3 Ks Lovochemie CERERIT 10 kg
2 Ks ALIETTE 80 WG 2*5g
2 Ks SpinTor 1x20ml
2 Ks AGRO hnojivo na borůvky a brusinky
1 Ks AGRO kapalné hnojivo na citrusy 0,5l
1 Ks AGRO kristalon GOLD 0,5 kg
1 Ks AGRO kristalon plod a květ 0,5 kg
3 Ks AGRO organominerální hnojivo Rajčata a papriky 1 kg
1 Ks Horticerit - jahody a drobné ovoce 3kg
1 Ks Pokon Citrusy 250 ml
2 Ks Dusíkaté vápno 5 kg
2 Ks AGRO vápnitý dolomit 5 kg
1 Ks Postřikovač ruční Plastia Kačka 1,5 l
1 Ks Postřikovač 1,2 l

Když už jsme tak "přírodní". Ale za cenu 10 tisíc si ho mohou strčit.. někam. Nejprve mne napadla vyřazená parabola ze satelitu, ale žádný nátěr neudělá ani přibližně podobný odraz jako zrcadlo. Prodávané srandy mají průměr 1.1 až 1.4 metru, tj. plochu do 1.5m2. Sice to je z hliníkových zrcadel, ale existuje alternativa: kapesní zrcátko (bohužel s rámečkem, ale třeba by se dalo sehnat i bez něj - např. podráždit výrobce velkým odběrem s daní přijde na 16 Kč a má plochu 0,005 m2. Tzn. potřebovali bychom jich 300 ks, a přišly by na 4800 Kč + nějaká ta konstrukce a práce k tomu (a doprava). Kdybychom nežili v ČR, tak bychom si zašli třeba v USA do obchodu a koupili si něco podobného do 100 dolarů z plechu. Což by byla alternativa v podobně hliníkového odrazného plechu. Nevím sice, jak malý malý odrazivý koeficient hliník má, a taky docela hezky rád koroduje, ale co třeba mylar? Fólie stojí 90 kč za metr a něco. Nebo si to můžete koupit jako hotový výrobek za $60 Tudíž mi jako celkem slušná alternativa vychází samostatný talíř 80 cm od satelitu (nový 280 Kč) polepený fólií za 90 Kč (popř. dva vedle sebe). Nedělám si iluze, že to by to snad mělo stejnou účinnost, a také to má jen asi 1/3 plochu, nicméně šikovnější si mohou vyrobit větší parabolu sami - 3,75m2 plechu stojí 2 tisíce (někde koupíte 1m2 za 312 Kč), pak už jde jen o to jen správně ohnout. I při poloviční účinnosti na metr plochy jsme stále s cenou přeci jen někde jinde. Na netu najdete návod, jak správně plechy vyřezat, takže je složíte prakticky skoro přesně: https://www.google.cz/search?q=form%C3%A...e+parabola a spousta firem vám ráda prodá plechy už naformátované, čili parabola 2 metry v průměru no problem. http://images.slideplayer.com/14/4183796...lide_7.jpg http://www.creative-science.org.uk/parabolic/para2.gif

Napadlo Vás někdy, že sice jako lidstvo více méně máme čím dám tím větší schopnosti, znalosti, pokrok, atd. ale většina lidí jako jednotlivci jsou čím dál tím víc blbější? A nejde jen o % část znalostí z lidstva, nebo pořady typu "Nikdo není dokonalý", ale tady se mi jen ukazuje, že jsem se stal na společnosti (systému) tak závislý, že jsem sám naprosto neschopný.

Kterákoliv babička či dědeček na vesnici jsou schopni mimo společnost přežít 10x lépe než zatím já. Už jsem tak zhýčkalý, že nedokážu zajistit ani základní věci nutné pro přežití. Čím víc se snažím na společnosti být nezávislý, tím horší příznaky to má (skoro jako přestat brát drogy - což se samo nabízí, všichni chodíme makat, abychom na konci měsíce dostali svou "dávku").

Nebudu se teď pouštět do konspiračních teorií, že to někomu vyhovuje a dělají z lidí závislé blbce Spíš to beru z pohledu jedince..

Když pominu, že sice na spoustě služeb od stavebnictví po elektriku nejsem závislý skoro vůbec, tak všechno, co umím a co se dá společnosti alespoň trochu "prodat", počínaje schopností ovládat internet, menšími uměleckými sklony (malování), opravě/sestavovávním počítačů/sítí, používáním angličtiny, a konče mým zaměstnáním.. tak s tím vším bych se mimo "systém" mohl jít akorád tak vycpat. Natož s tím, že jsem borec v nějaké hře. Čili je to na nic.

Dřív sice lidé nevěděli skoro nic o fyzice, ale kdejaký BFU se dokázal v případě potřeby alespoň nějak zabezpečit. Ano, dneska to nemáme za potřebí, pokud ovšem jsme v systému, tj. pracujeme, vyděláváme, a utrácíme. A jsme čím dál tím víc pasivní (až na výjimky).

Takže po více než 30 letech života vlastně neumím nic.. ale hodlám to napravit

Update: Samozřejmě, není to podloženo žádnou mou studií , jen pozorováním. A ruku na srdce, kdo z nás by přežil třeba jen trochu mimo systém? Netřeba rozpoutávat třetí světovou válku, zcela stačí být v divočině a někdy i jen bezdomovcem.

Zaujala mě tvá úvaha sám žiju na vesnici a máme malé hospodářství takže v případě jakékoliv katastrofy jsme schopni přežít co se týče jídla a tepla několik Zim bez elektřiny a benzínu i kdybychom nic nedělaly což tady nehrozí ^^
O samotné závislosti:podívej se na to s tohoto pohledu ...člověk má mobil a potřebuje najít místo někde ve městě které vůbec nezná samozřejmě použije googlemaps nebo něco podobného místo toho aby se na vlastní pěst vrhnul to místo hledat jen pomocí lidí co potká a map které se možná poštěstí potkat po cestě nebo značek... u první možnosti je samozřejmě zdánlivá výhoda rychlost a pohodlnost celého procesu ale člověk absolutně nevyužívá svůj mozek víc než k tomu aby na klávesnici pomocí správných kombinací tlačítek došel k zadání názvu ulice co chce najít a tím většinou pro mozek práce končí kdežto při druhé možnosti musí člověk zapojit naplno svůj orientační smysl pozorovací schopnosti řečové dovednosti při zjištování potřebných dat  a tímto docházím k závěru že samotného člověka obohatí víc druhá možnost než jednodušší první možnost.

Shrnutí myšlenky je asi takové že vždycky má výhodu ten kdo používá vlastní schopnosti než aby se spoléhal na schopnosti elektroniky strojů a vůbec moderní technologie i když komunikace na větší vzdálenost by byla dost obtížná.

V dnešní době už není tajemství že obyčejný člověk je otrokem firem které z jeho práce těží mnohonásobně více než on sám.a to už vůbec nemluvím o lidech co jsou zadluženi a stíhají splácet sotva uroky exekutorů bank čili mluvím o dluhovém otroctví.tohle bohužel není konspirace ale smutná realita.Navíc podmínky pro malé a střední podnikatele jsou velice bídné a přicházející zákon o el.evidenci tržeb je uplně zničí a zustanou jen obři profitující na práci ostatních ....ale cesta existuje vždycky

Pokud budeš mít zájem mohu ti poradit nebo pomoci s tím co znám a umím

S tou závislostí na technice resp. výhodách a nevýhodáš máš plně pravdu. Bohužel (velké zobecnění) jsou i lidé, kteří mají mobil s Google v kapse, a stejně marně přemýšlí "jak se jmenuje to či ono" Nehledě na lidi, co třeba na You Tube napíší něco ve stylu "a kde vlastně leží Česká republika?".

Sám jsem bohužel takový. Navigaci používám tak možná 9 let, a zjistil jsem, že kolikrát bez ní nejedu už ani do sousedního města (to přeháním). Ale snažím se to omezit (už i do Prahy 10 to zvládám bez ní, ale jen protože mám naučenou cestu, a chraň mě bůh, kdybych to musel někde objet).

Ta "výhoda" je spíš na straně toho s navigací, na druhé straně, ten bez ní odejde z daného procesu s o něco málo větší kapacitou mozku A to se může hodit později. Mozek sice není sval, ale musí se trénovat stejně a určitě bude ve stáří fungovat lépe tomu, kdo ho nenechával jen rozkládat

Mě je ale také pohodlnější tahat kalkulačku na sčítání dvou a trojciferných čísel je to prostě rychlejší.

sice máme fotovoltaický okruh, ale třeba ohřev vody je závislý na čerpadle a to těch dosavadních 50W panelů neutáhne - maximálně bychom s tím mohli svítit - chtěl bych to rozšířit později až stoupne účinnost a klesne ještě víc cena, tak na 0,5-1 kW, aby alespoň nízkopříkonové systémy (rekuperace, solární ohřev, světla) jely samostatně - zatím by to vycházelo cirka na 35 tisíc + větrná turbína. V případě katastrofy by se musel předělat dům na teplovodní vytápění, což by prakticky zahrnovalo jen 1 radiátor a nějaký ten kotel/kamna na dřevo např. hned v garáži.

(obecne) Myslím že pokud si namáháš hlavu tak činíš investici do budoucna, protože v budoucnu když se s daným problémem v životě potkáš budeš lépe připraven samozřejmě když máš návod jak na daný problém jako v případě navigace je to jednoduší a samozřejmě rychlejší a pohodlnější než na to přijít sám ,ale když dojde k tomu že návod není dostupný člověk sám se bude z daným problémem potýkat daleko hůře než když se s tím problémem konfrontoval v minulosti a dokázal  ho  vyřešit vlastním úsilím.

Tepelná kapacita vody je 4180 J/(kg*K). To je tedy 1 litr. Trubka o délce skleníku (4 metry) by měla cca. do 8 litrů. Tzn. že kdybych tam natahal dejme tomu 10 takových trubek, natřel je na černo, tak i kdyby se přes den, kdy by teoreticky klesla nutnost vytápění na nulu (Slunce+země), ohřály třeba na 40 stupňů, do rána se musí ochladit na nulu, čili Q=m*c*dt (m=80,c=4180, dt=40) = 13.376.000 = 13 MJ (kdybych to počítal blbě, prosím někoho fundovanějšího, aby to opravil). 1kWh by měla být 3.6 MJ, takže by čistě teoreticky (pokud bude dost Slunce) měla dodat necelé 4kW(h). To je fajn 7 kW(h) ve dne zkusíme odečíst (Slunce), v noci to snížíme na 19 kW(h) s pomocí tepla země, takže už chybí někde sehnat jen 15 kWh (38 Kč) v nejhorších dnech

Jde samozřejmě o "důchodový" rozpočet, který neobsahuje žádné výdaje jenž je nutno vynakládat, abyste vůbec mohli chodit do práce, což je mj. např. druhé auto, doprava/benzín, strava mimo domov, druhý účet, oblečení, atd. V případě maminky to je cca. 17 tisíc ročně, což je shodou okolností částka nutná na provoz domu po stránce elektřiny.

Kromě úspor na potravinách tam jsou kalkulované i další úspory, mj. minimum hnojení z externích obchodů a další věci.

A rozpočet sám je mimochodem přibližná výše matčina budoucího důchodu při stávajících hodnotách i při předčasném odchodu (líbám zem za tu inflaci, co od roku 1986 byla).... někteří lidé jsou prostě svině, co naděláte

A k tomu se zřejmě přidal jeden vadný SDRAM modul ve starém Pentiu 2. Prohrabu staré díly, určitě nějaký 256 MB seženu. To víte, když to (pěstování) chceme rozjet ve velkém, tak by to chtělo nějaký ten "kompjůtr, počítač"

