No, on tolik nestojí ani ten materiál na palivo a raketu, i když ten je samozřejmě z pohledu obyčejného člověka taky mastný jak hrom. Nejvíc ale stojí lidi a zázemí. No a protože se to všecko běžně stavělo poprvé a na jedno použití, tak se do toho jednoho startu často promítají veškeré náklady, co jsou, včetně takových věcí, jako je uklízečky, platy managerů, stavba budovy řídícího střediska a tak.
Samozřejmě, že znovupoužíváním se první náklady rozmělňují, ale to "není" v plánu. Původní plán byl třeba dostat člověka na Měsíc, tak to sečetli, dali na jednu hromadu a bylo.
Dneska by to samozřejmě bylo levnější. Tehdy obrovské množství lidí dělalo práci, která je dnes zastoupena kalkulačkou za pár dolarů. Sledování a vyhodnocování telemetrie není pro slabé nátury, protože jsi musel vědět, co jaká čísla znamenají, a předtím jsi musel strávit desítky a stovky hodin školením, kádrováním a prověrkami (kvůli špionáži). To na sebe nabalovalo další úředníky - takže jsi vlastně měl obshluhu obshluhy. Všichni tihle lidé se museli zaplatit.

Proto jsou třeba Progressy tak levný. Do ceny řídícího střediska se rozpočítaly desítky startů a rakety jsou sice zastaralé, ale ověřené a vyrábějí je takřka sériově. Koneckonců to někdo v těch diskuzích pod článkem popsal - nynější vesmírná doprava se podobá situaci, kdy vyrobíte letadlo za půl miliardy dolarů, naložíte jej palivem a lidmi, přeletíte oceán a po přistání to letadlo vezmete a hodíte ho do toho oceánu. Přitom realita je taková, že se přes oceán lítá za pár tisícovek.

---

PS: Teď jsem našel, že nová revize raketového nosiče má běhat na metan. Člověk má pocit, že studená válka neskončila

Tak pravda, to jsem měl vzít v úvahu, když jen provoz vozítka, které už na Marsu je, stojí ročně 14 miliónů dolarů.


Vůbec se mi zdá, že ta naše technika je taková zastaralá (defakto se pořád létá na to samé, co před 50 lety). Jediné "vylepšení" byly kdysi navržené atomové motory, ale kdo zaručí, že se dostanou do vesmíru bez nehody: http://vesmir.stoplusjednicka.cz/rakety-...-ustoupilo.

Sluneční plachetnice a iontové motory jsou spíš na delší vzdálenosti a neřeší problém vzletu ze Země. Copak o to, na Měsíci to bude sranda (magnetické koleje, fotovoltaický pohon a střílíme jak z děla). Teď je ve vývoji plazmový motor, ale stále nám chybí něco jako vesmírný výtah (a je ve hvězdách, jestli vůbec bude postaven v tomto století).

http://vesmir.stoplusjednicka.cz/plazmov...tu-na-mars

I kdybychom vyráběli lodě ve vesmíru z místních surovin (a brali si tam i vodu), pořád tam musíme dostat tu hromadu "masa".

Nejspíš je to ale jen zkreslený pohled někoho, kdo v dané době žije, takže mu nepřijde, že by se něco hýbalo kupředu jako v minulosti.

ach jo, ty evropske sondy k Marsu maji docela smulu

http://technet.idnes.cz/modul-mars-exoma...vesmir_hro

Mars má obvykle úspěsnost 50%, jednou to zase přijít muselo

sou bliz nez se cekalo

http://technet.idnes.cz/planety-v-obyvat...vesmir_vse

Poslední dobou se ukazuje, že vesmír je planet plný. Dokonce i těch obyvatelných (ne nutně pro lidi bez obleku, ale obecně). U této soustavy by to byla moc velká náhoda, kdyby tam zrovna teď byla civilizace našeho typu.. ale stejně. Kde teda všichni jsou? Že bychom my, opozdilci, byli první? Nebo ti, kdo se ještě nestihli zničit? Nebo jsme na úrovni mravenců, kteří absolutně nemají šajnu o vyšší civilizaci, která denně projíždí na dálnici kolem jejich mraveniště?

a jak se tam dostat

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/20...nu-let-jak

No, asi takhle..

Nadsvětelné cestování můžeme zatím v klidu pustit k ledu (pokud je vůbec možné a bezpečné, nejspíš k němu nebude dostatek energie).

Uvažovat o cestování vesmírem na základě naší primitivní technologie je podobné, jako kdyby kovboj v 19. století přemýšlel, jak rychle by asi došel koněm na Měsíc (protože nedošel - i ten náš raketoplán by se nejspíš cestou vlivem opotřebení mikrometeority a bůh ví čím, co v mezihvězdném prostoru je, dávno rozpadl).

Pro biologické entity to je problém. Naopak řekněme pro kolektivní inteligenci v samoreplikujících se (a opravujících se) strojích nehraje čas prakticky žádnou roli (tisíc let, milion, miliarda, a co..?).

Pro nás by bylo asi nejvýhodnější (a nejlevnější) sebrat nějaký asteroid, vyvrat do něj "základnu", nechat ho řízeně párkrát proletět okolo Slunce kvůli gravitačnímu urychlení, možná doplnit nějakým tím plazmovým motorem či postupnými odpaly vodíkových bomb (nebo, pokud budeme trochu futuristi, motorem na bázi černé díry), na palubě se množit, doufat, že se dostaneme alespoň k 10% rychlosti světla, a při průletu kolem nějaké zajímavé soustavy nechat část lidí "vystoupit" (protože na zastavení toho nejspíš energie nebude).

Kolonizace celé galaxie v řádech milionu let.

Na kolonizaci vesmíru ála Star Trek můžeme zatím zapomenout (to nejlepší, čeho asi dosáhneme, bude kolonizace Andromedy - tedy až k nám doletí)


Co se týče toho článku, tak ano, nanosondy jsou relativně dobrý nápad. Mají malou hmotnost, tedy není problém je levně urychlit, rovněž se dají vyrábět masově, takže i levně a je velká šance, že alespoň nějaká z nich přežije.

Jen mi tak trochu chybí info, kde vezmou ty sondy další gigawatty energie, až budou u cíle, aby mohly zastavit (a tedy něco studovat)


Tooreticky možná lepší než posílat někam sondy by bylo postavit obří teleskop (a myšleno fakt obří, ne řádově v metrech, ale v desítkách až desetitisíců kilometrů), kterým bychom viděli na cizí planety a jejich obyvatelům prakticky až do kuchyně Jde o časovou realizaci. Postavit takový teleskop by se teoreticky mohlo podařit, kdyby ho někdo zaplatil, už během našeho života. Naopak, i kdybychom hned zítra postavili kosmickou loď, která by dosáhla 10% rychlosti světla, nikdo z nás se výsledků jejího výzkumu nedožije).

Martin - je potreba to nejak osulit - cervi diry, hyperprostor, neco takovyho, jako tady vysvetluji...

