
tak lze k takovým činnostem lidi (či poníky) různě motivovat, a to třeba
kvalitním pracovním prostředím, kratší pracovní dobou, různými benefity
(lázně, dovolené), možností měnit často pracovní místa v dané firmě
(tj. nedělat pořád jako robot to samé), mít možnost si určit své
pracovní tempo (odkočit si na WC kdy potřebujete), brát ohleduplnost
např. na matky nemocných dětí či pečující o starší rodiče nebo si prostě
vybrat profesi, jejíž vedlejší výstupy nebudou ničit životní prostředí
(tj. místo, kde budete trávit svůj volný čas po práci). Není to jen o
výši mzdy (která, ruku na srdce, zrovna u spousty lidí moc nemotivuje a
dělají ji jen proto, že se k jiné profesi dostat nemohou a peníze
potřebují - naštěstí toto snad není u poníků ten případ).
Takže jak vidíme, FIM celkem v této oblasti splňuje požadavky TVP na
práci, a těžko můžeme poníky obvinit z propagace komunistického režimu
Zvlášť, když jejich ekonomika je více méně kapitalistická (minimálně
peněžní). Soudržka Starlight je trochu zvláštní případ, ale u ní se
mnoho lidí shodlo v tom, že než komunismus či socialismus jde o formu
kultu a diktatury (v tomto případě ještě navíc vojenské, protože k čemu
se Starlight chystala, to je známo).
Taková změna jako základ změny celé společnosti by určitě nebyla ke
škodě ani v současném ekonomickém modelu (pokud by snížila míru stresu,
mohla by mít vliv i na míru zločinosti, resp. případně nehod a násilí).
Samotný systém práce se mění už dnes. Přívětivost některých firem ke
svým zaměstnancům postatně převyšuje někdy i vztahy v samotných
rodinách. Já sám nejsem příznivcem kapitalismu, ale jsem si vědom, že
schopen změny (byť to bude znamenat, že to, co dnes pod tímto pojmem
známe, v podstatě zanikne - stále říkáme "dívám na My Little Pony", ale
tento pojem obsahoval v dobách G3 poněkud něco jiného než v době
dnešní).
Tak nějak se ukazuje, že spousta rysů společností, které mohou vypadat
jako komunistické, by většina lidí ráda přivítala (vy byste třeba
nechtěli práci bez stresu?). Pak je tedy otázka, co vlastně lidé
odmítají, když tvrdí, že komunismus nechtějí? Ostatně, podle pana Moora
si dost lidí na západě myslí, že "bezplatné" zdravotnictví je jen v
chudých krajinách typu Sovětského svazu, tedy vlastně v oblasti zlého
komunismu.
Na změnu musí být prostě lidé připraveni. Společnost si uděláme takovou,
jakou chceme, pokud chceme, a jakákoliv forma vnucování nemůže nikdy
dlouhodobě fungovat. Hitler (násilím) vnucoval svou vizi, a vydržela mu
10 let. Když přenesete divocha do moderního bytu, nejspíš jej brzy
zdemoluje. Nedělal bych si iluze o tom, že přenesení většiny dnešních
lidí do TVP by nedopadlo lépe. Jak vidíme kolem sebe, změna je sice
postupná a pomalá, ale zřejmě trvalá (kdo se chce vrátit do kapitalismu v
19. století?).
Změna je dobrá
Kapitalismus, ať už ho vezmeme jako svobodný trh nebo diktaturu peněz,
zatím funguje (řádově stovky let) - ve smyslu, že ho lidé stále ještě
alespoň tolerují - protože se neustále mění a řešení, které nabízí, lidé
akceptují. Jakmile nebudou, zase se změní a pojede dál. Bohužel tato
změna je spíš taková pasivní: jakmile naštvanost lidí překračuje únosnou
mez, tak se společnost (často lokálně) rozhodne pro jisté úpravy (dnes
často v podobě zákonů od státu), a lidé je buď přijmou nebo ne. O tom,
že to funguje lépe než diktatura, není snad pochyb. Ale málokdy se
implementuje řešení přímo od samotných lidí. Ti jen pasivně přijímají
to, co jim je navrhnuto (pokud se jim to nelíbí, tak se to ještě
upraví). Tedy, lidé si mohou vydupat zlepšení svých podmínek. Otázka je,
proč si sami nenavrhnou podmínky mnohem lepší?
Proto nám je celkem sympatické posleství přátelství od poníků, či prostě
lepší světy v pohádkách, protože tak nějak cítíme, že by byly mnohem
lepší než to, co máme dnes v realitě. Dokážeme se s těmito světy
ztotožnit lépe než se současným kapitalismem. A to bez ohledu na to, zda
jde o "komunismus" jako v G3, nebo o "kapitalismus s lidskou tváří"
jako u FIM. Kdyby sama realita byla natolik přitažlivá, nepotřebovali
bychom mnohé pohádky. A pohádka se ještě nemusí rovnat "nemožná utopie".
Každý systém, hra, společnost, je jedno, jak to nazveme, má svá
pravidla, podle kterých tak nějak funguje. Nebo se alespoň zdá, že
funguje (takové to "lepší tohle než nic"). Jenže jak se společnost
vyvíjí, tak se mění neustále jeho některé části. Ať už souvisí víc nebo
méně. Takto se změnila práva menšin, homosexuálů, žen.. přibyl zdravotní
a sociální systém, důchody.. Každou změnou dávají lidé najevo svou
nespokojenost. Ale zároveň je třeba si uvědomit, že čím víc zásahů
provedeme, tím víc nefunkční systém bude.
Kde je volný trh (viz. odkaz výše),
svatý grál, kde rozhoduje o "výhře" kvalita a cena? Jak to vypadá, cena
už začíná být "trestná". Je to další přídavek podobně jako jakási cla
jakéhosi pana Trumpa, která mají údajně vliv na ekonomiku EU nebo ČR -
to není o clech, to jen ukazuje, jakou blbost děláme, když stavíme naše
živobytí na této tržní hře
Proto máme dnes snahy například elimovat stát, protože brání volnému
trhu. Mnohým lidem vadí i sociální dávky či "bezplatné" zdravotnictví.
Protože to vše je v podstatě neslučitelné s kapitalismem jako takovým,
ale je požadováno lidmi (jako společnost jsme se shodli, že je nám
bližší se starat o slabší než si užívat "výhody" čisté konkurence). Když
ale kapitalismus nefunguje jak má, tak se to lidem logicky také nelíbí.
Otázka je, kdy kapitalismus fungoval tak, aby byl pro dnešní lidi
přijatelný? V 19. století? V 17. století? A kdy do něj nezasahoval stát?
Ne vždy, ale často tyto stížnosti jsou od lidí, kteří jsou relativně
mladí, zdraví a nebo mají slušný příjem, a je tedy pochopitelné, že
nechápou, proč by jejich peníze měli cpát někomu jinému a proč se i
ostatní nemohou na stáří zabezpečit jako to dělají oni. Nejspíš mají
smlouvu s bohem, že nezestárnou, neonemocní, nezmrzačí je auto či je
dokonce nikdo nepropustí z práce a tedy jim neklesne životní standard.
Pak jsou tu samozřejmě také stížnosti od lidí, kterým se nedaří, a tak
obviní kapitalismus - ti zase věří, že v komunismu dle starých představ
by se mohli flákat a živili by je ti ostatní.
Na druhou stranu je pravda, že to, že kapitalismus vznikl až po vzniku
států, neznamená, že by nemohl (a třeba i lépe) fungovat i bez nich.
Stejně jako že když kapitalismus (tržní systém) vznikl až po vzniku
penězí, neznamená to, že by "nabídka a poptávka" nemohla fungovat i bez
peněz ve smyslu "poptávka vs. dostupnost". Jenže stejně jako u TVP
prostě bude platit, že když chcete mít svět prakticky bez regulací
(zákonů, restrikcí), musíte mít vzdělanou společnost, která bez nich
dokáže žít a nepoloží se. Máme ji?
Stejně tak je pochopitelné, že se lidé v dnešní době bouří proti tomu,
aby o tom, kam půjdou jejich peníze (ve formě vybraných daní)
rozhodovala nějaká volená banda politiků. Je to stále o tom samém.
Technologie ukázala zastaralost státu jako konceptu stejně jako trhu
(peněz) jako nástroje na přidělování zdrojů a zjišťování poptávky.
Zvlášť v dnešní době startupů by nebyl problém, aby lidé rozhodovali o
tom, kam pošlou peníze (byť by třeba zpočátku zůstal povinný výběr daní)
skrze Internet sami.
Když budete hrát hru člověče nezlob se, není určitě problém postupně
dělat určité úpravy pravidel. Například zvětšit počet hráčů, měnit barvu
figurek, či ji nějak modernizovat, tj. na místo hýbání kusu dřeva po
papírové podložce tu najednou máme počítačové machry plné polygonů, jak
po sobě střílí ve spiralové aréně
Když to bude vyhovovat lidem, je to v pořádku. Ale otázka je: můžeme to
ještě nazývat "člověče, nezlob se"? Kdy přesně to přestala být původní
hra?
Či spíše je otázka, kolik dílčích změn je možné v pravidlech provést,
než bude nutné napsat pravidla celá od začátku, aby vůbec hra mohla
fungovat a nebyl to už jen nefunkční paskvil? Například nepostačí jen
mírně upravit feudální zákony z 18.století pro kapitalistickou
demokracii 21. století. Stejně jako nelze donekonečna bez změny využívat
systém, který ignoruje vyčerpatelnost zdrojů planety (a lidé to
nezastaví, nemohou - systém je nutí pokračovat v jeho využívání, protože
by skončili třeba taky na ulici, nebo v lepším případě jen v nižší
třídě, a nemít dnes peníze, to je přímo boží zločin! ).
Kdo nebo co je vlastně ten hlavní problém?
Takové kolize jsme už zažili. A ještě zažijeme. Například právo se teď
nejspíš bude muset vypořádat s odpovědností autonomních strojů. Kdo za
ně bude odpovědný? Jejich vlastník a nebo firma, co je naprogramovala? A
bude náš římský systém práva ještě vůbec funkční model v této
společnosti?
V současné době řešíme různé problémy samostatně, jako kdyby spolu snad
nesouvisely. Ale to by nemusel být až takový problém. Dá se tím
zvládnout globální problém alespoň z části. Pokud je například ekologie
drancována kvůli penězům (prodeji), ještě není automaticky nutné rušit
peníze (byť by se tím problém mohl vyřešit - ne ve smyslu, že by bylo
vše zdarma, ale v tom smyslu, že by člověk nemusel nutně nestále peníze
vydělávat, aby mohl žít - tím pádem by žil a nesnažil se za každou cenu
zbohatnout víc než ostatní, aby na něj také zbylo víc zdrojů, které
často ani nepotřebuje - "potřebovat" drahou kabelku nebo auto, protože
reklama tvrdí, že bez toho nejste nic, není skutečná potřeba, ale
indoktrinace společností - lid píská, vy tancujete).
Pokud si neřekne sám trh (spotřebitelé), může zasáhnout například stát
vysokým zdaněním těžby v přírodě (a nejspíš ho to napadne - vtipná snaha
EU zdaňovat elektrokola, segwaye, atd. povinným ručením spíš připomíná
systém, kterému docházejí prachy (nejspíš na důchody a sociální), a tak
se je zoufale snaží z lidí vytáhnout různými blbostmi - zvlášť "logické"
je zdaňovat elektrovozítka v době, kdy se EU a spol. snaží bojovat
proti globálnímu oteplování, resp. snižovat emise menší spotřebou ropy.
Pokud jde o bezpečnost, cyklista bez motoru může způsobit někomu větší
zranění než jezdec na segwayi - s onou "dobrovolností" něco takového
zavádět máme po migrační krizi své zkušenosti).
I kdyby to byl jen "hoax", už se k této oblasti sune další "opatření",
kdy například náš stát nebere jako elektrokola něco, co jede víc jak 25
km, a údajně to tedy nesmí do silničního provozu (spíš si myslím, že tam
bude nějaké opatření, a pokud bude ve formě nutnosti mít např. STK,
budu to chápat jen jako buzeraci, kdy stát potřebuje urvat další prachy
na svůj provoz). Ono je zvykem do EU kopat, ale naopak s jejich dalším
opatřením:
za které je EU (hlavně na Barandově) tolik kritizována, já problém
nemám. Zvlášť, pokud si s tím výrobci poradí třeba právě tím, že budou z
papíru nebo dřeva jako sirky (pro mě by to bylo lepší, mohl bych je
rovnou kompostovat).
Horší jsou spíš mezilidské vztahy, které v dané společnosti jsou a které
se jaksi zákony moc upravit nedají. Za to máme dost příkladů a výzkumů,
jak se lidé chovají pod dlouhodobým stresem, v závislosti nebo v
nedostatku, a co všechno může stres způsobovat.
Jak z toho ven?
Jak systém (společnost) stavěl lidi kdysi proti sobě známe z učebnic
dějepisu (byť i ty se často "přepisují" podle nových zjištění). Ale dává
to smysl. Lidská společnost dejme tomu ještě tehdy nebyla tak vyspělá
jako dnes, ať už po stránce technické či "morální", takže se bojovalo o
území, o zdroje, o vládu.. víra v Boha, ať už to byl kterýkoliv, měla na
svět mnohem větší vliv než dnes. Vzdělání tehdy rovněž nepatřilo k
běžné výbavě většiny lidí. A co dnes?
Nezdá se, že bychom jako planeta byli mnohem dál, že? Stále nás rozvrací
války a tak trochu i náboženství. Naše kultury, pokud započítáme
extrémní jádra, nejsou prostě slučitelné. https://kremlik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=543625
V tom by ale problém nebyl. Když se podíváme do minulého století, a
započítáme tam války ať už USA nebo SSSR, Číny či různé revoluce,
občanské války, převraty nebo i samotné teroristy (Čečenské, Irské,
muslimské), zjistíme, že třeba dnes tolik "oblíbení" muslimové nějak
zvlášť nevyčnívají. A to ani v počtu napadení jiných států muslimskými
státy. Pro nás je pochopitelně problém migrace. A je způsobená válkou a
tamnějšími podmínkami. To je první věc. Je ale živena podmínkami u nás.
To je věc druhá.
Lidé ve skutečnosti nevolají proti islámské ideologii jako takové -
ještě před pár lety jim byla naprosto volná (ta se jen dobře výjimá v
médiích, a víme, o kom mluvím), často jim jde o samotné lidi s touto
vírou (auto vám nezapálí ideologie, ale někdo, a "víru" před soud
nedostanete). Je to muslim a tedy je špatný. Ano, sami lidé jsou často
nositeli ideologie, ale být muslim ještě neznamená, že jste terorista,
stejně jako být bílý ještě neznamená, že jste nacista nebo člen
ku-klux-klanu
K muslimské víře se hlásí 1.5 miliardy lidí, což je jen o trochu méně
než křesťanů (přes 2 miliardy). A upřímně, ať už byste byl jakékoliv
víry, před válkou či útlakem byste utíkal také. A stejně tak by se nám
nelíbilo, kdyby k nám utíkalo třeba milion Rusů nebo Američanů a zůstali
by na sociálních dávkách, přitom by to byli čistokrevní běloši křesťané
nebo dokonce ateisté.
