Der König Der Löwen - Lion King in Hamburg Hafen Theater
Broadwayský muzikál Lví král v Německu, léto 2005
Tak je tu ta slíbená 2. část recenze o mé návštěvě Německa, resp. Hamburgu, Berlína a divadla Hafen. První část byste měli najít jak na Engine (Oldova starost), tak v mé sbírce (snad) na mých stránkách (tam se dozvíte, kolik co stálo, jak probíhaly přípravy, a další věci). Podle plánu se vyjelo v pondělí večer (asi 19:15). Protože se mnou jela i matka, tak to, co bude v uvozovkách a začíná JL, dopisovala ona (doplnění, když už to nemusela platit).
V Drážďanech jsme šli v 0:30 spát (JL:"na odpočívadle a v autě") a jelo se zase v 5:00. V Hamburgu jsme byli v 13:00, ale protože jsme neměli podrobnější plánek (kde by byla ulice hotelu, ve kterém jsme měli bydlet), tak jsme se ubytovali až ve 14:15 (v úterý). Zajímavé, co bylo na cestě po Německu, byli řidiči. Cestou tam, ani zpátky, nikde žádná nehoda. Po dálnici všichni řidiči (hlavně kamiony) jezdili průměrně 90 km/h (a to nemluvím vůbec o jízdě mimo dálnice). Měl jsem naloženo v autě asi 100 kg navíc (matka, pití, jídlo, kamera, polštáře, atd.), a cestou tam jsem udělal spotřebu 4.85 l/100 km v ČR, 5.1 u hranic a 5.0 až 5.2 po Hamburgu (a cestou tam - nutno podotknout, že jsme se ztratili v Berlíně na obchvatu, takže jsem tam najezdil asi 50 km navíc cestou do Lipska a Magdeburgu a v samotném Hamburgu jsme našli čtvrť Strand Pauli asi po 15 minutách bloudění cetrem města a pak jsme asi 5x objížděli uličky u přístavu, než jsme narazili na zapadlou Erich Straße - příště se ubytuji v Hafen Hotelu, ten byl hned u mola a navíc krásně vidět). JL:"Čtvrť St. Pauli jsme ovšem našli pouze díky taxikáři, který nás tam dovedl v závěsu za svým taxi a zapadlou uličku s hotelem díky náhodě. Poté, co jsem dvě hodiny ze sebe dělala debila a ptala se každého, koho jsem viděla na hotel, jsme v místě, kde jsme se chtěli otočit, tuto uličku objevili".
Ubytování v Tulipp hotelu bylo docela fajn, ale moje angličtina byla fakt strašná :-). Auto jsme dali do podzemních garáží (6 EUR na noc), podívali se po městě (pršelo a foukal vítr), ráno se najedli (určitě jsme svých 20 EUR ani zdaleka u švédského stolu neprojedli) a v 11:00 (středa) jsme hotel opustili a přesunuli se na parkoviště u přístavu (4.50 EUR na celý den). Dali si hamburgr (2.20 EUR) a šli na procházku po celé čtvrti (a byla sakra velká), naštěstí už nepršelo. Chtěli jsme najít nádraží, ale nějak se nám vyhnulo. V 17:00 jsme se postavili na molo 1, kde kotvily lodě z divadla a nechali se přepravit (po ukázání lístků) zadarmo k divadlu. Nakradli jsme prospekty :-). Nejvíce nás asi překvapilo, že 1/2 lidí neměla ani oblek, prostě přišli tak, jak chodili po městě. A jaké bylo složení (na celý týden bylo vyprodáno) těch asi 2 tisíc lidí? Všelijaké, od malých dětí, přes střední věk (i mládež a dospívají) až po lidi dříve narozené (někteří přišli doslova o berlích).
Co se týče samotného divadla a vystoupení, budova vypadá zevnitř mnohem lépe než zvenčí. V úvodní hale je ještě restaurace a WC, pak už se 2x 2 vchody chodí do sálu (asi 30 minut před zahájením). Scénář jsem už četl předem v angličtině (nutno ale podotknout, že jsem ho docela zapomněl) a všechny písničky jsem už slyšel z CD v anglickém jazyce, jejichž texty jsem si už kompletně přeložil do CZ. Navíc, děj znám také nazpaměť a kromě očekávaných několika scén jsem tedy skoro všemu rozuměl.