http://comeback.nova.cz/clanek/novinky/b...bahno.html

Zatím jsem jako nejlepší způsob na případné vytápění a osvětlování skleníku vymyslel 100W keramický IR panel a LED žárovku (teď jsem měnil v celém domě osvětlení, kde to šlo, a je to užitečné, ze žárovek/úsporných na LEDky - a prakticky sehnat hromadu 10 až 20W žárovek stálo jen "pár" set, a je to fakt znát).
Když totiž použijete 100W panel, tak ten sám dokáže vytopit zádveří o ploše 2m2 a objemu 5m3 na slušných 17-20 stupňů i v mrazech (pravda, v nesrovnatelně víc zateplenějším plášti (byť 1 celá stěna jsou plastové dveře a světlík s odhadem U=1W/(m2*K)) + ohřev z dalších 3 místností přes stěnu; zase ale netopí celý den, ani kvůli tarifu nemůže), takže ve skleníku o objemu 10m3 by mohl alespoň temperovat. Mimo to neobsahuje žádné pohyblivé části (nadto je hermeticky uzavřený), tudíž mu nehrozí koroze od vlhkosti. A nízký příkon znamená, že i kdyby nějakou hrůzou běžel celý den, nespotřebuje za měsíc řádově víc než 200 Kč. Další věc je bezpečnost (požár): panel sám nijak neovlivňuje ani polystyren.
K tomu nějaká třeba 10-15W LED žárovka, která při svícení ve dne dá za měsíc tak 10 Kč (stojí asi 70 Kč a i při životnosti 10+ tisíc hodin vydrží tak 3-5 let, což dává na 3 roky hodinovou cenu 2 haléře (ale při svícení celý rok!) - mnohokrát levnější než 1 žvýkačka na hodinu; i než 1 krabička cigaret (a už vidím, jak vám vydrží 3 roky ), a pokud to zachrání už odrostlé (plodící) rostliny v hodotě 1000 Kč + výnosy, tak není o čem mluvit; hodinová cena panelu (pořizovací cena+(náklady na rok bez ohledu na dobu provozu x počet let) to celé děleno (počet let x 365 x 24) = částka, která udává výhodnost si něco takového pořídit než se to rozbije) na cca. 5 let (vydrží nejspíš déle) při 3 měsíční sezóně je 10 haléřů!). Není to pro pěstování v zimě (i když, náhoda je blbec, záleží na vnější teplotě), ale pro udržení tropických rostlin bez poškození (některé odolají i velkým mrazům, ale jen určitý počet dnů až týdnů najednou).
Nicméně letos budu jen pozorovat, jak se budou chovat stávající rostliny bez vytápění (třeba se to nepovede, ale i pokusit se o to je obohacující). Pak to bude potřebovat ještě časovač (mechanický stojí do stovky - jeho životnost ve vlhké ČOVce je asi 2-3 roky (a to jen proto, že se odpálil kontakt častým spínáním)) a termostat (při troše hledání také docela laciný, hlavní je sehnat potvoru, která začíná na nule stupňů - např. z vyřazeného horního panelu boileru Dražice a spol. protože má rovnou i sondu, která se dá strčit do půdy). Pokud se díky globálnímu oteplování do doby zániku Golfského proudu bude vyvíjet počasí jako letos, nebude topná sezóna delší jak 3 měsíce, a to by vás nákup nových rostlin mohl vyjít i dráž. Topné kabely stojí víc než samotný panel, a byť mají o něco menší spotřebu, výrobce nedoporučuje jejich umístění do vlhké půdy.
Každopádně pokud máte možnost, vždy je lepší skleník připlácnout ke zdi domu (nebo zahradními grilu, atd.). Průměrné "béčko" např. na 7 metrech zdi vyzáří denně 125W na každý stupeň rozdílu teplot! Čili pokud bude v domě 20st. a venku (ve skleníku) -10st., už "vytápíte" skleník hezkými necelými 4kWh a nestojí vás to ani korunu (prakticky ještě ušetříte, protože skleník sám o sobě se může vytápět i sluníčkem, a díky tomu nebude zase teplota v domě tolik klesat). Já mám např. přistavěnou garáž k celé jižní straně domu, zdi jsou 25 cm Ytong bez zateplení, podlaha klasicky beton, slunce tam prakticky nesvítí, protože hned vedle je přístřešek pro další auto, střecha plechová, a strop izolován polystyrenem 9 cm a 4 cm vaty, prakticky nevytápěná a průměrně je tam teplota 10-15 stupňů (ve velkých mrazech 5). Samozřejmě, po příjezdu auta několik hodin i 20 a víc (takže zase krátkodobě vytápím dům).
Stačí fakt jen trochu sluníčka na pár minut denně nebo přes mraky (jako třeba tuto neděli ráno), a rozdíl mezi venkem a vnitřkem činí někdy i 3 stupně a víc. Na severní stranu skleníku jsem dovnitř pověsil černé pytle na odpadky (aby sluneční záření neunikalo zase ven jako průchozí). Je to sice plocha jen asi 1.5m2, ale lepší než to pustit ven (90% prostupnost plexiskla teď asi pravda nebude, protože je zarosené, ale i tak). Nevím, kolik W dodává slunce v zimě (v létě asi 1kW/m2), ale i kdyby to bylo 100W, tak denně max. 1kWh zachráněná dobrá, ne? A jde právě o tyto drobnosti, které navíc nestojí nic (hodit do skleníku přímotop na plné pecky a na plášť 3 vrstvy plexiskla navíc by sice bylo nejúčinější a měli byste úrodu i v lednu jak v červnu (za předpokladu, že vyřešíte opylování), ale je to ekonomicky nevratné).

Pro kočky jsme před pár lety postavili zahradní domek = dřevěná konstrukce 8 cm trámky, obložení zevřnitř i zvenku nejlevnější palubky a zatepleno vatou mezi nimi. Podlaha i strop 10 cm polystyren. Zateplené jsou i dveře, gumové těsnění. Okna jsou jednoduchá - plexisklo pevné, 4 mm, na jih (ovšem soused nám dost stíní smrky) - celková plocha asi 0,5m2. Topení je zajištěno horkovzdušným ventilátorem starší výroby, nastaveným na II (topení na 1kW), termostat asi na 50% stupnice, a topí se časovačem: 12:00 asi 15 minut, od 19:00 asi hodinu, a od 4:00 asi 45-60 minut. Zatím bez ohledu na venkovní teplotu je v době topení v budce asi 10-15 stupňů, a mimo dobu topení se drží na +4 až +8. Vnitřní plocha je asi 5m2, výška stropu max. 2 metry (čili prostor do 10 kubíků). Otvor pro vstup mají kočky bez dvířek (je to zahnutý tunel u země, s hadrem zakrývající částečně vchod, a částečně zasypané zeminou) - čili větrá. Minulý rok i při mrazech -10 a méně bylo v budce vždy alespoň těsně nad nulou (nezamrzla voda), a protopili jsme za zimu asi tři stovky.
Tudíž, kdybyste si postavili skleník, co by měl ideálně 2-3 stěny zděné nebo dřevěné a zateplené, a zbytek (bych doporučoval) dvojité plné plexisklo (4 mm komůrkové je k ničemu, což jsem teď zjistil) - sice se takové nejspíš nevyrábí, ale dvě tenké pár mm desky snad k sobě s 1 cm vzduchovou mezerou dát dokážete (jako distanc se krásně hodí průhledné koncovky od šňůrek žaluzijí), na strop ideálně trojité, tak by cena možná vyšla u stejně velkého skleníku podobně (máme palubky i na podlaze, a se základy se to tehdy vyšlo 10 tisíc Kč si myslím (možná i s umělou šindelovou střechou, která by teď odpadla), což byla cena mého skleníku od výrobce, a který je teplotně v zimě na nic). Za cenu minimálního proudu (do 2kWh denně, tj. cca. 6 Kč) byste v něm dokázali udržet teplotu solidně nad nulou kdykoliv. Stejně tak by např. stálo za zvážení u panelákového bytu zasklít plexisklem balkón (na objemu 1x2x3 metry se toho dá vypěstovat víc, než si myslíte), a umístit zde podobné topení (+ nějaký zdroj světla. Našel jsem na netu i 15W UV žárovku za cenu asi 150 Kč, což není tak moc, ale ta se na pěstování rostlin zrovna nehodí (pokud vám tam neroste konopí)).
Osvětlení mám zatím v plánu 10-20W LED bílé žárovky (na výběr je studené, teplé a denní světlo). Teď ale váhám, zda spíš nepoužít 100W klasickou červenomodrou FullSpectrum/GROW LED - dá se koupit i přímo u nás (mimochodem, koupit ale 1 bílý studený 100W (ekvivalent 500W halogen) LED reflektor se zrovna 2x nevyplatí. Stojí 1100 Kč, příkon má 100W, a světelný tok 6000lm. Proti tomu můžete nasadit 10x10W LED žárovek, každá s tokem 800-860lm, a cenou 56-85 Kč - ekvivalent 10x60W žárovek; ale pravda: studená bílá je dražší než uvedená teplá nebo neutral, i tak jsme na podobné ceně (1200 Kč) ale s o 35-50% vyšší sv.tokem; také nepotřebujete trafo ani (pasivní) chlazení. Kromě toho, u žárovek se počítá s úhlem klidně i 300st., takže vhodnými prostředky (odrazivý plech, alobal, zrcadlo) můžete nasměrovat víc světla z boků žárovky směrem dolů a tím zvýšit světlo - zjednodušeně řečeno nebudete svítit do stropu). Ani si těch 100W neumím představit. Doma mám 20W+10W a není příjemné se dívat ani do jednoho. Venkovní 60W halogenka je taky jak atomovka. Pro pěstování rostlin je prakticky jedno, zda tam dáte 100W nebo 200W, protože průměrná kytka v květu by ráda nejméně 50.000 lm/m2 (dop. 2x tolik, ovšem bráno dle lidského oka, které je nejvíc citlivé zrovna na zelenou), což by znamenalo min. 8x 100W reflektor nebo 60x LED 10W žárovka. Už jen ta spotřeba skoro 1 kW je úžasná (za hodinu, ne za den), a hlavně, to je jen na 1m2! Odpovídá to slunečnímu záření v létě. Když pomineme investici do samotných zdrojů, tak aby se vám to vrátilo, museli byste z 1m2 sklidit každý den při 5 hodinách svícení "něco" v hodnotě 8 Kč (při využití LED žárovek), resp. 10 Kč (reflektor). Není to tak nereálné, ale chtělo by to hodně přemýšlet a plánovat (některé rostliny vyrostou i ve stínu, takže je možné mít na 1 metru nahoře něco, co kvete, a dole pod tím třeba 2 patra něčeho, co nekvete).
Samozřejmě, pěstovat zde 20 salátů se totálně nevyplatí, ale pokud budete mít tropické rostliny, tak to by bylo finančně citelnější o ně přijít. Je tedy otázkou, zda by nějaký zděný domek jen s jednou průhlednou stěnou a umělým dohřevem/světlem neplnil funkci lépe, ve stejné nebo menší cenové relaci než odborně vyrobený skleník (vyhřívat celoplexisklový komůrkový skleník na podobné parametry z finančního hlediska, pokud si nevybudujete např. zemní výměník, prostě nejde).
U levného skleníku bych zvážil třeba doplnění další izolační vrsty plexiskla alespoň na stěny a strop v místech, kde nejsou okna. U průměrného skleníku to je plocha 20m2, a plexisklo se dá sehnat řádově za 120-200 Kč za metr + tuba až dvě průhledného silikonu řádově od 100 Kč/ks (a lepidlo Mamut). Což není ani polovina ceny za skleník, a pokud se hrozíte, že byste protopili normálně 1500-2000 Kč během zimy, relativně rychle se Vám to vrátí. Sám to možná udělám příští rok alespoň na bočních stěnách stávající konstrukce skleníku II, což by mělo stát asi +1500 Kč, a hodně teoreticky bych tím snížil vyzařování až o 5-10 kWh denně při největších mrazech, čili návratnost 2-4 roky dle počasí? 10mm komůrkové plexisklo vyzařuje 3W/(m2K), a já tam mám asi 4-5mm, které má prostup přes 4W! (jenže skleník s 10mm sklem, když už nějaký je, seženete jen předražený - silnější Al profily, atd.). A dvě 4 mm komůrková skla na sobě dávají sice jen stále 9-10 mm, ale není to dvojsklo, ale už čtyřsklo!
Někdy se holt v zimě nevyplácí spoléhat na nějakou plazmu milióny km daleko, ale spíš na elektřinu a dřevo (zrovna teď bylo venku -2, a po hodině topení (nejspíš přerušované termostatem) bylo u koček v místnosti s přímotopem asi +16st. a v sousední místnosti, do které přímo foukal, bylo +20st. - oba teploměry jinak ukazují stejně, ale jeden je mimo přímý proud vzduchu, resp. je pod přímotopem, takže vlastně měří teplotu studeného nasávaného vzduchu; tohle uděláte 6x denně a můžete v zimě pěstovat pomeranče! Ráno jsme při -8 venku zjistili, že uvnitř bylo +5, a topilo se před 4-5 hodinami, což je docela slušná izolace na to, že to stavěla banda amatérů).

Teoreticky by se tyto zdroje měly podílet tak 400W tepla denně na vytápění skleníku (což v současné podobě dokáže skleník vyzářit při 1 stupni rozdílu teplot asi za 5 hodin; při větších mrazech je to jako flusnout do moře). Tepelný zdroj bude zřejmě nakonec 200W panel (nákup asi někdy v létě, dřív netřeba, ještě jsem nesehnal levný termostat), takže kdyby topil celý den, pak 24*200W = 4,8kWh (15 Kč/den). Skleník má teď cca. 80W/K (za den 1920W/K), takže by dokázal udržet teplotu nad nulou jen pro mrazy do -3 (když bude během dne nad nulou, tak to na situaci nic nemění, jen tolik denně neprotopím). Což znamená, že musím snížit vyzařování skleníku na 1/3 (ha ha ha) nebo mít hodně pasivních prvků (akulátory tepla), aby ten skleník odolal alespoň -10 (aby to zabilo kiwi, muselo by venku být pár dnů -28 (ve skleníku tím pádem -18) po celý den a nesvítit vůbec Slunce, což jen tak nehrozí).

Zase když se podíváte na letošní zimu, kolik dnů bylo opravdu alespoň 2 nebo 3 pod nulou?


Jsou to myslím docela reálné předpoklady, ergo by ten systém měl být navržený relativně dobře. Pořizovací náklady na panel a termostat budou tak 2000 Kč, 4x svítilo je po 50 Kč a časovač do 100 Kč. Životnost panelu budu optimista a řeknu 10 let po 3 měsících, časovače tak možná za tu dobu 2 (v ČOVce jedou neustále a většinou tak 2-3 roky), termostat se zatím v boileru nerozbil, takže možná i těch 10 let.

Tzn. že včetně LEDek je investice v 10 letém horizontu rozložená na 250 Kč ročně. K tomu 90 Kč svícení a topení odhadnu na 400 Kč. Jestli nebudu mít za rok výnosy vyšší o těch 740 Kč, tak bych musel být fakt blb (počítám do toho i to, že mi stromek kiwi nechípne, tedy nebudu muset kupovat nový (navíc musíte mít i samce, takže x2), a tedy nebudu muset čekat další 2-3 roky než začne plodit).

Přitom 1kg kiwi v obchoďáku za 30 Kč (bio za 108 Kč), kvalitu nesrovnávám. Mandarinky 40 Kč/kg a kolikrát nevíte, zda jste si omylem nekoupili citron. Pomeranč 25 Kč/kg.


Investice do skleníku a případného dodatečného opláštění, což je asi 13000 Kč, tj. 1300 Kč ročně při výhledu 10 let jaksi nepočítám, protože bez něj by se v mém případě na pěstování citrusů nedalo ani pomýšlet (a nechce se mi je neustále tahat jako koťata ven a na zimu do garáže), a hlavně doufám, že vydrží víc jak 10 let (údajně až 40 let, čili přepočet na rok cca. 325 Kč).