Ani Čechy ale nikdo nevracel zpátky do ČSSR jen proto, že to byli
komunisti (a to měl západ s východem dost napjaté vztahy). Pravda, my
jsme se nechovali tak, jak se chovají "oni", ale to je prostě dané
rozporem kultur. Čech, byť z východního bloku, má přeci jen blíž ke
kultuře USA, než muslim z chudší země k nám. Oni ale muslimové nejsou
jen z Afriky. Mrkněte třeba na Arábii, Indii či Indionésii, což je
kultura nám bližší.
Nevím, kdo jim co nasliboval, ale kdo by pak nešel za "lepším životem"?
Můžeme to brát i jako příklad, kam až může vést, když se lidi nechají
zblbnout, a půjdou za někým, kdo jim naslibuje "pečené holuby přímo do
huby", a je fuk, zda to je islámista, kapitalista nebo sociaslista.
Ostatně, křesťanství slibuje v podstatě to samé.. Nedostatek a nouze se
dá krásně využít k ovládání lidí. A to, že nejste muslim vás proti
nějaké propagandě imunním neudělá, pokud nemáte dostatek informací.
Válka je špatná (dlouhodobě neudržitelná, viz. Vestfálský mír kvůli
vyčerpání válčících stran - dnešní "mír" je v podstatě to samé: už nejde
udělat nějakou větší válku, aniž byste tím nesložili půlku světa, a
tedy i zdroje a kapacity, které pro vás dodávají zboží - vyhrát tedy
nejde, takže to není o nějaké morální vyspělosti dnešního lidstva).
Ale toto "řešení", tj. nejen pomoci uprchlíkům, ale integrovat je do
naprosto cizí kultury, na kterou ani jedna strana není připravena, jak
vidno, moc nefunguje, protože to rozvrací přímo danou hostitelskou
společnost. A její členové pak volají po "řešení", které znamená v
podstatě další válku. My proti uprchlíkům. Jen nebude v klasickém slova
smyslu, ani nemusí jít o terorismus.
To neznamená, že budu vítat všechny uprchlíky. Jsem v první řadě pro
prevenci, tj. snažit se válce zabránit. To ale musí být ochotna dělat
společnost jako celek. Ne pár lidí s transparenty "peace". Ale pokud už
vznikla, tak jí skutečně řešit (a hlavně zjistit skutečné příčiny a
uznat je), třeba v místě a nebo poblíž, když už ne změnou celé
společnosti - protože to není otázka pár dnů, ale když už nic jiného,
měli bychom si na těchto příkladech uvědomit, kam nás současný systém
vede.
Stejně tak ale nejsem blázen, a tedy i když jsem v podstatě proti válce a
armádě v dnešní podobě, pokud už by válka vznikla a ohrožovala nás,
nebudu přeci bránit vojákům, aby nás chránili.
Svět, kde je mír, je krásná představa, ale bohužel dnes stále ještě tak
trochu idealistická - podobně jako čisté veganství, tj. nejen netrápení
zvířat, jejich nejezení, nevyužívání jejich produktů, ale dokonce ani
nezneužívání jich samotných, což třeba vylučuje jízdu na koni nebo
hnojení ptačím trusem. Netvrdím, že není dosažitelná, ale určitě ne
hned, ne se současným myšlením a rozhodně ne současným stylem vnucování,
které často sahá až k násilí nebo koninám.
Ruku na srdce: lidé, co si pořídí slepici jen kvůli vejcům, tak i když by jí udělali ráj na zemi, stejně budou pro některé
vegany jen svině, co zneužívají zvíře (a to fakt věci nepomáhá).
Protože to přeci nedělají pro blaho té slepice, ale pro své vlastní. I
když tedy slepici vrátíte z vejce skořápku a ke krmení jí dodáte pestrou
stravu, která třeba i kaloricky převýší snesené vejce, stále jste jen
sobec, co myslí na sebe. Ale copak vegané nejsou? Proč oni zachránili
třeba danou slepici? Kvůli svému svědomí. Čili, sobecky mysleli na sebe.
Aby se cítili dobře a nežili život s pocitem viny. Ano, je to 1000x
lepší než sobecky myslet na sebe tím stylem, že kvůli ušetřené koruně
budu podporovat utrpení slepic v klecích. Stále je ale lepší být 60%
veganem, než nulovým..
Rozhodně je třeba bližší meta konzumace masa bez intenzivních velkochovů
a svět, který sice bude rozdělen na židy, muslimy, kresťany, buhdisty a
ty ostatní, ale nebudeme se mlátit mezi sebou, a jedním z možných
způsobů, jak toho dosáhnout, je prostě osvěta. Svět, kde by byla
zavedena RBE, by neměl potřebu mezi sebou válčit kvůli zdrojům (a pokud
už není muslim terorista, pár humanitárních bomb, které zničí jeho
město, protože někdo má zájem o vliv nad daným územím, z něj teoristu
snadno udělá), ale zase, na zavedení RBE by se právě tito znesváření
lidé museli nejprve dohodnout. Je to začarovaný kruh.
Muslimský svět může být zaostalejší ve smyslu, že jej ovládá víc víra
než rozum, byť dřív to bylo spíš naopak, a ať už za to může kdokoliv, je
otázka, co pomůže řešení víc: boj a nebo pomoc, která má smysl i pro
vás, ne jen pro pár vyvolených. Pokud pracujete s chudou částí
obyvatelstva, a dáte jim obživu, která ji zabezpečí do budoucna (tj.
dáte naději na život), dáte jim vzdělání (aby si mohli sami život
zlepšit), překvapivě snadno tu nezbyde už moc prostoru pro víru jako
řídící prvek (na "blbosti" najednou nebude čas - imán slibující ráj v
nebi po odpálení bomby je pro chudáka v sutinách mnohem lepší reklama
než pro člověka, který si žije v alespoň nějakém blahobytu a nějaký
dědek ho jen ruší).
Ano, bohatství není automaticky ateismus. Spousta lidí věří v boha, a
jsou naprosto normální. I mnoho západních vědců bylo a je věřících. A
byť já nevěřím v Boha, i tak mne můžete podle určitých kritérií
prohlásit za věřícího.
Chováme se jako komunita rádi, tak proč nám v tom někdo(něco) brání?
Právě tady se ale překvapivě celkem snadno ukazuje, jak rychle spousta
lidí sklouzává ke stádnímu chování. Nebo bychom ho mohli nazvat
komunitním. Nikdo nám ani moc nemusí nic přikazovat, a spousta lidí
dokáže najít společnou řeč (byť zrovna proti nějaké další skupině). Lidé
jsou druh, který žil v tlupách, takže nejsme zase až takoví sólisté,
jak si někdo myslí. Resp. očividně to není nepřekonatelný problém.
http://vtm.e15.cz/aktuality/kolektivni-i...ek-lidstva (a jak je s tím slučitelné
pantentování, tajnůstkářství, knowhow, a nebo neschopnost poloviny
planety se k internetu vůbec dostat a tedy svými nápady obohatit ten
zbytek nebo převzít naopak názory ostatních?)
Z malých tlup jsme se naučili žít ve městěch a časem i miliónových
státech. Takže nejspíš nebude jednou problém žít spolu i na planetě jako
celek. A časem třeba zahrneme nejen lidi jiné víry či barvy pleti, ale i
faunu a flóru. Ostatně, v USA už lidem nepřijde divný Afričan, nám
nepřijdou divní Vietnamci (max. tak můžeme mít problém se domluvit kvůli
lámavé češtině).
To zase ukazuje jediné: změna je možná. Za všech dob lidé křičeli, že je
vše dané, že je vše nejlepší, co kdy bylo, a že to tak prostě musí být.
A nakonec se to 100x změnilo.
Říká se, že když lidé už neví, co by, začnou řešit pitomosti, jako třeba
lidská práva nebo veganství. A něco na tom může být. Takže ten nejlepší
způsob, jak zajistit, aby všichni lidé konečně mohli řešit "pitomosti",
je prostě naplnit jim potřeby.
tak nejvíc zdrojů spotřebuje paradoxně to, čeho jako civilizace máme dost: jídlo, voda, atd.
Možná se divíte, kde je potřeba vlastnit, třeba drahé auto, velký dům, 10 počítačů.. no, odpovězte si sami Co všechno skutečně potřebujete, a co jste jen naučeni chtít, protože to znamená být "cool" v současné společnosti?
Zase to vlastnictví vil, bouráků a bazénů.. vs. Sdílená ekonomika
Být civilizovaný neznamená automaticky chtít všechno. Spousta lidí je
chudých a žije šťastně i bez vlastnictví Jaguára. Naopak dost lidí
civilizovaných je, a stejně od peněz a majetku (alespoň částečně) utíká,
často až do divočiny..
Ve skutečnosti je vlastnictví
sebeomezování se. Dejme tomu, že máte 10 tisíc Kč. Za tyto peníze si
můžete koupit třeba videokameru. OK, takže vlastníte a používáte
videokameru. A tím končíte. To je pech, co? Abyste mohli používat něco
dalšího, musíte si na to zase vydělat. Ale co když tu kameru potřebujete
jen týden v roce? Tak si jí třeba za 500 Kč půjčíte. Rázem vám zbyde
9500 Kč, za které můžete podobným způsobem získat přístup k mnoha dalším
věcem.
Ano, tento přístup je krátkodobý (oproti vlastnictví), ale zase často
odpadá nutnost danou věc servisovat, a víc odpovídá využitelnosti (pokud
něco potřebujete 365 dnů v roce, je skutečně výhodnější to vlastnit,
třeba dům, tedy mít trvalý přístup, ale pokud to potřebujete jen 1 den,
je mnohem lepší jen získat přístup - i dnes je to levnější v absolutních
číslech). Pokud dnes třeba vlastníte chatu, ale bydlíte v ní jen týden a
zbytek roku ji pronajímáte, ve skutečnosti jde jen o formu přístupu.. a
rozhodně na tom není nic komoušského
Ne pro každého člověka představuje vrchol štěstí drahé auto a vlastní
bazén. Holt, pro někoho má nedpzírnou cenu věc, která na trhu nemá
hodnotu žádnou. A mohli bychom se ptát, jak by například ve společnosti,
kde by lidé pěstovali cestování, vzdělávání se, a jiné na zdroje
nenáročné činnosti, byl vnímán někdo, kdo by stále chtěl víc a víc a
víc.. možná podobně, jako kdyby dnes kandidát na prezidenta na tribuně
hajloval (což bylo dřív také velmi oblíbené a symbolem společenské
prestiže).
He's basically saying that the modern
idea of 'I' (individuality) does not exist. Everything that 'you' have
is from someone else - language, clothes, your house, computer, pens,
whiskey, cameras, even your body. This idea of the individual
self-willing anything is an illusion.
"Simon byl rád, že měl v továrně práci, i za nízkou mzdu"
Dokud lidé toto myšlení budou stále přijímat za své (a tím neříkám, že
video lže - naprosto pravdivě ukazuje, jak to dnes funguje), zůstaneme
tam, kde jsme, a pak bude snadné prohlašovat, že stát ničí lidem
blahobyt, protože svými zásahy ničí kapitalismus.. Faktem je, že kdyby
se lidé chovali opravdu tržně (a budu se opakovat), domluvili by se, a
nešli by pracovat za nižší náklady než stačí na život. Jenže se vždy
najde někdo, kdo je tzv. podrazí a půjde pracovat za méně (protože tím
získá konkurenční výhodu). Tady by se měl uplatnit princip tip-for-tap,
tedy oplať stejnou mincí, jenže ani toho nejsme efektivně schopni (lásku
láskou, spolupráci spoluprací a přátelstvím, podraz trestem).
Podobný princip se ale docela hodí pro
ekonomiku RBE. Lidé budou rádi, že dostanou k dospozici vše pro
normální život, aniž by museli pracovat, byť to bude ve společnosti, kde
nebudou mít v garáži 20 Ferári.. protože prostě daná společnost už dané
chování nebude uznávat. Pokud budete chtít být bohatý, budete pak
stejný exot jako dnešní neonacista. Neznamená to spokojit se s málem,
ale spokojit se s dostatkem. Tj. chtít tolik, kolik mne udělá šťastným
podle mých vlastních měřítek (ne podle měřítek společnosti, ve které
žiji) na planetě, která tolik dokáže poskytnout. Chtít víc prostě nemá
smysl. Jednak to není má svobodná vůle, a jednak to není v omezeném
světě reálné a bude to produktovat jen další "války o zdroje"..
Lidé si často myslí, že vládci světa lžou a klamou lidi. Nemusí to být
pravda. Důvodem, proč mnoho z nás nechápe, jak funguje kapitalismus, je
prostě to, že nevíme nic o monetární ekonomice (nebo jen velmi málo).
Když si dáte tu práci, a zjistíte si něco o derivátech a spol.,
zjistíte, že důvod, proč svět funguje tak, jak funguje, není v tom, že
by ho ničili jacísi ilumináti, ale že to je přesně podle nastavených
pravidel.
Takto funguje přirozená zvědavost,
která lidi nutí se vzdělávat, i když za to nedostanou žádnou mzdu nebo
vyšší finanční ohodnocení. Já, když jsem chtěl malovat, musel jsem (a
ještě musím) studovat, jak se používají barvy, jak funguje anatomie,
atd. Když chci zahradničit v míře v jaké chci já, musel jsem nastudovat
množství vědních oborů, od matematiky, po agronomii. Musel jsem studovat
materiály, fyziku, elektřinu, spotřebu, efektivitu, názory a příklady
jiných lidí, číst různé studie, zajímat se o zdravotní i ekologické
aspekty. Dokonce i když vám tu jen kecám o anti/kapitalismu, vyžaduje
to, abych se neustále vzdělával nejen o TVP, ale i o monetární
ekonomice. Protože jinak by bylo velmi snadné, aby kdokoliv přišel, a
prohlásil mé výplody za 100% totální bláboly, a tím by i nejspíš byly..
Pokud byste chtěl něco dělat ve společnosti, která by neznala peníze za
titul, stejně byste musel "chodit do školy", protože nemůžete třeba
pracovat v jaderné energetice, když byste nevěděl nic o fyzice. Stejně
tak vás nikdo (současní pracovníci) nepustí do svého kolektivu se
například starat o zvířata, pokud o nich nebudete nic vědět. Je to v
podstatě princip "uzavřených klubů" v dnešním slova smyslu, kam nepustí
kdejakého vola
Stejně jako fungují třeba bronies fóra: tady sice nemusíte mít faktické
vzdělání, ale musíte mít společenské vzdělání - spammer, vulgarní
člověk nebo někdo, kdo tam postuje veřejně porno by na fóru dlouho
nevydržel
Podobně minimální mzda mohla mít přínos v době, kdy spolu lidé
nekomunikovali na větší vzdálenosti a ani se tak lehko nestěhovali.
Tehdy skutečně bylo možné, aby podnikatel vydíral lokální pracovníky,
protože ti tak měli na výběr: hladovět a nebo pracovat za malou mzdu. O
stěhování často nebyla moc řeč (to až v pozdější době). Dnes je svět již
propojen, všechno se tzv. vykecá, takže mohou mít pravdu ti, co říkají,
že minimální mzda jen deformuje trh a defakto je zopovědná za problémy
se zaměstnaností. Ale má smysl jí rušit, potažmo stát?
