(31.03.2014, 19:06)madA12345 Napsal(a): Mírný OT:
Musíme se někdy sejít, IRL by to mohla být zajímavá debata

Martin Napsal(a):Jediné východisko, které mne napadá, je gravitační nerovnováha. V nějakém místě vesmíru se k sobě dostanou určité částice dost blízko, že se spojí. Tím pádem budou mít 2x větší gravitační (nebo jadernou) sílu než své okolí, a logicky by měly začít přitahovat veškerou hmotu. A pokud v tom budou pokračovat, nakonec se veškerá hmota stlačí do jediného bodu (prakticky půjde o energii) a nastane nový Velký třesk. Pokud jste příznivci multiversa, je možné, že prvotní impulz pro počátek gravitačního kolapsu může pocházet se srážky dvou vesmírů, kdy se jejich stěny bubliny krátkodobě zdeformují, ale tím se v určitém místě materiál stlačí.

• Big Crunch - vesmír sa po Big Bangu rozpína, rozpínanie sa spomalí, zastaví a obráti, nakoniec sa vesmír stlačí naspäť do jedného bodu; experimentálne dáta ukazujú, že toto je nepravdepodobné, lebo vesmír nie je dostatočne hustý
  
• Big Freeze - vesmír sa rozpína v budúcnosti do nekonečna, hustota hmoty klesá k nule, hviezdy vyhasnú a nebude dostatok materiálu na to, aby sa vytvorili nové, toto je najpravdepodobnejšie
  
• Big Rip - rýchlosť akcelerácie rozpínania sa zväčšuje, čo znamená, že postupne sa všetky viazané objekty, od galaxií po atómy, roztrhnú kvôli expanzii priestoru
  

Martin Napsal(a):Tomu mému se nejvíc blíží asi toto:
http://en.wikipedia.org/wiki/Future_of_a...nerate_Era
zvlášť v té části "beyond".

Martin Napsal(a):Jde prostě o to, že v prostředí, kde je minimální síla, je i sebemenší porucha dost významná (když foukneš do hurikánu, je to nic, ale když budeš v utěsněné místnosti plné prachu a mírně foukneš, to uvidíš ten mazec), a pokud by se dvě částice spojily a nebo dokonce daly do pohybu a svým způsobem nějak nabalovaly další prvky, je možné, že by časem byl další velký třesk. Nevím, jak by se to dalo realizovat v současném vesmíru, a ani jak dlouho by to trvalo (ale času bude pak dost )..

Martin Napsal(a):Právě, že cokoliv se bude dít je vždycky už jen spekulace.

Martin Napsal(a):Rozpínání se klidně může zastavit

Martin Napsal(a):víme, co přesně je temná energie a temná hmota? Jak se budou chovat v prostředí, kde je jina velmi nízká hustota normální hmoty? Nevíme

Martin Napsal(a):Jinak ale co jsem četl, tak gravitacie hvězd/černých děr je právě dost silná, aby odolávala rozpínání vesmíru. Galaxie se od sebe vzdalují, ale planety od hvězd ne (nebo alespoň ne v takovém měřítku).

Martin Napsal(a):Fahu, omlouvám se, měl jsem na mysli období v těch 10^20 až 10^500 let.

Martin Napsal(a):Velký třesk? Asi jako kdybyste řekli, že lidská bytost vznikne v počátku narození

Martin Napsal(a):Rozpínání má myslím na svědomí temná energie, tak třeba jednou "dojde".

Martin Napsal(a):Myslím, že pravděpodobnost, že se rozpínání vesmíru zastaví je asi větší, než že zítra nevyjde Slunce (vzhledem k tomu, že už vyšlo, tak o hodně ).

Martin Napsal(a):Však já jsem psal, že nevíme přesně = víme nepřesně =/= nevíme o tom vůbec nic

Martin Napsal(a):Zatím co jsem četl, je temná hmota a energie jen dosazení do rovnice, abychom se zbavili prostředního členu

Martin Napsal(a):Navíc, současné modely/teorie/znalosti mohou být klidně chybné nebo nepřesné (nebylo by to poprvé - atom, vznik sluneční soustavy, vznik Měsíce, evoluce, život na naší planetě).

