Tak jim předpověď nevyšla ani 5 hodin dopředu

Nebylo ani -10, ani -2. V noci bylo už -4, tak jsem šel zapálit do skleníku 6 svíček, a do velkého jsem raději přinesl menší přímotop (600W). Nařídil jsem si budík na 2:30. Vstanu, a hle, poslední svíčka dohořívá, takže tak akorát. Venku -6, ve skleníku +3, na skle námraza. Dal jsem tam další 3 svíčky, zkontroloval velký skleník, tam jen +5, tak jsem raději přímotop nechal běžet a šel spát (vypnul jsem ho až ráno, kdy svítilo Slunce a ve skleníku bylo +25; v malém asi +2).

Kdybych stihl opláštění, mohl jsem protopit o něco méně než těch asi 10 Kč za noc. Ale kdo to mohl tušit.

Ještě musím zkontrolovat, jak dopadly brambory, ředkvičky, hrášek a česnek venku pod textilií. Večer jsem ke všemu ke kořenům dal ještě něco málo vody z ČOV, protože v ní jsou bakterie, a ty (byť v malém) produkují svým metabolismem teplo.

Venkovní stromky a rostlinky to zatím zdá se přežily. Sice na listech námraza, ale všechny stály. Jedině libeček a pažitka tak nějak divně začínají polehávat, ale to se snad zase spraví, když je dneska přes den teplo.


Prozatím "počasí vs. Martin" 0:1


http://zpravy.idnes.cz/pocasi-mraz-zahra...domaci_jkk (ten nápad se svíčkou v květináči je dobrý, někdy zase vyzkouším)

Jahody jsem zakrýval jen ty letošní, loňské jsem nechal, tak snad se jim nic nestalo (zatím měly pár květů jen ty měsíční u zdi budky pro kočky - ta sama o sobě by mohla trochu tepla vyzařovat).

P.S.: dodatek k té diskuzi: Salátu mráz vadí. -15 přes zimní období už nepřežije ani ve skleníku, taky mám vyzkoušeno Resp. jeden (skoro dva) to přežil, ale výjimka potvrzuje pravidlo. Schválně, jestli vykvete. Protože jestli ano, tak ty semena pak využiji (mrazuvzdorná odrůda ).

Pokračování situace s mrazy:

- zatím se mi nejlépe osvědčila hřbitovní svíčka (ta vysoká asi 10 cm). Vydrží hořet i 24 hodin. Dvě stačí, aby ve skleníčku bylo o 2-3 stupně víc než obvykle (a to zatím bez květináče - ale by by asi vhodnější, aby se zvětšila plocha sálavého zdroje, protože takto vlastně jen ohříváte trochu vzduchu nad svíčkou). Nicméně stejně jako u čajovek i zde zůstává dost odpadu (stačí pak 2-3 seškrabat dohromady a máte jednu novou svíčku). Jsou ale dražší než příšlušné množství čajovek (ale nemusíte kvůli nim každé 4 hodiny vstávat ).

- první letošní várka pampeliškového "medu". Počet květů nevím, prostě plný 5l hrnec, vody tak akorát, aby byla nějaká vidět (nemusí se jí pak zase tolik odpařit), přidat nějaké to ovoce (v našem případě kůra a dužnina kyselých mandarinek z obchodu, a hodně citronu - v tomto případě kyseliny citrónové), cukru zatím jen 100g na 4-5l hrnec, k tomu ještě zbytky ze skleníku od "bylinek", takže jsem tam dal polo-uschlé listy stévie, lípie, ovocné šajveje a cola koření. Trochu zahřát (do +40st.) a teď se to bude 24-48 hodin louhovat. Možná pak ještě cukr přidám, ale už ne bílý rafinovaný.

- jestli hodlá počasí s tím větrem blbnout stejně jako letos i v následujících letech, tak pokud se zlevní větrné elekrárny, možná by se i vyplatily. Taková 600W turbína by za posledních 7 dní vyrobila u nás asi 77kWh (mohla by vyrábět eletktřinu pro zahřívání rostlin, když tak krásně mrzne), tj. asi za 200 Kč (při současných cenách by takových týdnů muselo být nejméně 100, aby se zaplatila, a pak teprve začne vydělávat - tzn. že kdyby bylo téměř celý rok větrno, tak asi za 3 roky). A vemte si, jaká bude letos úroda, když má být takto mizerné počasí možná až do 8.5. (a když to zmrzne vám na zahrádce, nejspíš i zemědělcům, takže se buď zdraží a nebo se zvýší dovoz - ten to ale také nemůže krýt do nekonečna - musíte pak najít zemi, kde nemrzlo, a která je ochotná vám to levně prodat; a i pokud se podaří ochránit třeba sady glicerinem, tak to určitě nebude zadarmo).

- mrazivé počasí nakonec přeci jen uhrálo pár bodů. Někdy je totiž lepší brát život jako hru Samozřejmě, naštve to (zvlášť, když v tom máte peníze). Ale máte v tom i výchovnou lekci (někdy je každá rada holt drahá). Venkovní kiwi to trochu odnesly, ale podle papírů by se měly umět regenerovat, takže pokud jim narostou lístky nové (podobně jako u břečťanu), nic se neděje (a alespoň budou mít zkušenost pro zbytek svého života). Další plodina, kterou jsem ne zcela uchránil na 100% jsou brambory. Ty ve skleníku zůstaly naprosto v pohodě, ty malé, co teprve začaly rašit ze země pod textilií z 90% také, ale ty co byly už větší a vyrostlé (předpěstované) lehly (takovou formu života aby jeden pohledal: "Takhle vesmír nikdy nedobydete!!"). Takže v tomto případě vám bude textilie na dvě věci. Lepší by byla bublinková fólie, ale i u té je -6 maximum, co (teroeticky) zvládne (jak dlouho ale?). Podle článků na netu je u kiwi háklivé hlavně jednoroční dřevo a listy (jinak by mělo být velmi odolné), jenže na tom jsou také právě i květy, takže budu muset pak vymyslet, jak ho chránit (jeden na netu ho obalí "dekou" a pak mu uvnitř svítí žárovkami. No, co by ne. Jestli takhle bude blbnout počasí, tak bude za chvíli elektřina levnější než jídlo).

- vím, že platí, že rostliny by se měly ven sázet až po zmrzlých, v případě brambor až koncem dubna, aby nestihly do té doby vylézt, jenže to má své ALE. Sázet všechno až v květnu znamená, že si krátíte sezónu o několik měsíců! A čas jsou v peníze. Třeba minulé roky by se nestalo vůbec nic. Co je ještě horší, ani toto opatření vám nepomůže, pokud přijdou v mrazy v červnu, což odnesou klidně okurky (zkušenost mámy z dřívějšího působiště). Tzn. že pro 100% jistotu byste museli sázet až v polovině června a to vám skoro nic už nevyroste. Nebo to risknout dřív s tím, že o úrodu možná přijdete (a zbytečně strávíte čas). Jenže pokud Vám kiwi plodí vždycky jen na tom, co si udělá na jaře, je houby platné, že už ho máte vysazené 5 let, když vám v červnu přijdou mrazy.

- v tomto ohledu poučení zní: buď pěstujte doma (třeba v garáži, pokud ne přímo v bytě) pod umělým osvětlením, protože tam mrazy nehrozí, a můžete začít pěstovat třeba v lednu. Nebo bude nutný skleník. Mám už vysledováno, že třeba papirky venku v květnu, když přijdou mrazíky, zmrznou i pod textilií, zatímco ve skleníku, který v té době neměl ani ty svíčky, přežijí. Nevím, jaký na to měly svíčky vliv teď, ale rozhodně se ukázalo, že i brambory zde mrazy přečkají bez úhony i nalepené na skle (a to jsou už skoro 1/2 metru vysoké). Sadba ve skleníku roste a přežívá krásně, a dokonce už skoro měsíc sklízíme vlastní ředkvičky. Ty, co jsou venku, mají 1 cm na výšku a bůh ví, kdy začnou něco dělat. Příští rok už záhon nebude nekrytý, takže mrazy nebudu muset řešit (a venkovní rostliny se snad už obrní).

- vemte si, že sice má investice do třetího skleníku (letošní záhon) bude asi 20.000+ Kč (z toho asi 3/4 na "sklo"), ale pokud mi prodlouží sezónu o 2 měsíce na jaře a možná 1 měsíc na podzim, kdy mohu bezpečně pěstovat cokoliv bez strachu o mráz, tak třeba u mrkve či brambor stihnu na tomtéž prostoru možná 2 (3?) sklizně místo jedné. Kdybych třeba jen brambor vyrostlo místo 50 kg až 100 kg, tak to je zisk 700 Kč. O ředkvičkách či kedblubnách nemluvě. Tzn. návratnost asi 28 let jen z brambor. K tomu ale můžeme přidat třeba česnek a cibuli, protože zatímco venku to teď dělá, resp. nedělá skoro nic, ve skleníku to roste krásně. Řekněme že mimo plán vypěstuji 30 hlaviček čenesku, což jsou 2 kg (v obchodu 380 Kč), které pak mohou uvolnit místo dalším plodinám (protože tam neporostou celý rok, ale jen půl) - třeba květák, už máme zisk +1100 Kč, tedy návratnost 18 let. Fígl je prostě v tom využít skleník na maximum třeba i závěsnými květináči, pěstováním na poličkách, na zdech (tj. na stejné ploše pěstovat víc plodin - princip mrakodrapu). Třeba ředkvičky, možná i květák, česnek, nemusí zabírat zem třeba bramborám, protože mohou růst v květináči. Stejně tak saláty. Okurky se mohou plazit po zdi a ne po zemi. Jakmile to srazíte na 10 let, už jste za vodou (konstrukce vydrží do vaší smrti, a plexiskla/polykarbonát min. 10 let, některá až 40 let - pokud vám nevadí, že budou žlutá, tak prakticky neomezeně).

- jako náhradu možných škod připravíme dalších minimálně 5-10 brambor k naklíčení (ve vesnickém obchodě seženete takové prťky za asi 3-5 Kč celkem), a už jsme zasadili do květináčů i další okurky (naklíčily v hadru v koupelně - ukázalo se to být lepší než je mít na okně, kde je sice světlo, ale menší teplota; po 2 dnech v květináči už jsou rostliny venku s prvními listy - teď teprve jdou na okno). Příroda si možná ale poradila jinak. V tom hnoji ve skleníku začaly klíčit (pokud to jsou fakt ony) nové okurky. Zřejmě semena ze shnilých, vyhozených okurek z min. roku. Je jich zatím asi 7, takže alespoň trochu vykryjí tu ztrátu. Takové malé nečekané štěstí A vida, taky přežily v zemi ty mrazy i bez nás lidí. Teoreticky by jejich DNA už mohlo být proti zimě odolnější, takže zkusíme schovat semena.

- tak už má naše micina třetího partnera (klon našeho důchodce). Stejně si spíš myslím, že většinou se sem chodí jen nažrat. Ten černý je jí nejvěrnější. Zdržuje se asi 1 metr od ní, ať jde kamkoliv. S tím bílorezatým si chce naše kočka hrát, ale ten se jí docela bojí A tento mourák se zatím neprojevil (kromě toho, že od našeho důchodce dostal asi před týdnem pod smrky přes držku - holt hormony).

Naše zahradničení


- narazil jsem na netu v diskuzních fórech na info, že některé KUPOVANÉ substráty mohou sazenice, které do nich přesadíte, zničit (např. zbytkovým herbicidem). Zatím se to vyskytlo u rajčat (uschly): https://www.zahrada.cz/forum/plodova-zel...nka_oblast= (my s tím zatím problémy nemáme, ale je možné, že by ty naše okurky zdechly kvůli ještě ne dost dobře rozloženým slepičincům v hlíně? Nikdo jiný ve skleníku si nestěžoval).

- venkovní kiwi stále "nic" (chce to asi trochu víc trpělivosti - zatím nasadilo jen pár pupenů), ale velkoplodé už zřejmě začíná pomalu růst (teď mělo takové ty cykly zvadnu - nezvadnu - zvadnu - nezvadnu; asi nemělo moc rádo teplotu nad +35; už došel druhý otevírač oken, tak jsem provedl instalaci a překvapivě funguje, byť jsem opět improvizoval. Jen tentokrát jsem vymyslel jiný systém uchycení, který teda vypadá zatím děsně). Ale, kromě zimolezů už nasazuje na plody/květy Rajčenka (nějak jsme propásli květy, pokud vůbec byly, nebo to jsou teprve květy?), Mochyně (lampiónky), jedno rajče a Meloun Pepino. Zmrzlé brambory obnovily růst, byť zatím jen v malém (z těch dvou asi moc letos nebude, ale přežily - každopádně v porovnání s tím, co dělají brambory ve skleníku je to slabota).

Nějak se ve skleníku nedaří jahodníku Maranell (buď moc vody a nebo moc teplo, těžko říct). Další moucha na seznamu. Tento týden by měl být poslední, kdy by mělo být venku v noci pod +5, protože sadba už velmi chtěla přesadit z květináčků do většího prostoru do hlíny. No tak jsme to udělali, a samozřejmě, zase hlásí mrazy. Naštěstí už jen 1-2 dny a je to jen pár stupňů (nedá se na ně spolehnout), tak to snad vydrží. Zatím jsme nedávali ven malá rajčata a papriky.

Část jedné Stévie už zase vadne.. nechápu proč. Možná jde o nějakou houbovou infekci. Budu se muset naučit rostlinám lépe naslouchat. Navíc, jejich listy by měly být nejsladší na podzim. Teď, ať už je to tím vadnutím nebo tím, že je teprve jaro, jsou ještě hořké. Alespoň že Lípie už plodí. Za to venkovní ředkvičky se ukázaly být docela mrazuodolné. Sice zastavily svůj růst co se týče listů (jsou sotva 2-3 cm nad zemí, jeden by měl nutkání je vyhodit), ale boule udělaly slušné (2 cm).

Je to zatím takové "zpět na zem" po těch plánech a prvotní eufórii. Rozhodně ne ale důvod se vzdát. Každopádně sezóna konečně začíná, je čas si psát sklizeň (ty ředkvičky a salát doteď počítat nebudeme).


- letos se také zkusíme částečně přestat spoléhat na výrobce semen, a min. u rajčat je zkusit množit řízkováním (část původní - vršek nebo boční výhon - rostliny se nechá pustit kořeny ve vodě). Resp. není to kvůli jejich malému počtu, ale spíš mne zajímá, jestli když uříznu dost velký výhon (proti jen malému zálistku se dvěma až deseti listy), jestli také zakoření a jestli bude třeba ještě o něco dřív plodit, a případně zda vydrží i přes zimu pod osvětlením. Protože tím by se přeskočila relativně dlouhá doba, než od zasetí semínka začne rostlina kvést. Na semínka totiž není poslední dobou nějak spolehnutí (byť teda zrovna u rajčat s tím problémy nejsou).



- naše obec má podanou přihlášku o kompostéry pro obyvatele zdarma, ale zatím jsme byli jako celek odmítnuti. Druhé kolo je na podzim. Ale nejspíš si nějaký další koupíme i my sami, ať nemáme jen 1 či 2 (z toho jeden dřevěný vlastní výroby). Potom, co jsem získal pochybnosti o kvalitě prodávaných substrátů bude lepší, když si kvalitní černozem budeme vytvářet sami. A je to, jak jinak, i levnější (pokud kompostér co má dejme tomu 300l stojí do 500 Kč - někde i méně, vyrobíte 300l kvalitní černozemě. I kdyby se taková dala koupit v pytlích v běžném obchodě, při ceně 1 Kč na litr se vám kompostér za necelé dva roky vrátí, teda za předpokladu, že tak rychle stihnete udělat zem, ale stačí mít třeba tři, a střídat je po letech). Spousta lidí přitom raději posekanou trávu vyhodí do biodopadu (takže na ní a jejich práci jednoduše vydělá někdo jiný).

- možná si domů pro LED pásky místo 120W dám 200W zdroj. Rozdíl mezi 360 Kč (3Kč/watt) a 449 Kč (2.25Kč/watt) není až tak hrozný, naproti tomu, že máte skoro 2x takové možnosti. Teď totiž najednou získáte až (200/12W) 16 pásků (metrů), tj. u studené bílé (245Kč/m) 6000K = 16x1000lm (což je jako 20 klasických 10-12W LED E27 žárovek s pochybným spektrem). 16000 lumenů s CRI97 se bude v bytě dobře vyjímat, a zbyde i dost pro samotné rostliny (16k na asi 5 metrech dává 3200lm/m, ze vzdálenosti 50 cm při 120st. to je 4100lx (+ okolní rozptýlené světlo zvenku +to, co odrazí bílá omítka na stěně při 82% odraznosti) - podle všeho by to mělo být málo, ale ještě se uvidí - nabízí se totiž otázka, k čemu by pak byla růstová LED světla s příkonem 2-7W "bludičky", co jsou v prodeji?). Celková cena by neměla překročit 4400 Kč a spotřeba za hodinu 200W (192W). Čili denně 5 Kč bez odpočtu úspory za topení, za 4 měsíce max. 600 Kč (což je pakatel).
U LEDME totiž kromě bílých pásků prodávají i UVA pásky (4.8W a 200 Kč za metr, tzn. že 1-2 bych ještě měl utáhnout, případně na úkor jednoho bílého). Nám to asi moc vitamínu D neudělá (ale vždycky lepší něco než nic), a rostliny mají "rády" spíš trochu UVB, ale co.. za pokus se "nic" nedá. Sám jsem zvědavý, co a jestli něco vůbec to udělá, když to nebude ani nijak propočítané na poměr/výkon (nejspíš ale dám max. 2m UVA pásky, 4-6 m studené bílé a zbytek denní bílé (10 +/-) - když bude více modré, půjdou rostliny spíše do listů, takže by se neměly táhnout). Konstrukce bude z hliníkových profilů (jsou levné a dobře vedou teplo, navíc nejsou jinak zvlášť velké a svou barvou lépe zapadnou do prostředí bytu; L profil 15-15 mm stojí 15Kč/m bez DPH, takže na 15 metrů pásků vás přijdou profily asi do 300 Kč i s upevněním). Možná to rozdělím na 2-3 stejné větve, abych mohl postupně přidávat výkon s klesajícím světlem venku pomocí vypínačů. Potom, co předvádí počasí teď, jinou možnost než LED a teplo domova nevidím.
Zatím si to neumím představit (viděl jsem na You Tube testovanou 10k lumenovou svítilnu, ale jen venku). Pro srovnání, čelní světlomety auta mají 1000-3000 lm (novější či výkonější až 5000). OT: mimochodem, krása, že? Koupíte světlo z netu, a ono nemá ani zapojený ochranný vodič: https://www.youtube.com/watch?v=0WEiWsG3S7k (no, to ani spousta el.sekaček, co se u nás prodává)
(P.S: Pro zajímavost jsem našel na netu uvedeno, že 100W zelený zdroj může dodávat 68000 lm světla, zatímco růstové světlo při stejném výkonu dodává jen 4000 lm - je to dáno tím, že zelená má 683 lm/w, zatímco modrá 8 lm/w a červená 73 lm/w. Z toho lze ale vyčíst, že na to, aby bylo světlo bílé, se zase až tak moc energie navíc hypoteticky nevyplýtvá, protože pro zelenou složku stačí řádově menší příkon - asi 1-11% oproti RB - pro stejné lumeny, resp. aby to vypadalo skutečně jako bílá, měly by být přibližně v rovnováze; btw. zkuste si být tak půl hodiny až hodinu ve skleníku, kde svítí růstové světlo. Uvidíte pak hezky všechno zeleně ).

- na prvního máje jsem oslavil svátek prací, a mj. jsme zalévali rostliny. Protože jsme prolili na celou zahradu a zahrádku asi tak 300 litrů (ne-li víc), schválně jsem si zkusil spočítat, kolik by mne to stálo, kdybych si měl připravit 1% roztok hnojiva (což podle usazenin voda z ČOV je, ne-li víc, ale držme se při zemi) pomocí pitné vody. Takže počítejme, 300l (1/3 kubíku), tj. vodné+stočné = (35.3+14)/3=16.4 Kč. K tomu 1% z 300l = 3kg hnojiva. Pokud vezmu, že 1 kg se dá pořídit dejme tomu za 20 Kč, máme to 76 Kč. Za jeden den zalévání! Tzn. kdybych zaléval 1/2 roku každý týden jen 1x (což někdy zalévám každý den, když se mi chce), dal bych za sezónu 2000 Kč jen za toto! Kolik to stálo mne? 300l se přibližně přečerpá z ČOV za 15-20 minut, čerpadlo je 400W, tzn. 400/1000*(20/60)*2.1=30 haléřů. Za rok 8 Kč. Čerpadlo stálo myslím tehdy asi 350 Kč, dejme tomu 400 Kč, už tam je asi 6 let, takže i kdyby zítra zdechlo, jeho cena spolu s provozem je ročně 75 Kč. Proti 2000 Kč jasná volba. A myslím, že jsou i obce, kde vodné nestojí 40 korunek A zkuste si zalévat 2x týdně.. Prakticky voda z ČOV je voda s NPK hnojivem (v různém poměru ale; http://www.odpadoveforum.cz/TVIP2015/prispevky/015.pdf ). Sice by to mělo projít přes UV lampu, údajně kvůli bakteriím, které by měly nějak způsobovat choroby, pokud s nimi zaléváte např. ovoce nebo zeleninu.. říkám údajně, protože podle toho všeho bychom měli být už dávno mrtví (navíc UV zabije půdní bakterie, které jsou naopak žádoucí, takže sorry, UV nebude - mimo Slunce). Většinou tu chybí dostatek jen železa (pokud nezaléváte ještě např. dešťovou vodou ze staršího plechového sudu, který prostě rezatět bude, tak stačí dát do půdy např. víčko od Fe plechovky nebo starší hřebík).

Shrnutí: Zahradničením s pomocí vlastních zdrojů (odpadní/dešťová voda) ušetříte proti vodě ze "systému" ročně 1925 až 7910 Kč (2x větší vodné+2x častěji zalévat nebo vodné stejné a 4x častější zalévání) jen na zalévání a hnojení. Jako vedlejší efekt pomůžete ekologii tím, že nepostřebujete pitnou vodu, a ani tolik ropy na výrobu hnojiv.

Dodatek: Ano, většinou bude nutné započítat nákup sudů a hadic (pokud nemáte nějaký starší dům, kde to už je). Ale řekněme, že na to dáte 3000 Kč (ale vybírejte rozumně: někde jsou ty samé věci až 3x dražší než jinde, ať už na netu nebo mimo něj). Životnost plastů, jak už víme od ekologů, je enormní, takže vám to bude sloužit 30 až 50 let (stačí ochrana proti sluníčku). Tzn. že Vaše roční úspora se sníží o 100 až 60 Kč.. hrůza, že? To se určitě nevyplatí (někdy mám pocit, že lidé, co tyto argumenty používají, je sypou z hlavy, aniž by se obtěžovali si najít alespoň základní fakta - vím, doba je hektická, ale to už nejen lidi údajně nemají čas nejen na zahraničení a na sledování svého zdraví, ale už není ani čas na to myslet?). Spíš se zeptejte sami sebe: která banka vám nabídne takový úrok, že jí dáte ročně 100 Kč a ona Vám vyplatí 2 až 8 tisíc?

---

Naše zvířátka; Sluníčko a vitamín D


- kočky si začínají zřejmě budovat sociální stát Jak jsme zjistili, náš důchodce sice není neustále doma, ale kočky má už dávno oběhané. Tak kde tráví čas? Přes ulici v zahradnictví (to abychom nebyli OffT). Tam jsou totiž dvě kočky, a zrovna jsou k dispozici koťata (a mouratá, jak jinak). Takže náš Čertík tam leží na dece a pozoruje omladinu (to se mu líbilo vždycky - ještě u babičky totiž musel mít vždy nějakého kamaráda, jinak odmítal jíst). Je hezké, když samotářský druh zvířete si plní otcovské povinnosti lépe než někteří lidé (ještě, že nemusíme platit alimenty, protože to by po nás šla půlka vesnice). A proti tomu naše kočka si vzala za své emancipaci. Černobílý koucourek Šmudla se už konečně před 2 dny přestal toulat za kočkami a tráví čas doma. Jenže za kočkou stále chodí nápadníci (zbytečně, je kastrovaná). Copak o to, oni proti němu nic nemají - teď se potkal s tím rezatým, a oba se snažili být co nejméně nápadní se staženými ocasy. Jenže jakmile ten cizí chtěl odejít, Šmudla je takový pitomec, že se prostě za ním rozběhl, a hned jak zmizeli za rohem, ozval se strašlivý řev, a co myslíte? Náš blbeček na zemi, a ten rezatý z něj cupuje chlupy (ještě "mladej a blbej") V tu chvíli zbystřila naše kočka (která Šmudlu taky zrovna nemusí, zvlášť u jídla), vystřelila jako blesk a rezatého srovnala na hromadu (ona je asi o 4 roky starší než on). Se teda nezdá. Ještě před 2 roky se bála, jen jsme vytáhli ven sekačku (ani se nemusela zapínat), dneska jí už musíte vzít a odnést bokem, abyste to vůbec mohli pod ní posekat. U Čertíka to chápeme, ten přišel o sluch, ale Micina slyší moc dobře. Na co vlastně máme vůbec tu televizi, se zvířaty si člověk užije zábavy dost i bez ní Spíš si kočka potřebovala někde vybít agresivitu, a když neleze na vrcholek vrby, využila příležitosti jinde.

- když už jsme u těch koček, poslední tak rok dva se objevuje jedna zajímavost. Jasně, naše kočky jsou mlsné a i tak by měly jiné chutě (a vůně) než my lidé, ale čím dál tím víc odmítají pít vodu z kohoutku (i když je odstátá víc jak den). Místo toho pijí cokoliv jiného, ať už jde o dešťovou vodu z kbelíku, vodu z jezírka (které je sice čisté, ale na dně jsou nánosy), nebo dokonce vodu z ČOV, kterou mám připravenou na zalévání rostlin. Otázka je, proč jim najednou ta voda, kterou máme pít my, vadí? Ale nezdá se, že by kvůli tomu trpěly nějakou nemocí (ani nic nepřenášejí na nás). Kromě našich koček ale dávají přednost té vodě z ČOV i kočky cizí, mladé, které by neměly být ještě tolik zmlsané. Kočkám nevadí tlející maso, ale i tak umí být gurmány. Proč tedy pijí raději toto než čistou vodu? Přitom své výkaly by kočky nejedly.. Napadají mne dvě možnosti: buď je ta voda moc čistá (nesmrdí jim), a nebo v ní je něco závadného (zvířata mají často lepší smysly než lidé).

- něco k zamyšlení: Bude léto, takže přijdou do módy všechny ty protisluneční krémy. No jo, ale jak to vlastně funguje? Tyto krémy zabraňují pronikání UV záření na/pod pokožku. Silná dávka UV je samozřejmě vždycky školivá, ale co dělá tělo s UV? Vyrábí pomocí něho vitamín D. Takže logika věci: vypláznete peníze za nějaký krém, a pak vypláznete další peníze za doplnění vitamínu D. Ano, jsou lidi, které Slunce spálí už z propagačního letáku dovolené ve Španělsku, ale pokud se mazat nemusíte (např. já), zkusil bych si o tom něco přečíst a případně se této "ochraně před přirozeným zdravím" vyhnul A samozřejmě, když na sobě budete mít oblečení, sluneční brýle přes půlku obličeje a kšiltovku, vyrobíte akorát tak velké kulové a ne vitamín D. (pak ale otázka, jak je toto možné? Kdybychom byli z jiného klimatického pásu, dá se to pochopit, ale když jsou lidé místní, proč nejsou adaptovaní? Nápověda: možná to souvisí s oblečením a změnou genů. I když to nefunguje obecně (třeba já a maminka jsme opačné extrémy), je to taková "hezká" ukázka něčeho, co dělají všichni, má to jisté benefity, ale není to bez následků)
https://www.vitalvibe.eu/cs/clanky/3-slu...-vitamin-d

Kvalita potravin, jak zahradničení mění člověka


- OT: jako kdybych najednou slyšel komentář od dokumentu Duch Doby

- koukám, že jsem špatně hledal, a vlákno o vegetariánství už tu před 4 lety bylo. A dokonce jsem do něj přispěl.. https://bronies.cz/Vlakno-Vegetarianstvo...#pid256686 No, měl jsem teda fakt divný názor tentokrát, ale jak jsem říkal: není ostuda přiznat, že byl člověk blbej Když seženu dost informací, nemám problémy s tím si názor upravit (přitom všechno, co teď tak slavně zjišťuji, my tehdy už sděleno bylo - asi to fakt bude tím, že si na to člověk většinou musí přijít sám po pár držkopádech, jinak si to nezapamatuje). Už teď se bojím, jaké kraviny považuji dneska za fakta.