Dokud nebudeme jako lidé se schopni a ochotni starat hlavně o sebe, tak
tu asi bude potřeba mít stát, aby se staral o nás (protože když my
budeme ochotni makat za almužnu, firmy nám ji prostě budou dávat, což
znamená, že mnohé lidi neuživí ani práce a mohou začít krást - i o tom
by měl stát a trh být, o prevenci kriminality). Jenže jak se mají lidé
začít starat sami o sebe, když je přeci pohodlnější nechat stát nebo
někoho jiného, aby se staral o nás, i když to nedělá úplně nejlépe? Opět
začarovaný kruh..
Teprve až my sami budeme schopni (trh jako celek) existovat bez
minimální mzdy, nebude už stát ani třeba nějak rušit. Stane se tak
zbytečným, že si na jeho existenci nikdo ani nevzpomene, či snad jeho
nařízení budou ignorována ještě ve větší míře než je tomu dnes..
Já myslím, že to je podobný problém jako u veganství. My jsme ztratili
úctu ke zvířatům, protože jsme si je sami přestali připravovat k jídlu
(chovat, zabíjet, starat se o ně). Jenže by bylo dost kontraproduktivní,
aby lidé získali zpět úctu ke svým živitelům například tak, že bychom
povinně nařídili všem lidem, aby třeba měsíc pracovali na jatkách nebo
si povinně domů pořili zvířata a když by je chtěli jíst, tak aby si je
zabili. Stejně tak vnímám například reformu kapitalismu skrze zrušení
státu.
Ono pokud argumentujete třeba tím, že
konkurence nebo šikana vybičuje lidi k lepším výkonům, a tedy například
když někoho ve škole šikanovali, že byl jiný, a to ho donutilo
napodobovat ostatní, aby zapadl, a tedy měl například v budoucnosti
dobré předpoklady stát se skvělým hercem, by asi neobstálo jako
argument, že do všech hereckých škol se povinně zavede šikana, aby se
budoucí herci dobře připravili na své povolání, že? Podobně tedy sice
platí, že nouze často z lidí vymlátí pokroková řešení, ale to neznamená,
že bez nouze by pokrok zcela vymizel, alespoň v dnešní době -
argumentovat středověkem nebo starší dobou je směšné, protože tehdy to
třeba mohlo platit, ale my tam už nejsme, kámo!
Kapitalismus je například jako 40 let staré auto. Tehdy to byl možná
vrchol technologie, a i dnes slouží v tom, že vás doveze tam kam
potřebujete, ale asi sami vidíte, že jeho spotřeba je vysoká, je zrezlé,
lak zašlý a neustále je na něm něco nutné opravovat, aby se
nerozsypalo. Není v tomto případně lepší pořídit si rovnou auto nové?
Třídní boj?
A mimochodem, doporučil bych opravdu všem, co mají plnou hubu keců o
tom, jak si podnikatelé (jejich šéfové, kapitalisté) žijí v ráji na
jejich úkor (a že problémy světa by se vyřešily, kdyby se peníze sebraly
majitelům a rozdaly chudákům pracujícím), aby si dali ŽL a šli dělat na
sebe. Já to zkoušel, než jsem šel pracovat klasicky. Není to žádná
sranda.
Paradoxně je toto opět protichůdné:
lidsky by mi těch lidí mělo být nejspíš líto, ale i přesto říkám: jen
tak dál. Až tito lidé nebudou mít co ztratit, třeba začnou konečně
ohrožovat nás, bohaté, a to pořádně. Pak třeba budeme mít konečně zájem
to řešit globálně. A profitovat na tom nebudou jen oni..
Takže jestli zvyšování minimální mzdy bude mít za následek větší a větší
robotizaci výroby kvůli snižování nákladů, tak bych ji klidně zvyšoval
ještě víc.. Jednou to třeba narazí na ten strop, kdy bude moc
nezaměstnaných, tj. malá kupní síla pro výrobky z robotizovaných
továren, ale budeme tu tím pádem už mít vybudovanou infrastruktru (ony
robotizované továrny), a změna společnosti bude velmi snadná.
Jestli v takové době přijde něco jako znárodnění už stejně nebude
většinu lidí, ani těch bohatých zajímat, protože ekonomika bude v
rozkladu. Namítka, že je nespravedlivé, když někomu seberete továrnu,
může mít své místo, ale také se na to můžete podívat jinak: továrna je
jen prostředek ke generování zisku. Stejně jako práce dělníka je jeho
prostředek ke generování zisku. Jak dělník, tak kapitalista z toho mají
peníze a tedy hmotné i nehmotné statky pro svou soukromou potřebu.
Rozdíl je zatím jen ten, že na konci svého produktivního života dělník
odchází do důchodu bez své "továrny". Zvláštní, že u většiny populace to
tedy je fér, ale u kapitalistů nikoliv? Kapitalisté tu byli několik
století odměňováni jen za vlastnění a udržování firem.
Pokud ukážete příklad člověka, který celý život budoval firmu, ale nic z
toho nakonec neměl, tak je to hlupák.. a podle tržní logiky by se
neuplatnil ani jako dělník (nikdo by ho nezaměstnal). Ano, svou činností
dával práci jiným, ale to už jsme zase u systému, který vykořisťuje
člověka (v tomto případě kapitalistu, který se účastní tohoto závodu, a
přitom se mu ne a nedaří "zbohatnout"). Podnikat (být kapitalista) je
risk, stejně jako se nechávat zaměstnávat. Celý systém je o riskování.
Není to o tom někomu něco brát. Když už, tak jde o to dovést svět do
takového stavu, aby dobrovolné vzdaní se zdrojů přineslo člověku naopak
užitek (minimálně klid v tom, že se nebude muset strachovat o to, jestli
jeho impérium prosperuje a nebo naopak padá na burze strmě dolů).
Něco za něco..
V kapitalismu se obchoduje. Když někomu něco seberete, bude to chtít
zpátky. Takže mu spíš musíte nabídnout něco lepšího. Mluvíme teď o
výměně vlastnictví továren a zdrojů za přístup ke zdrojům a výrobkům +
třeba bonus lepšího života. To je mnohem lepší řešení než dřívější
pokusy, které slibovaly buď násilí a nebo jen nějakou vizi Ráje. Vize je
dobrá motivace pro běžný lid, aby se snažil jí naplnit. Ale ne pro
bohaté, protože ti už svůj "ráj" mají.
S nimi musíte obchodovat. Vybudovat si svůj ráj, a pak jim ho nabídnout
jako protislužbu. Nikoliv jako vlastnictví Ráje, ale na možnost v něm
žít.. i kdyby to znamenalo "vydírání" v tom smyslu, že pokud se oni
nebudou chtít účastnit našeho ráje, my zase nebudeme podporovat ten
jejich..
Strach je možná do jisté míry zárukou klidu, ale není všemocný. Mnozí se
nebojí ani trestu smrti, a hlavně to neřeší příčinu. Než znovu zavádět
náboženství, aby se lid bál Vyšší moci, proč neostranit z cesty překážky
ve formě motivace krást?
Pokud jídlo bude zdarma, lid se sice nebude bát Boha, že půjde do pekla,
kdyby ho ukradl, ale zase ho ani nenapadne, proč by ho měl krást. Jednu
nevýhodu to mít bude: kde nejsou nutné regulace ani líbání zadků za
odměnu jaksi není možné vytvořit pozici nebo kastu, z níž člověk v ní
sedící bude získávat výhody na úkor ostatních
A nemluvíme tu o žádné lokální soběstačné komunitě. Co to vůbec znamená?
Nesmysl.. lokálně soběstační můžete být jen ve velmi omezené oblasti
zájmů.
Tržní hospodářství
Bez tržního hospodářství by ještě
stále umírala každá pátá matka při porodu a každé třetí dítě by se
nedožilo ani 13ti roků. Jen nepřímá směna a ekonomická svoboda nám
umožnila dosáhnout blahobytu a vymanit se z hladu, smrti a bídy.
A dá se na tržní hospodářství svést i to, že spousta lidí na světě
spáchá raději sebevraždu, než aby žila (ať už je důvod jakýkoliv), že
spousta dětí v chudých zemích (i v těch, které rozhodně komunismus
nemají) se nedožije ani 10 let a nebo že dost lidí i v bohatých zemích
umírá o mnoho dřív než generace jejich rodičů a to z důvodů obezity nebo
jiných civilizačních nemocí?
A nebo to je určitě karma a kapitalismus může jen za to dobré? Já si
třeba doteď myslel, že horečku omladnic vymýtilo mytí rukou a ono to
bylo tisknutí peněz a směna zboží. Já hlupák...
A nebo to jsou věci, co jaksi s ekonomických systémem moc nesouvisí?
Neumíráme přeci na nedotatek peněz, ale na nedostatek čisté vody,
vzduchu a zdravého jídla (a pak tedy i léků). Je super, jestli v dobách
minulých toto pomohl rozšířit (zrychlit zavádění) volný trh.
Jenže stejně jako u myšlenky platí, že pokud je subjekt X nutný k
zavedení objektu A (jeho výzkum, budování infrastruktury), pak pro jeho
další existenci už subjekt X potřebný být vůbec nemusí (pokud nějaký
věděc něco vymyslí, tak ano, pro vznik myšlenky byla jeho existence
nutná, ale pro její další šíření nebo i zavedení do praxe už daného
vědce nutně nepotřebujeme).
Každý kdo si přeje směňovat statky a služby na trhu s ostatními stojí o nepřímou směnu.
To pochopitelně. Ale co když si nepřejeme směňovat statky a služby na
trhu? Ale přesto chceme žít.. nebo lépe řečeno, musí být "peníze" vždy
zásluhové? A když už jsme u těch peněz..
Kdo přivedl ekonomiku ke krachu nemusí být tak důležité*, alespoň ne pro
toho, kdo pocítil ony důsledky krachu, ale je zajímavé si položit
otázku na základě článku:
kdo je vinen tím, že byly protesty potlačeny silou, za ty zraněné a politicky odsouzené?
Není to spíš zbytek národa, který pasivně seděl a čuměl? Co by se
hypoteticky stalo, kdyby neprotestovalo 20 tisíc osob, ale 10-15
miliónů? A co členové milice? Nejsou i oni členové národa? Proč dali
přednost službě vládě před službě lidem? Protože jim běžní občané nebyli
schopni nebo ochotni nabídnout lepší vyhlídky.. Nedáš? Dostaneš!
Demonstranti zůstali osamoceni, a tak národ dostal, co si zasloužil.
Podobně, jako se na nás v Mnichově vykašlala Anglie s Francií, a tak i
oni byli po zásluze odměněni. Příčina a následek... Myslíme sobecky, ale
blbě.
Nedělám si třeba iluzi, že by zelenina, kterou si doma vypěstuji,
neobsahovala vůbec žádné těžké kovy, ale přeci jen máme evolučně blíž k
požírání zeleniny ze země než k plácání čehokoliv na sebe (pokud to není
bahno nebo jíl). Ostatně ani mytí není zrovna moc přirozené. Jsme jeden
z mála druhů, který se pravidelně chodí máčet do vody. Ostatní nám
příbuzné druhy se jen oslintají, a nezdá se, že by jim to nějak
neprospívalo.. ?
Na druhou stranu, diskuze jsou často zajímavější než samotné články (jako protinázory):
Je skutečně zajímavé, že onemocnělo jen 22 lidí. Nebo se ti ostatní
neozvali, a ani o tom nevědí? Nebo si to s tím nespojují? Nebo jde fakt
jen o byznys? Pak ale, pokud jak J&J tvrdí, že tam nic takového
není, funguje soudní systém v dané zemi nějak prapodivně, ne?
Jak projevit nesouhlas? Tak, aby mne to co nejméně obtěžovalo..
On je to dnes problém. Co má člověk dělat, když třeba nesouhlasí s lovem
velryb, které provozuje Japonsko nebo Island, ale chce se mít dobře?
Dlouze zkoumat, kdo který výrobek vyrobil? Protože tím, že si od nějaké
firmy či státu něco koupíte říkáte jasně: Nezáleží na tom, co říkám že
odsuzuji, ale mé peníze hovoří jasně - je mi to fuk a nebo to dokonce
schvaluji.
Takže.. staneme se poustevníky, kteří nebudou kupovat nic, co nikdo
nevyrobil přímo před nimi? Mnozí lidé to tak již učinili, já mám
problémy se stát i veganem, ale i přesto vidím docela smysl v tom prostě
změnit myšlení a žít trochu jinak.
Protože když toho nebudu pro život moc chtít, nemusím ani nic nakupovat,
natož aby mi bylo líto, že to nemám (nebo že na to nemám). A hlavně to
dá méně práce: než dlouze zjišťovat, kdo co vyrobil a jak, to prostě
nekoupím, i kdyby prodejce a výrobce byl nakonec sám svatý..
Můžete ale namítnout: a jak Japonské elektronické firmy mohou za to, že velrybářské firmy loví velryby?
To ale není můj problém, jak si to zařídí. Jen zatím nemají důvod,
protože kšefty mají. Kdyby pocítili, že kvůli velrybářům přicházejí o
peníze, oni by si už způsob našli sami.. a pokud chcete zachránit
velryby, je mnohem snazší bojovat, když za vámi stojí ještě velké firmy z
jiných odvětví, kterým jde o vaše peníze, než když budete proti
velrybářům stát sami s pár neziskovkami Pan Trump jasně ukázal, že když má někdo na něčem zájem, jde "přes mrtvoly"..
To ostatně umožňuje i příroda. To umožňuje i barbarský necivilizovaný
kmen (jen tam rozhoduje často síla a ne schopnost prodávat svůj talent).
Ale je to ospravedlnění systému, kde se "pár" schopných dostane na
vrchol, zatímco miliony (v lepším) případě hladoví?
Samotná motivace není až takový problém. Pokud je potřeba schopné lidi
odměňovat, aby něco dělali (spíš je otázka, nedělali by to i tak sami od
sebe?), jak vysoká je přiměřená odměna? Co je hranice, kterou si
dokážeme sami určit jako naše štěstí, a co už jen jen sugesce reklamou,
přáteli, spolupracovníky, spolužáky..?
Ne nadarmo se říká: Co oči nediví, to srdce netrápí. Platí to kolikrát i
v oblasti vlastnictví. Člověk je třeba šťastný, protože má co má. Pak
se ale dostane k bohatším lidem, a tam z nějakého "záhadného" důvodu
nabyde dojmu, že vlastně byl celý život nešťastný, a bude šťastný
teprve, až bude mít to, co mají ti druzí. Pak ale lze mluvit o ovlinění
prostředím a to není o žádné svobodné vůli..
Jak nahradit motivaci pracovat za peníze? Třeba..
Řekněme, že systém dnes nutí všechny lidi, bez ohledu na jejich skutečný
talent a přínos společnosti, aby něco dělali a vydělávali peníze.
Nebylo by ale lepší, kdyby nikdo nebyl nucen pracovat? Myslíte, že v
takové společnosti by ti, co skutečně talent mají, ho nevyužívali i tak?
My se tu přeci nebavíme o průmyslové výrobě, produkci potravin a nebo
léků. To jsou tak primitivní činnosti, které už dávno mohou dělat stroje
(a často je z velké části už dělají - který podnik se dnes obejde bez
strojů a počítačů?).