Co tedy zůstalo? Skoro celý film zůstal, jen scéna, kdy se Simba "poprvé" setká s Nalou (koupání) byla nahrazena lovem lvic. Stejně tak před scénou, kdy Mufasa ukazuje svému synovi království, je další písnička, kdy si hrají v trávě. Honění na sloním hřbitově také dostalo vlastní rockovou píseň (stejně jako Pod Hvězdami a Mufasův duch). Po sekvenci pod hvězdami je navíc nová scéna, kdy Mufasa přemýšlí nad trestem pro Simbu a Zazu mu ho rozmlouvá. Tady byl jediný vtip, kdy se celé divadlo smálo, a jen my dva nic :-). Nové sekvence jsou Ranní hlášení (v nové verzi filmu už je), Scarovo šílenství (kdy se pokouší svádět Nalu), Simbovo osamění a Nalin odchod od smečky. Naopak jediná nehudební scéna navíc je Timonův pád do vodopádu, kdy ho Simba nedokáže zachránit díky vzpomínce, že totéž se stalo i při smrti jeho otce a on také nic neudělal. Před touto scénou následuje dost dlouhé mluvení, při kterém jsme ale odpozorovali jen gestikulární vtipy (kdy např. Timon leží v trávě, která mu podává červy a když se zvedá a mluví na Simbu, jen tak mimochodem prohodí k trávě "díky").
Sekvence Buď připraven byla také mírně rozřířena (navíc se opakuje ještě po Mufasově pohřbu, kdy je další nová scéna Plačící lvice), stejně tak Vím, že nám noc lásku dá. Představení bylo dost vtipné, ale nejlepší ze všeho byla (!) Rafiki. Např. její dvouminutové mluvení ve Swahilštině, které zakončila slovy "rozuměli jste?", nebo její houpání na liáně "král se vráááátíííl". A nej ze všeho: její kroucení zadkem, kdy se pokoušela Simbu přivést zpět k rozumu. Zazova písnička "Mám trápení" zůstala anglická, ale namísto "Náš svět málo místa má" byla jiná. Vůbec všechno bylo dobře provedené, ale první část působila o dost zajímavěji než ta druhá. Hodně hojný byl také "kontakt" s publikem, např. malý Simba uteče od hyen mezi diváky, herec ovládající Zazu se ptal "neviděli jste mou loutku?", žirafy se ve scéně "já toužím být brzy král" nakláněly nad první tři řady (kde jsme seděli my, hned za orchestrem a nutno říci, nemělo to chybu), ale nejlepší ze všeho: úvodní scéna, kdy se po bocích divadla někde u stropu ozývali dva zpěváci, zvířata prošla mezi sedadly až na jeviště, nebo úvodní píseň One By One ve 2. aktu, kdy mezi diváky mávaly vlajkami barevně oblečení zpěváci. Představitelé malého Simby a Naly podávaly také velké výkony. Docela mne také překvapila synchronizace osvětlení, hudby, i herců mezi sebou (když např. Timon háže Pumbovi rybu). A hraje se to každý den (o víkendu 2x). Naštěstí má každý herec 4 náhradníky (děti až 9). Dobrá byla také scéna Splašení stáda, kdy herci lítali na lanech, která jste skoro ani nezaregistrovali.