OT: (zahradničení, pokora, řešení, peníze)

Yay! Ještě, že je u nás tak dobře postaráno: https://www.stream.cz/adost/10017061-zav...ym-arsenem Bulvár nebulvár..

Zajímavost: tolik moderní Chia semínka, jsou vlastně semena hluchavky. Lépe řečeno https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0alv%...1nsk%C3%A1 což je svým způsobem plevel. Je to čistě otázka priorit, zda dát 50 Kč za 100 gramů semínek, nebo si za 19 Kč koupit asi 70 semínek a zkusit si rostlinu někde venku během léta vypěstovat sám v kontrolovaném boxu nebo skleníku.. Argument, že se něco nedá vypěstovat v našich podmínkách je v 21. století irelevantní, když se snažíme vymyslet, jak pěstovat něco na Marsu.. Nehledal jsem, jaký má výnos, ale třeba konopí má 800-1200g/m2/rostlinu. Tady jsou teda dražší semena k výsadbě (60 Kč/ks), přitom v obchodě seženete 500g semínek k jídlu za asi 80 Kč.

---

Jak plýtváme s potravinami, jak neefektivně distribuujeme a vyrábíme maso, hlad


- trochu jsem se ještě zamyslel nad konzumací masa. Ne ji kritizovat, ale spíš zkoumat její výrobní "efektivitu" po stránce matematiky.

- Odpověď na předchozí text je následující: takové to plýtvání "v malém", co se nám ukazuje v televizi.

---

Trocha "srandy" ohledně výživy, letáku Billa a argumentace v diskuzích


- argument jedlíků masa ohledně esenciálních kyselin má zřejmě jistou váhu: člověk si konzumací masa částečně "zdegeneroval" schopnost získávat je přirozenou cestou z rostliné potravy (možná) a nebo je jen konverze rostliných ALA na EPA/DHA prostě neefektivní (spíš energeticky náročné, což by ovšem neměl být problém, pokud máte vyvážený a bohatý jídelníček). - https://www.celostnimedicina.cz/problema...1-cast.htm (zajímavá je ale ta zmínka o PCB, aneb "jezte mořské ryby, budete zdraví"). Zajímalo by mne třeba, jak často si dřív člověk žijící ve středu Afriky zaletěl zalovit něco na širý oceán, aby mu nechyběly EPA a DHA. No, samozřejmě nezaletěl.. a přežil. Přitom těhotné ženy by neměly ryby jíst vůbec: https://www.celostnimedicina.cz/ryby-pro-zdravi.htm Nebo taková gorila, jak často chodí rybařit na pobřeží? https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24243235 (ještě bych se měl důkladněji podívat na tvrzení, že esenciální mastné kyseliny, které my potřebujeme jíst, se stejně netvoří ve zvířatech, ale v rostlinách - např. ryby je berou z řas - kdo jí suši, jí i řasu Nori, ale její dovoz má stejně jako dovoz ryb zátěž na životní prostředí; v tomto ohledu by se spíš chtělo zaměřit na to, co jedli středoevropané např. ve středověku, kdy přístup k moři byl pro chudé prakticky nulový; proč dovážet něco z druhé strany planety, když se to dá ulovit tady? https://www.modrykonik.cz/omega-3-mastne-kyseliny/ Ono jestli ty "mořské ryby" nejsou prostě jen byznys). Samozřejmě, my nejsme s gorilami až tak moc příbuzní, ale přeci jen 99% dělá své, takže sem tam srovnání s nimi neuškodí. Fun fact: gorily získávají sodík ze tlejícího dřeva. To neznamená, že máme jíst ve stylu Timona a Pumbyy, ale spíš jen to, co všechno jsme zapomněli (mě by třeba vůbec nenapadlo, že tím získám sodík).

- příklady táhnou (nebo snad ? ). Jednou jsme projevili veřejně zájem o eko vejce z farmy, a teď je chce u mámy v práci skoro každý, takže se budeme muset asi porvat o pořadník Zvláštní, že jde i o lidi, kteří po tom nikdy ani nevzdechli, a teď se jim to stalo nezbytností (někteří z nich doma ani nevaří). Ale co, každá změna je dobrá.

- kdysi mne "zaujala" jedna argumentace obhajovatelů chovu slepic v klecích a krmení jich kukuřicí, že to je normální, a "podpořili" to tím, že slepice je potomek T-Rexe a jak máme teda vidět, svět se mění. Jenže tito pánové (možná dámy) asi ještě neviděli slepici v přírodě, resp. na zahradě. Slepice je možná všežravec, ale bude upřednostňovat živočišnou stravu. Je to tvor hrabavý a to ne kvůli kořínkům a semenům. Kdo někdy viděl na živo kura, jak trhá na kusy hada, těžko bude pak tvrdit, že je pro tyto ptáky (kteří této planetě vládli ve třetihorách) přirozené nacpávat se tunami sójy, pšenice nebo kukuřice. Vzpomněl jsem si na to, když jsem o víkendu zahlédl kosáka, jak se snažil odnést kuřecí kost, kterou nechaly kočky.. (kdyby někdo nevěřil, a byl líný si dohledat podobné věci na netu - třeba v nějaké vtipné podobě na You Tube, klidně postnu video, protože na rozdíl od kočičí bitky jsem tentokrát měl po ruce kameru).

- vrátil jsem se ještě k tomu letáku z Billa, kde jsou ukazována pasoucí se stáda krav na volné louce. Na jejich stránkách je pro zájemce zveřejněný seznam dodavatelů: https://www.billa.cz/Sortiment/Voc%c3%ad...bpage.aspx Většinou jde o krávy chované v budovách (až na výjimky). Vzhledem k tomu, že kráva pasoucí se volně má jiný obsah živin než uzavřená kráva, kdybych chtěl prudit, dalo by se to považovat za klamavou reklamu (vyobrazení výrobku neodpovídá realitě) Ale budu fér a nebudu se hrabat v letáku, alespoň se krmí senem a většinou mají i kvalitní podestýlku. Jen si prostě představuji za své peníze ještě něco kvalitnějšího (a ano, fakt nemám problém s tím to zaplatit, prostě budu o to jíst maso méně často (ale když už, tak ať je nezávadné a co nejvíc kvalitní), jak prosté). Ale asi nejsem jediný, kdo s tím má tak či onak problémy: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/fal...79895.html

Takto vypadá naše skromná zahrádka v současnosti. Sadba se zatím ujala všechna, a ještě část čeká ve skleníku, až bude větší (třeba patizon). Jen teda nevíme, kam to všechno dáme.



Vzhledem ke zdržení způsobeném počasí je 25m2 plochy pro sázení relativně málo (i ve skleníku), takže až se bude stavět konstrukce, budu počítat s poličkami uprostřed (nějaké bytelné) pro těžké květináče a truhlíky, a pak lehčí alespoň 3 patra (2x25 metrů) okolo skleníku pro lehčí květináčky. Očividně třeba takové ředkvičky, cibule, česnek, saláty, možná i květáky, kedlubny a okurky mohou růst v květináčích, a nemusí tedy zabírat prostor např. pro brambory. Méně by se také na ně měly dostat škůdci (např. slimáci). Tímto bych mohl získat asi celkem 35m2 plochy + 2x10m2 stěn např. pro plazení okurek, a nezabrat přitom ani o cm víc země.


Ale počasí blbne teda docela solidně. Teď zřejmě přijde období sucha. Někde v republice byly údajně nedávno bouřky a povodně, no u nás zase (kromě jedné krátké přeháňky) nespadlo vůbec nic. Ještě, že máme zásoby (ale ty nevydrží věčně). Královéhradecko je na tom prý nejhůř.

Ministerstvo ŽP vyhlašuje program Dešťovka:
http://www.dotace-na-destovou-vodu.cz/de...AsCh8P8HAQ

Pokud máte možnost, a vyplatí se vám to, doporučuji o to zažádat (když už to stát nabízí).

Já bych si musel koupit nádrž pro 2m3 vody, a dostal bych max. dotaci do 30 tisíc Kč. Vzhledem k této přemrštěné částce počítám, že by se muselo jednat o bůh ví jaký projekt, dost možná s výkopem, takže mne vyjde levněji a rychleji, když si koupím další 2 IBC nádrže do 3000 Kč (budou třeba vzhledem k tomu suchu, a napájet by je měl skleník č3., tak snad 25m2 bude dostatečná plocha - pokud tady ročně spadne 300 mm/m2, dalo by to 7.5 kubíku vody). S láskou sobě vlastní tedy přenechám finance dalším zájemcům

Tento program ale jen opět dokazuje, jak stupidní systém jsme tu jakožto lidstvo za ta léta vybudovali. Děláme to všichni (kdo nemá dneska okapy napojené do kanálu, teda s výjimkou těch obcí, kde to je zakázané?), asi to má nějaké benefity (jaké? kromě toho, že když přijde příval, vytečou z kanálů splašky na silnici?), a přitom to škodí (teď to máte černé na bílém i od oficiálních autorit; přitom v naší obci bylo u novostaveb výslovně zakázáno vsakovat dešťovou vodu a musela se odvézt do kanalizace).

Z tohoto ohledu bych argumenty typu "dělá se to tak odjakživa" bral s velkou rezervou. Ještě by mne zajímalo, zda teď někdo na truc začne zuřivě pouštět vodu v koupelně do kanálu, aby dokázal, že on je nad věcí


Když už jsme u toho počasí: samozřejmě, nedávno přišel další mrazík. Ani ne půl noci, bůh ví jestli bylo -1 nebo víc, a řeřicha venku to zřejmě neustála (nejspíš bude "postižená"). Brambory, které přežily předchozí mrazy a znovu obrazily, už mají znovu popálené listy, ale nezastavilo je to. A to nás straší, že prý přijdou mrazy ještě v červnu. No krása. Už teď stojí květák někde skoro 60 Kč (to ani maminka nepamatuje). Prostě, skleník nad záhon začnu stavět už hned příští jaro, čekat další rok nebude mít smysl. A bude nutné vyřešit to pěstování přes zimu doma pod světly. A to už přemýšlím, že nejspíš zajistím bezmrazé prostředí (nebo alespoň kryté) dalším rostlinám. 130 Kč za metr čtvereční polykarbonátu není tak moc, takže by se tak dala chránit třeba vinná réva (která už konečně raší). Možná i kiwi, jen to nějak inteligentně postavit. Jahodníky by to možná zatím nepotřebovaly (ty nejsou ani moc náročné na zalévání), ale nemělo by to být na škodu. Jestli chce počasí válku, má jí mít!

U kiwi ale nemá cenu stavět přímo skleník. Celá konstrukce by se pak chovala jako plachta a při nejbližším větru by uletěla do teplejších krajin. Spíš nějaký obal např. z igelitu, který se bude přidělávat operativně. Hlavně ještě nějak vyřešit kočky vs. Kolomikta. Derou se na to i přes pletivo a už zlomily jeden výhon (naštěstí snad ten zmrzlý).

Na mráz je háklivá i ta zmíněná vinná réva. Sice ještě nestojí, ale letos je v plánu dřevěná konstrukce, pod kterou se bude plazit. Takže až příští rok budu dělat plášť skleníku, koupím desku navíc, a jednoduše se k tomu přidělá. Mělo by to pomoci proti jarním a letním mrazíkům, proti ptákům (přímo i nepřímo: bude pod tím teplo, takže tam budou často určitě i kočky). Hlavně ale vznikne zastřešený prostor (takový skleník č4) o rozměru asi 5x2 metry (pravoúhlý trojúhelník), takže se pod něj budou moci přemístit i rajčata (nebude na ně pršet). Tím se uvolní prostor v hlavním skleníku pro něco jiného. Vzhledem k tomu, že to bude přistavěné ke stěně přístřešku pro auto, což je dost velká stavba, vznikne tu prostor 12.5 kubíku (větší než koupený skleník č2). Výška 2.5 metru by měla být dostatečná i pro rajčata. A bude to jižní strana.


O jednom víkendu jsme si zašli k rybníku, a přinesli dva pytle kopřiv. V sudech se týden louhovaly a pak šly na kompost. Uvidíme, zda to bude mít na škůdce nějaký účinek. Plus by to mělo být i dobré hnojivo (dost smrdí): http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova...z-plevele/


Objednal jsem si kompostér. Ať netroškařím, tak rovnou 1200l. Sice je trošku dražší, než kdybych si ho udělal sám ze dřeva, ale zase bude lépe vypadat a také bude odolnější (plast). Pokud za 3 roky (je trojitý) vyrobí cca. tu tunu hlíny, tak když to porovnám např. se substrátem 70l za 209 Kč v obchodě, ušetřím 3000 Kč, čili se kompostér za tu dobu zaplatí skoro 2x.

Vzhledem k tomu, jak nekvalitní půda u nás je (jíl), a ten koupený substrát taky není žádný zázrak, provedu další důkladné prohnojení. Ne ale vodou z ČOV, protože ta obsahuje více méně jen NPK, ale minerály (resp. mikroprvky). Tzn. trocha skalice, nakoupil jsem kilo sopečného popela, různá balení z obchodu, která obsahují mangan, drcené mušle, bór a další. Dolomitický vápenec jsem už kupoval myslím vloni, letos jsem ještě dokupoval síran amonný. Nebudu to dělat pořád, ale jen abych obnovil bohatost půdy, kterou jsem "zdědil" (opravdu to není mýtus ekologů a konspirátorů o ničení orné půdy; já bydlím na bývalém poli, a tady už bez pomoci boží neroste kromě trávy pořádně nic; a to je to v katastru vedeno jako "hodnotná zemědělská půda" - bych chtěl vidět tu nehodnotnou).


Stav rostlin:

Kvetoucí rostliny ve skleníku plodí (včetně okurky), takže včely zřejmě nemají problém se do něj dostat (a nebo tam fungují jiní opylovači).

Je zajímavé, že jakmile se některým rostlinám začalo dařit, a svým růstem stíní ty ostatní, tak ty se najednou také probudily a rychle začaly růst taky Dokud měly veget, tak se o růst nesnažily, lemry líný.. třeba Brahmi koření, Houbové koření nebo Šalvěj na trávení, která vypadala, že zhyne, najednou je 2x taková.

Zatímco některým rostlinám se vysloveně daří (Rajčenka, Kalisie - http://www.honzazkrkonos.cz/?page_id=518 , Narančila, Gotu Kola, obě máty, hlavně Mochyně - ta je asi už 10x taková, Jakon, Cola koření), tak některým něco chybí (nebo přebývá). Může jít o moc nebo málo vody, složení půdy, ale spíš myslím, že jim nemusí líbit ty občasné teploty ke 40 stupňům. Občasným poklesem teplot pod 10 stupňů to podle mne nebude, protože třeba právě Kalisie má ráda 12+ a v pohodě. Jde hlavně o tyto:

Medvědí česnek, Angínovník - ani jedno neroste, stagnují (česnek měl 1 květ, ale to bylo vše)

Šalvěj peruánská - svěsila listy, vypadá to, že trochu vadne, ale zatím nepomáhá voda. Snad udělá nové lístky nebo výhony.

Eukaliptus - ten nejprve rostl jako blázen, a teď mu vadnou listy. Každopádně ale má boční výhon, který se zdá být zdravý, tak ho zatím nechám být jako celek.

Stévie - věčná potížistka. Pomalu (ale jistě) už vadne i ta druhá rostlina (zatím si drží ještě 2 výhony, ale jak dlouho?). Přitom ale vedle vyrazil ze země nový a naprosto zdravý výhon, který roste jako blázen.


Každopádně, pokud se jim nebude dařit ani nadále (vykopávat je nebudu, třeba obrazí na jaře - břečťany také vypadaly, že je po nich, a teď se zelenají téměř všude, až na výjimky), jednoduše se na podzim koupí jejich "kopie", a budou se pěstovat doma pod světly (na ledničce je dost místa i směrem vzhůru) vedle zeleniny.

Týká se to dokonce i venkovních rostlin. Některé si tedy daly opravdu na čas s pučením (třeba Ginko Biloba, Ibišek a ještě čekáme, co udělá Klanospraška, Akébie a Moruše (těm se moc nechce, ale ony ani kiwi nejsou zrovna rychlíci a dokonce i dva maliníky, které přišly o listy, se kvůli mrazům flákají). Dřín má pomrzlé listy, část ještě teda zelená, ale zatím také nic dalšího nedělá. Jenže tyto rostliny si do bytu těžko dám (kvůli budoucí výšce, která někdy sahá až k 10m).

Spíš jde o saturejku horskou (která se fláká) a převislou (která se ztratila). Tyto jsou dost nízké (+/- půl metru max.), takže kdyby se jim nedařilo, mohou se dát rovněž do bytu (byť by měly být mrazuvzdorné, ale papír očividně snese všechno). Podobně jako jahodová máta, která zrovna moc extra neroste. Přitom ty máty ve skleníku už budu muset stříhat, jak se šíří.


Kávovník uvnitř skleníku se chová více méně jako v bytě, ale zdá se, že pomalinku roste (podobně jako Piper a Costus). Všechny tři mají jen uschlé konečky listů.

Čajovník se chová nějak divně. Shodil už dost listů (tak asi 30% ), ale přitom dělá nové a to ne zrovna malé (rozhodně se mu daří lépe než tomu velkoplodému kiwi). Stále jsem si jen ještě neosvojil jeho zalévání. Někde varují před přemokřením, aby se zalévala málo, jinde píší, že občasné přelití nevadí a že nemá rád sucho. Každopádně listy nechávám volně na hlíně (v přírodě si také rostliny stelou pod sebe), včetně těch, které odstraním (třeba Mochyně) kvůli už přehnanému růstu (stínění ostatních rostlin). Venku pod vrbou také listy nehrabeme, a vždycky se ztratí. Uvidíme, zda to bude dobře nebo chyba.

http://hobby.idnes.cz/co-delat-kdyz-poko...-domov_mce

Možná by také pomohlo zasypat půdu ve skleníku mulčovací kůrou (kvůli vysychání). Zase si myslím, že by snad na záhoně a ve skleníku s 30-50 cm hlíny neměl být problém s přemokřením (ta hlína saje vodu jak doga, během vteřiny je pryč, i když tam vylijete kýbl - v květináči naopak voda klidně stojí na hlíně, takže pokud mám misku, zalévám spíš do ní).

Broskvoň nám chytla kadeřavost. Naštěstí zatím mimo plodné období (ještě má tak rok dva čas) https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/pr...ne-i-zjara Další věc, kterou se budeme muset naučit.

Jeden zimolez už vytvořil i plod. Ale na rozdíl od borůvek, které se drží relativně slušně bez problémů, jim začaly schnout listy. Doufám jen, že to je jen nějaká "výměna" v důsledku kombinace sucha a mrazů, protože jim totiž už raší nové. Teda, jestli tento rok ty rostliny přežijí, tak už pak vydrží asi všechno.

Údajně je ale zasychání listů u těchto rostlin normální (zřejmě, jak byl dlouho ve skleníku, si myslí, že už je červenec): http://www.ekozahrady.com/zimolez_kamcatsky.htm


První vlastní čaj z eukaliptu, peruánské šalvěje a čajových lístků. Teda jako, to je síla..


P.S.: V Praze (výlet do ZOO) jsem si dal párek v rohlíku, abych po měsíci zase ochutnal "maso". Stál skoro 3x tolik co u nás, a chutnal úplně stejně "uměle". No nic, zatím přejdeme na zvěřinu.. život je moc krátký než si ho kazit blafy Spíš mi tak nějak nejde do hlavy, proč jsem dřív vlastně jedl. Argument s cenou už neobstojí (když to je nekvalitní).

Ten čaj vypadá epesně, hrozně rád bych ho ochutnal

No, my spíš vždycky utrhneme listy z toho, co zrovna umírá nebo to urvou kočky, naházíme do hrnku, zajijeme vodou a pak doufáme, že se tím neotrávíme ale tohle bylo zatím nejsilnější (nedávno jsme měli 1 větvičku z máty, to bylo o dost slabší, ale dalo se to - každopádně na čaje je asi nejlepší meduňka, protože to je taky spíš plevel, prakticky nic nestojí, a množí se jak blázen, přitom chuťově je dost silná).

Eukalyptus (Blahovičník) rostlinka stojí stovku (a možná bude lépe jí pěstovat v bytě). Je otázka, zda se vyplatí (sušené listy 1 kg stojí 824 Kč na heuréce). Šalvěj peruánská je spíš "plevel", co se dá koupit sazenice za 30 Kč, i když si myslím, že spolu s čajovníkem na ten čaj chuťově tolik vliv neměla.

Ale POZOR, údajně je eukalyptus jedovatý (mladé listy obsahují kyanid). Alespoň se to všude píše (já teda zatím nepozoruji žádné příznaky, ale víte co, my strávíme prakticky všechno, takže bych se na nás nespoléhal). Rozhodně bych nezkoušel třeba polykat olej. Co se týče listů, každý člověk na to může reagovat jinak, takže pokud zkusíte zalít jeden či dva (a pak vyhodit do kompostu) a nepozvracíte se z toho , můžete klidně pokračovat. Konzumaci více listů vcelku bych rozhodně neradil, dokud si o tom něco nenačtete Je to na vlastní riziko. Dětem a březím samičkám rozhodně zapovězeno!

Čajovník pěstujeme spíš ze srandy "co kdyby", protože je dost drahý a hlavně si neustále vymýšlí co se týče podmínek: https://www.zahradnictvikruh.cz/cajovnik...skup04.php To už za ty peníze seženete levněji originál sušené listy. U vlastního máte jen tu výhodu, že víte, co v tom je, resp. není (třeba postřiky, atd.)

Ohledně toho "plevelu" Taky jich pár pěstuju řevážně známé bylinky a s tím, že to roste všude ti to můžu jen potvrdit

Tak jsme tu měli sucho. Vlastně ještě máme. Jak se vám daří šetřit s vodou? My jsme skoro na STOP stavu, ale nedám ani kapku pitné vody na zalévání, takže se rostliny musí teď hodně uskromnit (už jsme jak na poušti, každá kapka je pomalu svatá). I přes předpovědi tu za posledních 14 dnů nespadla ani ň (nepočítám tu minutu, co mrholilo min. pondělí). To už snad i generátor náhodných čísel by měl lepší výsledky než meteorologové No a samozřejmě. V neděli hlásí: v úterý bude déšť. V pondělí už najednou už zase že v úterý nebude. Takže je dost možné, že nakonec nebude pršet ani ve středu až pátek, že?

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/kli...5900fea04/

Současný nedostatek vody na "plýtvání" není ani tak špatnými výpočty, ale špatnou synchronizací výstavby. Je totiž v plánu, že skleník č3 bude mít své vlastní 2x1000l nádrže. Jenže problém je v tom, že zatímco jeho záhon už stojí, jeho střecha (potažmo nádrže) zatím ne, takže odčerpává vodu všemu ostatnímu.


Nektarinky z obchodního domu v cenové relaci pro nízkopříjmové skupiny (kam se řadím také) jsou tak kyselé (i když se nechávají "dozrát"), že se bez cukru nedají vůbec jíst (to je gól, koupíte ovoce, a pak abyste ještě kupovali fruktózu, která přitom není vůbec levná). Čím pak to asi je? Že by sběrem před dozráním? (teď je v módě "zelená káva", která je údajně zdravá. Nevím proč, ale první co mne napadlo: "kapitalisti jsou už líní čekat, až dozraje, tak prodávají zelenou a ještě to vychválí" )? Každopádně tam, kde nemusíme, už bílý cukr nepoužíváme. Třtinový je sice dražší, ale zdravější. Možná by stálo za to zjistit, zda se nedá nakoupit třeba 10 kg balení. Totiž, i třeba Himalájská sůl se dá (1 kg) pořídit např. na Heuréce 69-150 Kč bez ohledu na "výrobce", přitom v hypermarketu koupíte (ve skle s mlýnkem, jinou nemají) pár set gramů za 80 Kč. Je samozřejmě dražší než klasická bílá, ale hlavní je, že je zdravější a alespoň vás to donutí trochu méně solit (5g/den max.)

https://ceskozdrave.cz/velky-pruvodce-so...-nejlepsi/
( btw ty odkazy pod článkem )

http://mene-solit.cz/sul-a-zdravi/nadmerny-prisun-soli/

Co se týče kompostéru, testem inteligence (sestavení) jsme neprošli Návod teda ne moc srozumitelný, byť velmi krátký. Spousta dílů nelícuje, a vrchní víko se mi kvůli protichůdným trojicím pacek nepodařilo sestavit bez pomoci vibrační řezačky. Škoda toho, že to nemá dno ani boční přepážky (řešíme kartonem). Ale už stojí (trvalo to "jen" asi 30 minut od vybalení). Nevidím přitom jediný důvod, proč ta víka nemohla být v krabici vcelku.

Aby to nevypadalo, že si tu honím triko tím, že se mám náhodou zrovna dobře, na úkor těch, kteří se zrovna dobře necítí tak vězte, že bez neúspěchů se podaří málo co (a zahradničení je toho dobrým příkladem - někdy se daří až moc, jindy vůbec, ale takový je život).

Vzhledem k onomu podezřelému chování kiwi a zimolezů jsem se rozhodl dokoupit další sadu, která je na cestě (sázet budu snad do měsíce). Pokud ty původní přežijí, tím lépe, bude jich víc. Když ne, alespoň bude náhrada. Vzal jsem i akébii a klanosprašku, protože se mi taky moc nezdají. Totiž, třeba obživnou (moruše dělala mrtvou hodně týdnů i po mrazech), a v nejlepším tak budou dvoje (i na opylování, zvyšuje to úrodnost). Pravda, něco málo to stálo, ale vzhledem k tomu, jaké výnosy to může dávat (pokud bude dávat), není myslím 3 denní mzda moc.

Totiž, vzal jsem k tomu i další maliníky, borůvky, bylinky domů (stévie, šalvěj, saturejku, eukalyptus, jahodovou mátu) a koupil první lísku (ořechy přijdou místo jednoho mrtvého okrasného keře, co nepřežil zimu - bude z něj popel na hnojení). Zaujal mne také jahodový stromek. Těch sice budeme mít letos asi dost, ale proč ne. Inu co, je levný. Nejprve zkusím skleník (snad nedoroste těch 7 metrů , kdyžtak ho budu muset zkracovat). Kdyžtak by se hodil i do bytu: http://hobby.blesk.cz/clanek/hobby-zahra...gauce.html

Experimentům zdar!


Doporučení: pokud máte větší skleník, i nevytápěný, dejte spíš maloplodá kiwi do něj (pokud o ně máte zájem). Nezabere moc půdy, může se plazit po stěnách a v létě tak dělat stínění, a ochráníte ho tím před jarními mrazíky.


Nejsem si jistý, zda letos budeme mít nějaké žluté melouny, protože to sice roste jako blázen, ale spíš ta hromada květů, kterou má, opadává. Podle netu je to důsledek přehnojení (a dělá to takto už někokolik týdnů, takže to není tou poslední akcí). No, uvidíme. Příští rok už by snad měl být obsah živin v normě.

Ale podle tohoto videa (jsme si totiž, blbci, zapomněli udělat k druhé vlně semínek popisky) https://www.youtube.com/watch?v=nW_IJrJhZhY už mi snad klíčí červený meloun (snažíme se totiž hádat, co to tam vlastně roste Vypadá jako okurka).

Houbové koření, které měsíc nedělalo nic, se pak asi 4x až 6x rozrostlo, ale teď trochu povadlo. Snad to bylo tím vedrem, kdy jsem šetřil vodou. Zkusím na to selským rozumem a buď se vzpamatuje, nebo ne (povadlá rajčata, ředkvičky či okurky se takto vodou zachránit dají). Jedině ještě že by snad kořenům chyběl kyslík.. problém je, že jak to v ČR moc lidí nepěstuje, těžko se k tomu shání zkušenosti s problémy od jiných.

Budu se konečně muset už ukecat a dodělat opláštění skleníku (chybí střecha). Další vrstva by měla snížit prostup světla o 10-15%, čili by se nemusel (teoreticky) tak přehřívat. Pokud to nepomůže, budu muset vymyslet nějaké zastínění (jen na léto). Ono totiž nevím, do jaké míry je to problém - třeba taková okurka by údajně měla vysloveně nesnášet teploty nad +32. A jak vidno, houby s octem. Pravidelně dostává i 40, a vesele roste dál (a plodí; co se týče hnojiva, dostala mix všeho v poslední vlně do misky v pevné podobě, a miska se udržuje plná, takže prakticky plave v koncentrátu). Pak se v tom vyznejte

---

Tak nám v noci přeci jen sprchlo, ale krátce. Ale sudy to nedoplnilo ani na 20%, což je problém. Dopadlo to, jak jsem říkal. V předpovědi už odvolali déšť úplně (pro náš okres) a přesunuli ho na úterý. Kde jsou ty časy, kde díky zlepšení techniky a modelům s nadsázkou řekli, že za 14 dnů v sobotu bude ve 12:00 pršet, a ono fakt pršelo. Dneska už neuhodnou počasí ani 12 hodin předem.
UPDATE: Tak už to posunuli na sředu. Copak chlapci, nefunguje, nefunguje?