Martin Napsal(a):Na způsobu prakticky nesejde, ale potřebujeme se nějak dostat zpátky do stavu, kde bude hmota pohromadě a tudíž dostatek energie na určitém prostoru, stejně jako tomu je teď.

Martin Napsal(a):Jsem určitě přiznivce prostřední teorie, neboť mi dává největší smysl. S tím restartem je to už horší. Nanapadlo mne totiž lepší řešení, jak zdůvodnit, že je v tomto stavu restart možný (leda bychom přijali názor, že vesmír, který existuje nyní, je jediný první a tedy zároveň i poslední, a nebo alespoň poslední v řadě - další restart už není možný; tam se mi ale nelíbí ta naše "jedinečnost" či "výjimečnost").

Martin Napsal(a):Vesmír se rozpíná => nastane tepelná smrt => buď bude rozpínání pokračovat a nebo se nějakým způsobem zastaví, a pak potřebujeme impulz, který zase seskupí všechnu hmotu do jednoho bodu. Tady jsem myslel, že jaký to bude impulz, je celkem jedno (a defakto to byla vedlejší otázka této diskuze - jak vesmír skončí).

Já příjimám teorie, kterým rozumím. Kdysi dávno jsem o tom něco četl (pravda, to už dávno nemusí platit), takže mám nějaké sedlácké názory, které upravuji podle toho, co tady píšeš (pokud něčemu nerozumím, žhavím google nebo wiki, a pokud to pochopím, a dává mi to smysl, tak to akceptuji. Pokud mi to smysl nedává, tak setrvávám na své původní teorii, byť může být vadná).

Martin Napsal(a):Co se týče těch teorií, nezpochybňuji pozorování. Jen moc nevěřím (protože je nechápu) závěrům, které jsou na nich postavené.

Martin Napsal(a):Já příjimám teorie, kterým rozumím.

Tak co jsem se dočetl, rovnoměrně rozprostřená temná energie je jen jedna teorie. Ta druhá počítá s tím, že její hustota může být variabilní.

Co je to za "energii", která se měří v tunách? Takže jde spíš o další typ "hmoty". Nejspíš částice se zápornou gravitací, která ovšem neovlivňuje jí samou.

Takže vzhledem k nízké hustotě, která z ní činí prakticky nedetekovatelnou, a že většina informací o ní jsou jen spekulace, bude znamenat, že abychom poznali, co temná energie je, budeme nejspíš muset prozkoumat velkou část vesmíru v širokém časovém horizontu.

Záporný tlak vakua: takže temná energie zkrátka působí něco jako když dáte stejné póly magnetu k sobě. To by ale nezrychlovalo rozpínání. Pokud by ale dosah těchto magnetů byl nekonečný, a temná hmota by držela vakkum pohromadě, tak tím, že temná energie snižovala její hustotu, by zároveň měla čím dál tím větší vliv.

Tady je zase zmínka, že hustota energie se nemění. Pak by to ale znamenalo, že vesmír je možná fakt nekonečný (skládá se z temné energie, mezi jejíž "částice" se nasypal "bordel" v podobě hmoty a temné hmoty, a ona se ho jen snaží zbavit tím, že ho odpuzuje do čím dál tím většího prostoru - a tím snižuje účinky přitažlivosti ve velkém měřítku).

Pokud by ale hustota temné energie nebyla úplně konstantní, je možné, že Velký třesk byla nějaká chyba v Matrixu? tj. že hmota a temná energie vznikla z temné energie?

Koukám, že ani na přesném složení vesmíru se zatím teorie neshodly (ale čert vem nějaké to jedno procento rozdílu). Jaký by musel být poměr, aby se vesmír nerozpínal? 1:1 u temné energie a temné hmoty? To asi ne, protože ještě musí existovat někde poměr, kdy se vesmír rozpíná, ale jeho rychlost se nezvyšuje. Z toho mi vyplývá, že gravitační účinky temné hmoty jsou vyšší (při stejné hmotnosti) než u temné energie. Vesmír se určitě rozpínal pomaleji (temná hmota nebo obyčejná byla víc pohromadě) v minulosti (logické, když se zrychluje). To by ale znamenalo, že pokud nastane tepelná smrt vesmíru, už žádný restart nebude, protože temná energie bude hmotu odkopávat čím dál tím vyšší rychlostí do nekonečna.