Ona ta celá věc má dvě stránky

Je pravda, že vesmír cosi takového možná umožňuje (resp. alespoň co zatím víme, nezakazuje to).

Druhá věc je - "kde na to vzít".

Na vytvoření červí díry je pravděpodobně potřeba hodně energie. Je spíš otázka, jestli není lehčí udělat černou díru. A kolik taková černá díra potřebuje energie na vytvoření? Co tahle ekvivalent ve hmotě několika našich Sluncí? (ty se přeci válí všude okolo, že? )

A pokud bychom už červí díru nějak vytvořili, bude zase potřeba (pokud si to pamatuji správně) nějaká záporná energie (temná?), abychom skrze ní vůbec mohli bezpečně projít.

Ale co já vím, třeba pro nějakou civilizaci na vyšším levelu není problém obletět pár soustav, sehnat pár hvězd a vytvořit něco takového.


Možná jedno z vysvětlení, proč na naši planetu nikdo neútočí, jak to neustále vidíme z "halyvůdu", je to, že se to žádné civilizaci ve vesmíru ekonomicky nevyplatí

Sice trošku menší cíl, zato ale snáze realizovatelný. Jeden z teoretiků kolem Hyperloop si nechal patentovat Spacetram. Američané jsou holt známí tím, že si rádi patentují padesát let staré nápady.
http://technet.idnes.cz/spacetram-hyperl...vesmir_dvz

Tenhle nápad málem realizovaný na blízkém východě by byl perfektní startovací zařízení z Měsíce. Ale u nás?

V trubici třeba bude nízký tlak, ale co se stane v momentě, kdy ta kabina s cestujícími narazí v 1300 km/h do normálního tlaku až opustí trubici? Asi to není neřešitelný problém, spíš asi otázka ceny a materiálů té kabiny.

Škoda, že nejde "jednoduše" postavit 50 km horu, z té výšky by se přeci jen startovalo i z tohoto zařízení lépe (nízký tlak a tedy i odpor vzduchu). Jenže ta by se bohužel "potopila" Spacetram by sice třeba mohl být v Himalájích a končit např. 1 km nad Everestem, ale dá se postavit lehká konstrukce, která by vydržela start i klimatické podmínky?

a nebo se sveyeme vytahem

http://nevsedni-svet.cz/vesmirny-vytah-na-dohled/

@Martin: 1300 km/h je rychlost, kterou lítají běžně stíhačky. Když stíhačce náhle selže motor, je ve stejné situaci jako kapsle. Navíc jde o výšku 20 km nad mořem, kde je tlak již řádově nižší než ve výškách, kde se letadla běžně pohybují. Prakticky vzato je přechod z vakua do nízké hustoty vzduchu ten nejmenší problém.

@Mácaman: Ani nevíš, jak je deprimující přečíst si Rajské fontány od Clarka ve čtrnácti, a po dvacet let číst neustále články o tom, že vesmírný výtah je nadohled .

@Elevea: To je pravda, ale stíhačka na tu rychlost zrychluje už v normálním tlaku (+ rázová nadzvuková vlna); z toho článku, co jsem pochopil, ta kapsle bude zrychlovat téměř ve vakuu. Je fakt, že raketoplány a Sojuzy se vrací z orbitu ve vyšší rychlosti, ale tam dochází k postupnému nárůstu tlaku, kde je navíc žádoucí, že to způsobuje ztrátu rychlosti..

Kromě toho jsem ještě neslyšel o stíhačce, které by v 15 km vysadil v nadzvukové rychlosti motor a doplachtila na oběžnou dráhu (to neznamená, že to není možné, ale prostě mi na tom něco neštymuje).

Vypouštět kapsle ve 20 km by bylo z tohoto ohledu logické, ale jak dostaneme do takové výšky to "dělo"?


ad ten výtah: přesně.. budu mnohem větší optimista, až se podaří udělat alespoň pár desítek km dlouhé lano z uhlíkových nanovláken.. Inu, i to je daň za tektonicky aktivní planetu podporující život (na druhou stranu můžeme být rádi, že naše planeta není ještě větší )

http://cdr.cz/clanek/japonci-chteji-vesm...-roku-2050

@Martin:
Na oběžnou dráhu se nedostaneš z rychlosti 1300 km/h. První kosmická rychlost je 28 800 km/h (8 km/s, abychom se dostali mimo atmosféru, potřebujeme 11,2 km/s, tedy ještě o třetinu vyšší rychlost). To znamená, že potřebuješ teoreticky získat na rychlosti vzhledem k povrchu Země dalších 33 000 km/h. Spíš bych to přirovnal k tomu, že nahradíš první stupeň rakety, který je nejobjemnější. Z tubusu tedy vyskočí celá raketa, která se zažehne a požene modul dál.

K té stíhačce - důvěřuj mi. Odpor vzduchu skutečně není v této výšce a s touto rychlostí tak strašlivý, aby zanechal na vesmírném plavidle nějaké následky, ani na lidech. Trochu to drcne, ale hned to bude kompenzované raketovými motory, které se vzápětí zažehnou.
EDIT: Pamatuješ si na toho Rakušáka Felixe Baumgartnera, co dělal stratojumping? Ten jenom ve skafandru vyskočil z výšky 40 km a dosáhnul rychlosti 1300 km/h, přičemž po celou dráhu letu na něj působil odpor atmosféry stejně, jako na tu hypotetickou stíhačku. Dosáhnul machu 1,25 a stejně se mu nic nestalo. Takže vlastně pohodička .

Jak dostat do výšky dělo? Ideální by bylo postavit jej na rovníku na nějaké hoře. Jenom rotací Země se tím získá 2400 km/h. V Andách je 1° od rovníku vyhaslý stratovulkán Chiborazo, který se pne do výšky 6300 metrů nad mořem. Díky poloze na rovníku je to planetárně nejvyšší hora na světě, protože je od středu Země vzdálena o tři kilometry dále, než Everest. Další část urychlovacího zažízení pak bude tubus, který bude zvedán pomocí elektromagnetických sil. Jak to funguje, to je otázka na nějakýho matfyzáka, ještě jsem si to nenastudoval.

Co se týče rychlosti, já pouze citoval rychlost uvedenou v článku

Co se týče otázky "víry" mám poslední dobou problém věřit čím dál tím více věcem, dokud je řádně nerozpytvám.

Proti použití hory nic nenamítám, ale přeci jen tam stále chybí dost kilometrů, a když se tak dívám na výšku našich nejvyšších staveb (ne mrakodrapy, ale rádiové a televizní vysílače), tak nevim nevim.

Použití raketových motorů ale trochu sráží celou tu ideu postavit obří tubus. V tom případě totiž může být jednodušší naložit kabinu na klasické letadlo, dostat ho do co nejvyšší výšky a pak ho vystřelit (což už vlastně myslím používá SpaceX nebo jim podobní).

Dělá to tuším Virgin Galactic s jejich White Knightem, ale jen pro suborbitální lety.

