Zajímavá novinka pro fotovoltaické systémy:

Trubicový panel:

http://www.ostrovni-elektrarny.cz/index....yndra-trub

Cena za 1kW výkon (92V!) je 18.000 Kč s DPH.

Tato legrace by měla mít výhodu v tom, že nezáleží až tak moc na pozici Slunce vůči panelu (východ-západ), rovněž část světla prochází pod panel, kde lze pěstovat rostliny v polostínu (tudíž nedochází k zabrání orné půdy). Mělo by to mít i lepší chlazení a vlastně i možnost při stejné ploše brát světlo i "zespodu".


Pro srovnání, klasický FV panel:

https://shop.iftech.cz/solarni-panely/48...-poly.html


Cena za 1kW výkon (napětí 30V) 16.300 Kč s DPH.


Alternativa za stejnou cenu - větrný generátor:

http://www.ekoelektrarna.cz/Vetrny-gener...d10319.htm

18 tisíc, ale jen 600W. Za to funguje celý den, pokud ovšem fouká..

K tomu je nutný regulátor a baterie.

24V baterie 85Ah (ccca. 2040W kapacita) stojí 4500 Kč. 2x12V 60Ah (kapacita cca. 1500W) je za 3100 Kč. To je prašť jak uhoď.


Kdybychom chtěli být opravdu soběstační, a vytápět skleník v zimě "zadarmo", potřebovali bychom přibližně 3100 kč za baterii, 18 tisíc za větrnou turbínu, a 16 tisíc za FV panel. K tomu cca. od 1000 Kč a výše. Kdybychom idealizovaně počítali životnost takového systému na 20 let (nevím, jak turbína, ale takovou baterku bych chtěl vidět!), bude nás to stát 38.000 kč. Za rok 2 tisíce Kč. Když budeme ale realisti, tak min. dalších 6000 Kč za výměnu baterií, tj. 2300 Kč za rok.

A teď, kolik ten systém dokáže vyrobit? Můžeme uschovat jen necelé 2kW. To znamená, že bychom měli ve skleníku třeba systém se spotřebou 500W včetně osvětlení. Stačí, aby foukalo a alespoň trochu svítilo Slunce. V zimě je účinnost FV panelů kvůli menšímu záření od Slunce asi 10-20% (což je tedy 100-200W). Výhoda v zimě je, že panel je studený, a tedy má menší ztráty. U trubicového nám může také pomoci odražené světlo od sněhu.

I tak ale pokud budeme mít hodně štěstí, budeme za těch 500W rádi (a jsou dny, kdy je tma a vítr nikde). Řekněme ale, že budete mít fakt štěstí a budete moci topit nebo svítit alespoň 8 hodin denně. To je 4kWh/den. 360kWh za zimu, 756 Kč. Proti 2300 Kč. Prostě ani náhodou.

Nejjednodušší by bylo si pořídit jen FV panely, baterii žádnou nebo jen tu nejhorší co je nutná (pokud ji regulátor vyžaduje) a připíchnout se do veřejné sítě. I kdyby byla cena za výkup elektřiny bez zeleného bonusu a to třeba 3 Kč/1kWh, teoreticky byste za rok zvládli udělat 1 MWh (zdroj http://www.isofenenergy.cz/navratnost-fo...rarny.aspx ). Což je asi 3000 Kč. Náklady na 1kWh FV jsou za 20 let (mohli bychom počítat 30) asi 1000 Kč ročně, takže když v zimě protopíte 2000 Kč (což je při NT asi 952 kWh, tj. asi 10kWh denně), budete tím pádem na nule. A nebo protopíte 20kWh denně, což už je dost slušná darda pro skleník, a bude Vás to stát asi jen 2100 Kč (+ nákup FV panelů a nějaké ty blbiny okolo).

Kdyby stát tuto koncepci podporoval hromadně, mohli bychom si všichni v zimě pěstovat vlastní zeleninu (10kWh znamená 420W za hodinu, což může být třeba skoro 5 ks 100W GROW LED žárovek, a na 7m2 skleník by to mělo bohatě stačit; + případný zisk ze samotného Slunce). Stát by sice musel vyřešit jak pokrýt v zimě toto navýšení (kdyby šlo o 1 milion domácností, tak to znamená 10 GWh energie denně), a naopak, kam (hlavně v létě) tu energii (1 GWh denně) "složit" (třeba jí prodat do zahraničí, jenže jak je pravidlem, ČR by nejspíš toto zavedla jako poslední, takže komu by se dala prodávat.. snad jedině to spojit s koncepcí hospodaření s vodou a vybudovat hromadu přečerpávajících elekráren). Temelín má pro srovnání asi 38 GWh za den.

Stát by získal asi 4 miliardy na DPH z prodeje fotovoltaických systémů.

Což by znamanelo téměř skoro žádný dovoz potravin, alespoň pokud by šlo třeba o zeleninu a částečně i ovoce (když už budu pěstovat v zimě, tak budu i po zbytek roku). Finanční měřítko stranou, ale kolik by se ušetřilo třeba ropy...

Ropa je prakticky ve všech článcích výroby potravin (od výroby semen, po jejich dovoz, po setí rostlin, hnojení, zalévání, orání, sklízení, dovoz do skladu, dovoz k prodejci do centrálního skladu, rozvoz do prodejen, cesta zákazníka do a z obchodu).. nehledě na obaly (odpady), čerstvost a (snad i) chuť.

Jak je vidět na fotkách, je tu velký problém. Skleník září do okolí. A to nechceme. Sice se dají koupit poloodrazné fólie (tj. z jedné strany zrcadlo, z druhé strany světlo propouští), ale jejich cena není zrovna zanedbatelná (hledejte firmy, co nabízí bezpečností nebo IR blokující fólie na okna, instalaci pak zvládnete už sami - stačí na to voda, vyzkoušeno na luxferách, a je to spolu s pár mm přidaným plexisklem a asi 3 cm vzduchovou mezerou dost znát i co se týče srážení vlhkosti).

Budu doufat, že až bude provedena druhá vrstva zasklení, tak nejen že ta sníží vyzařování světla ven o dalších asi 10-20% (což je dobré), ale třeba když bude mráz, tak se na ní udělá vrstvička ledu (stejně jako teď na vrstvě jediné), který by mohl světlo také víc blokovat. Rovněž samotné rostliny pak budou trochu bránit světlu.

Účinnost je dle očekávání. Za hodinku svícení se to zvedlo o necelý 1 stupeň. Z toho vyplývá trojčlenkou, že 284W pak zvládne asi 3 stupně (měl bych to stihnout ještě ověřit v reálu, než přijde jaro), po zateplení to bude 6. Ověřili jsme tímto v praxi výpočty. I když je to zatím celkem k ničemu, když ani pořádně netěsní dveře (to výrobce moc nedomyslel - až je utěsním, mohl bych získat třeba 1 stupeň k dobru, zase si budu muset ale dávat pozor na větrání kvůli plísním, nicméně zatím se zde vůbec neobjevily - v malém skleníku, kam se naházel ještě aktivní kompost už ano (tedy, mají tam nejen vlhko, ale hlavně teplo!)). Skleník plný rostlin pak možná přidá další 1 stupeň (blokováním světla ven).

Pro další test jsem umístil dovnitř na půl hodinky a něco malý přímotop o příkonu 600W. Výsledek můžete vidět na fotce (výchozí teplota už byla zpátky tam, kde začínaly LEDky). Test proveden za úplné tmy, abych vyloučil vliv Slunce (ten jsme si již otestovali, a (když už svítí) kam se na něj hrabe byť i běžný přímotop). Asi je jasné, že tohle je jiná liga, ale jeho celodenní provoz (14.4 kWh - což by ale krásně vykrylo ztráty po zateplení v rozmezí slušných 14 stupňů) by mohl vyjít až na 36 Kč (3200 Kč za zimu). Znám nicméně i dražší koníčky (1 krabka cigaret za den vyjde na víc). Pořizovací cena této hračky je asi 250 Kč. U stropu skleníku bylo nejspíš ještě o něco víc, protože všechna námraza roztála a začalo "pršet" (toto automatické zalévání se ostatně děje i když svítí Slunce).

První část je získaná částečně teoreticky z toho, co jsem se už našprtal, a pak pozorováním skutečného schování, minimum výpočtů.

V neděli celý den svítilo Slunce, tedy ve skleníku se to vyšplhalo krátkodobě na pár hodin až ke dvacítce - se současným opláštěním to zvládá tak průměrně 10-15 stupňů nad teplotu okolí, což se 4W/(m2K) prostupem po dobu absorbování světla cca. 7 hodin znamená, že během dne skleník dostal (spíš šokově během poledne) 1760W x 7 = necelých 13 kWh.

Ono to ve skutečnosti možná bylo i o něco víc, protože musíme vzít v potaz, že ve skleníku byly ledem naplněné kbelíky, které se rozpouštěly (tedy se ukládalo teplo do nich a ne do vzduchu), a hlavně, že nejdřív bylo nutné skleník na tuto teplotu dostat z původních -5, kolik bylo v noci (0 ráno). Řekněme tedy tedy možná 15kWh (velmi optimisticky 20kWh - přeci jen vím, že 600W by za hodinu ohřálo skleník tak o 6 stupňů, a tady potřebujeme ráno víc jak 3x tolik, což jsou 2kWh jen na dohřev z 0 na 20 stupňů, a ještě tu máme ten led na vnitřní straně skel a uvnitř kbelíků, který roztál asi z 10%, a jak známo, voda má 4x větší tepelnou kapacitu než vzduch sám).

Počítám (možná i trochu díky odrazům od sněhu), že plocha absorbce je 10m2 (tedy 214W až 285W/m2 za hodinu). Přesto ale skleník při ploše 22m2 vyzařuje právě oněch 1.7 kW/hodinu (80W na metr čtvereční) při 20 stupních rozdílu (protože na víc se to prostě nedostalo). Při zlepšení izolace sice klesne prostup světla tak o 10%, ale zároveň můžeme počítat až s 2x tak velkým teplotním ohřevem (poloviční ztráty během dohřevu a noci); přesto mám obavy, že u prázdného skleníku to je "jedním uchem tam, druhým ven", zkrátka tomu světlu nestojí uvnitř nic v cestě (u určitých úhlů 90%, z těch 90% co se dostane dovnitř, zase vyletí ven); nutno podotknout, že u nás teď Slunce svítí na skleník asi někdy až od 9:30-10:00 kvůli smrkům na jihu, a končí někdy v 15:00-16:00 kvůli tomu, že zapadne za garáž - tedy, máte-li větší pozemek (nebo balkón v 5. patře paneláku), který není z okolí nijak stíněn, budete mít určitě lepší výhledy - čím déle přestane skleník čerpat teplo, tím lépe v noci/ráno.

V 16:00, kdy už na skleník svítilo Slunce jen z části, byla teplota v něm +10 a venku 0. Což je vyzařování asi 900W za hodinu (41W/m2). Protože teplota tedy nestoupala (ale prakticky dost rychle klesla), ukazuje to, že sluneční záření v zimě při jasné obloze odpovídá velmi přibližně těm 200-250W na metr čtvereční (100W pozdě odpoledne), což je ve shodě s tím, co už víme teoreticky. Jen shodou okolností, skleník 4x2x2 metry ze 4 mm polykarbonátu má při 20 stupních uvnitř a 0 venku skoro stejné vyzařování jako příjmy ze Slunce. Kdyby byl skleník větší a měl třeba 44m2 obálku, už by to bylo příznivější, protože by absorboval třeba 20m2, což je 20x250W=5kW za hodinu, ale ztráty by měl 44x80W=3.5kWh. U 22m2 obálky (10m2 absorbce) je to téměř vyrovnané (příjem: 2/2.5kWh a ztráty 1.8kWh). Zde je nutné si uvědomit, že 4W prostup se týká tepla, nikoliv světla. Proto je naším záměrem pustit dovnitř co nejvíce záření ve formě světla a přeměnit uvnitř pohlcením půdou, černou clonou nebo rostlinami pokud možno až 100% do formy tepla (IR spektrum). Bohužel, polykarbonát má UV filtr, takže s ním nemůžeme počítat, a IR složka slunečního světla bude limitována zase právě tím prostupem cca. 4W/K. Zbývá nám tedy jen viditelné světlo, kterého je dost málo (myšleno v celém spektru).

Zateplením na 2W snížíme příjem možná tak o těch 10% (čili 180-225W), ale také vyzařování na 40W za hodinu při 20 stupních. Tedy zatímco skleník získá za hodinu přibližně 1.8 až 2.2 kW energie, vyzáří jen 0.9 kWh. Pokud zjednodušeně řekneme, že 600W topení dokáže přidávat do určité doby 6 stupňů za hodinu (zjištěno experimentem), tak jakmile by skleník dosáhl +20, což bylo teď maximum, další hodinu o stejné intenzitě záření by se teplota zvýšila o +2 kWh příjem -(0.25+0.9)kWh ztráty = 0.9/0.6*6 = +9 stupňů. Nevím, do jaké míry může skleník teplo zvyšovat (u Venuše to je sice +450, ale skleníček bude mít určitě jiné limity ; zjistím příští zimu). Ale budu počítat třeba 2-3 hodiny, tj. +18 až +20 stupňů. Takže prostě řeknu, že v něm za den nebude víc jak 40 stupňů (v létě při otevřených oknech klidně i +45 se ztrátou 4W). Tedy skleník se "nabil" na +40. Jakmile Slunce přestane svítit (což nebude skokově, ale dejme tomu, ať se to lépe počítá), bude ztrácet první hodinu při teplotě venku 0 asi 1.8kW a nebude mít žádné příjmy. Nelze teď počítat, že 0.6kW znamená ztrátu 6 stupňů. Nejde totiž o teplotu vzduchu, ale o energii, která je uskladněná ve skleníku. On totiž může skleník klidně vyzářit ty 2 kWh, ale pokud v něm bude dostatek hmoty (rostliny, kapalina, zemina) o stejné teplotě jako původní vzduch, tak vzduch se ochladí jen mírně, protože do něj začne "pumpovat" teplo všechno, co je uvnitř skleníku.

Můžeme idealizovat příjem, uskladnění a výdej energie. Pokud by byl skleník ráno úplně na nule, ve 4 odpoledne v něm bylo 40 a přitom už v poledne v něm bude +20, zprůměrujeme ztráty pro 25 stupňů, tj. za třeba 8 hodin to bude 25*2*8*22 = 9 kWh. Příjem ze Slunce je stále stejný, a bude řekněme průměrně 200W/m2 a hodinu. Při ploše 10m2 to máme 16kWh za stejnou dobu (8 hodin). Rozdíl je 7kWh. Protože nemám patřičné znalosti, ale vím, že druhou hodinu už skleník nevyzáří 1.8 kWh, protože v něm bude méně stupňů, tedy menší rozdíl teplot, zkusím to spíše přes procenta. 1.8 je 25% ze 7. Každou hodinu tedy uberu 25% ze zbývajícího "výkonu". Na toto si už vezmu excel. Dostal jsem tuto posloupnost energie, která ve skleníku zbývá:

7000-5250-3938-2953-2215-1661-1246-934-701-526-394-296-222-166-125

Můžeme to zkusit převést trojčlenkou na teplotu ve skleníku (výchozí je 40 pro 7kW):

40-30-23-17-13-9-7-5-4-3-2-2-1-1-1-1-0-0-0-0

Pokud první údaj je v 16:00, tak na 5 stupňů se dostaneme někdy v 11 hodin v noci.

Toto jsme si prakticky vycucali z prstu pomocí selského rozumu na základě údajů získaných pozorováním reality (byť by to i odpovídalo: druhou hodinu nám vyšlo, že je 30 stupňů, to dává ztráty 30*22*2 = 1320W a kolik je 5250-1320? 3930W, takže jsme se sekli o 8W, což jsou asi 2.

Nevím, zda existuje nějaký kalkulátor na netu, co tohle dělá. Pokud ano, použijte raději ten

Skleník se fakt z nuly na 20 stupňů ohřeje cca. za těch 7 hodin od východu Slunce (tj. 14:00-7 = 7:00 ráno). Resp. v reálu je to o něco rychlejší (za 5 hodin od 9:00), takže ten kalkulátor je trochu pesimistický, ale to není na škodu. Nicméně to, že skleník během hodiny vychladne z 20 na 13 sedí dokonale (za dvě hodiny na +8).

Můžeme si ověřit, jak by se choval skleník pro 2W. Ten by dosáhl +22 už za cca. 4 hodiny. Samozřejmě, je otázka, zda by se stihl nabít na těch 40 st. Ale dejme tomu, že by stihl 35, tak stačí dočasně v buňce J7 přepsat vzorec na číslo 35 a zjistíme, že teoreticky by měl vychladnout na +10 za asi 6 hodin. Pro chladnutí si rovněž můžete v buňce nastavit PŮVODNÍ TEPLOTA třeba na -10 (což bude jakoby teplota okolí), a uvidíme, že 2W skleník by se za 10 hodin dostal s bídou na +27. Na +10 by pak vychladl už za 3 hodiny.

1kW přímotop by 4W skleník dokázal udržet dle výpočtů tak na +11, což docela sedí, když nám vyšlo, že 284W zvládne +3.

A ze srandy jsem zkusil zadat plný výkon Slunce v létě Během 4 hodin by se vnitřek Skleníku vařil skoro na stovce a vyzařoval by do okolí každým svým metrem asi 700W (za pár hodin už kilowatu). Není to úplně od věci. Jednou v TV chlapci při stavbě mrakodrapu zkoušeli na poušti, kolik bude v uzavřené krabičce s proskleným víčkem a během chvilky se to taky pomalu vařilo. Polykarbonát se nejspíš začne tavit u +130, ale i tak mu to nebude dělat dobře (minimálně se bude hodně rozpínat, což znamená, že může prasknout, tedy se začne skleník větrat).

No tak si kupte 8-10 ks 100W GrowLED (když budeme uvažovat, že 100% příkonu se nakonec uvolní ve formě tepla) a stejný počet rostlin - resp. semínek (nemusí to být nutně rajčata - jak vidíte na fotkách, ceny některých potravin v závislosti na blbosti zvané "závislost na počasí v krajině místa dovozu", stoupají k astronomickým výšinám, a uvidíme, jakou chuť budou mít rajčata, která vypěstuje kolega, v porovnání s těmi, co jsou v zimě v obchodech, obyč.rajče např. za 76 Kč/kg; a třeba takový kávovník či pomerančovník by mohl vypadat i celkem esteticky + některé menší rostlinky mohou růst okolo těch větších a využívat zbytek záření z té jedné LED).

Všimněte si té hezké psychologie na letácích, kdy jsou hlavní ceny některých potravin uváděny za 1/4 kg nebo dokonce 100g. Ono to vypadá hned lépe, že? Než si spočítáte (nebo v tomto případě přečtete), kolik stojí 1 kg.

Rostliny velkou část přijatého světla vyzáří ve formě tepla (95% a víc): http://www.tankonyvtar.hu/en/tartalom/ta...03s03.html

Vyjde Vás to třeba na 3 tisíce Kč (pořizovací náklady), při svícení 3 měsíce v zimě po dobu 12 hodin denně životnost 46 let! Náklady na provoz: jednoduše snížíte výkon topení (tedy nula od nuly pojde), a využijete energii alespoň 2x! Rostlina si vezme světlo k růstu, a nakonec Vám stejně zbyde část této energie ve formě tepla (minimálně to, co půjde z chladiče).

Jde o to jen vyzkoušet, o kolik bude nutné ubrat topení (resp. všichni máme doma minimálně nějaký termostat, pokud už ne elektronicky řízené topení, takže se vlastně nemusíte starat vůbec o nic). A nepřehnat instalovaný výkon (abyste pak nemuseli zbytečně větrat - domovní topení by sice nejelo, ale měli byste tam větší teplo, než byste mít chtěli).

Možná řeknete "a co zalévání"? Máte doma alespoň 1 lavór? I kdybyste se každý den nesprchovali, snad se alespoň jednou či dvakrát umyjete ne? Složitější je např. upravit sifón umyvadla a připojit k němu např. PET lahev.

A co hnojivo? Je možnost si koupit granulát a nebo, pokud máte zbytky, nevyhazovat jídlo do odpadu, ale (v případě že nemáte zahradu) si dát na balkón kompostér. Bakterie pro jeho zpracování se dají koupit v kilové nádobě za pár korun, která vydrží několik let (lepší než nějaké 50g balení).

Menší bonus je vytváření určitého mikroklima rostlinami (bilance kyslíku těžko říct, protože co rostlina vytvoří, v noci zase může spotřebovat - v tomto ohledu by bylo lepší rostlině svítit déle, ale musíte se vejít do NT pásma). https://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynt%C3%A9za

Rostliny až 95-99% vody spotřebují ke svému ochlazení: http://kfrserver.natur.cuni.cz/lide/edmu...ornici.pdf a https://www.reddit.com/r/askscience/comm...nt_plants/



Realizace v bytech

Nejefektivnější je samozřejmě svítit modročerveným světlem a mít rostliny v alobalu. To samozřejmě nebude vypadat hezky, tedy např. pro majitele bytu v Praze 4+1 za 5-7 milionů ne moc dobrý nápad. Ale pro rostliny je možné pořídit např. skleněné vitríny, a zevnitř je polepit zrcadlovovou fólií. Pro nás méně majetné stačí mít rostlinu volně v bytě. Modročervené světlo je sice chvíli krásné, ale mít v jedné místnosti jeho 3kW ekvivalent (4x100W * 7) dlouhodobě je na pytel, takže by možná stálo za to zvážit pořídit si bílé LED klasické, a to ideálně denní světlo. Sice tím budete nejspíš muset instalovat o něco větší výkon, ale zároveň tím pádem můžete přestat používat i klasické osvětlení, protože jak si asi umíte spočítat, světla bude víc než dost. A pokud budete svítit např. od 7 ráno do 9 večer, sice vás to přijde na trochu víc peněz (taky distribuce elektřiny z toho bude mít trochu zamotanější hlavu), ale pokud se stále vejdete do rezervy topení, nebude to tak hrozné. Navíc tím získáte mnohem vyšší produkci rostlin a samozřejmě víc kyslíku (protože na dýchání zbyde rostlině jen 10 hodin proti 12 - musíte jen v odpovídajícím množstvím upravit příjem vody a výživy). Dobrý nápad je mít co nejvíc rostlin v koupelně, kde je přirozená vlhkost (za předpokladu, že máte i dobré větrání, nejlépe rekuperační) a zde ani případná vyšší teplota vzduchu kvůli svícení, případně "divné" světlo, nemusí být ke škodě (na rozdíl např. od ložnice). Pro rostliny se najde jistě místo třeba nad ledničkou (na neprůsvitném stojánku), na knihovně, horní poličce kuchyňské linky, na pračce, nad vanou či botníkem.. a takové cherry rajče nebo mandarinky jsou svou výškou naprosto ideální. Nehledě na bylinky typu kerblík, petrželka, atd. (ty nedělají plody, takže nepotřebují až takový výkon).


Pozn.: např. byt/dům ekvivalent kategorie B má cca. do 0.5W/(K*m2) prostup tepla. Pokud dům má třeba obálku cca. 150m2, za den vyzáří na každý stupeň rozdílu teplot nějakých 1800W. Pokud je venku -5, uvnitř třeba +22, je to denně 48kWh. Část tepla vznikne sprchováním/koupáním, vařením, provozem TV/PC, ledničky, svícením nebo hlavně vařením. A i každý člověk generuje průměrně tak 80W tepla za hodinu (4 člená aktivnější rodina tedy v pohodě za 24 hodin asi 7-8 kWh). I tak ale máte určitě takových 20kWh prostor pro instalaci růstových světelných zdrojů.

Tarif Aku16 má NT od 11:00 do 17:00 a od 19:00 do 23:00, tedy máme zde denně 6+2 hodin pásmo, které se kryje s topením. Jen ten zbytek (14h-8=6) by bylo na VT, což je cca. 3.1Kč/kWh. Při 10x100W to je 4x1x3.1=18.6 Kč za den, 1674 Kč za zimu navíc (protože topení samozřejmě v době VT nejede; v tuhých zimách ale pak zase nepojede moc ani v NT, protože byt nebude mít prakticky kdy vychladnout, kromě noci, takže zalatíte navíc jen rozdíl VT a NT, což je asi 1/3!), mínus náklady na klasické svícení. Pokud šetříte, určitě tím získáte i lepší životní pohodu, kdy nebudete bydlet v jeskyni osvětlované 10W úspornou žárovkou. Člověk má hned lepší náladu, když je jasné světlo.. a proč mít doma "jen" nějaké okrasné kytky, když z nich můžete mít i jiný než estetický užitek. Taková Martej je krásná i když zrovna nekvete.

Energie se nemůže ztratit, a každé záření energii postupně "ztrácí" (např. viditelné světlo se mění na teplo - IR záření), takže skutečně platí, že většina toho, co vyjde z LED ve formě světla, se tak či onak nakonec změní na teplo. Jediným slabým článek jsou bohužel okna, kterými světlo uletí ven. Tomu se prakticky nedá zabránit, zvlášť pokud máte bílé stěny. Zase ale nutno říci, že pokud Vám v pokoji budou svítit 4 kilowatty, můžete s klidem zatáhnout žaluzije/závěsy Těch pár watů od Slunce v zimě co náhodou okny přijde vás už nemusí zajímat

Natřít něco nabílo je lepší alobal? http://grower.cz/pestovani/marihuana/tema/t-35109.html (u primalexu můžeme tedy počítat, že bude odrážet cca. 60% dopadajícího světla, tedy doufat, že než se to dostane k oknu, postaví se tomu něco tmavého do cesty nebo se to hodněkrát ještě odrazí).


Neberte to jako nutnost to dělat Spíš jako zajímavost, co lze a jak (občas narazím na netu článek o tom, jak se pěstovat v zimě nevyplatí kvůli nákladům, a ono to přitom není až tak docela do důsledků pravda). A už vůbec se nebudu pouštět do předpovědí, že to takto budeme za 10 let dělat všichni, protože mi to moc nejde (kdysi jsem si myslel, že Windows do 10 let zmizí, a nakonec zůstal, byť v jiné podobě a víc než Linux se nakonec používá Android - v té době o smartphonech nebylo ani vidu ani slechu).

Růstovou 100W GrowLED si u nás můžete koupit např. za necelé 2000 Kč, což je pro bastlíře ideální (až na tu cenu v ČR):

https://ampul.cz/smd-led-dioda-100w-grow...450nm.html

K tomu potřebujete napájecí zdroj, neboť to jede na 30-36V, a ten také není zrovna zadarmo (přes 800 Kč):

https://ampul.cz/napajeci-zdroj-pro-100w...v-35a.html

Ten je ale jen do 100W. V případě, že byste chtěli mít těch LED víc, nebude stačit. V tom případě si budete muset koupit buď víc zdrojů a nebo nějaký silnější:

https://www.srovnanicen.cz/q/spinany%20zdroj%2036v/

Ovšem neplatí, že dražší zdroj zvládne automaticky více watů.


Asi bychom měli podporovat domácí ekonomiku a kupovat v ČR. Jenže, pochopil bych ještě přirážku 100% např. kvůli dovozu, na clo, DPH, provoz eshopu, a další věci. Jenže když se ta samá (nebo velmi podobná) LED dá pořídit za nějakých 350-500 Kč?

http://www.ebay.com/sch/i.html?_from=R40...W&_sacat=0


V tomto ohledu se velmi vyplatí mít účet v bance/kartu a PayPal. Zvlášť, když poštovné většinou neplatíte (holt Čína).


Dobře, ale stále k tomu potřebujete zdroj, který to velmi prodražuje.


Není pro Běžné Franty Umělce zahradníky přeci jen něco jednodušího? Tedy za předpokladu, že jsou buď elektrikáři, nebo umí alespoň počítat do tří a přišroubovat správně 2-3 dráty.

Nakoupíme si patice v hodnotě 8 Kč:

https://www.google.cz/search?q=patice+E2...MQ_AUIBigB
(

které pak přišroubujeme do dřeva, hliníkové lišty, zkrátka podle toho, zda to chceme mít pěkné nebo na furt. Z estetického hlediska je velmi vhodná rozbočka:

http://www.amio.cz/gallery/33/32527/31072_full_.jpg

kde zašroubujete 4 LEDky do jedné klasické patice a máte z toho hezký lustr. Jen je sakra drahá (přes 3 stovky).

Lidé už experimentovali s PET flaškami místo zvonečků, takže "hezký" lustr si můžete svépomocí udělat prakticky z čehokoliv (jen aby to bylo také bezpečné!).

Předpokládám, že odkaz na 230V trojžilový kabel a koncovku do zásuvky už snad nebudete potřebovat


A pak už jen stačí se porozhlédnout po nějakých růstových LEDkách na 230V do klasických patic:

https://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=e27%20led%20grow

Obchodníci se nám samozřejmě snaží vyjít vstříc, a tak si můžete koupit třeba 7W za 1100 Kč!

Ne, pánové. Ta Vaše LED není o tolik lepší, životnější a úspornější než šunt. Spíš se mi zdá, že se snažíte prodávat jen "značku" a nebo vydělat na zájmu o domácí pěstování.

Můžete totiž koupit 30W za necelé 400 Kč (nechci dělat reklamu, ale moc firem tyto "šunty" u nás neprodává - zrovna s tímto prodejcem to bylo na delší lokte):

http://www.mobilux.cz/products/grow-led-...-led-diod/

Když se ale podíváte třeba opět na ebay, můžete si místo 30W koupit třeba 80W za 650 Kč.

http://www.ebay.com/sch/i.html?_odkw=Gro...W&_sacat=0

U těchto žárovek už nejsou ceny u nás a v zahraničí tak rozdílné.

Nevím, jak je to u těchto žárovek s chlazením (já to neřeším, protože je mám ve skleník v zimě, takže "no problemo" i pasivní). Každopádně ale při 100W a 36V protékají skoro 3A, zatímco při 230V a 80W jen 340mA, což je 10%. Vodič se zahřívá průchodem proudu, takže zde by nejspíš nebylo vůbec nutné řešit nějaký ventilátor/chladící lištu/žebrovaný chladič z hliníku. Navíc Al žebrování je již součástí žárovky (v ceně).


Ale pozor! Můžete narazit i na zajímavě vypadající krabičky

http://www.ebay.com/itm/900W-LED-Plant-G...2224851444

kde máte 900W za cenu 3000 Kč. Copak o to, v přepočtu na Watt je to výhodnější než koupě 80W žárovky (3.3 Kč vs. 8.2 Kč). Ale obsahuje to už i ventilátor a ten ať je jak chce tichý, časem začne vrčet. Kromě toho, nezdá se mi jedna další věc: výkon LED je 900W, ale spotřeba toho celého zařízení je jen 200W? LED má účinnost max. 90%, tohle by bylo perpentum debile a může jít jen o přepočet watů na běžnou žárovku (což se většinou dělá x6, tudíž tady bychom byli tak na 150W zdroji LED - to by odpovídalo spotřebě, běžné účinnosti, ale sakra už ne té ceně!). Napovědět Vám může také počet LED diod (porovnejte např. jak hustě je osázená 80W žárovka, byť ta může používat slabší diody).

Je také pravda, že neplatí, že když LED "žere" víc, že také víc svítí (viz. jejich parametr Lm/Watt - btw teoreticky nejvyšší účinost pro zelenou LED je cca. 683lm/W, u bílého světla 300lm/W, a běžně se dneska pohybujeme okolo 80-100lm/W u LEDek - z toho jasně vidíte, že i LEDka dost slušně topí; klasická žárovka má 10-20lm/W).



Další výhodou těchto 230V zdrojů světla je, že nepotřebujete žádné trafo (zdroj). Prostě je zapojíte paralelně a píchnete přes časovač do zdi. I běžný slabý 10A jistič dokáže hravě utáhnout (pokud není na daném okruhu nic dalšího) asi 28 takových LED žárovek (2240W). Jen tomu musíte uzpůsobit kabel (tj. nemít tam drátky z nabíječky mobilního telefonu, které pomalu ani nevidíte).


Pokud dáváte přednost estetice a nechcete si nic doma stavět, můžete si pro každou žárovku (nebo 2/4 s redukcí) koupit za stovku lampičku:

https://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=lam...=&max=&o=3

a ty postupně pospojovat prodlužkami s rozbočkami. jen musíte počítat s tím, že Vás to vyjde poněkud dráž (např. cena za patici 8Kč + 4Kč kabel vs. 110 Kč za lampičku a další stovky za prodlužky).

Nicméně pokud chcete jen pár takových rostlin, je to možná pro normální lidi jednodušší.