Kdyby to náhodou nestačilo, stačí jen vyměnit žárovky (v současnosti se dá sehnat 25W LEDka teplá bílá s 2100lm za 380 Kč). Všechno nad 100W je zbytečně drahé (200W LED reflektor stojí 3x tolik co 100W, ale je fakt, že světelný tok má 15 tisíc lm (na druhou stranu, do 200W nacpete skoro 17 LED žárovek a pokud by vám nevadilo tolik zabraného místa, budete mít tok o 2000 lm větší). Takže stačí jen počkat, až se vývoj posune kupředu, třeba za pár let budou běžné 30-40W žárovky do E27 s 5000 lm za dvě stovky. Na EBay jsem našel "CREE Energy Saving E27 E26 25W 5630 SMD Lights LED Corn Lamp Bulb 110V 230V" studená bílá za 260 Kč, což je cena u nás prodávané kulaté LED žárovky 12W. Ale má to jen 2000 lm, což je dost špatné na to, kolik to žere. Naproti tomu třeba "LED-Corn-Bulb-E27-9W-12W-15W-25W-30W-SMD-5730-AC-110V-127V-Lamp-cold-white" stojí 192 Kč, a při 30W má 3000lm, což je dejme tomu alespoň odpovídající. Jen kdyby byla pro 230V. By mne zajímalo, jak by asi v takový prosincový podvečer vypadal skleník emitující 50 tisíc lumenů u každého metru čtverečního. Aby tam omylem pak nepřistál Boeing.

Co se týče toho svícení: zatím tam ještě nemám GROW LED (nedorazily včas), každopádně to dosud vychází asi na 4000 lm (v poledne téměř neznatelné - vrhá to ale stíny (bez toho nikoliv), ale ve 4 odpoledne už je to poznat). Pravda, je to málo, ale nutno počítat s tím, že to není jen 4k, ale +4k k tomu, co propustí samo Slunce (ať už je to jakkoliv mizerné). A bez ohledu na proklamovanou účinnost LED zdrojů, tak patice žárovky topí jak prase!!! GROWvka pak přidá asi dalších 1000lm.

Musím se přiznat, že to pečení se ne vždy povedlo dle očekávání. Hlavní problémy jsou: správně odhadnout sůl (některé recepty uvádějí zřejmě málo), důkladné vykynutí (jestli to nenabyde fakt min. 2x, bude to těžké těsto - někdy to lépe vykyne paradoxně v chladnější místnosti za delší čas než v teplé za kratší) a jemná mouka (celozrná mouka či namletá kukuřice by nevadila, ale nesmí tam být celá zrníčka (jsou tvrdá), byť jsou v receptu - možná by pomohlo je předem uvařit).


Teploty v naší oblasti jsou docela na hlavu. Zatímco v prosinci jsme se nedostali pod -3 (na Vánoce bylo dokonce jednou +8.5 celý den), na konci roku už začalo mrznout pravidelně (-6 až -4.5 kolikrát i během dopoledne). Uvidíme, na kolik stupňů a hlavně na jak dlouho teploty ještě klesnou. Daň za vyšší teploty v podobě velmi větrných dnů je docela malá za možnost prodloužit sezónu nebo za pokus udržet tropické rostliny v bezpečné hibernaci...

Že se příroda zbláznila, to už víme, ale je normální, aby na konci prosince byly na venkovních růžích živé mšice?

Musím ale trochu opravit své dřívější tvrzení ohledně budky pro kočky (aka zateplený dřevěný "skleník"). V těchto mrazech (kolik bylo v noci nevím, ale "ráno" přes -22) bylo v budově 4 hodiny po posledním topení (asi 45 minut) také zima (-9), což znamená, že pro byť mizerné pěstování byste museli ke stávajícím 2 hodinám denně (1kW + ventilátor) přidat ještě min. 1 nebo 2 hodiny, abyste byli alespoň v plusu (nebo vylepšit izolaci budovy, např. dvojitá skla, izolace víc než 8 cm, zádveří (dvojité dveře, aby se tolik nevětralo), atd.).

Protože kočičkám by mohla být zima, rozhodli jsme se jim ve 14:00 ještě přitopit. Výsledek? Při venkovní teplotě -10 a počáteční vnitřní -8 jsme dosáhli za 1 hodinu a 45 minut (nevíme ale, kolik z toho topení skutečně topilo, ale počítejme pesimisticky, že 100% času) teploty +18 v obou místnostech (4m2 + 1,4m2).

Vytápění dřevěného domečku a rentabilita

Kdybyste použili např. jen termostat a dali ho na +10 až +15, a bez časovače to měli připojené celý den, nejspíš byste tam měli pěstební podmínky také celý den (ušetříte, když dáte termostat na minimum, ale pak sice nebude mrznout, ale také nic neporoste), ale mám vyzkoušené, že když je venku řekněme víc pod nulou, tak na +10 a víc se to dostane cca. po 30-45 minutách přerušovaného topení, a pak to vychladne zpátky na +2 až +4 během asi dvou až čtyř hodin. Což by znamenalo, že by topení muselo běžet +/- 10 hodin denně, což nevím, jak je rentabilní (21 Kč/den, 630 Kč za měsíc, přibližně 1500 Kč za celou zimu - počítám, že některé dny bude tepleji). Kromě tepla musíme ještě svítit, ale to je prakticky stejné, protože většina světla se stejně dřív nebo později změní na teplo (jelikož oboje je jen záření, takže 10x100W GrowLED + 200W panel IR by mohlo ve výsledku taky slušně zatopit), takže když tam budete mít 1 kW osvětlení, sice to nebude hned tolik topit, ale moc velká zima tam určitě nebude Pochybuji ale o výnosnosti takového "skleníku" o ploše 5m2 (objem 10 kubíků).

Orietační výpočet jednotlivých plodin za ceny v obchodních domech teď v zimě bez akcí:

kiwi: 7 Kč/ks => 215 ks (ani náhodou)
mandarinky: 30 Kč/kg => 50 kg (ha ha ha)
citron: 36 Kč/kg => 42 kg (i kdyby, co s tím?)
hroznové víno: 90 Kč/kg => 17 kg (no, možná když se hodně pomodlíte)
rajčata: 60 Kč/kg => 25 kg (to by možná šlo, když zajistíte opilování)

Nejvýhodnější vycházejí snad ta rajčata, protože 25 kg rajčat za zimu určitě sníte (na rozdíl od 40 kg citrónů), a na plochu 5 m2 se vejde tak 25 rostlin o výšce 2 m, takže vaše snaha by měla směřovat k tomu, aby z jedné rostliny bylo 1 kg plodů (což je asi 10x méně než za léto).

Bude to levnější než v obchoďáku? Ne. Bude to chutnější? Nejspíš také ne (pokud nebudou slunečné dny, kdy např. otevřete okenice/střešní kryt). Bude to zdravější? Těžko říct (pozor na obsah dusíku). Ale určitě budete vědět, že tam nejsou nějaká divná hnojiva a že to nikdo při cestě k vám neprohnal chlórem, atp.

Kromě toho, i kdyby tato stavba nebyla moc účinná v lednu, nikdo neříká, že v březnu-dubnu v ní za poloviční peníze za eletřinu už nebudete schopni udělat "tropy".


Dřevěný skleník vlastní výroby

Viděl jsem už skleník se zděnou severní stěnou. Viděl jsem i obří fóliovník se severní stěnou pokrytou kameny absorbující teplo. Ale proč není běžný skleník ze dřeva? Určitě to nebude kvůli vlhkosti, když máme v dřevostavbách i koupelny nebo dřevěné sauny. A proč "nemá smysl dělat dvojité opláštění" když je tolik v módě dvoj- a trojsklo u domovních oken? Řešení je také skleník zapuštěný do země (zemina = izolant).

P.S.: Existuje samozřejmě možnost si koupit skleník, který místo hliníku použije dřevo, ale kdo by dal za 2x4m skleník 62 tisíc ? Navíc nezateplený.