Raketa se skládá z mnoha stupňů. Největší váhu má první stupeň, který musí urychlit nejen další stupně, ale i sám sebe. Proto má první stupeň největší hmotnost. Kdybych to přirovnal k raketoplánu, nahradí tato "startovací rampa" prakticky SRB, které se oddělují ve výšce 40 km nad zemí a velkou část externí nádrže.
Vzletová hmotnost raketoplánu byla cirka 2000 tun. To je samozřejmě taky způsobené tím, že raketoplám měl opravdu velkou nosnost. Pokud by se použil onen tubus, jsou schopni dosáhnout na jeden start řádově nižších hodnot.
Způsob udržení tubusu ve vzduchu je pro mě momentálně záhadou. Dnes je to asi těžko řešitelný problém, ale myslím, že není nepřekonatelný. Jak jsem psal výše, spíš by ti to popsal nějaká matfyzák.

Držení tubusu ve vzduchu je pro mne zatím také záhadou. Zvláště, kdyby to mělo unést raketoplán byť bez ekvivalentu prvního stupně.

Ale kdo ví, třeba se to jednou také vyřeší.

Já osobně považuji za reálné nejen třeba kosmický výtah, ale i červí díry. O čem mám pochopnosti jsou spíše ekonomické faktory takové realizace (tj. zda jejich přínos vyváží jejich náklady, a to nemyslím jen po stránce peněz).

Proto jsem si zatím takový tubus představoval umístění blízko povrchu (byť na hoře), proto ten odpor vzduchu.

Takový tubus by možná mohly držet (celý, i bez nutnosti ho kotvit u země) ve vzduchu nějaké moderní vzducholodě. Ale asi by musel být dvojitý (aby ten moment hybnosti, který "vypálí" střelu, neurval lana, ale jen posunul vnitřní část podobně jako se vysouvá teleskopická anténa - takový princip myslím vymysleli i pro loď poháněnou jadernými výbuchy, aby to přetížení zase nezabilo posádku).

Jo tak teď jsem si ten článek přečetl pořádně . Úsťová rychlost má být přes 8 km/s. Při téhle rychlosti už to může s kapslí při výstupu do atmosféry pěkně drbnout. Budou to muset vyřešit aerodynamikou. Jenom by mě zajímala délka dráhy. Při 3G by museli zrychlovat skoro pět minut, což je hooodně dlouho.

Tak to by byl hustý mazec.. Railgun hadr https://en.wikipedia.org/wiki/Railgun

a=v/t = 8000/(5*60)=26.7
S=1/2*(a*t^2) = 0.5*(26.7*300^2)=1.201.500 = 1200 km dlouhé dělo.. Taky husté, pokud to teda počítám správně ( ?? )

Railgun je dobrej, ale na cestu do vesmíru asi ne. Zase na druhou stranu je to asi nejlepší věc s jakou se dá ve vesmíru střílet

Pokud by šlo o to tam dopravit čistě jen materiál, tak bez pochyby. Jen by pak na orbitu musela kroužit eskadra robůtků, a postupně ty obíhající kusy sbírat.

Blbá je jen ta atmosféra tady. Třeba takový let z Měsíce na Mars nebo ještě dál by byl prakticky primitivně jednoduchý a hlavně levný.. Když bych byl scifi fantasta, tak si přestavím maglev okolo obvodu Měsíce (ne nutně na rovníku), takže do doby, než by se to "urvalo" by to mohlo prakticky zrychlovat do nekonečna jen s pomocí dobře časovaných pulzů.. a energii dodá Slunce.

snad se Martine nebudes zlobit ze to davam sem ale je to vlastne takove sci-fi....chudak, opile zeny ho tahaji za antenu....

https://www.novinky.cz/internet-a-pc/448...ntenu.html

Zrovna před 5 minutami jsem to četl No, proč ne, jiné podobně vědecké téma tu stejně myslím není.. pokrok nezastavíš

Upřednostňuju spíš vnější zařízení. Jdou snadno vyměnit, když vám někdo hekne firmvér. Skvělej je třeba dalekohled nebo hodinky. Anebo pasivní termoregulátory, jako je bunda a kalhoty

peknej clanek

https://technet.idnes.cz/sponer-zivot-0c...9_veda_kuz

Pohleď, já jsem On, a není žádného boha kromě mě. Život beru, život dávám. Zraňuji a léčím. Není nikdo, na koho by má ruka nedosáhla
Deuteronomium 32:39, Bible

Martin:
Myslím, že pokud vůbec měl jakýkoli "bůh" v tomhle úlohu, tak jen velmi nepřímou a neosobní. Je lepší se soustředit na mechanismy než na to, jak do toho napasovat osobní náboženský názor.

Chtěl jsem tím naznačit, že pokud má nějaký bůh existovat, lidstvo se pomalu posouvá do jeho role

Ani si nemyslím, k pořádnému božství máme pořád hodně daleko.

Tak ono nikde není psáno, že bůh nemůže být i tak blbec, že?

Nobelova cena za fyziku

po 37 letech nahodili zalozni motory Voyageru

https://technet.idnes.cz/voyager-motor-s...zpravy_vse

Na Silvestra byl na Prima Zoom zajímavý dokument: Do nitra buňky

http://zoom.iprima.cz/tajny-svet-cesta-do-nitra-bunky (opakují ho 3.1. v 16:45)
https://www.csfd.cz/film/368380-tajny-sv...y/prehled/

http://play.iprima.cz/dokumenty/tajny-sv...itra-bunky

Byl to rozhodně zajímavý výlet do mikrosvěta, který ukazuje, jak složitý je svět okolo nás. Rovněž naznačuje cestu moderní medicíny (nanoboti, které sice mohou být o velikosti buněk, na rozdíl od přírodních proteinů, ale byl by to rozhodně úspěch proti dnešní "řezničině").


V rámci tématu vyvolává ale dvě zajímavé otázky, které si může každý zodpovědět sám.

Lidské tělo pro život o velikosti viru nebo proteinu (který navíc ukazuje zarážející podobnost mikro a makrosvěta) je prakticky to samé, jako vesmír pro člověka. Přinejmenším alespoň jako planeta či sluneční soustava pro člověka. Existuje možná ani tak ne teorie, jako spíš myšlenka, že i náš vesmír může být jen nějaký organismus a my jeho součástí.

Druhá otázka se týká mimozemské invaze, resp. filmu Válka světů, kde, jak víme, byli mimozemšťané poraženi nikoliv technologií (protože ta jejich byla ze světa kouzel a magie), ale útočícími viry. Já si nejsem jistý, ale jak ukazuje tento dokument, samotná evoluce virů probíhala společně s tou naší, a jejich míra adaptace je ohromná. Pak je ale na místě ptát se, jak by asi tak moc specializovaný virus mohl vůbec být schopen škodit formě života, která se nejspíš ani nevyvinula na naší planetě?