Zhoršením techniky to nebude, takže to bude kvůli větším extrémům v počasí. No, a kdo se na to podílí, víme všichni. Kdo s tím skoro nic nedělá, to víme taky. A že to stojí a bude stát těžký prachy (jako odstraňování následků), to asi taky moc lidí netrápí. Rozumějte, já nemám nic proti CO2 jakožto "zemědělec", protože ten rostliny přímo žerou . Spíš mne trápí sucho. A ty peníze, co půjdou na řešení důsledků (přehrady) než aby šly na řešení příčin (mýcení lesů, emise plynů - doprava a krávy) budou zase chybět někde jinde.

btw: http://brlik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=1...tver=touch řešení globálního oteplování vypouštěním oxidů síry. Geniální. Až na jednu malinkatou drobnost: https://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_si%C5...oben.C3.AD

Ale můžete být v rámci hesla "co dělají jiní, se mne netýká" v klidu. Stačí postavit okolo hranic státu, co to zavede cedule "síře vstup zakázán" a bude to vyřešeno http://www.komik.cz/obrazky/4812-narizeni-pro-zver/

---

Když už tu máme spojitost s jídlem (počasí), jak je to vlastně s těmi zuby, kterými se zaklíná reklama na pastu proti paradontóze? Proč se (tak moc) nekazí třeba opicím? Mimo to, že se nám zmenšuje čelist a zuby jaksi "nestíhají" (viz. problém s osmičkami)

Podle jakého počasového serveru se řídíš ty, Martine? Já opravdu nejvíc důvěřuji Windy, podle kterého se řídí i letový provoz   
Nám sprchlo řádně v noci na středu, kdy se nám tu prohnala bouřka a naplnila nám sud   Jen my toho na zalévání zatím zas tolik nemáme, protože jsme letos ještě vlažnější zahradníci než loni - inu nedostatek času kvůli práci a stále řešíme dokončení koupě našeho domku (už rok a půl...), takže ani chuti něco začínat na "nevlastní" zahradě moc není
Ale sem tam něco popácháme. Já se snažím krotit okrasné záhony a z chaosu vytvořit něco konkrétního (hmm..musím konečně něco nafotit) a mužíček soustředí svoji pozornost na pěstební činnost   Juchá nad vzrůstajícím vinohradem založeným loni, zasázel omladinu cherry rajčat a minulý týden zasázel nějaké brambory, které jsme nestihli spotřebovat, takže naklíčily   No, snad z nich aspoň něco vzejde.
Jinak už se děsíme pomalu se blížící jahodové kalamity a já budu muset kvapně zdělat zmražené jahody z loňska, abych měla kam dávat novou várku, která nejspíš nebude malá, protože ty potvory se i přes mé snahy o regulaci opět rozrostly, takže máme po většině zahrady jahodo-trávník
Když se tak dívám oknem v obýváku na skalku, tak bych tam konečně zase měla vlítnout, protože se mi tam tyčí nějaké travní klasy. Jsem alergik na pyly trav, takže dobrá tráva je jen ta zkompostovaná tráva

Já tak po různu.. všechny TV stanice, co máme, teletext, předpovědi na netu, Google předpověď.. netrefila se v poslední době ani jedna podle Windy bude teď až do středy bez deště (to Google slibuje déšť alespoň v úterý). Už se nedá spolehnout ani na to, že když není ráno rosa, mělo by pršet. Asi začnu brzy chytat rosu v noci na kovy

No, my jsme letos čekali zázraky, ale zatím se jen pereme s počasím a očividně vlastní neznalostí pěstování neobvyklých rostlin.

Co se týče jahod, my to většinou stíháme spotřebovat hned jak to vyroste. U rajčat je to horší (ještě teď jíme mražená z loňska, o kečupech ani nemluvě). Nám se už taky jahody rozrostly i mimo plánovanou plochu, ale zatím je tak necháváme. Maximálně se pokosí spolu s trávníkem.

Já teda alrgik nejsem, ale trávu na skalce taky nemusím (špatně se to od ní "čistí").

https://www.windy.com/?rain,49.751,15.040,8

Nevím, jak koukáš na Windy ty, ale já tam vydím déšť i v úterý a podle směru postupu fronty, by vás to minout nemělo

No, kéž by.. třeba včera v bedně hlásili, že úterý až čtvrtek budou bouřky snad i na východě.. Podle Google by mělo dneska pršet..
   

Mno, podle Windy nebude pršet asi vůbec. Jo, v úterý a ve středu tam je 1 hodinka deště, ale v našem případě, pokud nebudou hlásit alespoň celý den, tak šance že tu alespoň krátce zaprší je po předchozích zkušenostech téměř nulová (kolikrát hlásili 3 dny po sobě déšť, a nespadlo nic)
   

Tak už ani na Windy není spolehnutí. Ne, že by mi to vadilo, ale včera ve 23:00 +/- přišel déšť. A podle Windy mělo být jasno a bez deště (ani teplotu netrefili, bylo 30 ve stínu). Trval jen asi 30 minut. Rostliny jsou zalité (záhon tak na jeden den, max. 2), ale do sudů toho moc nepřibylo (pár cm). Na druhou stranu je fakt, že bych se měl asi ptát přímo na naší obec (kolikrát totiž 2 km od nás profrčí bouřka s lijákem, a u nás nespadne nic). Naštěstí i pro dnešek je stále hlášen déšť (ale jako vážně, 1.3 mm? Před tímto nás v TV zprávách varovali jako vysoký stupeň nebezpečí?).



Nevím, proč mne to nenapadlo dřív (zatím ještě dvojité opláštění z vrchu není). Ale dneska, jak pražilo slunce, bylo ve skleníku na teploměru +41 (jen pro srovnání, nad +42 už umírají enzymy, které většina složitějšího života potřebuje ke svému fungování). Vzal jsem tedy plachty a v místě, kde nejsou okna, jsem skleník zastínil. Během hodinky teplota klesla.

---

Tak přišlo konečně vyúčtování elektřiny. Trochu nad očekávání je to víc než vloni (o 1284 Kč; resp. o 556 kWh).  Už by se chtělo "jásat" ve stylu "hele, vidíš, já to říkal, že to je drahé".

Jenže Skleník je v plném provozu teprve max. 2 měsíce (březen-duben), a jeho instalovaný příkon 200+80W znamená, že i kdyby celou tu dobu jel na plné pecky, spotřebuje jen 2x30x(200x24+80x6)/1000=317 kWh. A já třeba vím, že v květnu, pokud vůbec, pracoval max. pár dnů kvůli světlům (a rozhodně ne na plný výkon, to by musela být teplota pod +5 po celý den, a pokud vím, nebyla taková po většinu doby ani v noci).

Update: teď jsem se díval, a topení bylo ve skleníku už na začátku února. Ale v tom případě pochybuji, že bylo zapnuté (protože to by bylo 2+3+4=90 dnů, max. 475 kWh, a to nedává smysl, viz. výpočty dále, kdy to bylo +300 kWh ještě před vánoci i bez skleníku; i tak by nám stále něco chybělo)


Ale nejsme na tom zase až tak blbě

http://www.usetreno.cz/jaka-je-prumerna-...omacnosti/

Pokud už v roce 2010 byla spotřeba průměrného Čecha 5.6 MWh ročně, tak v našem případě to je o 6-7 let později "jen" 3.47 MWh (ale taky žádná sláva, jsou myslím lidé, co zvládnou celý dům na 4 MWh, byť hlavní topný systém mají krbová kamna a akumulačky jsou jen bokovka).

(2.5 MWh je průměrná roční spotřeba jednoho bytu, kde jsou 2-3 osoby, ale nemají elektrický ohřev)

---

Jen víc takových ...

https://www.vitalia.cz/clanky/komunitni-...ke-vztahy/

to mi připomíná již zveřejněné https://www.youtube.com/watch?v=3zIudtKTZss (originál: Ron Finley https://www.youtube.com/watch?v=EzZzZ_qpZ4w ), ale rád si to občas pouštím znovu.

---

Stejně, teď o tom tak přemýšlím, kiwi je asi hrozně "odolné" (i to do -40). Protože šlo ven spolu s rakytníky, a přitom rakytníky o listy kvůli mrazu nepřišly vůbec (podobně jako stromové borůvky)!


Zatím, čemu se nejlépe daří ve skleníku (za měsíc to alespoň 10x zvětšilo objem, aneb přehled rekordmanů):



Stav na zahrádce:


Na jedné mandarince vyrazil boční výhon s jinými listy. Jak jsem se dočetl, je to nejspíš citronečník, na který se často roubuje, a vzhledem k tomu, že jeho plody se nedají moc jíst, půjde do pryč.

U některých rostlinek s drobnými květy by se možná mohli jako opylovači oplatnit i mravenci (alespoň teda strkají hlavu do každého květu Tymiánu a Lípie).


Zdá se, že rostlinám se v tom nízkém pyramidovém skleníku daří zatím nejlépe (možná tím, že je z cihel?). Totiž, Slunce tam sice také svítí od rána do někdy okolo 17:00 (v létě), ale i poledne se je trochu zastíněný, a večer už na něj Slunce nesvítí vůbec. Možná si to tam lépe drží vodu, nebo je to tím, že jde o plný polykarbonát (asi 4-6 mm, teď přesně nevím).

Třeba květák dělá listy o velikosti deštníku (asi je budu prodávat jako plácačky na karbonské vážky)

Proti předchozímu roku se nám podařilo už přivést i čočku do květu (vedle ní kvetou už brambory - venkovní teda zatím ne).

Ale i vše ostatní tam roste celkem dobře. Ta okurka ve skleníku, ačkoliv plodí (už jíme vlastní), tak roste velmi velmi pomalu (zřejmě kvůli vysokým teplotám), přitom mladší sazenice okurek v tom menším skleníku, ačkoliv jim je jen pár týdnů, jsou už stejně tak velké (a na pohled zdravější - nafotím příště).

I rostlinkám, které byly doposud v kelímku v polykarbonátovém pekle se po přesunu mezi beton začalo dařit (třeba meduňka vyrostla za poslední 3 dny mnohem víc, než před tím za měsíc a něco, a to už listy měla, jen stagnovala; rovněž majoránce se daří).

Papriky se zničeho nic probudily, a během týdne vyrostly asi na 3x takovou výšku a počet listů (ale ven je zatím dávat nechceme, když hlásí ještě někdy mrazy).

Proto asi budeme tento teplý skleník využívat na klíčení semen, a v momentě, kdy vyrostou, půjdou rostliny do toho menšího (alespoň bude mít trvalé a větší využití). Teprve později pak přijdou už jako větší ven na trvalé stanoviště.

Máme teď hodně listové zeleniny, takže bude dostatek kompostu na výrobu hlíny (na podzim zasypeme hnojem nejen záhon, ale přidáme i něco do kompostérů, ať mají nějaký základ, a kdo ví - možná přijdou i slepičince).


Zlikvidovali jsme jeden uschlý okrasný keř (sloužil necelých 5 let). Skončil na ohni jako hnojivo (z 2 metrového keře jsou 2 lopaty popela). Místo něj přijde líska. Vytvořil pro ní docela dost hezkou hlínu (nějaká lepší hnědozem, proti původnímu jílu nebe a dudy).

---

Už zase máme kozí mléko. Hurá. Budu moci začít opět jíst čokoládové lupínky A nepočítám samozřejmě kakao nebo maliny/jahody v mléce. Cena zůstala stejná jako vloni, tj. 15 Kč. Což vzhledem k tomu, že polotučné (!) mléko v našem supermarketu stojí už 14.9 Kč (jinde i 11 Kč), dává důvod ho už nechodit kupovat. Za tu cenu ho může dostávat i náš starý kocour (a bude pro něj nejspíš i zdravější). Schválně, kolik budu vážit na podzim (teď mám 65.5 kg i s téměř nulovým příjmem masa).

Vlastně, když vitamín D3 zvyšuje absorbci vápníku tělem, tak by mělo být pití mléka stejně otázkou jen jaro-podzim, kdy je člověk venku a svítí na něj slunce (pokud nechce polykat Déčko v tabletách).

---

U aku vyžínače mi odchází baterie (dá se nabít, ale prostě nevydrží utáhnout provoz - resp. běží klidně 5 minut v kuse v garáži, ale jak s tím vyjdu ven, 10 vteřin a konec, ale takhle to můžete dělat klidně půl hodiny a pořád naskočí).

Baterie je 18V, a stojí asi tolik, co celý nový stroj. Napadla mne ale jiná věc. Je to DC motor, takže by se měla dát použít prakticky jakákoliv DC baterie (možná jen poteče o něco vyšší proud - pokud se nebude točit - ale spíš to bude mít jen menší výkon a tedy i proud, protože odpor motoru zůstane stejný - je to lepší než do něj pustit 24V; nejde ale tak o motor samotný jako spíš o dráty uvnitř sekačky, a dneska se šetří pomalu na všem; drátky k nabíječce aby jeden hledal lupou). Třeba taková autobaterie má jen 12V, ale menší odpor než NiCd, takže na ní nejspíš ani nedojde k poklesu napětí, jako u těchto menších baterie (klidně z 18V na 13V při provozu).


Včera jsem to doma vyzkoušel. 18V aku vyžínač jede z 12V autobaterie naprosto stejně dobře jako se svou vlastní, nyní již prakticky nepoužitelnou baterií. Takže půjdu místo originál koupit levnější a trvalejší vedle do autoservisu (a vznikne něco na způsob pušky krotitelů duchů ). Pro vyšší bezpečnost (baterie) by bylo vhodné doplnit ukazatel stavu nabití (jednoduchá stavebnice) nebo přímo odpojovač při podpětí. http://www.s-hobby.cz/elektronika/_3199-...e--j75.htm

Ergo je toto vhodné i případně pro akunářadí (šroubovák), které často jede na 13V a něco, a odešla vám originál baterie (a nová je neskutečně drahá - někdy pořídíte novou sadu nástroje se 2 bateriemi levněji než 1 náhradní).

Update k počasí:


Tak musím říci, že po včerejšku jsem celkem spokojený

Jak Google, tak Windy se trefily skoro na hodinu přesně. Co ale totálně neodhaly, bylo množství srážek. Windy hádalo 1-2 mm (má tam víc předpovědí, ta druhá dokonce myslím i 5 mm).

No, asi takhle: I kdyby to první bylo v cm, tak by to i tak bylo ještě trochu mimo mísu

Bylo to tak na 30 minut celkem, ale když sečtu okapy, a to, co jsme čerpadlem vysáli z prolákliny vedle domu, abychom se neutopili (protože se ucpal okap, ale to jsem naštěstí rychle vyčistil - jen pláštěnka mi byla houby platná - nevím, co to bylo, ale byl toho kbelík, a myslím, že z toho bude pěkné hnojivo), tak jsme získali:

- 1500 litrů do jezírka
- 450 litrů na splachování (zbytek šel do přepadu)
- téměř plné všechny sudy (původně 50l celkem, teď asi 900l).
- malý skleník (7m2 plochy) si nalapal asi tak 60-80l (spíš myslím, že to ten originální tenký okápek nestíhal brát, protože zahradní domeček zvládl s plochou 4m2 asi 100 litrů)

Ale alespoň teď nebudu muset snad pár dnů zalévat, takže doplníme vodu z ČOV.

Na dnešní 12.hodinu předpovídá ještě 0.6, resp. 0.2 mm. Tak jsem zvědavý, zda něco přijde a kolik toho bude


Poučení: pokud bude počasí do budoucna spíš takto přívalové, bude nutné mít hodně nádrží (nebo jednu obří, řádově v kubících), aby se to dalo vše podchytit a netrpět po zbytek období suchem.

Škoda zatím té jedné 1000l nádrže, která není připojená k okapu. Mohlo to být dalších 100-200 litrů určitě.

---

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zprav...hospodarit

Několik málo foteček k předchozím textům..



- začali jsme už sušit sklizené bylinky (hlavně jde o máty)

- konečně máme první červené jahody

- dorazily náhradní rostliny za ty zničené

- brzy budeme mít vlastní brokolici (raději bych květáky nebo kedlubny ale to ještě chvíli potrvá)

- ta bakule salátu, to je ten "hrdina", co se urodil minulý rok a přežil v mrazech (necháme ho vykvést, k jídlu si myslím že už nebude)

- dorazila krycí plachta na skleník (snad bude mít efekt, měla by blokovat 40% světla)


Zkusím, co jsem si přečetl, zalévat větší množství vody, ale v delších intervalech (např. u některých rostlin se prý v horku doporučuje třeba i 22l/m2, ale jen 1x za týden či 14 dnů):

http://www.kvetinyproradost.cz/pokojove-...e-rostliny

http://www.jaktak.cz/jak-pestovat-kvetak.html

Protože něco asi možná dělám špatně (některým rostlinám to nevadí, ale asi bych si měl vzít příklad z venkovních jahod - ty se nezalévají skoro vůbec a v pohodě).

Takto vypadá naše současná snaha (lépe to zatím nazvat nejde)



- rozhodil jsem po půdě kůru, ale asi koupím ještě nějakou (prý mírně okyseluje, takže se bude hodit ke kiwi a borůvkám).

- na zahrádce nám zatím roste nejvíc brokolice. Kvůli pozdní výsadbě ale už některá začíná kvést. To nicméně nevadí: sklidí se a skončí v polévce i tak.

- rozšiřuji zem okolo borůvek, aby měly více prostoru (místo jílu rašelina)


Teď se nám tu přehnala bouřka s lijákem a kroupami. Trvalo to asi půl dne. Resp. nevím, zda kroupy byly zrovna u nás (zažil jsem je v práci). Ale nezaznamenal jsem jedinou škodu na sklenících nebo rostlinách.

Zato jsem objevil pár slabin v současném systému okapů a sklonu terénu, takže jakmile jsem zase spustil čerpadlo, už jsem měl v plánu několik vylepšení. Část jsem udělal operativně hned, část je na delší období (vyžaduje to něco přistavět, ale zase tím získám další plochu na chytání vody). Hlavně si budu muset dávat bacha na čistotu okapu (nestačí ho vyčistit jen nahoře, ale je nutné si ověřit, zda není ucpaný i dole ).

Alespoň máme zase doplněný stav vody, tentokrát na 120% a min. tak týden nebudeme muset zalévat.

Btw. zatím od od nevím kdy (podzim?) jedeme u WC jen na dešťovou vodu (a přitom je to jen jedna blbá 1000l nádrž). Jelikož je zase už plná, tak hádám, že tak další 2 měsíce zase vydrží.

Zahrádka/skleník

Konečně snad budu vědět (díky pořadu Receptář), jak zalévat kiwi. Prý, pokud listy usychají směrem od okrajů, je rostlina přemokřená (což vadí kořenům). Nebo jde o houbovou chorobu. Pokud jsou suché celé, jde o málo vody nebo poškození mrazem. Snad nám to pomůže.

Nedaří se nám nějak mrkev, petržel a fazole. Totiž, všechno jsme seli již třikrát, a vždy vylezlo jen pár kusů. Svedli bychom to na hlínu (v ní třeba fazole vyrostly 4, ale 3 něco zahubilo), jenže fazole nám nevyrostly ani v lepší hlíně ve sadbovači (možná byly namočené moc dlouho, teď zkoušíme bez namočení). Nakonec jsme fazole zaseli koupené z obchodu určené k jídlu (jsou cenově úplně někde jinde). A zdá se, že rostou. Když jsme mezi mrkev píchli novou kedlubnu (málo místo), začala najednou růst. No, budou se muset domluvit.

Co se týče čajů, tak máme asi do konce života vystaráno. Máty jsou prakticky plevel, šíří se jako choroba. Nestačíme sklízet (jednou za týden až dva plné dva pekáče). Přitom to nedá ani vůbec žádnou práci.

Dost nám rostou jahody, denně jíme hrášek, a povedlo se nám u čočky dovést rostliny do fáze lusků. Člověk by prý měl sníst asi 30-75 g luštěnin (čili i hrášek, který jíme). Jeden lusk má údajně cca. 5 g, takže by mohlo stačit denně sníst 10 až 15 lusků. Jo, těch 10 a něco teď dáme, ale to nebude celý rok. Náš lusk po vyloupání váží teda jen 1-2 gramy. Možná bychom se je mohli naučit jíst celé (vařené není problém).

Mochyně a Vitánie dělají "lampiónky", jedna mandarinka má plod, a brzy budeme mít borůvky a maliny (plody zimolezu jsme zatím měli slovy "tři"). Pozor, plody Mochyně PERUÁNSKÉ jsou jedlé až zralé (uschnou, oranžový plod). Všechny ostatní druhy nebo nezralé plody jsou jedovaté. Plody z Vitánie jsou mimochodem vhodné jako siřidlo pro výrobu sýrů nebo jako náhrada mýdla (obsahují saponiny). Podle některých zdrojů způsobují plody hemolýzu, podle jiných jsou výborný antioxidant a jíst se dají (obsahují Cystein). Jinak se z Vitánie jí (resp. pijí) listy a kořen.

Nějakým způsobem jsme buď omylem vytrousili semena, a nebo jde o pozůstatky zkompostovaných plodů, ale rajčata nám rostou skoro všude. Dokonce si jedno našlo životní prostor i ve skleníku u tymiánu. Ale což, necháme životu volný průběh (většinou, když si něco samo vybere místo, tak tam také vydrží).

Lípie bude asi velmi nenáročná, děsně se šíří, a neustále kvete (listy jsou skutečně sladké, ale jinak než cukr). Kvete už i kustovnice a šalvěj na trávení. Brahmi koření výborně roste i v totálním stínu. Batát se nějak rychle začal šířit (dělá hromadu výhonů a listů), zřejmě ho "vyhnal" Jakon těmi svými obřími listy.

Na zahradě nám vyrostl pravý heřmánek, tak děláme čaje (je to hnus! ).

Ve skleníku se množí rovněž oregáno (zlaté i normální), takže sušíme (do polévek). Gotu kola se za chvíli bude muset kosit srpem.

Bylinkám se doma daří na východním okně bezvadně. Rozhodně lépe než v našem skleníku, ale třeba, kdybych jim dal stejný pitný režim (teď je zálévám tak 1x, max. 2 týdně, ale pořádně - většinou si vodu nasají do sucha z misky už během 24 hodin), třeba by se jim také venku líbilo (třeba kávovník už nemá zaschlé konečky listů a roste přitom ve skleníku, a prý, že se nemá letnit).

Na fotkách je vidět i ten loňský zmrzlý salát. Staví babylonskou věž. A ne jednu. Brzy pokvete. Teda jako, neznalost je děsná. Takto jsem si salát ani nepředstavoval.

---

Zvěřina

Tak jsme se posunuli mezi "aristokracii" Mimochodem, za 60 Kč zvěřiny se dá připravit asi 5 porcí. I tak to nebudeme mít na talíři denně, chuťově to je tak trochu jiné maso (B12 z bakterií v tabletě je levnější, mimo to zatím nepozoruji žádnou změnu při jejich užívání, ale u B12 je to vždy dlouhodobější díky rezervám v těle; a třeba lusky hrachu "žereme" hned na záhoně, takže z toho taky něco málo B12 kápne - popravdě, začínáme si čím dál tím víc dovolovat a uvolňovat hygienické návyky, které zhodnocujeme jako přehnané - cílem je žít tak, jak na to naše tělo bylo evolucí připraveno).



Víte, když dostanu na výběr mezi bílou a černou, většinou si vezmu to nejlepší z obou a skončím u šedé Nejsem povinen zaujmout něčí postoj na 100%.

Ještě mi teda není moc jasné, proč bažant jako takový stojí několikrát méně, než součet jeho částí prodávaných samostatně.

---

OT: Argumentace v diskuzích

Teď vážně.. lidi (vegani i ti ostatní), nepoužívejte v diskuzích argumenty, po jejichž uvedení vypadáte jako trubci např. na obranu před jezením krav nasadíte, jestli vegani při cestě do práce náhodou nezašlápli broučka nebo zda zabijí komára, který jim saje krev

Řekněme, že poprvé to je vtipné, ale číst neustále "žerte trávu" je už unavující, a nic nového se z toho nedozvím. Já rád čtu diskuze, ať už jde o náboženství, vědu, poníci vs. normální lidi, bronies vs. starší generace, vegani vs. masožravci (spíš všežravci), protože tam se často dozvídám spoustu nových věcí, a hlavně se dá studovat chování lidí.



btw, tento fakt je již delší dobu na světě, ale mám pocit, že spousta lidí (Martin Rota by asi "zajásal") nepochopila dané studie, a berou si to jako argument do nějaké "bitvy":

http://www.lifee.cz/trendy/Co-vy-na-to-v...i_548.html

Nechci se pouštět do diskuzí "zvíře je víc než rostlina", protože o tom stále nemám potřebné informace, ale položil bych si otázku: cítí auto, které vystřelí airbag jako reakci na podnět z vnějšího prostředí, bolest (náraz), a mělo by s ním tedy být zacházeno jako s člověkem?



Spotřeba vody

Zajal mne článek z odkazu: http://appleguardians.blogspot.cz/2011/0...sited.html

60 galonů na vypěstování libry brambor? Resp. 228 litrů vody na necelý 0.5 kg brambor? Jako nevím, na které planetě to pěstují, ale brambor, byť také rád vodu, je prakticky plevel, který zasadíte, a pokud nezmrzne, nestaráte se o něj. Občas na něj naprší, a tím to končí. Neumím si představit, že bych čistě jen pro brambory měl vylít do toho našeho skleníku 1 celou IBC nádrž vody, abych dostal ty své 2 kg. Stejně tak kukuřice. Alespoň jsem si nevšiml, že by na pole, kde je zasazená, jezdil někdo se zalévacím strojem (alespoň tedy tam, kde bydlím).


Naše prozatimní roční spotřeba vody je krásně kulaté číslo: NULA

Protože, co nenapršelo do sudů, to se bere z ČOV jako odpad. A když potřebujeme "čistou" vodu, zachytíme tu ze sprchování ještě před ČOV (např. pro zeleninu nad zemí, jako jsou třeba ředkvičky, i když občas tam taky plácneme co je po ruce). Teď po úpravě režimu zalévání (1x týdně, ale pořádně; výjimka je záhon - denně) voda najednou stačí (stále máme zatím plné zásobníky).

Teď je volná garáž (auto venku), takže tam skladujeme asi 220 litrů odstáté šedé vody v kbelících (máme to totiž při cestě - na rozdíl od spusty místních novostaveb jsem si totiž garáž propojil s domem a tak "nemusím" stát v zimě na ulici a škrabat okna, protože se mi nechce otevírat a zavírat bránu a nebo chodit z garáže venkem ).

Jinak jsme ale asi spotřebovali asi tak 3000 litrů vody (což na pozemku 900m2, kde je asi 200 rostlin - záhon nepočítaje - není až tak hrozné; za 3 měsíce to znamená průměrně 160ml na rostlinu a den; pro srovnání: 2 lidi za tu dobu jen vypili asi tak 360 litrů). Z toho asi 2000 je voda z ČOV. Nepočítám to, co napršelo na rostliny přímo.


Mimochodem, zlepšil jsem se

http://www.hraozemi.cz/files/ekostopa/ekostopa.php

Dřív jsem potřeboval 1.4 Země Teď mi stačí už 1.1 (bydlení 0.5, jídlo 0.5, zboží 0.8, doprava 0.2, celkem 2. Průměr ČR: 4.8)

http://www.hraozemi.cz/files/File/letak_web.pdf

---

Nejspíš je asi brzy hodnotit změnu životního stylu, ale zatím na sobě nepociťuji žádné změny, ať už psychické nebo zdravotní. Možná je to také tím, že jsme vlastně ani moc velkou změnu v jídelníčku neudělali (ani před tím jsem na sobě nepozoroval nějaké zhoubné jevy, pokud počítám posledních pár let). Platí i to o změně k horšímu. I přes prakticky porušení všech moderních hygienických návyků se neprojevují žádné nemoce, nevolnosti, zažívací potíže a s tím spojené věci (stručně, ani jsme se z toho zatím nepo...li). Takže, nečekejte od toho nějaké zázraky..[/b][/b]

Dnešní sbírka informací bude dost chudá..