My se tu bavíme o vyšších činnostech, jako jsou programátoři her,
umělci, šéfkuchaři.. ti, kteří naše životy obohacují. Pokud někdo má pro
něco vlohy a baví ho to, bude to dělat i když za to nedostane
zaplaceno. Dnes to nedělá, protože si musí své potřeby (jídlo, vodu,
šaty, bydlení..) kupovat za peníze a tedy dělá to, co po něm chce trh.
Teprve až pak má čas na své koníčky. Aby se svými koníčky uživil, musí
být tak schopný, aby dokázal na trhu vyčnívat. I tak to ale nic nezmění
na tom, že pak bude nucen svůj koníček dělat doživotně, leda by si pak
našel jiný (a opět pro něj měl tak velký talent, aby ho uživil). Ono
dělat neustále i to, co vás nejdřív hodně bavilo, může často omrzet..
Ale co kdyby mohl celý den dělat co by chtěl, bez ohledu na to, zda to
na trhu prodá nebo ne? Už by nemusel přemýšlet, kolik hodin denně musí
vydělávat peníze, aby přežil a kolik mu tedy zbyde na to, co ho skutečně
baví. Takoví lidé by produkovali něco, co by často zajímalo i ty
ostatní (i mé paskvily z kreslení si našly na DA pár lidí, kterým se
líbily, ať už je důvod sebezáhadnější - jsem prostě jen další prvek na
"trhu", díky kterému není jen monotónní).
Proč by mělo lidstvo pracovat, když můžeme pěstovat umění? Nestarat se o
přízemní potřeby jako u zvířat, tj. mít co žrát a kde složit zadek. A
že by takto třeba pracovalo jen 10% lidí a třeba jen 1% bylo skutečně
kvalitních? A to by vám bylo málo? Kdyby na této planetě existovalo
80 000 000 filmařů, nebo hudebníků, nebo programátorů her..? A
co by dělal ten zbytek?
No pochopitelně by dělal těmto lidem publikum. Nemusíme chodit daleko,
už dnes lidé často sbírají jen "lajky", což je defakto obdoba peněz (jen
si za ně nemusíte nic koupit). Na DA se rozdávají lamy.. taky si za ně
nic nekoupíte. Ale prostě tvoříte, protože vás to baví, a i když vaši
práci třeba neocení miliarda lidí ani vám za ní nikdo nezaplatí, pár set
až tisíc lidí může zaujmout.
Když už nic jiného, tak to přidává do našeho světa různorodost, kdy
nebude tvořit jen pár režisérů, pár herních firem a vysílat jen pár TV
stanic. Každý ať dělá, co uzná za vhodné, a své publikum si třeba najde.
A když ne? Nevadí. On dělá, co ho baví, a pokud na to nespotřebuje víc
než svůj díl planety, proč mu v tom bránit? Šance, že by tvorba nějakého
člověka nezaujala ani jednoho dalšího člověka na planetě, i kdyby byla
sebeblbější, je nulová, a proč tedy brát onomu potenciálnímu diváky
možnost se na něco speciálního dívat?
Rozdíl oproti dnešku bude jen v tom, že na velikosti jeho publika nebude
záviset, jestli bude žít pod mostem a nebo ve vile. A hlavně bude mít
skutečně čas se věnovat svému osobnímu růstu (tedy svůj talent rozvíjet a
zlepšovat se), a nemuset věnovat svůj čas nějaké zbytečné práci.
Řešit, že kdyby takhle nikdo nedělal, lidstvo by umřelo hlady, je
nesmysl. Pokud to doba neumožňuje, tak tu logicky ta možnost není a lidé
pracovat musí. Ale pokud to doba umožňuje, tak prostě lidé pracovat
nemusí, protože na nich to záviset už nebude. Pochopme, že technologie
je tu místo lidské práce.
TVP se stroji je "jen pokračování" kapitalismu (alespoň zpočátku)
Jestli dokáží stroje vypěstovat jídlo, je šuma fuk, že žádný člověk
nebude nucen pracovat v zemědělství nebo potravinářství - nás to
neohrozí. A pokud danou činnost stroje nezvládnou? Je otázka, zda je pro
život lidí nutná (a to myslím včetně "zábavy"). Pokud je, tak proč jí
nezvládnou? Možná jsou zatím jen špatně navržené. Nebo ta činnost je
špatně řešená (u mnoha odvětví lidské činnosti se časem našel mnohem
efektivnější způsob, jak ji vykonávat).
A jestli ta činnost není pro přežití lidí potřebná? Tak nechte na
lidech, jestli jí chtějí dělat nebo ne! Jestli právníci nedostanou
peníze, a tedy nikdo nebude chtít právníka dělat, protože v daném světě
ani nebude potřeba se soudit, asi ta činnost není pro lidi vůbec
důležitá, když jí nikdo nechce dělat
Kdyby nikoho nebavilo točit filmy, tak se prostě nebudou točit ani
filmy. Nebudeme vytvářet přeci umělá zaměstnání (vivat
anarchokapitalismus). Ale zrovna u těch filmů pochybuji, že by je nikdo
netočil. Točí se už dnes, a nikdo za to peníze nebere (fanoušci). Jen si
musí koupit vybavení. Ale ta možnost by tu přeci byla. Jednoduše by
využili svůj ekvivalent zdrojů. Holt by si "nekoupili" supersport, ale
videostřižnu a kameru. Stále by se museli rozhodnout, co budou chtít (to
je teď funkce trhu, ne peníze), ale už nebudou muset kvůli tomu věnovat
svůj čas něčemu, co jim nepřináší osobní růst a užitek.
Přerozdělování zdrojů bez nutnosti pracovat
Je to v podstatě jen pokračování kapitalismu, žádný socialismus. Ve své
podstatě jde zase jen o "peněžní" ekonomiku. Jediný rozdíl je v tom, že
každý člověk bude mít své konto a jeho obsah bude daný ne tím, jak moc
pracuje a co dělá, ale už jen tím, že se narodil a existuje.
A "cena" výrobků bude prostě daná jejich počtem (dostupností). Pokud se
na světě vyrobí sto praček, tisíc rohlíků a deset jachet, tak nám to
dává 1110 jednotek. Když by na světě byli 2 lidé, každý by dostal
přiděleno 555 jednotek. A cena výrobku je nepřímo úměrná počtu jednotek
dané kategorie. Rohlík stojí 1100/1000=1,1 jednotky, zatímco jachta 500
jednotek. Bez ohledu na to, zda daný člověk pracuje, si prostě může
koupit jachtu a ještě mu zbyde na rohlíky. Ale když by chtěl pračku, už
mu nezbyde na jachtu a bude si muset počkat do dalšího období.
Toto je pochopitelně velmi zjednodušené. Jen mě to zrovna napadlo, a
nejspíš to ani není můj nápad, jen jsem něco někde četl a poskládal z
toho toto. Cena jachty by samozřejmě musela spíš odrážet vzácnost
zdrojů, které se na ní použijí a výrobní kapacity, které se musí použít.
A samozřejmě zohlednit aktuální stav výroby.
Pokud by celá planeta kupovala jen rohlíky, tak logicky není zájem o
kovy a plast na tu jachtu, čili jejich "cena" je nízká ("nabídka"
převyšuje poptávku), ale její výroba by potřebovala část kapacity, která
by se buď musela vzít od rohlíků a nebo přistavět. Dokud by ale jachtu
nikdo nechtěl, tak by se ani nevyráběla.
A co kdyby byl na světě nějaký vzácný výrobek, který by stál víc, než
kolik by měl člověk přiděleno kreditů? Mohl by zkusit "pracovat". Dělal
by prostě něco, co by ostatní lidé ocenili, a ti by mu předali část
svých kreditů. Opět v tom nevidím nic komunistického, smrdí to
kapitalismem na sto honů, ale vzhledem k tomu, že má zde člověk zaručeno
právo na život už jen svou existencí (a ne tím, co a jak dělá) je svým
způsobem pokrok (blíží se tomu nepodmíněný zaručený příjem, jen ten není
podíl na světovém bohatství, ale spíš taková almužna - jeho výše
neodráží dostupnost zboží na planetě nebo vzácnost zdrojů).
Jak by se systém zachoval, kdyby někdo utratil všechny kredity za
blbosti a už mu nezbylo na jídlo? Inu, takový člověk je buď psichycky
nemocný a nebo negramotný (v tomto případě finančně). Takoví lidé by
byli léčeni a dovzděláváni. V nejhorším případě by jim musel systém
vyčlenit nějakou rezervu, kterou by nemohli utratit za nepotřebné věci
(např. pokud by měli hlad, tak by prioritně potřebovali jídlo a ne
jachtu). Pokud uznáme, že lidský život je nenahraditelný, měli bychom
jej chránit i proti člověku samotnému, pokud by to bylo jeho blbostí
(například dnes možnost prohlásit člověka nesvéprávným, aby například
nemohl být donucen podepsat pro něj nevýhodnou smlouvu).
Tady už zacházím do složitostí, protože třeba sám nevím, jak by se
stanovila cena jachty, kdyby jí najednou každý chtěl. Přepočítala by se
její cena? To by nedávalo moc smysl, protože by pak byla nedostupná
prakticky všem. Nejspíš by se musel zavést jednoduše pořadník, stejně
jako dnes. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Cena by tedy stále závisela
na zdrojích, které jachta spotřebuje, a to by se nejspíš nezměnilo, ale
vzhledem k tomu, že by o ně byl teď větší zájem než o rohlíky, část
výrobní kapacity by se vyčlenila na jachty, a tedy by paradoxně jejich
cena mohla i klesnout (chce to víc lidí, takže tomu přidělíme výrobní
kapacity a tím pádem demokraticky odhlasujeme, že nebudeme trestat
většinu lidí větší cenou - naopak, mírně stoupne cena rohlíků, protože
jejich kupci budou prostě v menšině, jen to nebude tak znatelné, protože
zdroje se nejspíš budou na "ceně" podílet mnohem větší částí než
přidělená výrobní kapacita - nehledě na to, že rohlíky a jachty si
nejspíš konkurovat nebudou, ale dal jsem to jen jako zjednodušený
příklad).
Něco takového není nijak zvlášť vyspělý algoritmus, na který by byla
potřeba vesmírná (dnes neexistující) AI, ale spíše kupa vzorečků
přepočtu koeficientů, sledování dostupných zdrojů, aktuální výroby,
kapacity, a požadavků, a samořejmě hromada programových větví typu
"pokud platí toto, uděláme toto", kterých bude sice pro běžného člověka
nepředstavitelné množství, ale není problém je zvládnout při dostatečně
výkonných počítačích (a těm se dá naštěstí výkon zvyšovat tím, že je
propujujete do sítí).
TVP nutně nevyžaduje složitou AI, stejně jako není potřebná dnes
Skutečně není problém napsat takový software, který zohlední "všechno",
jen bude plný IFů. A kdyby náhodou neuměl všechno, není přeci problém ho
dopsat (pokud je to Open Software). Ostatně, i mnohé velmi jednoduché
vzorečky jsou náročné spíš na výkon a čas, než na vyspělost inteligence,
která je počítá.
Už na příkladu šifrování je vidět, že počítače svým výkonem daleko
přesáhly možnosti nejen jednotlivých lidí, ale i celého lidstva
(nevyluštili jsme sami ani Enigmu, natož dnešní šifrovací algoritmy a
přitom pro počítače je to rutina, která jim zabírá téměř nulový čas - to
proto, že počítače jsou na zpracování dat již dost rychlé, zatímco
lidský mozek je už desetitisíce let stále stejný).
Takový systém by se nenapsal ze dne na den. Spíš by se napsaly programy
na sledování poptávky, programy na sledování stavu skladů, zdrojů a
výroby, a to by se postupně zaštiťovalo nějakým "vyšším" programem. Tím
nemám na mysli nutně vyspělou AI, jako spíš program, který přerozděluje a
nastavuje "ceny" podle dat, která mu předchroustaly jiné počítače a
programy.
Není to nic víc, než dnešní internet, kde si jako "zdroje" můžete
představit datové packety. Internet je decentralizovaný, a přesto se
navenek chová jako jedna síť, či chcete-li, jeden počítač. A fungoval už
v době, kdy o nějaké vyspělejší AI možná snili tak akorát filmaři.
Od té doby počet uživatelů a nabízených služeb (tedy i objem přenášených
dat) vzrostl víc než násobně a přesto to počítače stíhají. Divné, co?
Nepodceňujte stroje tím, že říkáte, že by nezvládly organizovat celou
planetu. Ostatně to dělají už dnes.. Fungují jako lidské tělo.
Navenek jsme to my, jakýsi superpočítač, ale když se podíváte dovnitř,
najdete tam spoustu "izolovaných" primitivních procesů, které si často
fungují sami pro sebe. Srdce se nestará o bakterie ve střevech, mozek
neřídí každou buňku v těle. Přesto to funguje, a nepotřebujete žádný
superpočítač, který by sám řídil všechno.
Organizaci zvládají i ty nejprimitivnější organismy na světě, tak ze
sebe nedělejte hlupáka výroky, že počítače nikdy nic takového
nezvládnou. To není otázka nějaké budoucnosti. To je už dávná minulost.
Bez toho, aby počítače spravovaly zdroje, by nikdy žádná naše vyspělá
civilizace v současném stavu neexistovala. To jediné, co chybí, je
sjednotit rozhraní (aby nepoužíval každý výrobek jiný jazyk, jiné
konektory, jiné napájení, atd.) a sdílet opravdu všechny informace,
které jsou nyní dostupné.
Není to o tom, že bychom nesledovali zdroje. Většina firem zdroje
sleduje, ale jen ty svoje a ve své oblasti. Tedy my nepotřebujeme
přidávat něco extra velkého. Nám stačí už jen dané informace propojit. A
pokud internet dokáže sjednotit do jednoho celku něco tak datově
náročného, jako jsou videa (You Tube, DailyMotion), nebude problém
sjednotit ani databáze zdrojů.
Takové průměrné video má přenosovou rychlost 2500 kbps, tedy takových
100 stran textu nebo čísel za vteřinu. A to už je dost údajů. Vzhledem k
tomu, že netřeba předpokládat, že by se například množství rudy měnilo
každou vteřinu, některé údaje bude třeba aktualizovat například jen
každou minutu (a to třeba jen na počítačovém systému, který bude
sledovat rudu - a teprve na něj se obrátí další počítač, když bude
skutečně údaj potřebovat), a za minutu se dá už přenést ohromné
množstsví dat.
A teď si vemte, že toto máte 1 video (a u HD a lepších videích se bavíme
klidně o 20.000 kbps). A kolik uživatelů si současně pouští videa na
You Tube? To už vám mozek nebere, že? Tak proč by se takový systém
nemohl starat o správu zdrojů? Očividně na to výkon je: http://www.internetlivestats.com/one-second/ Nepodceňujte sílu Temné strany
Tato kapitola (část příspěvku) je opět jen takové menší zamyšlení,
protože jste se s tím nejspíš ještě nesetkali. Mnozí lidé nemají pana
Fresca rádi, protože si podle nich "hraje na Boha" nebo chce genocidou
vyhladit lidstvo skrze svoje "sociální inženýrství" (to jsou asi ti samí
lidé, co jako cukrovkáři křičí "pokusy na zvířatech nikdy" ale sami
využívají produkty z nich získané, a nebo ti, co odmítají úpravu rostlin
alias GMO, a přitom žerou šlechtěné druhy rostlin, což je jen GMO
systémem "pokus omyl").
