Kočky přeci netančí

Ač filmy od Warner Bros, nebo co to vlastně je za studio, moc nepreferuji a i ten název se mi moc nezdál, jsem docela rád, že jsem nedal na svůj první dojem, a film si z televize nahrál. Přišel bych totiž o hodně. Podle počtu obrázků byste mohli posoudit, jak moc se mi asi film líbil.

Děj nás zavádí do Hollywoodu, kam právě přijíždí kocour Danny, aby si zde splnil své sny. Osud ho svede do chomoutu s kočkou Sawyer (alespoň myslím, že se to tak píše. Možná spíše Soyer). Mají hrát ve filmu, ve kterém vystupuje také Darlja Dimplová (někdy jí říkají Dimpliová) a to je právě kámen úrazu. Tento trpaslík je totiž všechno možné, jen ne miláček amerických dětí a zvířat. A co je horší, hned za ní stojí schovaný několika metrový sluha připomínající King Konga.

Film jako takový je muzikál a tudíž se za písně nemusí moc stydět. Ty jsou zpracovány v atmosféře poloviny minulého století (nezdá se vám to divné, říkat už o 20.století, že minulo?) a pěkně nazpívané (žádný metal, který normálnímu člověku nedává smysl, tedy, pokud je vůbec schopen si vypreparovat alespoň část slov). Animačně je film lepší průměr, sice moc zvířata ve filmech rád nemám (tím myslím... ale co, už jsem to rozebíral), ale zde to ani tam moc nevadilo. Některé postavy jsou nakresleny trochu divně, ale to spadá do rámce filmu. Najdete zde také mnoho efektů, jako východ slunce, bezvadně udělané úvodní titulky a vůbec všechno je takové pestré. Ve filmu je spousta humoru, kterého si nejde nevšimnout, např. jako narážky na známé filmy úplně na konci.

Zkrátka je to dobrý film, který by jistě neměl chybět ve sbírce žádnému maniakovi z kategorie Luxů a pokud máte normální děti, i ony se u toho mohou pobavit a při nejlepším hodinu a půl vám zmizet z očí.