Ale ať taky něčím zase přispěji: U citroníku mi začaly žloutnout listy (zelené žilky zůstaly). Podle anglického webu http://www.stuff.co.nz/life-style/home-p...ing-yellow jsem si zjistil, že mu asi chybí zinek. No, ten není zrovna levný (nebylo by levnější koupit šumivé tablety pro lidi a hodit to do zálivky?), ale co bych pro kytičky neudělal

Takže, pokud se hodláte pustit do citrusů, zkuste spíš využívat anglické weby (alespoň v ČR jsem o tom moc informací takto podrobna nenašel).

A se zbytkem se není zatím čím chlubit: rajčata, to už jsem fotil loni, a zbytek ještě řádně nevyrostl, takže (když bůh dá), dám chvíli teď pokoj

---

Zbytek bude spíš takové lehké čtení.. v rámci možností alespoň ohledně zdravé výživy. To, co bude následovat, je ale spíš takový souhrn "bokovek", co jsem si zapisoval při průzkumu netu (jmenovitě diskuzních fór) a nashromáždil se mi za poslední měsíc:


Když jsem totiž procházel fóra, kde se diskuzuje o věcech, které mne zrovna zajímají, všiml jsem si jedné vadě na kráse (jako vždy, z mého pohledu). Resp. ne že bych to nečekal, ale přeci jen: úroveň diskuze se často stáčí jen k nadávkám druhé straně.

Abychom si rozuměli, já nemám nic proti hádkám na internetu (já třeba vítám, když se "perou" fanoušci FIM a G3 a útočí na argumenty jinými argumenty - je totiž rozdíl napadat argument a argumentujícího). Když by spolu všichni jen souhlasili, vypadala by diskuze asi takto: Ve dne je tma. Ano. Souhlasím. Máš pravdu. Taky si to myslím.

---

Vylezlo mi několik témat, u kterých si myslím, že by diskuze mohla být zajímavější.

Posměšné argumenty

Hygiena


Další věc, která se často využívá, a to vnucovat dětem nějaký životní styl.

OT: Osobně jsem i proti nucení dětí do vzdělání, protože jak je někdo do něčeho nucený, nebaví ho to..


Docela zajímavým iniciátorem flamewarů jsou třeba antibiotika v mléce


V diskuzích se často objevuje argument "a čím byste chtěli živit vaše domácí mazlíčky?"

---

A jako vždy si trochu rád rýpnu do naší "ekologické" a "ekonomické" společnosti:

Aktuální příklad http://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha...ebnym.html jednomu otevírá kudlu v kapse.

No a poslední skupina se točí okolo argumentu "sám člověk nic nezmůže" nebo "svět je řízen těmi nahoře a ti dole mohou jen poslouchat":

V poslední době jsem narazil na dvě zajímavá témata, která se (konečně) zahradničení dotýkají velmi. A tlachání o nich jsem si zdůvodnil subjektivně (pokud jsem se o ně nezajímal ve velkém ani já, tak kdo z ostatních normálních lidí?)


Zemědelská půda a úrodnost
(či půda obecně)



Úbytek včelstva a úrodnost



Spíš mne zajímá, existuje nějaká oblast, na kterou bych se mohl podívat, a ze které by alespoň nezaváněl nějaký průšvih? (kromě čistě vědeckého pokroku ovšem)

Zkusím si ještě některé rostliny vypěstovat sám ze semen (vyjde to levněji než kupovat hotové rostliny): http://www.osiva-semena.cz/62-exoticke-pochutiny?p=6 a jiné eshopy (šel jsem zrovna na tento, protože měli narančilu a velkoplodá kiwi). Zajímavé jsou banánovníky nebo i jiné rostliny, ale vzhledem k jejich výšce bych je neměl kam dát. A když si třeba porovnáte cenu sazenice Asiminy Triloby (skoro 1000 Kč) s jejími semeny (4 ks za 57 Kč), není "vo čem".

A když už mluvím o těch semenech. Koupili jsme 3 různá balení semen fazolí. Netřeba říkat, že byste je spočítali na prstech dvou rukou a cenově stály tak nějak klasicky těch 15 Kč za sáček. Úspěšně vyklíčilo 1 (!). Tím myslím do stádia rostliny, která neumře. No tak jsme koupili klasické fazole na vaření, kterých koupíte 1 kg asi za 80 Kč, zasadili (po odmočení) 7 do země a světe div se, všech 7 vyrostlo. Už jsou na záhoně a dohánějí tu původní rostlinu. Už si schvováváme i semínka melounu, když se náhodou nějaký koupí k jídlu

Dozrála nám první rajčata. Na keříčkové rostlině. Ta by měla dozávat nejdřív, ale i tak: tato rostlina je na rozdíl od ostatních pod střechou, takže na ní svítí Slunce jen ráno a dopoledne (tak do 10:00). Zbytek dne je ve stínu. Ostatní jsou na plném Slunci a zatím mají všechna rajčata zelená. Možná s tím má co dělat přehřívání rostlin (a jejich stop mechanismus).

Už měsíc se u nás objevuje brouk podobný berušce. Protože jsem se bál, že by mohlo jít o škůdce, a neznal jeho název, zadal jsem do google "brouk podobný berušce" Podle obrázků jsem zjistil, že jde o https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrba%C5%99_uhlazen%C3%BD resp. http://www.chovzvirat.cz/zvire/1185-vrbar-ctyrtecny/ Larvy se živí spíš larvami a vajíčky mravenců (takže jsou jejich přirozenými regulátory) a jinak jen vrbovým listím (vrbu na pozemku máme). Takže byť jde o "mandelinku", je prakticky neškodná a netřeba se s ní trápit (natož ho preventivně hubit).

Všimli jsme si, že jedna okrasná rostlina (keř), co jsme si koupili před X lety, vypadá listově záhadně podobně jako rakytníky. No, tak jsme vytáhli staré faktury, porovnali latinský název a co byste řekli? Měl ho tam! Je to samice, což sama potvrdila tím, že dělá plody. Jelikož naši samci ale ještě nekvetou, zřejmě má v obci taky někdo někde samce. No nevadí, alespoň bude vyšší úroda. Resp. jeden z těch našich samců se chová divně: shodil hodně listů, které zežloutly, ale už si udělal hodně pupenů a z některých již rostou listy nové, tak snad přežije (o ten na kopci se nikdo pořádně nestaral, a jak se mu daří). By mne zajímalo, co všechno tam vlastně máme (už minule jsme tam našli mátu).

Teď nám tu hezky sprchlo. Resp. u nás nic moc (jako obvykle), ale podle zpráv opět deště napáchaly škody: https://www.novinky.cz/domaci/442193-ext...vlaky.html Ale jistě, je to přeci přírodní, tak proč se vzrušovat, že? Koho by trápilo, proč se stoleté vody objevují čím dál tím častěji a že počasí je čím dál tím extrémnější (asi si časem zvykneme i na ta tornáda, i ta přeci k životu v ČR patří - když máme tu globalizaci). Že by to bylo tou nízkou matematickou gramotností, že lidem nedochází, že škody se sanují hlavně z jejich peněz? http://grandfather-economic-report.com/m...teracy.gif

---

Celá "krása" ekologie je v tom, že je tolik oblastí, které jsou tu málo, tu hodně zdecimované, takže si stačí vybrat klidně i jednu věc, posoudit si, zda nemohu něco udělat lépe, určit si míru, kdy mne to ještě nebude obtěžovat, a prostě s tím začít něco dělat.

Kupříkladu zde "Rychlá móda", která má za následek plýtvání s oblečením (jak jinak; ale jako, čekal jsem že půjde o tuny, ale ne o miliardy tun)


Abyste si nemysleli, že si honím triko (v mém případě spíš košili), jak jsem dobrý v ekologii, tak je to jen tím, že ve většině těch oblastí se prostě držíme při zemi. Ale pokud byste věděli o nějaké, kde bych (i jen teoreticky) mohl mít nějaké rezervy, rád se to dozvím.


Takový zajímavý obrázek - jedná se o graf změn v zalesnění Země:
https://libraryeuroparl.files.wordpress.....png?w=750
(S přehnaným optimismem v rámci "super ekologické Evropy" bych ale počkal. Ono to také může být jen tím, že místo abychom si kácely své lesy, prostě vozíme dřevo odjinud).

Co se týče kácení lesů:

(a spalování uhlí)

Tady je ukázka (foto) takové hezké malé zahrádky v bedýnce. Zatím obsluhuje cuketu, patyzon a několik rostlinek rajčat (která si tam své působiště zvolila sama, ani je tam nikdo nesel).

Dále foto, jak se daří bylinkám na východním okně (tj. sluneční světlo max. 4 hodiny denně - ano, kvetou) a rajčeti ve skleníku (další případ, kdy se samo někam vetřelo a jak vidíte, nemá speciální péči, nemá speciální substrát ani zvláštní hnojivo, a roste). Mimochodem, pokud chcete nenáročnou rostlinu, kustovnice čínská je jasná volba i pro blba začátečníka, protože ta roste ve skleníku jak blázen, kvete a už dělá i plody.

A protože se nám začínají hromadit sušené bylinky a máty, začal jsem budovat v garáži systém poliček (mj. nejen na sklenice, ale i pro "nástroje"). Prý jsou teď u nás řemesla jako truhláři (výroba nábytku) a stavaři v krizi (resp. je jich málo, a nebo nejsou kvalitní), tak jsem vyřešil problém po svém..

Pustil jsem se do výsadby semen pro exotické rostliny. Některé se musí podle návodu namočit, jiné na 4 týdny až 3 měsíce stratifikovat. Já teda nevěděl, o co jde. Nakonec se ukázalo, že jde o prohnání semena zimou (v ledničce), aby si myslelo, že už je jaro, a vůbec vyklíčilo. Tak, uvidíme, jak se nám to povede.. http://www.darwiniana.cz/forum/read.php?36,43959

Sklidili jsme už starší hrášek, který nebyl moc dobrý syrový. Ten si teda zapíšeme, ale stejně jako u jahod, borůvek a malin, které užíráme hned na záhoně, to nebude asi moc přesná evidence

Kolem mát (a jahod) jsem položil (jen tak na volno) zámkovou dlažbu. Lépe se to bude kolem sekat (máta totiž vypadá dost jako tráva).

Letošní úroda cibulí a česneku bude zřejmě bohatá. Jinak jak vidno, pěstovat rajčata je velmi snadné - rostou prakticky ve všem (a mezi čímkoliv).

Salát z min. roku už totálně změnil vzhled a kvete. Jestli získáme semena, zkusíme zasadit a získat vlastní salátovou "odrůdu".

Teď je docela deštivé období, ale jsme připraveni. Tzv. šedá voda obsahuje jen málo živin (většinou jen trochu kůže, chlór a draslík), ale na druhou stranu nepřidává další dusík, a lze s ní polévat i listy (pro některé tropické rostliny je ale tvrdá voda nebo voda s chlórem (neodstátá) nevhodná - u zeleniny to nevadí - http://ona.idnes.cz/tvrda-voda-a-chlor-o...e-telo_bad - selský rozum oponuje: chlór se přirozeně vyskytuje v lidském těle jako součást žaludeční šťáv; u nás třeba pitná voda z kohoutku či studně nikdy nesmrděla, pokud se nejednalo o vadu boileru, a jak ve městě, tak na vesnici).

Mám už sehnaný zdroj na 12V LED, v létě budu objednávat hliník a polykarbonát (vymyslel jsem si pergolu, takže zakryji i ten bok, co jsou teď rajčata - na fotce je vidět už zabetovaný trám), takže se snad nebudu nudit jako teď (věřte nebo ne, ale to zahradničení je hrozná nuda, jen sedíte a čumíte do země.. ani čtení Bible moc nepomáhá ukrátit čas).




Přišla mi krabice hnojiv (resp. velkobalení zinku, hořčíku a dalších) a málem jsem se lekl Kdo viděl dokument Potraviny sro., tak zná.
   

---

P.S.: Sranda musí být, i kdyby na síru nebylo https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakup...1481274481 (a ještě zajímavější je ta diskuze)

Jen do nich https://www.stream.cz/adost/10007665-tra...oty-opavia ( http://investportal.cz/opavia-mondelez-co-zalez ) Teď už se jen rozhodnout: Je A-DOST! jen bulvár, který kydá na všechny strany ve snaze vydělat, a nebo jsou jeho objevy skutečné? Ono je tam toto totiž víc než jen testy čajů:

Hezká ukázka, že je houby platné, že můžete něco zakázat pro naše pěstitele (nebo chovatele), protože Vám pak stejně někdo vnutí něco ze zahraničí jako náš výrobek: https://www.stream.cz/adost/10017592-jah...i-za-ceske

Argument v diskuzích hodný korunovace:

Vím, že to s tím nebude souviset, ale je zvláštní, že se začnu zajímat o veganství, a po týdnu běží díl Simpsonů, kde se Líza stane vegetariánkou. Pak se začnu zajímat o problémy se včelstvy, a ten samý den večer v TV reportáž o včelách. Totéž s vodou. Ale spíš to je jen tím, že si teď člověk těch věcí v TV víc všímá. I tak je fajn, že o tom informují i masová média.

Třeba na STV2 dávali dokument o farmaření, kde jeden zemědělec dělal osvětu o jídle dětem (já osobně děti rád nemám, ale tento přístup k naší budoucnosti se mi líbí - možná jen díky "osvětě" od partizánského zahradníka; http://www.tvprogram.cz/index.php?P_id_k...rad%3D2720 a http://www.rtvs.sk/televizia/archiv/11703/129320#783 ).

Docela by mne zajímalo, jak pak probíhá takový konflikt "generací", když tyto děti přijdou domů nebo do nějaké komunity. Jste tolerantní k novým názorům, např. kdyby vás známí odrazovali od jídla ze supermarketu a doporučili vám třeba maso z farmy, nebo byste "ty parchanty seřezal, aby je nápady na takové blbosti hned přešly?" (podobně jako dle JPP Gordon Ramsey, který by raději nechal děti popravit http://www.theallanimalvegan.com/vegan-c...oes-vegan/ http://www.dailymail.co.uk/femail/articl...khams.html )

Monokultura:

Řešení sloučení chovu slepic na malém pozemku, kde je i okrasná zahrada se zdá být vyřešeno - nehrabavé plemeno: https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/sl...a-nehrabou

Zajímavý, ale jednostranný článek - názor by si měl udělat každý sám:
http://zen.e15.cz/pribehy/monsanto-cili-...mo-1026866

Zatímco ten první článek se alespoň snaží vypadat dobře, ten druhý by se mohl přejmenovat na Mein Kampf:
http://www.reformy.cz/zpravy/70-mrtvych-...-monsanto/

Já jsem teda RoundUp zatím nikdy nepoužil (přiznávám ale, že na mě jeho reklama s pampeliškou udělala dojem - jen jsem vždycky zapomněl, jak se to jmenovalo, takže na hubení trávy mezi dlaždicemi používáme Dominator, a tím končíme - to ale taky není zrovna žádné terno, byť máme spotřebu tak 150 ml za rok).

Ale docela mne zajímá, jestli náhodou tato potencionálně škodlivá kukuřice není v něčem, co jím (lupínky), protože i kdyby nebyl povolen import GMO (jmenovitě ta od Monsanta, proti GMO zatím obecně nic nemám, spíš naopak), tak importujeme hotové výrobky, a kromě toho se pěstuje už i u nás:

http://stuz.cz/index.php?option=com_cont...&Itemid=73

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zprav...add_disc=1

Fór není totiž v tom, jestli se GMO jako takové smísí s tou původní. Geny se kříží odjakživa, a prakticky skoro žádná plodina, která se dnes pěstuje ekologicky není původní odrůda (to byste se třeba z kedlubny nebo obilí moc nenajedli - https://theheartthrills.files.wordpress....tion-4.jpg ).

Fór je v tom, že GMO od Monsanta je sterilní (logicky, protože kdo by si pak kupoval další dávky od Monsanta, když by si namnožil tu první). Tedy se většinou nedá po sklizení použít jako osivo na příští rok, a pokud se tento konkrétní gen sterility začně šířit mezi ostatní farmáře..? Sterilní plodina, která existuje ovšem na celé planetě, nedává z hlediska evoluce smysl.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony...-ve-zbytku

Víte, já nejsem študovaný chemik, ale pokud mohou být problémy s plodinami, které se chemicky stříkají pesticidy, jak je na tom plodina, která si pesticidy vlastně přímo sama vyrábí?

http://www.osel.cz/3060-novy-bt-toxin-po...tenci.html

Pokud by ale skutečně BT fungoval tak, jak se píše, byl to by velký přínos. Jenže šíření genu sterility může způsobit jen pokles produkce nezávislých zemědělců a větší závislost na osivu jedné jediné firmy. A v tomto ohledu mi výmluva "lidi jsou blbí a GMO se bojí bez důvodně" použivá jako argument proti zavedení označování GMO přijde dost ubohá (byť, a to si přiznejme, to může být pravda).

Ostatně, přírodní pesticid v sobě mají i brambory: http://www.extra.cz/meli-byste-rozhodne-...adne-zabit

Ono nejde ani tak o to, jestli jsou mé obavy opodstatněné. Ať si třeba nejsou. Ale spíš to, že dost lidí to prostě vůbec nezajímá - to je zajímavější..

A pak tu máme vegany. Což o to, samo o sobě je to užitečné, ale spolu s tím přichází na přetřes sója. Pár % veganů v populaci si může dejme tomu zajistit Eco sóju z místních zdrojů, ale jak řešit hypotetický přechod obyvatelstva planety na veganskou výživu, v níž sója má podíl, když víc jak 3/4 sójy na světě je GMO, a dost možná třeba zrovna od Monsanta? https://en.wikipedia.org/wiki/Geneticall...ed_soybean

Mimochodem, znáte nějaké celebrity nebo politiky, kteří se chlubí tím, že jedí hlavně GMO? Asi špatně hledám, Google mi pořád vnucoval jen celebrity, které proti GMO bojují. Koukat se na lidi z vyšší třídy má své výhody: většinou mají způsob, jak získat víc informací (nebo to někdo získá za ně), takže by "do huby" vyloženě nic špatného nedali. A když nechtějí oni, proč bychom měli my?

---

OT: Lidem se zdají v noci různé blbosti (třeba poníci ), na mě vyskočilo slovo "genocida". Vím proč, v diskuzích proti veganům je to častá obhajoba, a z toho už člověk musí zblbnout..

Toto je naše první hromadnější úroda letos:

- učíme se jíst cuketu
- kedlubny už mají správnou velikost
- sklízíme mrkev a petržel

Přesto ale není důvod jásat. Byl jsem se podívat u souseda, co bydlí u řeky, a např. jeho papriky jsou už prakticky velikostně ke sklizni (ne nutně zralé), zatímco u nás teprve odkvetly. Může v tom být více faktorů, ale jeden je zřetelný hned - půda (jeho je spíš černozem, u nás "štěrk", jak to nazvala maminka - když musíte ze země mrkev vykopávat, tak se ani nedivím, že nechce růst; taková zemina s krustou si ani nedokáže poradit s vodou).

Sice jsme jí vylepšili (proti čistému jílu), ale asi nelze očekávat, že seženete kvalitní zeminu pod 600 Kč za tunu. Uvidíme příští rok, kdy by už měla být půda obohacena hnojem (navezu si asi tak tunu na 25m2 a bude mít půl roku na rozklad). Za ten naštěstí už neplatím



Bylinky jsme přesadili do většího květináče, aby lépe hospodařily s vodou.

Další potencionální problém je počet opylovačů. Máme vysazenu hromadu okrasných volně rostoucích rostlin (mj. třeba levandule - poučujeme se, kde se dá), takže tu máme včely prakticky všude, kam člověk šlápne (jedou i po jetelu - aby měly co jíst), ale byť jsou tu i čmeláci, představoval bych si něco lepšího než třeba 3-4 jedince na záhoně s okurkami v danou chvíli (pamatuji si od babičky, že tam na každý květ stála prakticky fronta). Protože až tu budou vzrostlé všechny zasazené stromy, bude potřeba těch včel asi 10x tolik. Zatím jsem to vyřešil podpořením průmyslu, a nákupem dvou domečků pro hmyz (např. pro divoké včely; taky aby to "nějak" vypadalo), ale třeba pro škvory si vyrobíme vlastní. A ze zbytků dřeva z poliček pak sestavím i něco pro čmeláky (ale chytat je nebudu - lenost a nespolehlivost):

http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/ra...-samotarky

Dnešní tématický blok bych mohl nazvat Problémový. Protože ničemu jinému se nevěnuje. Nejprve něco přesně k tématu:


Objevil jsem, že u dvou ze 4 citrusů (jmenovitě pomeranč a citroník) dochází ke shazování listů (přitom třeba pomeranč se snaží dělat i nové). Podle Google by se mohlo jednat o toto:



A možná se nám nastěhovala na mátu, rajčenku a trochu hrušeň rez (houba) - mát se to týká jen asi 2 ze čtyř ve skleníku, venku jsou v pohodě:


Nebo to může být jednoduše chloróza. Zvláštní ale, myslel jsem, že železa jsem dodal dostatek. Ale tím to být nemusí: https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlor%C3%B3za


Naproti tomu, kiwovníky, borůvky a zimolezy jsme již snad dovedli ke zdárnému růstu. Jednoduše jsme si jich přestali všímat (u jedné borůvky jen odstraňujeme mechanicky mšice).


Citrusy snad taky pochopím, abych jim neničil život. Dám jim teď třeba týden až dva naprosto bez vody, a uvidím, jak budou reagovat.


Kdo by to býval řekl, že citrusy nemají moc rády teploty nad 18 stupňů:

https://www.gardeningknowhow.com/edible/...s-tree.htm

http://zahrada.bydleniprokazdeho.cz/zahr...itrusu.php

Taky by mohlo jít o nedostatek Slunce? Nebo mám mlžit vzduch?

http://suttons.kayako.com/Knowledgebase/...itrus-tree

Možná jim dopřeji ventilátorek na solární pohon. Můžete koupit i u nás za pár set Kč, nebo (paradoxně) koupit kšiltovku s ventilátorem a vzít ho z ní (vyjde to levněji). Nebo, komu na tom až tak nesejde, může podpořit dělníky v Číně (na Ebayi seženete BuyNow stejný model jako u nás asi za 70 Kč +/-, v aukci ještě levněji) - prakticky je tím podpoříte, i když to koupíte u nás (na 99% to bude jejich dílo).


Další, s čím se můžete ve skleníku setkat, hlavně na listech kustovnice, je takový bílý poflak (fleky). Na rozdíl od takových bílých mušek (molice), které máme třeba hlavně venku (ve skleníku jsou proti nim pověšené ty barevné desky s lepem - mohu potvrdit, že včely se tomu skutečně vyhýbají) - já jim říkám létající křída, ale zatím je nehubíme, protože třeba na květáku nedělají viditelné škody (však taky co je pár molic na metrovém listu - slouží zároveň jako podpěra pro rajčata).

Byť to není tak rozsáhlé jako v tomto případě: https://www.zahrada.cz/forum/choroby/bil...ici-327236 (u mne se jedná fakt jen o flíčky), mohlo by jít o padlí (druh houby). Každopádně v mém případě jdou setřít i rukou. Původně to bylo i na listech marteje, ale když jsem to setřel, od té doby se to na ní neobjevilo. http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/4...inach.html Každopádně by to asi chtělo ošetřit.

Mimochodem, i cuketa má bílé listy, jen vrchní stranu a to prakticky všechny včetně nových (kustovnice má takto "označené" je staré listy). Ale toto je normální stav (záleží na odrůdě), protože cukety nám rostou naprosto v pohodě.


Dám pak vědět, jak jsem dopadl. Zkusím meďnaté přípravky, ale dám zpočátku menší koncentraci než se doporučuje (ostatně, rostliny meď potřebují taky, příznaky jejího nedostatku se projevují, jak jinak, podobně jako jiné "choroby" - žlutnutí listů, skvrny podobné chloróze).

Tabulka možných problémů se stopovými prvky včetně příznaků: http://dendro.mojzisek.cz/tab_hnoj.php


No, a následuje několik relativně dlouhých témat, na která jsem natrefil při studiu. Některá souvisí se zahradničením přímo, jiná spíše nepřímo.

---

Jakou budoucnost nám chystá náš systém školství?

Mě toto "učení se sám od sebe" baví, a to na vzdory tvrzení, že bez peněz by nebyl pokrok. Rozhodně víc, než kdyby se to do mne někdo snažil narvat ve školních lavicích nebo mne za to někdo platil (protože by chtěl výsledky). V placené práci by mne taková hromada neúspěchů dokázala jistě celkem slušně vytočit

Zvlášť na základní škole se moc na samostatnost nedbalo (pokud tím nemysleli jen "samostatně se nafiblovat doma strany, které vám učitelé na konci hodiny vypsali"). Hledat si informace jsem se musel naučit pomocí Googlu díky svým zálibám (tehdy hlavně programování). Na střední škole to za mé doby bylo o něco lepší, ale i tak toho bylo jen minimum (asi dva učitelé z celého sboru). Od té doby se toho trochu zlepšilo, alespoň podle návštěv v bývalém působišti, ale stále jedeme ten starý zkostnatělý systém.


aneb, zase ty peníze..

Ano, určitě je dnešní doba taková, že se "všichni" máme dost dobře, když si můžeme podle některých dovolit ztrácet čas řešením takových blbostí, jako je etické chování ke zvířatům, ekologický rozvoj lidstva nebo dokonce snad i lepší vzdělávání dětí. Jenže to by neměl být důvod tyto diskuze zlehčovat a říkat někomu, že si neváží toho, co máme (komunisto! utopisto!). Lidstvo si přeci nikdy nevážilo toho, co mělo. To je ten důvod, proč jsme tam, kde jsme. Kdyby pračlověka v jeskyni, co zrovna vynalezl oheň, a teď se pokouší o malování, všichni "chytří" okřikli, že se asi má fakt dobře, když řeší bejkárny, kdyby raději šel něco dělat pořádného, a on by se na umění vykašlal (a všichni po něm, protože proč dělat bejkárny), kde bychom asi byli?


Krásné je také ono heslo "když se budeš hodně snažit, něčeho dosáhneš". To je pravda v téměř každém případě. Jen mi není jasné, proč spousta lidí div neuctívá pracháče, třeba i ty, kteří se do luxusu narodili, nijak společnosti nepřispěli, a jen se chlubí tím, kolik sporťáků mají a jak velkou ZOO se zvířaty si v obýváku postavili. Nedává to smysl (jasně, lidské myšlení není racionální, ale stejně).


Co já ale vím, třeba peníze jako takové škodlivé nejsou. To spíš, jak je společnost dneska vnímá..


Řešení ve formě "obávané" A.I.?
Když systém očividně nefunguje, jak ukazoval příklad z odkazu o Blackoutu v New Yorku

Co myslíte, bylo by skutečně "zotročení" lidstva stroji, které se o lidi postarají a zachovají planetu skutečně tak hrozné, proti současnému stavu? Jakou míru "svobody" můžete ještě ztratit, když prakticky už skoro žádná není? Žádný tvor na planetě nebyl dosud nikdy 100% svobodný (ani volné  divoké zvíře). Což by mohla být další meta, které bychom jako lidi měli chtít dosáhnout.

Taková AI by mohla být prospěšná i v zemědělství. Ostatně, už teď jsou GPS (polo)automatické traktory. Pěstování plodin jako je obilí či kukuřice (případně i rýže, sója a možná i brambory, rostliny na olej) je lepší na větším poli (zatímco vše ostatní si může doma vypěstovat téměř každý), a tam by se automatizace mohla pěkně uplatnit
(kde je tady místo pro zaměstnance ve větším měřítku, aby mohli brát mzdu? https://www.youtube.com/watch?v=VpwkT2zV9H0 (továrna na auta), https://www.youtube.com/watch?v=oGuxXzY0mxY (sestavení motoru) nebo https://www.youtube.com/watch?v=mYEHvuDq2Fs (autonomní kombajn a traktor) a https://www.theguardian.com/australia-ne...themselves (robotická farma/mlékárna)).

---

Ale je to jen má představa. Vy můžete mít jinou. Každopádně změna je na nás, ať už v tom či onom. Nikomu své představy nenutím, jen ukazuji příklady (co vymysleli jiní), jak by to třeba mohlo jít jinak (sám si taky dost často beru ze spousty nového jen to, co se mi hodí).

Protože toto je teď samozřejmě nereálný požadavek. Nemůžete třeba 100% změnit jednu oblast společnosti (školství či zemědělství), když ostatní zůstanou, a hlavně to nejde udělat přes noc a z vrchu. Je potřeba, aby si každý jedinec sám postupně uvědomil, co vlastně chce, co je pro něj nejlepší, co je reálné, myslel trochu na budoucnost a pak se třeba bude měnit společnost jako taková. Tyto změny se totiž již dějí (ať už s vámi či bez vás). Pomalu, ale jistě. Není na škodu je občas trochu popostrčit.. zvlášť, pokud chceme mít jistotu, že to nebude "o nás bez nás".