A "teď" se k tomu přidal další "argument", když podle nich pan F chce zdegenerovat lidstvo na jeden jediný jazyk.
Nenapadlo vás už někdy, kolik zbytečných sporů vzniká, když se dva lidé
nedokáží domluvit? Stačí jedno chybné slovíčko, a už každý mluvíme o
něčem jiném. A pak je snadné nechat mluvit své emoce místo rozumu Měl jsem v tom dřív dobrou praxi..
Teď se s tím setkávám často při požadavku od zákazníků. Fráze jako "asi
takhle" nebo "poskládejte to nějak" jsou na pořadu dne víc než bych
chtěl, ale co vlastně znamená? Náš předmět podnikání není ani věštění,
ani čtení myšlenek.
Co konflikty náboženství? Byť i tam jde o dobývání a moc, nejsou některé
konflikty jen o nedorozumění. Použili jste už někdy spojení "Bůh Aláh"?
Jestli ano, zjistěte si, jaká blbost to je. Ani já toho nejsem ušetřen.
Nejspíš často používám spojení "LCD display", což je ta samá jazyková
vylomenina.
Počítačoví nadšenci jistě znají frázi "počítač vždy udělá, co mu
přikážete, ne to, co si přejete/chcete" a o tom to celé je. Jasné zadání
je jediné správné zadání, pokud má být domluva čistá a průhledná. Jinak
vzniká prostor na spekulace. Protože jsme lidé, v mnohých situacích to
nevadí. Domluvíme se, vyjasníme si. Ale často (zvláště skrze psanou
formu na internetových diskuzích) stačí špatné vyjádření, chybějící
smajlík a už se pereme.. Často se také časem mění význam samotných slov
(chlap, gay).
Dokážeme se naučit mluvit jako počítače? Inu, těžko říct. Lidé se mohou
naučit spisovně, mohou se naučit odborný jazyk nebo cizí řeč. Jestli se
naučíme i přesně speficikovat, to nedokáži posoudit. Ale pokud ne, měli
bychom možná uvažovat o tom vyřadit "lidskou" řeč z procesů, kde je
klíčové přesné vyjadřování.. nebo i lidský faktor jako takový (například
v politice).
V umění je třeba ale důležitá pestrost jazyka. Jde zde i prostor pro
interpretaci, neboť každý vnímáme věci různě. Ale v rozhodovacích
procesech by to platit nemělo. Když si objednáte černou věc X, měli
byste dostat přesně to, co chcete, a ne to, jak to pochopil dodavatel.
Říká se, že když nevíte jasně, máte se zeptat. Problém je, že v mnoha
situacích si myslíte, že to víte. Vlastně o tom ani nepochybujete, tak
jak vás může napadnout se zeptat? Problém je, že obě strany nepoužívají
plně kompatibilní rozhraní
Množství větší než malé. Přidejte
špetku soli. Asi hrneček cukru. Lžička pepře. Podmínky nejsou
vyhovující. Většina lidí si myslí.. Je nás dost. Je to normální. To by
mělo stačit. Snad se to nějak vyřeší - toto všechno jsou příklady našeho
"jazyka" a přitom nesou "nulovou" informaci
Ostatně, náš druh neměl jazyk evolučně daný. Vytvořili jsme si jej v
mnoha formách (včetně znakového). Tak nejspíš není důvod se domnívat, že
za nějakou dobu se náš jazyk nezmění v něco, co co nebude třeba po
vyslovení ještě interpretovat (jako když čtete Bibly). Říká se, co je
psáno, to je dáno. Ale platí to? Právě ona Bible je příkladem, že to ne
vždy platí. Máte tolik interpretací jasně napsaných vět, kolik je jejich
čitatelů. Jak pak takový jazyk skutečně nese nějaký význam, když si ho
každý vykládá po svém?
Názor
Mít vlastní názor na věc je fajn v umění, v posuzování vlivu filmu,
dohadování se, jaké nese asi poselství, nebo co vyjadřuje abstraktní
obraz. Není pro něj ale místo v oblastech jako je zajištění výživy,
konstrukce letadla, bezpečnostních prvků ve vozidle, v chemickém
vzorečku jedu nebo výbušniny.. https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1zor
Prosazování názorů například ve vědě, nebo politice znamená, že se dva
lidi dohadují, zda lidi budou jíst celé kuře a nebo žádné, a protože
máme demokracii, udělá se kompromis, že bude stačit půlka kuřete všem.
Ačkoliv kalorické tabulky jasně tvrdí, že nikoliv, zákonem se posvětí
půl kuřete. Nehledá se řešení, jak všem dát kuře. Prohlásí se, že to
nejde. A takto funguje náš svět. A jak dobře funguje, o tom čtete každý
den v novinách, na internetu nebo to vidíte v televizi.
Na některé věci prostě nejde mít všeobecně platný názor. Výrok podaný
pouze jako "Seriál Friendship is Magic je nejlepší" nebude nikdy obecná
pravda, dokud jej nebude zastávat alespoň nadpoloviční většina lidstva
Ale ani kdyby si to mysleli všichni lidé, ještě to nemusí být fakt. V
minulosti jsme se už hodněkrát shodli na něčem jako nejlepším, a za pár
let či staletí jsme to pak spláchli do záchodu jako úplnou blbost..
například ekonomické modely, politické systémy, atd.
I věda se mýlí. Když neznáte všechna fakta, nemůžete logicky vymyslet
dokonalé řešení. Pokud budete vědět jen že sluneční záření vytváří
vitamín D, ale už nebudete vědět, že nadměrné slunění při silném UV
způsobuje rakovinu, budete logicky doporučovat lidem, aby se slunili 24
hodin denně. Jenže jakmile se zjistí další fakta, teorie se změní, a
tedy i doporučení.
Problém demokratického přístupu je ovšem v tom, že si většina odhlasuje,
jak by to mělo být a podle toho se jede. A často to nemusí být vůbec na
základě nějakých faktů. Jen se prostě prosadí ten názor, který má
nejvíc lidí. Že to tahle nefunguje? Myslíte si, že hlasování o Brexitu
bylo na základě faktů nebo názorů? Pokud faktů, můžete nějak doložit, že
všichni, kdo hlasovali ať už pro nebo proti, mají dokonalou vzdělanost v
ekonomice, ekologii, politicie, sociologii, a dalších vědách, aby mohli
udělat komplexní a správné rozhodnutí, tedy posoudit, jaký vliv na ně,
jejich zemi a zbytek světa bude mít to či ono ve všech oblastech? To asi
těžko, že? Není to v lidských silách...
Odmítat tyto Frescovi názory jen jako totalitářské je zřejmě jen
neznalost věci. Asi jako když Fresco prohlásil, že "neexistují kreativní
lidé", protože "kreativita je jen poskládání známých věcí do nového
tvaru". Můžete to zpochybnit? Myslíte, že dítě, které se narodí na
samotě mimo civilizaci, a nikdy neuvidí nebe, si bude představovat třeba
technologické kosmické lodě? Pokud už bude mít vůbec nějaký koncept o
létání, bude to spíš založeno na tom, co zná. Proto my dnes kreslíme
ufony v kovových talířích s raketami, zatímco dřív byl pro lidi
"létající bůh" někdo s křídly
Ostatně, to nejlepší, co můžete udělat, je "prokázat, že nemá pravdu"..
Je to lepší, než odmítat "názor". Předložte fakta, která tvrdí opak.
Výsledek může společnost jen obohatit. Takto se podařilo vyvrátit
spoustu mýtů, nebo naopak podložit mnohé nové "naprosto šílené" teorie
(např. Sluneční vítr).
Anarchokapitalismus:
Státy selhávají ve své funkci, a tedy jejich existence už není v podstatě obhajitelná
(zde je problém opačný: stát vydává neskutečné sumy na zbrojení, války, a
pak na "sanaci škod" namísto toho, aby se plně staral o své vlastní
občany komplexně)
(a teď mi řekněte, kde budete chtít vzít tu hromadu odborníků na "nově
vzniklá místa díky automatizaci" - už jen takto napsané to je v rozporu,
protože automatizace = "snižuje potřebu přítomnosti člověka při
vykonávání určité činnosti" a pracovní místo = "člověk vykonávající
danou činnost").
Někteří řeknou: A co byste chtěli lepšího než kapitalismus? Stalina nebo
Hitlera? Ale to je jako říct: Heleďte, tady máte trabanta. Jede to
stovkou? Jede! Tak buďte rádi. Co byste chtěli jiného? Oslí povoz?
Víte, ono se neustále argumentuje, že zdravotnictví je drahé. Ale proč?
Copak využívá nějaké mimozemské technologie? Pokud jde o zdroje a
výrobní kapacity, nebylo by spíš ku prospěchu lidstva i samotných lidí,
kdychom spíš hromadně vyráběli léky, lékařské přístroje, zdravotní
pomůcky, než neustále "nové" zastaralé mobily, rozbíjící se plastové
sekačky, po kuse v plastu zabalená avokáda nebo v 50 vrstvách zabalená
miniaturní balení zubních past potištěné duhovými barvami, jen aby se v
regálu víc výjimala a tak si jí lidé koupili místo jiné?
Kupujete si lupínky k snídani kvůli chuti a výživě a nebo kvůli obří
potištěné krabici s obrázkem nějakého králíka? Víte, on i ten potisk
krabice sežere dost zdrojů a logistiky, takže logicky bude chybět jinde.
Kolik volné kapacity bychom získali, kdybychom přestali naprosto
věnovat pozornost reklamě?
Ono to, že když něco doteď fungovalo, tak je to důkaz, že to bude
fungovat i v budoucnu, nemusí moc platit, což nám ukázalo například
Japonsko..
Jestli půlce toho tam nerozumíte, tak
se ani nedivím. Ale co bychom chtěli, takový složitý marast (svět) jsme
si vybudovali a pokud ho budeme dál podporovat, logicky v něm budeme
muset i žít, dožít a umřít
A docela by mne zajímal návrh, jak konkrétně chtějí odpůrci robotizace s hesly "práce jen pro lidi" řešit stárnutí lidstva?
(jak že to bylo? Že lidi nebudou ze svého cálovat provoz ekonomiky TVP
nebo RBE? ale prosím vás.. očividně neměli problém cálovat socialismus a
jak to vypadá, ani kapitalismus)
(všimněte si podobnosti problému "stárnoucí populace" a "přelidněné
populace", protože mnozí lidé, když dojde na vyřešení světového
blahobytu, hned nadhodí něco ve smyslu, že bychom museli zredukovat
světovou populaci "abychom všechny uživili a na každého zbyl bazén".
Zřejmě mají na mysli zbavit se všech chudých přemnožených, tj. Afričanů,
a pak všech nemakačenků, kteří odmítají, aby z nich někdo dělal otroky.
Ale co uděláme se starými lidmi? Taky se jich zbavíme? Vždyť to by
přeci bylo "geniální". Těch zdrojů, které bychom tím ušetřili, a které
by pak vesele mohli dál prožírat ti mladí a produktivní.. Ale budou se i
oni pak těšit, až dosáhnou určitého věku, že se dobrovolně odstraní ze
světa, aby ho svou existencí nevyčerpávali? Vždyť čím se liší člověk v
důchodu 60-110 let od těch mladých, kteří nepracují? Nejde o to, jestli
chtějí nebo ne, ale o to, že je někdo i tak musí živit. Nebo něco..)
Je tedy anarchokapitalismus už slučitelný s mým názorem na budoucnost?
V tomto ohledu plně chápu názory a snahy anarchokapitalismu. Osobně také
zastávám postoj, že státy už k ničemu nepotřebujeme. Zvlášť v době
informačních technologií je zastaralý i model zastupitelské demokracie
(zbytečně lidi omezuje).
V tomto ohledu je prosazování, aby si lidi sami určili, kam půjdou
peníze (vládli si sami), tj. v podstatě aby vše bylo soukromé, svým
způsobem správné. Ale protože si myslím, že to je jen půlka cesty,
anarchokapitalismus jako celkové řešení moc neuznávám. Alespoň ne v
podobě, v jaké ho propaguje spousta jěho příznivců.
Systém práce pro lidi je totiž zase v době informačních technologií
zastaralý (plná automatizace základní výroby - potraviny, voda, textil,
doprava, sériová výroba - od mobilů po auta; podpora lidské práce u
vyšších činností, jako je třeba architektura - stavění formou hry,
inovace, návrh nových přístrojů, vylepšování těch starých). Tím pádem i
současný kapitalistický trh, alespoň z části.
A co jsem tedy jako, když odmítám kapitalismus? Komunista?
Nikoliv. Protože podobu, jakou si pod slovem "komunismus" představuje
mnoho jeho přízvivců, odmítám rovněž. Představa, že lidé budou radostně
nezištně pracovat pro dobro a blaho všeho lidstva je utopie (alespoň v
dohledné době a dál nevím).
Prostě stejný důvod, proč považuji za zbytečný pracovní trh v
kapitalismu - lidská práce je již zastaralá a nedostatečná. Teď jsme
měli zrovna hezký příklad, jak funguje lidská práce:
Naproti tomu, kolik bylo za poslední rok nehod autonomních vozidel? A to
jsou teprve ve vývoji, tedy by se dalo předpokládat, že budou chybovat
neustále.. naproti tomu lidé:
Technologie se teprve učí. To je pravda. Ale učí se posledních pár
dekád. Naproti tomu lidé se učí již tisíce let. A přitom naše dominance
proti technice se začíná vytrácet.
Chápu, že sám komunismus o sobě svět nikdy nemůže spastit. Už i Gary
pochopil, že veganství samo o sobě svět nezmění. Ani náboženství. Proč?
Protože nemůžete izolovat jeden systém od ostatních a doufat, že vyřeší
všechno nebo i sám sebe. Nemůže, protože má vazby na vše ostatní.
10% lidí klidně přestane zabíjet a jíst zvířata, protože jsou "hodní" a
nebo k tomu mají snadné podmínky. 90% to ale nepřestane dělat, protože
je to levnější (jídlo), dává jim to živobytí (práce) a nebo je prostě
nikdo neučil adaptovat se na změnu pro svůj vyšší standard. Nemůžete
oddělit tedy finanční sektor a vzdělání od veganství. A vzdělání
nemyslím jen přednášky, kde lidem vysvětlíte, že jsou v podstatě
nacisti. To jen popisujete problém, nepřinášíte jim akceptovatelné
řešení. Žijete ve světě, kde bude většina lidí věřit tomu, že veganství
je o "žraní trávy a kořínků", a pokud tomu nevěří, vstoupí na scénu
"společenská prestiž", dokud pokud bude společnost vegany stigmatizovat,
ostatní to budou dělat raději také, aby si někdo náhodou nemyslel, že
jsou vegané také a tím se jim třeba někdo posmíval, či hůř. Tak to
prostě je..
Peníze?
Jestli jsou ještě potřebné peníze? V dnešním pohledu si myslím, že ne.
Rozhodně je nepotřebujeme pro to, abychom všem lidem zajistili životní
podmínky.
V TVP nebo RBE se ekonomická kalkulace řeší něčím, co se nazývá
"koeficienty" nebo "požadavky". Jenže v podstatě jsou to vlastně peníze,
resp. jejich podmnožina. Stále se používají na alokaci zdrojů a jejich
přerozdělení skrze výrobu mezi lidi na základě jejich žádosti a obsahu
"peněženky".