Ze svých zkušeností, pokud byste chtěli mít celoroční skleník, bych se úplně vykašlal kupovat jakýkoliv skleník dostupný na trhu. A zvlášť, pokud bude na Slunce spolehnutí jako teď (tím, že jednou či dvakrát za měsíc na hodinu vyleze, to fakt nezachrání). Pokud se budeme držet při zemi, koupil bych trámy 20x20 až 30x30 cm, a těmi bych v jedné či dvou řadách na sobě vymezil základy skleníku. Spojit je můžete hřebovými destičkami, a případně je zapustit částečně do země (pokud máte jíl, odkopal bych co půjde, a zeminu pak použijte z vnější strany na ukotvení stavby do země (jíl ztvrdne a až proroste trávou, udrží cokoliv). Trámy samozřejmě ošetřete ideálně asfaltovou směsí proti vlhkosti. Základy ani podlahu dělat nebudeme. Možná bude nutné navézt hlínu, pokud ta na vašem pozemku není kvalitní (tuna 380 Kč bez DPH + doprava).
Skleník bude mít půdorys 5x2 metry (delší strana je jižní+severní), což je 10 metrů čtverečních (20 kubíků). Můžete si samozřejmě postavit větší, ale cenovou kalkulaci provedu na tyto rozměry (vnitřní výška 2 metry - stačí bohatě na většinu plodin, a třeba kiwi se může plazit po stěnách). Tři stěny (tj. sever, východ a západ) bych udělal plné. Kostra bude z 10-15 cm trámků nebo tlustčích (v nejlepším případě budou stačit 4 do rohů + na dveře + vodorovné na horní hrany + zkosené do rohů). Mezi trámky bude skelná vata nebo jiný izolant. Z vnější strany můžete použít nejlevnější palubky, a z vnitřní strany klidně OSB desky. Strop a jižní strana bude ale jen z komůrkového karbonátu. Šel bych do 4 mm silného, ale dal bych dvě desky vedle sebe. Jako distanc i zpevnění bych je proložil 2-3 cm silnými latěmi (hranolky). Tím vytvoříme izolační dvojsklo o síle 28 až 38 mm. U stavby 5x2m budeme potřebovat plochu 2x10m2. Teď jsem kupoval 22m2 za asi 3500 Kč s DPH. Na východní nebo západní stranu podle toho, kam déle svítí Slunce hlavně v zimě, bych umístil dveře vyrobené z latí jako rám a zakryté tímto polykarbonátem (tj. průhledné). Těsnění gumové k nim koupíte bílé ve tvaru D přibližně za stovku. Nezapomeňte, že budeme potřebovat 2 desky přes sebe, takže pokud dveře dáte 2m2, budeme potřebovat 44m2 karbonátu. K tomu silikon na dokonalé ustěsnění, aby nám neunikal teplý vzduch. U boční strany a dveří doporučuji latě i vodorovně, abychom vytvořili tepelné zóny (jinak se nám všechen teplý vzduch bude hromadit u horní strany "okna"). Toto je letní verze skleníku. Z východu a západu moc energie nečekám, a izolace zajistí, že to teplo, co se zachytí zeshora a z jihu od 9:00 do 19:00 (večer tedy i přes dveře) se uschová i přes noc.
Zimní verze skleníku zahrnuje úpravu, že na střechu se přidají kolejnice např. z hliníkových L profilů (2x2 metry pro střechu a 1x5 metrů pro boční stranu) síly 3 mm, což je tak 20-30 Kč za metr + DPH (jak u koho) + kolečka. Z latí o síle třeba 4+ cm vyrobíte obdélníkové kostry, které vycpete třeba vatou nebo polystyrenem, a zakryjete např. OSB deskami (u boční stěny zvenku pro lepší vzhled palubkami). Vrch střechy bude ještě vyžadovat např. umělou šindel (asfaltové desky). Pro lepší svod vody by střecha měla být mírně svažitá (doporučuji na sever). Na desku střechy přidělejte okap z plastu (můžete použít libovolný U profil), a připojte ho pružnou (dostatečně dlouhou) hadicí do nějakého sudu (nejméně 200 litrů, ale to nebude stačit např. na přívalový déšť, to vám zaručuji). Sud pořídíte od 300 Kč. "Okap" je třeba mít jak na desce se sklem, tak na posuvné desce. V létě necháte jak boční stěnu, tak strop odhalený, takže si můžete vedle skelníku udělat např. nějaké posezení (z toho část bude pod odsunutou střechou skleníku, tj. chráněná před Sluncem i deštěm). Ta bude samozřejmě potřebovat nějaké dřevěné podpory (dva sloupky zapuštěné do země + latě jako podporu kolejnic) + 45st. vzpěry proti klížení stavby.
V zimě se strop zasune nad "sklo", kde vyřešíte dobré utěsnění (např. tím, že zespodu stropu budete mít až 1 cm tlustou gumu, a na koncové poloze kolejnice profil seříznete, strop (kolečko) jakoby "zapadne" do těchto zářezů a přimáčkne se k těsnění vlastní vahou. Boční stranu podobně zakryjete posuvnými "dveřmi" (mega okenice - zde netřeba výmyšlet nějaké západky, jednoduše při pohybu mírně odklopíte spodní hranu od skla, pak zbytek zajistí gravitace, případně stačí jen nějaká otočná aretační páčka), a odděláte jen pokud bude svítit Slunce (které bývá nízko nad obzorem, takže je zbytečné jakkoliv odkrývat strop, kde by nám unikalo teplo). Pokud nebude Slunce dostatečně svítit, necháte skleník utěsněný a bude vytápěn jen elektrickými zdroji (+případně zásobníkem v zemi, viz. dále).
V závislosti na ceně dřeva, vaty a dalších věcí (lak) by dřevěná konstrukce měla vyjít cca. na 15 tisíc (počítejte raději o něco víc). Deset táců stál skleník od výrobce 7m2 v akci, a v zimě je houby platný (navíc není vysoký 2m ani ve svém středu), a myslím že i kdyby stál 2x tolik, tak při použití jen jednoduchého komůrkového plastu se lepších výsledků nedosáhne. Celková cena i s přivezením 5 kubíků hlíny (5x2x0,5m, 7.5 tuny) je cca. 25-30.000 Kč + spojovací materiál (panty, klika, nátěr, atd.). Cenu jsem raději počítal víc než méně (protože bych před pár lety teoreticky postavil 2-3 zahradní domky pro kočky vedle sebe za skoro stejnou cenu s větší spotřebou materiálu - objem 0m3, ale včetně betonových základů a podlahy).
Pokud dosáhneme na prostup tepla pod 0,8W/(m2*K), tak při mrazech -15 a vnitřní teplotě +15 se denní ztráta celé obálky (38m2) bude pohybovat 20-22 kWh (srovnejte si to s mým koupeným skleníčkem, který by měl 64kWh u obálky 22m2 a objem sotva 10 kubíků!). Z toho až 12kWh se pokryje světelnými zdroji (12 hodin x 1 kW), které tam budou muset být tak jako tak - veškerá energie se sice absorbuje v listech, ale nemůže se ztratit (ani se do nekonečna odrážet), takže se nakonec uvolní ve formě tepla po chemické reakci). Zbytek buď zajistí Slunce, malinko si přitopíte, nebo se spokojíte krátkodobě s nižší vnitřní teplotou. A s ohledem na poslední roky se nedá čekat, že by takových mrazivých dnů (=24 hodin) bylo víc než 20-30 za celou zimu (dneska sice bylo v noci (ráno) -22, ale teď ve 21:00 už "jen" -9.3 a vydrželo to až do půlnoci, což znamená, že jsme ušetřili asi 4 kWh/den - druhý den už jen -3 a ještě svítilo Slunce). Pro srovnání, plastová okna dvojsklo mají 1.1W, a dřevostavba o síle zdi 25 cm (10 cm z toho je polystyren, část OSB desky nebo podobné, a mezi nimi vata) má cca. 0.4W. U naší stavby počítáme celkovou sílu zdi min. 15-17 cm. Nebo si tam dejte 2 kWh LEDky, což vygeneruje denně až 24 kWh, tudíž přes den se může teplota ve skleníku vyšplhat i v mrazech přes 20st. i bez Slunce, v noci kdy nesvítíte klesne třeba na +10. Jak vyřešíte dny, kdy venku bude např. na nule (ale bez Slunce), tudíž ztráty skleníku budou jen 11kWh za celý den, si už musíte vymyslet sami (nadbytečné větrání je plýtvání. Ohřev vody? Kde ji ale tolik uskladnit. Snížení výkonu světel? Tím sice ušetříme, a neupečeme rostliny, ale zároveň jim zase sebereme trochu světla pro růst a květení - toto poslední řešení jistí termostat, který sepne nějakou část světel jen v době, kdy nebude ve skleníku moc teplo - vše dohromady spínané ještě časovačem).
Nebo je řešení nasílit stěny. Pro nás by to prakticky znamenalo hlavně jen silnější trámy, a víc vaty (která není zase až tak drahá). Např. trám 25 cm už unese i slona, je sice dražší, ale v celkové ceně stavby hraje jen pár %, vata navíc vás nezruinuje, a spolu se sílou desky a palubky jsme už na parametrech lepší dřevostavby typu B. Skla bych nechal být, a případně bych jen mírně zesílil posuvné desky např. na 8 cm latě (+síla OSB desek/palubek). Kdybychom se tímto přiblížili k 0,4W, tak i při -15 máme ztráty zase jen nějakých 11 kWh denně! (jak uvidíte níže, tímto se zbavíme nutnosti instalovat 2x tolik "topení", což představuje v nejhorším případě 2000 Kč úsporu za 1 zimu! A to už za menší navýšení investice na začátku stojí). Trám takto tlustý používám jen pro usnadnění výstavby, protože nám určí sílu stěny (na přibití palubek), ale když vedle sebe dáte dva trámky 10 cm a jeden 5 cm, dostanete stejnou sílu zdi, a přitom s 2.5x menší spotřebou dřeva na nosnou konstrukci - platí se za kubík Jen myslet - a váhy střechy i se sněhem bych se nebál, já sám jsem použil jen 8 cm trámky, tj. síla zdi 10 cm).
Vnitřní vybavení je už na vás, ale nejspíš (volitelně) půjde o přímotop 1kW (400 Kč), nebo o IR panel (1500 Kč a víc) + potřebný počet GrowLED červenomodrých (nešel bych pod 1 kW výkon, ale čím více tím lépe, zvláště pro kvetoucí rostliny je 1 kW doporučené na 1m2. Zda tedy dáte do skleníku 10 kW nebo necháte kvetoucí rostliny jen v jedné části a zbytek osvětlíte jen na těch 5000 lm (jedna 100W na 1m2) místo 50000 lm už záleží na Vaší peněžence (při 12 hodinách denně NT tarifu Vás každý 1kW vyjde měsíčně na 756 Kč!). Přímotop by mohl vyřešit i situaci s výkyvem teplot (výkon LED by vykryl 50% maximálních tepelných ztrát a při vyšších mrazech by se spínalo topení). Svépomocí dokážete takovou stavbu ve dvou lidech zvládnout komplet za 3 víkendy + závoz hlíny a instalace elektro. Fotovoltaický panel si myslím, že zbytečně jen stavbu prodraží a nepřinese nic navíc, leda byste si zbudovali např. zemní výměník pro uchování tepla v zimě, kdy Slunce může např. ohřívat černou plastovou trubku, kterou budete ventilátorem poháněným právě Sluncem vhánět teplý vzduch pod skleník do země (nepotřebuje regulaci: Slunce svítí = teplá trubka + panel generuje proud, ventilátor běží; Slunce nesvítí = není proud, ventilátor nejede, nepumpuje tedy dovnitř studený vzduch). V noci pak teplo bude samovolně stoupat ze zásobníku vzhůru, jak se bude skleník postupně ochlazovat. Ale kopat něco takového v jílu bych ručně teda fakt nechtěl.
Získáte 10m2 skleníku, který můžete využívat celoročně i v největších mrazech (v závislosti na tom, kolik chcete ročně protopit a prosvítit - pokud vám nevadí měsíčně protopit třeba 2000 Kč, protože jste přestali kouřit, takže máte nějaké drobné navíc, udělejte si tam tropy s 3 kWh LEDkami). Stavba je navíc víceúčelová (slouží i jako krytá pergola i jako lapač dešťové vody), takže zabijete 3 mouchy jednou ranou. Cenově nepřijde o moc více než podobně velký skleník z Internetu. Ale poskytne nesrovnatelně lepší tepelné vlastnosti jak v létě (můžete ho zastínit), tak hlavně v zimě. Složit si budete muset ten i ten (pokud Vám samozřejmě nevadí proklít výrobce až do třetího kolena, klidně si kupte hliníkáč Ten jsme stavěli 2 dny bez základny). Práce se dřevem navíc neklade takové nároky na přesnost, nemusíte studovat nějaký manuál, dobře se s ním pracuje (palubky a sklo k němu přišroubujete vruty a nemusíte nic vrtat do kovu, shánět matice, nebo svářet) a hlavně: hliníkové profily dnešních skleníků vedou teplo!!! Dřevo ne tolik. A to nemluvím o tom, že této stavbě je váha sněhu nebo (pokud ji stihnete rychle "zavřít" v létě, či zda na horní vrstvu dáte např. plexisklo, které je nesrovnatelně pevnější, a "jen" 2x až 3x dražší) krupobití slepičích vajec naprosto ukradená. A nějaké větry nad 75km/h (což je papírová odolnost běžných skleníků)? Pche... Životnost? Možná ještě vaše vnoučata v něm budou pěstovat (životnost dřevostavby je 70 let). Mimochodem, i ten koupený odolal zatím bezpečně i vichřici (částečně už orkán). Svažnost střechy bych nedělal moc, protože když v zimě napadne sníh, zůstane tam a máte další izolaci zadarmo! A stavba má ještě další benefit. Vzhledem ke střeše, jejíž plocha v létě je 2x10m2, můžete nachytat dešťovou vodu na zalévání či jiné věci (mytí auta). Řekněme, že u Vás naprší ročně 350 mm. Pokud to nespadne všechno v zimě, kdy mrzne (pozor na sudy), a budete to mít kam uskladnit, ušetříte 7 kubíků vody! U nás by to dělalo cca. 400 Kč.
A pokud chcete udělat něco víc pro své zdraví, obětujte 1m2 prostoru a dejte si dovnitř infra saunu. Poděkují vám i vaše rostliny. Když už jsme to stavěli, ať se to také řádně využije, no ne? Pokud pro vás nejsou překážkou peníze, ani vás nezajímá, co si o této stavbě budou myslet sousedé, přitom byste rádi něco takového měli, ale bojíte se, že to nezvládnete postavit, tak jak by řekla sežrantka Kalhounová: BL-BOST! Když něco podobného zvládnul postavit takový trouba jako jsem já, dokáže to každý!
(pokud se podíváte na můj první příspěvek v tomto vlákně a fotku našeho domu, tak ta obří dřevěná "kůlna" na traktory vpravo je také naše vlastnoruční práce, a odolává takto silám přírody už hezkých pár let. Při stavbě této hrůzy nebylo ublíženo žádnému lešení. "No, jak by taky jo, já tam ani nebylo!" Základy ditto - nemá to ani vlastní patky, prostě to sedí na podbetonované dlažbě na položených trámech 25x25 cm - jeden je nasazený na 3 ocelových tyčkách; už můj děda při popisu, jak přistavoval patrový zděný dům, prohlásil, že blbosti typu "80 cm nezámrzná hloubka" tak trochu ignoruje - když ještě žil a mohl chodit, tak základy naší garáže jsou částečně jeho dílo (betonárka ostrouhala); ten jeho dům tam stojí 300 let, z toho 60 let po přístavbě, a myslím, že tu bude ještě dlouho po nás; za to jsem viděl příklady/fotky nových domů, kde se papírově dodrželo všechno, a přesto deska praskla - bohužel už s hrubou stavbou na ní; fascinuje mne zručnost našich předků, kteří postavili nosnou zeď tlustou 40 cm nad sklep obložený opukou a vycpanou jílem; bez počítačů, architektů s titulem, a bandou stavebních úředníků za zády). Ale pozor! Pokud si nejste jistí, dodržujte normy, a nesvádějte pak nezdary na někoho dalšího.

Skleník ve sklepě?

Pokud máte třeba starší dům a v něm nějakou místnost, kterou nevyužíváte, ale je alespoň izolovaná, když už ne vytápěná (dřív měla většina rodinných domů ve sklepě min. 2-3 "místnosti" na různé věci, jako dílnu, prádelnu, sklad uhlí, kotelnu), a máte tam alespoň 15 stupňů, možná by stálo za zkoušku tam rozjet pěstírnu (např. zkusit jedno rajče se 100W Grow LED, a pokud poroste a bude dostatečně plodit, můžete to rozjet ve velkém - jeden problém, tedy teplo, už tím pádem nemusíte řešit, jde jen o to kolik světla potřebujete - že to funguje už vyzkoušeli jiní, od našich severních sousedů počínaje po pěstitele mariánky konče). Btw: 100W LED po dobu 12 hodin znamená, že vás to rajče bude stát měsíčně 76 Kč. Odhadněte si sami, zda to bude alespoň ne tak moc ztrátové.. (když vám dá alespoň 1 kilo v zimě, tak když nestihnete akci v obchoďáku, stačí si odpustit jednu čokoládu/krabičku cigaret/pár lahváčů/pastelku a máte vyrovnanou bilanci - 0 Kč).

V létě byste mohli svítit přes fotovolatické panely, aby alespoň k něčemu to Slunce bylo (popř. si koupit tzv. světlovody, ale to už musíte bourat). 4x250Wp panel je investice tak v podobě +/- 1 minimální mzdy + nějaký ten regulátor, a baterie (která tam prakticky bude jen proto, aby neměl regulátor kecy, takže nemusí mít ani moc velkou kapacitu - zapojí i moje matka), a svítit to bude jen ve dne, takže potud vše v pořádku. Vyplatí se to? Životnost panelů je sice do jisté míry nekonečná, ale budeme počítat 30 let, takže když za rok vyrobí v průměru za den kWh (většina ročního výkonu bude hlavně v létě), znamená to úsporu max. 65 tisíc Kč (jsem optimista) mínus náklady (do té doby zhebne baterka několikrát). Takže ano, zaplatilo by se to asi 2x až 3x, ale v zimě byste museli dodat část proudu ze sítě (např. v podobě dobíječky autobaterie), což sníží výhodnost (na druhou stranu je to lepší než svítit ze sítě i v létě). Určitě je to lepší systém, než si např. koupit 30W panýlek na pohon čerpadla ke splachování WC Ten se i přes nižší cenu (do 2 tisíc za komplet s baterkou) nejspíš do smrti nevrátí, ani když se tím ještě v noci svítí malou LEDkou (ale jako hračka je to užitečné). A účinnost přeměny u nových modelů se každým rokem zvyšuje (s věkem samotného panelu samozřejmě klesá), tedy i návratnost (resp. možnost instalace více LEDek - jejich životnost by při 8 hodinách denně, což je myslím tak špičkový výkon těch panelů v létě, byla asi 12-13 let, takže za dobu životnosti panelů budete muset měnit 2x, což se bude nejspíš krýt s technickým pokrokem a v té době budou už nějaké lepší zdroje světla). Nic Vám samozřejmě nebrání si něco takového dát i ke skleníku, ale tady je problém v tom, že v létě je Slunce zadarmo i tak (a spíš je ho moc), a v zimě to nevyrobí dost energie, a to je zrovna období, kdy jí skleník bude potřebovat víc než místnost ve sklepě.

