Test animovaných filmů na více osobách - 2. díl:

    A máme tady pokračování předchozího experimentu, kdy pouštím animované filmy svým prarodičům z matčiny strany, opět své matce a své sestře. Tentokrát jsem se rozhodl, že vypustím tabulkové ohodnocení, protože se stejně už nikoho neptám na počet bodů, které by dal té či oné položce. Takže zůstaneme jen u slovního hodnocení.

- matka navrhla Lvího krále. Nejprve jsem pustil dokument o jódlování z filmu U nás farmě, což sledoval jen děda, babička vesele klevetila se sestrou, a pak se divila, že o to přišla. U Lvího krále (u něhož matka neustále vyžvaňovala děj) se každopádně jak děda, tak sestra s babičkou dost často smály. Dokonce ani nikdo neodešel. Z celkové atmosféry jsem měl pocit, že se jim film líbil. Babička opět nezklamala a prohlásila při závěrečném souboji Simby a Scara, že "tady je vidět, že to jsou lidi". Význam mi ovšem zůstal utajen. Jen babička opět prohlásila, proč jí nepřineseme nějaké dokumenty typu "Cestování za vínem", ovšem dávat za to 800 Kč? Tak jsme jí slíbili (stejně jsem to měl v plánu), že příště se budou pouštět dokumenty ze Lvího krále o Africe, atd. Apropo: titulky u Lvího krále se drží jen písniček (a u Hakuna Matata ne zcela), dialogů skoro vůbec (výjimečně se drží i slovo od slova, ale jinak pocházejí z anglického překladu).

- vrátil jsem se s bonusy ke Lvímu králi. Sice jsem původně chtěl udělat ještě test osobnosti a zahrát si hru "poznejte zvuky", ale na to už nezbyl čas. Také jsem přišel na to, že babička, když nemá zároveň i dabing, moc titulky nestíhá (k anglickému mluvení). Děda si občas odskočil, ale zřejmě číst stíhal. Viděli jsme jen reklamu na Animal Kingdom, jeho hotel, vše o zvířatech, návrhy postav (+jejich skutečné předlohy, to už asi trochu nudilo) a divadlo (to už ke konci také nic moc, zřejmě je hodina a něco pro sledování u starších lidí maximum na jeden zátah, kdy je to ještě baví. Budu se muset tomu přizpůsobit). Babička opět překvapila, když u bonusů, kde se objevil malý Simba, těsně před vyhnáním (v animované podobě), prohlásila "ty seš ale roztomilý". Tak má ráda pohádky nebo ne? Babička nezapomněla zmínit, že obdivuje Walta Disneye už od roku 1938, kdy viděla v černobílém kině ještě původní (barevnou) Sněhurku. Matka završila promítání prohlášením, že dnešní filmy tvořené na počítači už stojí za houby. Když jsem se zeptal, jak to myslela, zjistil jsem, že mluvila o Final Fantasy (což ale není animovaný film). Už jsem se lekl.

- Teď se pouštěl Lví král 3. Sestra si ale postěžovala, že by raději viděla ty medvídky (na disku je ukázka z filmu Medvědí bratři). Film, resp. reakce na něj mne docela překvapila. Sice tam byly dvě místa, do kterých matka s babičkou mluvily o sto šest, ale jinak se nestalo, že by někdo usnul, odešel, nebo prohlásil něco nevhodného. Od místa, kde se Timon poprvé setkal s Pumbou se občas zasmál nejen děda, ale i babička, a to je co říct. Babička už zřejmě shodila háb "pohádky jen pro děti" a zamilovala si prase ("to je ale roztomilé prasátko, jak vysoko skáče"; "ono umí i vařit? to je ale šikovné"). I sestra se po něm ptala, když Timon odcházel domů (a po filmu si chvíli broukala Hakuna Matata). Takže příště MB. Celkem mne ale nemile překvapil přehrávač, když na dvou místech disku (po Lví skále u fráze "domov, sladký domov", a ještě u příchodu Naly a hádce, alespoň myslím) začal nějak zpomalovat obraz až na 1 snímek za vteřinu a vypnul zvuk. Poprvé jsem to řešil vyndáním disku, vyfoukáním mechaniky a "přetočením" zpět, po druhé jsem zjistil, že stačí jen stisknout STOP a pak zase PLAY. Nevím, jestli byla chyba v DVD (o dva dny předem jsem ho viděl u sebe na Sony a šlo to OK) nebo v přístroji (doposud běžel (celkem) úplně OK). Je vidět, že bude nutné nosit hlavně muzikály míchané mírně s komedií a alespoň malinko romantickým dějem. A je docela zajímavé, že jak mají prarodiče nastavenou televizi na vyšší jas, tak to pomalu odpovídá mému projektoru v tmavé místnosti. Tam, kde je u nás na TV vidět tma, tak tam je vidět všechno (např. jak šel Timon na začátku do světa, tak tam byla vidět i ta tráva, u nás na TV nic, na projektoru jen Timon - podobné to je v Medvědích bratrech, když se poprvé objeví Koda: naše TV nic, projektor oči+obrysy postavy, jejich TV=barevná postava).