Časovač můžete sehnat cca. za pade mechanický nebo od 200 Kč digitální (stačí vám jen jeden na celý okruh, zvládne to spínat i několik kW - neřeší to, že některé rostliny mají rády světla méně, tedy po kratší dobu, to pak musíte mít víc okruhů nebo jednoduše dát rostlinu bokem od přímého dosahu LED):

https://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=sp%...C3%A1suvka



No dobře, toto ale bude svítit modročerveně. Třeba v koupelně by to nemuselo vypadat špatně, ale co v obýváku?

http://wirp.eu/wp-content/gallery/koupelna/img_2648.jpg

Pokud byste, jak už jsem tu psal minule, chtěli dané LED využít i pro osvětlení bytu, je vhodnější si spíš nainstalovat bílé denní (nebo studené) klasické LED žárovky. U nich je třeba dávat pozor na vyváženost spektra, protože mají spíš víc modré než červené, a nebo pokud neseženete nějaké vyrovnanější, je doplnit trochou Warm White LED (teplá bílá).

Zde už prakticky nejste limitování nějakými lampičkami, protože můžete klidně použít stávající osvětlení v domě (patice), jako jsou např. stropní lišty, lustry, atd. popř. při jejich nedostatku je patřičně znásobit.

Pokud si totiž v bílé místnosti v minimem oken posázíte strop hromadou bílých LED s vyzařovacím úhlem ideálně co nejmenším (60 stupňů), stačí rostliny rozmístit prakticky kdekoliv a nemusíte kolem nich stavět žádné konstrukce nebo tahat kabeláž.

Jenže toto musí člověk vědět ideálně předem než začne stavět dům či rekonstruovat byt, aby se s tím počítalo nebo aby si s tím nějak poradil architekt Z tohoto ohledu radím: do nového bytu, na každý metr zdi jednu zásuvku Za 5 let, až si vzpomenete, že někam něco chcete dát, budete horkotěžko tahat někde kabely..

Bude nutné nejspíš instalovat až 2x takový výkon než kdybyste měli 100W Growku přímo nad rostlinou, ale vyvážením budiž, že to esteticky nebude narušovat pohodu v domě.

U nás jsou běžně v prodeji 20W bílé žárovky LED (denní bílá) okolo 100 Kč:

https://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=den...=&max=&o=3

na 100W jich tedy budete potřebovat 5 a pro alespoň podobný vliv jako 100W GrowLED nejspíš ještě jednou tolik.

Můžete se také porozhlédnout na ebayi:

http://www.ebay.com/sch/i.html?_from=R40...27&_sop=15

kde 40W stojí cca. 250 Kč. Což není žádná sláva (ale ušetříme tím jednu patici). Pravda, ze stejnou cenu u nás někdo prodává i 12W.

Pak už jen záleží, jak levný a rozvětvený seženete lustr, či zda si koupíte už hotové svítilo nebo si vyrobíte vlastní (např. podhledy, stropní lišty, atd.).

Když to zjednodušíme, většina rostlin bude min. 1 metr nad zemí o výšce 1-2 metry, tedy ideálně 1 metr od stropu, takže na každou z nich potřebujeme alespoň 1x 100W denní světlo (s tím, že musíme počítat s nižší rychlostí růstu než u Grow). Počítejte tedy 100W na metr čtvereční, ideálně 2x tolik. Do průměrné místnosti o ploše 20m2 bychom tedy měli nainstalovat 2000W (ne totiž nezbytně všude na každý metr čtvereční 1 světlo, nad prázdnými místy netřeba, tedy nejspíš většinou jen podél zdí).


http://www.lustry-svitidla.cz/vypocet-osvetleni

Např. pro pokoj 30m2 vychází něci okolo 600W. U svíditel na stropě cca. 1000W na pokoj.

Jedná se ovšem pro výpočet 100 lx a zdroj 10lm/W, tedy klasické žárovky. Pro LED by to mělo být cca. 6x méně. Tedy 100 až 200W LED (já už mám asi 42W LED hlavní zdroj + pomocné lampičky a sneslo by to klidně víc, ale jak by vypadalo až 20x tolik? To by nebylo zrovna příjemné např. při čtení knížky).

https://www.posvit.si/obsah/7-jak-vybrat-led-svetlo

Každopádně podle tabulky z odkazu výše může být třeba bráno v pokoji 100 lx, ale pro kuchyň klidně 500 lx a operační sál 1000 lx, tedy 10x tolik.

Teda 1 až 2 kW osvětlení LED (ekvivalent 6 až 12kW žárovky) možná není až tak debilní a nereálné, ale chce to určitě hodně promyslet, kam umístit příslušné zdroje (protože umístit si je např. všechny do rohu naproti pohovce, to by bylo na zabití ).

Rostlinám by to nevadilo, to spíš nám, lidem..


Svět není ale černobílý, tak se nemusíme držet extrémů "jen to a nebo jen tamto". Když dáte nad každou rostlinu 50-80W GrowLED a nebudete jich mít v místnosti 20, můžete je klidně doplnit třeba "jen" pár set Watty LED bílých žárovek u stropu, a vytvořit si tak docela hezké barevné osvětlení bytu (kde bude stejně většina věcí "bílá"), aniž byste tím škodili rostlinám nebo sobě.

http://hobby.instory.cz/32-vlastnorucni-...pasky.html
obrázek: http://instory.cz//content/images/54/31/...0c7af8.jpg (na www stránce dole 3/6)

Ale to už jsme v oblasti návrhy estetiky osvětlení, což je (zatím) mimo mé kolbiště.


Nechci kohokoliv odrazovat od nákupu čehokoliv (ostatně, moje peníze to nejsou), ale ať je výše uvedené řešení jakkoliv mastodontské, cenově je to lepší, než vrazit 2 tisíce do 10W světýlka:

http://www.hotchilli.cz/led-osvetleni/pa...oC8k7w_wcB

Co se týče těch bílých LED vs. GrowLED, bez debaty je samozřejmě lepší GrowLED, ale pokud je chcete mít v obýváku, zde jsem našel video, které porovává jejich efektivitu (a asi bych byl opatrný to i přímo srovnávat s bílými LED do E27 patic v cenové kategorii 100-200 Kč za kus):





Ale něco mi tu nehraje. Já celou dobu žil v domnění, že když se na LED napíše Wattáž, že to je její spotřeba. Alespoň u klasických bílých žárovek se to takto píše (koupíte 12W, žere 12W, a svítí jako 80W klasická žárovka - http://www.osmont.cz/index.php?menu=770 ).

Copak o to, u těch 100W 36V to plně souhlasí (výrobce tam píše i spotřebu proudu, 100W při 3500mA, tj. 30x3.5 = 105W, 36x3.5=126W).

Uvedené svítidlo Mars II z toho videa se prodává u i nás (za hezkých 16 tisíc), ale perou se mi tam dva údaje. Výkon 1200W, ale spotřeba 520-600W (na ebay jsou i jiné modely se spotřebou jen 240W)? Včetně chlazení ventilátory? Je mi už známo, že místo výkonu se většinou udává světelný tok, nebo počet lm/W. Což ale znamená, že ne vše, co je označeno jako 100W LED musí být fakt 100W LED.

Narazil jsem ale na článek: https://mattgadient.com/2015/09/23/a-tal...grow-leds/

kde někdo koupil "80W" a "54W" GrowLED a naměřil jim spotřebu 8 resp. 9W! (sakra, škoda že nemám AC měřič proudu, jen AC napětí). Tomu tím pádem bude odpovídat i jejich světelný tok, který se odvíjí od počtu čipů a tím pádem jejich příkonu.

(jak jsem pochopil, problém není v tom, že to má málo čipů, ale ve slabém trafu, které pouští do LED o dost méně proudu, než kolik by zvládly, což sice dává nižší spotřebu, ale celé se to redukuje jen na estetické světélko - to je možná i důvod, proč mi nesouhlasí následující výpočty s tvrzením výrobce, zkrátka nevyužívá čipy na max. jejich kapacity ).


Takže, naletěl jsem taky? Tak trochu. Nejen, že jsem trochu dezinformoval případné čtenáře, ale i nákupem (naštěstí to není až tak hrozné, pár stovek Kč).


Tj. u některých na eBayi uváděných LED žárovek se neudává jejich spotřeba, ale ekvivalent klasické žárovky? Tedy 80W GrowLED E27 230V ve skutečnosti svítí jen jako 10W 36V GrowLED? Jestli vůbec?


Další věc, na kterou si budu muset dávat pozor. Zkusím to přes lumeny. 100W 36V má udávané 9000lm a víc. Tedy 90lm/W.


Náhodně vybraná 230V z ebaye:

http://www.ebay.com/itm/Newest-E27-68-78...bP_mw4Crpw

má dole uvedeno 4200lm při 80W (té tabulce pod tím už vůbec nerozumím ), to dává 53lm/W, tj. docela šunt (lepší 10W domácí teplná bílá LED žárovka má myslím 800lm, tj. 80lm/W). Ale alespoň nějaký údaj, od kterého se lze odpíchnout.

Čili, poučení pro příště: nekoukat na nějakou blbou watáž, a spíš honit lumeny. Navíc, cena za 80W různé LED se liší někdy až o stokoruny (a to je vše z Číny).


Nebo se stát detektivem, a před nákupem vše důrazně prověřit. Např. si vyberu 80W z této nabídky:

http://www.ebay.com/itm/40W-50W-80W-Watt...oh3nHafBLg

je tu jen Wattáž, která může znamenat cokoliv. Ale také je uvedeno, že používá čipy SMD 3528:

https://www.karavan.cz/rozdily_mezi_led_smd.htm
http://www.setrisvetlem.cz/cz/informace_o_led.html
https://en.wikipedia.org/wiki/SMD_LED_Module

Jeden takový má příkon 0.08W. Co se týče svítivosti, je to logicky ten nejhorší šunt hned po DIP ledkách (taková ta hlavičková se 2 nožičkami). Dle tabulky má 4-8lm. V přepočtu na 1W to bude dělat v nejhorší verzi 50, v nejlepší 64lm.

Námi nalezená 80W LEDka jich má 800 ks, takže 800x0.08=64W bude reálná spotřeba. A nejméně 64*50 = 3200 lm (nejvíce 4096 lm). Měla by mít alespoň 6400 lm, a když už se tváří jako 80W, tak 8000 lm. Z toho vyplývá, že budeme muset koupit nejméně 2 takové (spotřeba 128W místo 80W).


Již zmíněný panel (z videa) Mars II má 240 ks čipů Epistar 5W.

https://www.alibaba.com/product-detail/3...5.html?s=p
http://www.epistar.com.tw/_english/10_te....php?TID=3

Měl by dávat průměrně 500lm. Takže 1200W označené Mars II svítidlo dává 500x240 = 120.000 lm. Při spotřebě 550W to dělá nějakých 218lm/W příkonu (100lm/W výkonu - výrobce udává 1200W).

No dobře, to tedy znamená, že nás jeden lumen ze 120k stojí 13 haléřů. Kdežto u té šuntové 80W je to asi 625 / 3200 = 20 haléřů/lm (v tom lepším případě 15).


V této souvislosti mi už dává trochu smysl, proč český dovozce těch 30W s 40 diodami tam má rozporuplné údaje a někde mu tam skáče 18W. Těžko z toho zjistit nějaké další info, když je to skoro "noname" výrobek (nicméně je o polovinu dražší než v tomtéž obchodě nabízená 18W se 106 čipy Epistar, která má ovšem ve specifikaci uvedeno: "100% Brand New Epistar 10W ... E27 Power: 18W Voltage: AC85-265V")


Nicméně, to by až tak nevadilo. Chtěl jsem 30W LED, která by měla mít 3000 lm. Pokud má lepší čipy a žere jen 18W a udělá to samé, mlčím jako hrob. Měřák na lumeny nemám už vůbec.

Podařilo se mi ji podle počtu čipů najít na Amazonu (za 512 Kč! Takže musím prodejci u nás smeknout, když jí má za 348 Kč)

https://www.amazon.co.uk/d/Indoor-Lighti...B01IP3FTIQ

Jasně popsané, 40 čipů SMD 5730 a má spotřebu 10W! To trochu nedává smysl, protože tento čip má udávanou spotřebu 0.5W, tedy 40x0.5=20W a ne 10 (věřil bych těm 18W). Každopádně má ale 30-45 lm, čili 60-90lm/W. To dává 1200-1800lm, pokud mám věřit katalogu čipů (jinak by to bylo jen 600-900lm, čili slabota! I kdybych to převedl na "výkon", tj. těch 30W, jsme jen na 1800-2700lm (a nejspíš se to takto nepočítá). To vysvětluje, proč se mi zdá, že to svítí méně než předtím).

Výrobce se k této věci nehlásí ( http://bossledgrowlights.com ) a na Amazonu se lumeny bohužel nechlubí.

Našel jsem ji i u Číňanů:

https://www.aliexpress.com/item/1pcs-Gro...78973.html

kde stojí 180 Kč, čili 1/2 toho, co u nás (a odkud jí tedy asi náš prodejce má? ).


Tady se už píše Lumens: 30W:800-1200LM (ha!)

Každopádně ale musím říct, že pokud to na videu je sto tisíc lumenů, tak jsem asi slepý, ale fakt bych té mé nehádal jen tisíc (to spíš deset tisíc).

No neva, tak to má menší příkon (tím lépe pro nás), na vytápění skleníku se to stejně neprojeví. Horší je, že to má méně lumenů, než jsem čekal. Pokud mám ve skleníku 2x1000 lm bílé světlo a 2x30W (30+15+15) Grow po 1000 lm, dělá to celkem jen 4000 lm, tedy asi 600lm/m2.


Co z toho vyplývá? Že nějaký uvedený VÝKON LED JE K NÁM NA NIC! Sice nevím, na jakém základě prodejce došel k číslu 800-1200 lm, což by znamenalo až 120lm/W (spíš 60lm/W - to odpovídá té dolní hranici ve specifikaci čipu, a vzhledem k zemi původu bych tomu věřil), ale i tak nám to vychází na 15-22 haléřů/lm.

Mimochodem, 80W má udávaných 4000-5000 lm (místo očekávaných 8000 lm), a jelikož to má 120 čipů, hádal bych tomu spotřebu 60W, tedy 75lm/W v průměru. Cenově to vychází 11-14 haléřů na lumen. To není už tak špatné!


Jak si proti tomu stojí ta 100W 36V, která je opravdu 100W? Při ceně 475 Kč to vychází na 5 haléřů na lumen. Což je bezkonkurenční. Ovšem musíme ještě započíst trafo, které nám to zvedne 2x až 3x


Zkusíme proti tomu nasadit klasickou bílou 230V E27 žárovku

https://www.aliexpress.com/item/1Pcs-201...69b0bc5917

Ta má 25W, 500-1000 lm, je to studená bílá, a stojí 48 Kč. To nám dává cenu 5-10 haléřů na lumen. A bez dalších nákladů za trafo (100W by mělo 2000 až 4000 lm, což odpovídá tomu, že to je levnější).

U nás můžete koupit třeba 20W LED reflektor na Heuréce LED studená bílá se 1300 lm, ale už za cenu 300 Kč (nicméně na tom "vyděláte" menší spotřebou a vyšším tokem). Pokud byste s ním chtěli dopřát rostlině alespoň těch 50 tisíc Luxů, spektrum stranou, museli byste ho mít asi 10-12 cm nad rostlinou.


Je nutné ovšem také podotknout, že pro rostliny není důležitý jen počet lumenů, ale hlavně to spektrum. Porovnejte jaké spektrum má CoolWhite a denní spektrum:

https://www.google.cz/search?q=cool+whit...gB#imgrc=_

s tím, co mají GrowLED:

https://www.google.cz/search?q=cool+whit...m+Grow+LED


Zde je nutné brát v úvahu to, že klasická bílá LED má hodně modré (pokud není teplá). A k čemu jsou modré a červené světlo?

- Modré světlo podporuje především vegetativní růst - tvorbu listů
- Červené světlo v kombinaci s modrým iniciuje kvetení a tvorbu plodů

Pokud použijete WarmRed spektrum, tam je víc té červené (no, relativně, tady i sebeblbější GrowLED obyčejné LED žárovky válcuje), tedy restlina sice bude dělat květy a plody, ale bude mít málo listů (a některé rostliny třeba potřebují 30 listů na uživení jednoho plodu).


Narazil jsem ale na jednu zajímavost. Je to onen bastlící čip, ale zde je v nabídce i pro 220V, tedy bez nutnosti používat trafo!

https://www.aliexpress.com/item/100W-50x...f0899a285b

100W Stojí 1110 Kč, nicméně bez dalších nákladů (nutnost trochu toho bastlení, nestačí jen zašroubovat - je tam sice i alternativa pro E27 patice, ale stojí o 50% víc ). Používá to čipy SMD5730.

Normálně bych si řekl, to je zase ten šunt 60-90lm/W, ale podle jiného zdroje:

https://www.smdledzarovky.cz/nas.radce/t...0.3528.cob

to má až 120lm/W. Tak si vyberte

No, dobře, budu počítat se stovkou, ať se to lépe kalkuluje. Máme 100W příkon (tentokrát fakt) a čip se 100lm/W. To znamená, že by na té placce mělo být cca. 200 čipů. No nevím, já jich tam vidím tak polovinu. Ale to nehraje roli. 100W*100lm/W = 10000lm.

Jsme tedy na stejné hodnotě jako 36V LED. Za cenu 11 haléřů/lumen. A bez předpírky.. teda trafa


Takže možná opravím své předchozí tvrzení: pokud chcete pěstovat a umíte jen zašroubovat žárovku, raději spíš poproste někoho, kdo umí nakupovat v zahraničí a pak vám zapojí dva dráty.


Zajímavá alternativa:

https://www.aliexpress.com/item/7-2W-pcs...ccb8931d75

Jsou to 1+1 LED pásky červený a modrý, které se přímo zapojí do zásuvky bez nutnosti něco bastlit. Stojí to 241 Kč a má to 60 čipů 5050 SMD. Ty jsou starší (spotřeba 0.24W x 60 = 14.4W odpovídá údaji výrobce krát dva). Výrobce udává 600lm. Jeden čip by měl mít 18lm (75lm/W), to mi vychází na 1080 lm. Těžko říct, kde je pravda.

Každopádně toto celkem jednoduché řešení pro BFU vychází na 22-40 haléřů/lumen.

Pokud to dáte 1 metr nad rostliny, je to možná OK pro semínka, ale pro plody byste museli dát tak na 10 cm.


Stále si myslím, že např. už hotová svítidla u nás na 230V jsou relativně proti tomu drahá. Např. jeden výrobce a prodejce nablízí třeba 20W růstovou LED už v hezkém hliníkovém rámu, s informací, že stačí na pěstování keříkových rajčat, listové zeleniny nebo jahod, ovšem za 1700 Kč. Čipy jsou 20x1W bez bližší specifikace, ale nejspíš půjde o nějaké ty lepší 110lm/W, tak bychom mohli počítat 2200lm na délce 120 cm. Cenově to je cca. 77 haléřů/lumen (i při použití nějakých super čipů s 200lm/W by to stejně bylo 43h/lm). Ale vypadá to alespoň reprezentativně A nemusíte bádat, zda to bude plnit to, co očekáváte. Což je pro někoho výhoda. Doporučené umístění bude nejspíš 50 cm nad rostlinami (tedy nějakých 5000lx a víc; fotosyntéza má min. 400lx - http://dobrysklenik.cz/cs/content/10-kol...e-rostlina ).

Maminka nakonec uznala, že domácí pěstování není až tak marné ("stejně jako vždycky vymyslíš nějakou blbost a já ti to schválím..")


Narazil jsem v této souvislosti na užitečnou věc, která ani tolik nestojí:

https://www.tipa.eu/cz/dalkove-ovladana-.../d-165196/

Pokud budete mít víc míst s rostlinami, takto je můžete zapnout ráno najednou, když vstanete. Popř. je mít doplněné časovačem, aby se spínaly samy a když si budete třeba pustit film, tak je vypnete jako king Popř. je možné spínat nezávisle i bílé a růstové LEDky a tak si měnit barevné ovětlení bytu bez nějakých "smart" žárovek s nutností drahých řešení tzv. chytré domácnosti.

Obslouží i děcko (tedy i já).


Spektrum pro listovou zeleninu?

Modrá část spektra je rostlinami využívána pro růst (např. listů, atd). Zatímco červená je spíš pro růst plodů a kvetení (resp. zde jsou potřeba obě). Zároveň platí, že pokud má rostlina více červeného světla, myslí si, že je zastíněná, a proto roste víc do výšky, zatímco u modré spíš víc do šířky : http://www.cidly.cz/cz-clanky-1.html a http://www.kpzl.wz.cz/svetlo.html

Je vhodné to mít tedy vyvážené (pro plody o něco víc červené). Např. pro rajče. Ale co třeba takový salát? Možná i kedlubna? Nebo bylinky jako je kerblík? Ty přeci žádné plody ani květy nemají (nebo nejsou potřebné).

V tomto případě by nejspíš pro samotnou zeleninu a čistě zelené rostliny mohly Denní/Studené bílé LED žárovky stačit (popř. je možné kombinovat Studenou a teplou žárovku).

http://suburbanvegetablegardening.com/po...-lighting/

U těchto žárovek alespoň snad máte jistotu, že co je psáno, je i dáno. 100W studená žárovka se musí složit z pěti kusů: 1600lm z Číny po 123 Kč, tj. 615 Kč. Lumenově jsme na 8000, což není proti GrowLED FullSpectrum, která stojí 500 Kč+trafo a 1100 Kč bez trafa a má 9000-10k lumenů až tak hrozné.

http://www.ebay.com/itm/E27-E14-B22-G9-G...4MOo4-JAhw

Dokonce tam seženete i balení 10 ks za 628 Kč. Dokonce za stejnou cenu jako teplé bílé.

Pozor ale na menší životnost.

U nás se dá studená bílá, pokud ji mají na skladě, sehnat cca. za 109 Kč, ale je to jen 12W (1050lm). Nebo denní bílá, která má spektrum relativně podobné, 12W za 116 Kč (1010lm). 15W pak už za 210 Kč (1220lm - což se podle mne cenově nevyplatí). Teplá bílá (hodně červené, svítí spíš jako klasická žárovka, tedy žlutě) 20W za 195 Kč, 800lm 10W za 70 Kč.

Srovnání kvality salátů při bílém (zářivky?) a RB osvětlení: https://www.youtube.com/watch?v=u8-FKHAVsnA

Snaha vypěstovat něco pod 40W bílou LEDkou: https://www.youtube.com/watch?v=eXzPw9sm5l8

Srovnání bílých a RB LED: https://www.youtube.com/watch?v=xxvLfarDA8Q

Otázka je, proč bychom chtěli, byť by to bylo velmi snadné na montáž pro většinu lidí, realizovat takto jednostrané opatření? Když totiž budeme mít růstovou LED s plným spektrem, tak ta uživí rajče a saláty mohou růst hned vedle také. Ale třeba někdo nemusí mít doma rajčata.. Nebo mu jde jen o zeleň a domácí pohodu:


Vliv osvětlení na zdraví/pohodu člověka

https://ivokroupa.cz/blog/elementy-stest...-psychiku/

Mít dobře osvětlený byt je základ. Já na sobě třeba taky pociťuji zimní únavu, ale zatím mne nenapadlo to řešit světlem (jsem myslel, že to je tím, že v zimě není tolik čerstvé vlastní stravy). A to si myslím, že mám v bytě ještě relativně solidní osvětlení (ekvivalent asi 260W žárovky). Očividně houby platný

V tomto ohledu by i pro lidi, co nechtějí v zimě čerstvou plodovou zeleninu, ale postačí jim třeba salát či bylinky, zvážit instalaci výkonných světelných zdrojů (které budou současně i topit).

A zde by spíš lidé asi sáhli právě po bílých LED (ideálně studených nebo denních). Proč? Protože modrá vybízí k aktivitě, kdežto červená je spíš vhodná pro spánek.

http://bydleni.idnes.cz/led-osvetleni-0d...nergii_rez

http://www.veronica.cz/otazky?i=452

Častokrát jsem narazil na problém UV záření u rostlin. Někdo píše, že rostliny zabíjí, jiný zase, že jim pomáhá v obraně proti škůdcům. Některé GrowLED ho mají. Pravda je, že v denním světle je samozřejmě obsažené. Otázka je, zda to je až tak moc dobře. Ve většině skleníků ho totiž kvůli ochranné vrstvě polykarbonátu nenajdete.

http://web2.mendelu.cz/af_291_sklad/frvs...age593.htm

Malé množství je tedy dobré, ale větší škodí. Podobné to bude i u člověka, kde pomáhá tvorbě vitamínů A a D, a zpracování vápníku.

Ne všechny růstové LED, včetně těch FullSpectrum, mají ale UV zahrnuté (některé mají jen jeho část, např. 390nm).

Řešením by mohlo být použití UV LED pásků:

http://www.t-led.cz/uv-led-pasek-144w-or...AqFM8P8HAQ

Pokud to neškodí lidem na diskotéce nebo rostlinám v akváriu (tam je ale voda) či teráriu, z dostatečně velké vzdálenosti to jistě neuškodí ani Vám nebo pěstovaným rostlinám.

LED do patice E27 (230V) s UV jsem zatím moc u nás nenašel, takže můžeme použít třeba i jen zářivky:

https://www.elektro-paloucek.cz/zarovky-...Ap0g8P8HAQ

Nicméně v tomto ohledu bych před jeho instalací velmi zvážil všechny faktory, protože UV záření může být i škodlivé.

Pro srovnání výkonu bych vyšel z běžně dostupného solária, např.:

https://solaria.heureka.cz/rt8801-oblice...e/#section

které má 4x15W a je určeno pro obličej. Už u takto malého výkonu ("klasické" solárko má třeba 2400W) se musí používat ochranné brýle.

Je fakt, že 20W žárovka někde u stropu by nejspíš nic nezpůsobila, ale i tak by bylo vhodné zabránit přímému pohledu do ní, zvlášť pokud by svítila třeba i 15 hodin denně.

To už se spíš porozhlédněte po LED na Ebayi:

http://www.ebay.com/sch/i.html?_from=R40...27&_sop=15

kde jsou dostupné slabší modely (třeba jen 4W) a u kterých se dá lépe směrovat dané světlo. Jejich cena 45 Kč za kus 1W není tak hrozná. To třeba není moc, ale zároveň tím určitě rostliny neupečete.

Jsou zde i speciálně označené UV růstové LED:

http://www.ebay.com/sch/i.html?_odkw=LED...w&_sacat=0

http://www.citrusy.cz/2005101302-prisvet...tla-cast-2

Rovněž se v této fázi vyplatí poskytnout i trochu ultrafialového záření UV-A a UV-B (290-8400mn), které jako stresující faktor způsobuje zvýšenou produkci mízi a pryskyřice a tím rychlejší vyzrávání rostlin.


SPRÁVNĚ navržené růstové osvětlení v bytě s velkým podílem bílého světla a určitým podílem UV záření by tedy mohlo zabít několik much jednou ranou, protože by v zimě řešilo:

- vlastní ČERSTVOU zeleninu, bylinky, případně i ovoce, lesní plody (bez pesticidů)
- částečně vytápění domu jako vedlejší produkt
- zimní únavu člověka
- ideální podmínky např. pro čtení a práci (dostatek světla pro zrak)
- zdraví člověka (lepší nálada, podpora tvorby vitamínů)
- rostliny čistí vzduch, případně zlepšují mikroklima (vlhkost vzduchu)

Umělé UV záření by mělo být tvořeno hlavně z UVA:

http://www.khsjih.cz/koupaci-plochy/soub...zareni.pdf


Špatně navržené růstové osvětlení bude mít tak max. za následek, že to poroste málo nebo vůbec, a nebo vám to bude nepříjemně svítit do očí. Ale přehánět s UV zářením (hlavně Béčkem) bych minimálně pro poškození zraku neradil nikomu.

Norma pro maximum solária, která vychází z intezity UV u hladiny středozemního moře v létě

http://www.cazo.cz/nejcastejsi-otazky/

je 0.3mW/cm2. Protože 1 m2 = 1.000.000 mm2, dostaneme 300.000mW nebo-li 300W/m2. Takže se nemusíme bát, že by nás 1W LEDčička nějak ohrozila (navíc určitě někde 2 metry nad naší hlavou). Ale také asi nemůžeme čekat zázraky.

1W přibližně odpovídá 680lm - http://www.converter.cz/prevody/svetelny-tok.htm což by pro maximum znamenalo 204 000 lm (při účinnosti lepších LED 100lm/W bychom museli mít 2kWh LED "troubu").

Podle stránky uvedené zde: http://www.salon-ruze.cz/opalovani.php by mělo stačit na "obživnutí" v zimě na pár hodin asi 2500 lx, do kterého se chvílemi i podíváte.

Když by byla UV žárovka přibližně 1 metr od vás, tak dle převodníku http://www.uspornaziarovka.sk/pages/L%C3...ertor.html

pokud by měla vyzařovací úhel 90st, musela by mít asi 4600 lm. Vzhledem k tomu, že LED (a to ještě dobrá růstová) má při opravdu dokonalé konstalaci hvězd tak 100lm/W, potřebovali bychom 46W a víc. To by pro běžný pokoj znamenalo mít min. na každém 1m2 jednu 1W UV LEDku

Nejsem odborník, ale myslím, že takto rozptýlené světlo by vám nejspíš ani při pohledu do něj nemělo ublížit. Většina z nás stejně tedy skončí max. u 10 takových 1W LED někde u rostlin a budeme rádi.

http://www.salon-ruze.cz/opalovani.php

http://hobby.idnes.cz/toxicke-latky-v-by...-domov_mce

http://www.healthline.com/health/air-pur...areplants6

http://www.ourhouseplants.com/guides/50-...an-the-air

Toto jsou ale rostliny, které se nedají sníst. Můžete je dát vedle rajčat, aby žily ze zbytkového záření, ale i tak budou zabírat místo jiným rostlinám. Nejspíš jsou ale pokud jde o čištění vzduchu nejúčinější.

Prakticky ale všechny rostliny prohánějí skrz své listy kyslík a teoreticky by se v nich větší molekuly škodlivých látek měly zachytávat. Čištění vzduchu pomocí techniky většinou probíhá přes záporné ionty. U rostlin to jde také uvolňováním kyslíku do vzduchu.

http://druidova.mysteria.cz/STRANKY_BYLI...jimave.htm

http://www.rostliny-semena.cz/cz/clanky-...a-drevina/

Rajče třeba nebude mít účinnost 90%, ale určitě nebude nulová.

http://www.lesni-park.cz/jak-stromy-cisti-vzduch/

https://www.prozeny.cz/magazin/bydleni-a...c-je-lepsi

Třeba zelené světlo není až tak zbytečné, jak se obecně traduje:

http://www.osel.cz/8891-je-zelene-svetlo...tecne.html

http://grower.cz/pestovani/marihuana/tema/t-53043.html


Růstové světlo, které má skutečně "Full Spectrum", tj. svítí bíle:

https://www.alibaba.com/product-detail/I...2.html?s=p

Spektrum se snaží kopírovat denní, ale chybí mu zde dost modré (zase ale: modré fotony mají větší energii než červené, takže jich nemusí být tolik). Zase to ale má 140lm/W, a výrobce uvádí ve specifikaci 400W a 56200 lm.

Z tohoto ohledu by možná bylo lepší se zaměřovat na růstové LED, co mají celé spektrum. Zatím bez nároku na najdutí nejlevnějšího řešení jsem vytáhl toto:

http://www.ebay.com/itm/Double-Chips-360...LTBxOssVxg

Najdeme tu nejen modré a červené LED, ale i UV a IR, a rovněž také bílé (studené i teplé). Životnost je slušná (50k hodin), ale co je další výhoda: je to přímo do 230V, vypadá to reprezentativně, že si to můžete dát klidně do obýváku ve vile, a přitom to stojí jen 1000 Kč. Světlo je sice označené jako 360W, protože má 36 čipů Epistar 10W, ale příkon má 80W (tj. každý čip bere jen 2W a něco - ještě tam je totiž chlazení, tyto ventilátory se většinou pohybují okolo 1-2W). To mimo jiné znamená, že i to Mars II svítidlo 1200W s příkonem 550W třeba nebude mít 120 tisíc lumenů, ale možná méně. Každopádně 80W příkon je dost blízko těm 100W LEDkám. Je k tomu i kabel, ale "bohužel" to má ventilátor. Lumeny uvedeny nejsou, ale 10W Epistar čipy mají psáno 810-990lm:

http://www.ledlightinghut.com/10w-45mil-...r-led.html

Tzn., že to celé bude mít nejspíš 6500 až 8000 lm. Tyto čipy jsou ale pro 32-36V a hodnoty lumenů jsou udávané pro 1050 mA, tedy pro 34 až 38W příkon ? Protože teda tomuto zatím vůbec nerozumím, porozhlédl jsem se po stejném svítidle jinde. Našel jsem ho na Amazonu:

https://www.amazon.com/dp/B01L6GW80Q/ref...UTF8&psc=1

kde už je přímo uvedeno, že to má 8 až 10 tisíc lumenů.
Může to být tím, že ty "barevné" čipy třeba svítí víc. Tak budu věřit tomuto údaji (8000lm). Cena na Amazonu je 1725 Kč.