Jedna zajímavost: v oné knížce pro kutily bylo u diaprojektorů udávané, že mají příkon (halogenky) 100-250W, a přitom svítivost jen 200-400 lm. To je docela pokrok za nějakých 30 let, když 10W LEDka má 800-900 lm. Můžeme nadávat na dnešní dobu jak chceme, ale prakticky nám začíná "zlatý věk" na vymýšlení konin Místo snění o tom, jak zdrhnete od problémů naší planety a začnete zneužívat sociální systém Equestrie spíše přemýšlejte, jak "zachránit" tento svět

Je člověk mazánkem kapitalismu? A co ekologie?

Jen škoda, že termonukleární fúze bude tak možná nejdřív za 30-40 let, pak už by totiž tyto ekovýmysly využívaly alespoň čistou energii. Platí ale, že když si jídlo vypěstujete doma, nebude se muset vozit přes "půl" planety (nebo kvůli němu kácet prales). U nás není kde, když na polích stojí solární elektrárny a nebo se to, co se vypěstuje, lije do aut, přitom je to blbost na entou (kolik asi spotřebujeme zdrojů a vytvoříme emisí při výrobě nových aut, jako náhradu za ty starší, které nezkousnou benzín E10, a budou se navíc muset zlikvidovat? Nehledě na to, kolik nafty spotřebují zemědělské stroje na vypěstování tohoto paliva; a všichni na tom "vyděláme" tím, že zdražíme potraviny). To by bylo lepší nechat auta tak jak jsou, a vyrábět benzín ze vzduchu (ostatně jsou to jen uhlovodíky - H2O + CO2 + energie). Příroda to tak dělá už miliony let (recyklace oxidu uhličitého např. přes růst stromů).

Přemýšlel jsem o tom, že si po 8 letech používání benzínového miniauta koupím hybridní miniauto. Nakonec to dojezdím s tím starým. Vyjde mě to levněji a životnímu prostředí udělám lepší službu.

Jak můžete jako pidi zemědělec ovlivnit globální ekonomiku? Pokud nebudete vytvářet poptávku, bude nabídka čím dál tím víc méně výnosná (možná až ztrátová). Pokud se 10% lidí vykašle na kolotoč "kupte si každý měsíc/rok nový mobil" nebo "naše zaručně chutná a čerstvá, zázrakem uzrálá všechna na stejné větvičce najednou, rajčata dovezená tankerem z Afriky/Španělska" nebo bude recyklovat každou blbost (proč vyhodit starý přístroj úplně, když je v něm spousta použitelných věcí, minimálně dráty, které bych si pak musel zajít koupit do elektra), nebudou podporovat plýtvání typu "vyhodím umělý(!) vánoční stromek 2 dny po vánocích do popelnice", "vyhodím půlku ledničky do popelnice jen proto, že hubnu, a jsem v televizi (bez ohledu na to, jak moc 'jídlo' to vlastně je)" nebo "zničím hromadu aut jen proto, abych pobavil 300 miliónů diváků", sami si jistě dokážete odhadnout, jak moc velké ztráty v tom ohromném kolotoči to bude znamenat pro všechny v daném řetězci.
A kapitalismus nebude cpát peníze někam, kde nebude mít zisk (může samozřejmě ušetřit tím, že vyrobí čím dál tím větší zmetky, ale pokud nejsou lidi úplní idioti, tak si tím jen vykope hrob; nebo může vyřešit výrobu jinak, třeba menším objemem a kvalitnější výrobou - nejspíš zdraží, ale co? Když mi vydrží mobil 2x tolik, tak co na tom, že bude stát 2x tolik? Je to jen o psychologii - klidně místo 400 Kč dám za mobil 800 Kč, když vydrží 10 let (brblat budu i kdyby stál stovku); pokud jste samozřejmě ochotni utratit 10 tisíc za něco, co je za rok zastaralé nebo rozbité, neberu vám to, ale uvědomujete si, že o to déle nebo tvrději musíte pracovat a tím pádem máte méně času na vaši rodinu či koníčky?). Menším mínusem je, že utlumením výroby přijde část lidí o práci, ale jsou sektory, kde tito lidé přijdou o práci dříve nebo později i tak (hornictví, až nebude třeba uhlí; zemědělství, až bude 99% všeho automatizováno - např. traktory řízené GPS; řidiči MHD vs. autonomní auta).

Earl Sinclair: "Máš puštenou televizi? ..... tak ji si zapni, máme děsně malou sledovanost!"

Nemusíte být ekoteroristy nebo se nějak omezovat, abyste měli nějakou "moc". Bohatě stačí např. to, že jeden igelitový sáček použijete 10x místo 1x (což znamená, že jeho výrobci způsobíte ztrátu 90%, nebo jinak, ušetříte výrobu 9 pytlíků). My třeba nemáme ani popelnici (hlavně, že jsem si na ní vyhradil místo). Všechno se spotřebuje, spálí (dřevo, usušené stonky kukuřice - popel se použije jako hnojivo) nebo zkompostuje a těch pár kg zbytků (plastové obaly, odřezky hliníku) měsíčně se hodí do kontejnerů na recyklaci. Náš nábytek, elektronika i oblečení jsou low-cost, ale nemáme pocit, že by nám něco chybělo (a když chybí, tak se prostě koupí nebo udělá; a do hovorů na téma "nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci" se se mnou nemá cenu pouštět, protože nám z nějakého důvodu věci od "ťamanů" či z leváku vydrží 3x déle než jiným značkové zboží - životnost tenisek za 350 Kč se u nás měří v přestupných rocích, některé košile v šatníku jsem měl ještě, když jsem maturoval, papírový kapesník je u nás sprosté slovo, a v (mém) důchodě snad teprve konečně dojde řada na mačtinu svatební výbavu povlečení, ručníků, příborů a talířů! Jak to děláme, že to vydrží? Prostě žijeme. Spíš bych se měl zeptat, co s tím proboha děláte vy?).

"Jak velké by musely věci být, aby vydržely 10 týdnů?" Týdnů??? Alespoň 10 let! "Ale já mluvil o spotřebním zboží.." No a o čem jiném?

I jako pracovník v IT/CNC oboru jsem se úspěšně vyhnul mít internet doma či v mobilu (než jsem se přestěhoval, to jsem měl dial-up a seděl u něj doma pár hodin denně - najednou mi nechybí, protože už ani celý Net pro mne nemá dost nových podnětů nebo informací; všechny typy porna na něm nestačí ani na pár měsíců a to je prý údajně 90% jeho obsahu!). Nejsem proti tomu, když si někdo koupí drahý smartphone, když ho potřebuje (i kdyby jen na focení). Ale aby si ho někdo koupil, a pak z něj jen volal, to je stupidita. Nejen, že vlastně platí za nic, navíc se omezuje (životnost mobilu bez OS byť např. s MP3, video přehrávačem, foťákem, atd. je na jedno nabití 2-3 týdny, za to "chytrou" placku musíte nabíjet obden, což má vliv nejen na baterii, která se musí vyrobit, ale hlavně na spotřebu - kdyby všichni vyměnili smartfouny za obyčejné telefony a k tomu měli mininotebooky na 5 let, které by vypínali, klesla by spotřeba elektřiny jen v tomto malém sektoru skoro 10x; o odolnosti displayů ani nemluvě - starým mobilem se daly pomalu zatloukat hřebíky ). Nebo to je nějaký trend "mají to všichni, tak já taky"? Tak až půjdou všichni skočit z mostu, tak je ode mne pozdravujte

"A vás neštve, že se musíte takhle omezovat?" "Omezovat? Mě to baví! A jako bonus na tom ještě ušetřím, a ty peníze tedy můžu utratit jinde!"

Příklad plýtvání v souvislosti s TV: TopGear např. může bez potíží zlikvidovat ještě relativně nová auta (a hromada lidí jim za to zatleská), aby nám sdělili nějakou "bombu", protože ta auta před tím někdo vyhodil a koupil si nový model (protože mi upadlo zrcátko, tak to přeci už nebudu opravovat, když je na trhu nový model - je to velká nadsázka, ale všichni vědomě nebo nevědomě děláme třeba v menším měřítku něco podobného). Nevím, na kolik si pak štáb vezme smetáčky, a začne vyhrabávat střepy a plasty z pod hromady sutin nebo z jezera, aby se pak daly zrecyklovat stejně dobře, jako kdyby se to auto rozebralo před zničením. Že to je prkotina? 100x nic umořilo osla.. Nejde ani o to úplně "bojkotovat" pořad nebo průmysl. Nemusím přestat jíst čokoládu, ale nemusím si kupovat výrobky s palmovým olejem pochybného původu (nemyslím tím jeho kvalitu). Některé scénky TG byly vtipné i zajímavé, a přitom zanechaly minimální ekologickou stopu. Že někdo natočí film, kde zničí hromadu aut, a pak vysadí les, je sice takové nejednoznačné, ale alespoň něco udělal. Kolik stromů se vykácí v pralese každý den? Koho by zabilo, kdyby si každý zasadil jeden stromek (i kdyby byl v květináči na balkóně činžáku).

Kdo chce moc, nemá nikdy dost. Kdo nechce nic, má vždy všeho dostatek.

Plýtvání vede i k tomu, že si někteří lidé věcí moc neváží. Dřív jsme se ke všemu chovali poněkud s opatrností, protože to bylo drahé. Já jsem třeba své první počítače či mobily nebo auto chránil. Ale i dneska na sobě pozoruji menší změnu chování, zvláště u mého monitoru, který už občas rozhodí obraz (ale pár ran do obrazovky to na pár dnů až týdnů spraví na nákup nového ale ještě není až tak rozbitý). Doslova mě ale štve, když naše "budoucnost", která je pomalu v pubertě, dostane tablet, a když přijdete za rok či dva, tak leží v šuplíku s rozbitým displayem (slepeným páskou). Však, proč ne, že? Rozbilo se? Skočím do obchodu, a za pár peněz koupím nový a lepší. Čert vzal planetu, kde na to vezme zdroje. Trochu to připomíná tu pohádku o princezně, která si myslela, že mléko pochází prostě z kuchyně. A co třeba podnikaví lidé, kteří z popelnic vybírají nové, někdy ještě nerozbalené věci, ať už nové (elektronika) nebo starožitnosti a pak je prodávají. Nezlobte se na mne, ale ti lidé, co to vyhodili, jsou tím pádem blbí dvakrát.

Mám malý dům a malé auto. Nepotřebuji si totiž nic kompenzovat.

Jo, a argumentaci typu "musím mít nový PC/mobil, protože nové aplikace už nestíhá" bych bral možná tak před 15 lety, dneska je to lenost programátorů, že píší molochy (aby nám něco běželo na všech platformách, tak přibalíme knihovny s univerzálními procedurami - je to můj velmi zjednodušený a zkreslený pohled, ale je pravda, že optimalizované programy už dneska píše málokdo, a jedna z příčin je: peníze se musí točit, vývoj musí jít dopředu rychle, aby lidi neměli pocit, že se ekomonika zastavila, a že dostávají staré zboží, protože prostě "in" a "cool", tak nemůžou programátoři trávit čas optimalizací programů, a je jistě pohodlnější použít funkci Add(A,B), aniž bych se zajímal o to, co v ní všechno je, než napsat program s klíčovými procedurami v assembleru pro těch pár málo typů CPU, které na trhu jsou, a nebo to tak napíšu, a pak se budu vymlouvat, že můj program stojí 300 tisíc, protože má malý trh, a padá proto, protože nemáte zrovna CPU od výrobce jako my, i když jsme TOP firma v daném oboru, a Corel za pár tisícovek je samozřejmě jiná liga, protože ho používá víc lidí, takže na stejném počítači nepadá, a nevadí mu antivirus, který vadí nám). Průměrné PC má dneska 6x víc procesorů, 7x vyšší kmitočet (+rychlejší provádění instrukcí), 16x více RAM a 50x větší HDD než počítač např. na přelomu roku 2000 (o výkonu grafických karet nemluvě).
Přesto ale, že stále pracujeme většinou s Windows, používáme Office, a 90% kreslířů používá základní funkce libovolného programu (ať už jde o Malování, Paint Shop Pro, GIMP nebo Corel či Photoshop k dosažení stejných výsledků), připadá Vám práce s počítačem 10x rychlejší? Mě spíše obráceně. Tak kde je ten výkon? K čemu byly ty inovace? Jediné, kdy poznám, že jsem skutečně na novém počítači, je když komprimuji video nebo kdybych hrál moderní hru (pravda, i kreslení obrázku v 4K rozlišení se chová poněkud méně líně na dnešních PC než na tom mém - pro někoho je to třeba důvod, aby každých 5 let nacpal 20 tisíc do nového PC a OS. Pro mne ne).
Kdo trochu sleduje hry od 90. let, tak dneska bohužel platí nepřímá úměra mezi tím, jak hra vypadá a jaké má požadavky na systém (totiž, že kolikrát hra graficky spadá do 90. let, a přitom má požadavky na úrovni Dooma IV nebo Far Cry; a u některých rádoby 3D her viděných z vrchu by se udělalo lépe, kdyby se celá předrenderovala do 2D spritů - běžela by rozhodně rychleji a skoro by kolikrát zabrala i méně místa na disku ). Ale co vám budu povídat, kolik (stovek) kB (až MB) má dneska průměrně jedna WWW stránka, když si jí uložíte (kvůli všem java skriptům, flashi, atp. - nezpochybňuji jejich význam či přínos, hlavně pro snažší správu stránek či to, že to hezky vypadá (všechno se nám hýbe, a čekáme 2-3 vteřiny na načtení reklam, které pak zavřeme)) proti stránce se stejnými informacemi, která byla na netu např. před 10-15 lety? Např. 1 stránka z tohoto fóra v tomto vlákně s 50 příspěvky zabírá na disku 6 MB, přitom formátovaný text zkopírovaný přes schránku a uložený např. jako DOC ve starém Writeru má 160 kB (bez formátovaní 100 kB). Takže když to zakrouhlíme nahoru na 1 MB pro nějaké ty nutné funkce (jako jsou tabulky, tlačítka, atd.), potřebujeme prohnat přes procesor (a po telefonní lince) 6x víc dat, a přitom nám to nepřináší informačně nic navíc. A ten zbytečný výkon navíc se samozřejmě musí vyrobit, a zaplatit. Vlastně je to jedno, dnešní počítače na to výkon mají, tak proč ne, že? Ale když se na to podíváte jinak: zaplatili jste 6x víc za stejnou hodnotu výrobku (byly by ale počítače 6x levnější, kdyby se vše optimalizovalo a měly by 6x menší výkon? Přinejmenším byste si ale nemuseli 6x delší dobu modernizovat HW). Kdo z Vás by si šel koupit třeba Fábii či Oktávii v základu, a místo 300 tisíc by za ní dal skoro 2 miliony?