Pan Fresco myslím jednou prohlásil, že
kdyby se sečetlo všechno bohatství Země a každému zrnku písku, stromu,
nebo gramu zlata přidělila peněžní hodnota, pak by peníze měly smysl pro
alokaci těchto zdrojů. V současné době ho nemají, protože nejen kvůli
inflaci se tisknou neustále nové, a mnozí lidé si myslí, že naše
společnost bohatne, protože má více peněz, za které si kupuje čím dál
tím víc ale zároveň šuntovějších věcí. Ono je to snadné: vyrabujeme
zdroje, natiskneme peníze, prodáme je lidem za jejich práci a pak
výrobky (zdroje) vyhodíme, abychom si zase mohli koupit nový, "lepší"
model (nedávno byla v TV reportáž o tom, že máme v šuplíku 8 miliónů
mobilů, které nepoužíváme: Jeden pán tam ukazoval starý model, který si
nechal, protože se mu líbí, že měl dřevěný kryt. Copak ale kryt určuje
výkon mobilu? Proč není možné vyměnit vnitřek za lepší a nechat si hezký
kryt, tedy ušetřit zdroje?). Na konci budeme neskutečně "bohatí":
budeme mít hromady peněz, plné skládky odpadu ale už žádné zdroje.. co
pak?
Sice některé vyšší "verze" společnosti počítají s tím, že lidé nebudou
chtít než kolik sami spotřebují, protože časem bude vzdělanost už tak
vysoká, že si všichni budou uvědomovat, kam by to vedlo, ale tam zatím
nejsme. Jestli chce někdo systému, který přiděluje výrobky, kapacity a
zdroje lidem na základě toho, kolik mají kreditů, říkat "peněžní", tak
já s tím osobně problém nemám (možná jsem dřív měl, protože jsem se
snažil striktně pojem "peníze" vyloučit, ale přerozdělování zdrojů i tak
potřebuje nějaký mechanismus, který jim přiděluje "cenu" podle
vzácnosti či efektivity, jen se tomu nemusí říkat cena). Jestli tomu
budeme říkat A nebo Y je celkem fuk - záleží, jak se to bude chovat.
Ekonomická kalkulace může zohledňovat
mnohé další faktory, jako třeba nutnost dopravy, tedy lokálnost. Pokud
bude třeba nějaké město ležet blízko u moře, a bude ještě v té době
rybolov, tak logicky v něm dostupné ryby budou stát méně kreditů než ve
městě, které bude ležet uprostřed pevniny. Nejspíš v tom vnitrozemním
bude běžné jíst zase něco jiného. Pokud budete chtít rybu, bude se muset
dovézt, což vás bude něco stát navíc - tak by to mělo být i dnes, ale
to spolehlivě zničí dotační zemědělská politika. Vaší svobodnou volbou
bude ale možnost se přestěhovat tam, kde jsou podmínky nejvíc optimální.
Pokud rádi jíte ryby, tak budete bydlet u moře, kde vám nebude tolik
vadit, že je dražší třeba hovězí, kdyby se pěstovalo jako dnes na
farmách. Až budete chtít změnit životní styl, prostě se přesunete jinam.
Nebudete mít žádnou finanční vazbu na váš původní dům - nebudete se
muset snažit ho prodat, abyste měl peníze na nákup nového v cílovém
místě. Hlavně se nebudete muset zadlužit. V tomto budete svobodnější. I
když budete vlastně podle dnešních standardů žít jen "v nájmu" - zase
bude totiž otázka: kolik % z vašeho "příjmu" bude stát ono bydlení?
Pokud jeho provoz bude ekonomický, nejspíš bude jeho cena stejně
bezvýznamná jako třeba výdaj za jídlo. Logicky i zde budou dražší a
levnější byty. Ve městech, kde budou levné produkty, bude dražší
bydlení, protože tam bude chtít bydlet každý. No tak ale většina lidí
bude prostě žít jinde, kde sice bude mít třeba o 10% dražší jídlo, ale o
50% levnější bydlení, jak prosté. Někdo třeba ani mít "domov" nebude,
protože bude každý měsíc bydlet jinde a poznávat tak svět - místo "domů"
pak bude svět plný "hotelů".
Jen ta role oněch "peněz" bude malinko jiná než dnes, a hlavně bude
zcela jiný způsob jejich získávání. A to je to klíčové: pokud se
nebudete muset snažit, abyste peníze získali, nebudete se o to snažit.
Mnozí v tom vidí zlo, ale naopak to může velmi pomoci:
Lidé se už nebudou snažit podvádět, krást, drancovat zdroje, ničit,
zabíjet, uplácet, preferovat levné šunty a vysoký zisk před drahou
kvalitou (nízký zisk).. protože i bez toho ty "peníze" prostě dostanou. A
nebavíme se zde o nějaké almužně. Proč? Protože ta by nic nevyřešila.
Sociální dávky dnes nebrání krádežím. Proč? Jsou moc malé. I kdyby byly
sto tisíc, stále ještě mohou být moc malé (protože společnost prostě
lidem říká: Utrácejte! Dávejte své bohatství na oddiv! A když na to
nemáte, tak si pujčte!). Říkáte si "malé"? Ano, jistě. Když si
spočítáte, kolik bohatství na světě (a co teprve ve vesmíru) je a kolik
je na světě lidí:
To nám vychází na každého člověka 625 000 dolarů. Komu z vás by nestačil roční příjem 15 miliónů Kč?
Logicky, bylo by to udržitelné jen tehdy, pokud bychom dané zdroje
dokázali 100% recyklovat. Což by technicky neměl být až takový problém
(minimálně u základních surovin, jako je voda, vzduch, potraviny, dřevo,
kamení, atd. nám planeta ukazuje, že to zvládá už víc jak 500 miliónů
let).
Kde je ten zbytek? To, co nedostáváte
ani za svou práci? Kdo to vlastní? Otázka není "kdo?", ale "proč?". Jak
se k těm zdrojům dostal, aby je mohl prodávat? A jak to, že je může
prodávat? Odpověď na otázku je snadná. Kdo používá peníze a dává jim tak
jejich moc, jejich význam? Kdo uznává právo obchodovat s přírodním
bohatstvím všech? Já bych řekl, že tu máme tak 8 miliard viníků
Dobře, i kdyby to bylo jen 10%, stále jde o roční příjem přes 1 milion
Kč. Resp. možnost mít přístup ke zdrojům (a výrobkům/službám) o dané
hodnotě (ať už skrze vlastnictví - trvalý přístup nebo skrze půjčovnu -
dočasný přístup). Nevím jak vy, ale mě obecně stačí necelých 100 tisíc
Kč a to i teď, kdy stavím (odkládám si část mzdy, a za 2-3 roky jsem
naspořil 200 tisíc).
Víte, ono na spoustu věcí, jako je sex, hraní si kamarády, čtení dětem,
procházky po přírodě nebo jízda na kole vlastně ani peníze nebo zdroje v
podstatě nepotřebujete. I na cestování se spotřebuje prakticky
zanedbatelné množství zdrojů. Stejně tak na TV či PC zábavu. Tedy jsme
vytvořili celkem solidní filtr.
Kolik lidí na planetě nám zbyde, kteří prohlásí "já ale s milionem ročně prostě nevyžiju"?
Nejspíš jich "pár" bude, ale tak tu máme obrovskou motivaci "pracovat".
Lidé mohou mít zájem utrácet za ruční výrobu namísto průmyslové, za
umění na míru ("namaluj přesně co já chci, abych měl něco, co jiný
nemá") a nebo za extra služby či výrobky (například ručně sestavovaná
auta s benzínovým motorem - protože strojní výroba už bude dělat třeba
jen elektromobily, a byť budou modulární, bude existovat třeba jen
10.000 praktických kombinací).
Stále tedy bude možnost si vydělat další peníze, byť pro 90% lidí na
světě to bude naprosto nezajímavá a nepotřebná činnost. A ti ostatní se
mohou "prát" o miliardy kreditů od těch, co je k ničemu nedokáží využít.
Tedy vlastně bude obrovský trh pro ostatní, protože nejspíš nikdy
nebude v nabídce tolik věcí na prodej, než kolik peněz budou mít ostatní
lidé přebytečných. Čili vlastně prodáte i sebevětší blbost. A pokud o
ni bude opravdu zájem, třeba formou aukce vyšroubujete cenu až úplně
nahoru. Je sice otázka, co by pak normální člověk s tolika penězi dělal,
ale to už necháme na budoucích generacích.. (přemýšlím totiž jen v
současném rámci, ničeho lepšího nejsem očividně schopen)
To by teoreticky mohlo zase vést k
plýtvání, ale spíš to povede do situace, kdy potřebu vydělávat enormně
nad normál bude mít jen pár jedinců, a většina lidí třeba ani nebude mít
čas se zajímat o to, jakou blbost by si mohla koupit, protože budou
prostě trávit čas "smysluplněji", a tedy jejich volné kredity zůstanou
nevyužity - tedy budou šetřit přírodu. Už nebudou moci říct, že jejich
rozhodnutí nic nezmění
Půjde v podstatě o plnou formu demokracie, protože vaše zdroje (kredity)
vám nikdo bez vašeho svolení nevezme a nepřidělí je někomu dalšímu
(jako to dělá stát ve formě dotací, příspěvků atd., když si od vás vezme
různé daně).
Máte zároveň možnost mít přímý vliv na drancování planety: pokud svůj
díl nevyužijete, ale ani nikomu nedáte (nejspíš by vracel ročně - tj.
šlo by spíše o formu zápůjčky části zdrojů a výrobní kapacity), daná
část planety zůstane "ušetřena" (to ale někdy i znamená, že se její
zdroje neznásobí, jako by tomu bylo např. u "firmy", která by pracovala
se dřevem a tedy by i vysazovala stromy).
Jak budou lidé řešit neřádné hospodáře, kteří zdroje budou ničit třeba
svou neschopností, to už není na mne. Pokud to lidé nebudou trestat,
zůstaneme v podstatě v kapitalismu, jak ho známe dnes. Tedy opět platí,
že pro nový systém se prostě musí lidé sami rozhodnout tím, že nejprve
změní sami sebe, své chování a své myšlení. Pak a jedině tehdy bude
fungovat. Opici zvyklou, že trus skončí kdesi dole a tedy mimo její
zájem prostě 100% hygieně bez plen nenaučíte, dokud sama nezmění styl
života a myšlení - stejně tak nemůžete čekat od lidí "bez mozku", že
vytvoří nějakou "utopii". My jsme zatím ty opice s plenami, ale ty nás
stojí jen další výdaje a o pohodlnosti (či snad svobodě) tu moc mluvit
nelze. Když už jsme slezli ze stromů, měli bychom se tomu přizpůsobit
zcela (tj. v případě těch opic nekálet kam nás napadne, aniž bychom
museli mít povinně pleny).
Člověk bez mozku není ten, kdo odmítá TVP nebo RBE a má rád kapitalismus, to jen aby bylo jasno
Toto není nějaký cíl, jak by měla ekonomika Země vypadat, jen to
ukazuje, že tu máme mnohem víc reálných variant než současný
kapitalismus a socialismus (v podstatě bychom mohli říci "současný
sociokapitalismus").
Pochopitelně, že pokud chceme mít svůj nesmyslný nekonečný ekonomický
růst HDP, musíme také zvyšovat spotřebu. Tedy je jedno, jaké zdroje
použijeme, nakonec stejně nikdy nebudou stačit
A pochopitelně, jakmile začnete kalkulovat výkupní cenou, tak se
většina alternativ, ať už by byla sebesvatějších, nemůže v kapitalismu
"vyplatit"..
Má snaha není přesvědčit o správnosti mého názoru lidstvo. Já se snažím
ukázat zajímavou myšlenku lidem, kteří si k ní umí najít cestu. Které
bude zajímat, a kteří si sami posoudí, zda je správná, či nikoliv.
Protože pak už proti "odmítačům" nebudu stát jen já, ale i ti ostatní,
kteří k nim třeba budou mít blíž. Určitě to znáte, ať už vegané, broníci
nebo cokoliv jiného.. žijete si mezi svými, a když v tom vás "osvítí
duch svatý" a začnete uvažovat trochu jinak (poníci nejsou jen pro
holky, atd.). A začnete vidět i jinak své okolí. Najednou zjisíte, že
jejich názory se liší od těch vašich (doteď vás to nezajímalo). Co
uděláte? Nezačnete ostatním ukazovat, že se podle vás mýlí?
V podstatě za mě děláte "špinavou" práci.. Když upřímnost, tak úplně
Je tu totiž jeden zajímavý problém: Myslíte si, že když by se svět
dostal do stádia, kdy by už roboti zvládli udělat většinu nutných prací,
že by přišli podnikatelé, vlády, atd. a řekli: Tak, konečně máme
hotovo, můžeme přestat nutit lidi do práce? To nezní jako moc reálné,
že? Takže, kdo si to musí říct? No, sami lidi. Ale je dost možné, že
nejen sami lidé, ale ani podnikatelé si nejsou vědomi toho, jestli
roboti už danou práci zvládnou nebo ne (on by se člověk ani nedivil,
protože technologie, které jsou teď ve vývoji, a nemluvíme o armádě a
ufo, jsou často tajné - firmy si je drží jako knowhow a ostatně nikdo
nemůžeme mít dokonalý přehled ve všech odvětvích). Čili lidé sami musí
dojít k závěru, zda roboti už zvládnou za lidi pracovat a nebo ne, a
podle toho si dupnout na politiky (u firem je to snadné, tam ani moc
dupat nemusíte, stačí jim neplatit - firmy po vás zatím nemohou chtít
peníze povinně, na rozdíl do států).
Otázka nezní, zda se bát či nebát, že roboti seberou lidem práci. Ono
totiž, když budeme chtít, tak můžeme vymyslet 10x víc zhovadilých
pracovních míst, jen abychom si práci udrželi - stačí aby se skrze
reklamu trhu vsugerovalo, že má něco chtít, a kde je poptávka, vznikne
brzy i nabídka. Lidi nechtějí zlatá lejna? No tak na ně uděláme obří
reklamu. 50:50, že do roka budou v 10% obchodů a ve zbytku jejich čínské
napodobeniny. To není otázka strachu z robotů. Otázka je, zda nás
roboti mohou osvobodit nebo ještě ne?
A odpovědět si na to musí každý sám. Čekat univerzální odpověď od
kapitalistů (někteří tvrdí ano, jiní ne) je totéž, jako se ptát ředitele
banky, jestli si myslí, že peníze a úroky z úvěrů jsou světové zlo, a
čekat, že odpoví Ano
Můžete se ještě zeptat na můj názor na patriotismus To je také oblíbené téma, protože mnoho příznivců TVP ho odmítá (v podstatě bude 1 planeta, žádné "národy").
Já vám odpovím jen následující: Myslím si, že svět, kde úroveň mého
blahobytu bude záviset na tom, jestli jsem bílý nebo černý, muslim nebo
křesťan, Čech, Rus nebo Američan, žiju v USA nebo v Africe, jestli se
dívám na poníky nebo na porno, jestli jsem zdravý nebo nemocný, silný
nebo slabý, chytrý nebo hloupý, hodný nebo dravý, potomek boháče nebo
chudáka, a nebo které jiné lidi mám rád.. stojí pěkně za starou belu!