V cenové realaci 1100 Kč je na Aliexpress i toto svítidlo:

https://www.aliexpress.com/item/216W-72-...b770207fff

Opět obsahuje všechny složky světla a výrobce tentokrát i udává nejen lumeny (21600), ale i lx a to v závislosti na vzdálenosti od svítidla:

Irradiation Area: 7.6(2.0m); 5.0(1.5m); 3.0(1.0m); 1.5(0.5m); 0.5(0.2m)
Illuminance: 783Lux(2.0m); 1370Lux(1.5m); 2990Lux(1.0m); 11230Lux(0.5m); 39300Lux(0.2m)

S ohledem na tyto údaje bychom i mohli věřit, že ta věc skutečně žere 72x3 = 216W. Což nám dává těch 100lm/W.

Divné jsou ale ty přepočty. Podle kalkulačky http://www.uspornaziarovka.sk/pages/L%C3...ertor.html

by podobný převod lm->lx fungoval pro úhel vyzařování 190st. Což už by jen podle obrázku (kontrukce) nemělo být technicky možné.

Jak to, že vzhledově snad ta úplně samá LED stojí o 1 dolar méně na tom samém portálu:

https://www.aliexpress.com/store/product...70790.html

a je zde u uváděn úhel 120 stupňů? Při něm by totiž podle kalkulačky mělo dopadat za dvou metrů ne 790, ale 1720 lx. A z 50 cm 27500lx a ne 11230lx.

Buď jedno nebo druhé počítá špatně a nebo výrobce v něčem mlží (např. méně lumenů ve skutečnosti?). Pokud fakt bude platit, že to má 120st. a ze 2 metrů to dává 783lx, pak to nemá 21600lm, ale jen 9850lm. Což o to, 80W(360W) Epistarka stojí 1000 Kč a dává 8k-10k, takže nějaký horší čip, co bude mít vyšší spotřebu (80->216W = 2.7x) může klidně dávat těch 21600lm (100lm/W), jinak by to byl už fakt šunt (45lm/W). Ale, čemu budeme věřit spíš?


Tak jako tak, i tato "nádhera" bude svítit spíš modročerveně. Nabízí se řešení dokoupit prostě zelenou LED a svítit s ní, ale než takovou speciální hračku někde v dostatečném výkonu seženete,

http://www.dx.com/p/3-x-1w-3w-led-e27-li...JnDhH284Sk

to už je lepší tam skutečně fláknout klasickou bílou studenou LED, která toto světlo dostatečně přebije. Místy sice budete mít místnost mírně do fialkové, ale ve většině bude při velké wattáži těch bílých klasické denní světlo.

Pozn. čistě zelené LED mohou mít i několikrát vyšší lm/W než ostatní. Na zelené světlo (resp. žlutozelené) je lidské oko nejvíc citlivé (tzn. že třeba 6W červenomodrou LED doladíte na bílé světlo ideálně 2W zelenou LED).


Pro šikovné lidi dále zůstává možnost si nejen sestavit vlastní osvětlení, ale třeba by se i vyplatilo si spájet vlastní GrowLED přímo z jednotlivých čipů:

https://www.aliexpress.com/wholesale?cat...+100W+chip

Většina jede na 32V, takže nekupovat trafo 230/33V např. pro 100-200W, ale prostě všechny natahat dráty dohromady a koupit např.

https://www.aliexpress.com/item/1PC-24V-...39ac6ac843

což je 36/3000W za 120 dolarů (platí se poštovné), tj. 3000 Kč (1Kč/W proti např. 36V/10A u nás za 753 Kč, tj. 2.1 Kč za W).



A jako dodatek je třeba vzít v potaz ještě vliv barev na člověka, protože když už si něco cpu do bytu, tak bez ohledu na to, kolik věcí tím řeším, nikdy jich není tak moc, aby se nedala přidat ještě jedna

http://www.slunecni-barvy.cz/cz/dodatecn...-na-naladu

http://nedd.tiscali.cz/jak-zkrotit-migre...lem-277101

UFO 230V svítidla

Tak ani tady se nedá spolehnout na údaje od výrobce. Nevím, zda ten výkon 216W (v případě Mars II) se nějak týká W/m2 nebo PARu či čeho, ale nakonec jsem vypátral z jiného eshopu, že ten zdroj sice má nějaké 3W Power LED čipy Epistar a má jich dohromady 72, což by se dalo spočítat jako 72*3 = 216W, ale ve skutečnosti to má příkon jen 60-65W (papírově; jeden zákazník naměřil 51W). "Naše světlo je tak úsporné, že při stejném příkonu má až 3x větší výkon. Nejlepší na trhu!". Jo, ale jsou to čipy 5630SMD, tedy u příkonu 0.5W dodávají 120lm/W. Pokud jich je tam 72, tak průměrně (vím, že bílé a modré čipy jedou na větším napětí než třeba červené) to spotřebuje max. 36W. A měli bychom dostat až 8600lm. No, co, potud OK. Tak tam prostě výrobci žere proud něco dalšího (třeba ten ventilátor, který normálně jede na 2W?). No jo, jenže další info udává, že to světlo nemá 8000 lumenů, ale blbých 3200! Takže zase podproudované LEDky. Ty teda dávají chudinky každá průměrně 44 lumenů, tedy nejspíš spotřebovávají jen něco okolo 14W a zbytek jde kam? Stejně tam, kam půjde plnění plánu, Halík!

Na ještě dalším eshopu jsem našel svítidlo 150W se spotřebou okolo 90W, ale uvedený údaj "účinnost 50lm/W" hovoří za vše! Se pak nelze divit, že z 1m to má jen 1000lx (odpovídá to asi 3100 lm, ale 50*90 je přeci 4500, ne? Takže zase živíme něco dalšího). V nejoptimálnějším nastavení by totiž 90W čipy měly dávat 9000 lm, tedy 2864lx z jednoho metru. Chjo


Účinné 100W čipy

Takže při nákupu si dávat velký pozor. Pokud má něco čipy se spotřebou X W, ujistěte se, že celý ten výrobek ji skutečně má. Sice jinak ušetříte na jeho provozu, ale to je stejné, jako kdybyste si koupili hydridní auto, a jezdili s ním 20 km/h a pochvalovali si, že jezdíte s menší spotřebou (jen na baterku, čili 0l/100km) než ostatní, co jezdí většinu doby 50km/h a víc a tedy na benzín (ale za auto jste zaplatili stejně! Nebo si to převeďte, že jste si koupili Ferrari ).

Samostatné čipy jsou stále bezkonkurenční. 33 dolarů +/-, 110W, bílý čip (vhodný pro domácnost), při 39.5V a proudu 2.8A to dává 11700 až 13100 lm (to je 100lm/W). Je to Epistar Power LED. Nebo 30-40 dolarů za Grow LED Epistar Bridgelux 100W (dělají se až 500W). 11000 až 12000 lm, tedy přes 110lm/W. Pravda, pořád je to 30-34V (3.5A), ale je to za cenu, za kterou se prodávají ty ufoni 230V, kteří jsou rádi, když udělají nějaké 3000 lm, a přitom se jejich spotřeba kolikrát blíží těm 100W (ať už 60W nebo 90W, ani ta 60W by kdyby žrala 100W neudělala trojčlenkou víc než 4800lm).


Neúčinné, levné 100W čipy

Bohužel, i u těchto čipů je nutné se řádně dívat na specifikace. Třeba ten velmi oblíbený čip 100W 36V, co se dá koupit za 380 kč, tedy nějakých 15 dolarů, sice možná tolik skutečně žere (30-36V, 3500mA), ale výrobce udává jen 2100 lm!  To je účinnost nějakých 21lm/W. "Uses high efficient integrated LED" - jste upadli, ne?

http://www.ebay.com/itm/100W-COB-LED-Hyd...Sw9GhYaIwg

Nižší lumeny znamenají, že toto bohužel nebude dávat 100k lx ze 20 cm jak by se dalo očekávat Budeme rádi za nějakých 16700lx. Z 10 cm by to bylo asi 67k. Kdežto čipy s 10k lumeny mohou dávat 100k lx už ze vzdálenosti 56cm (úhel 120st.).


100W za 10 doláčů?

Chtěl jsem ještě prověřit tu "full spectrum 380-840nm" za 10$ na aliexpress:

https://www.aliexpress.com/item/1pcs-lot...0d05868fbc

Tato stojí tedy 225 Kč. Spotřebovává 100W (a stejně jako ty ostatní vyžaduje trafo na 32-34V), ale bohužel bude produkovat opět jen asi 2100 lm (určitě ne víc jak 3000). Viz. přímo tabulka výrobce.

Netvrdím, že to nestačí. Očividně podle toho, že rajče roste a plodí to stačit bude, ale když už se bavíme o tom plýtvání.. Na 10000 lm bychom potřebovali těchto LED zdrojů asi 5. Sice by cenově nepřekročily moc těch 1000 Kč jako ty ostatní, ale příkon by byl 5x takový.

Je to vůbec možné? Nebo tu počítám bláboly??

Proti tomu by 45lm/W UFO bylo ještě král (navíc se zabudovaným trafem a chlazením).

Dříve se k vytápění používala petrolejka. Ještě naše sousedka ve starém bydlišti (ve městě) na jaře přitápěla tímto způsobem. Copak o to, tu seženete za 150 Kč, petrolej do ní za 50 Kč za 3/4 litru. Vydrží hořet třeba i 24 hodin (některé jen 10). Parametry petrolejek jsou 12lm/W. Když použijeme přepočet 1000W=1BTU/s tj. 1kWh=3400 až 3600BTU. Lampy typu "Aladin" prý hoří tak těch 10 hodin a generují teplo až 4000BTU, takže je to takový horší elektrický přímotop.

https://cs.wikipedia.org/wiki/British_thermal_unit

http://www.jednotky.cz/vykon/btu-za-sekundu/

Ta může mít nevýhodu, že může čadit - což u skleníků není zrovna dobré kvůli čistotě skel (a také nemusí být moc ekologickám spíš zaručeně není). A smrdí! V dnešní době by se dal použít líh.

Laboratorní kahan na líh stojí cca. 300-400 Kč (nebo 100ml za 88 Kč). Líh se dá koupit pevný (kostky), což znáte možná z dovolených (dá se na 1-2 uvařit čas nebo i guláš) nebo tekutý do kahanů, 1 litr asi za 59 Kč. Popř. technický líh za 46 Kč. Někde prý není rozdíl proti BIO lihu žádný, max. víc smrdí.

Bio krby jsou vhodné i do domácnostní, viz. https://www.youtube.com/watch?v=0MRaZ0yHZeU protože nečadí (při vhodném spalování). Tak nevidím důvod, proč to nepoužít i do skleníků (jen vám nesmí kahan vyhořet asi až do dna, kvůli čazení). Někdo má na líh ale opačný názor: http://bydleni.idnes.cz/diskuse.aspx?idd...bnosti_rez

Zde nutno ale počítat s tím, že když budete spalovat líh, budete spotřebovávat kyslík. A rostliny v noci dýchají. Tedy buď byste museli větrat, kyslík nějak vyrábět a nebo nechat hoření jen na den (je to lepší i pro bezpečnost). Z tohoto důvodu uvažovat třeba o topení propanem či butanem nese ještě větší problémy (to jsou ty přímotopy do kempů či letlampy a kartuše k tomu).

V krbu Vám prý litr a půl shoří klidně za půl hodiny.

http://adropofrain.net/2013/05/alcohol-f...-methanol/
https://www.outdoors.org/articles/amc-ou...er-stoves/

Spálením 1 libry (0.45 kg -> 789 kg/m3 -> 355 ml) získáte víc než 10 tisíc BTU, čili asi 3kW energie. Při ceně 50 Kč za litr to máme asi 8.5 kWh, což by při použití přímotopů stálo ne víc než 20 Kč.

http://www.autorevue.cz/cas-elektromobil...neprisel_1 (tabulka měrné kapacity) - u těchto článků se vyplatí číst i diskuzi pod


Teplota hoření lihu je 150-200 stupňů. Bylo by dobré mít nad plamenem nějaký kotlík s vodou (čím více, tím lépe), protože je lepší ohřívat touto teplotou primárně vodu než vzduch (navíc, víc jak 100 stupňů horký vzduch stoupající k polykarbonátovému stropu přímo? No, nevím, nevím), kdy se lépe akumuluje teplo na delší období (a pokud se voda začne víc odpařovat, získáte tím vodní páru, která lépe uchovává teplo např. ze Slunce - 1.7 místo 1 u čistého vzduchu).

Každopádně ale cenově se to vůbec nevyplatí, a to ještě musíme vzít v potaz, že pořizovací náklady také nebudou nulové (kahan/kamna/plech + nádoba na vodu). O komfortu obsluhy (přímotop+časovač) ani nemluvě.

Alespoň je to "ekologické". Při spalování ethanolu vzniká jen voda a oxid uhličitý(!):

http://exotickeovoce.webgarden.cz/temata/v-horeni


Pokud byste měli skleněný skleník, nebo obří skleník (dost vysoký), možná by se dalo uvažovat o topení dřevem. Klidně i s tím, že kamna budete mít venku jako krb, kde si budete grilovat kuře, a do skleníku půjde už jen ohřátá voda potrubím. Problém je v tom, že oheň uvolní velké množství energie (když máte např. přístup k levnému dřevu), ale najednou. Ohřívání vody je navíc se ztrátami (kdybyste využili všechno teplo z ohně např. v komíně, nezbyde vám žádný teplý vzduch a nebude to mít tah - ani to technicky snad ani nejde, myslím tím pasivní odběr tepla).

http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/dolejs...nergie.pdf

Spálením dřeva získáte reálně tak možná 6 MJ/kg. To je asi 1.7 kWh. Tuna dřeva stojí asi tak 2000 a víc (přibližně 1/2 toho, co stojí stavební dřevo). To máme 2 Kč na kg. Zatím to vychází asi na 90 hal/kWh (proti elektřině, která začíná na 2.1 Kč). Jenže, kolik % vytvořeného tepla absorbují stěny pece/grilu, kolik vyletí komínem a teprve kolik z toho se použije na ohřev teplé vody? A jaké budou investice do potrubí, a kamen (pokud nemáte nějaké staré)?

Pokud si můžete dovolit zatopit uprostřed skleníku, ideálně s 200+ litrovou nádobou plnou vody nad tím, a promyšleným komínem (který předá co nejvíc tepla vzduchu/vodě ve skleníku než splodiny vyletí do luftu), možná jasná volba (ani s tou ekologií to není tak špatné - co vypustíte spálením stromy při svém růstu zase spotřebují, a získáte navíc výborné hnojivo - popel). Jinak nám zase vychází elektřina jako lepší volba.

Hygiena je důležitá věc, ale bez bakterií naše těla stejně dobře fungovat nebudou, a lepší než žít v bytě, kde se každých 5 minut stříká na vše Savo, je se hrabat v hnoji.

Nemusí to být 100% pravda, ale proč lidé žijící v "bordelu" mají obvykle méně alergií než ti "čistí"?

http://www.revolucni-vyziva.cz/alergie-senna-ryma/

http://www.ulekare.cz/clanek/za-vznik-al...-styl-9855


Docela by mne zajímalo, jak moc by musela být nemocná kočka, podle jejich měřítek

http://hobby.idnes.cz/odcervovani-domaci...zlicci_mce

když naše rodina už asi 4 generace žije s kočkami prakticky na hromadě (jako děti jsme je vždycky tahali do postelí, a nepochybuji o tom, že jsme je i oslintávali - nepochybně tyto kočky byly velmi "čisté", protože se pohybovaly v oblasti, kde byly i slepice - mám ještě skvělou fotku, když jsem byl batole, jak žeru rohlík z podlahy, kde se producírovaly kočky), a nikdy jsme nic nechytili. A pokud náhodou ano, rozhodně to nehodlám zjišťovat.

(jediné, co jsem kdy měl, byl zánět mozkových blan, protože jsem jako dítě strávil čas s morčaty a králíky v králíkárně).

https://www.bizy-bee.com/materstvi/cistota-pul-zdravi

http://stanislavkunc.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=268485


A nejspíš to nesouvisí až tak moc s výživou během života jako takovou (jsou lidé, co nejedí vůbec zdravě a dožívají se vysokého věku: můj děda třeba jedl neustále sádlo a zubní pastu vůbec nepoužíval, umřel s vlastními zuby nejspíš na vnitřní krvácení po pádu kvůli Parkinsonově chorobě v nemocnici, protože ho po prvním pádu zase vrátili domů, že "mu nic není", a a při druhé návštěvě už bylo pozdě - ve zprávě bylo, že umřel z nezjištěných příčin! To je taková tradice u nás, můj praděda umřel na infarkt doma ve spaní, protože pro doktora mu ještě nebylo tak blbě, aby ho poslal do nemocnice, tak ho poslal spát).

Protože třeba moje sestra je takový můj protiklad. Ne, že by se stravovala vyložene nezdravě, ale je to taková "kyselina". Ta může sníst celé kuře a nepřibere ani deko.

   

Ono vůbec, když jsme byli malí, tak mě máma krmila dle příručky. Když tam bylo napsané, že od tolika a tolika týdnů můžu jíst rozmixovanou zeleninu, nebo polévku, znamenalo to, že "musím". Já byl paradoxně při narození tlusté "prase" (přes 4 kg), a běžně jsem vysál najednou jeden a půl lahve polévky. Takže k zelenině jako takové nemám odpor.

Sestra je o dva roky mladší, a ta samozřejmě viděla, že její bratr dostává něco "lepšího" než ona. Zásadně odmítala pít z lahve (maximálně si usrkla), takže když jsem já jedl buchtu, ona musela mít v každé ruce taky buchtu a rvát jí do sebe (co mi teď maminka vyprávěla). A to ještě neuměla pomalu ani sedět.

Z dnešního pohledu děsné zanedbání péče, no ne?! Kde jsou nutriční doplňky, kde je bohatá a vyvážená strava, kde jsou miliony vitamínů v tabletách a kojenecké mléko?? Je tlustá, nemocná, nefunkční? Váží asi tolik co já, vysoká je dost, provozuje Wing-Tsun jako trenér, a momentálně má praxi jako promovaná právnička.

A jak probíhala její výživa, když jí měl na hlídání děda? Ráno s ní zajel v kočárku k lesu, tam do ní nacpal borůvky a maliny (nejspíš se vším, co na a v nich bylo, ostatně, jako děti jsme to taky žrali pomalu i s větvičkami), a byla po snídani

Nic z toho nevyvozuji, ani z té jeho knihy 7 podmínek pro zdraví, ale jeho životní styl se nápadně podobá tomu mému (např. co se týče konzumace jídla ze země nebo mytí rukou - a klidně si řekněte, že jsem prase, Váš názor, Vaše právo, Vaše volba, Vaše odpovědnost). A pokud jde o nemoci, také si nějak začínám všímat, že nějak ustupuje každoroční rýma (už snad rok nebyla, dřív i 3x ročně), chřipka (naposledy asi před 4-6 lety?), horečky (když už, tak 1-2 dny).. to může mít milion příčin, ale něco to určitě způsobilo. Návrat ke kořenům? (a to doslovně ). Dokonce nám už ani nepadají vlasy. Dřív ze stresu asi. Takže proč nejsme teď ve stresu? Protože nám je kapitalismus už u zádele?? Nebo stravou?

U nás to sestavuje třeba tato firma: http://growled.cz/vyroba-led-zaricu ale zatím nemám odvahu se jich zbytečně v předstihu ptát na cenu Možná později za pár měsíců, až to bude aktuálnější - pro čipy 120W a víc je min. odběr 5 ks.

(viděl jsem u nich něco, co dané spektrum asi má, ale s 35W (<4000lm) příkonem za cenu 5 tisíc, nicméně to je už zakrytované asi venkovní svítidlo)


Grow LED, které se snaží imitovat denní sluneční světlo vyrábí např. tento výrobce (určitě nebude jediný, ještě, že nejsem v televizi musel bych si dávat bacha na reklamu ) https://www.spectrumkingled.com/whats-di...ow-lights/

kde nabízí https://www.spectrumkingled.com/product/...90ddd-78d1 - což je 100W, jede to na 220V, lumeny jsou udávané 8-9 tisíc, ve spektru je sice u modré díra, barva bílé je sice jen 4000K, ale taky to stojí 250 dolarů, tj. 6300 Kč.


Někteří výrobci z Číny také nabízejí spektrum na zakázku, ale tady to má hodně ALE:
- vzhledem k tomu, že mají u výrobků kolikrát hausnumera, by na to nebyl spoleh
- v případě reklamace je to drahé (LED za 200 Kč nebudu vracet, ale za 10 tisíc bych to už poslat musel a to poštovné není zadara)
- 100% by se to nevešlo do 22 EUR a možná ani do 150 EUR, takže by se platilo +15% a +21%. To už si to můžu koupit v ČR možná taky, a ještě budu mít jistotu v případě reklamace, atd.



Už tu máme i první vlašťovky na spektrum z NASA

https://m.alibaba.com/guide/shop/miracle...0.0.83f3if
https://m.alibaba.com/guide/shop/miracle...67933.html

jen nechápu, proč bych měl dávat 64$ za 4 kusy, když mi hned vedle nabízejí 6 kusů za 19$ ?



Recenze různých Grow LED zdrojů: http://heavy.com/garden/2015/03/best-ful...ews-bulbs/

Vycházel jsem z těchto čipů na eBay (Epistar 3W):

Zdroj čipů: http://www.ebay.com/itm/New-3W-LED-RGB-I...PILCJ_BZRQ

10 čipů stojí AUD 2.8$, 50 kusů AUD 11.5$, tj. při kurzu 19.24 za 1 australský dolar to vychází 5.4 Kč, resp. 4.4 Kč za 1 čip (při 100 ks odběru 3.8 Kč).

Při troše snahy by se našly 5W nebo možná i 10W.


Tabulka parametrů zde (nejspíš nejde zrovna o bestof čipy):



Lze také vyjít z čipů, které použije firma, u které si necháte LED sestavit, jako např. zde v ČR:

http://growled.cz/spektrum-vlnovych-delek




Jako vhodný zdroj bude sloužit spektrum slunečního záření:



a nějaké ty další informace, jako např. růstové spektrum rostlin či vnímání světla člověkem:



V zelené části spektra pracuje hlavně tento pigment, se kterým se u domácích rostlin nejspíš moc nesetkáte: https://cs.wikipedia.org/wiki/Fykoerythrin


Dá se z toho vůbec udělat jednotká LEDka?


Napsal jsem si primitivní programek v Pascalu (pod vyššími Windows budete nejspíš potřebovat DOSbox) a zkusil zadat parametry do něj. Ke stažení je zde:

http://www.martinlux.8u.cz/down/progtp7/spektrum.rar

Jeho výstupy jsou zde (je tam možné překrývání, sčítání, lupa, se zohledněním energií fotonů, atd.):



Ani nevím, zda je nějaký z toho správně (pochybuji proto, že většina růstových LED má poměr modrá:červená cca 1:4, zatímco mě tam vyšlo 33 modrých čipů + 7 UV, a proti nim 17 červených +4 žluté a +4 oranžové, takže 25, ale i tak to není ani 1:1). Taky to nespočítalo zrovna bůhvíjak dobrou efektivitu (50lm/W), ale to nejspíš záleží na použitých čipech.

Nicméně, info o testech B:R poměru je zde http://www.laserfocusworld.com/articles/...ttuce.html a u salátů fungovaly nejlépe tyto poměry: 35:65, 47:53 a 59:41

Bylo to spíš takové hraní (je vůbec třeba nutné používat žluté nebo oranžové LED čipy?). Pořád ale levnější než sestavovat čipy k sobě pomocí spektrometru (což je dost drahá hračka: https://www.srovnanicen.cz/q/spektrometr/?order=2 ).


Požadavky:

- rostliny mají pro fotosyntézu vrchol na 430 modré a 660 červené (by voko)
- jenže to je jen část jejich požadavků, jinak se hrabou i v zelené
- rostliny potřebují alespoň nějaké UV a nejspíš i IR světlo

- člověk má maximum u modré v 445, v červené 570 (byť to zní divně) a zelenou 540. Podle mne červená nad 640 nehraje tolik roli, takže by nemuselo vadit, že jí je víc kvůli rostlinám (lidské oko je "blbé", bílá barva se dá údajně vytvořit téměř z každé(?) dvojice základních barev spektra, pokud jsou správně proti sobě - pochybuji o tom, ale zrovna to není vůbec důležité).

- rostliny by měly mít vyvážené spektrum pro červenou a modrou. Pokud bude víc červené, rostliny budou nejspíš o něco víc plodit, ale pokud se to přežene, budou si prý myslet, že jsou zastíněné, a začnou se táhnout do výšky. Naproti tomu když dostanou více modrého světla, měly by dělat víc listů a to je vhodné pro vyživování plodů (cukry).

- člověk vnímá modrou barvu jako pozbuzující, zatímco červená ho spíše nabádá jít spát

- v denním spektru je spíš více modré než opačně během dne

Takže s ohledem na tyto společné požadavky, když už, tak vytvořit bílé světlo, kde bude modrá mírně přesahovat nad červenou.


Pozn.: zelenou diodu u růstových LED dodavatelů v oblasti 540 jsem zběžně nesehnal.

Dá se předpokládat, že IR spektrum není třeba nasvěcovat LEDkami, protože v něm se právě bude pohybovat všechno to zbylé záření, které absorbují stěny, podlaha, atd.


Můj program na tohle vyhodil 144 W spotřebu, a 78 čipů, tedy cenu asi 350 Kč. K tomu je nutné započítat trafo (v tomto případě jedou čipy na 2-4V, IR na 1-2V), nějaké ty kabely/dráty, pájení, Al chladič, práci, atd.

Nejspíš ty výsledky nebudou úplně použitelné, takže kdyby někdo narazil na kolosální chybu a věděl, jak se to dělá správně, opravím to

Totiž, velký výkon se hodí pro růst rostliny (a možná ani není těch 10k lumenů třeba). Pro minimalizaci "ztrát" umístíme menší rostliny po obvodu. I tak nám něco uteče. To je nám fuk, přeci vytápíme a osvětlujeme byt. To už všechno víme. Že rostliny dělají kyslík (a v noci ho zase žerou), čistí vzduch, mikroklima a i záporné ionty, to už také víme (a je nám to ku prospěchu).

http://www.energiezivota.com/zdravy-zivo...emu-zdravi

Sem tam ale můžete u některých lepších rodin (to berte s nadsázkou, myšleno těch, co na to mají - peníze i prostory) domácí fontánky. Stříkající voda totiž také vytváří záporné ionty, navíc se odpařováním reguluje teplota v místnosti. Aby se nekazila, měla by mít čerpadlo (to je také podmínka, aby mohla vůbec dělat ionty - musí stříkat, resp. padat).

https://www.google.cz/search?q=dom%C3%A1...AQ_AUIBigB

Některé v sobě už čerpadlo mají, jiné ne. V tomto ohledu bych ale volil nějakou, která čerpadlo buď nemá, a nebo ho má napájené přes adaptér (1.5 - 12V). Proč? Protože si můžete za několik stokorun koupit z Číny (to se povedlo mě, koupil jsem to na Aukru, a přišlo to z ní) něco podobného:

http://aukro.cz/solarni-panel-zahradni-f...91839.html

Mám vyzkoušeno, že tato hračka (resp. jí podobná) produkuje alespoň min. proud vody, i když je v létě zatažená obloha (a Slunce v přímé linii), a spousta FV panýlků generuje proud i když na ně svítíte baterkou. Ta má funguje spolehlivě už asi tři roky v ne zrovna moc čisté vodě (2x ročně nutno pročistit trysky - což by doma odpadlo).

U nás jsou tyto modely dražší (ale také výkonější):

https://www.google.cz/search?q=font%C3%A...gB#imgrc=_

Tím jen trochu klesá jejich "návratnost" (většina čerpadel ve fontáně za cenu do 1000 Kč jede klidně i na 2 tužkové baterky nebo si můžete za 200 Kč koupit čerpadlo do akvárií s příkonem 5W, takže i kdyby to běželo 20 hodin denně 365 dní v roce, za 10 let, kdyby to vydrželo, spotřebuje proud jen v ceně 912 Kč, což je také max. hodnota úspory při využití FV).


Takto si doma vyrobíte zase o něco příjemnější prostředí a kromě ceny na čerpadlo (které byste museli kupovat tak jako tak) a fontánku (kdo je zručnější, vyrobí si jí ze starého škopku s betonem a pár kameny sám) vás nebude stát ani korunu (+trocha té vody). Protože zase jen využíváte odpadní světlo z GrowLED a tentokrát ho už měníte na teplo efektivněji (mechanickou prací, ztrátou v panelu).

Kabel to má většinou dlouhý 3 metry, a nějaké nevykryté místečko na boku/stěně se pro panýlek 10x10 cm vždycky najde

Perpentum mobile https://www.youtube.com/watch?v=PU5JvO1opkk

Ale sranda stranou. Znáte ty kšiltovky, co mají na sobě větráček? Ty jsme zkoušeli úspěšně s asi 20-30W halogenkou v kanceláři. Takže se nabízí řešení: pokud už musím chladit LEDky ventilátorem, proč k tomu nevyužít jejich vlastní světlo, které zrovna nedopadá na rostliny.

Samozřejmě, jsou tu ztráty (nepočítám pořizovací náklady, ale kolik asi budou, když celá kšiltovka s panelem a větrákem stojí 200 Kč? https://www.srovnanicen.cz/q/Sol%C3%A1rn...78&order=2 Koupím čepici, sundám panel a větrák, čepici nosím a mezitím chladím LEDky ), ale když už "musím" to světlo přeměnit někde na teplo, proč z něj ještě mezitím s účinností 10-20% neudělat elektřinu a nepohánět něco dalšího?

Vždycky je lepší jednou spálenou energii využít vícekrát než jen jednou.. platí samozřejmě pro případ, že nemáte rostliny esteticky obalené v alobalu, aby vám ani kapka světla neunikla. Pak ale musíte třeba byt vysvítit jinak, a rovněž budete asi muset hodně hulit do větráků, aby se vám tam ty kytičky chudinky neuvařily.


P.S.: Pokud jde o ty standby zařízení, tak pokud Vás napadlo "jen tu kecá a beztak doma dělá to samé". Tak máte pravdu tak na půl. Sice máme satelit, DVD a TV ve zdi (dohromady asi tak 3W, tj. ročně to prožere 26.2 kWh, asi 65 Kč) a to z důvodů, že se často zapíná a vypíná, nepočítám delší spouštění při výpadku energie, ale jinak vše ostatní (počítače, projektor) je na vypínatelných zásuvkách. Což u nás dělá jen toto asi 220 kWh, nebo-li 550 Kč ročně úsporu. Video, 3D systém, nabíječky a indukční vařiče jsou také odpojeny od sítě, pokud nejsou zrovna potřeba.

Většina rostlin (a každá to má nastaveno bohužel jinak - některé snesou přímé slunce, jiné musí být zastíněné) má, když to nazvu blbě, tepelnou ochranu. Něco jako termostat. Pokud se rostlina začne přehřívat, zlumí či vypne fotosyntézu a začne s odpařováním vody ve velkém aby se ochladila. Tedy můžete svítit jako blázni, a nevyroste nic. Problém č.2 je, že i když svítit přestanete, trvá rostlinám dost dlouho, než znovu nahodí provoz (něco jako uhelná elektrárna).

Vzhledem k tomu, že by bylo nejlepší (a nejjistější) si bílé/růstové růstové čipy nechat vyrobit na zakázku, dáme raději přednost více méně výkonným čipům než méně více výkonným (většinou musíte vzít tak 5-20 ks stejně).

S tím bude souviset i další věc: chlazení. Třeba 15W LED žárovka, i když její LED čipy hřejí jak prase, nemá ani pasivní chladič, za to 30W (spotřeba 10-18W) už má hliníkový pasivní.

Kdo se dneska alespoň trochu vyzná v počítačích, ví, že na procesoru sedí většinou velký pasivní chladič a na něm chladící ventilátor, ne-li rovnou vodní chlazení. Ale za našich dob existovaly procesory, které neměly ani pasivní chladiče (386 - příkon 3W, 486 - 6W) nebo jim vystačily jen malé pasivní (mám takové P133 - 12W). V roce 2000 jsme úspěšně zkusili Cyrixe 686 166-200 MHz (příkon 11-19W) jen tak na holo ve Windows Office a v pohodě. Teplotu jsme mu naměřili 60 stupňů.