To by ale mělo znamenat, že by přeci jen někde měl existovat střed vesmíru (pokud se od sebe galaxie vzdalují - je pravda, že když si nakreslíte na povrch balónku tečky, budou se všechny vzdalovat každá od každé, ale střed rozpínání existuje - ve středu balónku).

To, že zrychlení začalo až od určité fáze řeší i "cosmic coincidence problem", že by neznikly galaxie. Tam to ale spíš vysvětlují, že temná energie je něco na způsob nahromaděné radiace normální hmoty (takový kondenzátor, který "sepne" až po určité době). Odhadem začalo před 5 miliardami let. Předtím se vesmír rozpínal, ale čím dál tím pomaleji (což by bylo normální chování běžných částic s gravitací, kterým udělíte rychlost nižší než únikovou - také díky temné hmotě a baryonům, ke kterým jsem se také ještě nedostal - ale zřejmě jde o normální hmotu).

Z toho vyplývá, že jedinou šancí, jak můžeme přežít, je buď náš vesmír opustit (pokud to jde) a nebo zjistit, jak se temné energie zbavit.

Co je to kritická hustota hmoty, když té obyčejné je jen 30% kritické? Znám tento pojmem jen z oblasti jaderného štěpení (2x podkritické množství > kritické => bum!).

Tak nějak jsem nabyl dojmu, že temná energie (popř. hmota) defakto tvoří vakkum tam, kde není normální hmota. Může ale existovat v nekonečně malé formě i přímo na Zemi? (naše celá sluneční soustava má prý jen 6 tun) Co když udělám teoreticky vakkum v laboratoři (zatím se absolutní myslím nepodařilo, ale i tak). Tam by vlastně neměla být ani temná hmota ani energie (i kdyby byla, stejně by její působení vůči gravitaci bylo zanedbatelné).

Temná hmota ani energie zřejmě nebude mít nic společného s neutriny..

Další vysvětlení je, že temná energie (nebo spíš energie vakua) je daná fluktulací vakua (něco jako když elektrický proud teče mezi dvěma místy s rozdílným napětím - el.potenciál)..

Je tam vysvětlení, že aby mohla energie působit na okraji "kontejneru", musí se ztrácet z jeho vnitřku. Ale ve vesmíru, kde je záporná konstanta, vlastně energie neustále přibývá (protože její hustota je stejná, ale prostor se rozpíná). Buď je dodávána z vnějšku (odkud?) a nebo může jít např. o působení temné hmoty (čím dál je temná hmota od sebe, tím větší temnou energií na sebe její částice působí? - ta je tedy větší, ale na větší vzdálenost, tedy hustota je cca. stejná, ale tedy - pokud budou od sebe částice nekonečně daleko, bude mezi nimi nekonečná energie? Vzhledem k tomu, že je vlastně záporná, tak to dává matematicky smysl).

Existuje také alternativní teorie, že jsme prostě jen ve víc prázdnější části vesmíru než je obvyklé, a tedy zrychlování je jen zdánlivé.

Zajímavé také je, že jsme možná v regionu vesmíru, který pohybuje rychleji než okolí (něco jako kra o velikosti 3 miliard světelných let plovoucí po moři), a tedy neexistuje ani temná energie natož nějaké rozpínání (to by ale znamenalo, že jsme na odtrženém okraji a nebo se další okraje pohybují ještě rychleji než my). Pak by nebyla temná energie, ale "temný proud".

Ve wiki článku je ale menší rozpor: nejdřív se předpokládá, že hustota temné energie je konstantní, a u konce vesmíru se zase píše, že její hustota klesá mnohem pomaleji než hustota temné hmoty (což jsem si odvodil na začátku článku i já - tedy co se týče temné hmoty). Tedy, je jen zdánlivě konstantní.