---

Hned poté následoval dokument o vesmíru. V něm se řešila otázka vzniku inteligentní civilizace, kterou jsme tu kdysi také mírně nakousli.

http://play.iprima.cz/tajemstvi-zeme-ves...miru-iii-9

V pořadu se objevila známá Drakeova rovnice, kterou si pro daný účel lidé upravili přidáním dalších členů, jako je například vzdálenost od supernov, tedy umístění v Galaxii.

Problém je, že i tak vlastně zanedbává mnoho dalších faktorů, které jsou stejně, ne-li více důležité.


Totiž, vznik života je nejspíš jen otázka času než náhody, protože vody a organických molekul je ve vesmíru spíš nadbytek, nehledě na UV či jiné záření, ale jde o vývoj inteligence, nebo už složité formy života.


Můžeme k tomu přidat náš specifický "problém" Měsíce, který zajišťuje stabilitu rotace naší planety, příliv a odliv, aj. (byť, jak vidíme, Venuše žádný měsíc nemá, a její rotace také nemusí být nutně mimo vhodné hodnoty), velikost planety (Mars vs. Země), tj. schopnost udržet si atmosféru, k čemuž je nutné také magnetické pole (funkční jádro), vzdálenost od hvězdy (souvisí také s hustotou atmosféry).

Ale spíš se zkusíme zaměřit na planety, které jsou podle všeho velmi běžné a tedy pro život již vhodné (obyvatelných planet známe mimo naší sluneční soustavu nejspíš již tucet, a to nepočítáme hypotetické měsíce "jupiterů", byť ty třeba do obyvatelné zóny zavítají jen občas - koloběh sucho+vedro/mírné klima/zmrznutí by neměl být něco, s čím by si život neporadil, stejně jako si rostliny nejspíš poradí s různou barvou mateřské hvězdy pro účely fotosyntézy). Dokonce i velmi agresivní hvězdy (možná i pulsary) nejsou nutně pro život překážkou (například pokud žije v dostatečné hloubce ve vodě, případně je závislý jen na geotermální energii a planetu či měsíc může chránit i magnetické pole nějakého plyného obra).

Můžeme započítat i měsíce "jupiterů", které ani v obyvatelné zóně neleží, ale jsou udržovány obyvatelné (byť třeba jen pod povrchem) díky nepravidelné oběžné dráze a tedy vnitřnímu tření (taková mateřská planeta prakticky ani svou mateřskou hvězdu nepotřebuje, a jsou odhady, že možná mnohem větší planet bloudí vesmírem bezcílně než kolik jich existuje jako oběžnice hvězd).

Připusťme, že na každé planetě, která je pro život alespoň trochu vhodná, život vznikne, případně se na ní i udrží (můžeme spekulovat, zda existuje bakteriální život v mračnech atmosféry Venuše, pod povrchem Marsu či snad v oceánech na Neptunu; dokonce i kdyby naše Země byla vymrštěna ze své oběžné dráhy a v hlubinách vesmíru by zamrzla, je jistá šance, že díky radioaktivnímu rozpadu by se udržely oceány pod krustou ledu v tekutém stavu, a tedy by taková planeta "sirotek" mohla podporovat život, byť primitivnější, dávno po té, co by naše Slunce již bylo ve fázi bílého trpaslíka).

Jenže, právě v tento okamžik nastává velký problém!


To, že život může být ve vesmíru stejně běžný jako na Zemi molekula kyslíku ještě neznamená, že Fermiho paradox není smutnou realitou. Evoluce není cílený vývoj jednoduchých organismů ke složitějším. Proč? Protože život jde vždy nejsnažší možnou cestou, a tedy pokud není nucen se vyvíjet, nedělá to. Ve stabilním prostředí by každá forma života, která by obětovala energii k tvorbě svého složitějšího já místo k soupeření o zdroje s ostatními jednoduchými formami života, nejspíš brzy prohrála, a tak bude evolučně odstraněna.

Může být tedy skutečně pravda, že lidstvo je jediný zástupce inteligentní civilizace v naší galaxii. Dost možná i v celém vesmíru, ale to nemůžeme ani odhadnout. Jistě víme to, že do vzdálenosti cca. pár desítek světelných let neexistuje v současné době nám podobná civilizace (tj. taková, která by jen tak šířila rádiové signály). Pokud nějaká existuje, a existuje ve stejném časovém rámci jako my, nejspíš nás jen pozoruje, pokud ovšem není na takové výši, že jsme pro ni nezajímaví jako pro pro většinu lidí skupina mravenců na druhé straně planety. Dost možná ani nemá zájem o vesmírné lety. Stejně tak můžeme mít to štěstí, že jsme na periferii galaxie, a pokud někde zuří "star wars" o zdroje, nás se to (zatím?) netýká. I tak bychom si ale měli položit otázku, jak se s tímto možným faktem vyrovnáváme? Snažíme se sami sebe zničit nebo si zajistit blahobyt a záruku přežití?

Zkusme se podívat podrobněji na nejspíš nutné předpoklady pro vznik vesmírné civilizace na planetě, která k tomu už podmínky nabízí (tj. vodu, případně jiné médium, dostatek kovů, ochranu povrchu před radiací, gravitaci ne moc velkou, aby se dalo létat, atd.).


Na Zemi vznikl jednoduchý život nejspíš již před 3.8 miliardami let. Ale kdy se objevil složitější život? Nejspíš to bylo někdy v době před 1 miliardou let +/- autobus. Pokud mám aktuální informace, vědci si myslí, že složitý život se začal vyvíjet až po poté, co planeta prošla fází sněhové koule (a dost možná že ne jen jednou). Jakkoliv by se tedy mohlo zdát, že větší planeta s hustší atmosférou, která bude mít stabilnější klima, nebude závislá na vrtoších mateřské hvězdy a rovněž bude i lépe chráněna před dopady asteroidů, je pro složitý život jasná volba, pro jeho samotný vznik je možná volbou nejhorší. Podobně jako sopky život ničí, ale bez tektonické aktivity by nejspíš nedocházelo k recyklaci prvků nutných pro složitý život či civilizaci (zlato, kovy), nehledě na to, že by bez ní neexistovala kvůli erozi pevnina jako taková, a sopky rovněž pomáhají udržovat naší atmosféru hustou.

Dobře, ale řekněme, že planeta je tak nestabilní, že život na ní je nucen se neustále přizpůsobovat a vyvíjet, tedy mnohobuněčný život existuje, dokonce se vyvinul i v rostliny a živočichy, konkurence a radiace (mutace) zavedla vznik smyslových orgánů (oči, uši, IR detektory, UV detektory, ultrazvuk, infrazvuk, atd.) Prakticky i oněm virům vlastně vděčíme za naší existenci, protože jejich hrozba nutila naše dávné předky vyvíjet složitější a složitější mechanismy přežití, a to už od prvních jednobuněčných organismů. Což je ale spíš už důsledek probíhající evoluce (viry se adaptovaly pro parazitování na již složitější formě života).