---

Co se týče "zemědělské" firmy Monsanto, to je takový vděčný terč na plivání jedů na Internetu.

Člověk se dozví hodně zajímavých věcí, když se snaží zjistit, zda ten dokument o ní je pravdivý a případně jak, ale hodně se tu setkáváme s dualitami pod různými články od diskutujících:

"pokud nesouhlasíte s politikou firmy Monsanto, tak jste proti GMO jako takovým"
případně"pokud jste proti GMO, tak asi chcípnete hlady, protože všechny šlechtěné plodiny jsou GMO"

Inu, zajímavé diskuze se na netu vedou, jen co je pravda. Docela mne pobavilo, jak se Monsanto snaží ovládnout svět. Ono, firma s jejím obratem by to skutečně nikdy přímo nedokázala, ale ona ho vlastně ani nepotřebuje - třeba Microsoft má sice větší obrat, ale kdyby byla krize, operační systémy nemají (zatím?) omezenou životnost a nejsou klíčové k jídlu - tyto žabomyší války jen odklánějí diskuzi od jiných problémů (podle mne):


Takže, pokud z něco z toho firma Monsanto fakt dělá, je to sice sviňárna, ale prakticky dělá jen to, co jí systém dovolí, schvaluje a chválí (byť něco z toho je za hranou legálnosti nebo alespoň morálky), a vzhledem k tomu, že akcie tímto jdou nahoru, v rámci peněžního systému vlastně koná výborně, jelikož potěší akcionáře. Proč si tedy vlastně lidi vůbec na něco stěžují? Proč si hned skoro každý myslí, že jde o ovládnutí světa? Já si osobně myslím, že lidem okolo této firmy je svět a lidi v něm prakticky u zádele.


Já osobně jsem mimochodem velký fanda GMO, genetického inženýrství, klonování, umělé intelgence, vědy a techniky obecně, vesmíru, pokud to nemá v ruce hovado A když už jsme u toho, někdo by se místo zabývání se soudními procesy a sterilizací osiva měl třeba zabývat tím, jak pozměnit kód některých kvetoucích rostlin, aby byly lépe větrusnubné, což by mohlo pomoci vyřešit problémy s nedostatkem hmyzích opylovačů, popř. aby byly samosprašné (což některé rostliny jsou, a samozřejmě, pokud máte dvě, byť samosprašné, zvyšuje to úrodu, ale obejdou se bez opylovačů v případě nouze). S tím, že by se ale měly nasadit až jako poslední šance, a ne to pustit do oběhu hned teď. Robovčely? Až zabráníte ptákům je chytat https://www.youtube.com/watch?v=PJqEoHewVGQ


Protože ale peníze vládnou světu, stále ještě je dobrý způsob ovlivňování chodu světa pomocí peněz. Vašich peněz. Hodně zjednodušeně - Váš nákup je otázkou života a smrti určité společnosti. Když se Vám nebude líbit co prodává nebo co dělá, a nenecháte si nakecat, že jiná volba než tak jejich neexistuje, jdete prostě jinam (jak se říká "spokojený zákazník se vrátí, nespokojený o tom všude kecá"). Ostatně kvalita výrobku s tím ne vždy souvisí.



P.S.: Teď mi došlo, že ani argument, že "dneska lidi nemají čas na vzdělávání" je nesmysl. Očividně i já, jakožto pracující člověk, který ještě k tomu zahradničí, má moře času projíždět internet a zabývat se různýma blbostma. A to se ještě doma stihnu i nudit

---

Jen taková zajímavá věc ze Zvědátorů: Klíště může způsobit "vegetarismus" (konspirátoři si to mohou nazvat: "Tajný spolek veganů-iluminátů se snaží ovládnout svět vývojem látky, která lidem zabraňuje jíst maso" ):

https://www.youtube.com/watch?v=M6Asxkc1hNA

Hrozí nám hlad, kdy masožravci budou jíst vegany a vegetariány A když už jsme nakousli hlad ve vlákně zahradničení, co údajní lidi, kteří vydrží bez jídla a jak by to mohlo fungovat? (opět Zvědátoři)

https://www.youtube.com/watch?v=sxoNoav6vmI

Já si myslím, že by to mohl být trpaslík.. malý trpaslík, co mění věci A nebo to jen potvrzuje, že žijeme v Matrixu a tihle lidi přišli na to, jak obejít pravidla. Krása té myšlenky je, že vlastně taky IMHO nejde potvrdit ani vyvrátit.

Ale na té efektivitě jíst málo něco je (že když třeba hodně jíte, ale špatně, tak spoustu energie vydáváte jen na boj s přijatou potravou, což není moc efektivní). O mém příjmu můžeme pomlčet, protože prakticky neexistuje - kaloricky to je v běžný den možná tak 1000, ale naše babička, když ještě žila, ta byla asi fakt závislá jen na práně. Resp. to, co ona snědla za celý den, aniž prakticky cokoliv vypila, to by mi nestačilo ani k snídani. Jo, nenechala si to rozmluvit, a za dost let umřela na mrtvci a dehydrataci organismu. Ale fascinující je to, že normálního člověka by ten její životní styl zabil tak možná do měsíce..

---

Trocha té ekologie..

Nejsou akumulátory pro auta: https://www.novinky.cz/auto/443262-elekt...atory.html

No, to naštve, že? Takže bude důvod alespoň zdražit. Osobně si myslím, že pokud se nepodaří vylepšit akumulátory jako takové, bude budoucnost elektromobilů ve vodíkových "bateriích" - palivový článek (je to čistčí a hlavně, nádrž na vodík není plná vzácných a nebo naopak toxických prvků). Zatím je myslím trochu problém s efektivitou, ale pokud by se elektřina brala třeba z termonukleárních reaktorů (v nejhorším z jaderných) nebo z obnovitelných zdrojů, nemuselo by to až tak vadit (Dysonovu sféru na vás!).

V tomto ohledu je už ale také relativně ekologické spalovat "benzín" vyrobený elektrickou nebo biologickou (bakterie) cestou ze vzduchu (z CO2). Zvlášť u bakterií (ty totiž většinou stáhnou o něco víc CO2 než kolik se uvolní následně při spálení jejich odpadu - musí taky něco jíst - cukry z rostlin, a vzniká biomasa). Pokud se to celé zase nervrtne, jak píší diskutující pod jedním článkem: http://auto.idnes.cz/diskuse.aspx?iddisk...tomoto_vok ).

U aut se často zaklíná CO2 a jak by bylo super, kdybychom začali jezdit na baterie. Je samozřejmě potřeba započítat nejen výrobu ropy, a samotného auta, ale u elektrického vozidla také výrobu jeho baterie: http://www.hybrid.cz/pocitame-je-z-hledi...ektromobil (ať už jde o srovnání spotřeby na km v kWh i u benzínu, nebo fakt, že baterie se sice musí vyrobit, ale dá se pak taky recyklovat). V diskuzi je zajímavý nápad spojit fotovoltaiku se stíněním pastvin.

Konečně začala červenat první velká rajčata. Letos teda dost pozdě. Ale na vsi jsme asi první..


Meloun Pepino se nám letos moc nepovedl, ale naproti tomu se červený meloun ze semínek z obchodu již po květech nasazuje na plody. Zatím jich má méně než 10, ale co není, může být (je jen otázka, kolik jich uživí ta rostlina, když roste v malém truhlíku).

Sklidili jsme své první letošní borůvky, ale ty nemá cenu zatím zapisovat, protože jich je málo (stejně tak maliny a část jahod - na maliny stejně chodíme ještě i do lesa, protože naše úroda je zatím bídná - máme asi 15 cm rostliny)


Šíření padlí a žlutých listů ve skleníku se zřejmě zastavilo (u rzi zatím nevím), ale nechvalme dne před večerem. Každopádně o ten 1 plod mandarinka nejspíš přijde (bez listů ho neuživí).


Jenže s těmi melouny jsem to asi zakřikl. Sice kvetou, dělají i plody (na rozdíl od Pepina), ale týden poté se "ztrácejí". Jsou dvě možnosti: buď propadnout módní depce, jak je všechno na p*d, a nebo.. se jít dovzdělat, přiznat si, že toho stále ještě nevím dost, a vyrůst

https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/me...vny-postup

https://www.zahrada.cz/forum/exoticke-ov...lodi-28517


Zase jsem si vydělal. Další "oprava" televize (nevím, kdo ten "smart" model programoval, ale nechal bych ho přiřadit čísla všem CZ a SK stanicím, co SkyLink má - pak by mu asi došlo, že hromadné přejmenování by nebyl až tak blbý nápad). Shodou okolností majitel včel, takže se nám částečně vrátil ten pyl, co si včely u nás zobou

Ne že bych to žádal, ale zase, nebránil jsem se. Za půl hodiny práce 170 Kč v naturáliích, to jde (zajímalo by mne, jak stát po stránce daní nahlíží na bartel u občanů, kteří nepodnikají a neplatí DPH? http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ka...nez-263359 Jsou včely jakožto výrobci medu a zpracovatelé pylu daňový subjekt? A jsou plátci DPH? ).

Je to sice taková menší odbočka, ale k životu na vesnici (jehož je zahradničení součástí) to patří. Mimochodem, z nové zástavby na našem sídlišti zatím něco pěstují asi jen 3 domy (včetně nás) z asi 20-30. Naproti původní zástavbě, kde má skoro každý zahrádku, ne-li menší hospodářství.

---

Jako náhradu obyčejného bílého cukru jsme kromě hnědého (třtinový) zkusili ještě fruktózu. Obvykle se dá sehnat 1 kg cca. za 100 Kč (zatímco cukr bílý 20 Kč a hnědý cca. 45-60 Kč). Fruktóza sladí o 30% víc než běžný cukr, takže 1 kg můžeme na přepočet vzít jako 70 Kč a víc.

O zdravotních účincích bílý vs. hnědý se už mluvilo, tak zbývá ještě nějaké info k tomuto ovocnému cukru (někdy se výrábí i z brambor):

I když může být označen jako "pro diabetiky", je nejspíš problémový:

https://onemocneni-jater.zdrave.cz/frukt...ebezpecna/
https://dieta.vitalia.cz/clanky/fruktoza...ine-cukry/

Tzn. že její použití bych omezil, a to třeba na pokrmy, kde se běžně může vyskytovat, ale je jí třeba nedostatek (oslazení kyselejšího ovoce). Stačí udržet množství na nižší hladině (tj. nejíst to po tunách - např. 1 kg ovoce má 50g, ale to spolu s ní dodává i jiné látky; nebo je dop. nepřekračovat 1,5g na 1 kg hmotnosti těla, což v mém případě je 102g).

http://www.margit.cz/cukr-a-zdrave-alternativy/

---

Podařilo se nám úspěšně "s velkou slávou" použít lis na jablka, aniž bychom to měli všude okolo (raději jsme to dělali venku)

Jablka jsme vzala jarní, kyselá, ne moc měkká, ani tvrdá, nejprve jsme je nakrájeli a pak vhodili do plechového (nového) kbelíku s dnem doléhajícím na zem (ne ty s "obručí" kolem, kdy je dno o něco výš) a dřevěným pěchovadlem (násada a kulaté prkékno + igelit) jsme je rozmašírovali na kaši.

Pak jsme je vhodili do lisu, bez nějakého pytlíku atd., a pomalu lisovali. Tentokrát šlo vše dle očekávání (nic nelezlo bokem).

Získali jsme asi 1.5 litru moštu. Aby byl trochu sladší, přidali jsme 1 polévkovou lžíci fruktózy, což odpovídá asi 10g (takže na 1 litr, resp. +/- 1kg to je 7g + to, co bylo v těch jablkách). Tohle člověka určitě nezabije, a dostane do sebe alespoň něco zdravého.

Kolik to stálo?

---

Objevil jsem na TED zajímavé video od člověka, který dělal jako odborník spoustu chyb. Přišel nejen s příběhem, že se z toho musí jeden poučit, ale nabízí i zajímavé potencionální řešení hladu ve světě - zvýšení úrodnosti půdy za pomoci překvapivého zdroje:

Aneb k jakým chybným rozhodnutím mohou vést nedostatečné informace a víra v neomylnost, aneb na co jsme ještě (taky) nepřišli:

https://www.youtube.com/watch?v=vpTHi7O6...e=youtu.be (CZ titulky)

Ono to celé je "až moc krásné, než aby to byla pravda", ale já mám rád jednoduché věci (protože v jednoduchosti je krása), a je jedno, v jaké oblasti (využití jeskyní na Marsu vs. stavění drahé kolonie pod kopulí, atd.). A historie tomu dává za pravdu (kurděje vs. prosté jezení ovoce, eliminace úmrtnosti rodiček v nemocnosti - prosté umývání rukou).


Totálně "jisté" výroky moudrých lidí z minulosti:
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zaraze...ale-slavne

Dnes se jim smějeme, ale zároveň se někdy až křečivitě držíme toho, co známe dnes a kriticky shazujeme mnoho nových myšlenek a postojů, jako kdyby jsme zrovna my měli být tou generací, která se určitě neplete a tedy to, co používáme teď, je neměnné a spolehlivé..

---

A v rámci tématu o "jídle" jsem našel další alternativní zdroj masa (nemyslím tím jeho náhražku něčím rostlinným). Pokud nechcete jíst zvěřinu, ale vadí vám uzavřené velkochovy, můžete zkusit:

http://www.trms.cz/filozofie/
https://cs-cz.facebook.com/trms.cz/

Je to Praha, takže kdo má zájem, je tu možnost, aniž by musel jet na venkov.. a mělo by být dostupné i v Makru: https://www.makro.cz/o-makro/maso-a-drubez/jehneci-trms


Kdo má rádi studie, může si ověřit, jak moc "kvalitní" je maso z uzavřených chovů krmených "zrním" v porovnání s masem zvířat, co se mohou pást venku:

http://www.csuchico.edu/grassfedbeef/res...202010.pdf

---

Příklady táhnou (dodatek k výchově dětí) - aneb, jak můžeme chtít, aby se naše děti chovaly zodpovědně, udržitelně a ekologicky, když se podívají na dospělé, a co vidí?

https://www.novinky.cz/zena/deti/442689-...ornik.html


Zajímavost - odměňování a výkony u růzých typů prací (za peníze a zdarma):

https://www.youtube.com/watch?v=ewAkNWXAyxE (CZ titulky) (získáno z odkazu na https://forum.sebesdileni.cz/viewforum.php?f=58 )


Bližší pohled na podezřelé výpočty spotřeby vody na získání masa z chovů (asi jako jsem se já nedávno divil těm megačíslům vody na vypěstování kg brambor):

http://www.swissbiofarmer.com/blog/2014/...t-does-not


Trochu mne to donutilo zamyslet se, odkud vlastně čerpám údaje. Skutečně USA dovážejí jen necelé 1% sójy a masa za Brazílie? Já si doteď myslel, že (jak je v módě), že za všechno zlo na světě (i to, že mi nerostou melouny) může USA?

---

Snažil jsem se alespoň trochu ověřit teorii, že když nebude nikdo lidi nutit, aby pracovali, že se z nás stanou líní povaleči. Nevím, jak to funguje i jiných koníčků, ale u zahradničení to rozhodně nehrozí


A napadla mne další blbost Vzhledem k tomu, že budu přistavovat k domu pergolu (6x2 metry), která bude jednak bránit přívalovým dešťům, aby nám pršelo na posezení, a jednak bude sloužit k zachycení dešťové vody, tak si tam udělám i letní kuchyni. Protože, když budeme vařit venku, tak můžeme: a) využít solární vařič, b) teplo, které vytvoříme, nezůstane uvnitř domu a tedy o to méně se bude muset chladit.

Alespoň to budeme mít blíž surovinám (vzdálenost kuchyně - záhon - skleník asi 5 metrů; tohle žádný obchod v čerstvosti netroufne).

"Zvířátka na farmě":

- jedna kuňka, co u nás už asi rok bydlí (teď už jsou dvě)

- housenka, co nás překvapila svými rozměry (že by? http://hobby.blesk.cz/clanek/hobby-zahra...ablon.html )

- náhodně jsme zastihli (okřídlené) mravence v den páření

Elektroinstalace:

- začínám připravovat domácí LED pěstění (zatím mám 360W zdroj na 12V)

- fotovoltaické větráčky ve skleníku

Úroda:

- druhé kolo nově koupených jahod (frigo sadba za pár desetikachen - 12 ks)

- první sklizeň brambor z "velkého" záhonu

- pokračování sklizně malin a velkých borůvek

- vymýšlení, jak sníst kustovnici a rakytník (je to trochu kyselé)

- počátek sbírání vlastních semen (salát)

Ostatní:

- léčení citrusů a padlí se zdá být zatím relativně úspěšné

- opatření u melounů (ochrana proti dešti - pomocí stolečku, a proti vodě - polystyren)




Pro zajímavost, zatím jsme sklidili asi 1/3 k tomu určené plochy, kde jsme získali 6.94 kg brambor (a na dané místo jsme rovnou vyseli mrkev). Čekal jsem teda víc Jak vidíte na fotkách, daná plocha má 170x50 cm, tj. 0.85 m2. Vyjel jsem si tabulkovou vydatnost sklizně brambor od zemědělců. Víte, kolik ta dělá? http://user.mendelu.cz/xvaltyni/systemy/...ynosy.html

23 až 38 tun (dle typu, včetně "odpadu") na hektar. Kde asi udělali soudruzi chybu? Jám mám v přepočtu (bez odpadu, který šel do kompostu - pár brambor tam bylo) 81.65 tun na hektar. Chlapci, vraťte diplom (nebo výuční list). A to máme zatím ne 100% kvalitní zeminu.. Ještě bude test sklizně z černozemě, abych Vám "dodal" sebevědomí V roce 2015 jste měli dokonce jen 21-22 tun/ha ( http://www.apic-ak.cz/definitivni-udaje-...n-2015.php )

Zatím odhadem máme na bramborách hrubý zisk (7x11 Kč děleno vstup 2 Kč) 3850% (7700% p.a.). Vstupní práce? Když nepočítáme zahrabání brambor do země, tak když bych vulgárně řekl, že jsme se na ně pak v....i, tak bych měl plnou pravdu (a to jak doslovně, tak přeneseně). Spotřeba pitné vody: 0 litrů.


Voda:

Díky dešťům máme teď hodně vody (nespotřebovává se). Jelikož je mi líto pouštět na živiny bohatou odpadní vodu do kanálu (dešťová ze sudů alespoň končí přepadem v jezírku, a to se rozlévá do zahrady pod vrbu), zkusil jsem jeden test: Vzal jsem hadici, napojil na IBC nádrž z ČOVky, a pustil samospádem na náš umělý kopeček (rovný vrchol o ploše tak 3x4 metry).

Když jsme skončili se základní stavbou, byl tu všude jen jíl (ani tráva nebyla, tu spolehlivě zničily stroje). Jak myslíte, že dopadla krajina, kterou jsme přes 6 let (spíš pasivně) zušlechťovali hnojením (trávu totiž jako vedlejší produkt jen při zalévání okrasných rostlin) a sekáním (bez koše, tráva se nechala ležet, během pár dnů se ztratila)?

No, odpovím protiotázkou: Co by se teoreticky stalo s průmyslově "zušlechtěnou" krajinou (zdevastované pole, vybetovaná nebo vyasfaltovaná plocha se zastaralou kanalizací), kdyby právě prodělala 5-7 dnů dešťů, a asi 3-5 hodin po posledním lijáku (ne nějaký deštík, to nebraly okapy) by na 1 metr čtvereční spadlo dalších asi 600 mm srážek (ne, to není překlep)? A to rozloženo do asi 4-5 hodin.. (600 mm na 1 m2=600 litrů vody; jen pro info je to roční úhrn srážek na Hrálovéhradecku: http://www.agronormativy.cz/docs/rpttab2020001.pdf )

Já to nevím, ale řeknu Vám, jak to dopadlo u nás: všechna ta voda se po celou dobu VSAKOVALA i s těmi pevnými částicemi na ploše asi 20x20 cm.. (a to díky nedávným výkopům vím, že kořeny trávy zatím sahají tak asi jen 10-15 cm do hloubky) (btw, bylo to večer, takže žádné - "se ti to vypařilo, vole" ).

Pokud zrovna Vy letos patříte k těm, kteří dostali po velkých deštích nechtěnou nadílku, mohu Vám jen poblahopřát k Vaší volbě a podpoře systému, co se o Vás tak hezky "stará"



P.S.: Všimněte si docela hezky provedených obrubníků. To, že já nemám zrovna zručnost na hezky vypadající slaboproudé elektro (ale to nebyl až tak účel, spíš jsem chtěl probudit jen zájem "co všechno si lajk doma udělá" - určitě to někdo zvládne mnohem lépe) a že u tzv. vnitřností (tj. co není vidět) mám snížené estetické standardy, neznamená, že musím úplně všechno zprasit

Sklizeň cibule a česneku z jedné sekce záhonu (rostla spolu s kedlubnami a rajčaty). Zatím jsme je nevážili (o jeden kus jsme přišli - shnil). Cena za kus česneku je 15 Kč, cibule 2 Kč (někdo by mi mohl vysvětlit ten nepoměr, vyrostlo to stejně rychle na stejném místě ve stejném množství). Místo nich nasejeme obratem mrkev, abychom měli letos větší sklizeň.

Co jsme tak počítali, kdyby se podařilo udržet alespoň 8 kg/m2 z brambor, tak by stačilo pro naši plnou bramborovou soběstačnost na rok (2 lidi) osadit buď 10m2 (a po sklizni osít něčím dalším) a nebo 2x za rok sklidit z plochy 5m2.

To není špatné, na bandu amatérů

https://www.novinky.cz/ekonomika/388187-...letim.html (když jsme ještě byli dřív čtyři, tak nám stačil na rok asi metrák).

Za chvíli bude sklizeň semen pórku (sice mám pochyby o tom, co z toho vyroste, ale pro srandu to zkusíme).

Z Humpolce dorazil Hliník (je to základ na další skleník, a pro LED světla do interiéru).





btw.: taková zajímavost pro ty, co nemají rádi hlavně firmu Monsanto (jakožto "původce všeho zla na planetě", zřejmě teda asi až po USA, Bushovi, islámu, Rusku a Židech), protože: neumožňuje zemědělcům kvalitně zasít příští rok ze semen, které jim vyrostly tento rok. Víte, co je to odrůda F1? Totiž ta, kterou si dost možná všichni kupujeme v obchodech v těch malých 10 Kč sáčcích? To přesně totéž. Jedná se o hybrid, takže snaha nebýt tzv. "otrokem dané společnosti" a vysadit si sklizená semena, může taky skončit úplně něčím jiným, než z čeho jste to sklízeli. Sám ani nevím, co nám z těch semen salátu vyroste

http://www.potravinovezahrady.cz/co-by-m...-f1-osivu/

---

Příklad lidí, co se "zbláznili" ještě víc, než my http://www.rozhlas.cz/dvojka/kupredudomi...y--1660938

Já osobně nejsem příznivce extrémů (město civlizace vs. vesnice život v hnoji), takže jasme sice na vesnici a zahradničíme, ale přivezli jsme si sebou veškeré výdobytky 21.století, a co se týče vzdálenosti na dojíždění, lidi z okraje Prahy to mají většinou do supermarketu nebo práce dál než my (5 minut supermarkety autem, práce 15 minut). Víceméně jsme si vzali z obou světů to dobré, ale vyškrtli (alespoň co se týče města) to špatné (zácpy, smog, randál..).

http://www.rozhlas.cz/dvojka/kupredudomi...e--1614402

http://www.rozhlas.cz/dvojka/kupredudomi...d--1521480

My jsme sice zatím od permazahrady daleko, ale nutno říct, že sklízíme úrodu i s tím, že nám housenky žerou listy. Ono totiž, když si květák udělá 10 listů o délce lidské ruky, tak to nemají šanci sežrat Dokonce se na ně nastěhovala hromada pavouků, kteří likvidují ty bílé mušky (molice). Ne všechny, ale ani tak ta hejna nemají prostě šanci nadělat nějak velkou škodu. Nejvíc teda zatím trpí zelí, co se musí včas sklidit, jinak ho něco sežere. Mezi tím se proplétají rajčata, cibule a další, o kousek dál roste šalvěj, a holt to některým hmyzákům nesvědčí.

Ale i ti jsou důležití, jak už jsem možná psal. Co se týče opylování mát, tak ty jsou teď naprosto obalené hmyzem. Nejen včelami, dokonce jsou tu i vosy, mouchy (masařky), pestřenky, někdy i mravenci či nějaký ten brouk, a všechny vidíte, jak lezou z květu na květ, a sají. Možná neopylují tak dobře, jako včely, ale přínos nejspíš mít budou

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pest%C5%99enky

https://cs.wikipedia.org/wiki/Opylova%C4%8D

I mravenci plní svou úlohu, od chytání hmyzu až po provzdušňování a hnojení půdy (chodbičky, jejich mrtvá těla). Někdy pomáhají i se "setím" semen. Na druhou stranu, mravenci mohou být přičinou toho, že se na listech berou mšice (roznášejí tam jejich vajíčka - záměrně, protože mšice jsou pro mravence něco jako pro nás krávy).


Jíme zdravě? Jeden fakt neví http://www.rozhlas.cz/dvojka/kupredudomi...i--1679045

A pro zajímavost: místa, kde by se mělo začít něco dělat s kvalitou půdy (zatím ale slyšíme jen: to je přirozené, nás se to netýká, půda neubývá ale méně se využívá, to je jejich problém, atd.): http://blog.agrivi.com/Media/archive/201...oncern.gif

Zahradničení

- další sklizeň brambor (tentokrát jen 4.7 kg, z plochy 1.7 x 0.4 = 0.68 m2, tzn. že z 1m2 by to vyšlo 6.9 kg - je to méně než minule, ale bylo to zrovna pod rajčaty, kde se špatně kopalo. Možná vykopeme zbytek na podzim při rytí, pokud tam něco zůstalo)

- naše dosavadní zásoby z letošního roku (naložené zelí, kečupy, okurky nakládačky, sirup z meduňky)

- sklizeň rajčat se rozjela (zatím něco málo přes 4 kg)

- další kustovnice, jahody, atd.

- na záhoně už některá rajčata neunesla váhu plodů, takže jsme je byli nuceni sklidit ještě zelená, protože jinak by uhnila (byla v kontaktu se zemí) (tyto dva pekáče zatím nejsou zapsané, čekáme, jestli budou OK)

- melouny relativně rostou (už jsme jeden snědli, protože začal měknout - byl sice ještě zelený, ale normálně jedlý)

- minivinici se zatím daří (plodit bude až za rok či spíš dva)

- Broskvoň se již po nemoci vzpamatovala (postřik proti houbě jí čeká až na podzim a na jaře)

- už máme zaplněné 2 kompostéry (to se ale ještě slehne), takže hlíny na příští roky bude dost.

- líska zatím roste asi nejlépe (4 z 5 nových rakytínků také)

- živý plot (listový) začal konečně pořádně růst (je to levnější než budovat dřevěný, pletivový nebo betonový plot a hlavně to něco dělá - přeměna CO2.. nikoliv na kyslík, ale na pevnou hmotu)

Závist je prý smrtelný hřích, ale když se podívám na kočky, jaký ty mají život...



Tak nám hezky sprchlo, je zalito a máme doplněny sudy

Problém s citrusy

Co se týče citrusů, tak největší problém bude (kromě výživy) spíš přelití (nakrm prase a jinak na nic nešahej). Protože pokud se dá věřit článku zde:

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pet-rad...eru/316183

Teplota do 40st. by ještě nemusela být kritická (nad 45 by to zabilo každého). A starší rostliny s více kořeny, tlustčím dřevem a hodně listy budou navíc méně náchylné než ty mladší (což jsem také vypozoroval).

http://citrusy.info/hlavni-zasady/

Podle teploměru není na úrovni země nikdy nad +32. Jo, v úrovni metr a půl je 35-40, když svítí Slunce, ale tak vysoké zatím nejsou.

Problém může být také v přesolené půdě. Některé rostliny nevědí, co by roupama dělaly Ať si vezmou příklad z fíkovníku.

Budu se fakt muset poučit od rajčat. Třeba ta, co máme v 5l kbelíku, vyžadují v teplech denní zálivku, jinak jim vadnou listy (ale voda vše hned spraví), zatímco ta vysazená do záhonu jsou naprosto OK, a to je kolem nich někdy i vyschlá krusta.

Jestli mají citrusy rády rosení (resp. vlhkost), mohl bych jim jí poskytnout odpařováním vody (stačí pár otevřených nádob; kdybychom chtěli blbnout, tak bateriově poháněný rozprašovač vůně s časovačem, jen místo vůně dáme destilku).