Rozpínání vesmíru tedy může zapříčinit, že se jisté galaxie (nebo spíš jejich kupy) budou pohybovat od nás rychleji než rychlost světla (zřejmě je tím myšlena současná rychlost světla - snižující se Hubblův parametr). To by ale znamenalo, že vzdálenejší galaxie zmizí za horizontem událostí (jejich světlo se k nám nedostane, nebo se dostane s obrovským spožděním). Možná, že se tak už stalo - vesmír je nekonečný, ale my ho nikdy neuvidíme celý. Kdyby to byla pravda, mohlo by to nabourat současné stáří vesmíru? Tento horizont prý leží ve vzdálenosti 16 miliard světelných let (cokoliv je vzdálenější nikdy neuvidíme - vlnění světla se tak protáhne, až bude téměř nedetekovatelné - bude mít frekvenci limitně blízkou nule; něco jako když se postavíte na úpatí sopky na Marsu Mount Olympus a prakticky nemáte téměř okem šanci zjistit, že nestojíte na rovné planině).

Je možné, že neexistoval ani Velký třesk, ale existuje nějaký střed vesmíru, kde záhadným způsobem vzniká stále nová hmota, která je stále chrlena od jeho středu, kde pomalu vzniknou hvězdy, galaxie, atd. a pak jsou "odfouknuty" pryč?

Prý by to ale nemělo ovlivnit Zemi, Mléčnou dráhu ani naši nadkupu (Virgo), takže bychom teoreticky mohli přežít dokonečna, kdybychom dokázali zajistit přísun vodíku a hélia pro vznik dalších hvězd (nebo zajistit jejich recyklaci).

Zaujala mne zmínka, že následná tepelná smrt je vlastně něco jako stav před zrychlováním vesmíru, tj. v době, kdy ve vesmíru klasická hmota dominovala. Takže energie "vznikla" teprve až se základní hmota přetvořila na vyšší prvky (atomy)?

V souvislosti s tím, že by se vesmír zvětšoval do nekonečna je uvedena teorie "Big Rip", kdy temná energie rozerve nejen galaxie, ale i atomy (tj. něco co jsem uváděl já, i když jsem to možná mylně nazval tepelnou smrtí - není nad to hrát si se slovíčky, že?), následně je uváděna možnost "Big Crunch", kdy se vesmír zhroutí gravitačně do sebe (opět, nehledě na způsob, jakým jsem to prezentoval já, měl jsem svým způsobem pravdu), takže nastane onen restart. Tudíž z toho vyplývá, že prvopočátkem všeho je temná energie, která vznikla jako důsledek normální hmoty. Recyklace plastů hadr

Pokud se vesmír mírně roztáhne, uvolní se energie vakua, a ta způsobí další rozpínání. Kladná zpětná vazba.

Ono už jen ten fakt, že se vesmír při Velkém třesku roztáhl na obří velikost za zlomek vteřiny je pro normálního člověka divná představa.

Podle současných měření je temná energie stará minimálně 9 miliard let. To ale znamená, že skutečně asi vznikla buď z temné hmoty a nebo z normální hmoty (která zřejmě dřív zabírala většinu vesmíru). Je možné, že Velký třesk je důsledkem stavu, kdy obsah hmoty ve vesmíru (nebo v něčem, co mu předcházelo) překročil kritické množství (100? Třeba okamžik před vznikem Velkého třesku neexistoval nějak dlouho. Mohlo to probíhat jako běžná Supernova - hvězda (vesmír složený z temné energie) zkolaboval do sebe, tím se temná energie přeměnila zpět na normální hmotu, čímž její množství dosáhlo nadkritického a tím došlo k "explozi", tj. expanzi vesmíru na současný stav, kdy bílý trpaslík spaluje poslední zbytky "paliva".

Nereaguje na světlo, ani jej nevydává, a projevuje se pouze určitou radiací a gravitačním vlivem na normální hmotu. Vyplňuje prostor, kde není normální hmota. Ale působí jako gravitační čočka na radiační pozadí vesmíru.