Věřte nebo ne, že i když neumíte německy, ale znáte tento muzikál (alespoň z Internetu), porozumíte mu. A hlavně se pobavíte. Chcete další příklady? Když se Scar ptá Zazu, proč ho nikdo nemá rád, co měl jeho bratr, co on nemá a Zazu mu na to odpoví "chcete krátký seznam nebo dlouhý?". Zajímavé také bylo, že jste vůbec neslyšeli, jak herci chodili po jevišti. A plné hlediště, které se stále smálo, Vás prostě nenechalo v klidu (škoda, že jsme tam asi byli jediní Češi a dost možná, že i jediní neNěmci - jen na dálnici byla trocha Poláků, jeden Rumun, Maďar, Rakušan a Slovák, ale ti jeli zpět na ČR). Po závěrečné písni šla opona 4x nahoru. Nejvíce to vadilo Rafiki, která se tak divně koukala, zvedala ramena, a vůbec se chystala asi už domů. Zkrátka, kdo tohle neviděl, tak ze Lvího krále nic mít nebude. Kdyby se to dalo na DVD (v dost širokoúhlém formátu a s využitím úhlových pohledů), tak bych si to koupil i za 3.000 Kč (lístky byly dražší). (JL:"Ovšem já si myslím, že DVD se nemůže nikdy vyrovnat zážitku, který prožijete v divadle"). Zkrátka, to se musí zažít. A hlavně slyšet, např. jak Scar jezdí v zákulisí výtahem :-)
Po divadle jsme se postavili do fronty na loď a i když jsme byli asi tak v 1/2, dostali jsme se až na pátou (byly po 210 lidech). Představení začalo v 18:30 s 5 minutovým zpožděním, pauza byla od 19:45 do 20:15 a druhá část trvala až do 21:30. Kupodivu mezi jednotlivými výstupy nebylo žádné zdržování nebo čekání na přestavbu scény (jen 1x tam byla scéna před oponou s lovem geparda). Z Hamburgu jsme odjížděli 22:00 a zároveň jsem si natankoval 91 benzín za 40 EUR (31.7 litru). Na tento benzín jsem dojel až do ČR (včetně Berlína) těsně před Hradec Králové, což bylo něco přes 700 km (ještě zbylo 1/4 nádrže) se spotřebou 4.69 litru. Jasná ukázka toho, jaký mají Češti nekvalitní benzín. Nicméně vzhledem tomu, že rozdíl oproti 91 se u nás z 30 haléřů zvedl na 70, budu nucen tankovat 91 namísto 95 oktanů (snad se spotřeba o tolik nezvýší).
Přespali jsme v 1:00 asi 170 km od Hamburgu a v 6:00 jsme už zase jeli do Berlína, kam jsme dorazili v 8:00 (na parkoviště u ZOO, kde chtěli 2.50 EUR za hodinu!). ZOO spolu s akváriem otevírala v 9:00 a stála pro 2 lidi 33 EUR. Ostatní památky, které jsme měli plánu (brána, zeď, TV věž), jsme nestihli vzhledem k nutnosti platit více za parkoviště (ale berou zde i karty VISA elektron). Nejlepší ale stejně bylo, jak se matka ptala všude možně na cestu, docela jsem se bavil (pak jsem ze sebe zase dělal idiota já se svou lámavou angličtinou (díky studu) v hotelu, divadle, ZOO, na parkovišti, atd.).
Akvárium bylo docela pěkné, budova měla tři patra: v prvním byly ryby (a to včetně simulací oceánů, které měly až 10 metrů a plavaly v nich žraloci, rejnoci, a další obří ryby). Ve druhém patře byli hadi, krokodýli a želvy. V posledním zase hmyz, pavouci, mravenci, švábi, červi a další havěť. Z akvária jste se dostali rovnou do ZOO.
To bylo také velké. Projít nám ho dalo asi 3-4 hodiny a to jsme se většinou zase až tak moc nezdržovali. Bylo zde spousta zvířat, včetně slonů, lvů (obří výběh), žiraf, nosorožců, nespících (jako v ČR) kapibar, pak pandy, tuleni (včetně vystoupení s krmením a skotačením), X pavilónů s ptáky, mezi kterými jste se mohli i procházet, výběh s kozami (a automatem, do kterého jste hodili 10 centů a kozel dostal "nažrat") a já nevím, co ještě. Asi jsme toho spoustu vynechali, protože jsme se malinko ztratili (to bylo typické). Odjížděli jsme ve 12:00 a v 17:00 jsme už byli (po pauze) na našich hranicích.
Doma jsme byli až ve 22:22 (čtvrtek), protože okolo Jičína byla objížďka, kterou jsme jeli asi 30 minut, v HK byla objížďka (ale krátká), ale hlavně: u Sadové nějaký blbec spustil závory asi na 45 minut (možná i déle, ale to jsme už nevydrželi, tak jsem to objel přes jiný nechráněný přejezd) a přitom nejel žádný vlak (v Neměcku jsem udělal jen 1 přestupek: špatné (úmyslné) odbočení; tam jsme vůbec neviděli ani jednu nehodu a co se týče odpočívadel, to se s Čechami nedá vůbec srovnat). Tak, to byla naše krátká dovolená, po které se matka zotavuje doteď (neděle). Ale bylo to hlavně kvůli kultuře (příště, pokud to do té doby nebude na DVD, tam letím, stejně jako do Disneylandu v Paříži, letadlem (JL:"ježiši :-)")., autem mě tam už nikdo nedostane - a to i přes šťastný fakt, že německé dalnice byly bez poplatků!). Pokud se budete chtít na cokoliv zeptat, jsem jedno velké ucho...