LED by měla přeměnit "velkou" část příkonu na světlo a jejich mezní teplota je 90-110 stupňů. Záměrně v uvozovkách, protože byť LED je mnohem účinější než žárovka, jejich účinnost se udává běžně 5-40%. Tzn. že i v tom nejlepším případě se nejméně 50% příkonu LED přemění na teplo a musíme se ho zbavit (u 30W LED by to bylo 15W a více, což odpovídá zatím největšímu příkonu CPU, který jsem osobně otestoval bez chlazení ventilátorem). https://en.wikipedia.org/wiki/Electrical_efficiency

http://vaelektronik.cz/led_chlaz.html

Ve skleníku v zimě je chlazení v pohodě (jestli tam bude část dne 20 stupňů, tak to je hodně, většinou se budou chladit okolím 0-10 st.). Doma to bude horší.

Proto větší počet čipů sice možná bude celkově dražší kvůli konstrukci, ale zase můžete ušetřit na ventilátorech, které také nejsou zdarma, zvyšují hluk v bytě a jejich životnost také není "nekonečná" (pokud má LED udáváno do 50 tisíc hodin, ventilátory sice mají 50-130 tisíc hodin, ale kdo kdy provozoval delší dobu ventilátor ať už v PC, nebo v jiném zařízení, po čase si všimne, že jeho usazení v ose už není co bývalo, a to poslední co potřebujeme je mít randál v obýváku - http://forum.zive.cz/viewtopic.php?f=938&t=1215352 ; pokud by šlo jen o jejich cenu, při troše štěstí seženete od 100 Kč/kus - počítejte tak 20 dB, příkon 2-5W - některá 230/12V trafa zvládnou 100-200W a stojí 150-250 Kč, ale některá jen 10-20W, na to je nutné si dát pozor; ventilátory pracují na 12-24V, takže jak už jsem psal, je tu možnost zvážit jejich pohon přes FV - jsou další možnosti jako např. elektronový vítr, používaný např. v ionizátorech, ale viděl jsem zatím jen takový, co byl poháněn 1.5W a nevím, i kdyby se to zvýšilo, zda by to dokázalo něco uchladit - každopádně je to ale tiché, to ano).


Pasivní Al destička v odkazu viz.výše by při ploše do 35x35 cm měla sama uchladit 25W.



Teoreticky se nabízí chlazení pomocí peltierova jevu. To nejspíš znáte:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Peltier%C5...l%C3%A1nek

LED jsou sice napájené přes stejnosměrné napětí, ale tak jednoduché, jako že bychom je napájeli přes hlínkovou kostru, která by zároveň odváděla teplo, to nebude (pokud by to vůbec něco dělalo, nejspíš s dost mizernou účinností).



Možné je také chladit přímo vodou:

https://www.youtube.com/watch?v=oNIu8qwhE7I

Tu bychom ale museli doplňovat (např. přes nějaký jednoduchý automatický dávkovací systém na základě plováku u hladiny, atd.)


Samotný peltierův článek není zrovna zadarmo:

https://www.gme.cz/peltierovy-clanky

Takový průměrný v ceně do 200 Kč zvládne odvést okolo 80W tepla (nicméně, to teplo pak musíte zase nějak sebrat z něj).

Hliníkové chladiče se pohybují od 10 Kč do 400 kč (v té rozumné cenové hladině)

Průměrně u nich je do 2(K/W), tzn. že pokud bude mít LEDka 70 stupňů a v mísnosti bude 22, uchladíte max. 24W.

Jenže Peltier jede na 15V, což znamená další trafo, a jeho spotřeba 8.5A (byť maximální) také není zrovna příjemná (128W!).


Peltiérův jev používají levné odvlhčovače. Jeden takový mám. I s ventilátorem spotřebovává "jen" 33W, a byť možná zvládne zkondenzovat ten 1/4l za den, pokud jde o jeho tepelný výstup, nemyslím si, že by měl bůhvíjak velkou účinnost pro chlazení. Nicméně, úplně tichý rozhodně není, byť se čistí a maže. V koupelně třeba nevadí, ale jinde by vadil.


Nabízí se vodní chlazení. Ne ale ty PC chladiče za tisícové částky. Pokud neseženete přímo hliníkový žebrovaný chladič, můžete použít klasický a mezi něj nebo přímo do něj (mezi žebra) s pomocí tepelné pasty nastlat meděné trubičky. Na ty pak napojíte klasické hadičky do akvária příslušného průměru, a výhoda tohoto systému je, že všechny LED zapojíte do série (pravda, ty poslední se budou chladit tím pádem nejhůř, ale voda se zase tak snadno průtokem neohřeje a může se ochlazovat už cestou k nim) a budete chladit jen koncový prvek (tedy jen 1 ventilátor, který ani nemusí být v obytné místnosti).
Je tu možnost to také propojit s již zmiňovavanou fontákou Tam získáte zároveň i kontrolu o množství vody a její snadné doplňování, a spojíme příjemné s užitečným (když už čerpadlo, tak ať jen zbůhdarma nestříká vodu, ale ať pohání i chlazení).

https://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=med...=&max=&o=3

https://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=akv...=&max=&o=3

https://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=akv...=&max=&o=3


nebo s použitím FV:

https://www.heureka.cz/?h%5Bfraze%5D=%C4...0&max=&o=3

spotřeba 4-5W je s prominutím "p*d", tedy stačí buď libovolný adaptér nebo FV:

https://www.srovnanicen.cz/q/solarni%20p...w/?order=2

https://www.i4wifi.cz/_d3277.html (regulátor, na boční výstup stačí klidně běžná 12V sjetá baterie z jakékoliv UPS, kterou zrovna vyhazujete)


http://www.solarnisvetlo.cz/solarnisvetl...ntana-2401



Vodní chlazení 1kW Grow LED světla: https://www.youtube.com/watch?v=UJmbqwxXwGs


Nicméně, pokud budeme věřit "všemu, co je na internetu", 45W LED se dá uchladit čistě jen pasivním chladičem: https://youtu.be/lb3vijOcmJ4?t=495

btw.: co se týče čistě bílé LED, výrobek z videa není zrovna 2x blbý (150 lm/W):
http://www.bridgelux.com/products/vero-s...ifications (nicméně si tam lze spočítat, že skutečný příkon by měl být asi spíš 32-40W).


A věřit se tomu skutečně dá: bílé růstové svítidlo, příkon 100W (!) a přitom jen pasivní (a docela prťavý) chladič:

http://eshop.growled.cz/grow-led-flood/grow-led-wave/

btw. spektrum to má částečně podobné tzv. "pure white" LED, je je tu víc červené/oranžové.


Nicméně, při ceně 93 haléřů za lumen to ještě poněkud pokulhává za cenou běžné, byť "denní bílé" LED žárovky:

https://www.ledacek.cz/LED-PREMIUM-16W-E...arovky_e27

(škoda, že není povinnost uvádět u všeho spektrum)

Za cenu této růstové si můžete takových to žárovek koupit 32, tj. se 42k lumeny proti 9500 lm. Jistě můžete namítnout, že vyrobit vyváženější spektrum je náročnější než někde ve fabrice splácat pár čipů modré, červené a zelené. Pak namítnu já: 4.5 krát náročnější???

Nabízejí se dvě možnosti: buď je to "in"/novinka, takže se to předražuje (pak je chyba v prodejcích - já pochopitelně technicky uznávám, že se musí zaplati vývoj, pokud byl, ale jakožto kupujícímu je mi to úplně víte kde), a nebo je cena vyšší kvůli tomu, že se to nevyrábí až tak moc masově (pak je chyba ve spotřebitelích, málo to kupují).

30W čipy by teoreticky by měl mít 3000 lm (neboť 100lm/W x 30 = 3k). Co nám to ale řekne? Nic.

Takový čip nejspíš možná někde existuje. Jako GrowLED čistě podle názvu stojí 241 Kč. Podle tabulky má jeho bílá verze 2800 lm. Nicméně růstová jen 650 (max.). To proto, že v oblasti důležité pro rostliny se spíš počítá s PAR a ne s lumeny (což je jednotka pro lidské oko, a logicky, na červenou nejsme zrovna moc dobře naladění u GrowLED).

http://www.ebay.com/itm/High-Power-LED-C...FnKBDAYnjA

Bohužel, nevidím tam nikde, jak vypadá spektrum.

Když bychom se chtěli řídit hodnotou PAR (resp. hodnotami PPF, PPFD, DLI nebo moly), tak mi ale zlatí prozraďte, kdo to uvádí?

Měl by existovat přepočet:

http://www.apogeeinstruments.co.uk/conve...pf-to-lux/

http://www.egc.com/useful_info_lighting.php

Dejme tomu, že sluneční záření, když bude mít 500W/m2, což je polovina intenzity v létě, bude produkovat v PARu asi 2285 photonů a 125 lx (to je dost málo, že?). Přitom na 555nm to je 685lx/1W (500x685=342000lx - jen teoreticky).

30W fluoroscenční bílá má v PARu asi 10.2 lx a 138 fotonů. Růstová 4.7 lx a 144 fotonů. Mě ale zajímá LED. Ale dobře, dejme tomu. Takže 16x horší umolů hodnota.


Než se v tom začnu hrabat víc do hloubky, vystačím si zatím jen s předběžnými čísly:

https://growlightcentral.com/pages/best-...t-for-weed


Podle tabulky dole, 27 watové UFO vyrobí asi 100 umolů. To je 3.7umol/W.

Pro srovnání je tam i 525W full spectrum bílá, která dělá 919 umolů. Samozřejmě to nejde úplně dobře srovnávat. Tady to dává 1.8umol/W, ale třeba jiné GrowLED z tabulky:

294W - 920umol => 3.1umol/W.
250W - 1264umol => 5.1umol/W.
195W - 931umol => 4.7umol/W.

Záleží na výrobci a typu. Ale můžeme tedy říci, že u růstových Full Spectrum LED (resp. 5-7 pásmových) se PAR bude pohybovat od 3 do 5 umolů na Watt. U bílých růstových pak asi 2.


Podle tohoto článku:

https://www.ndsu.edu/pubweb/chiwonlee/pl...light.html

je u slunečního záření v létě mezi 200 až 2000 umoly/(m2*s). Vezmu tedy, že pro rostliny by mohlo být ideální někde okolo 1000 umolů. Je to jednotka fotonů, takže máme kontrolu ze dvou zdrojů (viz. ten výpočet o něco výše W/m2->fotony)


Podle této tabulky:

http://www.pestovat.cz/cs/blog/fotosynte...areni--n11

bychom měli mít 100-135 W/m2 FAR.

Převodní poměr: http://www.apogeeinstruments.co.uk/conve...-to-watts/

W/m2 jsou vlastně J/(m2*s) a pro zjednodušení použijeme 0.33 (platí jen pro sluneční záření).

Použiji zase tento kalkulátor: http://www.egc.com/useful_info_lighting.php

Vyšlo 457 až 617 umolů. To můžeme brát jako doporučené minimum pro rostliny. Byť je to od oka, ale alespoň +/- něco, čeho se můžeme chytit.

Podle článku zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4235429/ rajče roste už od 2 umolů a dokáže zpracovat až 2000 umolů.


Totiž, pro porovnání se musí brát a naopak nesmí brát tolik parametrů, že by z toho jeden zblbnul

https://fluence.science/science/how-to-c...ow-lights/

Bílá růstová světla mají horší výsledky, u nich potřebovali na stejné výsledky cca. 500W. Protože prostě spotřebovávají energii i na zelené světlo. Nicméně, nám právě o to jde. S bílými růstovými světly můžete svítit v běžném bytě. S červenomodrými ne (řešení "nákup RedBlue růstových a pak to překrýt bílými žárovkami" je možná hezké na papíře, ale stejně teda budete spotřebovávat další proud, protože bílé LEDky v sobě mají kromě zelené ještě další červenou a modrou ).

Běžná bílá "cool white" svítidla, ať už fluoresenční LEDky nebo obyčejné, nemají zrovna ideální spektrum pro růst (protože člověku je jedno, co svítí, hlavně že to vypadá jako bílá). Dřív se ale běžně používaly např. u akvárií v době, kdy ještě LED neexistovaly a těžko si někdo dal do obýváku něco jiného než běžnou zářivku či žárovku. Ale asi nikoho zatím nenapadlo zjišťovat u obyčejných žárovek takovou blbost, jako jsou umoly v PAR Nejspíš horší než 1 (hádám). Tedy, pěstovat s tím určitě půjde, ale bude to nevyvážený růst a budete muset mít hodně takových žárovek, abyste něčeho dosáhli. Tím ale nemyslím speciálně navrženou bílou růstovou LED, která je už použitelná.

Díky bohu tedy alespoň těm, co tam mají W/m2 v PARu. Konečně vím, která jednotka je dobrá. Prý se dá použít přepočet 1W/m2 = 4.6 umolu, jenže to děsně záleží na zdroji světla (zde to vychází poměr 0.21, což je horší než 0.33 pro Slunce, ale budiž. Lepší počítat s pesimističtějšími údaji, než si koupit něco, co bude nedostatečné. Takže na 500 mmolů potřebujeme asi 100 W/m2 +/- ?


Čili, ten 30W čip, jak jsem nakousl u chlazení, by vyprodukoval možná tak 138 umolů. Musíme tedy mít vedle sebe 4 ks.



Sedí ty hodnoty? Zde jsem našel třeba tohoto prodejce:

http://www.ebay.com/itm/OHMAX-LED-Grow-L...2205736646

36 W/m2, to by tedy mělo být 170 mmolů, jestli to počítám dobře? Výrobce uvádí sám 143. Světlo je 30W (v názvu 37W). To by dávalo 4.7 mmol/W.

Výhoda tohoto je, že to jede už rovnou na 230V. Nevýhoda je, že to stojí 1400 Kč.

A na 600 umolů bychom potřebovali min. 4 kusy. Tedy sedí.


Jak v tomto ohledu dopadlo to UFO, co jsem na zkoušku pořídil?

Chtít po prodejci, aby uváděl tyto údaje, to se už spíš vrátí na Zem dinosauři.

Tak jsem zkusil vyjet podobný produkt: rovněž na Ebayi prodává někdo 300W UFO svítidlo Bestva, u kterého je cena 1250 Kč. A ve specifikacích je 216W, 19000 lm, 15000lx, 526 mmolů. 72 ks 3W diod.

Počet diod sedí s tím mým. Jenže ten můj stál o 300 Kč méně, a má uvedenu svítivost 3200 lm. Obrázky jsou ty samé. A pochybuji, že by při stejném počtu stejných diod jeden prodejce udělal 6x víc lumenů. Pokud ne, tak dá se věřit té hodnotě v molech? Možná počítali ty u sebe v šatníku. Totiž, pokud tam fakt byly, bylo by to 2.4 umol/W. Jedna z těch horších hodnot, ale uvěřitelná. Pokud je ale pravda, že 216W UFO má příkon jen 60W, pak by to bylo 8.8 umol/W, tedy naprosto bombastické číslo. A věříte tomu, když to jde z Číny? Já tedy ne. Kdyby tam napsali, že to má příkon 60W, a tedy nějakých 60x4 = 240 umolů, tomu bych spíš věřil..

Jedna věc je uvádět jednotky, kterým nikdo nerozumí. Druhý věc je ale uvádět nepravdivé údaje.


Stejně, v tomto ohledu Slunce není v PAR zrovna moc efektivní, pokud sem háže 1000W/m2 a přitom jen 2000 umolů (2 umoly/W příkonu)



Jinak, údaj v lumenech není až tak údaj na nic. Tedy za předpokladu, že je správný. Pokud budete mít Grow LED, která reprodukuje věrně sluneční světlo, tak samozřejmě bude platit, že čím víc lumenů, tím tam bude létat i víc molů Protože víc lumenů pro člověka znamená víc energie v příkonu, a tedy tím pádem i víc fotonů v PAR části spektra pro rostliny.


Filozofická otázka: stejně, člověk by čekal, že se pěstováním vrátí k přírodě, a přitom všechna doposud nabízená řešení ho spíš oddalují. Jen řekněte: za normálních podmínek byste se snažili, aby něco, co svítí jak polední Slunce do xichtu, červenomodrým "děsně přirozeným" světlem a ještě to dělá randál kvůli chlazení ventilátory, bylo co nejdál od Vás Věda každou chvíli zjistí, že v této oblasti něco opomenula (zelené světlo je na nic -> aha, tak ono asi přeci jen k něčemu bude), a pokaždé se na to nabaluje kapitalismus ve snaze vydělat, kdy se Vám kdekdo snaží prodat kdeco, a tím se jim daří vám to úspěšně znechucovat..

A práce funguje i jako docela dobrá léčba bolestivých projevů končetin či páteře. Lékaři ordinují masáže a magnety, kdy léčba trvá několik měsíců a když má dobrý den, vydrží to také několik měsíců. Když nemá, bolest se po pár dnech vrátí. Než si člověk řekne, že bolest bez důvodu, tedy taková, která neexistuje, je stejně jen výmyslem mozku ("skřípnutý" nerv), a žádný MOZEK mu přeci nebude diktovat, jak má žít. Pokud mě při práci začne bolet noha, protože jsem nesl pytel cementu, vezmu si schválně příště 2! To máte vidět, jak najednou ta houba stáhne ocas a dá pokoj. Když si totiž po práci sednu, tak už se nezvednu. Když po práci chodím (i kdyby třeba jen zbůhdarma po bytě), nebo jdu dělat další práci, tak nic.. uléhám večer prakticky odpočatý. Mozek má prostě teď na práci jiné starosti než se zabývat nějakými zpotvořenými signály. Kdo ví, třeba na tento životní styl dojedu. Alespoň se mi to nepřímo snaží přes média sdělovat lékaři. Nepodceňujte příznaky. Možná. Ale zatím prohráváte 3:0! Nevím, jak dokáže nějaký mnich stát na ostré čepeli nebo projít ohňěm pomalu, aniž by si spálil kůži, ale věřím tomu, že člověk dokáže "ovládnout" i skutečnou bolest (všechno, co vidíme, slyšíme a cítíme, jsou stejně jen elektrické signály v mozku, a každý zdroj elekřiny se dá vypnout), a tedy jí nebude cítit (existuje i taková nemoc, kdy necítíte bolest vůbec). Pokud jsem ke svým 14% tuku přidal nějaké to deko přes zimu navíc, je teď čas to spálit, protože na obnovu svaloviny, kterou teď úspěšně ničím, bílkoviny tělo dostane, ale energii ať si vezme kde chce, mrcha jedna líná!

P.S.: jediný doktor, ke kterému teď pravidelně už jen chodím, je můj nový zubař. A musím říct, že na trhání osmiček se k němu těším (teď naposledy mi spravoval 2 plomby od minulé zubařky a rval 2 zadní zuby - nebolely, ale měly plombu a špatně se čistí - upřímnou soustrast panu zubaři, ten jeden rval ven asi 5 minut, už mi to přišlo úsměvné)! Takhle jsem si ještě neodpočinul (jediné, co je nepříjemné, jak mi namáhá ret - mám totiž malou hubu ). Prý nejvíc bolí injekce. No, já nevím, já si připadám jak Legolas, když na něj konečně začalo účinkovat pivo (něco tam asi bylo, ale mlhavě)

Kdo jste z oblasti Rychnovska, nejste spokojen s vlastním zubařem a zvyknete si za péči platit, velmi doporučuji: https://www.facebook.com/petrakstomatolo...page_panel

Nikdy bych nevěřil, že budu doporučovat doktora, a ještě k tomu zubaře..

Já neříkám, že se nedá v ČR koupit kvalitní potraviny. Otázka je kde (kolik projedeš než tam dojedeš) a za kolik (pokud jsou opravdu kvalitní potraviny jen o 50% dražší než ty nejhorší, už se prostě proti malovýrobě nevyplatí).

Existuje obchod ale, kde se prodává čerstvé ovoce a zelenina, utržené po dozrání, a které mohu bez omytí hned sníst? Aniž bych riskoval, že na něm bude hromada pesticidů nebo na něj před tím šmatalo dalších 100 lidí? A samozřejmě za normální cenu, abych nemusel trávit v práci víc hodin jen proto, abych se mohl kvalitně najíst? A nezabalené, protože igelitový pytlík na ovoci nejen že není zrovna košér kvůli pocení, ale je to i plýtvání zdroji. A jehož pobočky jsou dostupné pro 90% obyvatelstva této země, aniž by k němu museli dojíždět? Nebo si ho nechávat posílat kurýrem.

Běžná praxe, když jsme byli děti: Mrkev se vytrhla ze záhonu, oklepala od hlíny a snědla na místě. Protože tehdy nám ještě tolik společnost neříkala, že jsou všude zlí mikrobi a bez Sava a Domestostu nepřežijeme A veselé historky se spadlými dudlíky na zem si necháme na jindy

Hromadná výroba je určitě efektivnější, pokud chceš své výrobky prodávat (družstvo, které vypěstuje rajčata na 100 ha je může prodat za mnohem menší cenu než soukromník - a budeme předpokládat, že mohou být i stejně kvalitní - co se s nimi snaží uživit a prodává je na trhu, ale pěstuje je na 10 m2). Což ale já nechci.


Právě, že se snažím do ceny výpěstků započítat vše, co na danou věc potřebuji (nepočítám cenu domu a pozemku, což jsou jaksi věci, které člověk potřebuje i kdyby nepěstoval). Cenu energií třeba nemusím řešit v bytě, jak už jsem uvedl, tam platíš za světlo a teplo jinak taky.


Cena energií spotřebovaná za rok se na tento skleník bude pohybovat řádově do 2000 Kč. Tzn. že kdybych v něm na každém zasazeném stromku/keři vytěžil ekvivalent 2 kg ročně (cena za kg brambor je třeba 15 Kč, ale květák se nepočítá na kg, i tak je dražší, protože dáš 20 Kč za květák v akci, co nemá ani 0.5 kg, 1 kg jahod stojí jinak než kg kiwi, a jak třeba přepočítávat cenu bylinek) tak by to bylo cca. 50 kg za rok. Cena energií tedy navýší 1 kg o 40 Kč. Což se v některých případech bude rovnat i ceně za vypěstování, protože vodu neplatím.


Dost se promítají pořizovací náklady. Pokud to ale bereš jako koníčka, tak nemá cenu hovořit o efektivitě či neefektivitě. Kde je třeba efektivita v kupování lahváčů, cigaret, závodních speciálů, lezeckého náčiní, modelů vláčků a kolejiště, sportovního náčiní, nových součástek do počítačů (no tady možná je), sbírání známek, chování hadů, atd.? Když to člověka baví, tak proč ne..

Ale budiž, ať jsme objektivní. Když vezmu, že mě dostavba 3. skleníku ještě bude stát asi 25.000 Kč, tak kromě toho jsem již utratil za různé hadice, čerpadla, nádrže, sudy, skleníky, hliník, hlínu, rostliny, polykarbonát, dopravu a dřevo asi tak 60 tisíc. Celkem tedy 85. Protože jsem na něco zapomněl, tak ať máte radost, zakrouhlíme to na 100 tisíc (třeba jen LED světla + termostat + časovač zatím stála asi 2000 Kč).

Životnost těchto srandiček je řekněme 40 let. To znamená 2500 Kč za rok. I kdybych to nedělal pro svou vlastní radost (snad mi promineš rýpnutí, ale ty taky nepěstuješ rajče pod sci-fi soustavou proto, abys na tom vydělal, ne?), tak (viz. dále), když to rozdělím na 1 kg, vychází mi navýšení asi o 8 Kč.


Cenu vody třeba nepočítám, protože jí na pěstování neplatím (děšť je naštěstí zatím ještě zdarma). Ani ten, kdo nemá možnost používat dešťovou vodu v bytě, má možnost s ní šetřit jinak. Pokud ovšem chce. Jak se říká, život je otázka priorit. Umím si představit, že šikovný kutil dokáže upravit např. sifon umyvadla v koupelně tak, aby to estesticky nenarušilo byt, ale aby získal nádržku pro užitkovou vodu.


Ceny hnojiva bych započítat měl, byť většina pochází z domovní ČOV, tedy vlastně je to cena těch snězených potravin (a jíst musím, i kdybych hnojit nechtěl). Tady půjde třeba o nutnost okyselovat půdu, Cererit, vápno/vápenec či Kristalon. Ale cena těchto aditivních hnojiv se vejde ročně do 500 Kč (a to jsem hodně nadsadil - min.rok jsem udělal velký nákup jako startovací dávky). Mít možnost získat zdarma slepičince je už holt bonus života na vesnici. Pokud bych měl ročně vypěstováno 300 kg potravin (vzhledem k loňské sklizni jen rajčat cca. 30 kg si myslím, že to je hodně podhodnocené číslo podle toho, co teď plánujeme za "kolchoz"), promítnou se do ceny 1 kg asi 1.6 Kč. Bakterie pro provoz ČOV, když se nakoupí ve velkém balení, stojí do 200 Kč ročně. A opět, ty mít podle legislativy musíme, protože jsme si dovolili postavit vlastní novostavbu Takže já jen dávám další využití něčemu, co bych musel mít tak jako tak, vlastně snižuji jeho provozní náklady.


Když vezmeme celý pozemek jako jeden celek (mohl bych pěstovat i bez skleníku, ale tím bych se připravil o některé exotičtější rostlinky), tak tu máme roční provozní a investiční náklady 500+2000+2500 = 5000 Kč. V přepočtu na 1 kg (300+50) to dává 14.3 Kč. Plus mínus autobus (něco jsem asi zapomněl - třeba nákup semínek v hodnotě asi 300 Kč by zvýšil cenu o 1 Kč na kg).

Je to průměrná cena, protože třeba brambor bude určitě víc kg než třeba mandarinek, ale např. součet borůvek může klidně konkurovat rajčatům. Co koupíte průměrně za 15 Kč/kg v supermarketu? Možná tak brambory a mrkev? Kiwi třeba už stojí 36 kč (a jsem sám zvědavý, zda poznám rozdíl v chuti, když ho utrhnu teprve, až bude fakt zralé). Cena borůvek? Klidně 100 Kč/kg. Jahody? To samé. Ani samosběr se moc nevyplatí (25-35 Kč/kg, a pak to musíte hned spotřebovat nebo zmrazit). Co třeba rakytník? Sušené plody za 600-800 kč/kg? Maliníky nám rostou asi 1 km v lese zdarma, ale i tak jsem si je koupil (protože ten klacek stojí pár desetikorun). V obchodě i 800 Kč za 1 kg. Mražené za asi 120 Kč.

Promiň mi za rýpnutí, ale v čem že se vyplatí využívat nabídku hromadné výroby? (nehledě na fakt, že ty maliny jsou z Mexika, takže ekologie hadr - převoz, výroba obalů z plastu - těžba ropy). Uznal bych obilí. O tom žádná. Nebo rýži. Tam jsem se ani při sebelepší snaze nedopočítal.

Sám nekupuji nic BIO, takže nevím, jaká by byla kvalita proti běžné nabídce, ale třeba 1 kg brambor vychází okolo 25 Kč/kg. A to za předpokladu, že bych si pro ně nemusel ještě někam dojet. Promiň, ale pořád nevidím nějaký ten nepoměr v neprospěch domácího pěstitelství (nic proti tobě)



A cena know-how? Myslím, že je asi dost jasné, že já jsem ten typ člověka, který "co neví, to nepoví" Já prostě nevidím smysl v tom nechávat si to něco málo, co vím, jen sám pro sebe (do hrobu si to nevezmu), nebo snad proto, abych to pak někde prodával nebo vyhandloval za něco, co chci a je to třeba vzácné (situace asi 5 a víc let na Lapiduchu). I kdybych to třeba náhodou uměl prodat.

Internet je naštěstí zatím zdarma, a plný tzv. know-how. O důvod víc pro většinu lidí se naučit něco nového (pořádně používat Google), což se jim bude hodit nejen pro pěstování rostlin (a než něco namítneš, bohužel, ano, pro spoustu lidí, co znám, je snažší napsat dotaz do ICQ u mého kontaktu než do vyhledávače Google, o to je to smutnější; na druhou stranu, i mě trvá někdy dost dlouho, než se prokoušu k tomu, co potřebuji).



Čas má cenu hlavně pro někoho, kdo ho měří v penězích. Pro mne je pěstování rostlin jen další jeho užitečné trávení. A když už jsme u toho obchodu. Nemusíš pěstovat sám, můžeš si najít nějaký dobrý obchod (což nejspíš nebude hned naproti domovnímu vchodu) a pak trávit čas pravidelným chozením do něj (předpokládám, že nemusíš využít auto nebo MHD) + trávit trochu víc času v práci, protože to bude nejspíš o něco dražší. A nebo si udělat trochu toho času a vypěstovat si to doma sám, a pak to mít pod nosem. Oboje má svůj smysl (procházka do obchodu je taky pro zdraví dobrá). Co třeba ušetřím na jídle, o to méně můžu být v práci a trávit čas, byť "na poli" s "rodinou". Pokud samozřejmě vaše maminka nebo babička nejsou v domově důchodců (což, ostatní aspekty stranou, jsem třeba dodnes nepochopil po ekonomické stránce).
OT: naše babička tam bohužel byla, protože odmítala společnost lidí, a byla nemocná (později mrtvice), a z časových i jiných důvodů jsme se o ní nechtěli postarat - i proto, že její názory na soužití byly zkrátka diametrálně odlišné od našich i od dědy, se kterým jsme si naprosto rozuměli (jenže: já chci spát, chci umřít, co se směješ?, zase nějaká blbá návštěva, zase se koupáme? copak jsou vánoce?), a její péče vyžadovala neustálý dohled, což v systému, kde musíte vydělávat peníze a stát upřednostní umístění člověka do domova před tím, aby daný příspěvek poslal osobě blízké, co by se o něj postarala doma, je trochu složitější. Proto se teď mermomocí snažím, abychom měli s maminkou k sobě co nejvíc blízko a nic takového nás nepotkalo.

Ještě se dá cena času měřit tím, co v něm děláš. Někdo třeba místo pěstování rád cestuje nebo dělá jiné věci. Nebo chodí do práce. Či ho tráví s rodinou či přáteli (když pomineme, že i s rodinou se dá travit čas pěstováním ). Nic proti tomu.


Je to také dle místní situace. My třeba máme obchod se vším hned naproti domu (asi tak 100 m), ale i tak je pro nás levnější si spoustu věcí vypěstovat doma sami. Nehledě na to, že třeba chtít po vesnickém obchodu plný sortiment zeleniny a současně exotických čerstvých plodů je zbožné přání. A jezdit pro to do supermarketu, byť to máme autem do 5 minut, je neefektivní, ztráta času, peněz a o kvalitě ani nemluvě (ještě si pamatuji na kiwi, když jsem byl mladší, dneska se taková ve stejné cenové hladině shánějí hůř - resp. ano, jsou taková, když je necháte dojít, ale i tak prostě chutnají hůř, možná na tom má svůj podíl nostalgie).


A pak je tu faktor pohodlnosti. Buď si můžu všechno jít nakoupit a pak věnovat čas třeba vydělávání peněz, což je každého věc, a nebo věnovat čas tomu udělat si to sám a něco se při tom naučit nového.


Pokud v pěstování vlastních potravin vidí někdo (neříkám, že ty) jen další možnost, jak snadno vydělat peníze, bez ohledu na příjemný pocit, získávání znalostí, teoreticky i lepší kvalitu, příjemné trávení volného času mimo technický svět, tak nejspíš narazí. Nám třeba taky ekonomicky zatím nevychází moc chování vlastních slepic, protože náklady na 1 vejce jsou přinejmenším stejné jako z velkochovu (což se ale také brzy může změnit).


Dále tu mám ještě další příznivé vlivy samotných rostlin. Pokud někdo nevěří na škodlivý vliv smogu, nebo si místo toho koupí domů čističku vzduchu, tak opět - je to čistě jeho věc, a pokud si to logicky, ekonomicky či jinak zdůvodní, co mu proti tomu mohu asi tak říct..


Když to hodně přeženu, tak proč bychom si měli doma každý stavět koupelnu? Vždyť přeci máme dost Aquaparků.. (tady je sice odpověď "protože jinak vám dům nikdo nezkolauduje", ale snad víte, co jsem tím chtěl říct). Proč je Praha plná aut, když má MHD? Proč spousta lidí pije víno, pivo, limonádu, džusy, když nám všem hromadně na přežití stačí jen obyčejná voda? Atd.