Složení vesmíru: energie hmoty - 5% normální, 27% temná hmota, 68% temná energie.
Tudíž 85% hmoty ve vesmíru je temné, zatímco 95% vesmíru je buď temná hmota nebo energie. (hmota tedy tvoří 31.7% "energie hmoty" vesmíru - asi blbě přeložený výraz).

Níže na stránce wiki se zase píše, že 4.6% je viditelná, 23% temná hmota a 72% temná energie. Takže si asi můžeme vybrat

Temná hmota je složená ze zatím neznámých subatomárních částic, tudíž má asi slabší gravitační účinky než normální hmota (jinak by hvězdy a další objekty nevydržely pohromadě). Přesto ale tvoří 95% gravitační hmoty vesmíru.

Aha, takže baryony jsou fakt normální hmota (včetně protonů a neutronů).

Zřejmě pouze malá část temné hmoty tvoří kompaktní objekty (jestli jsem to dobře pochopil, tak se nenašlo nic, co by bylo těžší než 0.5 Země a menší než 30 násobek slunce/solárního systému).

5/6 temné hmoty nereaguje s normální hmotou a protony. Malá část temné hmoty může být z baryonů, zbytek je zřejmě z jiných částic (možná probíhá přeměna z normální hmoty na temnou a pak na temnou energii?). Zbytek nemůže tvořit atomy, nereaguje s hmotou pomocí elektromagnetických sil a nenese el.náboj (vybitý a rozpadlý atom?).

Přesto jsou ale temná hmota a normální hmota všude ve vesmíru pohromadě, protože se gravitačně přitahují. Ale když se srazí např. dvě galaxie, tak běžná hmota se zpomalí a zůstane stát ve středu kolize, zatímco temná hmota z obou galaxií projde skrze sebe bez zpomalení.

Malou část temné hmoty tedy možná tvoří neutrina (pro ně je normální hmota defakto průhledná, ale reagují s ní - prý možná způsobují i zemětřesení).

Ostatní thmota se může dělit na studenou, teplou a horkou temnou hmotu (zřejmě z neutrin, ale horké může být jen malá část). Neutrina myslím ale pochází hlavně z hvězd (ale může jít jen o vedlejší produkt nahromaděné temné hmoty), takže je možné, že temná hmota je jejich vedlejší produkt (jak postupně chladne)?

Jenže podle teorie vznikla temná hmota nejspíš hned po Velkém třesku (už min. 1 rok po něm, kdy měl vesmír 1 miliontinu dnešní velikosti - tehdy byla prý teplota fotonu asi 2.7 milionu Kelvinů).

Ale asi to nevysvětlí vznik temné energie. I kdyby se nakrásně temná energie dala vytvořit z temné hmoty, proč jí je tolikrát víc? Přitom hvězd produkujících neutrina (a tedy dost možná i část temné hmoty) je zatím nejvíc v historii vesmíru, tedy by mělo být temné hmoty víc.

Naše kupa galaxií obsahuje zřejmě 400x víc hmoty, než kolik jí můžeme vidět (vlastně jí drží pohromadě). Galaxie se pohybují rychleji než by měly. Vlastně je to dobře vidět i na spirální galaxii (včetně té naší). Hvězdy na vnějším okraji by se měly pohybovat pomaleji než ty ve středu, a přitom se zdá, že si galaxie drží svůj tvar (s rameny, která se nepomíchala), takže hvězdy na okraji něco popostrkává.

Průměrná galaxie obsahuje 6x víc temné hmoty než té obyčejné (proč? pohltila ji obyčejná hmota nebo jí vytlačila mimo galaxii?).

Existují i místa, kde zřejmě temná hmota chybí. Naproti tomu snad byla prý objevena galaxie, která je celá z temné hmoty a neobsahuje žádné hvězdy (nebo je má tak slabé, že jejich světlo je zastíněno - včetně téměř chybějící frekvence vodíku). Např. VirgoHI21 prý obsahuje 1000x více temné hmoty než vodíku a váží 1/10 naší galaxie (naše galaxie má jen 10x víc temné hmoty než obyčejné). Takové galaxie by navíc měly být běžné.