Dřevěný skleník - dodatek

Pokud si vzpomínáte ještě na můj popis skleníku ze dřeva a zajímal by Vás, tak zde je jeho přibližný nákres: https://elfman83ml.deviantart.com/art/Wo...-697352401 (včetně odkazu na původní popis)

(jo, kritizovat neumětelnost nákresu je plně dovoleno, ale přijde mi to jako zbytečnost. Navíc, třeba můj plánek, podle kterého jsem stavěl garáž, byl ještě horší ).

Rozšiřování "kolchozu"

Nashromáždil jsem dostatek materiálu, abych mohl zase něco přistavět. To zahrnuje i přípravu vnitřku domu pro pěstování.

Nábytek na zakázku: poličky pro rostliny. Fígl je neobjednávat si to někde u specializované firmy, ale jednoduše si nábytek nakreslit, vypsat si díly a nechat si za pár šupů v truhlárně a spol. vyřezat a olepit desky. Sestavit si to musíte doma většinou koupené i z Ikea nabýtku (polepená deska 2.8 x 2.1 metru stojí tisícovku, olep hran je pak cca. 35 Kč za metr dle síly - případně si vzít lepidlo a koupit si hranu - olepovačka stojí 2200 Kč, kdybyste toho měli víc, a ABS hrana bez práce stojí 5-15 Kč).

Přišlo i dřevo (trámy, latě) na stavbu pergoly. Asi to využiji i na dřevěný most přes jezírko, abych ho nemusel při zalévání obcházet. Dřevo šlo dost nahoru: si ještě pamatuji, když jsem stavěl, že stálo 4500 Kč za kubík bez impregance a dneska už je to okolo 10 tisíc Kč za kubík.

Dneska by mi měl přijít polykarbonát a okapy, takže pokud půjde vše dobře, budu zaneprázdněn stavbou a dám na nějaký čas pokoj. Aby měl pan Babiš radost, tak jsem mu za min.měsíc příspěl na DPH částkou 7 tisíc Kč. Ať slouží.

---

To ostatní

Zajímavost: Zpracováváte doma syrová vejce, a nemáte k tomuto účelu oddělený pracovní stůl v hodnotě 70 tisíc Kč? Pak jste podle hygieny nebezpeční. Alespoň takto jsou totiž hodnocené (některé nebo všechny?) kuchyně (závodní?) našimi státními orgány. Je pravda, že jistá hygiena být musí, ale je teda otázka, proč normy jsou odlišné pro lidi doma a pro lidi v restauraci, když to stejně budou jíst zase ti samí lidé? Ono to kolikrát vypadá, že když nebudeme jíst a připravovat jídlo na operačních sálech, tak umřeme. Největší noční můra hygieniků by nejspíš bylo přeložení do Indie nebo Vietnamu Zatím to spíš vypadá, že vymíráme my a ne ti, co žijí ve špíně (byť to má vícero příčin) - alespoň v poměru obyvatel na planetě. Z hlediska imunitního systému bude za chvíli trvalé se stravování mimo domov životu nebezpečné (protože Vaše tělo prostě nebude na boj s nemocí připraveno).


A jedna zajímavost pro ty, co nevěří, že komunistická myšlenka v určitém smyslu (od slova komuna - a ne, není to výmysl Sovětského svazu) nemůže fungovat: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kibuc

Svobodný vysílač V prvej línii - archivSV: Udržateľnosť kapacity Zeme prekročená





(trvá to 2 hodiny, ale dá se to poslouchat prakticky při jakékoliv práci)

Fokus Václava Moravce: Vyčerpaná země

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11...va-moravce
( http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054...030530005/ )

Nebo, že by to byla jen propaganda?

Sušíme rajčata, nestíháme to jíst. To na fotce, mimochodem, co drží maminka v košíčku, je sklizeň po 3 dnech jen z těch rajčat pod přístřeškem (ten je nutný, jinak ty potvory na volném záhoně chytají černý povlak, ale naštěstí je stačí utrhnout a přestane se to šířit, zbytek stačí po dozrání odříznout).

Melouny se zvětšují. Mimochodem, pokoud meloun změkne a nebo svěsí listy, stačí zalít. Za chvíli se vzpamatuje a dopumpuje do plodu to, co si "půjčil".

Další sklizeň máty, už máme zásobu do zimy, a to ještě sklidíme min. 2x až 3x tolik. Přitom ještě čeká na sklizeň všechna meduňka.

Začal jsem kompletovat nábytek (prakticky práce na 1/4 dne) a stavět 4. skleník (za ani ne půl dne máme hotovou stěnu včetně zasklení - se dřevem se pracuje mnohem snás než s hliníkem). Bytelné držáky jsou nutnost vzhledem ke sádrokartonu, ale není to nějaký problém, protože budou stejně zakryté rostlinami. Pokud by vás zajímalo, proč to vypadá tak, jak to vypadá, tak dolní část je postavená ze zbytků materiálu (taková improvizace), co se nám tu válel.

Získal jsem tím asi 3.6 metru čtverečního pro pěstování plodin v domě přes zimu, aniž bych tím zabíral podlahovou plochu bytu (s využitím vršku ledničky a "špajzu" celkem asi 4 metry). Když budeme mít náladu, zkusíme i rajče a okurky s opylováním štětečkem. Tato plocha se může zdát malá, ale pokud vezmete např. 1 salát či kedlubnu a dáte tomu prostor 20x20 cm, vejde se vám jich tam asi 90 (100 s ledničkou). Třeba takových ředkviček nebo pórků ještě víc. Ani jedno z toho totiž nijak zvlášť hluboce nekoření (meloun sice papírově koření do 1.5 metru, ale vyrostl i v květináči na okrasné kytky pro okenní parapet). Kromě oblikátních bylinek a zelených přísad (roketa, petrželka) by se teoreticky dala pěstovat i cibule, špenát, květák. Čágobégošílenci si mohou v hlubším květináči vypěstovat přes zimu čerstvé brambory.

Dodělal jsem plůtek pro kiwi (tenké lišty).

Už se nám daří i kustovnice. Resp. ona je červená téměř hned, ale musíte jí nechat přezrát (ta asi nepadá). Měkká je stále stejně, barvu také nemění, ale chuťově je úplně někde jinde (místo hořké je to takové neutrální, něco jako málo zralá malina, ale stále ještě necháváme dál zrát).

Po dlouhé době v životě jsme schopni už některá jídla udělat plně svépomocí (vlastní suroviny: brambor, rajčata, květák, pažitka, petrželka, kopr, špenát, majoránka, tymián, oregáno, cola koření, roketa, gotu cola, brahmi, mrkev, celer, petržel, hrášek, trochu čočky, kukuřice a fazolí, kedlubny (i do polévky), papriky, cuketa, patizon, okurky, jahody, maliny, trochu borůvky, hodně kustovnice), když nepočítám třeba vývar z kostí a sběr jablek a ořechů z álejí.

Brzy nás bude čekat sklizeň brambor ze skleníku, a předběžně to vypadá, se těch 5 vysazených kusů v zemině rozšířilo i mimo vymezený čtverec, takže sami nevíme, kolik toho bude a kde.

"Skleník" číslo 4 (zatím spíš jen krytý prostor) se už postupně rýsuje (ještě chybí okap, boční lišty a trochu krytiny). Už je v něm i 90 litrová nádržka na zálivku, do které vede nejen vlatní okap, ale i přepad ze soustavy tří 200 litrových sudů, aby se to nemuselo vylévat jen tak zbůhdarma na zahradu.

Ochutnali jsme tortilu s masem. Nebylo to špatné. Snědli jsme oba asi 150g dohromady, plus vlastní zelenina a ten den jsme měli dost. Jednalo se o srnčí z volného chovu. Při této spotřebě by nám vyšlo na každý z 365 dní maso za asi 8000 Kč na osobu. Což je pro nás nesmysl, jelikož jíme maso tak 1x do týdne (max. půl kg celkem), čili pro ročně asi 5-8.000 Kč za oba.


Pokoušíme se řízkovat vlastní sazenice (tentokrát břečťan). Pokud se to povede, ušetří to hromadu peněz.

Už druhým rokem si všímám ztráty zeminy u pěstovaných rostlin. Říkal jsem si, čím by to asi tak mohlo být. Netýká se to moc jílu ani tvrdé zeminy, ale spíš černozemě. Buď jde o slehávání (jak vysychá původní kompost) a nebo to odčerpávají samy rostliny. To se mi ale nezdá, protože jde někde až o 5 cm vrstvu za rok. O erozi by se nemělo jednat. Sice se to projevuje na venkovním záhoně i v bedýnce a kbelíčcích (byť toto všechno je ohraničené), ale také i v malém skleníku, kam jednak neprší, a jednak má vybetovanou i podlahu. Každopádně, kdyby to bylo jen odčerpáváním od rostlin, tak to se tam později vrátí přes jejich zkompostování. Jen by mne zajímalo, zda a v jaké míře se toto děje v konvenčním zemědělství, protože to by musela být katastrofa, kdyby měli stejná čísla jako já. Tipuji spíš to slehávání.

Maminka sehnala levnou kuchařku (skoro 400 stran za pajsku není tak hrozná cena, navíc papír vypaná jako zrecyklovaný). Pro mne je zajímavá spíš ta teorie, ale jelikož je kniha spíš zaměřena na zdravou výživu, doufejme, že budeme inspirováni i co se týče receptů. Mohli bychom ke knize přistupovat, že to bude nejspíš šunt, když se prodává ani ne za cenu toho papíru, ale na druhé straně nemám rád, když si za žvásty (ať už ve formě knihy nebo super kuchyňských spotřebičů) musím zaplatit 20x přemrštěnou částku.



Udělali jsme si vlastní tiramisu, cenově ani ne za polovinu toho v obchodě. A s polovinou surovin (obešli jsme se bez stabilizátorů, alhokolu a podobných sajrajtů).

Už máme zakonzerovaná rajčata (v olivovém oleji), a ve sklenicích jsou už i okurky nakladačky. Využili jsme skleničky od kojenecké výživy. Stejně jako na na mátu používáme velké sklenice. Byste nevěřili, co by některé podniky jinak vyhodili. Posílám pozdrav monetárnímu systému (přišel o dvojí tok peněz) My jsme ušetřili za sklenice, a firma trochu za svoz a likvidaci skla (rozhodně jsme netroškařili, když to bylo zadarmo).

Ochutnali jsme falafel (když se o tom tolik mluví), a není to špatné. Stejně jako ochucené sójové mléko - zkusíme si připravit vlastní z domácích jahod (nechápu, proč někteří neuznávají tento termín např. u sóji. Víte, mléko může být i kaktusové a nijak to nesouvisí s něčím, co by se mělo konzumovat a už vůbec ne nutně jen s krávou, stejně jako slovo "kocour" není vyhrazeno jen pro samce kočky domácí. Na takovém mléce ze stavebnictví byste si určitě nepochutnali ).

Mám již nakoupen materiál na pergolu (kotevní patky, úhelníky a samozřejmě dřevo), takže někdy dle nálady začnu stavět "letní kuchyni" (určitě se tam bude dařit i citrusům v květináči - odkoukáno od sousedů).

Ochutnali jsme další svůj meloun. No, ochutnali, měli jsme z něj oba druhou večeři. Podle maminky se to chuťově nedá srovnávat s tím z obchodu. Cukru jak v cukrovaru. Semínka si necháme a zkusíme zase vypěstovat nové. Slupka půjde, jak jinak, na kompost.

Ze semen nám zatím vyrostlo několik druhů mát a šanta kočičí (kterou budu muset před těmi našimi nenechavci střežit).

Některé naše hmyzí domečky a nory se dočkaly uznání.

Pozdrav od našich chlebodárkyň (či spíše mlékodárkyň).

Jak to vypadá, díky poslednímu dešti budeme mít asi 12 měsíců v kuse bez použití pitné vody na splachování WC, tj. úspora asi 8 kubíků. Čistírny nemůžou mít kecy (jak teď nedávno měly, když se plánovalo použití dešťové vody na splachování, že budou muset kvůli tomu zdražit), že díky dešťové vodě mají větší náklady, protože v létě pouštíme do kanalizace prakticky 0 kubíků, takže si neoprávněně nahrabou víc (protože stočené se platí z vodného, i když pak ta voda v kanále neskončí), než kolik je ty 4 kubíky v zimě stojí "navíc" (kromě toho, můj laický názor je, že kdyby se do kanálů nepouštěla dešťová voda vůbec, prakticky by jejich čistící stanice jely skoro na sucho).

Ve skleníku používám samovzrostlé rajče jako indikátor vlhkosti. Pokud by náhodou svěstilo listy, je třeba víc zalít. Zatím se to nestalo, takže vodu stíhá zřejmě do hloubky doplňovat hadicová vsakovací závlaha (venku v kbelíku vadnou rajčata prakticky obden, a vždycky se vzpamatovala). Snížil jsem dávky z kropičky tak na 10% původního řádění, a zdá se, že ku prospěchu.

OT:

P.S.: I ty kosti pro kočky máme zdarma.. holt, kuchyně vyhazuje zbytky.

Podle všeho výpary a kondezace par na stěnách ČOV mají dost silný korozivní vliv na šrouby, tak jsem se před časem rozhodl něco zkusit. Pověsil jsem tam starý řetěz. A taky že jo Obalený rzí a tvrdý jak Chuck Norris. To se hodí, protože jak "kvete", odpadávají z něj šupinky do vody a tím pádem se roztok NPK s trochou dalších prvků obohacuje o železo, kterého rostliny potřebují dost (jejich kořeny dokáží změnit mocnost na tu, která rostlině vyhovuje). Kromě toho, rez je sloučenina železa s kyslíkem, a tedy se spolu s vodou dostává do půdy i samotný kyslík.
https://www.zahrada.cz/forum/plodova-zel...odou-29149


Meloun se rozhodl pro druhé kolo, vyrašily mu nové výhony a nasazuje na další květy. Do mrazů už nejspíš nestihnou uzrát (i když, dost možná bude ještě 2 měsíce teplo), ale to vyřešíme přesunem do skleníku, takže teoreticky ještě letos stihneme jeden či dva plody navíc. Může se to zdát být málo - čekat měsíc a získat 1 blbý meloun. Jenže, to máte jeden den meloun, další budete mít rajčata, další okurky, pak borůvky, maliny, rakytník, případně jablka, hrušky, meruňky, broskve, jahody, kiwi (když se zadaří), víno a nakonec budete rádi, že jich je jen tak málo


Měli jsme trochu přebytky vody z ČOV, tak jsem se rozhodl zbavit se 1 kubíku. Vypustil jsem tedy nádrž doprostřed záhonu. Ani ne přes noc se voda ztratila (podle mokrého místa nepřekročila oblast vsakování 1x1 metr - trochu zjednodušeně by to odpovídalo srážkám 100 mm za hodinu - pochopitelně, kdyby 100 litrů za hodinu spadlo na celých 25m2, asi by to vypadalo s retenční schopností trochu jinak, ale doposud jsem tento rok nezažil ani jeden slejvák, kdy by zůstal záhon plavat pod vodou - tedy by mne spíš zajímalo, kde dělají soudrzi z NDR chybu, že jim deštík dělá erozi půdy?).

Na povrchu zůstala dost slušná krusta tak na dva 5 litrové kbelíky organických usazenin. Takže, když nepočítám to, co se vsáklo spolu s vodou, půjde skutečně nejméně o 1% roztok, a tedy odpovídá předpokladu (pro stanovení úspory za hnojiva, co jsem tu dřív psal). Kromě půdních bakterií, které jsou velmi důležité, obsahuje tato nezapáchající hmota hlavně NPK, dále železo, uhlík, a prvky vylučované lidským tělem, mezi které patří třeba zinek, vápník, chrom, sodík, křemík (vlasy, nehty, kůže), draslík, bór (byť asi dost málo), jód, síra a další. Díky vodárnám je zde obsaženo i malé množství chlóru. Stopové množství fluoru ze zubních past. A pak samozřejmě všelijaké sloučeniny z mýdel, šampónů a čistících prostředků, byť se bude jednat o stopové množství, a odhaduji to převážně na sloučeniny C,N,O a H, které už by z 90-95% měly být rozloženy na jednoduché neškodné řetězce.

Při takových dávkách si mohu dovolit intenzivní zemědělství jako prase, a tedy možná pro potravinovou rostlinnou soběstačnost (mimo obilovin) nebudeme potřebovat ani zdaleka těch 465m2 na osobu (máme zatím 25+7+10+2 venku záhony/skleníky + stromky a keře na zahradě + 4 metry v bytě, čili méně než 100 metrů pro 2 osoby).

Jen za včerejší noc jsem vlastně rozsypal do záhonu 10 kg pytel Cereritu, a cca. za 2-3 týdny bych to mohl zopakovat - až se naplní nádrž a provede se stabilizace/fermentace - max. teplota daná sluncem je do +40C, což ještě jakžtak přežijí i samotné bakterie; nehledě na to, že tento kal je kvalitativně na úplně jiném levelu než obyčejný Cererit

Až budu čistit jezírko (nánosy na dně), asi ho tam po sklizni vypustím taky.


OT: (peníze)


Počet lidí v ČR, co si doma něco pěstují, byť by šlo o bylinky: 73%

http://prima-receptar.cz/vite-kolik-proc...ahradnici/

to není tak špatné, aneb asi neplatí argument "nikdo na to nemá čas"


Diskuze Z-Day 2014 - část se týká zahradničení a pěstování (cca. prvních 20 minut, ale také třeba i 1:13:00, atd.):

https://www.youtube.com/watch?v=8-UXIuSVA1Q


UPDATE: Velmi se omlouvám za překlep (miliarda vs. bilion) a děkuji Eugene na opravu.

Třetí a poslední letošní sklizeň brambor, tentokrát ze skleníku, co je tak půlku dne ve stínu (pár kusů pidi malých zelených jsme vyhodili, ostatní jsou jen špinavé). 3.71 kg z plochy 70x80 cm, tj. 0.56m2. Po přepočtu na m2 vychází 6.7 kg (cca. 60 tun na hektar). Luxovi vs. zemědělci - 3:0. Žabaři https://www.czso.cz/csu/xh/odhady-sklizni-k-15-8-2015 To už nemůže být náhoda. Takže, až vám bude někdo tvrdit, že konvenční chemizované zemědělství má nedostatky a že výnosnost půdy kvůli její degradaci není nic moc, můžete to vzít v potaz.
Okurky jsme ještě myslím nesčítali, ale doufám, že i u těch nakladaček dáme víc jak 1.4 kg z m2 (vzhledem k tomu, že u nás rostou na půdě cca. 30x30 cm, což je 0.1m2, neměl by to být žádný problém - 2 skleničky máme)




Teď už snad nebude takové vedro, tak jsem sundal ze skleníku stínění, aby rostliny dostaly více přirozeného světla.


Opět teď v neděli 3.9.2017 bylo ráno v pořadu Nedej se zase téma věnované problematice degradace půdy (zájemci mohou využít buď archív a nebo zpětné shlédnutí, pokud to jejich TV "operátor" nabízí). http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10...-nedej-se/

A menší OT, ale je to pro mne také téma na pořadu dne: Fokus Václava Moravce se věnoval "nefunkčnímu" školství: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11...va-moravce (kdo čtete mé výplody, asi už víte, že jsem na to už narážel)

Vypadá to, že se letos Fokus Václava Moravce docela kryje s postupem mého poznávání Např. 5.9.2017 byl odvysílán další ekologický díl ohledně kvality půdy na téma "V lese":
http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054...030530007/

(případně zájmu, všechny díly jsou zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054...avce/dily/ - zajímavé by mohly být: Z práce do práce, Století strachu, Krize rodiny, (Bez)starostné dětství, Vláda lidu, Zločin a trest, U konce s energií a Chudí versus bohatí - alespoň podle názvu, zatím jsem je neviděl)

---

Dále jsem objevil další zajímavý dokument o ekologii s názvem Přežijeme na naší planetě? Je to dvoudílný film o zemědělství (ve velkém i v malém, např. zmínka o zahrádkářích a používání pesticidů) z většího cyklu (CZ):

https://youtu.be/YAt2VusvKs8 (1.díl)
https://youtu.be/GxoKUCbTEU4 (2.díl)

!!!! V prvním díle jsou dvě několika minutové ukázky, které by spíš patřily do téma věnového intenzivním velkochovům, takže kdo má slabší povahu, nechť přeskočí tyto dvě pasaže (které jsou s předstihem avizované):

o prasatech: 11:12 až 12:05
o slepicích: 14:43 až 19:30

Zbytek je procházka Růžovým sadem, protože se týká jen rostlinné výroby a zdraví lidí.

Možná bude pro některé zajímavá novinka jak se země rovnosti, svornosti a bratrství starala o lidi žijící na jejich území s pomocí chlordekonu ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlordecon ) Jedná se o ekvivalent DDT (ve smyslu, že byl nejprve označen za bezpečný, a následně, když nadělal průšvih, za nebezpečný). Kolik takových dalších "bezpečných" se běžně používá dnes? A tohle není nějaký pravěk vědy jako u DDT, takže argument "dřív byli lidi hloupí, dnes máme chytřejší vědu" padá. Nebo je to jen další tzv. konspirace? A kde jsou ty argumenty, že se to děje jen v rozvojovém světě?


Podle mne důvod pro přetrvávající problém je následující: nepřiznání si odpovědnosti resp. vlivu na současnou situaci ("to dělají oni", "já jsem malý pán, moc a tedy odpovědnost mají politici nebo ti šmejdi kapitalisti, miliardáři") nebo poukazování "špatným" směrem. Narážím na to v diskuzích prakticky až doteď. Takovým lidem by možná prospělo morální poučení z epizody "My Little Pony Tales" s názvem "Who is responsible" věnující se tak trochu ekologii (odpadům): http://www.dailymotion.com/video/x4injtf


Pár zajímavých výroků a citátů:

http://azcitaty.cz/indiani-kmene-cree/11840/
http://www.energytalisman.eu/cz/vyroky-c...dianu.html

---

S problémem ekologie souvisí politika, a naše (ne)schopnost si fundovaně zvolit své zástupce. To je problém demokracie všeho lidu, jak nedávno vyzdvihl Martin Rota na kanále Naprosto Retardovaný:

NSFW (v pořadu padají sprostá slova a tak by se na něj neměl nikdo dívat ) https://youtu.be/GDnWrWm7drI

Demokracie je, když dva blbci přehlasují jednoho inteligenta a nebo ještě lépe, když Dva vlci a jedna ovce hlasují, co bude k večeři. A platí to samozřejmě i tam dole: Stádo ovcí si zvolilo jako svého zástupce vlka. Bez informací nemůžete na 99% udělat jakékoliv rozhodnutí správně. A co vám řekne spousta lidí, když po nich chcete, aby se o něco zajímali (tj. dovzdělali se)? "Nemáme na tohle čas".

---

Asi jsem byl u nás svědkem začátku barteru (směnného obchodu) "berte, jablka nám padají na zem, a prý nemáte moc paprik, tak tu máte" "prý vám už nerostou rarčata a okurky, my jich zase máme až moc..". Tak jednoduché to je. Žádné smlouvy, žádné regulace, žádné naceňování.. jen trochu ještě blok v myšlení se tomu "podvolit".


Pokud jde o pěstování, mám jeden postřeh s pěstováním citrusů: pokud je pěstujete ve volné půdě ve skleníku, a máte automatickou zálivku, vykašlete se prakticky na jakékoliv zalévání konvičkou. Tyhle potvory, které jsou údajně blbnuvzdorné a vhodné pro všechny pěstitele, jsou z evolučního hlediska naprosto šílené, protože při každém byť i sebemenším přelití začnou shazovat listy, byť by byly týden staré, a přitom okamžitě začnou dělat listy nové. Logika toho růstu mi není vůbec jasná, ale asi bude lepší si sehnat ještě další rostliny a pěstovat je v květináčích.

Naproti tomu, abychom dodrželi logiku, taková kustovnice, u které prodejce nezaručuje v našich podmínkách s bohatou plodností ( https://www.zahradnictvikruh.cz/kustovni...skup07.php ), naopak u nás roste a plodí jako blázen.

Musíte si fakt odvyknout se o rostliny starat, klidně je nezalévejte nejen týden (ve volné půdě ve skleníku), ale klidně i měsíc ne-li déle. Ono, když si tam strčíte prst, tak zjistíte, že ta půda má k vyschnutí ještě přeci jen daleko. Nejvíc odolný proti tomuto je zřejmě pomeranč, nejvíc náchylný asi citroník. Mandarinky jsou (zatím) někde mezi.

Očividně ten zavlažovací neumětelský systém funguje lépe, než jsem vůbec čekal (až moc). Takový jakon či rajčenka, které jsem už měsíc nezalil, jsou skoro 1.5 metru vysoké a nevypadají vůbec na umření. Kustovnice zabrala téměř půlku skleníku, a některé její výhony jsou dlouhé snad 4 metry. Tu budu asi řezat za chvíli motorovou pilou. Na druhou stranu, čím víc rostlinné hmoty, tím lépe v zimě (udrží lépe teplo než vzduch).

OT: @Martin:

No já už dřív chtěl napsat, ale pak mi došlo, že není moc o čem psát. U nás doma je to spíš opak, měli jsme pole s bramborama cca 25 řádků, délka 50 metrů, jenže v posledních letech už se to 1) nevyplácelo, vzhledem k ceně (a tím nemyslím cenu v supermarketu, ale cenu v nedaleké prodejně zeleniny, kde ty brambory jsou poměrně chuťově dobré) a 2) nikdo ze známých už nechtěl pomáhat, ačkoli si pak každý přijel nabrat pár bedýnek, když už bylo vybráno. Proto jsem do táty hučel už pár let, že to nemá cenu a že to buď zrušíme, nebo omezíme. Takže letos už máme jen 12 řádků cca 15 metrů dlouhých a nám to úplně stačí.

Protože jsme zároveň rušili i "výběh" pro slepice, tak jsme měli plno hlíny, kterou jsme rozvozili po zahradě, upravili nerovnosti, zaseli trávu a teď se mi ta zahrada líbí o dost víc. Vykácelo se pár stromů a vznikla hezká, velká zelená plocha 70x20 metrů s políčkem uprostřed. Mě se to líbí o dost víc, jen se to jednou za dva týdny poběhá sekačkou, což je na hoďku a nemusíme se starat o tak velké pole. Stranou má děda jahody a rajčata + nějakou další zeleninu, ani přesně nevim co, protože mu do těchto věcí nekecám, na zahradě je pár třešní, višně, zůstala jedna švestka a pár smrků.

Když jsem byl malý, bylo toho tam o dost víc, asi 2x tolik třešní, švestky, hrušky, rybíz, asi 9 jabloní. Vše v průběhu let ustoupilo a teď je tam jen pár stromů a tráva, jenže i tak se teď netěším, až zase na podzim začne hrabání listí... pfff. Každopádně už to není tak hrozný + díky úpravám je to o dost lehčí a rychlejší.

Před barákem pak taky zmizel záhon různých kytek, máti to předělává k obrazu svému, někde se zase zasadí tráva, jinde se vysázeli nové kytky. Já tomu nerozumím, pro mě je důležitý abych někde nemusel hodinu kličkovat sekačkou

Takže v porovnání s Martinem musím říct, že jdeme asi úplně opačným směrem

@Melgarh: OT
(názoru si cením, a v tomto případě i souhlasím)


Ostatně, do tématu jde skutečně přispívat nezávisle na mě (těším se na každý příspěvek, který nemá v názvu uživatele Martin).

---

@Niemand: Vypadá to, že skutečně asi jdeme opačným směrem. Zase je pravda, že pokud jde o brambory, tak se nejspíš potkáme někde na zlaté střední cestě (my zatím zvyšujeme jejich plochu).

Vždycky je o čem psát. I kdyby to bylo jen jako vyvážení toho mého nadšení a optimismu pro zvýšení objektivity tématu. Pro mne je taky přínosné vidět téma i očima jiných lidí, než jen z mého omezeného pohledu.



brambory
Tady 50 metrů horko těžko seženeme (náš pozemek je 30x30m) S momentální výnosností (která nemusí vydržet věčně) bychom z 25 takových řádků nejspíš nakrmili celou vesnici (při šířce 60 cm by to znamenalo 50x25x0,6 = 750m2, a pesimistický odhad 6kg/m2 ze 700 čistých metrů by vyšel 4200 kg brambor ročně, tj. asi 45x víc, než kolik sníme).