Ale co dál? Byť není nejspíš nezbytnou podmínkou, Jupiter je v naší sluneční soustavě brán jako jakýsi garant existence složitého života na Zemi. Jeho schopnost vychytávat většinu obřích asteroidů není žádným tajemstvím, a co to udělá na planetě naší velikosti je dobře známo z mnoha historických událostí (některé nejsou až tak staré, jak by si mnozí mohli myslet). Sám Jupiter ale není samospásný. Pokud se nachází na nevhodné dráze, mohl by naopak planetu typu Země ohrozit nebo i zničit. Opět by se mohlo zdát, že soustava, kde by takových Jupiterů bylo třeba pět, na stabilních vzdálených drahách, které by vychytaly všechny asteroidy v pozdější fázi vývoje soustavy, byla pro civilizaci terno. Nejspíš by byla, ale pro její vznik by to bylo spíš prokletí.

Co totiž předcházelo rozvoje savců? Vyhynutí dinosaurů. Samozřejmě, nejen daný asteroid byl důvodech jejich konce, a podobně nelze vyloučit, že by sami časem nevytvořili také nějakou civilizaci. Ale čistá interpolace ukazuje opak. Vládli na Zemi 150 miliónů let, a byť v průměru nebyli zrovna zaostalí, jejich vývoj byl velmi pomalý, a už jejich existence pravděpodobně znemožňovala vývoj jiných inteligentních forem života jako dominantního druhu na planetě. Jejich potomci, ptáci, měli na vývoj přes 60 miliónů let, a byť jejich inteligence mnohé lidi neustále překvapuje, dominantním druhem na planetě nejsou. Pokud by do naší planety ten asteroid nenarazil, nejspíš by dnes žádné vesmírné lety neeexistovaly.

A ani pak nejsme na jasné přímé cestě. Inteligence totiž není žádný cíl. Prakticky jde o poruchu, chybu. Evoluce vždy završí vývoj v takovém stádiu, které je nutné pro přežití. Proto tu máme komáry, krokodýly, či jiné "živoucí fosilie", které tu jsou už stovky miliónů let, a vyšší inteligenci byste u nich hledali marně. Nejde totiž jen o ni. I stavba těla dělá své. Takové chobotnice či delfíni jsou jistě velmi inteligentní, ale těžko od nich budeme očekávat stavbu kosmických lodí.

U delfínů je dospozice jasná (byť ani nepřítomnost končetin není důvod pro dosažení jistých výsledků, jak například dokazují lidé, co přišli o ruce či nohy), u chobotnic je předpoklad, že za 200 miliónů let by mohly ovládnout souš v lesích, a časem možná založit i nějakou civilizaci, ale není jasné, zda by stihly ovládnout vesmír (za 500 miliónů let totiž Země nejspíš už nebude schopná udržet složitější formy života - jak vidno, i lidstvo jako takové přišlo vpravdě za 5 minut dvanáct, nehledě na naši relativní opozdilost - vesmír tu je už 14 miliard let, zatímco naše planeta jen necelých 5 - což je na druhé straně zase ale už štěstí, protože civilizace, co přijde dlouho po nás, nejspíš už neuvidí kvůli rozpínání tak bohatý a živý vesmír, jako my).

Na Zemi to byla nutnost existence primátů, jenže ani oni nejsou zárukou. Primáti či jejich předci ostatně existovali už za dob dinosarů, a jejich vývoj celou dobu prakticky stál. Nebýt jedné kontinentální události v Etopii, která jednu větev donutila "spadnout" na držku, nestalo by se opět nic. Ostatně, naši nejbližší příbuzní to potvrzují. Jistě dosahují skvělých výsledků pod naším vedením, a sami již používají nástroje (což ovšem není jen doména primátů nebo savců), ale přirozeným vývojem by jim možná trvalo další miliony či desítky miliónů let, než by dosáhli například úrovně neandrtálců, a pak by je nejspíš vyhubil nějaký asteroid či změna klimatu v důsledku spojování kontinentů.

I sami lidé byli za svou historii konfrontováni sériemi katastrof (supervulkány, nemoci, doba ledová), a byť měly často destruktivní účinky, dost možná nebýt jich, náš vývoj by se velmi zpomalil, pokud už ne zastavil.

Vznik vyšší inteligence je výsledkem série mnoha náhod ve správný čas a ještě k tomu na správném místě. Byť běžná inteligence na naší planetě vznikla prakticky "současně" u více druhů, jen u jednoho se vyvinula taková forma, která se vyvíjí snad až exponenciálně.

Teď můžeme jen hádat, na kolika planetách například v naší galaxii, pokud jich je třeba oněch 100 miliard, k tomu došlo také, a to i za předpokladu, že život na Zemi je jen důsledek panspermie z nějaké mnohem starší planety, a tedy možná všechen život v galaxii má stejný rodokmen, alespoň pokud jde třeba o buňky s DNA.

Možnost života v jiných galaxiích sice zvyšuje pravděpodobnost třeba až 200 miliardkrát, ale v současné době nás nemusí moc zajímat (nemáme se s ním jak zkontaktovat).

A to jsem určitě nevyjmenoval všechny náhody, které vzniku lidstva předcházely..

uz na zakladce mi prislo ze Bohruv model atomu a model slunecni soustavy jsou si napadne podobne a jeden muj postreh - je zajimave, kdyz srovnavas makrokosmos a mikrokosmos, ze clovek stoji tak nejak uprostred - planety jsou pro nas obrovske, elementarni castice zas hrozne mrnave

No, čistě matematicky bráno k planetám si myslím, že moc uprostřed nejsme

Člověk je řekněme do 2x10e0 metru (2e0)

Elementární částice se myslím pohybují mezi 10e-14 až 10e-24

Taková planeta Země vychází 1.3x10e7, sluneční soustava (k Plutu) vychází 1.5x10e13, takže máme velikostí spíš blíž k těm planetám než nejmenším elementárním částicím  

Lepší by to bylo porovnat s galaxiemi nebo celým vesmírem Pokud je velikost vesmíru 94 mld sl, čili pokud 1 yr=9.5x10e15m,  vychází nám to asi 9x10e26 metru - jestli jsem se nesekl někde v řádech (galaxie je pak cca. 10e20)

Tak trochu nejisté ovšem je, zda neexistuje ještě něco menšího než planckova délka, a naopak něco většího než sám vesmír.

Ale tak nějak máš pravdu

nj, tak obevuji se stale mensi a mensi elementarni castice a je dost dobre mozne ze cely vesmir je jen jednim z mnoha (teorie "bublifuku")....