Tam, kde někdo vidí zájmy svého
národa, mohou jiní vidět útok na ten svůj, viz. "America First". A podle
stejné zásady můžeme být tedy i patroity my, a v konečném důsledku
namlátit jiným patriotistům hubu, což je vlastně mj. příčina vzniku
většiny válek. Do jaké míry zajdeme je dané jen jakousi "morálkou",
která vytváří bariéry. Jenže zoufalost a vážnost dané situace tyto
mantinely často posouvá velmi daleko. Podle stejné logiky se totiž dá
obhájit cokoliv, a hlavně se to může danému člověku vrátit podobně jako
ve rčení "kdo seje vítr, sklidí bouři". Pokud někdo XXX prohlásí, že pro
něj zvířata jsou nemyslící bytosti a může si s nimi dělat co chce, co
brání ostatním lidem prohlásit, že pro ně jsou lidé typu XXX jen
nemyslící bytosti a mohou si s nimi dělat co chtějí? Jak jsme viděli v
minulém století, ani sama společnost na to nemá dost sil.. společnost se
skládá z jedinců, a co je morální pro ně, bude tedy morální i pro
společnost
Nejde o to, jestli věříte, že takový svět je možný nebo ne. Jestli ale
sdílíte můj názor, pak se zeptejte sami sebe: podporujete svým chováním
(třeba nakupováním) svět, který vaše hodnoty propaguje a nebo naopak
pošlapává? Profitovat na zločinu totiž jeho závažnost nesnižuje, stejně
jako se nezbavujete své viny - to je vlastně i součást současného
právního systému. A pokud bychom se bavili ještě o morálce - profitovat
na něčem, co není správné, ale spáchal to někdo jiný třeba i v minulosti
vás nijak neospravedlňuje, protože kdyby se to nestalo, vy byste z toho
nic neměl, tedy je váš nepřímý zájem na tom, že se to stalo, a tedy to v
podstatě obhajujete
Pokud si něco od někoho koupíte, v
podstatě mu tím dáváte prostředky na další jeho provoz: ať už tedy dělá
cokoliv, vy mu v tom umožníte pokračovat. Ale používáním peněz jako
takových, ať už jdou na sebelepší věc (třeba charitu) jen udržujete
systém, který je na nich postaven v chodu. Tak to prostě je. Netají se
tím ani kapitalisté, kteří v dobách recese vyzývají lid, aby utráceli -
tedy uváděli peníze do oběhu - aby se tím oživila ekonomika
- když se chce, (skoro) všechno jde
- kdo chce lepší svět dnes, nevymlouvá se na neexistující technologii zítřka
- počítače dokáží simulovat fyziku a tak šetřit čas, zdroje a dělají z "nudné" práce hru
Když nevěříte, že můžete změnit svět, tak prostě nebudete ten, kdo jej bude měnit (k obrazu svému)
Já vám dám super příklad totalitního
myšlení: semafor! Jo, on třeba zachraňuje životy tím, že na silnice dává
řád, a při správném používání zvyšuje plynulost (efektivitu) provozu,
ale sakra, je to diktát! Říká vám stůj, jeď a jen když on to chce..
vlastně ne, když to nějaký zlý komoušský programátor tak řekl! A ještě
je tam červená, jasný komunisti!! Smrt semaforům a programátorům! Na
truc pojedu vždycky schválně tak jak já chci, protože já nejsem
komunista
Ale co se na chvíli přestat zaobírat politikou a peněžní ekonomikou, a podívat se na to spíš z technologického hlediska?
"Místo abychom lidem říkali, že mají šetřit vodou, zabudujeme šetření do systému.."
Aha, takže systém nám přidělí na den 1 litr vody a to bude ono, jo? Pryč s novým světovým řádem!!
Ale kecy.. zde šetření spočívá v tom, že splachujete vodou, kterou jste
si umyli ruce. Tj. vlastně na splachování nepoužíváte žádnou extra
dodanou vodu.. kapišto?
A pak někdo řekne: Ale to je hudba hodně vzdálené budoucnosti.. inteligentní stroje, inteligentní domy.
Jasně.. jenže ta "vzdálená budoucnost" je už spíš taková "minulost":
Často se ozve někdo, kdo řekne: já ale nechci žít v domě stejném jako
všichni ostatní, já to chci mít takhle a takhle, a proto žiju v
kapitalismu. Aha, je toto kapitalismus nebo ta vaše předpokládaná
diktatura?
budou držkovat (podobně jako my), když jim dáte zadarmo cokoliv, co
"vymyslel" Fresco? To ani já bych nedržkoval.. asi nejsem správný
kapitalista, patriot a bůh ví jaký ještě nesmysl
Těchto lidí bude navíc na světě za chvíli dost, aby byli dost slušnou
hybnou silou (aneb dnešní argumentace "z pozice silnějšího"). A budou
vědět, co všechno by mohli mít, ale že jim to neumožňujeme získat.. od
blbců jako jsem já. Jak si s tím pak poradíte bude už váš (náš)
problém..
Jak by řekl Neo
Ukážeme lidem, co nechcete, aby viděli. Svět bez vás. Co se stane pak, to už necháme na vás..
A někdo může říct: tak to ale povede k válce a násilí.
Inu, odpovíme: Pokud zvládnete udělat jen válku, je to už vaše věc..
alespoň se ukáže, zda ve vesmíru opravdu existuje inteligentní život To spíš vypovídá něco o vás než o těch ostatních.
Je to blbý, ale je to prostě tak: každý se musí rozhodnout sám, co
vlastně v životě chce. My nemůžeme rozhodovat ani nic dělat za něj. TO
by totiž byla teprve ona diktatura.. a jestli si někdo zvolí svou
pasivitou válku, prostě bude.. co my proti tomu zmůžeme. Společnost může
jako celek svrhnout otrokářství, ale také vyplenit Řím.. která cesta je
lepší? Rozhodne lidstvo.
Tvrdit "já žádnou volbu nemám" je totéž jako nechat za sebe rozhodnout někoho jiného. Pak bychom se ale neměli divit výsledku.
Nepodporujete Fresca? No, to máte asi blbé, protože dost lidí na tom už
pracuje. Chcete zachovat nezměněný současný systém? Hm, to máte taky
blbý, protože vám ho rozloží zbytek lidstva, i kdyby jim byl Fresco
naprosto volný.. a sám kapitalismus horlivě pracuje na závadění AI a
robotizace. Obviníte ho také z diktatury a komunismu? Byť by to bylo
příhodné, bylo by to dost absurdní.
Změnu nemůžete zastavit. Až na pár výjimek (živoucí fosílie, podmořské
průduchy) žádný živočišný druh, prostředí, společnost či kultura
nevydržela beze změny od svého vzniku až do současné doby (či do svého
konce).
Není mi opravdu moc jasné, jak toto souvisí s komunistickými režimy
A nebo je to jen strach ve stylu "všechno, co je nový, je špatný"? No
tak ale proč nežijeme ještě na stromech nebo v jeskyních? Všechno tady
je nové.. a nebo to platí jen pro dobu minulou, tj. "dobré je jen to, co
je dnes"? No ale pak "nechápu" rozhořčení třeba nad nacisty.. i ti
přeci žili ve své dobré současnosti, ne?
Další videa ze stejného kanálu TVP můžete najít zde (často volitelně s českými titulky):
Dokumenty jsou často "staré", resp. jsou starší, než vůbec vzniklo nějaké TZM.
Kdybychom vypustili poníky a zaměřili se jen na poselství "Friendship is
Magic", byl Jacque Fresco jedním z prvních a největších bronies? Ovšem
že ne Ta myšlenka je absurdní. Nikoliv však proto, že by jeho myšlenky měly k přátelství daleko.
Naopak.. patří k těm mnoha lidem za celou historii, kteří se snažili
změnit svět nikoliv filozofií, mluvením o lásce a míru, nebo
náboženstvím, ale technickými prostředky. Zkrátka, nekecali a něco
udělali nebo vymysleli... Jen neměl nikdy potřebu se prohlašovat za
členy nějaké skupiny, třeba sledovačů "těch nejlepších poníků"
Je zvláštní, že dokážete najít přes
Google hodně článků, kde se vyskytuje současně "Friendship is Magic" a
"Karl Marx", ale přitom nic s J.F.
Třeba se neshodneme, co vede lidi k "přátelství", ale můžeme se pokusit
odhalit a odstranit to, co z nás dělá "nepřátele".. nejen vůči sobě
navzájem, ale i vůči planetě.. ostatně, bez funkční planety kde a jak
budete chtít budovat nějaké přátelství?
Čím uděláte víc přátel? Tím, že budete
v zemi, kde je chudoba, hlad a nedostatek, kde lidé kradou a zabíjejí
se kvůli kusu chleba, hlásat něco o Kristu, Bohu či snad "magii
přátelství" a nebo tím, že tam třeba postavíte, byť s pomocí těch lidí,
tj. je vzděláte (a samozřejmě je musíte i nejdřív nakrmit, jinak nebudou
mít čas do té vaší "blbé" školy chodit), farmy, které vyprodukují dost
jídla? Budou pak ještě lidé krást jídlo? Mluvit o přátelství je možné
jen tam, kde to prostředí umožňuje. Nemáte vhodné prostředí, nemáte nic.
Přesvědčíte pár lidí, a jen pár z nich u toho vydrží z předsvědčení či
odříkání, a zbytek společnosti pojede dál tak, jak jim to vyhovuje.
Co je také nejspíš vliv prostředí?
Dejme tomu, že se třeba na silnici
srazí dvě tři auta. Dnešní myšlení: příčina je ta, že jeden řidič
agresivně předjížděl druhého a srazil se čelně se třetím. Prozkoumání
trochu do hloubky: řidič byl agresivní, protože to druhé auto byl
slimák, který se plazil třicítkou uprostřed silnice už pár kilometrů. A
argumentoval sobecky: protože já jsem neschopný jet rychle a správně
(nepřekážet), měl ten první vstát dřív, aby dojel včas, tedy kvůli mě by
se měl vzdát části svého času a strávit ho zbytečně na silnici. Ale ani
takto to nestačí..
To jsou jen sekundární příčiny. Co jsou primární? Proč se auta srážejí?
Že bychom neuměli vyrobit auta, která by sama řídila, a hlavně by spolu
komunikovala, takže by přesně věděla, kde jsou další auta a tedy by vás
nemohlo "překvapit další auto, které najednou vyrazilo ze zatáčky, kam
jste neviděli"? Jestli to umíme, proč už nejezdí všude?
A co jít ještě dál: co nutí všechny zúčastněné řidiče, aby vůbec sedli
za volant? Musí jet na nákup? Musí do práce? Nebylo by tedy nejlepší při
předcházení nehodám, aby vůbec lidé jezdit nemuseli (jen když by
opravdu chtěli)? Určitě se nevybourali proto, že jsou zlí.
A jestli je zlý svět? Kdo ho vybudoval? Kdo ho podporuje? Kdo ho
schvaluje? Není to náhodou ten samý druh, který na něj držkuje? Jaký
svět by byl lepší? Kdo ví, ale je možná nejlepší osvobodit lidi od
zbytečné práce a tedy i honby za penězi kvůli přístupu ke zdrojům, a
tedy jim dát přehršel času, aby opravdu mohli přemýšlet, jaký svět by
sami chtěli, pokud by ho už nezačali budovat..
Ostatně, pokud je pro vás TVP nepřijatelný, protože v něm vidíte
totalitu, možná by stálo vysvětlit, kde na planetě vlastně není vůbec
totalita, a jaké řešení navrhujete vy. Pokud bude dobré, lidé ho přijmou
a tím porazíte TVP. Snadné, že? Nebo že by ne?
Některé jeho technické předpoklady mohou být chybné (třeba mě jako
laikovy se moc nezdá ten pohon jeho letadel), ale pokud nejsou klíčové
pro takovou společnost (např. nepotřebujeme tichá letadla, my je
nepotřebujeme vůbec, když budeme mít rychlovlaky, a že je rychlost
300-500 km/h možná jsme už dokázali v praxi), nemusí to být až taková
katastrofa. A že je snílek? Snění a optimismus nás možná dostal tam, kde
jsme. Do světa, kde stroje pracují (a proto máme vyšší blahobyt než v
době před industriální revolucí), kde rozhodují (jak bylo zmíněno jako
příklad: o tom, kolik váží třeba kuře v obchodě nerozhoduje názor ani
zákazníka, ani prodejce, rozhodne o tom digiální váha a případně rovnou
vyhodí i cenu) a kde je uvedeno do praxe spousta dřívějších snů,
například o létání.. stalo se už někdy, že nás pesimismus dovedl někam
dál?
Důležitější jsou spíš základní předpoklady, jestli skutečně platí, že
hojnost minimalizuje výskyt násilí. Nemusíte být psycholog, stačí se
podívat kolem sebe a položit si otázku: Proč je v Evropě méně násilí než
třeba Sýrii, Etopii atd.? Je to jen systémem vlády, nebo je na vině i
chudoba, nedostatek? Nebo leží problém někde jinde? Máte možnost se stát
vědcem, a skutečně se podílet na změně světa. Váš nápad vám třeba může
někdo ukrást, a realizovat ho dnes jako svůj vlastní. Ale teď je
otázka.. jde vám o to zlepšit svět (což se stalo, protože toho byl
schopen očividně někdo "lepší" než vy, byť nápad byl váš) a nebo vám jde
jen o to získat jakýsi pocit důležitosti, slávy, případně moci a
finančního ocenění? Zvlášť o tom posledním bychom se mohli hádat,
protože.. neznamená lepší svět zároveň i lepší podmínky pro vás samotné?
Tedy i zisk?
Slabší povahy mohou přeskočit tu asi minutu dlouhou pasáž s nosorožcem, pokud nesnesou pohled na realitu dnešní doby
Schválně, kolikrát sami sebe přistihnete při pomyšlení "tohle je jen Utopie" Holt svět budeme mít jen takový, jaký si zasloužíme a na jaký jsme připraveni. Změna že není možná?
Jak už někde padlo: kolik lidí v roce
1970 si myslelo, že do konce století "komunismus" padne? Kolik černých
otroků na plantážích si vůbec představovalo, že za pár staletí bude
jeden z nich "vládnout" USA? Kolik lidí v roce 1900 věřilo, že lidé
budou létat nadzvukovou rychlostí nebo dokonce do vesmíru, často ještě
během jejich života (u těch mladších)? Kolik lidí těsně po skončení
první světové čekalo druhou? Co je proti tomu "drobná" úprava
ekonomického systému..
A schválně, kolik lidí se přestane dívat v části věnované bankám
Protože to je podle mne ta nejméně zajímavá část videa. Ono totiž, i
kdyby naše bankovnictví a monetární systém byl sám o sobě svatý, stejně
najdete v současné společnosti hromadu příkladů, kdy nefunguje vůbec
dobře. Co třebáá..
Selhal volný trh? Selhal stát? A kde je stát jako garant práva?
Nadnárodní firmy žalují státy za to, že neochránily jejich investice (ČR
v tom má praxi). Mohou totéž udělat občané a nebo se to lůzy netýká? Je
insolvenční správce socialismus, který bere lidem, co si zaplatili, a
rozdává to ostatním "chudým" a "neschopným" či "hloupým"? Kde je ten
kapitalismus, o kterém tu všichni mluví?