Slepice Já jsem zrovna ve fázi hledání plemene, co moc nehrabe a vymýšlení, jak by se daly zkombinovat s okrasně užitkovou zahradou, a čím je vlastně vůbec živit. Pšenice, OK, ale to stojí peníze. Zbytky? Nejsou, a když už, sežerou to místní kočky. Žížal je sice na zahradě dost, ale ty potřebujeme my pro zahrádku. Slimáci? Bohužel, nedostatek bílých, které žerou, a nadbytek dospělých černých, které moc nežerou. Maximálně by se musely spokojit s mravenci, kterých máme také přebytek (ale dokud nejsou v domě, tak nevadí), slimáčími vajíčky, popř. že by jim kočky nechaly pár myší.


My se snažíme sekat jednou za 3 až 4 týdny, pokud to tráva dovolí, a paradoxně nám to kvůli členitosti zahrady (stavby, stromy) trvá na menší ploše tak asi 2x tak dlouho. Doufáme ale, že až budou vzrostlé ovocné stromy, že se růst trávy zpomalí (pod vrbou to zatím funguje).
Zatím marně čekám, až robotická sekačka s GPS bude stát konečně tolik, kolik je rozdíl GPS modulu a běžné robotické sekačky, začne se využívat Galileo, a pak až to klesne na půlku ceny, což je tak nějak reálná hodnota toho šrotu (to víte, logika věci: běžná robot.sekačka 25 tisíc Kč + GPS modul v hodnotě 1000 Kč = 75 tisíc Kč) (na stavbu vlastní zatím nemám moc schopností)

Sekání trávy je naše nejméně oblíbená činnost na zahradě (i když, jak kdy)


Pokud jde o hrabání listí, to pouštíme z hlavy. Většina listí se přes zimu rozpadne a pohnojí půdu pro další růst stromů, ze kterých spadlo, nakrmí žížaly a vytvoří lepší půdu. Co zůstane, to rozseká sekačka a do dvou dnů je to pryč. Jedná se o uzavřený koloběh živin, pak není třeba zahradu hnojit. Stejně tak to děláme s posekanou trávu. Pokud je vedro, do pár dnů se rozpadne. Pokud není, trvá to asi týden. Jedná se o přirozený mulč a přes zimu chrání před mrazy. Podle mne je to ztráta času Pokud tedy netrváte na anglickém trávníku.


Maminka taky přemýšlí, jestli se na okrasnou skalku vykašlat a nenaset tam něco, co se dá sníst



Teď snad díky tomu, že je podzim, se už nic extra dít nebude, a další poučná videa už doufejme nejsou, takže další větší report ode mne bude snad až před zimou, kdy se vztyčí pergola a v domě se rozsvítí nad rostlinami LED světla.

Myslíte si, že když omyjete ovoce, že se zbavíte pesticidů (které musejí odolávat dešťům)?

Myslíte si, že když budete jíst BIO nebo vlastní potraviny, že se vyhnete pesticidům?

Dýcháte vzduch? Prší na vás? No, tak máte problém


http://www.i-endurance.cz/news/destovka-pro-kone/

http://pubs.rsc.org/en/Content/ArticleLa...ivAbstract

https://www.researchgate.net/publication..._in_Europe


Prakticky je tedy "zamořená" celá planeta, a skutečné BIO už asi neexistuje (pokud není někde v hermeticky uzavřeném skleníku). Jedná se o malé dávky, ale problém jako u všeho je možná kumulace.

Docela by mne zajímalo, zda si hmyz v prostředí, kde jsou pesticidy prakticky všude, nevyvine na ně plnou rezistenci, podobně jako si naše tělo vyvíjí protilátky pro nemocem po očkování (což je bud neaktivní a oslabená dávka viru), resp. že stejně jako u antibiotik bude úplně jedno, že u vás se dané látky nepoužívaly..


http://biom.cz/cz/zpravy-z-tisku/biopest...pesticidum

(vertikální pěstování je logická volba, sám chystám něco (mnohem primitivnějšího) příští rok (25m2 skleník, ale pěstování i po obvodu na stěnách, čistě teoeticky možná celková plocha až 40m2)


Proč vlastně ještě řešíme, viz: https://www.stream.cz/adost/10019667-smr...o-glyfosat jestli máme dál používat "neschopné a toxické zemědělství" nebo "jen neschopné zemědělství"? Nehledě na správnou připomínku z diskuze, že potencionální jedy jsou všude (výfukové plyny, bifenol, ftaláty..) a že hlavní příčinou je blbost použití..

Tak se nám ta sezóna protáhla o něco déle, než jsem čekal. Vlastně v určitých ohledech ještě trvá (rajčata a kustovnice ve skleníku)..




REPORT: Říjen

- vzhledem k našim úspěchům s rajčaty jsme rozjeli výměnný obchod (už nám lezou ušima). Získáváme tak od sousedů papriky, více malin, jablka, dokonce i pytel granulí pro kočky (protože už ho nepotřebovali), a ještě dostaneme hromadu hnoje. I tady jsem si musel projít změnou myšlení, aby mi nevadilo "rozdávat" (ale ono to není tak těžké, když už rajčata pomalu nemůžete ani vidět).

- dokončil jsem jižní stranu přístřešku na rajčata, vinnou révu a melouny (ještě chybí západní strana), a postavil pergolu (základ budoucí letní kuchyně). No, zadarmo nebyla. Dřevo (a základy - patky) stálo asi 5 tisíc (ta část, co sem padla), polykarbonát asi 4 tisíce, a plechařina asi 6 tisíc (jen na tu pergolu). Na druhou stranu, jedná se o 12m2 plochy (mj. i na lapání dešťové vody - čili při 300mm/m2/rok je to teoretická úspora 180 Kč/rok - za dobu životnosti asi 6000 Kč). Pochopitelně bude plnit i spoustu dalších úkolů. Ještě teda budu dodělávat pár vzpěr (a později nátěr).

- pokračujeme ve zvětšování rozsahu vlastních jídel - třeba vlastní kopr (mimochodem, ředkvičky, špenát a květák ještě v říjnu).

- zhodnocení úrody melounů (na fotce poslední)

- vytváříme uhlíkatou část kompostu likvidací malých odřezků dřeva a kancelářským odpadem ode mne z práce (např. papírové obaly od svačin, slupky) spalováním

- sehnali jsme od jedné firmy 5 sudů na vodu a to zdarma, protože je vyhazovala. Sice jsou "malé", ale jako rezervní pro přelívání vody při přebytku - no "nekupte to"

- ještě v říjnu máme vlastní maliny a jahody (očividně se sezóna posouvá, a to i díky jarním-letním mrazům, takže bude třeba pro stabilizaci přesunout většinu plodin do skleníku).

- dokončil jsem poličky v garáži

- sklidili jsme něco málo fazolí (vypěstované z klasických určitých ke konzumaci)

- doladil jsem esteticky vzhled poliček pro rostliny v domě (zakrytím úchytek lištami)

- byla u nás Rainbow Dash (a dokonce Double)

- množení břečťanu bylo úspěšné: 90% řízků se ujalo a nyní již krásně roste (mimochodem, za každý z nich vysolíte běžně v obchodě i několik desetikorun)

- na záhoně se nám úspěšně tvoří druhá várka mrkve (už sklízíme a je dost "velká" - řekněme, použitelná, půl metru sice nemá, ale co není, může být)

- do zimy zřejmě sklidíme ještě pár brambor (které vyrostly z těch, co jsme zapomněli), a stejně tak dost česneků (kde se vzaly, tu se vzaly, a není jich zrovna málo), hezky nám tloustnou pórky (naštěstí zatím slunce svítí dost, takže se dusičnanů netřeba tolik bát)

http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/76479.aspx

http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle...sequence=1

https://ekonomika.idnes.cz/mame-se-bat-d...03M107U05A

http://www.rehabilitace.info/vyziva-a-ji...jak-na-ne/

- růžičková kapusta sice po vichřici lehla, ale roste dál (jen do pravého úhlu )

- sklidili jsme druhou velkou letošní várku máty, meduňku a šalvěj

- příroda šílí (venku kvetou nejen pampelišky)

- vyzkoušel jsem další veganské pokrmy: ty hráškové "krekry" samotné nic moc, ale s nějakou "paštikou" už dobré. Ale veganský jogurt, to se dá (velmi dobrý - a překvapivě není až tak moc drahý, na to, že je ho půl kg). Cizrnové měšce se špenátem také velmi dobré.

- sklidili jsme letošní nadílku celerů, zatím je máme uschované ve venkovním skleníku č.1 (stíněný, nevytápěný)

- opět přišlo ke slovu dědovo čerpadlo (vyrobené nejspíš ještě před Pražským jarem). Vyčerpali jsme jezírko (aby se vyčistilo), což bylo asi 1500 litrů vody plné nánosů (organické zbytky rostlin a hmyzu), a skončilo to na záhoně (dost hustá organická krusta, to bude hlína příští rok!). Zabili jsme dvě mouchy jednou ranou. Prozatím jsme ho napustili z normálních sudů a zbytek napršelo. Ještě přijde ke slovu při čerpání ČOV (dáme ke každé rostlině na pozemku tak 2+ kg kalu (+pár litrů nasycené vody), který je plný živin a minerálů).

- pokračujeme se svém "milionářském" životě šlechty ohledně zvěřiny Stejně toho moc nesníme, takže současný nákup je tak na půl roku (mimochodem, od známé jsme zjistili, že náš jistý praprapra..předek byl na 99% skutečně šlechtic, nicméně svůj erb prochlastal, ale takové předky-bokovky má nejspíš půlka národa ). Toto maso nám vydrží při naší ne/spotřebě nejspíš ještě na příští rok.

- našli jsme další firemní zdroj. Tentokrát jde o 5 litrové sklenice, které se hodí třeba pro bylinky, atd. A opět, byly zdarma (daná firma je chtěla vyhodit do skla).

- a když už jsme byli u toho, z dalšího zdroje nově získáváme některé potraviny. Jde o "vývařovnu", která vyhazuje (!) každý den asi 50 litrů "odpadu", co lidé nesní. To jde samozřejmě prasatům (jen to ukazuje, jak se u nás plýtvá, a to jde o jednu jedinou jídelnu!), ale my získáme nezpracované potraviny jako pečivo či omáčky (nebo prošlé nápoje v PET lahvích). Opět zadarmo. No, co? Má to skončit jako pomeje? Mohli bychom si toho brát víc, ale 80% toho se nedá žrát (a to prý je kuchař z nějakého hotelu.. no, proč si ho nenechali, že? ).

- ze stejného podniku získáváme rovněž kosti pro kočky (lidi jsou "prasata" a vyhodí všechno). Z nějakého důvodu jim totiž moc odřezky z jeleního masa nejedou (asi si odvykly na nesolená jídla, ale to spravíme).

- až sklidíme ze záhonu poslední rostliny, zaveze se asi tunou kozího hnoje a zasype se 5 kg mixem minerálů (včetně sopečného popela). Holt, černozem se sama neudělá. Hnůj bude opět zdarma (jen za odvoz, hádám tak 20 koleček). Jak snadné je pracovat i bez peněžní motivace, jen když si svou motivaci zdůvodníte "ziskem", že?

- všiml jsem si, že na silnicích a v příkopech okolo našeho pozemku se válí dost listí (ořešáky, švestky), a napadlo mne: vždyť listí je přeci výborný kompost. Vzali jsme si hrabla, a jali se schromažďovat listí do kompostu. A pak mi něco došlo: Proboha, vždyť já dobrovolně uklízím veřejné prostranství! Co ale všichni ti chudáci, kteří tvrdí, že lidi si vzájemně pomáhat nebudou? Ne, to nesmí být. Zdůvodnil jsem si, že my nepomáháme obci, ale krademe listí To už je přijatelná role pro kapitalistu. No, nahrabali jsme si dost (doslova), bude z toho kvalitní hlína za hezkých pár desetikorun (přitom, jakožto placenou práci bych to nedělal ani náhodou, a nezabralo to víc jak hodinku času). Bohužel druhou plánovanou várku nám vzal z ulic vítr Tak snad příští rok budeme rychlejší, staroušku.

- maminka svolila k nákupu slepic. Tak nějak spontánně, když viděla ceny vajec v obchodech a problém se sháněním "nulek" (slepice z farmy teď na zimu nenesou). Má jen pár podmínek: nehrabavé slepice, kvalitní kurník (postavím z Ytongu 30 cm, ať se mají dobře) a počkat, až bude v důchodě, aby je mohla "pást", což pro mne nepředstavuje problém. Budeme mít zřejmě vždy dvě aktivní, ale kapacitu na 8 (kvůli dožití, protože u nás to nikdo zabít nedokáže). Prozatím se porozhlédneme v okolí, kde je několik dalších ekofarem, tak třeba zrovna některé slípky budou mít své dny. Vlastní slepice znamená rovněž kvalitní hnojivo a jako vedlejší produkt je opět zcela zdarma (začneme asi pěstovat dýně, prý je také žerou).

(je to docela hezká ukázka nevnucovací metody: navrhnete alternativu nebo řešení, a pak ho už dál neřešíte. Pokud přijde ten správný čas, dotyčný si jej sám vezme za své).

- sklidlili jsme první dávku Kustovnice (ještě část zůstala). K tomu jsme přimíchali semena Vitánie Snodárné a pár Mochyní. Bylo to trochu hořké (podobně jako pyl z pampelišek), s tím si poradí citron (nebo kyselina citrónová, která také pomáhá zahušťování, někdy se používá i místo syrovátek). Z části jsme udělali marmeládu, a ze zbytku (pěna, slupky se semínky, které neprošly sítem) jsme vymačkali šťávu, a posloužila jako sirup pro přípravu nápoje (s vodou). Na chuť je třeba si zvyknout. Ale zatím žijeme

- teď už je to rok (ne-li déle), co nesplachujeme nepřetržitě pitnou vodou (stačí dešťová). To znamená tedy (podle faktury) úspora 2 kubíky za 1/4 roku. Takže celková úspora za 12 měsíc: cca. 400 Kč. Za ani ne 2 roky se tedy nádrž zaplatila jen na "pitné" vodě, protože jí máme mnohem déle, už vydělává (řekněme to jinými slovy, jen toto jedno jediné opatření pro mne znamená teoretickou možnost být asi o půl dne svobodnější - nepracovat; resp. při minimální mzdě by to byl 1 den).

- stále jsme si ještě nebyli schopni pořídit popelnici (maminka plánuje, že na její vyhrazené místo dá asi nějakou velkou kytku, protože už nevěří, že se kdy koupí). Co se totiž nezkompostuje, to se snadno vytřídí do k tomu vyhrazených obecních kontejnerů (a jakmile se přestane stavět, odpad prakticky zmizí).

- vichřici jsme (až jsem se divil) přežili beze škod (nic, co by se nedalo rukou narovnat), jen chvíli nešel proud, tak jsme vytáhli líh ještě po dědovi z ČSSR, a uvařili si oběd (rovnou tím i zatopili). To je panečku civilizace. Současná energetická síť a extrémní počasí holt nejde dohromady

https://zpravy.idnes.cz/cetnost-supercel...domaci_neh

"Supercely u nás nejsou výjimkou". Však jo, byly tu už v roce 2000, takže jsou vlastně naprosto normální, že? Srovnejte s článkem z roku 2016, kde se jednalo o "vyjímečný úkaz":

http://tn.nova.cz/clanek/ceskem-se-prohn...evidi.html

Jak vidno, podmínky už tu najednou jsou:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Supercela#Vznik_supercely

Neřešil bych ani tak, kdo nebo co za to může a zda je to normální či nové ( http://www.tornada-cz.cz/ ), spíš jako to, proč (už) nemáme odolnou infrastrukturu?



Prozatím jsem se nedostal k růstovým světlům, ale do nějakých blbých vánoc času dost..

---

Napadla mne taková hříšná myšlenka ohledně toho, proč my lidé údajně ztrácíme vápník.

- pro případ, že byste ještě nečetli (a měli vůbec zájem), v "knize" Náš mír je i kapitola věnovaná ekologii a zěmědělství/zahradničení (byť sama o sobě bude trochu působit mimo kontext): https://uloz.to/!GIJotjrIvlzX/nas-mir-pdf

(pro zajímavost: http://zeme.skrabalek.cz/ )


- něco pro "zasmání"

https://karelsykora.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=153575

---

ZHODNOCENÍ: Letošní úroda

---

Slíbený pěněžní report - stav účtu po půl roce:



Čili čistý "zisk" za měsíce 4-10: 27 tisíc Kč (po odečtení zubaře: 12 tisíc Kč)

To není špatné na někoho, kdo bere minimální mzdu, platí si 1000 Kč za měsíc důchodové spoření, do práce jezdí vlastním autem, platí (kromě eletkřiny a hypotéky) náklady na domácnost a jídlo, a ještě si nechává dělat nové zuby (viz. účty). Takže ono to jde, jen se musí chtít a myslet, a ne jen blbě kecat A jak vidno, není to jen o tom hnát se za co nejvíce penězi.

Kdyby to mělo nějaký smysl (protože nemá, nešetříme peníze proto, abychom je utratili za blbosti), mohla by maminka prakticky hned (za měsíc) letět na týden do Dubaje na dovolenou, a ani by si to na nemusela brát úvěr. A nebo by si mohla každý rok koupit "nové" ojeté auto (ano, věřte tomu, že kolegyně u maminky v práci jí závidí i tu rezatou Felicii, kterou má - a s každým takovým https://123auta.cz/auta-do-30000-kc by jí už sežrali zaživa). Tak jak je možné, že někdo neustále prohlašuje, že aby se člověk měl dobře, musí hodně vydělávat? Takový člověk buď vědomě lže a nebo je hlupák (nemá platná fakta).

---

Na základě posledního vývoje jsem vyhotovil graf osvobození se ze systému (platný pro mě):


  SplněnéÚkolyProDůchod.xls (Velikost: 29,5 KB / Stažení: 2)

aneb je to stále jen o tom vědět, co člověk potřebuje:


  VýpočetBilanceRodiny.xls (Velikost: 46,5 KB / Stažení: 3)

Byť některé položky tam jsou možná zbytečně nadhodnocené (například odvlhčovače, maso).

Už mě ta hra "peníze za práci" nebaví Pro mnohé je to blbost, pro mne matematika.


Ještě čekám na to, až klesnou fotovoltaické panely v ceně, a nainstaluji si tak tři po 250 Wp (ale svépomocí, dotačním montérům platit nehodlám). Mohly by se zaplatit za 15 let (byť jsou výkupní ceny směšné (zaplatí mi to ostatní účastníci ČEZu a spol., muhehe), budu v létě přebytky dodávat do sítě - je to jednodušší než řešit oddělený okruh nebo pokuty), a pokud se bude větrné počasí zhoršovat, zvážím instalaci větrné turbíny (ta teda cenově bude stát asi až 2x tolik, co ty panely, ale třeba za ty 2 dny, co tady bylo, by udělala 72 Kč, resp. prodejem 26 Kč - to je návratnost asi 800 resp. 2700 větrných dnů) - celkově by to mělo snížit závislosti na síti, a zvýšit soběstačnost (i finančně). Možná, že na tom člověk nevydělá, ale jde o to, že teď ty peníze může postrádat, a později mu to pomůže.

---

Update: Listopad

- Blíží se zima, je čas přezout. Když za něco nemusím nikomu platit, tak to neplatím. Za dobu, co mám toto auto, mi tato metoda už zaplatila nové zimní gumy i s disky, a část nových letních (btw, poklice na kolech pod šrouby přes STK normálně prošly). Vyklidili jsme zase garáž, ať mám na zimu kde stát (pravidelně v ní totiž přes léto naděláme binec, většino u se tam skladuje stavební materiál na právě probíhající práce).

- zkusil jsem veganský sýr (náhrada mozzarelly), a chutná stejně blbě jako kterýkoliv tvrdý sýr z mléka Ale jíst se dá.

- takže sklizeno máme, ČOVka se vyčerpala (trvalo to asi 2 hodiny, a navzdory mýtům žádný zápach, a pokud jde o choroboplodné zárodky, žádný efekt na nás to nemá - neděláme to prvně), hnůj navozen (ještě dva dny potom jsem málem lezl po čtyřech), a minerální hnojivo (sopečný popel, atd.) aplikováno.

Jestli si mám vybrat, zda do 65-70 let řešit peníze v práci a nebo jednou za pár let zpracovat pár výkalů, volím rozhodně lejna

Mimochodem:

Čerstvý hnůj: 120Kč/100kg x 650 kg = 780 Kč (za 2 hodiny práce)

Kal z ČOV: min. 5% roztok & 2500l = 125 kg
Složení odpovídá cca. něčemu mezi Cereritem a Krystalonem, včetně živé hmoty

Cererit 10 kg za 268 Kč, Krystalon cca. 0.5 kg za 73 Kč, humát 250 ml za 76 Kč

400 Kč/10 kg x 125 kg = cca. 5000 Kč


- 3. brambory jsme nakonec nechali v zemi, třeba z nich něco bude na jaře.

- získali jsme ještě další hromadu listí, a to od souseda (ještě pro nás nachystal další trávu s listím, jen to odvézt). Taky pár slušných hromádek (s kompresí do pytlů se to dalo odvézt na jednom kolečku, ale zabralo to celý kompostér). Stejně, jakožto dítě jsem hrabání listí nesnášel (protože jsem musel), teď to dělám dobrovolně ještě u cizích lidí A k tomu s radostí, protože tu hodinku ročně tomu člověk rád obětuje, když nemusí dělat dokola to samé (takové zpestření). Tímto zdravím pana Kapala a jeho omezené myšlení o dobrovolnosti.

- skoro veganská strava nemá prakticky vliv na činnost nebo nemocnost (alespoň v našem případě, už si ani nepamatuji, kdy jsem naposledy měl nějakou nemoc, nebo rýmu delší než 2-3 dny - chřipku jsem měl možná tak před 5-8 lety). Během léta jsem přibral na 69.5 kg (56% voda, 43% svaly, 15% kosti, 17% tuk) a to i přes to, že doporučených 2620 kcal ani zdaleka nepřijímám. Přes zimu hádám, že tak 3-5 kg shodím. Diety nebo složení jídelníčku neřeším.

- zkoušíme listy vitánie přidávat v malém do čajů. Zatím žijeme.

- Opět jsme byli svědky vzdělanosti našeho národa. Kolegyně u mámy v práci, co má vlastní dům, více méně spíš na venkově než ve velkoměstě, NEVÍ, kde se bere hlína a půda obecně, a nechápe, že to je například zetlené listí. Si snad paní myslí, že se vyrání v továrnách a pak sype všude z pytlů skrze hobby markety, ne? Jako vážně, a tohle má mít možnost ve všeobecném referendu rozhodovat o všem? Včetně odborných oblastí? Ale budiž, jen ať rozhoduje! Ať to někdo populisticky protlačí, a hned se projeví demence našeho systému - to bude taková sranda, že ani nebudeme potřebovat estrády v televizi.

Si asi říkáte "no bože, tak neví nic o hlíně", ale (co zatím víme) ona neví ani o fázích Měsíce, natož o násobilce prvního stupně základní školy.

- v souvislosti s tím zažila maminka takovou vtipnou historku (já byl v práci). Soused nám ještě shrbal další listí vedle pošty, tak to šla vozit jako další vrstvu nad hnůj. Cestou jí potkala paní starostka a nabídla jí, že jí to chlapi odvezou. Maminka původně nechápala, proč a kam, a vyšlo najevo, že se původně domnívala, že to chtěla vyhodit (jako skoro každý tady) do kontejneru na bio odpad, a že byl plný. Naštěstí se vše vysvětlilo, takže jsme o listí "nepřišli" Každopádně ale, pokud někdo ve vesnici do té doby pochyboval, jestli náhodou nejsme blázni, tak teď už to budou vědět na jisto

http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova...mpostovat/

Že by konečně větrné elektrárny pro prostý lid?

---

Kdo má pochybnosti o využívání ČOV při zahradničení, doporučuji přečíst:

- o konkurenci bakterií na kompostu a v půdě (likvidace patogenů)
- oxidativní funkce ČOV (likvidace patogenů)
- zákon/vyhláška o nakládání s odpady
- zákon/vyhláška o nakládání s aktivovaným kalem a jeho kompostování
- zákon/vyhláška o využití předčištěné vody k zalévání
- o pravidlech aplikace hnojiva na užitkový záhon

---

Ekologie a spol.
Jak někdo kdysi správně napsal, to bychom opravdu nemohli jíst nic

http://g.cz/spatne-zpravy-pro-vegany-tec...a-zvirata/

---

REPORT ze zahradničení - Listopad 2017:

- mám objednaná CRI97 LED světla, tak do vánoc snad rozjedeme vánoční stromeček (nejsou bohužel všechna skladem) Většina jsou studené bílé, část je denní bílá a ještě menší část je UV. Každá rostlina dostane ve stejném poměru všechny tři. Vzhledem k tomu, že pro stejný tok zelené je třeba nejmenšího výkonu, rostliny často pro zdravý vývoj potřebují celé spektrum, a budou u toho žít i lidé, je zbytečné se omezovat jen na červenomodrá růstová světla. Nebudu dodávat IR, které bude obsaženo jen z vyzařování stěn a stropu místnosti. Nepotřebuji, aby se rostliny táhly, ale aby tvořili spíš o něco větší listy.


Toto by, pokud se to povede, mohlo být zajímavé pro lidi, co nemají zahradu, ale jen byt, a chtěli by třeba také vlastní zeleninu, pokud možno bez práce a velké investice (250 kč/m pásku + trafo; existují i pásky přímo na 230V, někdy i za poloviční cenu, ale není tam uvedeno CRI, tak nevím, jak moc dobře by pod nimy rostliny rostly - často jde jen o CRI>80).

Bílé pásky totiž nevyžadují vyčlenění části bytu pro fialovou komoru pro rostliny a při troše umu se dobře včlení i do obýváku, kde nahradí hlavní (často nevyhovující nebo neúsporné) osvětlení.

- natřeli jsme pergolu, takže se mohly stáhnout konečně ty fólie a bude tu víc světla (na léto tam stejně bude krycí 40% plachta kvůli stínu)

- dostavěli jsme západní stranu u rajčatového skleníku. Sice to nebude plně uzavřené, ale mělo by to bránit proti větru a proti mrazíkům (je vyzkoušené, že pokud strčíte auto napůl pod střechu, tak pokud není přímo -40, polovina oken bude zamrzlá, ale ty pod střechou budou normálně čistá).

- v rámci využití se tam napíchají jahodníky (množíme skrze odnože, takže zdarma), a jako rezerva další kiwi, možná i akébie, zimolez, klanospraška a další (budou určitě méně náchylné než ty venku pod širým nebem). Prozatím jsem si připravil prostor a zasypal jej lepší zeminou (část je rašelina).

- blíží se nám mrazy, tak je čas garážovat auto. Má to dvě výhody: ráno lépe startuje (menší spotřeba), protože byť garáž vytápěná není, je v ní +5 až +15 dle počasí venku, a když večer auto přijede, vytápí garáž (dokáže zvednout až na několik hodin teplotu o 5 a někdy i víc stupňů). Jelikož je garáž přistavěná k celé jedné stěně domu, snižuje tím jeho tepelné ztráty (pokud je v garáži +10 a venku -20, rozdíl na 20m2 plochy je 20 x 30 x 0.3 = 180W za hodinu, které se ušetří - to je v nejlepším denně až 4 kWh).


- skleník dostal horkovzdušný ventilátor. Sehnal jsem takový, co má termostat od +/- 0C, takže je nastavený na 1000W a minimum. Zatím dělá to, co má (tj. nic). Cena 300 Kč.

- v únoru jdu na kontrolu k zubaři, tak si ověřím svou teorii, že žvýkat žvýkačky bez cukru po každém jídle je zbytečné (přestal jsem je používat asi před půl rokem). Leze to do peněz, a byť to nejspíš má přínos, pokud se stravujete nevhodně, pokud za stejné peníze začnu jíst přirozeně (neříkám nutně zdravě, protože "co to je zdravě?"), proč bych vyhazoval peníze ještě za žvýkačky?

- pergola dostala elektroinstalaci

- plánuji, že příští rok přistavím i východní stranu pyramidového "skleníku". Nebude sice uzavřen, ale bude více chráněn. A v rámci větší izolace druhého skleníku k němu přistavím dřevěno-polykarbonátovou "předsíňku". Přibližně dalších 2m2 (4m3) jednak trochu pomůže uchovat teplo při vstupu do skleníku (taková přestupní komora), byť nebude už mít tentokrát dvojitý plášť, a jednak získáme prostor pro vnitřní sud na vodu (akumulace tepla) a zahrádku pro další kiwi (ochrana před jarním mrazem - taková rezerva, kdyby ta venkovní eskadra někdy zase promrzla; když bude nadúroda, tak to buď rozdáme, uděláme džemy a nebo tím nakríme slepice). Kromě toho jsou to další 2m2 na lapání dešťové vody.