"Nejhorší" na síle internetu je to, že kdejaký neškodný líný pitomec si něco vymyslí, a pak hrozí, že se toho chytne někdo aktivní, a začne se to šířit aplikací do praxe jako choroba.

..Mnoho programátorů dneska už vůbec neví skoro nic o architektuře počítačů, pro které píší SW, nebo jak zpracovávají instrukce. Prostě nemusí. Něco napíší, a ono to funguje. Když je to pomalé, doporučíme uživateli nákup pár GB RAM navíc, protože to dneska už buď všichni mají a nebo si to za pár kaček koupí. Asi ne moc dobrý, ale jediný, co mne napadl, je ekvivalent moderních řidičů. Dostanou ŘP a o autě vědí tak možná, že spojka se mačká, když chci řadit, a že na sněhu sešplápnu pedál brzdy až na podlahu, a díky ABS stále můžu řídit (a pak si rozbiju hubu). Dobrý řidič by přeci jen měl alespoň podvědomě vědět něco o fyzice, protože tu uplatníte pokaždé, když po ledu profrčíte zatáčku. A to se netýká jen technických oborů. Pěstujete rostliny tak, že koupíte semena, píchnete do země, zasejete, protože to někdo napsal na pytlíku, a pak čekáte, co bude, nebo se snažíte si zjistit něco o procesech, které se u kytek dějí, abyste měli co nejvyšší výnosy (mít více info než: když to zaliji a bude svítit Slunce, vyroste to)? Já jsem teda třeba neměl rád základní školu, ale zpětně díky bohu alespoň za to, že jsme měli dílny, zahrádky a kuchyňky. Přesto, jaké jsem trdlo, to víme všichni (jak pak vypadají ti ostatní, to nevím).

Reklama mne upozornila na zajímavý výrobek od firmy X v hodnotě Y. Podíval jsem se na internet a našel ho za cenu Y/10 od jiné firmy. Nakonec jsem si ho nekoupil, protože byl drahý. Udělal jsem si ho doma.

Ale zpět ke spotřebě. Přestal jsem shánět nové aplikace, tudíž nepotřebuji nový počítač. Nevím, zda to chce nějaké jiné myšlení, ale uznávám, že mít 18 let starý počítač a přitom nemít pocit, že nedostačuje, asi není úplně normální. O tom, jakou službu jsem tím prokázal přírodě se nemá cenu zmiňovat, protože o to mi vůbec nešlo (i spotřebu to má nižší než moderní počítače, protože tam není tolik součástek). Není to o penězích, ale o prioritách. Já třeba proženu měsíčně účtem 2x víc peněz, než co si moje maminka vydělá (naštěstí už ne dlouho), takže si klidně můžu vybrat: buď si postavím skleník a založím ovocný sad, a nebo si koupím nový notebook a smartfoun. A za 2 měsíce stojím opět před další stejnou volbou. A nebo každých 13 (9, kdybych neměl hypotéku) měsíců nové Picanto v základu. Ale kde je v tom nějaký smysl? Asi jako nosit na krku norka. Ale kdo ví, jak říkal Ace Ventura, třeba kdybych si na krk dal nějakou zabitou ženskou, možná by se mi to také zalíbilo.. hřála by víc než šála z bavlny? Tohle je věc, které se kapitalisti bojí asi nejvíc Totiž, že byste je najednou nepotřebovali. Vždycky se najde cesta. 90% lidí si koupí nejlevnější auto, ale i tak se najde dost velký trh pro výrobce aut za 20 mega. To je jedna z těch záruk, že můžete tak či onak chránit planetu, a přitom systém, ve kterém se budete mít jako prase, poběží stejně dál.

Buď jsem génius a přišel jsem na něco, co většině lidí nedochází, a nebo jsem debil a nebude to fungovat. Pravda bude někde uprostřed. Tedy, jsem debil, co přišel na něco, co většině lidí nedochází

Takže se nemusíte bát, že byste způsobili rozpad světové ekonomiky. Vždy se najde dost lidí, kteří v tom budou pokračovat. Nejde o to zničit kapitalismus, ale zajistit co nejvíc ekologickou, ale hlavně udržitelnou ekonomiku do doby, než přejdeme na jiný systém (za našeho života peníze nejspíš nezaniknou, ale jaký budou mít smysl, až 90% činností budou vykonávat stroje a lidi budou na úřadech práce? Kdo si koupí výrobky majitelů továren, když si na ně nikdo nevydělá? Výjimka budou zřejmě tzv. virtuální komodity, jako počítačové hry, některé služby (vezmu vašeho plyšáka na dovolenou a ukážu mu památky) - doba, kdy tyto věci bude dělat nějaká výkonná AI je (bohužel?) ještě také daleko).

Síla lidí je jako lavina. Samotná sněhová vločka nic neznamená, ale když se navrší na kupu, je to už něco jiného. A když se ta masa dá do pohybu, už je pozdě se jí snažit zastavit.

Tohle se dá ale použít nejen jako příklad "síly konzumentů si vynutit změnu", ale i na drancování životního prostředí. Příklad může být prakticky už vyhubený druh nosozoržce, kterého jsme se snažili zachránit i my (ČR). Dokud nepřekročíte nějakou mez, "nikoho" to nezajímá (a to si sypu popel na hlavu, sice nekupuji výrobky z rohoviny, ale očividně to nestačí). Najednou je pozdě, i když samotná zvířata ještě žijí. Teď si můžeme všechnu naši vyspělou technologii a genetiku vetknout na klobouk. Jak chceme teda poznat, kdy překročíme pomyslnou hranici např. u nerostných surovin či u globálního oteplování (ať už na něj máme jakýkoliv vliv - když si moucha sedne na dokonale vyvážená ramena ideální (bez tření) váhy se závažími 1 tuna, myslíte, že se to nikdy neprojeví?)

Až pytlík čaje přestane po 14 dnech barvit, tak se vymění

Kapitalismus potřebuje, aby se točily peníze. Takže se vyrábí jen proto, aby se vyrábělo. Vy si to musíte koupit, a ideálně to co nejdřív vyhodit, abyste si mohli koupit další. A když si to nekoupíte, nevadí. Tak se to sešrotuje, a zaplatíte to v příští várce/verzi. Jestli v tom vidíte nějaký smysl, to je samozřejmě čistě Vaše věc, ale spíš by mne zajímalo, jaký to má podle vás vliv na zdroje naší planety.. (řečnická otázka). Ano, zdrojů máme třeba ve sluneční soustavě plno, ale to očividně lidi moc nezajímá. Raději utratí peníze za vyzvánění do telefonu nebo si půjčí na dárek k vánocům, který nikdo nechce, než aby je nacpali do něčeho tak zbytečného, jako je výzkum vesmíru. Povinnou daň bych na to zavedl. Brblal bych? Určitě Ale alespoň by to mělo nějaký větší smysl. Kapitalismus samozřejmě smysl má taky: udržuje společnost v chodu, a semtam se v ní najde pár lidí nebo penízků, co vytvoří něco, co nás skutečně posune dál (kdybychom šetřili všechno a všechny, tak by na projekty typu CERN nejspíš peníze nezbyly; ale stačí si uvědomit, kolik stál např. urychlovač, a kolik se utratí ročně třeba za potraviny, které se pak vyhodí). Neschopnost způsobuje pokrok, to už víme. Někdy ale jen jako vedlejší produkt..

S penězmi jsem to už zkoušel. Absolutního štěstí jsem nedosáhl. Tak teď to zkusím bez nich..[/b]

Všimli jste si, že jsem se nikde v rámci šetření zdroji nezmínil o nutnosti posílat nesnězené potraviny do Afriky? Protože to je nesmysl jednak ekonomický, jednak ekologický (zanechá mnohem menší škody vyhodit 10% potravin do kompostu, protože to se neteleportuje na Mars nebo nikam jinam, než to naložit na kamiony, dovést do přístavu, tam to naložit na loď, natankovat nádrže palivem, a dovést do Afriky, kde to zase rozvezou kamiony, a výsledek bude ten, že místo 100 miliónů hladových lidí budeme mít první rok 100 miliónů trochu najezených lidí, a příští rok 120 miliónů hladových lidí; není to věc barvy pleti: kdyby sem přiletěli Ufoni, a dali nám jen tak tu nejvyspělejší technologii, zdroje energie, potravin, vody, atd. první, co většina lidí udělá, že se vykašle na práci, vývoj, pokrok a shnije někde na gauči u televize, a já bych byl mezi nimi).

[i]Po zhlédnutí reklamy si pamatuji akorád to, že George Clooney je hlupák, co vymění boty za hrníček kafe, a že nemám mluvit s osobami ženského pohlaví, aby mě nezmlátil mafián, ale za boha si nemůžu vzpomenout, co se mi ta reklama vlastně snažila prodat.

Zaměřím se hlavně na vylepšení izolace stávajících (nebo na trhu dostupných) skleníků. K tomu budeme potřebovat znát hlavně, kolik tepla náš skleník ztrácí (vyzařuje). A vylepšení provedeme prostě tak, že na stávající zasklení naplácneme další vrstvu.


Jak se to proboha počítá?

Vzorec: U= 1/(Rsi+R+Rse) a R=1/U-(Rsi+Rse) je sice hezký, ale spíš jsem využil kalkulačku na stránce http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypo...konstrukci

Je zde zadaná hodnota 0.2W/m pro tepelnou vodivost (gamma), což mi u 4 mm desky dává U (součinitel prostupu tepla) přes 5W, přitom výrobce pro stejnou hodnotu uvádí U=3,9 (někdo 4,1). Ale budiž. Necháme to tak.

Po dosazení 2x polykarbonát 0.004m a 0.2W/(m*K) + vzduchová mezera 15 mm (0.094) mezi nimi vyšlo výsledné U=2.6W. Což je snížení na necelou 1/2.

Menší vzduchová mezera např. 5mm má 0,045, takže by pak výsledné U vyšlo 3W/(m2*K).

Pokud bych se chtěl řídit dle výrobce (protože ten asi počítá, že uvnitř je vzduch), byla by hodnota gamma=0,06 a pak to vyjde U=4W s jednou deskou. Pro 2 desky s mezerou pak vyjde U= 2.3 až 2, takže přibližně stále ta polovina.


Jak to udělat, a co z toho budu mít?

Tak jako tak, dát na sebe 2 (1 stávající+1 nová) nejlevnější desky (což je typické opláštění dnešních skleníků v hladině okolo 10 tisíc Kč) není až tak blbý nápad.

Pokud by původní skleník měl (22m2) denní ztrátu pro U=4W v mrazech 49kW (při teplotě ve skleníku +10 a venku -13), nyní by to bylo pro U=2.3W "jen" 28kW. A pokud by stačilo, aby tam nemrzlo (tj. teplota těsně nad 0), tak 16kW.

Pokud budu škrt, a dám tam 60W LED světla na 8 hodin denně + 200W IR panel (což jsem už cenově počítal), vygeneruje to denně max. (IR nonstop) 8x60+200*24 = 5.3 kW. Což NESTAČÍ!

Takže se budu modlit, aby byly mírnější zimy (jako včera, kdy teplota v noci byla +1). Zpětně spočítáno, 5.3 kWh (/24 a /22 = W/m2 za hodinu = 10) udrží při ztrátách vnitřní teplotu necelých 5 stupňů nad venkovní (10W/2.3).


Pokud bych přidal ještě třetí vrstvu 4 mm polykarbonátu, klesne U na 1.92W (celkem ztráty 13/24kWh). Pokud by to bylo 8 mm, tak na U=1.66W (ztráty 12/21 kWh).


Polykarbonátový skleník s parametry domu?

Zajímavost: ČSN nám udává normu pro obytné domy 0,8W, takže když bychom měli doma už skleník se 4 mm "sklem", museli bychom přidat 5 mm mezeru vzduchu a k tomu 40 mm polykarbonát komůrkový!! Nebo plný (plexisklo), které má hodnotu 0,2W/m nebo 0,19 vychází tedy "paradoxně" horší (přitom je dražší - ale zase pevnější). Když se nad tím ale zamyslíte, ze všech těchto materiálů vede teplo nejhůř vzduch, tudíž dutý polykarbonát má výhodu.

Při těchto parametrech by skleník měl ztrátu 5.5 kWh/9.8 kWh za den. Takže už je reálné ho udržet s tím co mám na nule, nebo při 2x větším instalovaném příkonu na +10 i v mrazech -13. Ale počáteční investice by byla děsivá:


4 cm silný polykarbonát? To bude drahý!!

40 mm (10 stěn) komůrkový polykarbonát se skutečně prodává (sám má U=0,99W), a má lidovou cenu 8000 Kč za desku asi 9m2 (tj. 909 Kč za m2 - ve srovnání se 4 mm, kterých byste potřebovali méně jak 8-10 (protože byste neměli 10 stěn, ale 20, takže o trochu lepší vlastnosti) a kde je cena 130 Kč/m2 to není až tak blbý).