Spíš se jen snažím ukázat (a nejen ostatním, ale i sobě dokázat), že zahradničení/pěstování je jeden z těch koníčků, co má i nějaké ty další přidané hodnoty (nejen vám, ale nepřímo i ostatním). Jsem odpůrce kouření, takže ho používám jako příklad (budiž mi prominuto), ale třeba jakou přidanou hodnotu mi dá nákup a vykouření cigarety, kromě tedy nejspíš krátkodobého dobrého pocitu? (já totiž sám nevím Kouřil jsem poprvé a naposledy asi v 11 letech, kdy jsme si s bratrancem udělali žváro z trávy a suchého dutého stonku.. po prvním tahu mi bylo pár hodin na blití a od té doby to nemusím ani cítit ).


Stále můžeš mít pravdu, ale zatím jsem se bohužel nepřesvědčil.


Co budou lidé dělat nebo nedělat se dost těžko odhaduje, a pro změnu mohou nebo nemusí mít spoustu důvodů. Já sám jsem ještě před 4 lety patřil k zarytým odpůrcům pěstování čehokoliv u novostavby, přitom jsem měl blízko k venkovu a v mládí jsem dokonce měl ve starém působišti vlastní záhon, kde jsem si pěstoval zeleninu.

Kromě toho, než jsi tu ukázal svojí růstovou LED, tak jsem o nich věděl jen okrajově, a ani mne nenapadlo, že bych je chtěl někdy používat, za což ti děkuji.

Lidé se mění Spoustu broníků nenapadlo, že se budou dívat na "seriál pro holčičky", mě nenapadlo, že se budu hrabat v h...

350 kg "jídla" se může zdát dost, ale některé rostliny plodí opravdu hodně. Kdybyste i tak měli ale pochybnosti, můžete si udělat přepočet na tzv. bio kvalitu. Řekněme tedy, že vypěstujete jen 175 kg potravin ročně (z toho 40 kg rajčat, 20 kg okurek, 50 kg brambor a už vám toho moc najednou na ten zbytek nezbývá, že? A přitom třeba rakytníky budu mít 3 a borůvek/zimolezů asi 5 - jen letos nejspíš ještě plodit nezačnou, jinak lze čekat do 10 kg z jednoho každého z nich). A bylinky se třeba nepěstují na kg, ale jsou i tak sami o sobě docela cenově vysoko).

Budeme to ale už porovnávat s BIO produkty a ne s nabídkou supermarketů. Vyšlo nám tedy cca. 30 Kč/kg něčeho. U BIO brambor jsme s cenou mírně nad, ale u ostatních produktů se stále nechytají ani ty supermarkety s těmi nejlevnějšími věcmi, natož ty opravdu kvalitní potraviny.

Z tohoto ohledu se skleník jeví spíš jako brzda, protože zbytečně navyšuje náklady o 2000 kč ročně (skoro 50% ). Ale je nutné se na to dívat z dalšího hlediska. Teď třeba skleník přímo nevydělává, protože v něm neroste nic, co by se dalo sklidit (kromě řeřichy), ale je možnost v něm předpěstovat velké množství semen a sazeniček, které jsou tímto navíc chráněny před jarními mrazíky. Každý týden navíc, kdy sazenice bude plodit (po vysazení ven), jsou pak další kg potravin a tedy nižší cena za 1 kg celkově.

Sice jsem o tom uvažoval už o víkendu, ale menší nakopnutí nikdy neuškodí, takže co ti ostatní, co nemají vlastní zahradu? A nechtějí riskovat to pěstovat mezi činžáky třeba.

Tady je jasné, že nemůžeme počítat sklizeň na 100 kg ročně. Pominu také to, že vlastníte byt o rozloze 120m2, takže máte dost místa si udělat živé stěny nebo vyhradit dohromady třeba 20m2 z bytu (byť třeba ve formě rostlin na stropě či zdech) pro pěstování.

Pomineme také ostatní faktory, jako je ekologie, či čištění vzduchu, zábava, odreagování, koníčky, protože to má vliv především na zdraví či psychiku, a byť to může např. ušetřit za nákup čističky vzduchu či ozdravné pobyty, nebudeme to zatím počítat jako finanční přínos.

Tedy..

V průměrně malém bytě do 50m2, což je větší než náš dům, není určitě místo na pěstování brambor (resp. jedna či dvě rostliny pro zábavu ano, ale finančně si nepomůžete - budou sice možná chutnější a levnější než BIO z obchodu, ale finančně Vás to nespasí; opravdu levnější? Ano, koupíte shnilý zcvrklý brambor, ideálně naklíčený, píchnete do země, občas zalejete a víc se o to nestaráte. Za pár měsíců sklízíte. Investice, kromě květináče, 1-2 Kč za brambor a do 10 Kč za hlínu, zaléváme odstátou vodou z vodovodu, nebo případně něčím, co třeba zbyde z vaření).

Co se tedy vyplatí pěstovat a jaké budou náklady?

Pokud budete pěstovat bylinky na okně na jih, tak prakticky můžete pěstovat cokoliv a náklady budou nulové až minimální. To dělá 50% republiky, ať už má na okně rajčata, banánovník u okna v obýváku či jahody na parapetu. Nebo tam má okrasné kytičky či bylinky do kuchyně.

Dobře, ale my třeba chceme něco pěstovat v bytě či na balkóně i v zimě (v létě asi bez problému, vystrčíte ven trhlík a vysejete, občas zalejete, sklidíte, sníte - investice je do hlíny, pokud vůbec, pár Kč za semínka, případně truhlík a minimum času, vodu za rok, jestli prolijete kubík, tak tak je hodně a i ten můžete brát z "odpadní" vody, což může být třeba i voda ze sprchování bez gelu; možná vám to přijde nechutné, ale je to ideální zálivka po odstátí, protože součástí je i draslík (sůl z potu) a další organické látky, jako odumřelá kůže).

Pokud vám to povolí majitel, nebude vám to vadit esteticky, atd. můžete si zasklít (otevíratelně) balkón nebo terasu. V závislosti na ploše a nutné konstrukci Vás to přijde na 2 až 4 tisíce Kč svépomocí. Záskáte tím ale (v patrech nad sebou) klidně i 2-4 metry čtvereční prostoru.

Hnojivo, jak už jsem psal, můžete získávat např. ze zbytků z kuchyně. Je to prostě kompost. Někteří mají obavy ze smradu. Co si budeme povídat, ne každý kompost je správně udělaný a semtam může občas mírně zapáchat (dobře udělaný kompostér je celá příroda, kde denně umírají miliony broučků, částí rostlin a rozkládající se zde výkaly zvířat, přesto nic necítíte). Můžete mít kompostér se žížalami, nebo, kdo je nemá rád, vodní s bakteriemi.

Trocha té špíny neuškodí - tím neříkám, abychom se všichni vykašlali na moderní medicínu, a začali žít v h... a budeme hned zdraví, protože "jen Sith uvažuje černobíle", ale přeci jen tu máme nějakou tu evoluci a můžeme si brát příklad z našich nejbližších příbuzných: nepřipadá vám absurdní přestava, jak vůdce tlupy horských goril vezme ráno Domestos 24 hodin, a začne s tím vytírat nejbližší džungli, aby jeho mláďata náhodou něco nechytila ze země, kam se před tím nespočet dalších zvířat vykálelo? Jestli ano, jak pak působí maminka, která to dělá v bytě, kde se chodí v bačkorách a jediný virus, který tam kdy kdo viděl, byl na fotce z Googlu? Pokud máte v rodině nějaké nemoci, je spíš na pořadu dne se podívat, co bylo dřív, zda vejce či slepice. Kdy se třeba objevila alergie v rodinné linii? A kdy došlo ke změně životního stylu, stravování a hygieny?

A nebo si samozřejmě hnojivo koupit (ve velkém, tj. ideálně 10 kg balení) třeba jako granule nebo Kristalon (levný, skladný a vydrží i rok). "Cukr Kristal" stojí do 100 Kč, 10 kg Cererit 270 Kč (malá balení jsou nevýhodná), případně balení bakterií 1 kg na 1-2 roky 200 Kč.

Pokud budete chtít pěstovat i přímo v bytě v zimě, kdy tolik Slunce nesvítí, budete si muset pořídit růstová světla. V tomto ohledu můžeme zanedbat jejich provozní náklady, protože pokud si koupíte bílé Grow LED, nebudete muset tím pádem už dále platit proud za svícení. Samotné LED také krásně topí, takže o to, co prosvítíte, zase méně protopíte (už jsem to tu probíral).

Půjde tedy o jejich pořizovací náklady (výhoda zae je, že neutratíte 50 tisíc za tuny hlíny a skleníky, které pak vytápíte). Nebudu předpokládat, že budete lovit nějaké kvalitní výrobky a dovážet je z Číny, takže zůstaneme v ČR. Pomineme teď růstové zářivky, které jsou sice levné, ale ne moc efektivní (byť na vytápění by to nevadilo), ale nemají ani moc ideální spektrum (ty bílé).

Byť se mi protáčejí panenky, řekněme, že si koupíte 4 bílá růstová světla od českého prodejce. Jedno má příkon 35W, účinnost má 105lm/W, takže to je docela dost slušných 3675 lm (vysvítí klidně i velký pokoj, pro srovnání - 10W LED žárovka má 800 lm a je ráda). Cena za kus je 4500 Kč. Časem se tyto zdroje určitě zlevní, nebo můžete sehnat i levnější. Klidně použít i denní/studené bílé LED klasické žárovky. Sice nemají ideální spektrum, ale rostliny při nich mohou růst také. Spíš chci ukázat, že i při této obrovské investici se stále ještě může pěstování doma vyplatit.

Vezměme tedy toto všechno jako někoho, kdo bude chtít opravdu něco doma pěstovat a nestačí mu 1 kytička. Utratil tedy 4000 Kč za zateplení balkónu a 18 tisíc za růstová světla. Kdyby svítil 10 hodin denně (což je málo, ale dejme tomu, i člověk se musí někdy vyspat či se podívat na televizi), a kromě léta svítil celý rok, máme to tak 200 dnů v roce, 2000 hodin ročně. Životnost těchto světel je do 50 tisíc hodin, takže tuto investici rozložíme na 25 let.

Zatím nám vychází 880 kč/rok. Kompostér si můžeme každý udělat sám, navíc je to jednorázová investice, nebudu počítat. Budu ale počítat hnojivo, byť si ho každý může sám vyrobit. Tedy vezmu bakterie na odpad z kuchyně, 1 Kristalon ročně a 2 kg Cereritu ročně (pytel na 5 let). To nám dává +354 Kč. Celkové roční náklady jsou 1234 Kč (jen pro srovnání, kdybyste se za tyto peníze chtěli najíst za nakoupené jídlo, po 2. týdnu v 1. měsíci byste "umřeli hlady" - my utratíme za jídlo ve 2 lidech asi 3500-4000 Kč/měsíc, tzn. že tu moji 100k investici na 40 let bychom "prožrali" za 2 roky).

Při +/- minimální mzdě tato částka tvoří přibližně 1% ročního rozpočtu 1 člověka. Pokud berete průměrnou mzdu a jste v rodině 2 pracující, tak asi 0.2%.

Když bychom chtěli mít cenu jako v obchodě, tj. do 20 Kč/kg, museli bychom ročně vypěstovat asi 61 kg potravin. Pokud nakupujete BIO nebo nějaké kvalitnější, klidně si to vydělte 2x.

Z tohoto hlediska se vyplatí pěstovat ty dražší potraviny, které i ve slevě stojí víc jak 30-40 kč/kg i v levném supermarketu. Jen je třeba počítat s tím, že třeba keře se musí stříhat (a některé musí mít samce, aby plodily). Jedno 2-3 metrové rajče může za léto vyplodit klidně i 10 kg. Jestli vydrží celý rok netuším, ale není problém si ze semínka začít pěstovat průběžně další rostlinky. Dále se nabízí třeba kiwi, jahodníky, či menší beztrné maliníky. Nebo borůvky. Některé zimolezy jsou jen 1 metr vysoké. Dneska je v módě rakytník. Docela stylová i je rajčenka, narančila či martej. Rovněž můžete pěstovat vinnou révu či kávovník, nebo čajovník. To jsou rostliny, které i svým vzhledem připomínají spíše pokojovky. Do malé výšky také dorůstají citrusy, jako např. mandarinka či pomeranč.

Pravda, tyto exotičtější rostliny vám trochu hnou s rozpočtem, ale pokud se o ně budete dobře starat, můžete si původní investici třeba ve výši 1000 kč rozvrstvit na 10-20 let, takže vás to přijde ročně jen 100 až 50 kč navíc.

Zajímavá je také stévie či lépie a vitánie.

Spousta těchto rostlin, kromě toho, že dobře chutná, má i hodně vitamínů a dalších tělu prospěšných látek, či se dají použít i místo cukru (vhodné pro diabetiky). V jejich stínu se navíc najde místo pro květináček třeba se salátem či kedlubnou (když už budeme chtít blbnout, tak do foroty - zelenina není tak náročná na světlo).

Možná vám to nespasí rodinný rozpočet co se týče potravin, ale jejich konzumací můžete ušetřit např. za doplňky stravy či vitamíny. Nehledě na to, že co ušetříte jejich nákupem v obchodě, to můžete pak vrazit do něčeho dalšího (třeba na nákup kvalitních potravin, které si nevypěstujete).

Pokud se rozhodnete šetřit a (pokud vůbec) koupíte jen bílé LED klasické, tak i při ceně 200 Kč/ks a příkonu 12W, svítivosti 1000 lm, můžete oněch 12 tisíc lumenů postavit za cenu 2400 Kč, byť za cenu horšího spektra (nutno vyzkoušet). Vaše oči vám ale určitě budou vděčné. A pokud byste si nepořizovali žádný polykarbonát, roční náklady pak budou jen 470 Kč (pokud ušetříte na hnojivu, tak ještě nižší), tedy při ceně 40 Kč/kg stačí vypěstovat asi 12 kg za rok:

http://www.enduraining.com/cze/slovnik/h...ravin.html

Tady se trochu podívám na to, jak moc je to pracné a časově náročné.

S dovolením se nebudu věnovat pěstování v bytě, protože bych to posuzoval okem "venkovana".

Takové to: 1x 2x ročně přesadím 5 květináčů, což je práce na hodinku, a pak tomu párkrát týdně věnuji 2 minuty, abych to zalil či přihnojil. Na tom nevidím nic časově náročného ani vyčerpávajícího (pradoxně, když přijdu "vysátý" z práce, tak jsem pak klidně schopen další 2 hodiny do večera běhat okolo kytek a únava je pryč).


Zaměřím se tedy na pracnost pěstování ve větším.

Zalévám maximálně hodinu denně. A to spíš proto, že mě to baví. Kromě 25m2 záhonu (budoucí skleník) a dalších dvou skleníků (7+2 m2) máme totiž na pozemku asi 100 okrasných rostlin a tůjek. Takže část z této práce vlastně nesouvisí s pěstováním potravin.

Mimo to, nejen, že si vylepším fyzičku nošením plné kropičky, ale zároveň konám zdravé procházky na čerstvém vzduchu. Pokud mám v průměru ke každé rostlině ujít asi 10 metrů jedním směrem, tak nachodím asi 2 km. Cestou asi tak 30x pohladím kočku, takže chodím i na terapie

Někdy mi to trvá déle, protože včera jsem třeba namísto obvyklých 3 minut, co mi zabere zalití 1 skleníku, v něm strávil asi půl hodiny a prostě se kochal rostlinkami, takže takový relax (spíš se bojím, jestli tam nechodím "fetovat", protože už to přeci jen začíná být dost cítit)

Maminka to nevidí ráda, protože bych nejraději zaléval celý den, a když není co, tak sázím další a další semena, jen abych měl do čeho lít vodu.

Nejvíc práce se zahradou je sekání trávy cca. každých 14 dnů, což ve dvou lidech a s elektrickou sekačkou zabere někdy i 3-4 hodiny. Opět to ale nesouvisí s pěstováním rostlin.

Nějaké ty počáteční vklady práce, jako je založení záhonu, postavení skleníku, atd.? To mne baví (stavím okolo domu i jiné věci, které nesouvisí s jídlem). Ale i kdyby Vás to nebavilo, tak založit 1 skleník ve dvou lidech zabere tak 4-7 dnů včetně vykopání díry a zavezení hlínou + postavit základy. A dalších 20 let na to nesáhnete. A pokud nejste na jílu (bývalé pole = důkaz, jak naše zemědělství krásně ničí půdu), tak jen kopnete do země, píchnete tam brambor a máte hotovo.

Okopávání. Co jsem si všiml, je to nutnost jen na nekvalitní hlíně. Pokud si časem uděláte černozem z kompostu, tato činnost z velké části odpadne (vyzkoušeno minulý rok na rajčatech a pórku, na které nikdo ani nesáhl). I tak se to provádí max. 1x týdně a vzhledem k naší ploše 25+7+2 to vidím tak na hodinku (celý prázný záhon jsem zryl asi za 20 minut). Zbytek zajistí žížaly, popř. ve spolupráci s bakteriemi z ČOV.

Přínos bokem je, že ušetřím za návštěvy posilovny. Si zkuste vykopat 20 jam pro stromy v jílu!


Pletí. Plevel odčerpává živiny a snižuje výnos (byť se pak hodí na kompost, takže se zrycykluje). Toto je nejvíc náročná činnost, která se ovšem také neprovádí denně (pokud vám teda nevadí 3 mm rostlinka trávy). Skleník je velmi nápomocný, protože snižuje riziko zanesení plevele dovnitř. Zároveň rostliny v něm rostoucí si s ním dovedou poradit, pokud jsou vysoké (např. naše hustá rajčata umořila trávu, přežila jen 1 kopřiva, která narostla asi do 20 cm a tím skončila). Vyplet skleník o 7m2 trvá týdně asi 10 minut, ten menší s horším přístupem asi 5 minut, záhon jsem zatím neměl tu možnost zjistit. To bude nejspíš víc, ale naštěstí neplánuji 100% soběstačnost plochou (tj. na osobu asi těch 200m2 nebo kolik to bylo), ale spíše vícero sklizněmi za rok a využitím pater.


Takže ano, nějaký čas tomu sice musíte obětovat, ale pokud to máte jako koníčka, dáte tomu nejspíš víc (raději bych se 2 hodiny hrabal v hlíně než seděl 1 hodinu v kanceláři, pokud bych ovšem dělal na svém), ale i kdyby ne, tak průměrně 30 minut denně pro menší "políčko" je asi tak maximum, co tomu musíte dát. Pokud do toho zatáhnete ještě rodiče, druha či děti, tak to bude na osobu ještě méně.

A nemusíte posílat placené děti na tábory Mimo to se u toho hezky debatuje o všem možném, takže posilujete komunikaci v rodině (minule jsme např. s maminkou řešili, jak ekologicky a zemědělsky využít zdroje v nově objevených teoreticky obyvatelných planetách s vázanou rotací ).

Tohle všechno se dá dělat i u milionu dalších činností, ale třeba výletu do Tater se zase nenajíte


Třeba vysázením stromků nebo ovocných keřů trochu i prospíváte planetě, neboť takový průměrný strom odstraní za svůj život cca. 1000 kg CO2 z atmosféry (za 100 let, tj. 10 kg/rok, u průměrného ovocného stromku to bude max. 1kg/rok - včetně toho, co pak sníte ve formě cukru, resp. fruktózy). Kdyby teoreticky každý obyvatel této planety vysadil 20 stromků, tak to máme 140.000.000 tun CO2 ročně. A jaký by to mělo vliv na ekologii? Asi jako když flusnete do moře

https://www.novinky.cz/zahranicni/126914...t-tun.html

https://auto.idnes.cz/spalovaci-motor-co...tomoto_fdv

Bla bla bla..

Být tak důchodce, co má vlastní domek na venkově, tj. měsíční fixní náklady (elektřina, voda, odpady) asi 2000 Kč, k tomu si něco vypěstovat, tak ať mi stát dá 7000+ Kč a budu vysmátý (jak říkala maminka, "se mi vždycky otevírá kudla v kapse, když vedle mne na poště stojí důchodkyně, vybírá si 14 tisíc důchod a křičí, že umírá hlady.. já neberu tolik ani v hrubé mzdě").

OT:
Popravdě, kdyby stát zavedl nepodmíněný příjem, který by byl na osobu 3600 Kč (a byly by zrušeny dávky, resp. kdyby po mě stát nechtěl sociální a zdravotní), asi bych se hodně rozmýšlel, zda zůstávat v práci - z tohoto pohledu se asi nejspíš u nás nezavede, dokud bude současný systém ještě jakžtakž fungovat.

OTOTOT:
(osobně, jediné dávky, co bych zachoval, by byl příspěvek na dítě, a vypočítával bych ho jako 40 násobek průměrného příjmu osoby za posledních 5 let - v případě osob studujících z nějaké fixní částky, která by ale nebyla průměrná mzda, a přeplatky by se případně musely vracet - jinak příspěvek třeba až do výše 100.000 Kč měsíčně; tam je totiž předpoklad, že se děti vyplatí hlavně těm bohatším nebo pracujícím, kteří je pak pošlou i studovat a pracovat, popř. ještě dají práci např. chůvám, atd.) (moje idealizovaná představa). Ale to už hodně odbíhám.


Bla bla bla II:

Asi by mne i hřál dobrý pocit, že jsem ulevil trochu planetě (převoz potravin, úspora hnojiva a pitné vody) nebo jí pomohl (drobné odčerpání CO2, vytvoření trochu toho O2). Ale v mém případě to spíš přebijí takové to "zase jsem to kapitalismu natřel" Společnosti je to samozřejmě fuk, ale takový ten pocit, kdy Španělům zmrzne LEDOVÝ salát (nikomu nic zlého nepřeji), a Vám přežije rok starý JARNÍ salát -22 (už zase roste a dělá listy, ale jíst ho nebudu), to je prostě k nezaplacení. A každá další taková profese, se kterou alespoň částečně vyběhnete, to docela povzbudí (v mém případě to jsou kromě zemědělců také tesaři, IT technici, technici obeceně (např. montéři satelitu), zedníci, elektrikáři, montéři nábytku a malinko instalatéři, vodárny).

Člověku to dává takovou tu "moc", či "svobodu". Kdy "nemusí" jít to, co mu společnost dává a na co má, a pak nadávat, že to, co si vydělá, mu nestačí na to či ono, protože jsou všude všichni drazí.

Vůbec, takové (vůbec ne univerzální) řešení: Je mi 50 let, mám byt v Praze v hodnotě 3 milióny, a nadávám, jak je všechno drahý a že musím dělat za malý prachy. Byt prodám, přestěhuji se na vesnici (resp. pár km za Prahu), za 1.5 Mega koupím pozemek + na tom postavím novostavbu, a za ten zbytek už nemusím do důchodu ani hnout prstem

To jsou některé ty nefinanční důvody, proč se konkrétně mě třeba chce něco pěstovat. U každého z Vás to může být úplně jinak.

Jak se stát lepším člověkem JAK SE CÍTIT DOBŘE


Přibližně 10 let jsem si o Veganech myslel, že to jsou podivíni (do té doby by mi byli volní). Ani jsem proti nim neměl nic pádného, jen jsem prostě nechápal, proč bych neměl jíst, to co chci. Ostatní si přeci taky jedí, co chtějí. Někdo kouří, a nic se mu nestane (tady ale řeším, když někdo kouří v mé přítomnosti, není to příjemné mě samotnému). Nečetl jsem nic o tom, které jídlo je škodlivé a proč, co je a co není přirozené, jakou souvislost má to či ono. A určitě o spoustě dalších věcí ještě nevím, a o spoustě dalších se možná ani nikdy nedozvím, nebo mi budou fuk.

Plně chápu, proč lidi nemají rádi špatné zprávy. Vždycky bylo lepší poslouchat, jak vás někdo chválí. Ne, že vám někdo zkritizuje váš obrázek, ale pochválí vás a povzbudí, že to je krásné. To zahřeje na srdci. Já ten pocit znám. Jako malé dítě jsem ho měl často. Rodiče ale zřejmě dobře věděli, jak děti vychovávat (stejně se jim to moc nepovedlo). Postupně jsem se naučil, že na tom, co se vám povedlo, až tak moc nezáleží. Důležité je to, co jste udělali špatně, takže to příště můžete zlepšit.

Lidé rádi kritizují něco nebo někoho, když se dozví, jak někdo cizí týrá domácí zvíře, klidně i hospodářské zvíře. Odsoudíme ropnou havárii ropné plošiny a přejeme těm boháčům mastnou pokutu. Co myslíte? Já jsem to dělal taky. A nejspíš i budu. Pomáhá mi to zlepšit svůj duševní obraz. Distancovat se od těch "zlých".

Ale pokud někdo přijde konkrétně za mnou a řekne "to nedělají oni, za to můžeš ty!", je hned oheň na střeše! Co si to ten někdo dovoluje, že mi říká, jak mám žít, co mu je do toho! Někdy jsme ochotní se změnit. Např. nám někdo řekne, že když začneme třídit odpad, protože skládky dělají znečištění životního prostředí a slíbí nám, že nám nezdraží poplatky za svoz odpadu, popř. ještě zdůrazní, že ti špatní jsou majitelé továren, které vlastně odpadu produkují nejvíc, tak to jo! To je jiná. Ať nad námi visí trest nebo odměna. A co až zdroje na "úplatky" vyschnou?

Znám "milion" způsobů, jak si zdůvodnit, že něco nejde a že to nemůžu udělat. Od nošení ponožek s Mickey Mousem po bojování za práva dětí v Indii na vzdělání a kvalitní jídlo. Na tamto nemám peníze, na tohle jsem moc hloupý, abych se to naučil, tamto se mě netýká, protože já to doma nedělám, jsem chudý, jsem černý, jsem Rom, jsem bílý, vesničan, žiju v Praze bez zahrady, mám okrasnou zahradu, jsem bezdomovec, jsem z vyšší společnosti a musím mít nějakou pověst, nemůžu nakreslit obrázek, protože zrovna dávají něco fajn v televizi, doba mi nedává čas něco takového dělat, nemůžu jet na Con, protože samotného mě nepustí rodiče, atd. Všechny se dají říct mnohem rychleji bez vynaložení úsilí: NECHCI. Nechci, ale skutečně nechci, i když si třeba myslím, že chci, protože je pro mne pohodlnější to neudělat, než se přemoct a udělat to. A já se tomu nedivím. Pokud se fakt musím přemáhat, je něco špatně.

Když dojde na výmluvy, tak sám používám jednu, kdy dělám jen to, co mi přináší dobrý pocit. Dá se tak zdůvodnit např. to, proč neposílám peníze přímo do Afriky na jídlo, protože si ekologicky zdůvodním, k čemu to povede (nicméně tím nezabráním, kam moje peníze pošle např. Unicef). Takže když něco někdo chce, můžu se případně bránit tím, že mi hraje na city a že chce, abych se cítil špatně. Takto se snadno dají ignorovat všechny ty veřejné sbírky a dobročinné koncerty.


"Hej, kámo, ty jsi brony, že? Takže jsi pedofil a měl by ses cítit špatně!" - cítím se špatně? Kupodivu ne.

"Hej, ty jsi mafián. Zabíjíš lidi. Měl by ses cítit špatně!" - bude se cítit špatně? Možná, ale nejspíš ne.

"Hej, ty děláš něco, za co ti sakra dobře platíme, tak proč se necítíš šťastně?" - Nevím, třeba proto, že "musím", ale příčí se mi to? (v mém případě jsem prostě líný a nechci pracovat, kromě svých koníčků, ale zatím je potřeba platit své závazky). Budu se cítit dobře, protože mi to někdo řekl?


Já jsem třeba na všechny tyto otázky odpověděl tak, jak je uvedeno. Víte proč? Protože jsem přesvědčen o své pravdě. Nějak si to zdůvodním. Je pravda, že někdy dost záleží na tom, jak je mi daná informace prezentována. Někdy mne jeden způsob nenahlodá vůbec, ale to samé, podané jinak nebo v jiný čas, funguje třeba úplně opačně, a začnu o tom přemýšlet. A víte co je na tom nejlepší? Právě to, že o tom přemýšlím (třeba tomu možná i věřím, ale neberu si to hned za své). Snadno si totiž někdy můžu ať už logikou nebo svědomím zdůvodnit, že mi to je vlastně jedno A jindy mne způsob podání přímo naštve! Pak už pro mne není důležité téma, ale to, že mě někdo naštval! A to udělal sakra velkou chybu! Teď udělám něco jen proto, abych ho naštval já jeho!

Tato "super" metoda bývá někdy kontraproduktivní. Pokud mi někdo řekne, že bych se neměl přežírat zmrzlinou, tak na truc půjdu do obchodu, koupím si 10 balení a před ním je sežeru! To jsem mu to nandal. Problém se ukáže později, když se z toho dotyčného trolla vyloupne flegmatik jak prase, a já nejen že jsem zbytečně strávil čas v tom blbém obchodě, ještě jsem za to musel vysolit těžký prachy a teď bliju do záchodu.. (yop, to se fakt stalo kdyby ještě někdo nepochopil, proč je to v první osobě - no, dobře, popravdě jsem až tak moc nezvracel a ty peníze taky tehdy ještě nebyly mé). A co je nejhorší: vlastní blbostí jsem mu ještě udělal radost

Ale pokud mi někdo řekne: "Hele, děje se tohle a tohle", tak ať už dodá "měl by ses nějak cítit" nebo ne, a ve mě to začne hlodat, není to jeho chyba. Nemůžu ho přeci vinit. Bohužel, sakra! Znamená to, že si nejsem jistý správností toho, co dělám. Neříkejte mi, že jste tohle nikdy nezažili. Dobrá obrana proti tomu je možná obvinit dotyčného, že mi kazí náladu. Jenže já už nějaký čas vím, že skutečnou odměnu mi nedá nikdo cizí, ať už jde o peníze nebo cokoliv jiného (možná proto, že poslední dobou víc a víc vnímám peníze ne jako řešení, ale jako problém, což si jako boháč mohu dovolit. Ani Gándhí nebyl určitě chudý, že? http://crg.cz/sekce/historie/referaty/20.../index.htm ). Samotnou odměnou je mi dobrý pocit z toho, co jsem udělal. A s trestem je to stejné. Jediné, kdo mne může skutečně potrestat např. depkou, jsem jen já sám.

Mohu si snadno říct: Tohle se mě netýká, já na to nemám žádný vliv, nebo jen minimální. Třeba, čím jsem já způsobil válku v Sýrii? Možná tím, že jezdím autem a tím používám ropu, která se třeba vozí tam odtud nebo poblíž? Co je mi do mých předků, kteří tam (Rakousko-Uhersko), já nevím, třeba měli nějaké kolonie či co? To nemůže hrát roli. A tedy nehraje. Zablokuji to.

Teď byl dokument v TV o tom, jak v Africe v nějaké zemi (jméno mi vypadlo, bylo to pod Saharou vlevo dole, mohl bych sice použít Google, ale na to nemám čas) kradou piráti ropu. Nejen tedy, že se děje násilí kvůli ropě, ale ještě se tím ničí životní prostředí (úniky), což znamená, že ve znečištěné řece už nejsou ryby, lidé nemají co jíst a z rybářů se stávají chudáci, žebráci, bezdomovci. Ale důležité je ukázat prstem co nejdál ode mne a říct: "Vidíte, to oni jsou ti špatní". Hned se člověku uleví. A pak se půjdeme rozplývat steskem nad jedním dítětem z večerních TV zpráv, co má třeba, já nevím, autismus a rodiče nemají miliony na jeho léčbu. Například.

Znám ale také další "dobrý" způsob, jak si vsugerovat, že se něčím nemusím zabývat. Stačí danou osobu, která mi něco sdělila, nějak vhodně shodit. Např. pokud někdo vybírá peníze na válečné invalidy, tak třeba kouří (nebo má křivou hubu, jako já ). Je pak mnohem snadnější se říct: Takový mi nebude mluvit do života! Sám není svatý. Přestanu se dívat na televizi, protože mne obtěžují násilím ve světě.

"Super" je také obvinění z pokrytectví. Maminka měla, ještě když byla na vesnici, sousedy. Chodili do kostela, modlili se za mír a ostatní lidi. Pak přišli domů, a "zpracovali" pár králíků. Pochopitelně, jíst se musí. Není na tom nic nenormálního. Stejně jako existují dobří a "zlí" ateisté, černí, bílí, nacisti, komunisti, existují i dobří a "zlí" křesťani, muslimové, bronies, Židé, Češi, Američani..