První exosoustava s 8 planetami a Umělá inteligence slouží lidstvu





Bohužel, pouze planeta H je v obyvatelné zóně, takže by zde připadaly v úvahu spíš její měsíce. Zatím tedy nejspíš nejpravděpodobnějším místem, kde najdeme nám podobný, možná i rozvinutý život, zůstává soustava

https://cs.wikipedia.org/wiki/TRAPPIST-1 (7 planet, 3 možná obyvatelné)

byť těch obyvatelných planet, a třeba jen od Keplera, známe už relativně dost:

https://www.google.cz/search?biw=1426&bi...89OoyYQmYY

katalog: http://phl.upr.edu/projects/habitable-ex...ts-catalog
rozšířený seznam: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_po...exoplanets

Obří (většinou plynné) planety v obyvatelné zóně: https://en.wikipedia.org/wiki/Category:G...table_zone

Seznam možných exoměsíců: https://en.wikipedia.org/wiki/Exomoon#List (jeden o velikosti Neptunu)

Možná obyvatelné měsíce v naší soustavě: https://en.wikipedia.org/wiki/Habitabili...lar_System

Při tomto počtu a pokroku (planety hledáme efektivně od kdy? 90.léta?) se velmi zvyšuje pravděpodobnost na nalezení složitého mimozemského života ještě za našeho života. Otázka nějaké další civilizace ale zůstává nejasná..

Včera nás Prima Zoom poctila dalším dílem ze série "10 konců světa", který se týkal invaze mimozemšťanů.

https://prima.iprima.cz/porady/ 10-koncu-sveta/invaze-mimozemstanu

Pokud jde o průběh, dal se očekávat (nicméně od civilizace na takové výši bych čekal efektivnější útok - např. bombardování planety asteroidy - je to "levnější", a to i v případě následné teraformace).

Dokument se podobal staršímu http://www.dailymotion.com/video/ xt2nx8 kde nás také napadli mimozemšťané (resp. jejich robotický předvoj), ovšem jednalo se o civilizaci jen o něco vyspělejší než my, tedy jsme měli ještě alespoň nějakou šanci (to nejjednodušší, s čím bychom asi mohli počítat, by byla invaze "primitivních" uprchlíků - https://www.youtube.com/watch?v= bC2oR4FZZnk )

Odkazy jsou záměrně "nefunkční", aby někdo mladší nemohl vykřikovat, že omylem kliknul a byl indoktrinován realitou a vytržen ze svého růžového světa Přeci jen, některé záběry nemusí být zrovna příjemné vidět


Nejde mi ani tak o mimozemšťany, nebo o fakt, že proti nim (nebo třeba asteroidu) nejsme v současné době nijak připraveni (ani se o to nějak zvlášť nesnažíme), takže to teď nechme stranou.


Co mne osobně trápí víc je naše až přílišná centralizace společnosti (podobně na to částečně poukazoval film Vlákna-Threads). To kvůli tomu, že útočné ufony* zatím ještě nikdo spolehlivě neprokázal, na rozdíl od slunečních erupcí Nejen nějaké politické vedení a řízení států, ale zastrašující je i infrastruktura, na což dokument dost často poukazoval. O tom ostatně hovořil i druhý zmíněný dokument o invazi. Tento nový tomu ale nasazuje korunu.

*) takové ty teorie jako že ufoni už dnes sestřelují naše rakety nebo občas nějaké to letadlo jsou sice hezké, ale v tom případě to je banda nýmandů, která občas havaruje s talířem do nějaké stodoly a jak se takových má pak člověk bát?


Zvláštní, člověk se jde podívat na film o ufonech, nakonec o nich neví nic, ale odchází s pochybami o fungování internetu A nebo začne uvažovat o tom, jestli si film přeci jen něco nepřikrášluje:

https://www.lupa.cz/clanky/srdce-interne...t-servers/

Přeci ale jen, nikdo asi nepočítal s destrukcí všech kořenových serverů najednou (a pravda, taková událost, když pomineme ufony, je docela nepravděpodobná i v případě solární erupce - zasáhne obvykle jen část planety).

https://www.cnews.cz/jak-znicit-internet/


Autoři dokumentu rovněž zapomněli na jistou drobnost, a to že i bez internetu nám stále zůstává možnost komuninace na dlouhých vlnách, na které se dá kromě hlasu (či morzeovky) v nejhorším posadit i datové vysílání. Pokud ovšem můj předpoklad, že se v armádních štábech válí vždy alespoň nějaké staré rádio, není lichý..


Ale to bylo jen takové rýpnutí a rozbor TV fikce (alespoň jsem se tentokrát vešel na 1 A4, narozdíl od mého rozboru teorie "lidstvo se po nárazu asteroidu vrátí do doby kamenné" ). Ale chápu. Kdyby to odpovídalo realitě, asi by to nevypadalo v televizi tak efektně (a na válku s vyspělou civilizací, která by trvala 1 minutu, by se asi moc lidí nekoukalo*).

*) jak by to vypadalo, kdyby planetu Zemi napadli ufoni? No asi stejně, jako kdyby nějaká moderní armáda napadla domorodce v pralese, zvlášť pokud by jí nešlo ani o ty domorodce, ani o ten prales. Rozhodně by tam neposlala výsadkové komando, proti kterému by domorodci zřídili domobranu, ale vymazala by celý prales z mapy napalmem nebo něčím silnějším.. asi tak. A už vůbec bych nečekal, že bude ta armáda využívat pro komunikaci místní sdělovací protředky, podobně jako se Ufoni v ID4 spoléhali na naše satelity

https://www.thesun.co.uk/tech/4191449/wh...m-reading/


Film ale stále moc přesvědčivě neodpovídá na otázku, proč Země?

- pokud jde o nerosty či vodu, je velmi nepravděpodobné, že by mimozemšťané vyrabovali už celý zbytek galaxie a rovněž asteroidy v naší sluneční soustavě (pokud ano, pak už stejně není o co bojovat, vesmír je kaput, vydrancovaný a nazdar šáteček), a tedy že by investovali zdroje na válku

- teraformace cizí planety je zajímavá, ovšem nabízí se otázka, o kolik těžší je teraformace libovolné jiné planety nebo měsíce, který není obydlen, a kde tedy rovněž ušetříte zdroje na válku (jiná věc je, pokud teraformovat nepotřebujete, ale zase by bylo zvláštní, kdyby civilizace schopná tvořit robotické armády a cestovat vesmírem nebyla schopna třeba i stavby nových planet - zničit jinou civilizaci je možná levnější, ale časově? Musíte počítat, že k cizí planetě je nejprve třeba doletět a tam udělat průzkum: poslat tam podhodnocenou armádu, o kterou byste mohli přijít, by bylo docela riskantní).

Existuje jeden velmi racionální důvod pro naše zničení, zvlášť pokud by se prokázalo, že ani technologický vývoj nezaručí mírumilovnou civilizaci (my nejsme zrovna ukázkový příklad, teprve se vyvíjíme - ano, válčíme, ale v poměru k arzenálu, jaký máme dnes, umírá mnohem méně lidí než v minulosti). A to je eliminace konkurence. A pokud možno ještě v zárodku (teď pro ně nepředstavujeme hrozbu, ale oni nebudou čekat, až jim začneme sahat na jimi zabrané planety).