Pro srovnání, nedostačující plexisklo (plný polykarbonát) 15 mm deska 6,3m2 nás vyjde na 17.600 Kč (s daní), takže 1m2 = 2900 Kč Je jasné, že u skleníčku 4x2m (22m2 obálka) nikdo nedá desítky až stovky tisíc za jeho izolaci, takže zůstaneme u komůrkového typu.


Kolik mě to teda vyjde?

Za přestavbu z nepoužitelného skleníku na skleník s parametry horšího domu bychom museli dát 20 tisíc Kč (2x tolik, co sám stál). Nepočítám spojovací materiál, těsnění a dopravu, což se samo o sobě vejde do tisícovky.


Kolik mě bude stát provoz?

Jen pro ukázku uvedu při ceně 2.5Kč/kWh (NT+VT), že pokud by Vás vytápení skleníku s U=2.3W vyšlo za 3 měsíce max. na 5400 Kč (kdybyste topili na +10 a celé tři měsíce mrzlo na -13, což není pesimistický výhled, ale spíš už armagedon - tedy klidně můžete počítat polovinu částky) a izolaci byste sehnali za 3000 Kč, tak u této SUPER varianty sice protopíte za zimu jen max. 2300 Kč, ale musíte do toho 20.000 Kč vložit. Rozdíl investic 17.000 Kč se vám vrátí za asi 8 let v případě tuhých zim (jinak asi za 12 let).


Počkej! To by ale přeci šlo vyřešit jinak!

Pokud Vás teď napadlo, že se dá ušetřit, tak máte samozřejmě pravdu! Namísto 40 mm polykarbonátu použijeme třeba 5 desek 4 mm (5x130 Kč je rozhodně méně než 909). A mezi každou z nich dáme vzduchovou mezeru. 15 mm by byla  nejlepší (pak budeme mít sílu 5x4 + 4x15 = 80 mm! Počítám i 15 mm mezeru nad původním sklem. Vzduch nás přeci nic nestojí! (pokud zvládnete utěsit hrany desek, např. páskou k tomu určenou nebo si vyrobíte rámeček z latí/palubek/dřevěných prken).

Poučen jsem zadal do kalkulátoru v tomto pořadí: deska, vzduch, deska, vzduch, deska - (deska 4 mm, vzduch 15) a víte, co mi to vyfluslo? U=1.35W. Pravda, je to sice horší než 0.8W (40 mm) ale při stejné tloušťce (45 mm, včetně té původní 4 mm desky) musíme nakoupit jen 44m2 4mm polykarbonátu, což je 44x130 = 5720 Kč! +nějaké náklady na okraje, ale budiž, víc jak 2000 Kč to snad nebude.

To máme investici cca. 8000 Kč proti investici 3000 Kč. Zatímco náklady na původní skleník už známe, nyní máme ztráty 9/16 kWh denně, což jsou náklady 2100/3600 Kč. Rozdíl nákladů je nejméně 1800 Kč, návratnost investice cca. 3 roky!


Sakra, to jsme ale dobrý! A lepší "U" by nebylo?

3 desky navíc (4 celkem) už dávají U=1W, a 4(5) desky mají U=0,8W (a celková šířka je asi 9 cm). Co vrstva, to necelé 3 tisíce navíc.

Tady ale musíte vzít v úvahu, že co deska, to snížení prostupu světla na 90%. Když zadáte do kalkulačky 1 x 0,9 a 5x to odEnterujete, vyjde vám 59%. Tzn. že 40% slunečního záření se vám nedostane úplně až dovnitř ve formě RGB světla. A některé desky mají klidně i pod 70%! Na druhou stranu, pokud chcete ušetřit, můžete na spodní 4 vrstvy použít nějaké šuntovější desky, dost možná i bez UV (pokud to bude nějak markantní rozdíl). Ochranu přeci dělá už horní vrstva..


Hliník se odstěhoval do Humpolce!

A jen pro "zasmání". Většina na trhu dostupných skleníků má hliníkové rámy. Navíc, "skla" jsou zapuštěná do nich a ne přes ně, kde by je izolovala. Sice plocha těchto rámů není proti sklům nějak obří, ale když si vezmete, že součinitel tepelné vodivosti (gamma) plexiskla je 0,2-0,5W/(mK) a hliník má 221, tak máte tepelné mosty jak prase! Pro srovnání, led má 2,2 a voda 0,55. Polystyren 0,16 (čím menší, tím lepší) a skelná vata 0,04. Vzduch 0,026 (ovšem do doby, než vám kvůli ohřátí expanduje a uletí). Ony jsou důvody, proč se hliník používá na chladiče (u skleníků je jen proto, že je levný a lehký).

Počítat jeho U asi nemá smysl, alespoň kalkulátor to nepřežil


Dobře, ale já tam nechci topit. Bude mi to k něčemu?

Pokud neplánujete využívat skleník v zimě, ale zajímalo by Vás např. od kdy je reálné si takto prodloužit sezónu (např. budete chtít mít ve skleníku +13 nebo +23 a venkovní teplotu budeme brát jako 0 po celý den), můžete použít stejné hodnoty (je jedno, zda chladíte z +10 na -13 nebo z +23 na 0).


Nějaká ta číslíčka a tabulky střelená do vzduchu

Plus mínus samozřejmě, parametry materiálů se mění spolu s teplotou, ale myslím, že to můžeme pro zjednodušení zanedbat (např. hliník vede teplo při 20st. o pár % hůř) - https://cs.wikipedia.org/wiki/Tepeln%C3%A1_vodivost Zde je také vidět, že sklo má 1,6 až 0,6 dle teploty, tj. může být 3x horší než plexisklo, o komůrkovém polykarbonátu nemluvě (však také u skla se uvádí třeba 7W/(m2K) - a přitom okenní dvojskla okna mají 1.4W (suchý vzduch) nebo 1.1W (plyn) - to dělá hodně! Kalkulátor nám pro dvě skla s hodnotou 0,8 a mezerou vzduchu 25 mm vyhodí U=2.8W. Plyn tam totiž svépomocí budeme dodávat dost těžko a hlavně u vzduchu neplatí, že čím tlustčí, tím lepší - protože se může pohybovat, viz. následující tabulka).

síla [mm] nahoru vodorovně dolů
5______0.045__0.045____0.045
10_____0.067__0.067____0.067
15_____0.094__0.088____0.088
25_____0.156__0.139____0.132
50_____0.313__0.278____0.238
100____0.625__0.556____0.455

Např. 5 mm vzduch má U=3.6W, 10mm má U=3.13W, 15mm má U=3.03W, 25mm U=3.03, 50mm ditto, atd. Větší mezeru než 1,5 cm tedy nemá smysl dělat.


Dovedu si to spočítat sám?

Stačí si vždy vzít koeficient U (ve W/(m2K), což znamená, kolik Wattů tepla vám uteče z každého metru obálky (spočítat obsahy obdélníků byste měli zvládnout). Ať už máte 4W-7W u normálního skleníku, nebo 2.3 W s přidaným 4 mm polykarbonátem či 0,8W skleník s "kožichem", a ten dosadit do vzorce:

ztráta v kWh = U x plocha x 24 x rozdíl teplot


Nemusíte totiž ani skleník vytápět. Pokud zlepšíte 2x izolaci i při nejlevnější úpravě, tak sice malinko snížíte prostup světla (budete mít třeba 90% z 90% +/- což je 81% ), ale buď se stejným množstvím slunečního svitu vyhřejete skleník až na 2x tak vysokou teplotu, nebo vám při stejné počáteční telotě potrvá 2x tak dlouho, než skleník vychladne.

Stanovte si tedy kolik potřebujete ve skleníku mít, kolik asi čekáte, že bude venku, a získáte rozdíl teplot.

24 je počet hodin za den.


Šlo by to říct Česky?

Řekněme, že jsem si koupil 4 mm plexisklo na obálku 22m2, čímž jsem snížil U ze 4 na 2 (větší vzduchová mezera). Nechci vytápět, ale mám nějak vysledované, že pokud dřív bylo venku na nule a svítilo Sluníčko, měl jsem ve skleníku i v noci +6.

Protože jsem 2x snížil prostup tepla, bude to znamenat, že pokud nebudu větrat a přes den mi teplota nevyleze přes 35-40 stupňů (což rostliny moc nemusí), měl bych mít v noci +12. A nebo, pokud se spokojím s +6, budu moci nechat rostliny ve skleníku ještě v době, kdy venku bude teplota na -6.

Bez topení Vám bohužel přesné hodnoty neřeknu, protože nevím, jak moc u vás svítí Slunce.


Jak mi pomůže s topením Slunce?

Hodnoty v létě, které jsou 1000 W na m2 nás moc nezajímají, zato v zimě je důležité znát, že v poledne získáte max. 300W na m2. Pokud je zataženo, tak jen 100. Což znamená, že bez ohledu na plochu obálky nesmí být tepelná ztráta skleníku na m2 vyšší než nějakých 30W za hodinu. Jak jsem k tomu došel? I pokud budu optimista a bude nám Slunce svítit 5 hodin denně, a máme obálku 22m2, Slunce jaksi nebude svítit ze všech stran, takže můžeme být rádi, když bude obsorbovat polovina skleníku (a druhou stranou nám to zase půjde "hezky" ven ). To máme tak maximálně nějakých 10m2 x 5x300W = 15kWh. Obálku máme ale stále 22m2 a vyzařujeme celý den, takže máme na 24 hodin: 15000/24/22 = 28W. A co to znamená ve skleníku s U=4W? Že tyto hodnoty budou platit jen pro rozdíl teplot 28/4= 7 stupňů! Čili, pokud budete mít ráno ve skleníku +15 a venku bude +8, večer v něm sice budete mít možná klidně přes 20, ale ráno zase těch +15 (ztráty a příjmy budou vyrovnané). Při rozdílu teplot větším už musíte počítat s tím, že tam ráno najdete třeba taky jen +10 a pak může trvat déle, než se to zase vyhřeje. Pro skleník U=2W už máme trochu lepší rozmezí 14 stupňů. A nutno podotknout, že hodnoty jsou pro desky, které jsou čisté a ne jako prase


Co něco normálnějšího? Nebylo by?

Pokud Vám vyjde rozumná hodnota v oblasti 5kWh denně, dá se to dohnat Sluncem i v zimě nebo nějakým topením (běžný přímotop má 1-2kWh, takže 5 až 2.5 hodiny denně). Pokud Vám ale vyjdou hrozná čísla typu 60 kWh, budete si muset trochu přeskládat priority.

Zkusil jsem se zamyslet, zda a jak vlastně jdu proti systému spotřeby. A zůstanu u zahradničení (resp. obecně života na vesnici):


Protože jsem chtěl ušetřit PENÍZE, začal jsem nejen zahradničit:

- nákup semínek je levnější než nákup hotových potravin
- stojí to jen čas, a čas jsou prý peníze? Jenže peníze mají jen takovou hodnotu, jakou jim dají lidé, když věří, že nějakou mají.
- něco se u toho naučím
- ne vždy, ale to, co si doma uvařím, je kolikrát levnější a chutnější než z obchodu (snad jedině bílé rohlíky v akci jsou pro domácí konkurenci nedosažitelné)
- proč platit např. za ovoce či jiné plody (maliny, kiwi, borůvky), když to vyroste ZADARMO!?
- tím, že si vypěstuji část potravin sám, se stávám méně závislý na systému, a když od někoho nic nechci, jakou má nade mnou moc (musím pracovat, protože mám hypotéku)?
- prací venku dělám něco pro své zdraví, ergo ušetřím na lécích a výživých doplňcích, návštěvách posilovny, výživových poradcích...
- pokud to přímo nezkazím, tak mám většinou vyšší výnos z jednotky než hromadné zemědělství (1000q rajčat z hektaru? Tj. 100.000kg na 10.000m2 = 10kg/m2 ? Jako vážně? Když banda amatérů vypěstuje za rok 30 kg v 0.5 m2 shnilé dřevěné bedně hluboké asi 15 cm?? Táhnout k čertu všechna Naboo)


Možná vám tím i trochu osvětlím svůj přístup sobeckosti. Je rozdíl mezi se sobecky chovat a sobecky MYSLET. Hlavně myslet je důležité. Nic z toho výše uvedeného jsem totiž nedělal pro ostatní lidi, pro planetu nebo snad nedej bože pro ekologii. Ale jaký je výsledek?


Tím, že část potravin vypěstuji nebo sklidím u sebe doma jsem způsobil:
- pro vypěstování těchto potravin se nepoužila téměř žádná ropa (natož traktor, kombajn)
- pro sklizeň těchto potravin se nepoužila vůbec žádná ropa!
- pro dovoz těchto potravin do mé kuchyně se nepoužila vůbec žádná ropa!
- na výrobu obalů pro dané potraviny se nepoužily žádné nerostné suroviny a další energie

http://www.potravinovezahrady.cz/potravi...na-465-m2/


Zároveň mám systém zavlažování, který nečerpá přírodní zdroje (zrovna u nás jsou jílové půdy, které prakticky nepropouští vodu, a stejně bych to musel podle vyhlášky pustit do kanálu):

SYSTÉM1:

STŘECHA DOMU/GARÁŽE -> IBC NÁDRŽ -> ČERPADLO 12V FOTOVOLTAIKA -> SPLACHOVÁNÍ WC

- na splachování vody tedy nevyužívám pitnou vodu!
- IBC nádrž je repas, tedy už byla vyrobena a já ji pouze recykluji (prodlužuji její životnost, nemusí se vyrábět nová speciálně pro mě)
- čerpadlo na fotovoltaiku sice není 100% eko (výroba panelů není v současnosti moc čistá), ale vytvářím tím alespoň poptávku po alternativních zdrojích energie (kde je poptávka, bude časem i rentabilní nabídka -> přesun zájmů investorů od méně ekologických zdrojů k těm více ekologickým)

SYSTÉM2:

STŘECHA ZAHRADNÍHO DOMKU/SKLENÍKŮ -> NÁDRŽ IBC/SUD NA VODU -> ZALÉVÁNÍ ROSTLIN

- opět, nádrže jsou buď starší recyklované a sudy (až na pár, které jsem koupil nové) jsem si dovezl od prarodičů, takže stejné již použité zdroje budou využívány dál a dál
- na pěstování rostlin nespotřebuji žádnou pitnou vodu!