Vlastně jsem už částečně začal budovat i skleník číslo 3.


- od sousedů jsme zjistili, že stačí zajít asi 100 metrů "na poštu", a tam se dá objednat zrní pro drůbež v ceně 400-450 kg/metrák, a to včetně rozvozu.


- test dalších veganských potravin: pomazánka ze sójy má takovou divnou chuť, ale jíst se dá. Naproti tomu náhražka šunky je výborná (byť je tedy vegetariánská a ne veganská, ale jen to potvrzuje slova veganů: samotné maso, byť tepelně upravené, málokomu chutná a tak ho marinuje, solí nebo koření, jenže s daným kořením pak chutná jako "maso" cokoliv). Jen ten čoko nesmysl chutnal divně. Tofu, byť uzené, jsme smažili a jako, jíst se to dá, ale že bych to musel mít každý den, to nikoliv. Nicméně to bude nejspíš otázka zvyku. Tak jako tak, alespoň to není tlusté, jako většina masa, co se pro naši kastu dalo v příměřené ceně sehnat z velkochovů.


- už mě docela štvalo, jak si Kaufland mastí kapsy na himalájské soli 100g za 70 kč (protože tolik peněz za sklo nedám a jinou nenabízeli), tak jsem šel na net a koupil několik kg po 60 kč (a k tomu třtinový cukr, který rovněž vyšel levněji a stejně ho často ani v supermarketu nemají). A když už jsem byl v tom, vzal jsem i velkobalení semínek (chia, len - do pečiva, do jogurtu) a mouky. Takže máme zásoby víc jak na rok, a nazdar bazar. Poštovné jen 75 Kč, tzn. že v přepočtu na kg to vyšlo asi jen o pár kč víc než normálně (ani tomu nemůže market konkurovat - jen tak bokem, třeba brumík nebo mléko je levnější v našem místním vesnickém obchodě než v supermarketu v okresním městě, tak kde to jako jsme?). Sůl jinak kupujeme už minimálně mořskou (protože nejsme socky a můžeme si to dovolit) https://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_s%C5%AFl


- Pokud jde o zdraví, já mám kupodivu tlak v pohodě (120/80 - meřeno u doktorky před měsícem), maminka má vyšší (dle jejích slov celý život, což je podezřelé), tak schválně, jestli se ho podaří snížit lepší stravou. Že by to byla dědičnost? Pozor, geny určují reakce organismu na prostředí a podněty. Stejně jako gen geniality pro hudbu vám bude k ničemu, když se jí nebudete věnovat, tak ne každý, kdo má sklon k rakovině nebo vysokému tlaku ho musí vůbec mít, a medicínské řešení cpát do člověka desítky let prášky je očividně k ničemu (nevyléčí ho to).

---

Koukám, že v současném šlendriánském podání dostala nejspíš zase demokracie pěkně na frak: https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/az-s...&source=hp (kam až vede víra: odhlasujeme, věříme že všechno se správně vypočítá, nezajímáme se, a pak se tomu podvolíme. Boží..) A kde je záruka, že tento šlendrián nebude stejný i při výrobě potravin?

---

Fotky později...

Dodatečně fotky:

Report začátek prosince:

- protože zatím nechci kvůli nedostatku světla dávat citrusy domů, zvýšil jsem trochu výkon přímotopu ve skleníku, a umístil zde asi 10 kbelíků po 5 litrech s vodou. Zatím se zde drží v noci teplota nad +7C a ve dne mezi 10-15 podle toho, zda alespoň na chvíli vysvitne Slunce (zatím jsem neměl možnost posoudit, na kolik se ohřeje, když svítí Slunce celý den). Uvidíme, na kolik se to promítne do vyúčtování (test dvojité izolace).

- maminka napekla cukroví. Tady je úspora značná. Jednak nepoužíváme máslo, takže nám celá ta hysterie okolo něj je ukradná, a jednak cena surovin je několikanásobně nižší než cena za stejné množství cukroví z obchodu. Náplň prakticky můžeme zanedbat (je to asi 10-20 Kč) a proud se nepočítá, protože v zimě co vypustí do kuchyně trouba, o to méně topí pak přímotopy, takže nula od nuly pojde. Ořechy máme posbírané z aleje, takže zdarma, a ještě jejich popel poslouží jako hnojivo (skořápky). No, nekupte to: 3 kg cukroví za necelé 200 Kč a asi půl hodinky práce + výplň (koukám na netu, a průměrně 300-350 Kč/kg).

- sklidili jsme majoránku ze skleníku (čerstvá v prosinci). Byla to mnohem větší úroda než z venkovního záhonu. Zatím máme ještě kustovnici (čerstvé plody, vitamín C), ale přál bych si toho víc (budu si muset počkat).

- necháváme naklíčit brambory ze sklizně. Část dáme do skleníku do kbelíků se zeminou (aby se trochu vrátily náklady na vytápění) a část dáme domů pod LED světla. Uvidíme, které porostou lépe.

- ještě budu muset asi vymyslet nějakou gumovou izolaci do oken: výrobce skleníku "do zimy" asi nějak nepočítal, že bude unikat vzduch nebo co; větrání zajišťují otevírače oken, které nyní pracují tak 1x 2x do měsíce, když opravdu svítí slunce. Přidám ještě zakrytí obou oken z igelitu s drážkou pro pohyb otevírače, takže se sice dál bude moci větrat, ale nebude tak rychle utíkat teplo, a na léto se to sundá (nejspíš vyřeším kolíčky).

- k nakoupeným solím a cukrům nám eshop poslal jako dárek kuskus. Jako, 100g je porce možná tak pro 4 lidi našeho typu, a chutná to stejně blbě jako co si pamatuji z Olomouce před několika lety. Ano, sníst se to dá (s cukrem), ale budu rád, když už to nikdy neuvidím, natož na něčem podobném přežít jako vegan To naštěstí nevylučuje přežít jako vegan na něčem jiném..

Vtipná vsuvka: Doba trvanlivosti na balení himalájské soli Tak ono to leží miliony let v zemi, a najednou se to má za 2-3 roky zkazit? Ale no tak..

- LED pásky zatím nikde (část není skladem). Takhle to dopadá, když chcete po kapitalismu uspokojit vaše svobodně-individuální potřeby. Jeden aby se kvůli tomu ještě reinkarnoval, aby se toho dočkal

Dostal jsem prakticky na výběr: snížit standard nebo si počkat. Proč bych měl ale koupit něco horšího (CRI 90 a menší) nebo něco, co nechci (24V místo 12V)?

---

Co se nám zatím podařilo prokázat:

- časová nenáročnost zahradničení pro nižší a střední třídu
- výhodnost ignorace supermarketů a nakupování potravin ve velkém na internetu
- relativní finanční výhodnost pěstování vlastních potravin
- růst rostlin ve skleníku během zimy
- levné zajištění vody zdarma na zalévání a splachování (déšť)
- že lze žít z 90% jako vegan a přitom vést bohatý a zdravý život
- že maso z volných chovů (zvěřina) není finančně likvidační ani pro chudý lid
- že vejce z volných (eko/farma) chovů jsou cenově dostupná
- dostupnost ekologických a lokálních zdrojů (maso, vejce, mléko, zrní)
- že si běžný člověk může dovolit hnědý cukr a himalájskou sůl, tedy nepoužívá rafinované
- nezávislost etického a morálního (=udržitelného) myšlení na výši mzdy
- schopnost kdejakého blbce postavit nejen skleníky či záhon, ale i garáž a pergolu
- že není časový problém se celoživotně vzdělávat i při 10-12h práci denně
- že chudina si může vytěžovat kočky ve vytápěném venkovním domku, aniž by zchudla
- že člověk pracuje i bez finanční motivace a často dobrovolně jen pro zábavu

Co se chystáme prokázat:

- energetická nenáročnost celoročního pěstování venku a v domě
- finanční výhodnost pěstování zeleniny v bytě přes zimu
- možnost dlouhodobého zdravého života na (skoro) veganské (spíš vegetariánské) stravě
- že lze skloubit moderní standard se životem na vesnici včetně chovu drůbeže
- 50-80% soběstačnost v rostlinné výrobě na malém prostoru (do 150m2 na 2 osoby)
- že teorie "nutné povinnosti pracovat pro peníze" je jen směšná báchorka chudiny

---

Dnešní téma, byť to tak nemusí vypadat, bude z velké části o odpadech (energii), částečně o zdraví (ne)závadnosti. To, když už jsme v vlákně o velkochovech nakousli to plýtvání.

A co souvisí v současné době s plýtváním víc než PET lahve?

https://www.stream.cz/adost/10020017-vel...y-z-plastu

"Dobří" kuchaři umí spálit i vodu na čaj, kapitalismus jak se zdá umí pohnojit i obyčejnou vodu (a to doslova) (pro zjednodušení používám slovo kapitalismus pro veškeré výrobní podniky a podnikatele v něm působící, protože svým způsobem to jsou oni, kdo jej vytváří a udržuje)

Hlavně ta diskuze o "vím co jím" etiketě je zajímavá:

skončí to u http://www.mozaikapotravin.cz/2016/07/kd...-pije.html - je to, jak jsem psal: pokud nějaká rada pro lepší životní styl vyžaduje utrácet, i když zní ve stylu "tuky z masa jsou škodlivé, jezte margaríny", už je tu prostor pro podvod či alespoň manipulaci, protože logicky - i margaríny, soju, vegan produkty někdo vyrábí za účelem zisku.

Eko, CzechŠmejd, MadeInX.. je to jako s otcovstvím: dokud si neuděláte sami testy, nevíte nic. A protože běžný spotřebitel na ně nemá čas ani peníze, a stát nemůže stíhat testovat každou šarži na trhu, co motivuje výrobce, aby produkovali kvalitu? No nic, protože vypustit testy a různé čistící filtry z procesu jim zvyšuje zisk. A když se to provalí? No tak přelepí etiketu, změní název a jede se dál.

Super je pak následná diskuze plná dualismů. Jé, teď mi řekli, že balená voda je fuj, začnu pít vodu z kohoutků. Jé, teď mi řekli, že voda z kohoutků je fuj, začnu pít balenou vodu. Jé, teď mi řekli, že balená voda je fuj..

Zlí Ilumináti otravují vodu, aby zredukovali populaci? Nikoliv. To se jen projevuje mechanismus tržního hospodářství. Menší výdaje = vyšší zisk. Matematika základní školy. A je to ve spolupráci se spotřebiteli, kterým je to všechno jedno. Ono, pokud skutečně Ilumináti otravují lidstvo, tak jsme Ilumináti my všichni, protože ty skládky nezaložil ani satan, ani vládnoucí elita

Což ostatně dokazuje tento článek:

https://www.novinky.cz/auto/457231-dodge...mutna.html

Davy jásají, že došlo k plýtvání zdroji (poničení auta), a v rámci konkurenčního boje přejí cizímu jen to špatné pro svou divnou radost, jako kdyby se snad kvůli tomu nějak záhadně zvedne jejich vlastní blahobyt a standard.

Vlastně je nám plýtvání fuk, je to k smíchu. Jeden příspěvek v diskuzi píše: Redaktor to pěkně dramatizuje. Nikomuse nic nestalo, pokud jde jen o plechy tak to k smíchu je.


Označení "kojenecká voda" na závadném produktu mi připomnělo mi to tuto přednášku o Marketingu potravin: https://www.youtube.com/watch?v=T3yRg_rnVwA

Pochopitelně, aby se video lépe "prodalo" bude plné nadsázek a "šokujících" odhalení. Sice možná dělá z komára velbouda, ale nepotřebuji mít doma zrovna velblouda, aby mě otravoval svou přítomností i ten malinkatý komár

Z diskuze:
Agresivní marketing proti velkochovum. Vim co se zvířatům deje, je mi jich líto ale masa se vazné nevzdam a velkochovy stejné jako továrny považuji za nutnost na planetě se 7 miliardami lidi. Takže si nad kravickami brecte, taky se mi to nelíbí ale nevyřeší se to.

Bohužel, jedná se o neznalost technologického pokroku naší současné vědy a možností, které jsou již dnes v menší míře uplatňovány. Spadá tato definice pod https://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEite...3%BD_idiot ?

Příklad: tvrzení "stroje nemohou pracovat za lidi" - do 5 vteřin mám důkaz, že toto tvrzení není pravda, stačí si do Google zadat třeba "autonomní traktor". To je ten samý případ.



Když už jsme u těch plastových lahví. Chcete zachránit svět? Chystáte se opásat bombami a jít vyhodit do vzduchu senát či vládu, nebo alespoň svrhnout režim pomocí revoluce? Hodláte vychodit do vzduchu chemičku či vypustit všechny zvířata z farem? Plánujete zastřelit vládce světa z řad Iluminátů, ačkoliv nikdo neví, kdo by to jako měl být? To všechno je na nic.

A co tahle udělat úplně jednoduchou věc: namísto balené vody/limonády používat tekoucí vodu, kde je dostupná kvalitní (nebo dešťovou), případně s filtry, a nápoje si doma vyrábět?

http://denikreferendum.cz/clanek/26591-v...-nici-svet



OT: svět nedostatku nebo blahobytu?

Údajně se za balenou vodu u nás utratí 7 miliard Kč ročně. Co to znamená? Je v tom byznys, a omezovat ho bude jako šlápnout do vosího hnízda. Podobně jako "nemůžete" zakázat kouření a prodej cigaret - bez ohledu na zdravotní rizika je v tom prostě moc peněz a pracovních míst.

A dobrý argument v diskuzi: skleněné vs. plastové lahve. Těch prvních uveze kamion méně (resp. víc % zabere samotné sklo než voda v něm), tudíž pro převoz stejného množství vody musí jet vícekrát - sice ušetříte na plastech, ale v současné době projedete víc na palivu, a víc kamiónů na silnici bude znamenat hustější dopravu, zácpy.

---

Někteří svět zachránit nechtějí. Je jim u zadku. Rozlišují svůj obývák a zbytek planety. Doma by si ropu, olej, těžké kovy či plasty naházet všude nenechali, ale jakmile je to kousek dál, už to neřeší. Jen si neuvědomují, že celá planeta je náš obývák, a cokoliv se někde vyhodí, stejně se to časem dostane až k Vám.

https://www.denik.cz/special/britske_plaze20070503.html

http://www.svetkolemnas.info/novinky/zaj...uny-odpadu

https://www.tyden.cz/rubriky/relax/cesto...51450.html

Jak jinak, dokud to nikoho nezajímalo, problém to nebyl. Když už to je problém, řešení je mávnout nad tím rukou: https://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir...55440.html


Že nežijete na pláži? A myslíte, že planetu zajímají nějaké naše státní hranice? Politici jsou malí páni. Že je prezident USA nejmocnější muž světa? *nahlédneme do výrobní továrny na hurikány na planetě Zemi a položíme dotaz, dostaneme odpověď* "Trump? Kdo? Kim? Měl by mě zajímat? Lidi? A co? Nezdržujte, vypouštím další hurikán."

Jak se nás to tedy dotkne? No, řekněme, že pokud vláda nějaké země bude muset vynakládat zbytečně peníze na sanaci pobřeží, protože jinak jim to buď ničí rybolov nebo odhání turisty, což je špatné, bude třeba o to méně vynakládat na stabilizaci svého regionu (zločinost), a pokud je to země, ze které něco dovážíme, nebo je tranzitní, může se to projevit na cenách pro nás (vyšší riziko, menší úroda).

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11693556

http://www.sciencedirect.com/science/art...7302003126

https://pubs.usgs.gov/of/2007/1369/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14999316

Ty pláže jsou docela hezký příklad myšlení, kdy si někdo může myslet, že když on se chová dobře, že se ho to nedotkne, nebo dokonce, kdy si bohatí lidé myslí, že jich se problémy způsobené chudobou a neefektivitou netýkají. No, jak vidno, už týkají.

https://cestovani.idnes.cz/sinice-kanars...-sveta_hig

Jakou to má souvislost? Prozatím třeba žádnou, ale pokud se jev bude opakovat nebo dokonce zhoršovat, může být na vině současná situace na planetě. Ať už je příčinou kdokoliv, výsledek bude stejný - Kanáry se budou moci s plážovými turisty, alespoň v určitých týdnech, rozloučit.

A když jsme u toho odpadu: https://www.youtube.com/watch?v=J95hE5cjNJ8 (jak dlouho potrvá, než se v USA opět vzhlédneme, a přivezeme si tyto metody i k nám? Podobně jako plastové lahve, GMO, hamburgery, Coca Colu - a teď neřeším škodlivost nebo prospěšnost)

Někteří diskutující mají ale něco do sebe:

Ano, prasečák ("překvapivě") skutečně smrdí, ale otázka je: je to nezbytné? A otázka použití dronu: asi takhle, pokud jsem já cílový konzument, mám plné právo vědět, jak bylo dané maso vyprodukováno. Otázka soukromého vlastnicví tu nemá žádné místo: to jako, že když si budu něco chtít koupit, tak budu muset tolerovat černou krabici, ve které se bude dít bůh ví co? Klidně tam může být otrocká práce, ale co, nemůžete to vědět, máme přeci soukromé vlastnictví, ne?).

Ale i když video neohaluje žádné doteď nevídané konspirace, pro mne bylo rozhodně užitečné: byť se to může zdát divné, já neměl doteď potuchy, v jakém rozměru je nutné se u prasečáků zbavovat odpadu.

Zajímavost: pod videi s prasečáky budou lidé psát, že je absolutně neškodné stříkat výkaly jako hnojivo do okolí, nicméně o kousek dál budou lidé u domácích ČOV vykřikovat, že kvůli patogenům se za žádou cenu nesmí kal používat na hnojení záhonu, jinak vás to zabije. Tak jak to tedy je, hm?

K tomu k hnojení: přehnojit záhon/pole jednostranně dusíkem není až takový problém i v malém, a většina zahrádkářů vám potvrdí, že to není dobré.

Alespoň, že my, jakožto ČR, nejsme v tomto ohledu úplně nejhorší:
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/triden...kbrezovska

Ale stále máme co zlepšovat, například odpad ze stavebnictví? Dřevo, hřebíky, kladiva.. je to dneska vůbec nutné?

http://forum24.cz/lifestyle/2017/04/07/z...-z-betonu/

https://bydleni.idnes.cz/dum-z-3d-tiskar...ektura_web

---

Kdo uvažujete o růstových světlech, doporučuji se vyhnout tomuto typu:

http://www.dx.com/cs/p/ywxlight-e27-12w-...iawEHmDPGc

Byť mohlo jít o divný kus, a šlo o trochu jiný výkon (reálný hádám 18W, někde uváděné 30W), tak postupně odcházejí jednotlivé sekce. Nechám jí dožít, reklamace nemá smysl (poštovné by stálo víc, byť jsem jí kupoval v ČR).

Spíš doporučuji zaměřit se na podobné bílé žárovky s CRI97:

https://zarovky.heureka.cz/philisp-led-g...pertcolor/

Případně bude nutná redukce: https://www.ledakce.cz/prislusenstvi/red...8kQAvD_BwE


Vznikající minipivary jsou doklad, že je tu místo už i pro malovýrobu, aneb velkovýroba není očividně všechno: https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/boj-...&source=hp (zvláštní, jak to video skončilo u problému peněz a udržitelnosti)

Testy zateplení venkovního skleníku ukazují, že některé předpoklady byly v pořádku, ale stále to celé funguje jen tak nějak na půl.


LED pásky stále nikde.. měly být k dispozici během prosince. Kdybych nevěděl, že jsme v blahobytném kapitalismu, myslel bych si, že čekám přes pořadník na nedostatkovou škodovku nebo sekačku
Zatím to vypadá, že budou skladem 20.12., takže při troše štěstí je budu mít během Vánoc, nicméně prodejce předpokládá expedici spíš až po novém roce.


Menší rada pro ty, co by si je chtěli také nainstalovat. U 230V vedení většina z nás moc věcí neřeší, koupí kabel, píchne do zásuvky a jede. Ale u 12 či 24V už jsou věci složitější.


Pár informací pro neznalé:

Na zapojení si elektro obvodu nemusíte mít vyhlášku, stačí mít mozek (a používat ho)

Výkon = proud * napětí

Pokud snížíte napětí, musíte zvýšit proud.


Vzhledem k tomu, že ani jedno elektro v okresním městě nemělo běžný kabel tlustčí než d=0.75 mm (kdyby to nebylo v obytných/přístupných prostorách, bylo by snažší a možná i levnější to vést po roxorové tyči), zvolil jsem jiné řešení: vzal jsem venkovní kabel s pevným jádrem (ne pleteným) CYKY 3x1.5, který mi tu zbyl od minule (S=1.76mm2).

Napájecí zdroj má 3 pozice pro každý pól, ale jak jsem si přeměřil, všechny jsou spojeny natvrdo k jednomu sekundáru (ono by to teoreticky nevadilo, ani kdyby nebyly - zdroje se připojují na jeden kabel běžně pro zvýšení výkonu - stejné zdroje pro to navržené, příp. s diodami/rozšiřovacími bloky, FV panely, příp. s mikroinvertory, aj.). A potvrzuje to i schéma zapojení: http://imajeenyus.com/electronics/201510...ndex.shtml

Protože máme třížilový kabel, rovnou se to hodí. Abych si byl jistý malými ztrátami, byť samotný 1 kabel by nejspíš stačil, použil jsem k nejbližšímu "rozvaděči" pro každý pól dva kabely paralelně, čili 6 žil pro plus a 6 pro mínus. Dohromady to dává 6x1.76 = 10.56 mm2. To by mělo stačit bohatě pro přenos 50-80A, a já potřebuji jen 27. Kdybyste byl cvok, a zbyla vám hromada ethernetového kabelu, tak můžete použít i ten (pro dané napětí je zkoušený), ale za prvé je to prasárna a za druhé se upletete, než dáte dohromady dostatečné množství žil

Přeměřil jsem si napětí na konci po cca. 3 metrech, a ukazuje to 12.3 ž 12.4V, čili ztráty téměř 0% (zatím). Jen pro info, samotná jedna žíla má změřený odpor 0.4 Ohmu při délce 40 metrů. Tzn. že kdybychom takový kabel použili třeba na 12.4V vedení s 10A, na konci bychom měli něco málo přes 6V Teoreticky. Na druhou stranu, byl by z toho docela slušný topný kabel (navíc s izolací proti vodě, což většina topných do skleníku nemá) - 60W přímotop Pro srovnání: 9 cm hřebík má 0.2 Ohmu (záleží samozřejmě na materiálu).

Schválně jsem si přeměřil jednu takovou delší instalaci, co tu mám. Jen je nízkovýkonová. Jedná se o 12V čerpadlo, které je napájené po klasickém CYKY 2x1 (možná CYKY 2x1.5) pleteném, a ve vzdálenosti asi 15 metrů je úbytek napětí z FV při puštěném čerpadlu jen asi 0.1-0.2V, což není tak hrozné. Pravda ale, čerpadlo má 18W příkon, takže tam teče jen 1.5A.

Zdroj mám umístěný v garáži, protože v ní je přes zimu teplota +5 až +10, takže se lépe chladí (zatím nepoužívá ani vestavěný ventilátor).

---

Testujeme další veganské nebo vegetariánské pokrmy, a musím říct, že zatím jsou docela přijatelé. Tofu se nakonec ukázalo být nejvíc poživatelné naprosto "syrové", například jako místo sýra nebo pomazánky na chlebu. Tentokrát jsme využili pro nákup supermarket Tesco. Tam se mimochodem dají sehnat i dost levná vejce 0 a 1 (paradoxně díky lidské hysterii dnes stojí jen asi o 2-3 Kč víc než vejce kategorie 3 a kolikrát ani to ne; zatímco jedničku pořídíte při troše štěstí něco málo přes 7 Kč, trojka stojí 4-6 Kč, a s Omega přídavkem dokonce ještě víc)

Rozhodně mohu potvrdit, že po veganské nebo vegetariánské stravě se z vás vychrtliny nestanou To spíš naopak. Nikdy v životě jsem ještě nevážil uprostřed zimy 70 kg (což je mimochodem podle jisté kalkulačky přesně moje ideální váha).. spíš je problém najít něco, v čem není palmový olej (ale dá se). Za chvíli si člověk půjde koupit destilku, a najde tam glutamát a palmák, protože.. prostě protoč

Mohlo by se zdát, že žít zdravě leze do peněženky, ale je to spíš naopak - neschopnost super/marketů nabídnout přijatelné výrobky vede jen k tomu, že u nich méně utrácíme. Ostatně, když už McDonald bude zavádět veganský burger, tak tržní mechanismy fungují (navzdory zarytých odprůrců změn - tak to dopadá, když pro kapitalismus a jeho projevy nejvíc křičí ti, co o něm nevědí téměř nic, takže jak mohou bojovat proti informovaným soupeřům?).

Sklízíme kustovnici a vyrábíme za studena sirup s hnědým cukrem a citronem. Alespoň k něčemu je to zatím dobré: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vitam%C3%A...%C3%ADnu_C Nevím, kolik stojí čerstvá.. sušenou jsem viděl za 250 kč/kg (bio za 932 Kč/kg - to určitě, nejsem blázen - https://www.vitalvibe.eu/cs/super-potrav...stvi-750_g )

Pokud jde o hořkost - http://www.goji-kustovnice-cinska.cz/kva...ustovnice/ , stačí nechat plody přezrát a co zůstane, přebije spolehlivě citron či kyselina citrónová (citron je silnější, a taky zdravější). Pak teprve dávat cukr.

Ale sama nestačí. Pro to, aby se ten skleník vyplatil tam budu muset kromě kiwi nasadit snad ještě akébii a klanoprašku, možná i borůvky (pro celoroční sklizeň), které jsou zatím jen venkovní. Stále je v něm dost místa, takže džungli zdar!

Jahody tam sice tak nějak rostou, ale děsně pomalu (paradoxně mnohem lépe rostou jahody co jsou venku na záhoně - normálně vykvetou, udělají 2 cm plod, ale ten uhnije bílý a nestihne dozrát, ale co chtít od jahod v prosinci, že? mimochodem i venkovní břečťany udělaly teď nové čerstvé lístky).

Už nám ale klíčí testovací semena (hádám ředkvičky, naseli jsme totiž všechno do sebe), a česneky (už začaly totiž vyrážet ty naše vypěstované, tak je rovnou využijeme na další množení). To není špatné po týdnu venku v prosinci. Uvidíme, za jak dlouho se chytnou brambory a jestli něco udělají (každá 1 cm pidi brambora má asi 4l kbelík hlíny).

Hlavně jsem zvědavý, jestli a jak vyrostou mrkve v 5 cm hlíny Ano vím, už teoreticky je to nesmysl, ale pokud nám plodil meloun v truhlíku 30x10x5 cm a doporučuje se jako optimum krychle 2x2x2 metry, nemůžeme vyloučit zázrak (nehledáme ani tak optimum, což by u nás byla hydroponie, ale spíš minimum - totiž, pokud mrkev vyroste v malém truhlíku, dá se logicky pěstovat třeba po jedné či dvou v klasických vyšších květináčcích o průměru 5-10 cm na poličce, a není třeba s ní zabírat volnou půdu například bramborům - http://permazahrada.cz/pestovani-mrkve/ ; naproti tomu toto https://prazelenina.files.wordpress.com/...n36131.jpg považuji za velmi neefektivní).

Rosliny sice zvyšují v domě vlhkost, ale pokud je v létě v bytě 55-70%, tak v zimě to díky mrazivému vzduchu (rekuperace) klesá někdy až k 30% (byť průměr je 40-50, takže pokud se to nebude přehánět s teplotou (žijeme běžně v 20-22C) a zaléváním (keramzit), měly by to udržovat v přijatelné hodnotě okolo 60%.

K pěstování jsem pořídil ty nejlevnější truhlíky, co byly k dispozici. Pro nízké rostliny (cibule, ředkvičky, atd.) stačí i podkladové misky. Pro celý dům stály pod 1000 Kč, a vydrží věčně (kdyby 30 let, tak ročně 30 Kč). Zbytek zatím zaplníme obaly od polárkových dortů, jogurtů atp. než vymyslíme něco inteligentnějšího.

Pokud považujete pěstování zeleniny v koupelně za šílenost, tak .. hmm, ani moc ne Sice to není zelenina, ale co https://www.houzz.com/bathroom-plants Prakticky závisí vše jen na vaší šikovnosti https://cz.pinterest.com/explore/plants-in-bathroom/
https://i.pinimg.com/736x/f8/bf/34/f8bf3...colors.jpg
https://www.google.cz/search?q=grow+vege...2&dpr=1.25

---

Toto vypadá na poslední letošní report, takže přeji Veselé Vánoce, pokud je tedy vůbec slavíte a nevyužíváte je jen jako další konzumní příležitost pro utrácení a zadlužování se