Vesmír je podle pozorování spíš placka než koule.

Fotony se oddělily od baryonů cca. 379.000 let po velkém třesku.

Předpokládá se, že temná hmota může zřejmě procházet naší planetou (podobně jako neutrino), takže by se měla dát detekovat (tisíce částic na každém 1cm2 za vteřinu). Vím osobně zatím jen o obřích vodních detektorech v podzemí. A LHC by je snad měl i vyrobit. O těch ostatních uvedených jsem ani neslyšel. Jsou jisté detekce, ale zatím spíš na hraně "chyby".


Nicméně mě oba články nepřesvědčily o tom, že bychom o tom měli jasno.

List of unsolved problems in physics:
What is dark matter? How is it generated? Is it related to supersymmetry?

mluví za vše.

Temná hmota se teda skládá z WIMP částic (např. neutralinů) nebo axionů nebo sterilních neutrin, nebo mnoha dalších (Gravitinos and photinos).. zkrátka víme houby. Přirovnal bych to asi ke znalostem pročlověka, který vylezl z jeskyně, a nad hlavou mi prosvištěl blesk. Taky měl jasno, že to asi bude Bůh. A nebo něco jiného. Jediné co věděl, že to dělá randál, svítí to, většinou s tím přichází déšť a může ho to zabít (přímo či nepřímo). Jediné, co jsme k tomu správně přidali my, je způsob vzniku blesku. Takže stejně jako on toho my dneska víme možná relativně hodně, ale přitom můžeme mít dost zkreslenou představu (tohle je teorie na základě emocí ).

"It has been noted that the names "dark matter" and "dark energy" serve mainly as expressions of human ignorance"

Líbí se mi, že někdo nadhodí myšlenku teplé temné hmoty, a jako zajímavost uvádí, že další (vektorová gravitační) teorie ji potřebuje, aby mohla fungovat. A nebo jsou blbé jednoduše obě, že? (jednodušší vysvětlení bývá to nejlepší).


Jediné, co jsem zatím akceptoval, je že neutrino = horká temná hmota (neutrino má 100.000 menší hmotnost než elektron).


Občas se tam zmíní antičástice, ale antihmota je podle mne něco jiného než temná hmota (tu navíc už umíme myslím i vyrobit, byť v pidi malém měřítku). Nebo antihmota vzniká z temné hmoty...


Mohly by existovat nějaké částice, které by na sebe působily zároveň přitažlivě a odpudivě? A co by to udělalo s normální částicí, která by se dostala mezi ně?

(05.04.2014, 15:44)Fahu Napsal(a): OK, už Tvoje výrazy chápem lepšie. Iba sa mi v hlave rozsvietil alarm, keď používaš slová ako východisko, potreba, riešenie v súvislosti s teóriou.

Ja prijímam to, čo prijímajú experti z danej oblasti. Informované rozhodnutie si väčšinou vyžaduje roky štúdia a bežný človek nemá čas (a často ani vôľu) stať sa expertom v každej oblasti vedy.

Martin Napsal(a):5/6 temné hmoty nereaguje s normální hmotou a protony. Malá část temné hmoty může být z baryonů, zbytek je zřejmě z jiných částic (možná probíhá přeměna z normální hmoty na temnou a pak na temnou energii?). Zbytek nemůže tvořit atomy, nereaguje s hmotou pomocí elektromagnetických sil a nenese el.náboj (vybitý a rozpadlý atom?).