Já jsem byl také pokrytec. A vlastně ještě jsem. Nikdy bych zvířeti vědomně neublížil, hnusí se mi to. Takže si platím ostatní lidi, aby tu špinavou práci udělali za mě. Bylo mi jedno, jak se dostane jídlo na můj stůl, a jaký vliv to má na ta zvířata, či na životní prostředí (týká se totiž nejen živočišné, ale i rostlinné výroby). Najednou mi ale vadí, co se nejspíš při "zpracování" děje. Jsem stále ještě ochoten tolerovat zabití zvířat, ale jen pokud dostanou kvalitní život a rychlou smrt. Prostě mi jen není najednou příjemné vědět o tom.

Pro (některé) vegany budu ale dál pokrytec, protože sice nepodporuji týrání, ale podporuji otroctví a vraždy, či zneužívání.

Když se stanu vegetariánem, stále budu podporovat to samé, jen v menším, protože nosnice či dojnice skončí hádejte kde..

I kdybych si pořídil domů vlastní slepice a kozu, a dal jim ráj na zemi, a nechal je skonat přirozeně i po dlouhé době, kdy bych z nich nic neměl, jsem stále pokrytec, protože podporuji otroctví.

Když se stanu veganem, budu pokrytcem pro některé fruitariány, protože vykořisťuji a týrám rostliny, kterým způsobuji bolest.

Máme to holt těžké. Jsem vlastně chudák. Ale protože to dělám pro svůj vlastní dobrý pocit, tak jsem tím pádem vlastně pokrytec, a další argument, proč daný problém ignorovat, je na světě. Asi jako by bylo normální uspořádat charitativní koncert, vybrat peníze pro chudé děti, a pak na konci prohlásit "a jsem naštvanej, že se to povedlo!"

http://www.vegan-fighter.com/clanky/10-n...nstvi.html (já třeba nesouhlasím s tím, že rostliny necítí něco jako bolest).


Chci jíst, ale ubližuje se kvůli tomu (zbytečně) zvířatům. S tím se naučím žít.

Chci levné prášky na praní, takže se naučím žít s tím, že v rámci úspor sem tam vybouchne nějaká ta chemička bez drahých bezpečnostních mechanismů a zamoří prostředí, otráví lidem vodu, atd.

Chci levné výrobky, takže se naučím žít s tím, že existují manufaktury, dětská práce, fair trade nakopu víte kam. Já to vím, vždyť i já nakupuji z Číny. To neznamená, že daný výrobek zrovna vyrobily děti, ale kde mám jistotu?

S tím vším mohu žít, protože si přeji světový mír.


A tak bychom mohli pokračovat dál a dál, když jsme ve vlákně zahradničení, což má blízko k ekologii: palmové plantáže, těžba dřeva, mýcení děštných pralesů, spalování fosilních paliv, těžba ropy... (jezdím autem, jsem tedy pokrytec, protože řeším A a neřeším B-Z; a budu jím, i kdybych řešil A-Y a neřešil Z).

Dokud z toho já budu mít užitek, a nebudu z toho mít blbý pocit, dovedu s tím žít.

Dobré je si také říct: já to sám nezměním, takže když to nemůžu změnit celé a hned, nemá cenu se pokoušet vůbec o nic. "Co kdybys zkusil něco namalovat?" "Proč? Monu Lisu stejně nikdy nedám..".

Ono se to určitě kdyžtak vyřeší samo, když to ostatní lidi tak moc chtějí. Jako třeba že politici sami prosadí něco, co je čistě etické, není z toho žádný zisk, způsobí to ztrátu tisíce či miliónů pracovních míst, zdraží to potraviny, čímž se naštve hromada lidí (voličů), a tím pádem jejich šance uspět v příštích volbách, pokud se to nepřekryje nějakým dalším průšvihem, je nulová. A protože úspěch se měří stavem bankovního konta, růstem HDP, inflací a výběrem DPH, a ne nějakým svědomím (co to je?), tohle si nemohou dovolit.

Říká se "chudoba cti netratí", ale obráceně to nefunguje. To já vím moc dobře. Taky jsem začínal od nuly, na stavbu domu a koupi auta jsme měli hypotéku, úvěr ze stavebka a další 2 statisícové půjčky. Vím, co to je, když obracíte každou korunu, kdy jeden měsíc nemáte ani na 1 pytel cementu a na účtě jste v mínusu. Taky jsem se snažil ušetřit na všem, co se dalo, počínaje prací, materiálem, oblečením nebo jídlem. Neřešil jsem, jak to dopadá na ostatní. Důležitý jsem byl jen já sám (dobře, a moje maminka). Toto škudlení mi zůstalo do dneška. Tím, že se stanu bezdomovcem, se nestanu automaticky lepším člověkem. Neplatí to ani obráceně. Čím víc miliard, tím víc adidas. Jen nálepky a kategorizace...

"Výborné" zdůvodnění je také řídit se příkladem někoho cizího. Třeba, pokud já nemám na to a to, jsem chudý. Když je mi pak nabízeno, že se děje to a to, tak se můžu vymluvit, že např. Franta Pepák z Horní Podolní bere tolik co já a když se opije, bije pro "zábavu" svou ženu. Takže tím pádem se nemusím užírat tím, že to dělám taky.

Máme tedy další obrannou linii: "Pokud se někdo nenarodil hned jako anděl, nemá právo už nikdy mluvit mi do duše".

Peníze jsou mocný argument. Jsem chudý, takže nejsem povinnen přemýšlet. Ono totiž, když bych si třeba jen přečetl obal výrobku, resp. složení, které musí výrobce uvádět, zjistil bych, že ta levná ryba, kterou si ta hrdě kupuji, obsahuje klidně i 20% přidané vody. Jsem tedy vlastně docela bohatý, když si můžu dovolit zaplatit za 1 litr vody třeba i 30 Kč. Jenže to bych pak vlastně zjistil, jaký jsem hlupák, protože kdybych si koupil rybu o pár Kč dražší, ve skutečnosti by mne 1 kg skutečné ryby, tedy masa, vyšel levněji. Ale být hlupákem je drzost, to se nenosí. A to nesmí být! Nehodlám věřit tomu, že bych snad něco dělal špatně.

Pěstování potravin je také ztráta času a je to drahé. Říká se to, takže to bude pravda a tedy to nemusím dělat. Přeci, když píchnu do země stroužek česneku, a vyroste mi jich až šestnáct, což je vlastě roční úroková sazba +/- 1500%, tak to je určitě nějaká propaganda kořenožroutů. Raději půjdu makat za minimální mzdu, abych si pak mohl půjčit za úrok -10%, nebo dát to málo, co mi zbyde bance, a ta mi frkne ročně 0.4%. Protože pak můžu říct: já jsem chudák. A ostatní mne budou litovat. Možná bych si také mohl zřídit na sebe nějakou veřejnou sbírku. Koupím si nejlevnější jídlo, a k tomu pak hromadu tabletek, protože se všude říká, že vitamíny jsou zdravé. A to mne přeci vyjde levněji. Musí, protože tomu věřím.

Až budu mít plat jako v Německu, stanu se lepším člověkem. No jo, ale třeba Američani berou víc. Takže až budu mít plat jako Američani, stanu se lepším člověkem. Ale třeba takový Bill Gates nebo Arabský šejk bere víc než průměrný Američan. Takže až mi společnost dá plat, jako mají oni, teprve tehdy se stanu lepším člověkem. Protože etické myšlení se dává k výplatní pásce jako bonus. Zřejmě nějaká poukázka na operaci, kdy do mě dají nějaký velmi drahý implantát. Jako kdyby snad platilo, že čím bohatší je země, tím etičtěji se chová.

Pomáhá být také v nějaké skupině či partě, nebo ukazovat na nějakou skupinu či partu. Dokud nebudu brony, mohu na ně ukázat, a říct, že jsou hrubě úchylové (tady lžu, přiznávám, tohle jsem nikdy neříkal). Jakmile se stanu "úchylem" taky, začnou mi někteří lidi říkat, že jsem pokrytec stejně jako (někteří) věřící, kteří šíří lásku a mír pro lidi, a přitom třeba ničí životní prostředí, tedy "boží dílo". Ale já vím, že mi jen závidí, že jsem se stal lepším člověkem.

Podívejte, ten chlapík z první světové byl vrah, zabil plynem statisíce vojáků. Že ale jím potraviny, které využívají dusíkatá hnojiva, které právě on pomohl dostat do masové výroby? Ale s tím mne neotravujte! Nemůžu přeci přemýšlet takhle komplikovaně. To by mi nabouralo pohodlný život.

Výborné je tedy něčemu věřit nebo nebo nevěřit. Pokud uvidím nějaký dokument či zprávu o něčem, prohlásím, že tomu nevěřím. A tím se tím už nemusím dále zabývat. Nemám na to přeci čas. Je dobré mít životní krédo citované z TV série o Básnících: "Hm, já ti veřím" "Ale ty mi nesmíš věřit, ty to musíš pochopit!" Omyl! Věřit je někdy pohodlnější". Rádi se chlubíme, že žijeme v moderní době plné vědy, že už třeba nemusíme věřit v Boha nebo církev, protože máme evoluci, a nemusíme mít desatero, protože máme kapitalismus. Přesto budeme ale dál praktikovat svou víru v něco.

Úplně chápu, že pokud nejste někdo, pro koho je kritika jeho osoby vlastně stav extáze, tak byste se z toho všeho musel zbláznit. Ať byste o tom musel (nebo musela) přemýšlet nebo si to jen připouštět. Člověk má svých vlastních problémů dost a dost, takže je velmi snadné si vybudovat alespoň nějakou zeď. Vždyť já to dělal a dělám taky.

Je pak snadné se bránit jakýmikoliv argumenty, z nichž některé jsou subjektivní (třeba citové) a tedy je nelze prakticky vyvrátit, jiné jsou naopak třeba totální nesmysly (třeba nemám rád Američany, tak nikdy nebudu věřit v přístání na Měsíci, a jako argument uvedu třeba to, že člověk ve vesmíru nemůže přežít, a proto se tam vůbec nelétá - což jak vidíme, opravdu nelétá, ale každý průměrný člověk, co umí používat Google, mi tento argument za 5 vteřin rozmlátí na kusy).

Hlavně ale, když nám to pomůže. Ani kdybychom chtěli, tak nemůžeme řešit všechny problémy světa. Kolikrát nezvládáme ani všechny své vlastní problémy, tak proč řešit "cizí".. Takové argumenty mají logiku a často je slyšíme, např.: "Dokud nebude na Zemi mír a nezmizí hladomor, lidstvo by nemělo cpát prachy do vesmírného programu". Správně! Nejdřív vyřešíme A, a teprve pak se budeme zabývat B. Takže dokud bude na světě trpět jen jedno dítě hladem, všechny vědce přesuneme z oblasti astrofyziky, nukleární fyzicky, léčiv, ekologie, výhradně na to, abychom za každou cenu vyrobili dostatek jídla. Dokud já mám málo peněz, nebudu se zabývat ničím ostatním.


Horší to začíná být ve chvíli, kdy všechna tato opatření selžou. U někoho selžou dřív, u někoho později, a u někoho třeba nikdy. Někdo je třeba ani nepoužívá..

Chtěl bych si teoreticky ověřit, zda a za kolik dejme tomu takový vegan vlastně jí. Lepší než do toho skočit po hlavě. Nehodlám kvůli tomu chcípnout hlady Chtěl jsem si zkusit, kdyby mne náhodou Gary přesvědčil být veganem (spíš čím víc ho poslouchám, tím víc mne v některých částech těmi "argumenty" trochu vytáčí), jak moc bych byl najednou v pytli, a abych pak nebyl zklamaný. A nedělám si iluze o tom, že by snad můj současný jídelníček byl vyvážený. Zda bych mohl dále využívat plody svého zahradničení nebo bych musel drasticky něco přikupovat.

Nejprve jsem narazil na problém číslo 1. Nikdy jsem se nezajímal o složení své stravy. Našel jsem sice nějaké ty online jídelníčky, jako např.: http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/re...10142.html ale chybí mi tam rovnou i % denní dávky, chybí mi tam vitamíny, chybí mi tam alespoň orientační ceny.. našel jsem i hodně stránek s veganskými recepty, ale tam už není ani tohle. Nejspíš je to jen otázka umět hledat. Vždyť i proniknout do tajů fotosyntézy a růstových LED mi zabralo měsíc. Takoví lidé, ci si nutriční hodnoty hlídají, nejspíš používají takové aplikace denně a strčili by mne do kapsy, ať už vegan nebo ne-vegan.

Předem se tedy musím poklonit lidem, kteří třeba hubnou nebo mají nějakou nemoc a musí si pečlivě hlídat jídelníček (ne kvůli nemoci, ale kvůli tomu, že se naučili hlídat si skladbu svých potravin). Pokusil jsem se sestavení nějakého klasického a to jen tak by voko, a měl jsem toho plné zuby Tohle někdy člověku pomáhá víc si vážit cizí práce, nejen po finanční stránce, nebo se vcítit do jejich role. Ne tím, že si myslím, že o tom něco vím (nemám ani šajn, co to obnáší), nebo si např. zkusit něco vyrobit (třeba vlastní židli).

Možná ale větší problém než samo veganství je to, že si člověk odvykl kreativně vařit. Naházet něco základního do hrnce, a nestarat se o to, co v tom je za živiny a v jakém poměru. Ono to není jen o tom, že vidím desítky a stovky receptů bez masa, ale také třeba i stovky receptů s masem, ale s ingrediencemi, o kterých jsem ani nevěděl, že jsou na světě. Pak si jeden uvědomí, jak vlastně málo pestrý má jídelníček. Copak o to, některá má jídla jsou prakticky veganská už teď (třeba špagety s rajčatovou omáčkou - normálně by tam mělo přijít ještě maso, ale já ho v tom nejím). Ale jak moc výživné to vlastně je?

- rozdíly mezi různými typy estrogenů, tuků, minerálů (dvou a troj mocné železo), proteinů (bílkovin), vitamínů, jejich stravitelnost a rozpustnost (brát vitamín E bez příjmu tuků je na nic; naopak salát "spolehlivě" zbavíte toho zbytku vitamínu C, co měl, dlouhým umytím, protože je rozpustný ve vodě), sacharidy vs. cukry vs. sacharóza vs. fruktóza vs. glykosidy vs. hernandulcin (že jste o tom nikdy neslyšeli? Víte, že je to až 1000x sladší než cukr? a že si to můžete vypěstovat doma skoro zadarmo a nepotřebujete ani cukrovar?)

- vliv různých součástí stravy na zdraví, ať už v dobrém či zlém (a to nejen u masožravců, ale i u veganů - vyvarovat se černobílých názorů a osočování: člověk živící se jen masem nejspíš umře stejně jako člověk, co jí jen salát), např. tuky, cholesterol, bílkoviny.. Dohady o tom, že některé vitamíny v tabletách, jako např. vápník, naše tělo nedokáže zpracovat a jen ho ukládá ve svalovině, což není dobré, atd.

- degradace potravin jejich dlouhodobým stravováním, zmrazením, tepelnou úpravou (likvidace vitamínů a dalších látek: jde o vaše peníze - kupujete si přeci zeleninu a ovoce kvůli nim, ne?). Tohle se netýká jen jedlíků masa, ale i veganů. Zkazit se dá každé jídlo.

- stravitelnost tepelně upravené stravy a vliv na zdraví (reakce organismu, enzymy v těle vs. enzymy v potravě, čistý zisk energie a výživných hodnot z ne/upravené stravy)

- přirozenost (ještě jsem neviděl lva, jak konzumuje mrkev ze zahrádky, stejně tak jsem neviděl srnku nebo krávu, jak uloví myš a sní ji; ale když namelete kosti a maso, nebo uvaříte mrkev, tak to snědí; stejně tak, když jim v dospělosti dáte mléko, protože jim bude chutnat) a vliv na zdraví (nezdá se, že by lvovi chyběly nějaké vitamíny, které jsou v zelenině či ovoci, naopak se nezdá, že by srnka v lese, co v životě neviděla sýr, trpěla řídnutím kostí z nedostatku vápníku; a co u člověka? Např. kurděje). Opět, převeďte si to na peníze (co kupujete absolutně zbytečně a co ne?)

- zajímavé souvislosti. Spotřeba mléčných výrobků vs. osteoporóza, nadměrná konzumace (většinou živočišných produktů, ale i vitamínu A se můžete předávkovat, když denně vypijete X litrů smoothie z mrkve) v bohatých zemích a civilizační choroby vs. země, které jsou chudé.

- nejasný vliv některých vlivů (signál z mobilního telefonu u hlavy, kyselost mléka či některých proteinů a reakce těla na to, jednou nezdravé a pak zase zdravé choresteroly, atd. Kterou verzi si třeba pamatujete jako poslední?).

- souvislosti s přímou a nepřímou konzumací potravy (kumulace škodlovin: myš v sobě má určité množství pesticidů z přenice, kterou snědla, logicky pak největší dávku dostane pták, který těch myší sní za život velké množství; co všechno v sobě mají krávy, které jíme? A co se mi přidává navíc (antibiotika). Víte, že některé potraviny používané pro výkrm jsou částečně GMO? Některé látky dokáže organismus filtrovat, jako třeba že vám nevadí, že kráva občas sní nějakého toho brouka či žížalu, jiné ukládá. Co se stane s většinou vitamínů a minerálů, které zvíře sní? Víte, že i my se "zbavujeme" minerálů potem či močí, proto je musíme doplňovat? A pokud se jich zbavujeme my, jaký důvod je domnívat se, že je získám konzumací jiného masa?).

- vliv na ekologii (ať už jste vegan či milovník masa, zanecháváte ekologickou stopu tu menší, tu větší, ve formě skleníkových plynů, spotřeby ropy, znečištění vodních zdrojů, poškození biodiverzity, špatného ovzduší - to má vliv nejen na zvířata, na kterých vám třeba nezáleží, ale i ostatní lidi, ostatně i na vaše domácí mazlíčky - na tom se podílí měrou i ostatní průmysl, bez ohledu na to, co jíte, protože to platíte - vemte si tu logiku, platíte průmyslu, aby znečišťoval vzduch a vodu, a pak platíte doktorům, cestovkám a farmaceutickým společnostem, aby vás z toho dostali; a když se prosadí zákon, který např. stanoví povinnost odsířit komíky, brbláme, že se všechno zdražuje nebo že nám stát posílá do domů gestapo) nebo na vaši pěněženku či váš čas, které byste možná ušetřili, kdybyste začali dělat věci jinak (pamatujete na AppleJack a její rutinu?)

- souvislosti ve všem (jedni argumentují, že pokud se staneme vegany, ukončíme tím světové utrpení; jiní argumentují, že když ta zvířata vypustíme volně do přírody, tak zemřou; další na to argumentují, že ta zvířata zemřou tak jako tak; např. že stát se veganem neznamená hned vyhodit všechny kožené boty, co máte - těm zvířatům to už život stejně nevrátí, tak jaký to má smysl? Necháte si vyrobit hned nové boty, takže místo škodě na zvířatech uděláte škodu na životním prostředí/zdrojích planety?; další argumentace je, že když nebude žádný dobytek, nebude mrva na hnojení polí, a ta se časem vyčerpají - pravda je, že můžeme používat chemická hnojiva (ale to jsme zase někde, kde být nechceme, navíc to stojí peníze) - je ale zajímavé, že ani jednu stranu v diskuzi na You Tube nenapadl argument, že můžete založit volně se pasoucí stáda krav (či bizonů), nestarat se o ně, nekrmit je, neporážet je, nic, a ty budou spásat trávu a hnojit, za rok či pár let se daná část oplotí, zoře a využije na pole. Až přestane plodit, přesuneme se jinam, a zde mezitím vyroste tráva, a dobytek opět začne hnojit).

- myslete i na své peníze (každý článek řetězu u všeho, co se k vám dostane, ať už to je materiál, práce nějakého člověka od dělníka po manažera, který sedí na druhém konci světa, přepravce, atd. ropu, která je potřeba na výrobu, zalévání, krmení, hnojení, přepravu, balení, každý supermarket a sklad na cestě, to všechno vy musíte platit. Když Vám tak jde o ty peníze, nestálo by za to se trochu zamyslet, kde mohu ušetřit?). Berete v potaz souvislosti v globálním měřítku? (pokud je ropa ve všem, počínaje od paliv přes výrobu léků a nábytku konče u výroby potravin, když budu nezřízeně konzumovat v jedné oblasti, zvýším její spotřebu a tedy zdraží i to ostatní, zaplatím tedy mnohem víc, než si myslím. Když zdraží ropa, klesne koupěschopnost obyvatel, a kdyby se náhodou kvůli tomu zvedly platy, víte, že se tím zase zdraží příslušné zboží?)

- myslete na své zdraví (i to totiž stojí v dnešní době peníze). Co vám způsobuje nebo může způsobit potíže (kromě alkoholu, kouření, atd. - a říkám schválně "může", protože někdo může vyhulit krabičku denně a bude zdravější než leckterý nekuřák, z toho ale hned nevyplývá, že když budu mít ucpané tepny, a začnu hulit jak továrna, že se vyléčím). Třeba teoreticky, víte, čím mohou být (nemusí) být napuštěna rajčata, která jíte (pesticity, hnojiva, zrání urychlující chemikálie)? Není logičtější si koupit rajče, kde za tyto věci navíc neplatíte, a dostanete jako bonus víc vitamínů, tedy těch rajčat nemusíte sníst tolik?

- k podložení svých argumentů se pokuste najít a ověřit si své zdroje či znalosti (mozek budete potřebovat i při vydělávání peněz, tak ho nenechávejte zakrnět). Někdy diskuze u veganství připomíná sraz dlaždičů. Dejme tomu, že argumentujete tím, že lidi zvířata jíst musí, protože jinak bychom umřeli hlady. Že by zrušení velkochovů způsobilo nedostatek vody, války o ní, o jídlo, hladomory. Teď úplně vypustíme ekologickou stránku (např. že někdy velkochovy či hnojení polí způsobí odtok močůvky např. kvůli dešťům do řeky, takže jsme si právě nadělali do bot - nejsme řešení problému, jsme jeho součástí; stejně tak to má vliv na globální oteplování, byť "jen" jako jedna z mnoha příčin). Ale mrkněte na toto:


PŘÍKLAD:


http://www.economist.com/blogs/dailychar...ock-counts

Je to (zřejmě přibližný) počet dobytka a drůbeže na této planetě. Počítejte se mnou:

Na světě je dejme tomu 7.5 miliardy lidí. Každý vypije denně 2-3 litry vody (i ve formě polévek a omáček) a spotřebuje řekněme X kg nějaké potravy, aby se udržel na živu. Vyjdeme z chudých zemí, kde lidé maso nejedí buď proto, že na něj nemají (a pak že je zelenina drahá), nebo z náboženských či jiných důvodů. Můžeme si teoreticky vystačit jen s rostlinou stravou (pokusím se to podložit později v tomto příspěvku).


Lidstvo: Spotřeba potravin: 7.5 mld X kg; Spotřeba vody: 15 mld litrů denně (mimo koupání).
Hmotnost lidstva (s tím souvisí spotřeba potravin), 75 kg/osobu = 562,5 mil tun
Související a přetrvávající jevy: hladomor, obezita, civilizační choroby, podvýživa.


Hospodářská zvířata:

19 mld drůbeže: průměrná váha 2.5 kg/ks, průměrně 0.2l vody/den

1.4 mld kusů dobytka: hmotnost 700 kg/ks, spotřeba vody průměrně 100l/den

1 mld prasat a ovcí: průměrně 250 kg, průměrně 5l vody/den.

zdroj spotřeby vody: http://www.agronormativy.cz/docs/rpttab3030011.pdf

Nepočítal jsem spotřebu vody např. na čištění chlévů, přístrojů na dojení, atd.


Jednoduchá matematika základní školy:

Hmotnost zvířat: ( 2.5 x 19 + 700 x 1.4 + 250 x 1 ) / 1000 = 1.3 mld tun živé hmoty X kg.
Spotřeba vody: ( 0.2 x 19 + 100 x 1.4 + 5 x 1 ) = 149 mld litrů vody denně
Bonus: + voda (a ropa) spotřebovaná na produkci potravin pro tato zvířata

Můžeme tedy z fleku po vybití posledního kusu dobytka a slepic všechno zavřít, plochu, na které se pěstovaly potraviny pro zvířata osít potravinami pro lidi, a rázem vykrmíme 2.3 x 7.5 = 17.3 mld lidí na planetě navíc (celkem tedy asi 25 mld lidí). Nebo, osejeme 3x méně půdy, spotřebujeme 3x méně hnojiv a vody, a bla bla bla..

Voda, která se spotřebuje na plodiny pro tyto lidi bude +/- stejná, k tomu nám zbyla další voda původně určená pro samotná zvířata, která postačí pro dalších 74.5 miliardy lidí!

I když nebudete věřit na etiku, ale bude vám záležet na lidech, ekologii nebo penězích, tak čekám, až mne teď zadupete svými argumenty, proč je tohle nesmysl


VÝZVA:

Pokud se budeme ohánět časem (čas jsou peníze), mám pro Vás návrh (ale nenutím Vás to udělat): kupte si za 10 kč semínka rajčete. Vyrobte si z pytlíků od mléka či někoho většího (starý lavór) či si prostě kupte 2-3 větší květináčky, nahrabte si někde venku trochu lepší černou/hnědou hlínu (nebo si ji za 20-30 Kč kupte), a zasaďte si 2-3 rajčata (třeba si dejte klíčit 20 semen, a pak ty ostatní sazeničky navíc vyhoďte). Klidně si těch pár minut týdně, co je budete na balkóně nebo na zahradě během léta zalévat či odštipovat převeďte na svou hodinovou mzdu (např. pokud tomu dáte 2 minuty týdně (třeba zalití je 10 vteřin práce), tak za 30 týdnů je to 1 hodina). Započítejte si klidně i hnojiva - např. Kristalon (pokud ale budeme chtít být fér, měli byste nespotřebované hnojivo odečíst - převést na příští rok, stejně tak i případná investice do květináčů není jen na 1 sezónu). A až budete sklízet, porovnejte kvalitu a chuť s odpovídajícím výrobkem na trhu (supermarket, bio, atd. stejná dávka vitamínů, atd.). Sečtěte si všechny náklady dohromady a vydělte počtem kg, které jste sklidili. Pokud vám vyjde, že to bylo dražší než z daného obchodu/trhu, napište to sem a já se vám omluvím (nebudu řešit nějaké důkazy, bude to čistě na důvěře k Vaší osobě).

Ale hlavně, co je lepší důkaz toho, že zahradničení nezabere tolik času? Na mě je vidět, že ho mám i tak až moc, když tady můžu vymýšlet takové blbosti

- zeleninu a ovoce, když pomineme chuť, bereme jako zdroj vitamínů, což ovšem znamená, že bychom měli hledat také zdroje, kde jsou plody co nejvíc kvalitní (určitě souhlasíte, že statisticky bude mít rajče z vlastní zahrady nebo z bio sklizně větší podíl fruktózy a vitamínů, než rajče, co utrhnete zelené, aby dozrálo po cestě) a pak ji neznehodnocovat, což prakticky vylučuje např. vaření či pečení (mrkev je myslím jediná výjimka, kde to je obráceně). Časově by to bylo možná i plus, protože ušetřím čas a elektrickou energii, případně další přísady jako je koření (ale buďme fér: stejně jako se dá připravit nezdravé jídlo nebo naopak dobré maso velmi rychle na grilu, můžete se hodiny patlat se zeleninou a stejně bude výsledek stát za nic). Ze zeleniny ale nedostate většinou tolik kalorií, jako ze živočišných výrobků.

- u masa budu muset brát jeho tepelně upravenou verzi (tj. s menším množstvím vitamínů, a prakticky bez enzymů, což znamená větší energetický výdej vašeho těla při jeho trávení). Já totiž ani sám nevím, jak vlastně chutná maso. Vždycky ho jím jen vařené, dušené či smažené, grilované, atd. Problém ani není tak v jeho ne/syrovosti, ale v tom, že se dochucuje kořením a solí (pamatujte na vepřové hody z pohádky Sůl nad zlato?). Nejblíž syrovému masu, co jsem měl, je suši, a přiznejme si subjektivní fakt: pokud ta ryba vysloveně nesmrdí, tak si myslím, že ani s tou rýží to nemá prakticky žádnou chuť (a syrovou rybu v celku by do mne nedostal nikdo ani heverem). Jím to kvůli exotičnosti, a protože si myslím, že je to zdravé. Samozřejmě i zeleninu můžete dochutit kořením či solí, ale někdo to vysloveně nesnáší (dejte nám na rajčata sůl, a můžete si je nechat, naproti tomu naše babička je nikdy bez soli nejedla). Pomineme fakt, že mnohé plody mají právě svou typickou chuť, a spousta zeleniny sůl už obsahuje ve formě sodíku (proto pozor na to, pokud si ji musíte hlídat). Bez soli to ale nejde (a nejen kvůli chuti třeba polévky, ale uplatní se v tekutinách v těle, u svalů a nervové soustavy). Najdete jí v masu, minerálkách, těstovinách, v jejich omáčkách, v cereáliích. Ať už hubnete či vám jde o to, kolik vás to bude stát. Vždycky říkám: můžete si myslet o mě či o daném tématu co chcete, pokud u toho opravdu budete MYSLET.

2200 kcal (9300 kJ)
z toho nejméně 50% ze sacharidů (a cukrů), 30% z tuků (a kyselin), 10% z bílkovin (proteinů).

tzn. cca 280g sacharidů (neplést s čistými cukry, byť jsou v této skupině), 75g tuků, 65g bílkovin.

Zdroje sacharidů: škroby a cukry: chléb, brambory, výrobky z obilovin, rýže a těstoviny.

Zdroje bílkovin: maso a výrobky z masa, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny a obiloviny.

Tuky patří mezi živiny, nejen pro získávání energie (stejně jako z bílkovin se stavějí svaly, atd.). Zdrojem jsou vejce, sýr, mléko, máslo, ryby, ale také avokádo, mandle, slunečnicová semínka, olivový a slunečnicový olej.

http://www.extrifit.cz/cs/blog/clanok/tuky-ve-strave

Mezi tuky se počítají i mastné kyseliny, nenasycené Omega3 a Omega6.

Dop. denní dávka:

840 mg EPA a DHA (optimálně 2-4g čisté Omega 3). Tuto dávku získáte ze 7-14g rybího oleje (nebo 100-150g rybího masa severských ryb). Paradoxně ale větší dávku než ryby obsahují některé rostliny (hlavně semena): http://www.nutravita.cz/nutraceutika-ve-...otravinach - například ořechy, sója, tofu, len, bobule (ovoce), slunečnice, olivy.

Další jsou vitamíny a minerální látky. Nejčastější zdroje: ovoce, zelenina. Ale jsou i v masu, a pochopitelně v živočisných výrobcích.

A vláknina. Zdroje: snídaňové cereálie, chléb a pečivo, zelenina, luštěniny a ovoce. Doporučená denní dávka je +/- 30g.

Minerály: http://www.abcvyzivy.cz/podpora/rda_min.htm

Sodík (sůl): 2g (4g soli)
Vápník: 1000 mg
Hořčík: 500 mg
Fosfor: 1000 mg
Železo: 18 mg
Draslík: 3g
Zinek: 15 mg
Selen: 25 ug
Jód: 150 ug
Meď: 2 mg
Chróm: není stanoveno (40 ug?)
Mangan: 5 mg
Fluoridy: 3.5 mg
Chloridy: 800 mg

Vitamíny: http://eagri.cz/public/web/mze/legislati...65067.html

A - 800 ug
B1 - 1.1 mg
B2 - 1.4 mg
B6 - 1.4 mg
B12 - 2.5 ug (prý stačí 0.5 ug?)
kys.pantotheonová - 6 mg
C - 80 mg
D - 5 ug
E - 12 mg
K - 75 ug
biotin - 50 ug
kys.listová - 200 ug

https://www.vegetarian.cz/vitaminy/vit-b12.html

Odmítat jíst med nebo vejce a ohánět se volně žijícími tvory sporné v tom, že takový medvěd či had, kuna, atd. si s tímto hlavu nelámou, a je možná etičtější sežrat neoplodněné vejce, než budoucí život (vybírat hnízda), sníst med a na oplátku poskytnout přístřeší a stravu na zimu, než při jeho získání zničit úl např. v kládě a celé společenství tím třeba zahubit.

Gary Yourovfsky sice argumentuje v jedné z jeho dalších přednášek nepřirozeností a ne/symbiózou, ale co je třeba naše tělo? Naše tělo jako celek funguje na základě vykořisťování bílých krvinek, které kromě energie a přístřeší (ochrana před vnějším světem) z toho vztahu nic moc nemají. Podobně jako slepice u vás doma na dvorku. A teď se vytáhne ono "porovnáváš bakterii a krávu". I v přírodě máme druh, který je sice primitivní, ale nám velmi podobný: mravenci, a jejich "dojení" mšic. Přitom jsou přibližně stejně velcí a evolučně přibližně složití.