- Teď přišli Medvědí bratři. Během filmu odešla jen jednou sestra na WC, jinak nikdo. Ke konečným titulkům už trochu děda i zíval. A Kodovy vypuštěné scény viděl už jen děda, ale moc velkou reakci neměl. Za to během filmu bylo reakcí celkem dost. Oba dva se smáli dost často. Většinou spolu s matkou. Čekal jsem ale větší "obdiv". Takto to bylo něco na úrovni Lví král 3, možná o trochu méně. Matka prohlásila, že už je úspěch to, že si oba dva zvykli na animované filmy a také to, že opět nikdo neodešel. Co se týče titulků, tak u dialogů se to drží více méně na 75%, ovšem dost často si dialog a titulky přímo protiřečí. Ale u písniček si člověk, co dělal titulky, vzal za svou anglickou verzi, takže se to neshoduje v ničem. Je to docela škoda.

- dneska jsem dodělával bonusy z předchozích filmů. Nejprve jsem dával indiánské pohádky u Medvědích bratří, tam jsou k dispozici jen slovenské titulky. U skládání kostí, kde se představují zvířata, jsem zjistil, že Blue Sky nemá rádo, když se ty průpovídky přeskakují tlačítkem SKIP, protože se kino dost často zaseklo a jediné, co fungovalo, bylo STOP, ale pak už ne PLAY (muselo se DVD vysunout a zase zasunout). Tady prarodiče dávali pozor jen na 60%. Pak jsme zkoušeli test osobnosti, ale babička to nepřečetla a neslyšela, takže si to udělala matka a dostala totem vlka (myslím, že stejný měla i minule). U Lvího krále 3 jsme zkoušeli skořápky, ale prarodiče nepochopili, že ten kámen je uprostřed vždy na začátku, a ne že je pořád uprostřed i po promíchání. A u Lvího krále si udělal test osobnosti alespoň děda a vyšlo mu, že je Nala (jako já). Celkem jsem to stihl asi za hodinu.

- v neděli byl na pořadu dne Josef, král snů. Děda sledoval, ale ke konci se už ptal, jestli to končí (a během filmu, jestli to dopadne (jako dobře), což mu matka potvrdila - konečně navíc nevyzrazovala děj filmu dopředu). Babička celkem sledovala (pouze dvakrát se zapomněla v rozhovoru s matkou) a to i navzdory tomu, že ačkoliv jsem měl hlasitost na 50 (maximum), tak z těch reproduktorů se linul zvuk přibližně takový, jako u Lvího krále na 35 (na tom samém přístroji). Asi by to chtělo lepší repro. Možná to je také tím, že je film jen DS, zatímco LK byl DD (i když byly i hlasitější DS filmy). Film navíc nemá české titulky (a není možné u něj přeskakovat kapitoly). Ale zase se kino ani jednou nezaseklo...

- a v další sobotu tu máme film Hercules (od Disneye, jak jinak). Bohužel jsem začal dost pozdě, takže jsem film před 22. kapitolou (cca. ve 2/3) přerušil a dokouká se příště. Matka považuje za úspěch, že nikdo během promítání neodešel. Já zase, že si babička nestěžovala na trochu modernější písničky a že nikdo neodešel během té scény s hydrou, která mě osobně připadá trochu "nechutnější". Zajímavé ale bylo, že si sestra nevšimla narážky na Karate Kid. No, uvidíme, jak to dopadne příště s tím koncem... ...tak, film byl dokončen. Sice prarodiče 1/2 toho zbytku prokecali, ale zdálo se, že je to celkem zaujalo. Babička dokonce dvakrát řekla, že to je docela hrůzostrašné a vyjádřila obdiv nad prací animátorů. Ale nad vtipy se nesmál snad nikdo. Já nevím, že bych zkusil přinést Bambiho? Ale co jsem si všiml, Blue Sky se na rozdíl od Sony při přechodu z první vrstvy na druhou nezastavil (Sony tam měla asi 1 vteřinu pauzu).

- poslední film po cca. měsíci jsem si dovolil přinést hlavně proto, že pršelo a byla zima. Byl to Lví král II (matka už nějak zapomněla, že 3. díl už viděli). Babička celkem souhlasila (možná i za pomoc s plotem). Od filmu odešla ona i děda jen na chvíli, jinak se docela upřeně dívali, a komentovali děj. Babičce se strašně líbila Kiara, jen jí jaksi nedošlo, že cca. v 1/4 filmu dospěla, a stále říkala "to lvíče". Humorné se jim to moc nezdálo. A dokonce ani nikdo neusnul a nikdo do toho nemluvil. I sestra se tak nějak dívala... Co se týče technického hodnocení, tak titulky u písniček se občas předbíhají nebo zpožďují klidně i o několik veršů (tj. i několik (až 15) vteřin). První písnička je navíc totálně špatně, protože autor totiž doslovně přeložil He Lives In You. Dabing s hlasitostí je celkem na dobré úrovni, protože stačí nastavit 40 z 50. Titulky týkající se rozhovorů se drží jen na 80%, ale stále lepší než samotné písničky! Po pár týdnech se dokoukaly bonusy. K těm patřil jeden 8 minutový film o lvech, z kterého první 2 minuty babička proklábosila, ale pak zbystřila. Následovalo asi 5 filmečků Ptej se proč, u kterých se dokonce i bavila (a litovala Timona).

    Protože nám ale začalo jaro a všude je spousta práce, tak nemá cenu se ani pokoušet "vnucovat" svým prarodičům nějakou televizi, když budou povětšinou venku. Tedy zbytek filmů opět přesuneme na podzim.