Na trochu optimističtější vlně se ale dá nadhodit jeden další argument: pokud by existovala v naší galaxii vyspělá civilizace, nejspíš by nebyla mladší jen o tisíc let - to by byla velká náhoda (pokud by byla, měli bychom naopak v souboji s ní nejspíš šanci). Počítejme spíš o miliony let a víc (klidně i miliarda). Taková civilizace by už dávno věděla o všech obyvatelných planetách v naší galaxii (nemusela by čekat na naše rádiové signály), pokud by je už dávno neměla všechny zabrané.

http://www.sentientdevelopments.com/2012...r.html?m=1

Jaký by v takovém případě měli ufoni důvod k ignoraci naší planety (tím spíš čekat, až se na ní vyvine něco, co se dokáže bránit)? Možná nejsme až tak výjimeční, a navzdory hollywoodským představám je dost možné, že naše planeta ostatním civilizacím nestojí ani, aby si o ní otřeli botu

Situace, že zrovna teď k nám míří nějaká civilizace, navíc agresivní, které jde o zničení lidstva (a ne třeba o obchod), která se o naší planetě dozvěděla teprve nedávno, protože sama teprve nedávno dokončila průzkum galaxie dalekohledy, je snad ještě méně pravděpodobná, než vyhrát hlavní výhru ve Sportce.. Takové ty teorie jsou řekl bych božského původu: naznačují totiž, že naše planeta, když už není středem vesmíru, je výjimečná alespoň jako zdroj pro jiné bytosti, a my jsme zrovna ti vyvolení, kteří se s nimi potkáme a utkáme v boji.

Popravdě Země je díra, která každé vesmírné civilizaci nejspíš leží u zadele. Schválně, vážně byste chtěli něco mít s planetou, u které potřebujete k úniku 97% vzletové hmotnosti při použití chemického motoru? I pro potřeby fúzního reaktoru bude vodu přijatelnější těžit na našem Měsíci nebo na Plutu, které, ač již není planetou, zásoby vody má solidní.
Pokud půjde o civilizaci vrcholného typu, jakou popsal A.C.Clark v Rámově sáze, obávám se, že její starosti budou spíš zahrnovat strach ohledně toho, co bude za čtyři miliardy let, až se srazí naše galaxie s Andromedou, a obecně příprava na tento okamžik (což bude počítám vytvoření co nejvíc záloh v co nejvíce systémech). Nějaká Sluneční soustava je zajímat nebude, protože v té době bude vesele explodovat jako rudý obr, takže si budou obsazovat červené trpaslíky okolo a na nás budou kašlat.
V příštích tisíci letech se dá spíš očekávat rozštěpení lidstva na několik poddruhů kvůli přežívání v extrémních podmínkách. Takže pokud budeme s něčím válčit, tak to bude náš vlastní rozptyl, který se pokusí z ideologických důvodů vyrvat Zemi z područí Homo Terranis, kteří ji stejně už mezitím stačí zničit.

Jinými slovy: Převážně neškodná.

No, to je vlastně pravda. Bráno z tohoto pohledu by byly vysmáté i případné SuperZemě. Ty by nejspíš unikly terraformaci i proto, že by se případní noví obyvatelé museli adaptovat i na vyšší gravitaci. Na druhou stranu, na kolik může být pro opravdu vyspělou civilizaci problém postavit něco jako je vesmírný výtah?

Ostatně, když my, primitivní vesmírná civilizace, dokážeme za pár dekád pokročit a z pouště udělat velkoměsto, co budeme schopni udělat třeba za dalších 100 let? Natož za milion..

https://creativeactiondesign.wordpress.c...s-changed/

https://www.expatwoman.com/dubai/guide/d...lest-tower

Země myslím, co se týče jako prostor pro žití, nebude zajímavá pro cizí civilizace už nejspíš za 1 miliardu let (ne-li už za 500 mil.), právě kvůli rozpínání Slunce (oteplení planety, neschopnost rostlin zpracovat CO2, kolaps ekosystému, vymření složitých forem života).. To je jako, když se topící vydrápe na potápějící se loď

https://www.forbes.com/sites/brucedormin...b8fa83ee51

Následně (za dalších pár miliard let) Slunce udělá spíš takový tichý pšouk a bude po všem

Plus, nejsem si jistý, na kolik pro vyspělou civilizaci budou problematické sluneční erupce, resp. jejich indukce do Země, ale pokud by to problém byl, vy byste se stěhovali na planetu, jejíž hvězda za posledních pár set let už něco podobného párkrát vyflusla?


Ona ta kolize s Andromedou zase nejspíš až tak dramatická nebude.. pár hvězd to možná vystřelí do vesmíru, "pár" planet to nejspíš odnese, ale víceméně vše zůstane "při starém", jen poznáme nové sousedy, možná získáme nový plyn pro další hvězdy a pochopitelně se kompletně změní mapa hvězdné oblohy.. Alespoň tak to bude platit pro většinu hvězd (těch, které nebudou stát v cestě oběma černým děrám - resp. nedávno se zjistilo, že naše galaxie jich má ve středu asi víc - a to nepočítáme ty, které se toulají naší galaxií a zatím jsou jakžtakž na nekolizních drahách, které jim zůstaly po původních hvězdách).

P.S.: Pro dost vyspělou civilizaci by mohlo být rovněž i zajímavé vybudovat umělé planety na orbitu kolem dost velkých rotujících černých děr a teoreticky využít je jako dynamo, či snad dokonce vybudovat něco těsně pod horizontem událostí, kde je defakto energie plno (jestli je teoreticky možné se na takové orbitě udržet):

https://io9.gizmodo.com/how-to-use-a-bla...1720512774

Koho by zajímala nějaká hvězda, ať už oranžová nebo červená, když její životnost bude v porovnání se životností černé díry nesmyslně malá.. Ano, menší nevýhoda, pokud skončíte pod horizontem, je, že se z něj už asi nedostanete (ale budete mít dost času se o to snažit), ale v situaci, kdy okolní vesmír zkape na tepelnou smrt, stejně už venku nebude o co stát

Génius podle Stephena Hawkinga (Prima Zoom):

https://zoommagazin.iprima.cz/vesmir/7-v...genialniho

To je děsný Chvíli se tomu člověk nevěnuje, a Mléčná dráha má najednou 300 miliard hvěd (já si pamatuji ještě 150), 100 miliard kamenných planet a z toho 50 miliard s tekoucí vodou (odhad na základě Keplera). Byť tento odhad je už docela starý..

O víkendu byl díl věnovaný hledání mimozemského inteligentního života, a docela hezky je zde znázorněn velký filtr.

https://www.csfd.cz/film/437446-genius-p...a/prehled/

"How To Be A Genius For Dummies" je docela trefné přirovnání, ale upřímně: raději se budu dívat na reality šou "Chcete být Astronautem?" než na ekvivalent ve formě Vyvolených

Takže, čistě hypoteticky, pokud v naší Galaxii existuje nějaká starší civilizace, která má už zmapované potenciálně obyvatelné planety, co by asi tak mohla dělat? Já bych cyklicky projížděl všechny planety a vysílal k nim signál, a doufal bych, že se pokud se tam v té době něco už vyvinulo, že mi odpoví (což u hvězd na druhém konci galaxii potrvá 160 tisíc let).