Martin Napsal(a):Teď něco bokem: Myslíte si, že vesmír umožňuje cestování časem? Tím nemyslím posílání časových schránek přes oběžnou dráhu do budoucnosti Země, ale pravé cestování (spíš než do minulosti do budoucnosti), kdy vy zestránete o měsíc a ostatní o milion let. Je sice uváděno, že když poletíte rychlostí světla, tak nebudete stárnout, ale spíš jde jen o to, jak vás uvidí vnější pozorovatel. I kdybyste nakrásně mohli letět rychlostí světla (jakože nemůžete, protože nemáte hmotnost limitně se blížící nule), jak by to zabránilo vašemu tělu stárnout? To byste zařídili jen tak, že byste zastavili čas = zastavili pohyb elementárních částic, a to spíš závisí na teplotě.

illindor Napsal(a):s rychlostí vnímání času se manipuluje velmi snadno (co se týče vnímaného zpomalení i zrychlení)

Martin Napsal(a):Ad cestování časem (rychlostí světla): nevím, jestli to s tím souvisí, ale byl myslím proveden experiement, že se jedny atomové hodiny nechaly na Zemi a druhé poslali na oběžnou dráhu, a začaly se rozcházet. Sice to nebylo rychlostí světla, ale deformací prostoru Zemí (nebo možná prostě rozdílnou gravitací v určitých místech - ani hladina oceánu není rovná ale závisí na hloubce příkopu pod ní).

(07.04.2014, 18:08)Fahu Napsal(a): Zaujímalo by ma, ako si predstavuješ, že sa atóm môže "vybiť a rozpadnúť"?

Martin Napsal(a):To je jediná blbost, kterou jsi v mém rozboru našel? Jestli ano, tak jsem borec

Martin Napsal(a):Co je to kritická hustota hmoty, když té obyčejné je jen 30% kritické? Znám tento pojmem jen z oblasti jaderného štěpení (2x podkritické množství > kritické => bum!).

Martin Napsal(a):Ten experiment: to by mohl být on, ale měl jsem dojem, že proběhl spíš teď někdy (možná jich bylo víc) - v tomto tisíciletí myslím.

Martin Napsal(a):To o cestování časem při rychlosti blízké té světelné si ještě budu muset nastudovat, ale na jakém to funguje principu? Takže zvýšením rychlosti na maximumum nebo při pobytu v obrovském magnetickém poli se zpomaluje pohyb částic? Nebo jak bych si měl představit, že já nezestárnu a zbytek vesmíru ano?

Martin Napsal(a):Takže, aby se vesmír mohl opět smrštit, tak by hmota musela mít víc než 100% kritické hustoty.. (?)

Martin Napsal(a):Možná že jen špatně chápu pojem "zpomalení času", ale když budu předpokládat, že já poletím rychlostí světla (defakto on může tvrdit, že on a planety okolo něj se vůči mě pohybují rychlostí světla), tak asi nebude pozorovatel, který "stojí, stárnout 5x rychleji než normálně, tudíž spíš já budu stárnout 5x pomaleji, ale neznamená to zároveň, že budu mít i 5x zpomalené reflexy a všechno ostatní? (vzato do důsledků, kdybych postavil kosmickou loď, která by mi umožnila cestovat miliony let do budoucnosti, tak to bude takový fofr, že pokud nebude mít autopilota, tak nejspíš proletím nějakou hvězdou aniž bych si vůbec uvědomil, že jsem se k ní přiblížil a mohl tomu zabránit).

Martin Napsal(a):pokud bych letěl měsíc a mohl se normálně pohybovat, musel by vesmír stárnout tolikrát rychleji, a to proč? Protože jediná entita ve vesmíru se rozhodla přejít na rychlost světla?

(08.04.2014, 22:28)Fahu Napsal(a): Môžeš sa normálne pohybovať bez ohľadu na to, akou rýchlosťou ideš. Môžeš si predstaviť vesmír ako štvorrozmerný statický objekt. To, ako rýchlo plynie čas závisí len od "uhla pohľadu", takže nič objektívne sa na vesmíre nemení, aj keď ho uvidíš starnúť rýchlejšie.

(08.04.2014, 22:28)Fahu Napsal(a): Môžeš sa normálne pohybovať bez ohľadu na to, akou rýchlosťou ideš. Môžeš si predstaviť vesmír ako štvorrozmerný statický objekt. To, ako rýchlo plynie čas závisí len od "uhla pohľadu", takže nič objektívne sa na vesmíre nemení, aj keď ho uvidíš starnúť rýchlejšie.