Ve stejném vztahu je i zaměstanec velké továrny. Majitelé továrny a její manažeři získávají mnohem větší bohatství než jejich zaměstnanci, byť jim za práci slušně platí. A rovněž i slepice, která je na dvorku, a má zaručeno šťastné stáří, má z daného vztahu méně než vy (pokud nepočítáte, že má ochranu před liškami, například).

Už jen otázka kvasnic, byť jsou to nižší forma života, která pravděpodobně necítí bolest tak jako my, jsou to živé organismy, ne rostliny. Takže, co pivo, alkohol, pečivo? Tady není argument etika, protože slepici doma nikdo nemusí týrat ani zabíjet, tady se vytahuje nechutnost toho všeho (produkce vajec). Ale co jsou tyto nápoje a potraviny? Mrtvé rozložené bakterie/kvasinky. Tohle nevadí? Lidská bytost se taky nenarodila zrovna "čistým" způsobem.

Začneme masem: https://www.kaloricketabulky.cz/hovezi-maso-varene/


100g masa nám dát 170 kcal, tzn. čistě teoreticky bychom ho museli sníst asi 1.2 kg denně. Vtip je v tom, že ve 100 g je 8g tuku a 25g bílkovin. Vláknina žádná. A jen 0.4g sacharidů. Je zde i 11 mg vápníku.

Stopové prvky a vitamíny:

kyselina listová (B9), vitamín A, B1 (0.08 mg), B12 (téměř 0 ?), B2 (0.12 mg), B3 (4 mg), B5 (kys.panto; 0.4 mg), B6 (0.37 mg), vitamín C (množství neuvedeno).

Pokud bychom snědli denně dejme tomu 1/4 kg (oběd+večeře) vařeného či jinak upraveného masa, dostali bychom cca. 425 kcal (tj. 19% denní dávky) energie, 20g tuků (29% denní dávky), 63g bílkovin (téměř 100% denní dávky), 1g sacharidů (0.4% denní dávky).

Vitamínů je zde hojnost v počtu, nicméně je jich některých nedostatek v množství (dostanete jen 20% u B2, ale třeba u B6 skoro 100%, byť není hned podmínka, že předávkování by bylo nebezpečné).

Cena masa stejně jako jiných produktů kolísá a to děsně, takže budu počítat 140 Kč/kg, tedy v našem případě porce 35 Kč.

Můžete namítnout, že vitamíny se dají doplnit třeba v tabletách nebo v zelenině a ovoci. Všechno toto nám ale zvýší cenu pokrmu. Za 30 Kč dostanete 20 tablet, takže celková cena za maso bez příloh 36.5 Kč. Čistě po stránce vitamínů je to levnější než zelenina.

Pro nás by to znamenalo, že toto jídlo je ještě relativně v limitu, ale to jsme ještě ani nedali přílohu (my máme odhadem měsíčně limit na jídlo a osobu 2000 Kč +/+ jak kdy, protože dost z toho prožeru já na sladkých věcech, což dává tak 64 Kč na celý den - pochopitelně, střední a vyšší třída to bude vnímat jinak, a i někdo z nižší třídy než my si prostě maso dopřeje třeba na úkor jiných věcí).



Potud zatím cenově OK. Nicméně jsme už získali 100% denní dávky bílkovin a přitom bychom potřebovali sníst 5x tolik kvůli energii. Tím ale zase překročíme denní dávku tuků o 50%.


Typická příloha k masu jsou brambory:

300 g vařených brambor denně má jen 4g bílkovin, což se hodí, když už jsme je vyčerpali masem, 47g sacharidů, 0.2g tuku, 7.5g vlákniny, 81 mg vápníku a 200 kcal.

https://www.kaloricketabulky.cz/brambory...ez-slupky/

Pro zajímavost, stejné množství, ale syrových brambor má 60g sacharidů, 0g tuku, 3.6g vlákniny, 45 mg vápníku, o něco víc minerálů a 276 kcal. Já třeba syrové brambory můžu: když se dělají hranolky, tak 1/3 sním ještě než se dostanou do trouby

https://www.kaloricketabulky.cz/brambory-syrove/

Upřímne by mne zajímalo, jak se do vařených brambor dostane z vody vápník a vláknina navíc, ale třeba se jen uvolní teplem pro lepší zpracovatelnost naším tělem..

Každopádně více méně to samé.

1 kg brambor stojí 15 kč, takže necelá třetina je asi těch 5 Kč. Zatím máme porci 41.5 Kč na den, ale jen 28% denní dávky energie. Kdybychom snědli denně 600g brambor, tak jsme cenově na 46.5 Kč, denní dávka energie bude na 38%. Sacharidů už máme 18% denní dávky, 25% vlákniny.



To bychom měli dejme tomu hlavní jídlo. Ale na základě toho, co jsem si zatím sestavil, bych prakticky za chvíli umřel hlady a to bych utratil přes 40 Kč za jídlo denně. A to jsem ještě ani nesnídal


Snídaně je důležitá, zkusím tedy přidat nějaký ten chléb:

https://www.kaloricketabulky.cz/chleb-zitny/

100 g chleba je 241 kcal, 8g bílkovin, 49g sacharidů, 10g vlákniny, 1g tuků, Dokonce tu najdeme i vitamín B.

Toto množství chleba stojí asi 3 Kč.



Pro porovnání, když bych si dal k jídlu jen ořechy:

100 g vlašských ořechů (nevím, kdo by je dokázal jíst denně jen tak)

https://www.kaloricketabulky.cz/orechy-vlasske/

nám dává 691 kcal, tj. 31% denní dávky energie, 16 g bílkovin (24% ), 15 g sacharidů (5% ), 64g tuků (85% ), 6g vlákniny (20% ), 96 mg vápníku (10% ).

No jo, ale 0.5 kg loupaných stojí 165 Kč, takže by nás tato sranda přišla na 33 Kč, a byť v balení máme nálož vitamínů a minerálů, pořád bychom umřeli hlady. Neloupané by možná přišly levněji, ale do nich zase nevidíte. Buď si ořešák vysadit nebo chodit sbírat pod stromy do alejí (ať máme k našim předkům ještě blíže).

Zde ale nutno vyzdvihnout, že ve 100 g ořechů je 45g omega 3 a 6. Ale není to samozřejmě v té samé formě, jako má např. losos. Ale třeba 20-40g nejspíš pokrývá denní dávku Omega3. Je pravda, že kapsle s olejem z lososa koupíte 275 Kč na měsíc, tj. asi 9 Kč na den, zatímco za ořechy dáte 7-14 Kč, ale těch kapslí se třeba už nenajíte, nehledě na vitamíny (většinou dostanete tak D3). Dobrý zdroj je prý i Rakytník Řešetlákový, což je vlastně keř.



No, to není až tak zrovna moc dobrý nápad (ostatně, sestavit jídelníček z monopotraviny bude vždycky blbost).


Co třeba takové mléko pro srovnání?

Klasické mléko z obchodu

https://www.kaloricketabulky.cz/mleko-po...1-5--tuku/

300 ml za nějakých 5 Kč.

Bílkoviny 10 g (15% ), sacharidy 14g (4% ), tuky 4.5 g (6% ), vápník 362 mg (36% ). Teď jen otázka, co je pravdy na tom, že kravské mléko spíš vápník z těla odčerpává. 142 kcal je pak 6% denní dávky energie.

Stejné množství kozího mléka:

https://www.kaloricketabulky.cz/mleko-kozi/

má 223 kcal (10% ), 428 mg vápníku (skoro 1/2 denní dávky), sacharidy a bílkoviny stejně, jen tuků je zde 13g (17% denní dávky).

Jenže, pokud nemáte to štěstí, že jste na vesnici, aby vám někdo prodal litr za 20 Kč, tak se nedoplatíte.



Jestli tohle čte nějaký výživový poradce, tak už je dávno v hrobě a tam se točí jak vrtule. Takže, i když jsem zapomněl na nějaké ty důležité věci a doplňky (jako třeba máslo na chleba a brambory, případně zeleninu a ovoce, kterou jsme ale nahradili tabletkami), mám tu jídelníček nevegenaský, ale docela chudý.

Zahrnuje 100 g chleba, 1/4 kg masa, přes 1/2 kg brambor a 300 ml mléka denně. Cenově to vychází na 55 Kč, s nějakými těmi drobnostmi do 60 Kč. To je i v našem limitu na jídlo a osobu.

Mělo by to pokrýt:

energie: 1016 kcal (46% )
tuky: 26g (39% )
sacharidy: 111g (39% )
bílkoviny: 85g (130% )
vitamíny: 100% doufejme
vápník: 468mg (46% )
minerály: alespoň nějaké
vláknina: 18g (60% )

Hm.. Předpokládám, že tam bude určitě nějaká ta chyba, ale i tak. Považoval bych to za běžný jídelníček a ono tohle. Musel bych sníst asi 2x tolik, a přitom jsem už překročil bílkoviny. Navíc mne děsí už představa, že do sebe narvu denně i jen těch 1/4 kg masa a 0.5 kg brambor. To bych prasknul! Přitom, z něčeho asi žít musím (a energie od Aštara to nebude), a ještě k tomu jsem za rok přibral (paradoxně min. rok byl jediný rozdíl: jedl jsem víc vlastní zeleniny a pil kozí mléko, jinak vše jako vždycky). Ty tuky a energie, co mi chybí, bych mohl dohnat např. ořechy, ale to už přesáhnu asi denní limit v Kč. To ostatní bych mohl dohnat ovocem a zeleninou. Možná.

Tady budu zpočátku trochu "podvádět". Uvěřím třeba tomu, že člověk není ani býložravec, ale plodožravec, takže začnu nejprve vyžírat vlastní zahrádku a sad, a pak uvidím, co mi bude chybět za živiny. Vy ostatní máte možnost si to koupit (popř. ve větších městech jsou k dostání veganská jídla za 50-80 Kč, což je defakto cena za normální jídlo kdekoliv jinde - např. v menších městech se taky v hospodě kolikrát pod 60-70 kč nenajíte, natož v Praze).

Neřeší to také problém v zimě: v létě mám všeho dost. Na zimu budu muset ovoce a zeleninu mrazit, sušit, zavařovat a nebo pěstovat pod umělým osvětlením v bytě. Argumentace elektřinou: mrazák máte, ať v něm je zelenina nebo maso. To jsou problémy, které je třeba vyřešit, ale zatím nás bude zajímat, jestli a za kolik může veganská strava opravdu nahradit tu normální. Taky třeba, když si zasadím 5 stromů zimolezu a borůvek, budu jich mít habaděj, ale kdybyste si je chtěli koupit v obchodě, tak vás to zruinuje. Pěstitelé mají v tomto ohledu přechod dost usnadněný.

Co se týče denních dávek potravin "zdarma", vezmu 10 kg ročně jako výnos (což někdy dává 1 keř a já jich mám několik od druhu, rovněž brambory, rajčata, atd. dávají několika násobně víc, ale to bude jen jako krytí, když nějaká z těch dalších surovin zrovna vypadne), čili: necelých 30g denně. Což je děsně málo. Nikdo mi nezabrání, když se urodí 3 kedlubny, abych je nesežral najednou


Jednu výhodu to má: nemusím řešit obsah vitamínů

http://www.lifeway.cz/raw-syrova-strava/ovoce

Třeba Céčko, 80 mg je denní dávka. Přitom už 100g kiwi má 118 mg. 100g jahod 57mg, atd.

Obecně známý fakt (ale podceňovaný), že v zelenině je někdy víc vitamínů než v ovoci:

http://www.lifeway.cz/raw-syrova-strava/...ny-tabulky

100g petržele má 90mg C, 100g květáku 55mg, a bohatá je rovněž i řeřicha nebo brokolice.


A propo, argument pro pití mléka kvůli vápníku se snadno rozloží, když víte, že ho obsahuje prakticky každá zelenina a ovoce. Třeba 100g kiwi má 29mg vápníku, řeřiha 120mg, česnek 181mg, petržel 130mg. Ostatní třeba jen trochu, ale už 1 "blbá" hruška dává 17mg, takže se to krásně nasčítá (je blbost vám radit, abyste snědli denně 60 hrušek. To byste se mimochodem "předávkovali" energií: 81kcal x 60 = 4860 kcal, 2x DDD).

Kravské mléko 100ml má 121 mg polotučné, 118 mg plnotučné, kozí 143 mg.

Zeptejte se třeba žiraf nebo pouštních slonů, kde berou dostatek vápníku..

DOBRÉ:

- 90% toho, co je v jídelníčku, jsem schopen sklidit ze své zahrádky (ne samozřejmě celoročně, ale jde o průměry, už vidím, jak vám za rok vyroste denně jen 50g brambor; v létě do sebe budu cpát jahody jak prase, a dělat si "zásoby na zimu") nebo jsem si to schopen udělat doma (chléb, rohlíky, knedlíky, kaše), takže to vyžaduje nákup jen minima surovin

- nemusíte jíst maso a přitom kaloricky neumřete hlady

- má to 2x méně cholesterolu, než co jíme doma teď

NEUTRÁLNÍ:

- jídelníček není 100% veganský, ale vegetariánský. Pečivo, v nejhorším i svíčková, se dá připravit z rostliných tuků, ale dal jsem si tam 1 vejce a trochu kozího mléka denně, protože si eticky navzdory všem tvrzením od některých veganů obhájím slepici či kozu, která se chová přirozeně téměř "volně" a umře stářím.

ŠPATNÉ:

- pokud nejste na vesnici, tak většinu toho si budete muset koupit. Tzn. že denní rozpočet na osobu nebude 10-20 kč, ale dost možná zpátky těch 80 Kč. Záleží na skladbě potravin, a zda si budete vařit sami či zda dáte přednost dodávce do domu nebo návštěvě restaurace.

- jídelníček je téměř dokonalý až na jednu zásadní věc: bílkoviny jsem dotáhl jen na 50% (a z toho asi 47% bylo bez vejce a mléka). 100% vegan by si musel zvýšit množství té rostlinné stravy, které bílkoviny obsahují ( http://veganza.cz/index.php/o-rostlinne-...e-bilkovin ). Nám ostatním by stačilo trochu víc mléka nebo vajec. A třeba upravit jídelníček tak, aby velkou část stravy tvořily např. brambory (vařené, kaše, bramborové knedlíky, atd.) nebo rýže, na kterou jsem úplně zapomněl ( http://www.vegan.cz/clanky/23-prehled-bi...ske-strave ). Já třeba nevím, zda by mi tofu chutnalo, ale také nevím, zda se dá vůbec v našich podmínkách pěstovat (ale ani mouku resp. obilí si pěstovat nebudu).
UPDATE: Tak sója u nás pěstovat jde: http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/soj...si-zahrade

- ve stravě je 30% nadlimitní množství tuků (byť rostlinných). Popravdě ale, já jím trochu tučná jídla celý život a přitom tvoří 14% mé tělesné váhy, takže bych se toho zase až tak moc nebál (v mém případě to ale může souviset s tím, že jsem prodělal žloutenku jako dítě - kvůli jisté skupině obyvatel, co nedodržovali ve škole hygienu a kradli ostatním ručníky - a dodnes mám zvýšený bilirubin, který údajně brání ateroskleróze, což vlastně souvisí s ukládáním tuku). https://www.sportvital.cz/sport/kolik-te...m-meli-mit

Pokud jste vegan jen z etiky, slepice chovaná doma ve výběhu a kurníku (myslím, že bych dokázal postavit nějaký ten palác do 5 tisíc), ve dvou, aby jí nebylo smutno, se může dožít v nejhorším tak 8 let, snášet bude v nejlepším 3. Tedy odhodíme argument, že umře, jakmile přestane snášet.

Plocha by měla být dostatečná, aby se slepice nestresovaly. Jsou některé alfy, které ostatní klovají. V tomto případě je řešení jednoduché: daného jednice odstranit, protože násilí tolerovat nebudeme (ani kocouři se u nás nebudou prát - a většina to pochopila dost rychle, že spolu prostě vycházet musí). Jinak si myslím, že zvířata mají u nás někdy i větší privilegia, než členové rodiny (kdybych měl děti, a nějaké by se špinavých botách pošlapalo auto od střechy až po kapotu, jak to pravidelně dělá naše kočka, to by nepřežilo! ). Kdo má starší dům, kde je např. dvorek s trávou a velká starší stodola, nemá co řešit.

Pořizovací cena kuřátka, které kvočna většinou odstaví sama ve 2 měsících, je cca. 80 Kč. Pokud nemáte žádné zbytky, které byste jí dávali (žížaly a trávu pomineme), sní ročně tak 40 kg pšenice. Metrák stojí do 400 Kč. A snese min. 100 vajec (buďme pesimisti).

Tzn. investice: 40/100*400 x 8 + 80 děleno 8x = 170 Kč za rok. Snese 300 vajec, takže 1360/300 = 4.5 Kč / kus.

A pokud jde o vykořisťování, jak vnímáte domácí mazlíčky, co se ani nedostanou ven? Morčata, králíci, gaučové kočky, křečci, rybičky v akvárku, atd.? Také to vidíte jako symbiotický nebo rovnocenný vztah?

Možná by vás to nenapadlo, ale i slepice se dá chovat v náručí, hladit, zobe z ruky, a když jich máte víc, mají větší prostor a jedna z nich vyhrabe nějakou větší žížalu, to máte hned postaráno o zábavu Za cenu 50 hal denně. Leckterá kočka či pes stojí měsíčně víc a to ani nesnáší.

Kdybych započítal postavení zateplénho Ytong kurníku s výběhem (pletivo) mezi okrasné stromky (kvůli trávě), a převedl to na životnost 40 let, tak to dává 1/5 na každý životní cyklus slepice (bude max. 5 generací). 5000/5 = 1000 Kč na dvojici slepic, 500 Kč na slepici, tzn. zdražíme tím vejce o 1.5 Kč. Pořád vám to přijde drahé? Jsme o 1 Kč dražší (o 2 Kč, pokud je to v akci) než prodává např. Tesco vejce kategorie "3" po 10 ks. Myslím, že nejsem až tak chudý, abych nedokázal ocenit život tvora pár korunami denně.

Pak mi ale prosím vysvětlete, jaký to bude mít efekt? Pravda, tady se o to také nemusí lidé zajímat, ale dát to někam jinam, buď bych jen přidával další téma o tom samém (to není oblíbené ani tady), nebo jen "přesvědčoval" přesvědčené. Řečnická otázka: Jaký názor máte na kampaň "Nemyslíš, zaplatíš", která lidi "obtěžovala" v TV, kterou si zapnuli, aby si odpočinuli? Myslíte, že mě baví poslouchat, jak nějaké bezstarostné já nepřekvapí, co se děje s jejím tělem 5x denně?

Víte, že takto funguje reklama? I ta může být špatně udělaná, i dobře udělaná, a někoho prostě osloví, a jiného ne. Může být na dobré věci i potencionálně špatné věci (protože všechno souvisí se vším, pokud se necháte zlákat a koupíte si z reklamy hodně sladké jídlo, zaplatíte později víc za zubní péči - ať už ve formě zubaře nebo jen kartáčky, zubními pastami a ústní vodou, atd. Každopádně vás to bude stát onen čas, o který vám tak jde). Kolik věcí jste si koupili nebo se o ně začali zajímat jen proto, že jste je někde viděli, někdo vám o tom řekl, atd.? A kolik jste si skutečně našli sami? (nepočítám, že jste si našli sami levnější značku něčeho, co jste dřív vůbec nepotřebovali, ale teď to chcete, protože na to byla reklama).

Já třeba miluji sladké (ale dřív to bylo ještě horší, teď už mi to tak moc zase nejede), tak zkusím zabít svoje chutě prací a normálním jídlem (jednoduše jsem měl po večeři kedlubnu místo čokolády - sice stojí ve slevě 10 Kč, což je i tak drahé, ale pořád levnější než pytlík bonbónů a taky vydrží déle - ano, klidně sežeru celé balení tictac do minuty nebo toffiffe balení za max. pár minut - tak rychle 200g bulvu v klidu nerozkoušu ).


Jako ukazatel ne/úspěšnosti použiji maminčin účet. Maminka totiž patří do kategorie lidí, kteří berou minimální mzdu (nebo jen o pár stovek vyšší), a financuje chod domácnosti po stránce jídla a vody. Což je ideální měřítko.

Výchozí stav nebyl 0, jak byste si mohli myslet, před asi rokem jsme totiž provedli na banku "podraz" (měli jsme půjčku na 3300 Kč měsíčně, která nám finančně nabourávala bilanci - neustále na nule nebo hůř - kontokorent; takže jsme si vzali něco z úspor, doplatili zbytek (asi 1/3) úvěru, ušetřili něco na úrocích a poplatcích, a ještě teď maminka stále čerpá teprve prosincovou mzdu; což ostatně můžete vidět na výpisu z bankomatu - 15.000 Kč část z toho je kontokorent).



Ideální vzorek pro sledování vlivu zahradničení u nízkopříjmových skupin. Ideálně bychom měli mít na podzim víc než 2x současného stavu, pokud to zahradničení bude mít nějaký větší efekt. P.S: Pokud věříte reklamám, půjčka vás rozhodně neudělá svobodnějšími

Takže samozřejmě, ano, můžete mít blbou minimální mzdu, platit všechny ty blbosti okolo (jídlo, oblečení, část bydlení, 1000 Kč měsíčně na benzín/autobus, drogerii) a přitom si pořád žít jako král a mít peníze na hovadiny (1000 Kč měsíčně na důchodové spoření, včera 3500 Kč výměna výfuku u jejího auta, 6500 Kč bude teď během léta platba u zubaře za lepší zuby - taky si platím, je to důsledek blbého životního stylu, kde ani čištění zubů nepomáhá, v kombinaci se socialistickou doktorkou, a nekvalitně provedenými plombami), a přesto jak vidíte, když nemáte kýbl výmluv, že jste chudý, tak máte účet plný prachů! A to i bez nějakého blbého zahradničení.



Můj účet se k tomu nehodí absolutně, protože jsem jednak v trochu jiné mzdové kategorii, a jednak z něj platím hypotéku, elektřinu, a nakupuji spoustu kravin, financuji kde co či koho, takže je to jeden velký maglajz a spíš to připomíná vývoj na burze cenných papírů. Navíc poslední rok či dva nakupuji materiál pro zahrádku/skleníky, a ještě budu (LEDky), takže by nebylo nijak směrodatné, kolik budu mít na účtě.



Jediné, co by se tím dalo dát za příklad je to, že nezáleží na tom, jestli berete minimální nebo (skoro) průměrnou mzdu, zahradničit se časově dá vždycky

Samozřejmě je tu možnost, že to někoho fakt nebaví. Pak ale tyto příspěvky nečte a je po problému..



Takže sorry, jako.. Ne, i když jsem chudý, můžu si zahradničení finančně dovolit (semínka platí matka). A ne, i když se ženu za vyděláváním peněz, můžu si časově zahradničení dovolit (+ z toho mám ušetřené prachy).

P.S.: Provokace pro vegana Garyho (stejně to nebude číst) Jeho oblíbení Bonobo ( https://a-z-animals.com/animals/bonobo/ ) také jedí vejce a med Mimo jiné.. (to že to někdo ale jiný dělá nebo se to tak dělalo, není ale výmluva to dělat dál). A můžeš mě strašit definicí slepičího vejce Sakra, Gary, já zalévám zahradu vodou z čistírny odpadních vod kbelíkem, hrabu hlínu bez rukavic a pak těma rukama žeru! Zkus to trumfnout!

P.S.2: Pokud se rozhodnete chovat slepice, lze je dokrmovat kukuřicí (prý až do 40% obsahu potravy http://web2.mendelu.cz/af_222_multitext/...?krmivo=13 - zase ne moc, aby nestloustly a nepřestaly snášet, tj. ideálně přes zimu). Tzn. že ušetříte peníze za obilí (kukuřice má větší výnos a na vesnici si můžete snadno založit menší políčko na pár metrech taky). Nejlepší by stejně bylo mít velké pole, kde by si nahrabaly zadarmo (a ještě by to pohnojily a zoraly), popř. jim dávat zbytky ze zdravé stravy od Vašeho stolu.

P.S.3: Některé ty čínské 230V růstové LED žárovky do E27 patice, byť byste je koupili tady u nás, nejsou zrovna kvalitní (u té 18W/30W zhaslo asi 15% diod - vypadá to, že celý 1 okruh). Ne každý kus z Číny musí mít nějaký defekt, ale je prostě škoda, že tady v ČR zatím neexistuje nějaký mezičlánek. Buď máte něco z Číny za pár stovek, a nebo od českého výrobce přibližně to samé už za pár tisíc. Ještě zbývá omrknout např. Britský Amazon, ale i tam prodávají čínští výrobci.

Obchod se zdravou výživou se nakonec ukázal být spíš kavárnou než restaurací, takže jejich denním menu (hrachová kaše) mne tedy vážně neuctili, ale využil jsem alespoň prodejnu. Vegan restauraci jsem našel v Hradci Králové, takže až bude příležitost tam jet, vyzkouším ji.

Co jsme nakoupili si můžete prohlédnout na fotkách. Ne všechno je 100% vegan, něco je spíš vegetariánské (vejce a mléko ve výrobku). A osobně mám trochu odpor proti nálepce "zdravá výživa", protože si pod tím představuji slepence semínek s nevalnou chutí.

Výrobky jsou trochu dražší, než jsem čekal. Na druhou stranu, většina z nich je tzv. BIO nebo pochází z ekologického zemědělství, takže v takovém případě by to bylo dražší, i kdyby šlo o maso. I tak ne moc dobrý nápad. Na vesnici nebude problém si případně dané výrobky vypěstovat nebo vyrobit ze základních surovin, ve větších městech si zase myslím, že bude bohatější nabídka a nejspíš narazíte i volitelně na nižší cenovou kvalitu.

U některých výrobků byl problém (kromě ceny) trochu zvláštní chuť (ne nutně špatná, prostě jiná). Ale to může být také v něčem jiném. Třeba paštiky jíme ty nejlevnější, co jsou v obchodech dostupné. Když jsme měli párkrát možnost ochutnat (jako dárek) opravdu kvalitní játrové paštiky, kupodivu nám moc nechutnaly (asi je člověk moc navyklý na "chemii" a náhražky masa). A třeba když jsem poprvé ochutnal vlastní okurky, také nám jejich chuť přišla proti kupovaným dost zvláštní. Takže kdyby mi třeba nějaká velmi dobrá restaurace připravila nějaké opravdu kvalitní jídlo, "bojím" se, zda by mi vůbec chutnalo.


Prozatím jsem vyzkoušel následující výrobky (vše subjektivní dojem):

- veganské párky jsou v umělém střívku, takže se nedají jíst přímo (nutno loupat, to jsem u masových párků vždycky nesnášel). Když jsme jeden zkusili syrový, nechutnal kupodivu zrovna blbě. Ne teda jako párek (resp. porovnáváme to s tím nejlevnějším "vídeňským" ze supermarketu, takže možná ani nevím, jak vlastně pravý párek má chutnat), ale dalo se to. Ale když jsme si ho ohřáli v páře, možná jsme něco zvorali, ale chutnal pak trochu divně. Prakticky to ale stačilo přebít hořčicí a byl z toho hotdog (špatně uvařený se ale může při "loupání" rozpadat). Ale nevidím důvod, proč si kupovat náhražku masa, a pak ho stejně necítit (co se mne týče, já masa stejně pojím tak na dva prsty). Problém ale může být v tom, že klasické párky jsou většinou uzené. Takže kdyby se třeba vegan párek vyudil, třeba by také načichl. Měli tam jen 1 druh, takže moc na výběr nebylo.

- kukuřičné "chlebíčky" byly rozhodně lepší než onen "polystyren", co se chroupe jako zdravá strava. Chuťově klasické, neurazí, a dá se to sníst jen tak. Jako, snědl jsem to komplet, ale nemůžu to mít každý den.

- tofu paštika byla první den asi to nejlepší. Chuťově se velmi blížila klasické paštice v plastovém obalu, ale chutnala jakoby trochu po paprice. Sežral jsem jí celou (namazanou na těch plátcích z kukuřice). Docela zajímavá je skladovatelnost až do +27.

- semínkové krekry není zrovna něco, co by mne zvedlo radostí ze země. Samotná semínka OK, ale to jejich pojivo nechutnalo zrovna extra. Nějak to nedokážu popsat. Ale když jsem si to namazal tou paštikou, tak už s tím nebyl problém. Tedy pro chuť se to jíst nedá, jedině kvůli těm živinám.

- zeleninový snack jsou prakticky chipsy, a ty popravdě nemusím. Přišlo mi to spíš trochu moc přesolené.

- nejhorší ze všeho bylo sójové mléko. Tabulkově vypadá zajímavě, ale chutnalo tak trochu jako když zkysne to kravské. Vím, že údajně existuje asi 7 druhů vegan mlík, a dost možná mohl být problém v tom, že to je (teplý) nápoj v prášku. Kdybych si třeba koupil kravské mléko v prášku, nemuselo by mi rovněž vůbec chutnat. Mamince stačila lžička cukru, já to nezakryl ani několika lžičkami granka. No, zkusím experimentovat dál. Třeba někde najdu v tekutém stavu.


K tomu jsem si koupil klasický pomerančový džus, a něco dalšího, už z normálního obchodu, ze sekce "bezlepkové, zdravá výživa". A zeleninu ze supermarketu. Upřímně, i když může jít jen o špatný výběr potravin (taky mi nechutná všechno živočišné, co se prodává, třeba moc nejím vepřové maso, kaviár vůbec, kozí sýr nebo plísňový taky nejím vůbec, a naopak z rostliné stravy třeba hrachová nebo ovesná kaše fuj, atd.), tak jsem čekal trochu lepší zážitek, a úplně si dovedu představit spoustu lidí, jak si po prvotním nadšení začnou myslet, že jsou vegani blázni. Já jsem si večer spravil chuť a dal si syrové ředkvičky a kedlubnu, a měl jsem z toho rozhodně mnohem lepší chuťový zážitek, byť ani nebyly vlastnoručně vypěstované. Ale to mě nemůže nutričně uživit.


Druhý den jsem zkusil ještě další dvě položky:

- veganský burger s vegetariánskou majonézou. Asi takhle: chutná to malinko jinak, ale jinak je to chuťově na stejné úrovni, jako hovězí burgery, co se dají koupit po 8 ks do 100 Kč v Kauflandu. Čili, tohle bych klidně i dokázal jíst. Zvlášť s vlastním kečupem z rajčat, co máme ještě od léta (divné, žádné konzervační látky, jen rajče a cukr, a nic tomu není).

- tu majolku jsem si ještě dal na rohlík s rajčetem. Nevím, zda to bylo její chutí a nebo tím, že ta rajčata z obchodu zrovna tentokrát žádnou chuť neměla (jako fakt), ale měl jsem spíš pocit, že jím rohlík s mrkví


Koupili jsme si za 5 Kč zázvor, protože nakládaný je celkem chutný k suši. Udělal jsem si pár odřezků, a zkusím ho repěstovat. Ale když jsem si při krájení přičichl, to byla tak sladká vůně (něco jako limonáda, prostě úžasné), že jsem neodolal a ukousl si kus syrového. Znáte ty vtipné příhody, kdy někdo sní hodně wasabi, protože neví, co to udělá? No, tak si představte něco jako silný pepř v případě zázvoru Prý je to ale zdravé, takže jen vymyslet, jak se to nakládá (nastrouhané, sladkokyselý nálev? Nevím). Čaj z toho byl ale sakra výborný!


Nu což, ptáky nezastavil v rozvoji asteroid, tak proč by mě zastavil prvotní neúspěch. Třeba by stálo k zamyšlení nesnažit se o nějaké náhražky jednoho typu stravy (maso), ale prostě plně využívat možnosti stravy druhé (rostliny). Jo, mám situaci ulehčenou hodně tím, že pokud mám na výběr, raději si dám kedlubnu než biftek, zvlášť, když to první mi vyroste skoro zadarmo doma. Ostatní si s tím případně budou muset poradit jinak..


btw.: doporučuji si najít na You Tube argumetační videa proti veganství od takových zajímavých lidiček, se kterými je sranda - člověk narazí na zajímavé věci, když něco hledá

(pak se dozvíte, že vegani jsou nemocní, měli by chcípnout, ale že veganská strava na 1 měsíc je fajn, protože vám očistí tělo.... od čehože?? Že by třeba od škodlivého sluníčka? a pak takový ten hezký argument v diskuzích, že vegani ať si žerou trávu. Jako že třeba paradoxně k jezení trávy mají spíš masožravci skrze těla krav A že jen maso dělá svaly. No, ještě že nejsem až tak 100% pacifista, protože bych rád viděl, jak to takový nabušený svalovec, který by mi určitě rozmlátil hubu, o tom nepochybuji (je jistě hrdost se prohlásit takovým masožravcem/všežravcem), jak to nandá takovému nabušenému gorilímu samci v přirozeném prostředí, což je náš dost blízký příbuzný, a nezapomneňte, má taky špičáky! No prostě vám to hned zlepší náladu - jako, já chápu, že skoro každý může pro někoho dalšího vypadat jako debil, třeba tím, jak se chová nebo vyjadřuje (a pro mne je to plus, protože to znamená, že se mám pořád od koho něco možnost naučit, protože vždycky si můžu něco myslet blbě nebo něco dělat blbě, a "hádat" se o něčem na netu je nejrychlejší způsob, jak vám vaši debilitu může dokázat hromada lidí), ale je asi fajn, že alespoň v něčem nepatřím na úplné dno ).