I kdybyste prokázali, že třeba ten americký FED za nic nemůže.. tak co
jako? Jedna z tisíce částí systému.. Znáte to přísloví o pevnosti
řetězu? Když bude váš život záviset na tom, jak je řetěz pevný, asi vás
moc neuklidní, když vám někdo vyvrátí vaši domněnku, a zjistíte třeba že
1 článek z mnoha je v pořádku. A těch 999 dalších? Na kterých je jasně
vidět, že jsou zkorodované, zeslabené? No tak svět nepoloží finanční
bublina, ale utopí se v plastech.. je to o tolik růžovější budoucnost?
Někdy je prostě jednodušší věc
"vyhodit" a sehnat si novou, než bez výsledně a pracovně opravovat tu
starou, která nefunguje, je zastaralá, neefektivní a často se rozbíjí.
Toto rozhodnutí děláme dnes a denně. Proč by měl mít systém společnosti v
tomto výjimku?
Že bychom neuměli postavit "nehořlavé" prostředí? Že bychom nevěděli,
jak "postavit" životní prostředí tak, aby požár, pokud už vznikne,
napáchal co nejméně škody?
Jistě i toto je přirozené a člověk na to nemá žádný vliv, že?
Proč se pořád "starám" o životní prostředí a ne o chudáky lidi? Protože
já se o lidi nepostarám a ani vlastně nechci, neposkytuji jim žádné
zdroje, ani jídlo, ani vzduch.. to dělá právě to životní prostředí
Když bude v takovém pořádku, že se o lidi postará, nebudeme to muset
dělat my (a stejně to děláme blbě - nedostatečně - tak co).
Ano, třeba někdy v budoucnosti budou
skutečně lidé víc pomáhat jiným.. třeba zastaví u nehody či ležícího
člověka a pomohou mu, protože už nebudou spěchat do práce, nebudou se
muset bát, že to je nějaká léčka a někdo na ně vyskočí a okrade je, nebo
že jim stát začne vyhrožovat, že jim výjezdy sanitky nechá zaplatit,
protože byl jen opilý.. Jestli k tomu dojde, tak jedině dobře. Ale v
přechodné fázi to budou lidé vychovaní kapitalismem, nikoliv andělé, se
kterými je třeba operovat
Problém fake news na netu není to, že je někdo šíří, ale že lidi jsou
tak hloupí, že jim věří. Co dělá společnost proti tomu? Velké mazlavé
hnědé..
Nejdřív máme plnou hubu keců:
muslimové jsou naučení v tom svém prostředí a svou vírou být zlí. Jenže
když pak jdou k nám do školy se "správně vzdělat podle našich hodnot"
zase řveme: fůj, muslimy tu nechceme. Nebo: berou nám práci, o kterou
nestojíme! Co vlastně chceme? Víme to vůbec?
Problém ukradených hesel není to, že je má někdo cizí. Problém je, že
mají vůbec nějakou hodnotu. Jak tomu zabránit? Vytvořit společnost, kde
nebude možné skoro nic prodat a něco tím získat..
Zákony (a cenzura pod ně patří taky) jsou neschopnost řešit problém, stejně jako válka je neschopnost se domluvit. Nic víc..
(řečnická otázka) A jak se stavíte třeba k ilegalitě kresleného dětského porna v některých státech (třeba USA, když už "musíme" nějakému vzoru svobody a demokracie lézt do zadku
)? Není to téma pro toto fórum, spíš jen pro každého z nás k zamyšlení.
Opravdu to zvyšuje násilí na dětech? Asi jako já jsem masový vrah,
protože jsem hrál kreslenou hru Doom? A kolik lidí nevraždí v reálu
právě proto, že se vyblbne ve hrách?
A co držení a pěstování marihuany? Atd... Co je pak vlastně ta svoboda,
kterou údajně všichni máme a můžeme se tedy sami rozhodnout?
Já teda nevím přesně důvod, proč je to problém, byť mě osobně nahota
třeba vadí, ale to už je prostě indoktrinace společností, která nás
naučila se stydět, a nejspíš bych si časem zvykl*, ale pokud
argumentujete dětmi, tak většina malých dětí držela v ruce naďro v
součtu mnohem delší čas, než se vůbec kdy naskytne dospělým
*) ostatně, společnost se během pár
set let posunula od 50 vrstev oblečení, kdy chlapy vzrušovalo už jen to,
že viděli kus nohy, k dnešnímu stylu oblékání, kde jdete pomalu v
bikinách a to ani nejste na pláži.. a víte co? Nový "trend" underboob
ukazuje, že i kdyby se všichni moralisté zbláznili, vývoj prostě
nezastaví.. nezastavil se ani vývoj techniky, stavebnictví, lékařství,
astronomie.. a někdo pak přesto věří, že třeba kapitalismus je neměnný
konečný stav lidstva.. kdo je tu ten snílek?
Problém je to v tom, že zákony neodrážejí realitu, a lidé jsou nuceni se
chovat proti své přirozenosti. Pak je jasné, že budou zákony
porušovány. Lidstvo blbne..
A nenávistné komentáře na netu, např. proti dětem přistěhovalců? Co dělá
z lidí nacisty, sebevražedné kamikaze a nebo odpůrce muslimů? Lidská
přirozenost? Kecy..
Naše společnost je v podstatě
převrácená na ruby! Děláme jen to, co je nepřirozené pro nás jako druh,
používáme kosmetiku, ženeme se za drahými auty, jíme "umělé" jídlo,
likvidujeme si naši vlastní planetu.. ale když se někdo začne chovat
opravdu "přirozeně", tj. nahraje na net cizí video, aby si ho mohli
pustit ostatní (sdílet), nebo ukradne pro sebe či rodinu jídlo, protože
má hlad (uspokojuje své potřeby přímo), nebo ukradne auto, protože ho
společnost naučila (uspokojuje naučené chtíče), že ho prostě musí mít,
tak ho potrestáme..
Učíme děti si hrát spolu, ale pak je od sebe oddělujeme, protože.. se už
s tátou nemáme rádi, to nejsou moje děti, je to lůza.. bráníme jim hrát
si ve spíně, aby jim ne/mohl fungovat imunitní systém a naopak pro ně
vytváříme prostředí plné "jedů". Snažíme se k sobě spoustat jen jednu
samici a samce.. na jedné straně učíme děti mít úctu ke zvířatům, a pak
je učíme je zabíjet a jíst..
Vtloukáme jim do hlavy nejdřív kecy o přátelství, lásce, a pak hned o
tom, že musí být draví, aby se na konkurenčním trhu uplatnili. V dětství
je učíme, aby se dělily o to, co mají s kamarády, a pak jim necháme
podepsat konkurenční doložku, kde vás potrestají, když se budete dělit s
cizími..
Trestáme je za to, když lžou, ale v dospělosti zjistí, že často lhaní a
podovádění vám vydělá víc peněz.. když na vás nepřijdou. Tedy
beztresnost nerovná se morální člověk, ale takový, kterého zatím ještě
nenačapali.
Už v dětství žijí často ve lži, protože ten hezký, přátelský svět, na
který je rodiče připravují, vlastně neexistuje.. už v dětství se totiž
mnohdy naučí základní pravidlo nedostatku: když si chce hrát s cizí
hračkou, tak nesmí! Musí se prostě podovolit a zvyknout si na to, že
nedostane vždy to, co chce, což je jen jinak řečeno být vděčný za to, co
ti systém dovolí získat.
Děti se totiž chovají jednak přirozeně, a jednak napodobují to, co vidí.
Pokud si chtějí přirozeně hrát s cizí věcí, asi je naše společnost
postavena špatně, když jsme si vše rozškatulkovali na moje-nesmíš a
tvoje-nesmím. Můžete říct, že lidskou přirozeností je tedy "krást". Já
ale mohu namítnout: a co když je lidskou přirozeností SDÍLET?
To, jak se chováme v budoucnu je prostě naučené chování. Rusové naučili
kočku bránit ptáčata proti jejich vlastní matce, nacisté unášeli děti a
vychovali z nich Němce, islámský stát či jiné gerilové organizace
unášejí děti a vychovávají z nich poslušné vraždící stroje.. z každého
člověka jde celkem snadno vychovat cokoliv. A pokud to bude proti jeho
přirozenosti, a bude se chovat jinak, uděláme na to zákon. A nejspíš
byste sami našli mnohem příhodnější příklady..
Myslíte, že když zakážete něco psát, že tím vyřešíte problém, tedy
odstraníte příčinu, která k tomu vedla? Jak zabráníte lidem brát drogy?
Zákazem? Asi tak efektivním jako prohibicí alkoholu? Zákony NEFUNGUJÍ a
nemohou fungovat. Pokud budou fyzické jevy dost silné, je jakýkoliv
zákon (třeba proti pytlačení) jen blábolem, případně bezcenným kusem
papíru, protože dokud nebude nadpoloviční část planety v armádě nebo
policii, nemáte žádný 100% způsob, jak dodržování práva vynutit..
Používali byste mobilní telefon, který už nefunguje? A nebo funguje, ale
vy potřebujete chodit na net, posílat SMS, a on umí jen volat? Asi ne,
že? Tak proč používáme zákony, státy, ekonomický systém, u kterých
vidíme, že také "nefungují"? Protože nic lepšího nemáme? A kdo vám to
nakecal?.. to není z vaší hlavy
Vymysleli jsme spoustu blbostí, které
ovládají náš život, ale jdou proti přirozenosti, takže je porušujeme, a
to si žádá další další blbosti, které budou náš život dál a dál
usměrňovat a upravovat.. děláme svět čím dál tím složitějším, a tedy
jeho funkčnost je závislá na souhře čím dál tím více proměnných (a to
prostě není reálné). Div, že se z toho ještě lidé nezbláznili a
společnost jakžtakž funguje.. otázka je, zda funguje lépe než třeba v
prvotně pospolné společnosti, kdy nebyly ani státy, ani peníze, ani
zákony, ani obchod.. co zůstalo, jsou války, násilí, hladomor.. co
naopak zmizelo je udržitelnost.. a technický pokrok? I tehdy lidé
objevili oheň, klacek, kámen, kámen na klacku.. a kde byl tehdy onen
svatý kapitalismus a peníze, kteréžto údajně jediné umožňují jakýsi
pokrok?
A co se hodí k druhému videu.. Ano, my nemáme FED, my "nejsme jako oni",
takže "se nás to netýká", ale jinak je to téměř to samé v bleděmodrém:
Ne teda, že by to bylo pro život nějak důležité (alespoň si to myslím),
ale v dnešní době to asi nějak podstatné bude, když o tom píší Novinky
26.7. byla v TV zprávách Primy reportáž jak "hezky" funguje dnešní
společnost. Praha 3 opravuje silnici tak geniálně, že tím narušila
činnost spousty živnostníků.
Nevím, jak toto má představovat výhody státu a nebo snad volného trhu,
protože spousta z nich přišla o značnou část příjmu a nebo rovnou
zkrachovala. Byli snad špatní? Nedělali to, co lidé chtěli? Víte, oni by
lidé možné neřešili způsob a délku té opravy, kdyby ovšem na ní v
dnešním systému nezávisela jejich obživa. Ale jestli tato drobnost bude
stačit, aby se lidé naštvali na současný systém a zvolili si jiný?
Pochybuji. Na to jsme už příliš pohodlní.
V kapitalismu je možné penězi ocenit prakticky všechno. Tedy alespoň to,
kde se točí prachy. Jakmile v tom prachy nejsou, nedá se to prodat (a
nebo to naopak neruší vaše kšefty), nejsou ani lidé, ani životní
prostředí, ani krása, inteligence, morálka, nadání nebo koníčky jakkoliv
hodnotné. Tedy ani jejich nositel a tím pádem ani jeho život..
Systém je divný. Na jedné straně stále slyšíte, že musíte šetřit, umět
hospodařit, mít finanční gramotnost, nepadat do dluhové pasti, udělat si
čas na sebe, vychovávat děti, ale na straně druhé se neustále křičí, že
se peníze musí točit, že tedy že musíte hodně pracovat, utrácet, tedy
spotřebovávat, protože jinak firmy nebudou mít odbyt a budou muset
propouštět, podpořit trh s hypotékami, aby nezkrachovaly chudáci banky..
a ekologie? Na tu tady jaksi nezbývá místo.
Uděláte anketu a co vám vyjde? Dálnice je přeci přednější než nějaký
křeček, kterého jsem stejně na vlastní oči neviděl. Jasně, že je. V
době, kdy se musí převážet, přepracovat, přesouvat nejen obrovské objemy
zboží, ale i lidé do práce.. Co je ekologické, je dnes dražší. Lidé
jdou po ceně. Takže tyto rady vlastně zní "všechno si odkakáte sami".
Buď si zničíme životní prostředí a nebo budeme platit vyšší cenu při
nákupu.. tomu říkám volba v civilizovaném světě. Jen mi uniká, kde je tu
ten vyšší blahobyt? Nemusíte se ani namáhat argumentací "dřív jste
neměl počítač", protože stejně tak mohu říct, že ke konci socialismu
měla většina lidí splachovací záchod, což ve středověku nebylo, ha!
(ironie) Zase ti zatracení
komouši z TVP, co prosazují kratší pracovní dobu! To tak, a kam to
povede? Nakonec nebudeme pracovat vůbec, ne? My se nedáme, budeme
protestovat, neberte nám pracovní dobu! Jen ať makáme až do záhuby
Vždyť přeci všichni vědí, že lidi pracovat musí! Jinak pomřeme hlady, a
když budou mít lidi moc volného času, začnou se mezi sebou vraždit a
krást..
Mimochodem, kdysi bylo jistě velmi hrozné být poddaným a odvádět
desátky, že? Hlavně, že dnes si stát přivlastní téměř polovinu vašich
příjmů (nehledě, že další vám sebere skrze DPH, spotřební daň, dědickou
daň, ekologickou daň, protipirátskou daň..), tedy vaší práce a tedy
vlastně i vašeho života. Ale hlavně, že my rozhodně, ale rozhodně otroky
nejsme, že?
(mimochodem, návrat do té doby není možný. Pokud byste nechali dnešní
technologický a sociální svět, ale zavedli jen 10% daně, neměl by stát
na to kde brát.. řešení je buď zbavit se státu, a nebo jít ještě dál, a
"svým způsobem" odstranit monetární systém jako takový)
Žiji já podle toho, co hlásám? Ne tak zcela.. podporuji veganství,
snažím se o něj, ale jsem vegan tak z 60-70%. Mým cílem je být 100%, ale
toho asi nikdy nedosáhnu (ale můžu se dál snažit). Jsem proti současné
formě "kapitalismu", nepodporuji plýtvání, ale přitom nemám na to jít
někam demonstrovat a nebo hned seknout s prací, ve které v podstatě
plýtváme zdroji.
Zvolil jsem si pohodlnější, pomalejší cestu přechodu. To všechno ale
neznamená, že když já jsem zatím neshopný dosáhnout svých cílů, že se
nemůžete snažit být v tom lepší než já
Hitler také neustále žvanil o zázračných zbraních, a byť dělal jisté
pokroky, nakonec to byli Američané, kdo odpálil první atomovou bombu Neseděli na zadku, a neříkali jen "když vy neděláte pořádně to, o čem kecáte, tak proč bychom měli my?".