SYSTÉM3:

WC -> DOMÁCÍ ČOV -> ČERPADLO -> IBC NÁDRŽ -> ZALÉVÁNÍ / HNOJENÍ ROSTLIN

- na zalévání a hnojení rostlin se používá pitná, ale již použitá (!) voda + částečně děšťová
- nepotřebuji tedy další zdroje vody čistě jen na zalévání rostlin
- ke hnojení rostlin nepotřebuji až tak moc vyrobených hnojiv, protože mám přírodní
- neničím tolik ornou půdu (vlastně tím, že kompostuji trávu a zbytky jídla vytvářím novou! vlastně i zbytky rostlin, např. stonky rajčat, jdou zpátky do oběhu přes kompost)
- čerpadlo je sice ze sítě, ale řekněme, že u elektřiny je jakžtakž posun k lepšímu (byť velmi pomalý, i proklínané jaderné elektrárny jsou lepší než nic), nicméně voda je myslím cennější komodita (i podle faktury)


http://svobodnenoviny.eu/25-sokujicich-f...soby-vody/

Je fakt, že zrovna co se týče vody tak v ČR s ní není sebemenší problém (až na sucha, což je ale věc návrhu využití krajiny).


Dále neprodukuji téměř žádný odpad (zvláště ne biologický), tudíž šetřím zdroje, které by byly nutné na jeho likvidaci (stejně ho ale musím platit). Uznávám, že mám ještě hodně rezerv (např. tu máme relativně zdůvodněnou nutnost jíst mořské ryby kvůli omega mastným kyselinám, ale lepší než vylovit oceány je chovat ryby na farmách, i naše české, byť mají menší obsah. Existuje ale náhrada v rostlinné říši: http://www.nutravita.cz/nutraceutika-ve-...otravinach ).

Ale třeba kvůli mě nemusel být pokácen ročně jeden strom někde na planetě (mimo to jich letos v létě 20 zasadím - ročně se prý na planetě vykácí 15 miliard stromů, takže kdyby každý člověk zasadil 2, máme vyrovnanou bilanci - nejde o výrobu kyslíku, stromy ho také dýchají, ale aby se nám nezvětšoval podíl oxidu uhličitého; mj. tím, že budete rostlinám třeba svítit o hodinu déle bude mít za následek, že tu hodinu budou rostliny kyslík vyrábět a ne spotřebovávat! Takže zase, myslete na sebe a své obří výnosy, sviťte rostlinám třeba 20 hodin denně a přispějete tím planetě snížením obsahu CO2 ve vzduchu, a přitom vám to může být u zadku; pokud ovšem nebudete brát proud z uhelných elektráren).

Například v Kolumbii padne tisíc stromů kvůli produkci jednoho kilogramu heroinu. Dvě stě dvacet tisíc kilometrů tropických deštných pralesů ve Vietnamu zničila americká armáda defolianty - látkami způsobujícími odlistění (citace z http://www.czech-press.cz/index.php?opti...ne-pralesy- ) Ano, tohle přeci má SMYSL, že? Že? btw, na ničení pralesů v Jižní Americe nebo v Oceánii se podílíme hlavně my svou spotřebou, ale měli by to být právě obyvatelé těchto zemí, aby si uvědomili, že až pokácí poslední strom, zbytek světa přesune svůj zájem jinam a jim zbyde H...


Jak vidno, stále se chovám jako kapitalista, ale přemýšlím u toho ekonomicky a ne jako kretén! Naprosto vedlejší produkt mé sobecké snahy udělat něco pro sebe je to, že jsem snížil zátěž na životní prostředí alespoň trochu (a jistě jsou na světě lidé, kteří mají větší rezervy). Když ty zdroje nespotřebuji já, zbyde jich více pro ostatní!

ČILI, CHOVÁM SE JAKO SOBECKÁ SVINĚ, ALE PŘITOM POMÁHÁM OSTATNÍM NEPŘÍMO.

Teoreticky, kdybych přestal pracovat a nebyl ale na úřadě práce, pomůžu tím možná jednomu člověku, který bude moci nastoupit na mé místo Je asi jedno, co uděláte. Všechno bude lepší než nedělat NIC. A ovšem, ne každý, kdo se chová jako svině, má nějaký pozitivní přínos (myšleno pro planetu, ne pro samotné lidi - v tom druhém ohledu by byl totiž přímo svatý každý druhý podnikatel a firma).

Samozřejmě, toto je stále málo v porovnání např. s aktivní snahou něco pro ostatní lidi dělat, ale řekněme, že u mne pomoc ostatním nevyvolává přímo pocit štěstí jako u některých jedinců (chvála jim), takže to nedělám (nebo to dělám podvědomě tím, co mě baví).

Své dělá ale i obyčejný postoj. Určitě bude větší míra radosti ve společnosti, kde se pohybuje hodně šťastných chudáků než nešťastných a nervózních milionářů. Pokud teda ovšem nepatříte k lidem, které vytáčí do běla, když se někdo druhý směje.


O závislosti na systému hovoří i tento článeček: http://odrazy-tajemna.wz.cz/MATRIX-2015.html

Stejně jako každý máte právo na svůj názor, dobrý či špatný, zvlášť pokud si ho umíte zdůvodnit, ale některé YT komentáře pod tím dokumentem (a nebudu soudit, zda mají pravdu či ne) se docela hodí na jeden výrok z Matrixu:

Hlavně si uvědom, že většina není na odpojení připravena. Mnozí z nich jsou tak naprosto na systému závislí, že budou ochotni ho bránit

Minimálně na strojích jsme závislí už teď. Jenže to víme jen proto, že je to snadné si uvědomit. Jsme závislí na systému penězí? Nedovedu posoudit. Ale na jeho produktech bohužel dost..

Je Matrix varování před UI nebo před jiným druhem nadvlády?



1% lidstva ovládá prý 40% světového bohatství. Ale jak? Ve formě peněz? Penězmi se můžete ohánět jen pokud někdo věří, že ty papírky nebo čísla někde na internetu mají nějakou hodnotu. Pokud tomu nikdo věřit nebude, jsou bezcené. A z vás se může během hodiny stát žebrák (nebylo to tady prvně. Vzpomínáte? Nejen krach na burze, ale co třeba měnová reforma u nás za socialismu?). Že tito lidé vlastní doly, farmy, pole někde na druhém konci světa? Jak je vlastní? Mají je snad doma v trezoru? Jak snadné je znárodnit něco někomu už jsme také zažili. Takže, co je vlastně být bohatý a něco skutečně vlastnit? A co je prestiž? To, čemu lidé věří. Dřív bylo "prestižní" se chodit dívat na masakry gladiátorů. Pak jsme pokřikovali upalte čarodějnice nebo Židy, kapitalisty, komunisty. Víte ale, že tímto dáváte jen moc druhým? Jak moc začne/přestane být oblíbená např. nějaká filmová hvězda, kdyby se všichni přestali dívat na (její/jeho/všechny) filmy? Jak moc přízně by si získala manželka milionáře, kdyby se ukázala na veřejnosti s norkovým kožichem, kdyby teoreticky všichni lidé okolo přestali užívat živočišné produkty? Jak moc by byl teď oblíbený rváč, vůdce a násilník v partě na ulici, kdyby její členové získali možnost žít jinak a lépe. To je ta pravá moc, ne nějaký zlatý štítek s vaším jménem na stole v kanceláři vysoké budovy nadnárodní firmy. Pro tu firmu totiž pracují ti samí lidé, které pak ta firma ovládá. Hitler způsobil smrt miliónů lidí. Jenže jejich rozsudek smrti podepsaly další milióny lidí, kteří mu dávali tuto moc. A mnozí z nich si vlastně podepsali rozsudek vlastní.


Na všechno tohle se klidně vykašlete.


Protože hlavní je, že když chcete změnit planetu, změňte nejdřív hlavně sami sebe!


Jsme ve vlákně zahradničení, takže se zaměřuji hlavně na ekologii a zdroje. O to ostatní ať se postará někdo další. Všichni nemůžeme dělat všechno (pořádně). Změnit návyky nestačí. Protože pak budete mít jen pocit, že se omezujete. Musíte změnit způsob myšlení.


Ať nejsme jednostraní proroci, co se týče té ropy, možná jí má svět dostatek (kdyby ne svět, ta sluneční soustava určitě):

http://kucik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=159614

ale jde o to, kolik bude stát její těžba, kolik energie a zdrojů se spotřebuje jen na to, abyste vytěžili a zpracovali ropu, a jak to dopadne životní prostředí.

Nejde o to přestat využívat ropu nebo suroviny, ale využívat je efektivně. Tedy hlavní problém je prostě plýtvání a to je vina koncových zákazníků, tedy nás. Protože když nebudeme plýtvat, firmy řeknou: nenecháváte téct vodu z kohoutků celý den? Spotřebovováte málo! Pro vás nemá cenu dělat. Zdražíme! Bojim bojim, raději přeseknu potrubí, ať mi nezdraží kubík vody. http://www.skrblik.cz/wp-content/uploads...5-full.png (nutno započítat inflaci: http://www.penize.cz/kalkulacky/znehodno...ny-inflace takže v roce 1989 by stál kubík vody v dnešních penězích 11 Kč, nebo obráceně dneska by měla stát voda 15 Kč na tehdejší peníze; lze to ale brát i ekologicky: čím jsou věci dražší, tím méně s nimi lidé plýtvají - spotřeba klesla skoro na 1/3, ale žijeme dál. Čím to? Že by zázrak?). Chápu, že výrobce mobilů musí jet a jet jet, jinak mi zdraží mobil, takže budu kupovat kupovat kupovat i když nemusím. Pro mne je to výhodné (mám levný mobil). Pro planetu nikoliv.

Můžeme být optimisti. Prostě řekneme, že vývoj techniky v budoucnu všechny naše problémy vyřeší, stejně jako se to stalo už mockrát v minulosti (naše města se také netopí v koňském hnoji). Většinou tyto výhledy ale řeší jedno: udržitelnost ekonomiky a získávání energie. Samozřejmě. Pokud dojde ropa na Zemi, nebo bude tak drahá, že se vyplatí jí vozit z Titanu, tak není problém. Budeme jí spalovat dál. Suroviny taky můžeme vozit z asteroidů, kde je jich víc než dost.

Jde spíš o to, že pro cesty do vesmíru bude potřeba palivo (voda - vodík a kyslík), o spalování ropy v atmosféře se také nic moc kladného říct nedá. Protože energii pro auto můžete vyrobit např. ve větrnné elektrárně a uskladnit ve vodíku. Mobil ale musíte pořád vyrobit z ropy a z toho, co načutáte v zemi (to v případě, že těžit ve vesmíru bude drahé).

Stejně tak mohu být optimista, a jezdit v autě 200 km/h, a doufat, že než mě chytí policie nebo se někde zabiji, změní se zákony nebo zlepší technika.

Ale není přeci jen lepší být opatrnější?

Odkud budeme vozit ryby, až zasviníme nebo vylovíme oceány?

http://www.inuru.com/index.php/planeta/z...v-moi-ryby

(jako všechno, i články "hrající nám do karet" by se měly číst s kritickým myšlením, zda to není jen "propaganda").


Je tu jistá šance, že když vy se budete chovat ekologicky a ještě na tom podle okolí vyděláte, třeba se tak začnou chovat i mnozí další. A jednou se to snad dostane i za hranice (města, státu, kontinentu)..


Lidi snad nejsou hloupí. Nikdo by si nevylil ropu nebo rtuť na vlastní zahradu. Ale co oči nevidí, to srdce nebolí. Když se to děje "někde" jinde, není to náš problém. Někteří prostě jen nevidí souvislosti mezi tím, co mají nebo získají, a jak se to projeví jinde. Někteří to třeba ví, ale nevědí, co tím.. což ostatně já taky ne


Umím jen (a podotýkám, že jen jako vedlejší produkt) snížit její spotřebu:

https://www.eraklub.cz/poznavam/zajimavo...abi-z-ropy

http://biom.cz/cz/odborne-clanky/pojidaci-ropy

např. řekněme, že minulý rok jsem sice nepěstoval kukuřici na 1 akru, ale když to přepočtu na rajčata, okurky, atd., ušetřil jsem asi 500 litrů vody podle jejich tabulek (ve skutečnosti jsme spotřebovali na zalévání včetně okrasných rostlin, jahod, atd okolo 1400l dešťové vody a 6000 l vody z ČOV).

Ta se sice dá recyklovat, ale provoz čistíren vyžaduje energii, která se musí vyrobit. Na její stavbu a údržbu se spotřebovávají zdroje (cement taky nevyskakuje z děr v zemi, ale dost pracně se vyrábí v cementárnách, které také potřebují zdroje pro svou činnost). Navíc k obsluze všech těch článků v řetězu, kterých je nepočítaně, aby se ke mne dostal 1 kubík čisté vody, jsou potřeba lidé, a ti se musí nějak dostat do práce, takže spotřebují další ropu, musí jezdit v autech, která se musí vyrobit ze surovin, ty se musí někam dovést, a zase auty, která zase sežerou ropu, atd.

Nedokážu domyslet všechny důsledky, které v řetězové reakci vedou nejspíš k nespotřebování X krát většího množství zdrojů, než kolik sama o sobě má např. 1 igelitová taška, kterou jsem se rozhodl po prvním nákupu nevyhodit.


Proto Vás ani nechci přesvědčovat o tom, že máte něco dělat. To už musíte vědět vy sami. Já ani sám nevím, zda má toto smysl. Ale když to nevím já, třeba na to přijdou někteří další. To, že já sám jsem neschopný něco dotáhnout do konce, neznamená, že nemůžete Vy.