Jenže, tady je ten kámen úrazu. Kdybychom ta civilizace byly my, a dokázali bychom takto "obsloužit" 24 planet denně (hodinu vysílání na každou planetu), ročně bychom zvládli jen 8 760 planet. I kdybych byl trochu víc při zemi a bral v potaz jen 5 miliard planet starších alespoň 1 miliardu let, trvalo by nám udělat 1 cyklus 600 tisíc let.

Husté, že? Na druhou stranu to není tak mimo mísu, protože vývoj druhu trvá řádově milion let, takže nemá smysl zkoušet na každou planetu vysílat obden, jestli už konečně vymysleli rádio nebo ne

Pro nás to znamená jediné: pokud nějaká taková civilizace existuje, musíme vydržet (nezničit sami sebe a nenechat se zničit "přírodou") dost dlouho, a jednou budeme mít štěstí a signál zachytíme. A teď si představte tu smůlu, kdybychom ten signál propásli o 200 let a nebo jsme se zrovna tu hodinu dívali jinam

A i to je mnohem lepší než posílat sondy (byť je to samo o sobě zajímavé):

https://enigmaplus.cz/dostanou-se-signal...zemstanum/

Objevit v Galaxii jednu mrtvou sondu, to je jako objevit na planetě Zemi jednu konkrétní molekulu H2O. Problém ovšem je, že jí nikdo nehledá

Ale kdo ví, třeba zrovna nějaká mladší civilizace (náhoda jak svině) v okruhu 100 světelných let od nás zjistila, že "nejsou sami".

https://www.washingtonpost.com/news/spea...de77760224

https://kryptomagazin.cz/velky-filtr-jak...atastrofa/

Nevím, co je víc arogantnější: myslet si, že jsme se ve vesmíru sami a nebo že jsme jako jediní prošli Velkým filtrem.

Nejspíš to první víc. To druhé lze totiž při dostatku "štěstí" a racionálního chování celkem dobře zvládnout. Ale proč by to pak nedokázali i jiní? Tvrdit, že ve vesmíru (nebo alespoň v naší galaxii) existuje jen jedna civilizace a to lidé, je v podstatě jen forma náboženství, která se opět snaží člověka nějak vyčlenit NAD přírodu.

Dává mnohem větší smysl přemýšlet, proč nás ještě nikdo nenapadl nebo nekontaktoval, než hlásat, že jsme ve vesmíru sami, protože jsme jedineční. Život je chemický sajrant, na tom nic jedinečného není. Inteligence už vyžaduje více "náhod", ale i naše galaxie je dost rozsáhlá na to, aby během doby jejího trvání "náhoda" udeřila více než jednou.

Proč s námi nikdo nemluví?

Jsme nezajímaví? Když se podíváte, v jakých nesmyslech se lidé pitvají, ať už to jsou šutry, "ošklivá" zvířata nebo cokoliv jiného, je velmi nepravděpodobné, že by nás někdo záměrně ignoroval jen kvůli tomu, že třeba nejsme dost vyspělí. Ano, nejspíš sami nebudete komunikovat s mravencem, ale co kdyby se ten mravenec o to snažil (a vy byste to poznali). Ignorovali byste ho? Většina inteligentních lidí asi ne (protože u savců je běžná zvídavost).

Ještě se nevyvinuli? I to může být příčina. Prostě musíme jen počkat. A hlavně se spojuje s další příčinou:

Jsou daleko? Oni nemusí ještě vědět o nás, stejně jako my o nich. Naše Galaxie je velká 100 tisíc světelných let. Tzn. že kdokoliv, kdo bydlí jen 1% této vzdálenosti od nás by se běžnou zobrazovací technikou podíval na Zemi a možná by tam viděl život, ale tím by to haslo - žádná civilizace (v noci osvětlená města), natož nějaké rádiové signály.

Cestování vesmírem není sranda? Vědět, že existuje 50 miliard planet a zároveň to, že Vám potrvá nejspíš milion let v průměru se ke každé z nich dostat, nejspíš byste si sakra vybírali, koho navštívíte osobně, že? Když v televizi dávají na 5 kanálech něco zajímavého současně, tak když pomineme nějaký záznam, PIP či opakování, musíte si vybrat jeden z nich.

Cestování vesmírem je nuda? Představte si civilizaci o něco vyspělejší než naši: Pokrývá spotřebu el.energie celé planety mateřskou hvězdou i bez Dysonovy sféry (u nás řádově 10-30 tisíc TW, takže si představte civilizaci, co má až 1000x víc možností než naše), suroviny těží ve sluneční soustavě pomocí robotů, a hlavně, zná virtuální realitu v kombinaci s AI. Každý se může připojit k simulovanému vesmíru, kde je vše otázkou jen vaší fantazie. Cokoliv, co existuje ve vesmíru, můžete prožít tady na Zemi. Pak by se nabízela otázka: proč vůbec někam cestovat?

A co když jsou na cestě sem, aby nás dobyli? Opět, je to tvrzení, že člověk je tak děsně jedinečný, nebo naše planeta je tak děsně jedinečná, že máme něco, co v celé Galaxii není. Tomu se těžko věří.. a hlavně, že hodnota toho je vyšší, než postavení a přepravení armády.

Dřív si lidé mysleli, že Ufoni budou těžit na Zemi zlato. Jen blbec by ho těžil na planetě, kde je většina u jádra, když ho může získat řádově víc z libovolného asteroidu. Pak jsme si mysleli, že nás napadnou kvůli vodě. Vody i té tekuté je ve vesmíru hromada (prvky H a O jsou jedny z nejvíc se vyskytujích). A jak dnes zjišťuje, i planet, kde je tekoucí voda, bude nejspíš jako nastláno. A naše proteiny? Jasně, naše primitivní civilizace už přemýšlí, jak dělat maso v laboratoři, ale chudáci ufoni, kteří zvládají perfektně mezihvězdné cestování a stavbu obřích kosmických lidí na to nepřišli.

Ale o tom jsme se tu už bavili a jak Elevea nejspíš správně napsal: Země je díra

UPDATE: a k tomu se hodí toto srovnávací video Got balls?





Krásně to ilustruje naši "důležitost". Jak bylo řečeno v jiném podobném videu: všechny naše starosti, malicherné války, touhy po moci a vládě, všechno naše náboženství, všichni "mocní" vládcové, to vše jen jen nicotná součást vesmíru na jakési tečce.. Vedeme války vlastně o nic. Jako kdyby se občané jednoho státu prali o 1 zrnko písku. Možná ani to ne..

k tomu prihodim mtakove pekne videjko jak je to s temi rozmery ve vesmiru

(CZ titulky)

Větší doják než Titanik

Yep, úžasný video