Jo, a hlavně si dávejte velký pozor na to, abyste v něčem neměli ani jedno Éčko! Třeba takové E300 je pořádně nebezpečné, může Vás i zabít ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Vitam%C3%ADn_C )

kdybych do konce života zůstal v nájmu za hezkých 6000 Kč za měsíc (včetně elektřiny, tepla a vody, a nějakým zázrakem i fond oprav), tak bych od svých 20 let zaplatil 5.040.000 Kč, zatímco za vlastní dům s náklady 2200 Kč/měsíc (eletřina+teplo 1680 Kč/měs), včetně pozemku a úroků na hypotéku bych dal 2.500.000 Kč + 1.880.000 = 4,4 milionu. Pořád jsem o půl mega bohatší než obyvatel bytu, jenže já budu mít v 90 letech (což je asi tak nejzazší věk, kterého se mám šanci reálně zatím dožít statisticky dle mého příbuzenstva; mimo tam také končí deklarovaná životnost mého domu) něco s hodnotou (starší dům+pozemek), zatímco nájemci nebudou mít bohužel ani to. A to ještě uvidíme, zda se elektřina za tu dobu zdraží víc než nájmy. Já to ale vidím opačně: vlastní dům mi dá svobodu, nemusím řešit, že mne vyplaví soused nade mnou, že dostanu výpověď z nájmu, že po mne budou chtít ostatní nájemci zaplatit růžovou fasádu, protože se většinově shodli, nemusím chodit do parku dva kilometry, když ho mám hned za dveřmi, a pokud už náhodou vyletí dům do povětří, bude to mou vlastní blbostí a ne tím, že někdo z dalších 20 partají nechá puštěný plyn, což nemám šanci jakkoliv ovlivnit, byť ta šance je velmi nízká (a ani jsem si plyn do domu raději nezaváděl, protože to jednak stojí peníze (komín, kotel, revize), a jeden nemůže nikdy říct, jak moc je sám vlastně blb), a nejsem otrokem příjmu, protože i kdybych přišel o práci, mohu si dovolit utáhnout bydlení i ze životního minima, takže krásná psychická pohoda na obzoru "tady nemáš žádnou moc, kapitalisto šedý"; a pak tu máme ještě to zahradničení a vlastní bio jídlo, muhehe - ale plně respektuji to, že se někdo rozhodne pro jiný život a je tak šťastný, ale upřímně: jen to prostě někdy nedokážu pochopit, to je celé).

P.S.: Ano, celá republika se nemůže přestěhovat na venkov, protože by se tam prostě nevešla. Ale v tom není žádný problém, protože ne všichni, kdo bydlí v nájmu, si na něj stěžují a nejsou v tom šťastní (kromě toho, teoreticky, kdyby se přestěhovala jen část lidí, bylo by víc volných bytů a to by mohlo zahýbat s cenami nájmů)

Prý si pro ně jezdí i lidé z Prahy (nejspíš tu mají chalupu, tak to berou jedním vrzem, protože to je totiž přes 120 km). Holt, kdo hledá, najde a ušetří. Nemyslíš, zaplatíš!

Mimochodem, na té farmě má asi 70 ovcí, slepice, křepelky (na vejce), pole (rostliny) - což boří další předsudek, že člověk, co chodí do práce a bere +/- minimální mzdu, na to prostě nemá čas (a peníze - skutečně to téměř vypadá, že je někteří lidé až zbožšťují, co se týče jejich vlivu).. Co mne na tom fascinuje až k neuvěření, že byť je jich v rodině snad 10, chodí do práce, a přesto to zvládají, přitom sama majitelka ještě dělá průvodkyni na hradě, a hraje v ochotnickém divadle. A nehledě na svůj oficiální příjem dává práci brigádníkům.


Budu ale fér, protože i v Praze se dá pořídit vejce s 30% slevou za 2.3-2.5 Kč, ovšem jde jen o velikost M. A ještě před týdnem stály 3.5 Kč a víc. Platí, když si jich koupíte 30 ks (jinak stojí až 5.8 Kč/ks). A nejspíš zase půjdou nahoru, protože akce platí jen týden. I tohle ale beru jako výhodu, protože si nemusím pořizovat obří ledničku, když bych všechno kupoval po "vagonech" (paní nás nenutí k odběru hromady vajec kvůli slevě). Mimochodem, vejce L váží o 10g víc než vejce M (53-63g vs. 63-73g), přitom je i 1.5x dražší. Údajně má L vejce víc bílku na úkor žloutku, ale někdo si dal tu práci a zjistil, že to není až tak pravda. Dalo by se předpokládat, že dobře živená slepice s volným výběhem by mohla dávat i větší vejce jaksi automaticky (vejce navíc skladováním váhu ztrácí, "vysychá", byť jsou to jen max. 1-2 gramy týdně).

Ještě by se dalo polemizovat o tom, jaké vedlejší produkty by se mohly teoreticky najít ve vejcích z velkochovu, neboť ty jsou nejspíš krmené zase obilím/kukuřicí od velkopěstitelů (vivat antibiotika - opět, nevěřit hned všemu, ani tomu, že tam jsou, a zjistit si to) a ti nejspíš používají chemická hnojiva/postřiky, což sice slepice doma nejspíš také (pokud si pšenici kupujete), ale ty si k tomu ještě dost nahrabou a také mají přístup k trávě, a své bude mít možná na trávení i možnost pohybu, byť slepice není kůň. Vegani by z toho radost neměli, ale jednak jde o dětské krůčky, a jednak jde o to, co si zatím dovedu zdůvodnit. 1 vejce = 27% denní dávky B12.

Ale ruku na srdce, kdo v minulém století v Československu řešil zdravou výživu (třeba omega3 z mořských ryb). A žijeme? Jíst vejce možná není na 110% zdravé (ale to se nedá říct o ničem na této planetě, i (čistý) kyslík je jed), ale je to přirozené i v přírodě, ať už jde o masožravce nebo bíložravce (člověk je něco jako panda: to je také masožravec, co se naučil jíst vegetariánskou stravu stravu; a trvalo jí to asi 10 miliónů let. U člověka to je teprve asi 1 milion let, co jíme maso. Mléko naproti tomu ale vážně nepije žádné jiné zvíře v přírodě, a i my ho pijeme cca. 10.000 let; nemusím být znalec biologie, abych si domyslel, že tak rychlá adaptace asi nebude bez následků - je fakt, že v přírodě žádný masožravec ani bíložravec ani všežravec mléko pít nemusí, zadejte do Google "osteoporóza u zvířat volně žijících" a vyjede vám kulaté číslo výsledků; je pravda, že se o to doteď nikdo pořádně nezajímal, ale kdyby to byl pro všechna zvířata nějaký problém, už by se s tím evoluce dávno vypořádala - pravda, našel jsem zmínku, že se u některých možná něco takového vyskytlo https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1105064 což ale může být problém jedinců, kteří budou jednoduše z evoluce odstraněni přirozeným výběrem; my to umíme léčit, ale nebylo by lepší se zaměřit spíš na příčinu než následky? To není o tom, že když jsme něco nejedli dřív, že to je škodlivé - určitě se najdou třeba nějaké mořské řasy, které pro člověka budou velmi výhodné, i když jsme tvorové žijící na stromech, ale spíš jde o to, že ne všechno, co dneska jíme, je bez následků - a pořád si myslím, že když se náš druh miliony let bez toho obešel, tak než jíst něco, co nám něco dává, ale pak nám něco jiného zase bere, je lepší to prostě nežrat; ale nahradit to sójovým mlékem rozhodně alespoň u mne fungovat nebude Plus vyřazení mléka, které mi jaksi na zahradě nevyroste, bude benefit pro mou peněženku. Spíš by se chtělo ptát "pokud musíme pít mléko kvůli vápníku, i přes jeho možné zápory, proč nám vápník z těla mizí, když zvířatům ne?").



Také byste se divili, kolik zahrad tady na okrese se najednou přeměnilo na pastviny byť jen pro 2-3 ovce (téměř si připadám jako ve filmu Rozpuštěný, vypuštěný Jedu autem, a ovce, ovce, ovce.. a co je to tady všechno za zvířata? Koně), a podle reportů od mámy z práce (což jsou dělníci se mzdou 20k až 30k) si další lidé pořizují skleník (a ani jim se ho nedaří postavit snadno což ukazuje, že ty polykarbonáty v akci jsou fakt šunty a že nejsme tak (moc) blbí my. Jo, je fakt, že mám asi trochu zkreslený pohled, přeci jen jsme na vesnici, ale i v přilehlých obcích má skleník snad každý 2. dům, a třeba můj táta, co bydlí uprostřed malého města, má 3 (ten si založil i vlastní "les"). Popravdě, dřív jsem moc nechápal "co na tom vidí".. Ale není ostuda si přiznat, že jsem měl hloupý názor.

A pokud se dá věřit TV zprávám, zahradničení (resp. pěstování; nikde nebylo řečeno, že šlo o zahrádky) se teď dostává do módy. To spolu s tím, že u spousty zahrádkářských kolonií jsou údajně opuštěné (=zanedbané) pozemky, znamená, že váháte-li (jakožto obyvatel bytu), je právě vhodná chvíle se rozhodnout (než Vám tzv. vypálí rybník někdo další, protože jak známo, kde je poptávka, vyšroubuje nabídka cenu nahoru).

P.S.: Doufám, že se zase najde někdo, kdo na truc začne chlastat mléko po hektolitrech. Možná bych příště mohl napsat něco o škodlivosti arsenu a konzumaci plutonia

Když se to správně osolí, posype paprikou a na oleji (řepkovém) v troubě udělá přímo s hranolkami (ty teda na sucho), je to normální jídlo (koření je základ, a je fuk, zda to není maso nebo je maso). Plátky s tofu na způsob hranolek se sice jíst daly, ale asi nemám moc v oblibě cokoliv, v čem je sója (mámě to třeba chuťově nevadí). Zatím mi maso v jídelníčku nějak vůbec nechybí (a kupodivu ani všechny ty sladkosti ve formě bonbónů a tyčinek). Přitom je to defakto z mouky (a jeden plátek je prakticky 40% denní dávky bílkovin; B12 neřeším - mléko, vejce, půdní bakterie ).

Resp. včera jsem měl sekanou, polotovar z obchodu. Jako, přechod od toho bude docela snadný, protože se to chuťově až tak moc neliší od toho tofu Můžete namítnout, že si mohu koupit kvalitnější maso (a třeba nebude ani o tolik dražší), ale kdyby to nikdo nekupoval, asi by to v obchodech nebylo, že? Takže hledáme náhradu za toto jídlo. Kdybych bral měsíčně 50 táců, tak bych si nejspíš byl schopen i koupit hotovou zdravou výživu (i bez masa), a taky bych možná ani nezačal zahradničnit (takže je dobře, že tolik neberu - stejně, když se podívám zpětně, tak všechno "špatné", co se nám v životě stalo, bylo vlastně nakonec super, protože díky tomu jsem skončil na vesnici a zrovna v této konkrétní, kde je všechno fajn).

Po zimě jsem trochu shodil, asi jako kočky (kdyby to někoho zajímalo, tak to začalo před tím, než jsem začal přestávat jíst maso), takže mám teď 65 kg, což se ale ustálilo (jak by řekl Martin Rota: nepřibírám, protože NEŽERU). Beztak do zimy zase přiberu, až bude kozí mléko (před asi měsícem kozička porodila, tak čekáme asi na odstavení - do té doby jsem si mléko z jídelníčku vyřadil, a máma ho nikdy neměla moc ráda, takže tady "no problemo" - když si nebudu zakyselovat tělo, tak vápník nemusím tolik dodávat, protože ho neztrácím; btw o kyselinotvorných věcech je taky fajn si něco přečíst: pak vám nebude divné, proč mléko a maso je pro organismus kyselé, a naše vlastní maso není? Ne, maso a mléko je třeba možná zásadité, co já vím, ale působí přesně opačně: http://www.bio-life.cz/clanky/zdrava-vyz...nismu.html ovšem stejně jako ořechy, ocet, rajčata, atd. http://www.jakorybicka.cz/wp-content/upl...travin.pdf To uvádím jen jako protiargument některým veganů, kteří mávají "kyselým masem a mlékem" a pak se to pere s ostatními lidmi, kteří argumentují kyselým žaludkem. Na druhou stranu, vždycky bylo normální dávat kočkám pít mléko. Tak proč se dneska tohle najednou velmi nedoporučuje?).

Lněné semínko v jogurtu chutná naprosto normálně. A když si do něj namočím i ty "hnusné" zelné krekry, kupodivu se najednou dají jíst.

Apropo: http://zoom.iprima.cz/clanky/umele-maso-...a-dokonale

Firma Kyocera představila bílé LED, které se spektrem velmi blíží tomu slunečnímu
http://www.solidstatelightingdesign.com/...s-kyocera/
Dobré je, že to obsahuje i žluté/zelené světlo, které je dost možná nutné pro vývoj určité části rostliny: http://www.growing-basil.org/artificial-...ing-basil/ ale zase tu chybí část červeného světla. Když přes to ale přiložím cca. růstové spektrum rostlin, nevede si zase až tak blbě. Viz. příloha:

   

Výhoda je snad přítomnost i UV, což má příznivý účinek i na člověka, protože do bytu se přes okna UV nedostane (vitamín D). Otázka je, za kolik se to bude prodávat.

Konkurentem je http://www.yujiintl.com/high-cri-led-lighting

Jejich CRI98 se už prodává https://store.yujiintl.com/collections/vtc-series byť zatím jen jako pásky. 5 metrový pásek dává 900*5 = 4500 lm (při 4000K) resp. 480*5=2400 lm (při 6500K, což by mělo nejvíc odpovídat slunečnímu světlu). Velká výhoda je, že to jede na 12/24V, a takový zdroj seženete velmi levně (např. z fotovoltaiky nebo z 230/12V trafa, které je přeci jen běžnější než 36V). Spotřeba je 15*5 = 75W. Ne zrovna málo. A stojí to necelých 200$, tj. asi 5000 Kč, což je teprve darda. Snad to klesne, beztak je to jen tím, že to je nějaká novinka. CRI95 mají i 230V žárovky, 900lm, 10W spotřeba, cena 40$ (1000 Kč, což je 10x dražší než 10W LED prodávané u nás běžně v obchodě). Ani jedno se nemusí chladit (výhoda). U nás se dá něco podobného koupit za 950 kč (7W):

http://www.megagrow.cz/pro-patici-gu10-2...cri98.html

Ale mám pochyby o tom, že to má i UV (PDF u toho je, ale bez spektra).



Pak tu máme LED pásky CRI97: https://ledme.cz/100-led-pasky-az-98-cri

245 Kč za metr, 12W/m, 1050lm/m, je tam i zobrazení změřeného spektra a není vůbec špatné: https://ledme.cz/led-pasky/893-led-pasek...la-1m.html

To mi zatím vychází jako nejlepší řešení. Spektrum skoro ideální, sice jen 4000K, ale lepší než nic (měly by existovat určitě i 6000K), svítivost dobrá, cena relativně slušná (za 1000 Kč máme něco přes 4000 lm při 48W, denní bílou a přitom spektrum vyvážené i pro rostliny). Chybí jen to UV, které by se muselo doplnit nějakou extra UV žárovkou za stopade.

12W zdroj 12V stojí 70 Kč. 120W asi 360 Kč, což není marné: https://www.smdledzarovky.cz/napajeci.zd...oCyYbw_wcB (utáhne 10 takových pásků, tj. 10500 lm - z větší blízkosti možná až 2x 3x tolik). Nevím, zda potřebuje chladit, ale v nejhorším se dá hodit třeba do garáže a jen natáhnout dráty.

120W trafo + 10x12W pásek = 2810 Kč + dráty (pár desetikorun).

https://www.youtube.com/watch?v=POK2ZB7wyeI

Nějakých 6000 lx z jednoho pásku je asi 1/3 min.dop. hodnoty pro pěstování (20k), tzn. že tři pásky vedle sebe by to mohly jistit. Pro květ je potřeba 2x tolik (hodnoty pro bílé světlo).

Trvá 2 hodiny (tak čau stejně, tohle je perfektní palivo pro konspirátory: ilumináti mohou snadno ovládat svět, protože na všechno, co je delší než 2 řádky nebo 5 minut lidi řeknou "nemám na to čas" ). Přestože jsem se tam dostal přes zahradničení (paradoxně jsem zrovna vegany nehledal, ale hodí se to sem), tak je to krásná ukázka psychologie, která se dá použít prakticky na všechno (svědci jehovovi, bronies vs. ostatní lidi, masožravci vs. vegani, atd.):

https://www.youtube.com/watch?v=clUtDGIRqSg

Snad mi bude prominuta tato část (ostatně ji číst nemusíte, i proto ji odděluji od ostatního textu), ale veganství souvisí se zahradničením, resp. se zemědělstvím, a obojí souvisí s ekologií, a financemi, a vše souvisí s lidmi.

A klidně bychom mohli video nazvat "Psychologie efektivního šíření MLP:FIM" a každé slovo "vegan" nahradit slovem "brony" a "masožravec" slovem "hater" nebo "ostatní lidé", a vyšlo by to na stejno (správný muž jí maso, správný muž se nedívá na růžové poníky, neexistuje umírněný muslim.. není vám to povědomé?):

Ve spojení s TotálněRetardovaným videem ohledně muslimů to, alespoň mě subjektivně, dává smysl a hezky to do sebe zapadá. Holt bronies útočí na víru některých normálních lidí, která zní asi "bronies jsou pedofilové", takže nesprávné "vnucování" nebo výroky jen vyvolávají obrannou reakci lidí, co se "bojí", že se jim hroutí svět, který doteď dával smysl, a začnou útočit (nedávno jsem zrovna viděl takový "krásný" obrázek: Bronies budou šťastnější, než ostatní lidé kdy mohou být", což se dá hezky vyložit "neútočně" jako "pokud nejste brony, Váš život bude stát za.." a reagoval jsem taky útočně, ani jsem o tom nepřemýšlel = byl jsem kretén, nikdy ale není pozdě na změnu - pořád si ale myslím, že to sdělení je sebestředné). A podobně to dělají vegani. A nebo svědci Jehovovi (mimochodem, dal jsem jim šanci a dá se s nimi docela hezky pokecat). Podobně jako to podle některých lidí dělám já (já jen zastávám názor, že jak u zvířat, tak třeba u G3, je lepší lidi na začátku nejdřív krátce naštvat, a pak už se tomu věnovat po svém, jako kdyby už ostatní lidi neexistovali - a nebudu si činit nějaké nároky na to, že bych byl já tou příčinou (protože to tak dělalo hodně lidí ), ale kdepak jsou dneska všichni ti hlasití hateři starších generací? A komu se po nich stýská?).

Zkrátka, už v dokumentu Duch doby mne docela ta část o psychologii zaujala, a i když nemusí být vše nutně pravda, vždycky tak nějak ať počítám jak počítám, mi vyjde, že hlavní problém je peněžní systém (a s tím souvisí ekologie - argument vegetariánů: "budu pít mléko, pokud se krávě nebude ubližovat a nechá se dožít", argument penězmi: "nechat dožít krávu znamená, že to mléko bude mnohem dražší", argument ekologií: "pokud bychom brali mléko od krávy přirozeně, znamenalo by to, že by se pásly někde na pastvinách s býky, a otelily se až by se jim chtělo, a my bychom si brali jen část toho mléka, třeba 10%. Ale to znamená, že k uspokojení poptávky bychom museli těch krav chovat 10x tolik, což znamená 10x tolik skleníkových plynů. Na druhou stranu by to znamenalo 10x větší hnojení polí, a tedy by odpadla nutnost používat chemická hnojiva").

Zvláštní, třeba mě zrovna kritika a útoky na mě spíš vyhovují, než že by mne vadily. Je to nejrychlejší způsob, jak zjistit, že je člověk pitomec (můj děda, který maso jedl, vesničan, říkal: "vrahem není ten, kdo vystřelil, ale ten, kdo mu dal rozkaz" a nemám sebemenší problém v tom, když to někdo vytáhne na mne, pokud vše nasvědčuje tomu, že to je pravda). A věřím, že i pro spoustu dalších lidí, co nemají na nic čas, je to i rychlejší než vymýšlet něco konstruktivnějšího (byť teda mám rád spíš sáhodlouhé debaty, protože se často zabředává i do úplně nesouvisejících témat, a dozvídám se další a další nové zajímavé věci ke studiu).

Nejspíš jsem asi nějaký deviant A to nejspíš proto, že i nekonstruktivní kritiku přijímám s radostí, protože byť je někdy jednodušší, pokud ke kritice dostanu i návod ke zlepšení, častokrát jsem raději, když mi jen odhalena chyba, a správné řešení si musím najít sám (je to pak komplikovanější, ale trvalejší). Všude čtu jen že nekonstruktivní kritika je na nic, že hádat se o detailech s kritizujícím je často na nic, protože nezná okolnosti.. takže jsem vlastně jistou formou masochista.

A propo, doma nejsme vegani a nejspíš ani nebudeme, ale máma mi teď v té souvislosti řekla, že když jsem chodil do školky, systém (ve formě učitelek) mne nutil jíst maso, a já to odmítal (nejspíš mi jen nechutnalo) stylem "prostě to jíst musí". Nakonec to maminka vyřešila "já to platím, já rozhoduji, jíst to nebude!" a bylo to vyřešeno (nakonec jsem maso v menší míře stejně postupně začal jíst sám během dospívání). Ostatně, moje maminka byla vždycky taková ta "politička", co neměla problém naklusat do školy, a s každým se "domluvit", případně se i pohádat, když měla pocit, že se děje něco, co by se dít nemělo.

Krása toho všeho je, že když důkladně podrobím každou novou informaci, hlavně tu kritikou, analýze a seženu si o tom další info, nebude mi nikdy vadit vegan, který mne prohlásí za nacistu a vraha. Kdyby se tak nestalo, nezačal bych se tím zabývat a nenašel levnější způsob, jak se stravovat, který možná bude i zdravější. Rovněž i ona růstová světla, což bylo super se tady o tom zmínit, stačí řádně rozpytvat, pročíst si o tom vše možné i nemožné, až si člověk najde nejoptimálnější řešení, které se ještě hodí i do bytu, takže jsme opět u penězí, protože co mi vyroste v zimě doma, to si nemusím kupovat A nemusím za to ani utratit majlant. Možná mi hodně pomohlo, že jsem tady dřív ve vláknech o vesmíru atp. získal větší zájem o fyziku a matematiku, takže mi nedělá problém zkoumat tyhle věci i po jiné stránce než, že se musím spoléhat na to, co řekne reklama. Vlastně, ani to, co řeknu já, by pro vás nemělo mít žádnou váhu. Stejně jako vám neříkám, jakou hudbu máte poslouchat, neměli byste mě poslouchat ani když vám říkám, co je pro vás ekonomicky levnější nebo etičtější. Protože třeba vůbec není. Vaše rozhodnutí je to, co je hlavní. Jen byste si ho měli podložit (opět vaším vlastním) výzkumem a nějakými daty.

Zkrátka, není nikdy vůbec špatné si na chvíli připustit, když mi někdo řekne, že jsem kretén, že jím fakt jsem. Při hledání pravdy můžu najít hromadu užitečných věcí, po kterých se mi dřív ani nestýskalo. Taky můžu ale zjistit, že fakt kretén nejsem. Dobré je v tom, že tentokrát už to vím, mám pro to podklady, a nemusím se vůbec cítit nějak provinile, když mi to někdo začne vnucovat. P.S.: Vždycky budete kretén (alespoň dle mé osobní zkušenosti). Jediné, co pak můžete udělat, je snažit se být menším kreténem, což je osobní růst A je fuk, jestli jste vegan, "divný" homosexuál, emo, nebo brony. Ostatně ono i to alespoň povrchní studium psychologie chování lidí ve vás může vyvolat pocit, že když na vás někdo začne útočit, že vlastně ve skutečnosti vy můžete být ten, co má navrch, je zkrátka jistější. A to je docela uklidňující pocit, no ne? (a schválně používám podmiňovací způsob, protože bez toho, abyste si o tom udělali nějakou rešerši, stále může platit, že jste prostě kretén ).

Pokud bude životnost celé soustavy cca. 20 let, tak to máme 150 Kč na rok. Počítám do toho raději i 1x UV zářivku a možná i 2x normální E27 zářivku pro doplnění - podle některých testů pod bílými CFL zdroji rostou rostliny lépe než pod bílými LED. Plocha osvětlení/pěstování bude asi 2.5 m2.

Budu na to mít asi 4 (max.5) měsíce, čili kdybych vypěstoval i jen 10 kedluben (8-10 Kč při dubnových cenách za kus), 10 svazků ředviček (po 6-8 Kč) a 100g rukoly (14-23 Kč), měl bych mít BIO zeleninu za ceny klasické min. v hodnotě 154 Kč, takže by se to mělo vyplatit (elektřinu z důvodů, které jsem již rozepisoval, nezapočítávám). Ale můžete si být jistí, že pokud jen trochu půjde, udělám si z vrchu kuchyňské linky "zelenou střechu".

Foto budoucího prostoru by tu mělo být někde přiloženo. Když už musíme dneska stavět takto vysoké stropy, byla by škoda toho volného místa nevyužít (prakticky nějaká inteligentně vypadající podkladová deska ve stylu závěsné knihovny bez bočnic + hliníková konstrukce pro pásky a žárovky, a to nad ledničku, skříňky linky, digestoř a mikrovlnou troubu, což by nemělo být víc jak pár stovek).

Nejspíš by takto vyrostl i česnek (či mrkev), ale to je zrovna něco, co se dá vypěstovat v létě a pak snadno uložit na zimu. Zkusím ale i keříkové/balkónové rajče. Sice si myslím, že s takto malým výkonem se nedostanu přes fázi květu, ale za pokus (kromě semínka) nic nedám, že? Rozhodně zde bude i pažitka a petrželka (což je tak 20 Kč za květináček). Dám šanci i květáku (ten navzdory svému jménu nekvete, takže by nemusel být tak náročný na radiaci). Řeřicha je také velmi zdravá (i když ta by vyrostla nejspíš i bez osvětlení).

Svítilo by se zřejmě od 10:00 do 20:00, což je 6 hodin NT a 4 hodiny VT. Kdyby se zavedl ten vzpomínaný tarif D2Td dle jističů, dost možná by ty 2 hodiny NT navíc mohly spadnout do této doby (asi 130 Kč ročně navíc proti D35d). Fotovoltaický panel toto moc neřeší, protože v zimě nevyrábí dost elektřiny (vzhledem ke své ceně) ani během poledne, a to je zrovna NT. Právě kvůli využití VT si myslím, že zimní náklady na topení (a částečně svícení) by se mohly zvednout asi o 50 Kč (rozdíl VT a NT) za sezónu proti normálu při použití tohoto cca. 150W systému, což mne teda jako fakt nepoloží (stačí vypěstovat pár kedluben navíc - když to nebudou žrát housenky a slimáci, protože hlína bude buď nová popř. pročištěná (horko, mráz či pára dělá divy - popř. zkusit pěstovat mezi "kameny" či hydroponii), nebudou se mít jak dostat dovnitř, a tedy nebudou žádné ztráty - už teď s nimi venku zápasíme).

Čistě teoreticky, elektřina spotřebovaná za zimu (4 měsíce) by měla být 443 Kč navíc, ale pokud jsem to odhadl správně, o většinu této částky by se mělo zase méně topit.

Já i maminka, když jsme ještě chodili k původní zubařce, jsme měli od ní diagnostikovanou paradentózu a citlivé zuby (a fakt byly, jen teda spíš na cukry, na studené málokdy). No a byla nám doporučena super pasta Paradontax a Sensodyne Total Repair. Nic proti, to druhé skutečně zlepšuje příznaky (skoro až k 0. Jenže, když odešla do penze a přišel mladší zubař (ten, kterého mám tolik rád - bez ironie), poslal nás k zubní hygieničce, která nám po pár návštěvách odstranila zubní kámen, naučila nás lépe si čistit zuby (což nikdo před tím neřešil, a my jsme dělali tu chybu, že jsme o tom žádné další info nehledali - prostě jsme to, že nás trápily zuby i přes snahu si je čistit a já pít mléko, brali jako "nutné zlo" či "běžnou věc", protože přeci jen já mám zuby podle doktorů lepší než většina ostatních - tohle, když vám někdo řekne, tak vás to uklidní, a to je CHYBA - to jen jako vysvětlení, že jsem poslední dobou čím dál tím víc "alergický" na pochvaly, protože člověka "uspávají"), a pak se zjistilo, že ani jeden z nás žádnou paradentózu už nemá (trochu zánět v kosti, ale nic vážného). O tom svědčí už některé zuby (osmičky), které nejdou při trhání 30 minut ven (hned se ukazuje, že jsme příbuzní ).

Tzn. že už nemusíme platit za doporučené pasty (které fakt nejsou z nejlevnějších). Nejde o to, že by ta reklama lhala a nebylo to účinné. Ale tak nějak je nám podsouváno, abychom platili za odstraňování následků, a tím pádem neřešili příčinu (namítněte si co chcete, kdyby opravdu všichni lidi řešili příčiny, komu by pak prodávali tyto pasty? To jen ukazuje, že spousta lidí prostě příčiny neřeší - a proč by taky? Kde jsou 50x za den opakované TV reklamy, které varují před naměrnou konzumací lepku, cukru či soli? Jednou týdně se možná ve zprávách objeví něco o cukrovce a o škodlivosti toho či onoho, a v zápětí to přebije reklama např. na burgery - opět, všeho s mírou, a 1 burger člověka nezabije, ale podle statistiky obéznosti očividně spousta lidí nedokáže své chování regulovat). Btw. je tu někdo, kdo měl paradentózu a pasta mu jí vyléčila?

Prakticky nám bylo doporučeno, že pasty nemusíme používat vůbec. A ústní vody, pokud už vůbec, jen ty nejlevnější a hlavně bez alkoholu (Listerine nám byl důrazně nedoporučen - těžko říct, proč - já o tom nepotřebuji zrovna přemýšlet, protože jsou mnohem levnější značky). Můžete namítnout, že to dělají proto, abyste k nim chodili, zuby si zkazili a platili jim. Jenže když vás sama hygienistka prakticky "vyhodí", protože už není nic dalšího třeba, a zubař je ochoten přistoupit i na zákrok, ze kterého mu do kapsy přiteče méně peněz, není to spíš opačně?

Ať tak či onak, je pro mne lepší dát 6000 Kč za celkovou opravu huby, a 2000 Kč za odstranění kamene (když se to tam ukládalo 30 let, u mámy přes 50 let, a bylo to "hned" pryč, jak moc špatné to bylo?), což vydrží až 5 let, je to výhodnější než kupovat 2 pasty za 100 Kč každá (pokud nejsou ve slevě) + dražší ústní vodu, což je celkem za 5 let přes 10 tisíc Kč, a výsledek (bolestivost) je méně jistý. A pak se v TV objeví reklama, že když si koupím ústní vodu ze zeleného čaje, budu si moci dovolit super sladké dezerty. Ne, nekoupím si vaši vodu, nebudu platit zbytečně za supersladké dezerty, udělám si je sám bez cukru z toho, co mi vyroste doma, ušetřím ve všech případech peníze, a v případě zubů i čas a nervy

Jo, na člověka, který si mj. i ekonomicky zdůvodní proč si nepořizovat dítě, sex ani přítelkyni, proč nekouřit a nepít alkohol (který mi stejně smrdí - jako fakt, ředidlo je mi pachem příjemnější než slivovice - horší je snad už jen smíchat savo, domestos a laurin odstraňovač kamene - to by zabilo i slona), budete muset vytáhnout jiné kalibry..

Věřím tomu, že ona zubařka prostě doporučila, o čem si myslela, že bude nejlepší. Akorád že nebylo..